Identifikace. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze

Transkript

1 Identifikace doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze 1

2 Vymezení problematiky IDENTIFIKACE OSOBY ZNAMENÁ URČENÍ TOTOŽNOSTI OSOBY. Základem identifikace jsou identifikační data, která se dělí na údaje týkající se před smrtí tj. AM (ante mortem) data a PM (post mortem) data. 2

3 Metody získávání identifikačních dat 1 Identifikační data jsou získávána V oblasti kriminalistické identifikace kriminalisticko-technickými metodami * (vyhledávání, zajišťování, zkoumání) kriminalisticko-taktickými metodami * (získávání a způsob využití v praxi) V oblasti soudně lékařské identifikace metodami odborného či znaleckého zkoumání * Literatura: Viktor Porada, Kriminalistika, CERM, Brno

4 KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY Metody získávání identifikačních dat 2 Cíl: zjistit informace o chování různých hmotných systémů, vyhodnocovat je a reagovat žádoucím způsobem OBECNÉ METODY POZNÁNÍ Fyzikální Chemické Fyzikálně-chemické SPECIFICKÉ KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY: Vyvinuté speciálně pro potřeby kriminalistiky Daktyloskopie Balistika Fotografie Rekonstrukce podoby kresbou Vyvinuté v jiných vědních oborech: Antropometrie Superprojekce Sérologické metody a DNA profilace 4

5 Metody získávání identifikačních dat 3 Kriminalisticko taktické metody: kriminalisticko taktické metody, postupy a operace jsou nástroje poznání skutkového stavu při odhalování, objasňování a vyšetřování trestných činů a jiných kriminalisticky významných událostí 5

6 Rozdělení identifikačních metod 1 Rekonstruktivní: má za úkol vytvořit obraz jedince z údajů získaných výše uvedenými metodami analýza a syntéza identifikačních dat Komparativní : Zabývá se porovnáním souboru poznatků o neznámé osobě s poznatky o jednom či více jednotlivcích Vypracování závěru: Závěr vyplyne porovnáním všech identifikačních údajů. 6

7 Kriminalistická identifikace osob 2 Závěr o totožnosti Závěr o totožnosti je úlohou policie, která vypracuje úřední záznam o ztotožnění. identifikační data se shodují a totožnost je prokázána jednoznačně. nelze spolehlivě provést kriminalistickou identifikaci, protože data se shodují jen částečně, nebo je nelze získat a na totožnost se usuzuje jen na základě nepřímých ukazatelů. identifikační data nelze přiřadit konkrétní osobě totožnost není prokázána, pátrání je stále vyhlášeno a zůstává aktivní po dobu 20 let. 7

8 Biometrické metody Definice: Biometrika je automatizované použití fyziologických nebo behaviorálních charakteristik pro určení nebo verifikaci totožnosti. Fyziologická biometrika je založena na mírách a údajích získaných přímým měřením částí lidského těla Otisky prstů Geometrie ruky Skenování duhovky Obličejová rekognice Skenování sítnice Behaviorální biometrika je založena na mírách a údajích vycházejících z činnosti osoby. Jednou z hlavních charakteristik behaviorální biometriky je čas: je určen začátek a konec dění. Hlasová rekognice Skenování podpisu 8

9 Automated Fingerptint Identification System: AFIS Daktyloskopie Klasické snímání otisků prstů s následným skenováním do databáze Digitální snímání otisků prstů 9

10 Iridoskopie Iridoskopie (iris recognition: ) se používala k identifikaci živých osob. Spočívá ve snímání obrazu duhovky infračerveným světlem o vlnové délce nm. Struktura tkáně duhovky je vrozená, je stálá od 8 fetálního měsíce a vlastní každému jednotlivci. Sejmutý obraz se převádí do digitální formy a softwarově se vyhodnocuje. V kriminalistické identifikaci nemá velký význam, pro identifkaci neznámých 10 zemřelých se nepoužívá vůbec.

11 Retinoskopie Analýza obrazu sítnice: Na sítnice je vysláno infračevené světlo o malé intenzitě a které se vrací zpět do přístroje. Kopíruje se kresba cév sítnice, která je charakteristická pro každého jedince. Požívá se spíše v soukromém sektoru, v kriminalistické identifikace a při identifikaci neznámých mrtvol velkého významu nedosáhla. 11

12 Obličejová rekognice: V současné době vedoucí metoda při identifikaci živých osob. Spočívá v počítačovém vyhodnocení rysů a znaků na obličeji velkost, tvar, pozici očí obrysů lícních kostí atp. Jiným přístup spočívá v porovnání obrazu s galerií jiných obrazů s kompresí dat a vyhodnocením těch nejvýraznějších rysů. Významu nabývá též 3D obličejová rekognice. ( Obličejová rekognice 12

13 Tabulka validity biometrických metod. Universality describes how commonly a biometric is found in each individual. Uniqueness is how well the biometric separates one individual from another. Permanence measures how well a biometric resists aging. Collectability explains how easy it is to acquire a biometric for measurement. Performance indicates the accuracy, speed, and robustness of the system capturing the biometric. Acceptability indicates the degree of approval of a technology by the public in everyday life. Circumvention is how easy it is to fool the authentication system. 13

14 Identifikační markanty Identifikační markanty hlavní jsou ty, jejichž kvalita a kvantita se s časem již nezmění (např. chybění orgánu nebo jeho části po operaci, pooperační jizva, apendektomie, cholecystektomie, ztráta zubu, zubní kaz) podpůrné (vedlejší): jsou ty, jejichž kvantita i kvalita se mohou s časem změnit (výplň v místě zubního kazu, zubní náhrada, tetováž, barva vlasů, tělesný vzhled). Platí pravidlo, že váha markanty je tím větší, čím větší je její neobvyklost či zvláštnost nebo frekvence v populaci. 14

15 Zdroje informací Zdroje informací pro identifikaci prohlídka živé osoby celkový popis (pohlaví, tělesná výška a hmotnost, barva vlasů, očí, zvláštní znaky), pitva mrtvoly zevní a vnitřní prohlídka zaměřená na registraci zvláštních znaků a další znaky, zdravotnická dokumentace velmi významná v případě mrtvol nezjištěné totožnosti, obsahuje důležité údaje o prodělaných onemocněních, krevní skupině, tělesné výšce a hmotnosti, velmi důležitá je stomatologická dokumentace, svědecká výpověď osoby blízké nebo známí mohou uvést údaje o zvláštních znacích (pihy, jizvy, stavy po amputaci, zubní anomálie měl křivé zuby atp. jiný materiál jakákoliv obrazová dokumentace, pro DNA osobní věci (prádlo, zubní kartáčky, hřebeny.). 15

16 Soudně-lékařská identifikace Prohlídka živé osoby s nezjištěnou totožností Pitva osoby nezjištěné totožnosti Forenzní antropologie: Forenzní sérologie DNA analýza RTG vyšetření. Forenzní stomatologie 16

17 Forenzní antropologie Forenzní antropologie osteologie určení pohlaví určení věku určení tělesné výšky portrétní identifikace porovnání fotografie (např. z občanského průkazu) s identifikovanou osobou) superprojekce porovnání shodnosti portrétní fotografie překrytím na obličej vypraparované lebky 17

18 Pohlavní rozdíly na lebce Pohlavní rozdíly na lebce do puberty jsou pohlavní rozdíly minimální nazofrontální přechod (nejvýraznější známka) u mužů zřetelná rýha až žlábek, glabella prominuje nadočnicové oblouky, zobcovitý výběžek a vyvýšenina na týlní kosti jsou zřetelně vytvořené u mužů u žen má čelo strmější sklon, čelní a temenní hrboly málo vystupujít dolní čelist je u mužů více zaúhlená, bradový výčnělek masivnější alveolární výběžky mají větší sklon dopředu typicky mužská lebka

19 Pohlavní rozdíly na pánvi Pohlavní rozdíly na pánvi hlavní mužská: celkově užší, vyšší, promontorium více vyčnívá, úhel stydkých kostí je ostrý, vstup do malé pánve srdčitého tvaru, foramen obturatorium trojúhelnikovitý u žen: celkově širší, vstup do malé pánve prostornější a oválný, promontorium vyčnívá jen málo, úhle kostí stydkých je otevřený, foramen obturatorium zaoblený až oválný 19

20 Určení tělesné výšky podle délkových rozměrů kosti pažní, vřetenní, loketní, stehenní, holenní a lýtkové buď izolovaně, nebo v jejich kombinaci Existuje celá paleta rovnic Soudní lékařství, Tesař J., Avicenum Praha, 1976, str.66 Soudní lékařství a jeho moderní trendy, Štefan J., HladíK J., Grada 2012, str

21 Určení věku u dětí Určení věku vývoj a prořezávání zubů do 15 roku, kdy je prořezávání kromě poslední stoličky (zub moudrosti) ukončeno osifikační jádra u velmi mladých jedinců uzavírání růstových chrupavek na rozmezí diafýzy a epifýzy tzv. kostní věk, velmi přesné určení podle zápěstí u dospělých orientačně podle osifikace lebečních švů orientačně podle povrchu kosti stydké v symfýze z výbrusu zubů podle šířky aorty podle barevnosti žeberních chrupavek změny v chemickém složení racemizace kys. asparagové v kolagenu vyšší obsah pentosidinu v kolagenu 21

22 Určení věku podle lebečních švů je orientační Určování věku Schémata srůstů švu z publikace: Srůst švů lebeční klenby. Hajniš K., Novák J.T., Avicenum, 1984, Praha 22

23 Vývojová stádia zubů od jednoho do čtyř let 23

24 Ortopantomografický snímek smíšeného chrupu 24

25 Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje Apozice sekundárního dentinu Abraze Sestup okraje alveolární kosti Transparence kořenového dentinu Resorpce kořenového hrotu Apozice sekundárního cementu 25

26 transparence [mm2] Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje Transparence kořenového dentinu 35 Absolutní plocha transparence na výbrusu vs. věk 30 y = 0,3063x - 3,1944 R 2 = 0, let 35 let 51 let 79 let věk [roky] Závislost transparence kořenového dentinu na věku, měřené pomocí obrazového analyzátoru 26

27 Poměr B/R (červená/modrá) Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje - barevné změny tkání Barevnost abradovaného dentinu 1 0,9 0,8 0,7 0,6 Age 17 Age 35 Age 48 Age 64 Age 82 0,5 17 let 35 let 48 let 0,4 0,3 0,2 0, Počet pixlů od mesiální k distální straně 64 let 82 let Abraze korunky špičáků, vyjádřená jako poměr intenzit barevných kanálů B/R k počtu pixlů mezi meziálním a distálním okrajem korunky 27

28 L-Val D-Glu L-Leu L-Phe Signal [ mv ] L-Glu L-Ala HPro Pro D-Asp Gly L-Asp Chirální separace aminokyselin V průběhu stárnutí se zvyšuje obsah D,- formy kys. asparagové zejména ve tkáních bohatých kolagenem Elapsed Time [ min ] 28

29 CR Kys. D- asp. v kolagenu dentinu CR vs. age y = x R 2 = Age [years] 29

30 Barvené změny tkání 1 ladých osob, přes žlutou až k tmavě hnědé 30

31 Ratio B/R (blue/red) Barevné změny povrchu kořene zubu Colour changes vs. age y = x R 2 = Age [age] 31

32 Barevné změny tkání vlivem stárnutí Pilin A., Pudil F., Bencko V. Changes of colour of different human tissues as a marker of age International Journal of Legal Medicine 2007; 121:

33 Barevné změny tkání vlivem stárnutí meziobratlový disk 33

34 Individuální identifikace Superprojekce RTG čelních dutin DNA analýza 34

35 Superprojekce snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha

36 Superprojekce snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha

37 RTG Tvar a velikost čelních dutin je charakteristická pro každého jednotlivce, na tomto snímku je hypoplazie pravé čelní dutiny, což bylo použito pro identifikaci neznámé ženy. 37

38 RTG zdravotnická dokumentace RTG vypreparované lebky 38

39 Soudně-lékařská identifikace DNA analýza 39

40 40

41 41

42 42

43 43

44 44