PUB = Public Procurement

Transkript

1 PUB = Public Procurement Public Procurement in Upper Austria/AT, Bavaria/DE and Bohemia/CZ Öffentliche Auftragsvergabe in Oberösterreich/AT, Bayern/DE und Böhmen/CZ Veřejné zakázky v Horním Rakousku/AT, Bavorsku/DE a Česku/CZ Říjen 2006

2 Autoři: Andrea Bernert-Bürkle, Ingrid Kumar, Tomáš Machurek, Franz Reiter Za obsah odpovídá: Andrea Bernert-Bürkle Překlad: Jaroslav Fait, Falko Ender Přes pečlivou kontrolu všech příspěvků v této brožuře nelze vyloučit výskyt některých nepřesností. Jakákoli odpovědnost Euro Info Centra a autorů je vyloučena.

3 Obsah Úvod Základní informace o zadávání veřejných zakázek v Evropě Proč jsou veřejné zakázky pro firmy zajímavé? Vyplatí se vůbec účast ve veřejných zadávacích řízeních? Kdo je zadavatelem veřejných zakázek? Musí můj zákazník uplatňovat právní předpisy upravující postup při zadávání veřejných zakázek? Jaké rámcové právní podmínky existují pro zadávání veřejných zakázek v Evropě a v členských státech EU? Jaké jsou aktuální prahové hodnoty a jak se vypočítávají? Jaká zadávací řízení existují a jak probíhají? Jaké výhody a nevýhody má zadávací řízení soutěžní dialog? Co se skrývá za rámcovými smlouvami, dynamickými nákupními systémy, elektronickými aukcemi a centrálními nákupními středisky? Jaké lhůty je nutno při veřejných zakázkách dodržet a jaké existují možnosti pro zkrácení lhůt? Kde zadávací řízení nalezneme? Příprava na zadávací řízení Jaké marketingové aktivity by měl podnik na veřejném trhu používat? Má podnik budovat osobní kontakty s případnými zadavateli? Jaké jsou ceny na veřejných trzích? Jak musím svoji nabídku kalkulovat? Jaké předpoklady musí podnik splňovat, aby se mohl účastnit zadávacího řízení? Jaké doklady vyžadují zadavatelé v Německu, Rakousku a České republice? Jaké výhody nabízí tzv. předkvalifikační rejstřík a rejstřík dodavatelů? Vypracování nabídek a jejich vyhodnocení Musí být v zadávacím řízení resp. v zadávacích podkladech uvedena váha kritérií pro udělení zakázky? Vyplatí se předkládat při zadávacích řízeních vedlejší, alternativní a pozměňovací nabídky? Jaká zajištění jsou při zadávacích řízeních zpravidla požadována? Jaké příležitosti a rizika skrývá sdružení uchazečů? Na co je nutno dbát, jestliže váš podnik má při veřejné zakázce působit jako subdodavatel nebo Vy sami chcete subdodavatele využívat? Může se podnik podílet na zadávacím řízení, jestliže se podílel již na přípravě zakázky? Za jakých předpokladů je možné elektronické podávání nabídek? Jakých chyb se uchazeči v nabídce často dopouštějí? Smějí se firmy účastnit otevírání nabídek? Jak zadavatel nabídky vyhodnocuje?

4 4. Právní ochrana u veřejných zadávacích řízení Právní ochrana uchazečů Co se skrývá za pojmem lhůta pro podání námitek, resp. předběžné oznámení? Jaké lhůty jsou předepsány? Právní ochrana při zjevně protiprávním přímém udělení zakázky Realizace zakázky: Zadávací řízení jste vyhráli co nyní? Jaké problémy se mohou vyskytnout při realizaci zakázky? Jak mohu po realizaci zakázky získat další zakázky? Obrázky a tabulky Obrázek 1 Systém právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v EU... 8 Obrázek 2 Rozdělení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v Evropské unii Obrázek 3 Průběh otevřeného řízení Obrázek 4 Průběh užšího řízení Obrázek 5 Minimální lhůty v rámci celoevropských zadávacích řízení Obrázek 6 Nový portál pro zadávací řízení ETIS Přílohy Příloha 1 Na co nezapomenout a jak se vyhnout chybám Příloha 2 Slovníček pojmů Příloha 3 Seznam expertů Příloha 4 Databáze a zajímavé odkazy k tématu zadávacích řízení

5 Úvod Představení sítě Euro Info Center (EIC) Evropská komise spolu s lokálními ekonomickými institucemi (komory, banky, asociace podniků apod.) vytvořila síť informačních a poradenských center pro podnikatele. Tato Euro Info Centra (EIC) fungují jako propojení mezi lokálními, regionálními a národními organizacemi a podniky na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. EIC tedy mají přístup k lokálním odborným znalostem organizací i k know-how odborníků na mezinárodní ekonomiku. Dnes je podnikatelům k dispozici přibližně 300 Euro Info Center ve 45 zemích. 1 Všechna EIC nabízejí všeobecné informace o Evropské unii, některá EIC se specializují na určitá témata, jako je např. zadávání veřejných zakázek, dotace EU, programový a projektový management atd., aby mohla podniky odpovídajícím způsobem podporovat na mezinárodních trzích. Firmy, především pak malé a střední podniky, mohou prostřednictvím místního Euro Info Centra přímo ovlivňovat unijní právo i dotační, vzdělávací a kooperační programy Evropské unie. Iniciativa EU Interactive Policy Making (IPM) 2 vyzývá všechny podniky, aby prostřednictvím EIC sdělily svá přání, problémy či stížnosti, které se vyskytnou v jejich podnikatelském prostředí a týkají se vnitřního trhu či politiky EU. EIC je zadá do databáze IPM, shromážděné údaje ze všech členských států EU ukáží Evropské komisi, jak jsou aplikovány platné právní předpisy, resp. jak by tyto předpisy mohly být zlepšeny, a umožní tak zapojení podniků do politického rozhodování o legislativních opatřeních již v procesu jejich přípravy. Na začátku roku 2006 byla jako jedna z klíčových aktivit sítě EIC definována European Business Cooperation. Podniky by měly s pomocí EIC a speciální databáze získat možnost vyhledat na evropském vnitřním trhu odpovídajícího obchodního partnera, a zvyšovat tak svoji konkurenceschopnost. Informace k této službě nabízí i Euro Info Centra v Linci: v Mnichově: a v Plzni: Jednotlivá EIC často spolupracují na projektech, jejichž cílem je podpořit internacionalizaci malých a středních podniků. Patří k nim i společný projekt EIC Linec, Mnichov a Plzeň, který má malé a střední podniky motivovat k tomu, aby využily příležitostí, které poskytuje jednotný trh a získávaly veřejné zakázky, především v příhraničním regionu tvořeném Horním Rakouskem, Bavorskem a Čechy

6 Projekt PUB = Public Procurement veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku Rozšíření EU nabídlo podnikům nové příležitosti a staví je současně před nové výzvy. Především při práci přes hranice vznikají mnohé otázky a překážky (např. rozdílný jazyk, právní a hospodářský systém), které je nutno překonat. Téma veřejných zakázek v EU bylo doposud především tématem pro velké, zkušené podniky. Tato oblast by nyní měla být rozšířena i na malé a střední podniky, aby se i ony mohly úspěšně účastnit zadávacích řízení EU v přeshraničním prostoru. S tímto cílem předložilo EIC Linec 3 spolu s EIC Mnichov 4 a EIC Plzeň 5 projekt u Evropské komise a získalo pro něj také finanční podporu. Na základě této podpory bylo možné angažovat odborníky na zadávání veřejných zakázek pro cyklus seminářů 6 v Linci, Mnichově a Plzni a vytvořit tuto brožuru. Účast na seminářích byla pro podniky bezplatná a rovněž brožura 7 je volně k dispozici. Projekt PUB = Public Procurement - veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku se skládá ze dvou částí: a) Semináře a workshopy v Linci, Mnichově a Plzni s odbornými přednáškami expertů z oblasti ekonomiky a zadávání veřejných zakázek, s podrobnými pokyny pro úspěšnou účast ve veřejných zadávacích řízení; b) Vytvoření brožury na téma Veřejné zakázky v Rakousku, Bavorsku a Česku, která stručně shrnuje všechny otázky z workshopů, vysvětluje principy veřejných zadávacích řízení a nabízí praktické tipy. Brožura je vydávána v němčině a češtině a na internetu bude k dispozici i v angličtině. 3 EIC Linz, Mozartstrasse 20, A-4020 Linz, 4 EIC München, Max Joseph Strasse 2, D München, 5 EIC Plzeň, Riegrova 1, CZ Plzeň, 6 Linec: 22.května 2006, Plzeň: 20.června 2006, München: 19.července Brožuru lze objednat u následujících tří Euro Info Center: EIC Linec: eic@ekoww.at, EIC Mnichov: info@muenchen.eic.de, EIC Plzeň: eic@bic.cz 4

7 1. Základní informace o zadávání veřejných zakázek v Evropě 1.1. Proč jsou veřejné zakázky pro firmy zajímavé? Vyplatí se vůbec účast ve veřejných zadávacích řízeních? Veřejný sektor nabízí ekonomice významné příležitosti. Veřejné subjekty vydají v Evropské unii (EU) každoročně více než 1,5 bilionu EUR na zakoupení zboží a služeb. To odpovídá přibližně 15 % hrubého domácího produktu EU. Tendence tohoto jevu je stoupající. Veřejné subjekty nakupují různorodé výrobky a služby, od zboží denní spotřeby přes stavební práce a služby pro velké projekty při budování infrastruktury až po vysoce specializované přístroje. Téměř každé odvětví řadí zadavatele veřejných zakázek přímo či nepřímo ke svým zákazníkům. Některé oblasti hospodářství dodávají převážně či dokonce výhradně veřejnému sektoru. Veřejné zakázky se často týkají zajímavých projektů, které mohou firmy využívat též jako reference. Zadavatelé veřejných zakázek jsou spolehliví zákazníci. Platba je zpravidla zajištěna. K zadávání zakázek z veřejného sektoru je ovšem nutný standardizovaný postup, který má zajistit konkurenční prostředí a zaručit co nejlevnější nákup. Akvizice veřejných zakázek tak může být zdlouhavá. Kromě toho je třeba v závislosti na odvětví u zadávacích řízení počítat se značnou konkurencí. Často se ozývají i stížnosti na to, že zadavatelé veřejných zakázek upřednostňují při zadávání lokální firmy či velké uchazeče. Mnohé úspěšné příklady však dokládají, že v mnoha oblastech mohou veřejné zakázky úspěšně získat též střední i velmi malé podniky na domácím trhu i v celé Evropě. V každém případě se tedy vyplatí zabývat se veřejným trhem a vyhledávat zajímavé projekty. Tip: Ve spolupráci s vaším Euro Info Centrem můžete zjistit, zda ve vašem odvětví existují veřejné zakázky Kdo je zadavatelem veřejných zakázek? Musí můj zákazník uplatňovat právní předpisy upravující postup při zadávání veřejných zakázek? Klasickým zadavatelem veřejných zakázek jsou státní úřady, komunální a veřejnoprávní subjekty, tedy instituce, které na základě jejich veřejnoprávní formy lze lehce identifikovat jako zákazníky z veřejného sektoru. Avšak též subjekty se soukromou formou organizace často podléhají právu upravujícímu postup při zadávání veřejných zakázek. Podle směrnic EU pro zadávání veřejných zakázek musí tyto právní předpisy uplatňovat mj. i osoby, které uspokojují potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo jsou těmito orgány ovládány nebo v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místnímu orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. V případě pochybnosti je nutno na základě této definice přezkoumat, zda instituce právním předpisům o zadávání veřejných zakázek podléhá či nikoli. 5

8 Kromě toho musí tyto právní předpisy uplatňovat tzv. sektoroví zadavatelé, kteří vykonávají činnosti v oblasti vodárenství, elektroenergetiky, v oblasti dopravních sítí a poštovních služeb a jsou v této oblasti výhradními dodavateli. K zadavatelům veřejných zakázek patří ministerstva, spolkové země, města a obce, stejně jako nemocnice, univerzity, nadace, vodárenské společnosti, distributoři energií atd. Tip: V přílohách k evropským směrnicím o zadávání veřejných zakázek je seznam zadavatelů veřejných zakázek a jejich skupin z členských státu EU. Tento seznam však není úplný a závazný. Definice zadavatele ve směrnicích EU platí pouze pro větší zakázky přesahující prahové hodnoty EU pro veřejné zakázky (= nadlimitní zakázky). Pod těmito prahovými hodnotami existují národní předpisy pro to, kteří zadavatelé musí uplatňovat právní předpisy o zadávání veřejných zakázek. Německo Rakousko Česká republika Ne všichni němečtí zadavatelé, kteří u zakázek nad prahovými hodnotami musí uplatňovat právní předpisy o zadávání veřejných zakázek, jsou k tomu povinováni i u zakázek pod prahovými hodnotami. Proto je třeba v jednotlivých případech přezkoumat, zda potenciální zadavatel vyhlašuje veřejné zadávací řízení či nikoli, v případě pochyb přímým dotazem u zadavatele. Povinnost veřejného zadávacího řízení vyplývá z rozpočtového práva Spolkové republiky, spolkových zemí a obcí, z rozhodnutí kontrolních úřadů či z dobrovolného vlastního závazku zadavatele. V oblastech pod prahovými hodnotami může být pozice zadavatele v jednotlivých spolkových zemích upravena odlišně. V Bavorsku například obce nemusí při zadávání zakázek na dodávky a služby právní předpisy o veřejných zakázkách uplatňovat. Podléhají přitom pouze principům, které lze odvodit z rozpočtového práva a jiných nadřazených právních předpisů. V jiných spolkových zemích jsou obce u zakázek na dodávky a služby pod prahovou hodnotou také vázány právními předpisy o veřejných zakázkách. V Rakousku je definice zadavatele nad prahovou hodnotou i pod ní jednotná. Český zákon o veřejných zakázkách rozlišuje tři kategorie zadavatelů: veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel a sektorový zadavatel. Definice těchto tří kategorií zadavatelů je jednotná jak pro nadlimitní, tak pro podlimitní veřejné zakázky. K dotovaným zadavatelům náleží právnické či fyzické osoby, které zadávají veřejné zakázky financované z více než 50 % veřejnými zadavateli, pokud se jedná o nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (předpokládaná hodnota činí min Kč bez DPH, tedy asi 5,9 mil. EUR) dle přílohy č. 3 zákona, popř. na stavební práce účelově určené - vzdělávací, tělovýchovná, rekreační a zdravotní zařízení, nebo pokud se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby (předpokládaná hodnota činí min Kč bez DPH, tedy asi EUR), které souvisejí s uvedenými nadlimitními stavebními zakázkami. Nově byl do českého zákona o veřejných zakázkách zařazen pojem 6

9 centrální zadavatel. Centrální zadavatel je veřejný zadavatel, který realizuje centralizované zadávání spočívající v tom, že buď pořizuje z vlastních prostředků pro ostatní, pověřující zadavatele, dodávky či služby, které následně těmto pověřujícím zadavatelům přeprodává, nebo centrální zadavatel pouze realizuje zadávací řízení ve prospěch ostatních, pověřujících zadavatelů, kteří si již s vybraným dodavatelem sami uzavřou smlouvu a sami realizují pořízení veřejné zakázky. Tip: Informujte se, zda vaši potenciální zákazníci jsou veřejnými zadavateli či nikoli! Na této otázce závisí to, pomocí jaké strategie se u zákazníka můžete ucházet o zakázky Jaké rámcové právní podmínky existují pro zadávání veřejných zakázek v Evropě a v členských státech EU? V rámci realizace Evropského vnitřního trhu bylo též výrazně zjednodušeno a sladěno zadávání veřejných zakázek. Mnohé zásady pro zadávání veřejných zakázek jsou proto stejné ve všech státech EU. Pro větší veřejné zakázky platí do značné míry jednotná pravidla. Nad prahovými hodnotami EU pro zadávání veřejných zakázek existují směrnice EU, které zadávání veřejných zakázek upravují. Na počátku roku 2004 Evropská unie směrnice pro postup při zadávání veřejných zakázek aktualizovala a zjednodušila. Nyní platí klasická směrnice" 2004/18/ES pro zakázky na stavební práce, dodávky a služby a sektorová směrnice" 2004/17/ES pro odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Pro právní ochranu jsou relevantní směrnice 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů a směrnice 92/13/EHS pro sektorové zakázky. V současné době jsou rovněž přepracovávány směrnice o koordinaci právních a správních předpisů. Evropské směrnice upravují mimo jiné to, kdo je veřejným zadavatelem, jak musí probíhat zadávací řízení, kde se zadávací řízení zveřejňují a že nesmějí být diskriminováni uchazeči z EU. Směrnice obsahují předpisy z tzv. Government Procurement Agreements (GPA), dohody o celosvětové liberalizaci zadávání veřejných zakázek v rámci World Trade Organisation (WTO). 7

10 Obrázek 1: Systém právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v EU GPA Právo EU Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Národní právo Evropské směrnice neplatí v členských státech EU přímo, nýbrž jsou převáděny do národního práva. V Německu, Rakousku a České republice došlo k převodu směrnic do následujících zákonů a vyhlášek: Německo Rakousko V Německu je zadávání nadlimitních veřejných zakázek v zásadě upraveno spolkovými zákony. Spolkové země vytvořily pouze několik málo dodatečných směrnic a vyhlášek, které platí i pro nadlimitní zakázky. Právními podklady pro nadlimitní zakázky veřejného sektoru jsou v Německu zákon proti omezením konkurenčního prostředí (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen - GWB) vyhláška o zadávání veřejných zakázek (Vergabeverordnung - VgV) zadávací řády pro prováděné práce (Verdingungsordnungen für Leistungen - VOL), zadávací řád pro prováděné práce ve svobodných povoláních (Verdingungsordnung für freiberufliche Leistungen - VOF) resp. zadávací a smluvní řád pro stavební práce (Vergabe- und Vertragsordnung für Bauleistungen - VOB). Pro uchazeče jsou významné především zadávací řády pro dodávky a služby, zadávací řád pro prováděné práce ve svobodných povoláních a zadávací a smluvní řád pro stavební práce. Detailně upravují zadávací řízení v Německu. V roce 2006 byl Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabegesetz) přepracován na základě nových směrnic EU. Nyní je k dispozici v novém znění a byl uveřejněn ve Spolkové sbírce zákonů (BGBl) I č.17/2006. Tento zákon je aplikován nad i pro podlimitní zakázky. Dalšími relevantními předpisy pro zadávání veřejných zakázek je Vyhláška spolkového kancléře o uveřejňování oznámení (Kundmachung des Bundeskanzlers zur Übermittlung von Bekanntmachungen - BGBl II 36/2006) a dále vyhláška o prahových hodnotách (Schwellenwerteverordnung - BGBl II 193/2006), vyhláška o 8

11 Česká republika publikačních médiích (Publikationsmedienverordnung), vyhláška o standardních formulářích EU (EU Standardformularverordnung) a vyhláška EU CPV. V České republice platí od 1. července 2006 zcela nový zákon o veřejných zakázkách (zákon č.137/2006 Sb.), který upravuje problematiku zadávání veřejných zakázek v ČR komplexně. Zákon v některých ustanoveních navazuje na zákon č. 40/2004 Sb., přináší však také některé podstatné změny. Nový zákon o veřejných zakázkách doprovází v současné době 6 prováděcích právních předpisů: vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách (částka 87 ze dne ) nařízení vlády č. 304/2006 Sb., o přepočtu finančních částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu a o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, na které se vztahuje finanční limit stanovený v zákoně o veřejných zakázkách (částka 95 ze dne ) vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje) (částka 100 ze dne ) vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (částka 100 ze dne ) vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek (částka 100 ze dne ) vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (částka 100 ze dne ) Tip: Aktuální směrnice EU naleznete na evropské webové stránce Národní zákony jsou publikovány na následujících webových stránkách: Německo: Aktuální německé zákony lze stáhnout na adrese odkaz Zadávací řízení (Ausschreibungen), odkaz Zákony a vyhlášky (Gesetze und Verordnungen). Rakousko: Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 a další ustanovení relevantní pro proces zadávání veřejných zakázek lze stáhnout na adrese pod heslem Vergabe (zadávání). Česká republika: Aktuální české právní předpisy v oblasti veřejných zakázek jsou mj. k dispozici na adrese 9

12 Pod prahovými hodnotami EU si členské státy vytvářejí vlastní úpravy pro zadávání veřejných zakázek. Jako nejdůležitější princip však i pro podlimitní zakázky platí zákaz diskriminace. Uchazeči z členských států EU se mohou zásadně účastnit všech veřejných zadávacích řízení v jiných státech EU. Kromě toho mnoho států EU v uplynulých letech přizpůsobilo zadávací řízení u podlimitních zakázek zadávacímu řízení EU, ovšem zpravidla s možností flexibilnější aplikace pravidel. Obrázek 2: Rozdělení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek v Evropské unii Právo EU převedené do národního práva Prahové hodnoty EU pro veřejné zakázky Národní právo Pro podlimitní zakázky platí v Německu, Rakousku a České republice následující zákonné úpravy: Německo Rakousko Česká republika Zadávání podlimitních veřejných zakázek je v Německu určeno rozpočtovým právem. Rozpočtové právo odkazuje zpravidla na VOB a VOL, takže v oblasti zakázek na stavební práce, na dodávky a služby mnoho zadavatelů používá do značné míry jednotné právní předpisy o zadávání zakázek. VOF oproti tomu není relevantní. V oblasti pod prahovými hodnotami je ovšem daleko méně zadavatelů povinováno právní předpisy o zadávání zakázek vůbec užívat. Mnoho zadavatelů se u podlimitních zakázek musí řídit pouze zásadami řádného hospodaření, nemusí však provádět žádná formalizovaná zadávací řízení. Rakousko vytvořilo Spolkovým zákonem o zadávání veřejných zakázek z roku 2002 jednotný právní podklad pro zadávání veřejných zakázek. Tento zákon platí pro nadlimitní i podlimitní zakázky. V zákoně se částečně rozlišuje mezi nadlimitními a podlimitními zakázkami, takže předpisy se v jednotlivých případech mohou lišit. V České republice platí zákon č. 137/2006 Sb., s určitými drobnými odlišnostmi (některé z nich viz níže), jak pro zadávání nadlimitních, tak pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, tedy veřejných zakázek pod prahovými hodnotami EU. Pro některé z těchto podlimitních veřejných zakázek jsou stanoveny určité výjimky v 18 odst. 2 a 3. Stejně tak uvedený zákon upravuje některé odlišnosti při zadávání podlimitních veřejných zakázek, jako je např. zvláštní druh zadávacího řízení určený pouze veřejným zadavatelům pro zadávání veškerých podlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby a části 10

13 podlimitních veřejných zakázek na stavební práce (tzv. zjednodušené podlimitní řízení), zjednodušené prokazování splnění kvalifikace nebo kratší lhůty v zadávacím řízení. V ostatních částech je právní úprava v uvedeném zákoně pro zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek vesměs jednotná Jaké jsou aktuální prahové hodnoty a jak se vypočítávají? Klasická směrnice" platí pro veřejné zakázky na stavební práce, dodávky a služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH dosahuje či překračuje níže uvedené prahové hodnoty: EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby, které jsou zadávány ústředními vládními úřady, EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby, které jsou zadávány veřejnými zadavateli, kteří nejsou ústředními vládními úřady, EUR u veřejných zakázek na stavební práce. Sektorová směrnice platí pro zakázky nad EUR u zakázek na dodávky a služby a EUR u veřejných zakázek na stavební práce. V některých členských státech EU mohou tyto prahové hodnoty vykazovat odchylky směrem dolů. Vyšší prahové hodnoty jsou nepřípustné. Komise zkoumá tyto prahové hodnoty v dvouletých cyklech. Výpočet prahových hodnot je založen na průměrném denním kurzu eura, vyjádřeném v tzv. zvláštních právech čerpání (special drawing rights - SDR), umělé měně v rámci WTO. Průměrný denní kurz je sledován po dobu 24 měsíců, která končí vždy 31. srpna roku před novým stanovením k 1. lednu. Jako přibližné pravidlo platí: je-li euro navenek slabé, prahové hodnoty stoupají, je-li silné, klesají. Pro členské státy, které ještě euro nezavedly, zveřejňuje Evropská komise každoročně ve svém Úředním věstníku protihodnotu platných prahových hodnot. Tato hodnota je od 1. ledna 2004 zásadně každé dva roky přezkoumávána. Při výpočtu prahové hodnoty musí být vždy zohledněn celkový rozpočet akce, nikoli jednotlivá díla, dílčí projekty či položky. Staví-li se např. nová škola, platí celkový objem stavby. Na jednotlivá díla v rámci celkového projektu musí být zpravidla vyhlášeno celoevropské zadávací řízení. Je ovšem přípustné, aby na jednotlivá díla, jejichž odhadovaná hodnota zakázky bez DPH je nižší než EUR, resp EUR u stavebních prací, nebylo celoevropské zadávací řízení vyhlašováno. Kumulovaně nesmí ovšem tyto dílčí práce, na které celoevropské zadávací řízení nebylo vyhlášeno, činit více než 20 % celkové ceny zakázky. Tip: Máte-li zájem o menší dílčí práce v rámci většího projektu, měli byste si u zadavatele zjistit, zda na části, které jsou pro Vás zajímavé, bude vyhlašováno celoevropské zadávací řízení či nikoli. 11

14 Vedle prahových hodnot EU pro veřejné zakázky platí v mnoha členských státech hodnotové limity, které rozčleňují zadávání veřejných zakázek pod hranicí EU. Tyto hodnotové limity např. upravují, jaká zadávací řízení smějí být použita. V Německu, Rakousku a České republice existují pod prahovými hodnotami EU následující dodatečné hodnotové limity: Německo V Německu jsou hodnotové limity pod prahovými hodnotami EU upraveny rozdílně. Ve spolkové zemi Bavorsko, která je pro trojúhelník zemí Německo, Rakousko a Česká republika relevantní, existují ve stavebnictví hodnotové limity pro obce. Podle 3 č. 3 odst. 1 písm. a VOB/A je přípustné užší zadávací řízení na komunální stavební práce bez dalšího podrobnějšího zdůvodnění pod následujícími hodnotami zakázek: EUR u inženýrských staveb, EUR u pozemních staveb/hrubých staveb pro zemní, betonářské a zednické práce s omítkářskými pracemi i bez nich, EUR pro dokončovací práce u pozemních staveb, výsadby zeleně a vybavení komunikací. Do hodnotového limitu EUR je přípustné volné zadání komunálních stavebních prací bez dalšího podrobnějšího zdůvodnění. Pro dodávky a služby platí v Bavorsku v závislosti na typu zadavatele rovněž prahové hodnoty od EUR do EUR jakožto hranice pro volné zadávání bez zvláštního zdůvodnění. Rakousko Ve Spolkovém zákoně o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 byly stanoveny hodnotové limity pro řízení v oblasti pod prahovými hodnotami. V následující tabulce jsou zobrazeny aktuální hodnotové limity. Česká republika Pokud jde o veřejné zakázky pod prahovými hodnotami EU (tedy jiné než nadlimitní veřejné zakázky), rozlišuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v této souvislosti dvojí druh veřejných zakázek: podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu. Za zakázky malého rozsahu jsou označeny veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce Kč bez DPH. Veřejné zakázky podlimitní jsou pak takové veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota naopak v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby činí nejméně Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně Kč bez DPH, ale nedosáhne finančních limitů stanovených odlišně pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek takto: a) pro veřejné zakázky na dodávky a služby Kč bez DPH pro část veřejných zadavatelů (zejména stát, 12

15 státní příspěvkové organizace) Kč bez DPH pro zbývající část veřejných zadavatelů (územně samosprávné celky a jiné právnické osoby veřejnoprávní subjekty) Kč bez DPH pro sektorové zadavatele b) pro veřejné zakázky na stavební práce Kč bez DPH bez ohledu na povahu zadavatele. Druhy zadávacího řízení v Rakousku v závislosti na výši zakázky podle Spolkového zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 (platí pro veřejné zadavatele, nikoli pro sektorové zadavatele) Zakázky na stavební práce Horní hranice v EUR (bez DPH) Druh řízení Podklad < Přímé zadání 41 (1) < Jednací řízení bez předchozího uveřejnění (zpravidla přizvání > 3 podniků) < Užší řízení bez předchozího uveřejnění (přizvání > 5 podniků) < Jednací řízení s předchozím uveřejněním (zpravidla přizvání > 3 podniků) 38 (2) (1) < Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním 27 Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním, vždy celoevropské Horní hranice v EUR (bez DPH) Druh řízení Zakázky na dodávky a služby Podklad < Přímé zadání 41 (1) < Jednací řízení bez předchozího uveřejnění (zpravidla přizvání > 3 podniků) < Užší řízení bez předchozího uveřejnění (přizvání > 5 podniků) 38 (2) 37 < ZBS: < Jednací řízení bez předchozího uveřejnění pouze s 1 podnikem, pokud provedení zadávacího řízení není z důvodu nákladů na nákup možné (pouze u duševních služeb!) 38 (3) < ZBS: < < ZBS: < Jednací řízení po předchozím uveřejnění 38 Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním 27 Otevřené řízení nebo užší řízení s předchozím uveřejněním, vždy celoevropské

16 ZBS = zadání provedou centrální nákupní střediska (zentrale Beschaffungsstelle = Úřad spolkového kancléře, Spolková ministerstva, Spolkový úřad pro cejchování a měření, Zentrum Arsenal, Spolkový úřad pro kontrolu motorových vozidel, Spolková nákupní společnost /Bundesbeschaffung GesmbH/, Spolkové výpočetní středisko /Bundesrechenzentrum GesmbH/). Dodávky zboží, které je zapsáno a nakupováno na burze nebo za mimořádně výhodné ceny v důsledku likvidace podniku či konkurzního řízení, mohou být zadávány v jednacím řízení bez předchozího uveřejnění ( 29 odst. 2). Nová úprava u jednacích řízení s uveřejněním: dodávky a služby - vždy, stavební práce - do EUR Jaká zadávací řízení existují a jak probíhají? Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek stanovují jako zadávací řízení nad prahovými hodnotami EU otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení a soutěžní dialog. Veřejných řízení se mohou účastnit podniky bezprostředně po uveřejnění oznámení o zadávacím řízení. Nejprve je třeba si u zadavatele vyžádat detailní podklady k zadávacímu řízení. Na jejich základě se zpracovává nabídka. Užší řízení probíhá ve dvou stupních. V prvním kole řízení jsou v rámci účastnické soutěže podniky vyzvány, aby referencemi a dalšími informacemi doložily své ekonomické a technické schopnosti. Zadavatelé přezkoumají, zda jsou uchazeči pro realizaci zakázky vhodní. Ze všech předložených podkladů od zájemců je vybrán určitý, před zahájením zadávacího řízení stanovený, počet podniků, které mohou podat nabídku. Jednací řízení a soutěžní dialog jsou zpravidla též dvoustupňová řízení. V nabídkové fázi se mezi zadavatelem a uchazečem konají jednání, která se do značné míry podobají obchodním jednáním v soukromé hospodářské sféře. Zadavatelé smějí pouze výjimečně udělovat zakázky v jednacím řízení (výjimka: sektorová oblast!) a v soutěžním dialogu. Musí zpracovat úřední záznam zdůvodňující jejich rozhodnutí. Otevřené řízení a užší řízení mají naproti tomu ve směrnicích EU rovnocenné postavení. Zadavatelé se v souladu se směrnicemi a zákony o veřejných zakázkách většiny zemí EU, mezi nimi i Rakouska a České republiky, mohou volně rozhodnout mezi těmito dvěma řízeními. V Německu však byla směrnice aplikována přísněji. Zde v současné době ještě platí priorita otevřeného řízení. Volba užšího řízení je jak u nadlimitních tak i u podlimitních zakázek možná pouze za určitých okolností. 14

17 Obrázek 3: Průběh otevřeného řízení Oznámení výběrového řízení Vyžádání zadávací dokumentace Zaslání zadávací dokumentace Předání nabídky Otevírání nabídek Vyhodnocování nabídek (Předběžné oznámení/ lhůta pro podání námitek) Udělení zakázky Obrázek 4: Průběh užšího řízení Oznámení účastnické soutěže Podání žádostí o účast Výběr uchazečů / zaslání zadávací dokumentace Předání nabídky Otevírání nabídek Vyhodnocování nabídek (Předběžné oznámení/ lhůta pro podání námitek) Udělení zakázky Mnoho členských států EU zavedlo u nadlimitních zakázek podobná zadávací řízení. Je užitečné se před účastí informovat o průběhu těchto řízení. V Německu, Rakousku a České republice jsou obvyklá následující řízení: Německo Veřejné podlimitní zakázky mohou být v Německu zadávány rovněž v otevřeném, užším a jednacím řízení, označovaném též jako veřejné zadávací řízení, užší řízení a volné zadání. Užší zadávací řízení a volné zadání mohou být provedena bez 15

18 předchozí účastnické soutěže. Zadavatelé však musí zajistit, aby se zadávacího řízení účastnil dostatečný počet uchazečů. V oblasti dodávek a služeb mohou při hledání vhodných firem využít pomoci poradenských center pro zakázky (Auftragsberatungsstellen) jednotlivých spolkových zemí. Při užších řízeních a volném zadání uvádějí tato centra vhodné firmy. Podniky, které chtějí být uvedeny, se mohou nechat zařadit do databáze uchazečů v poradenských centrech. Kontakt: Rakousko Spolkový zákon o zadávání veřejných zakázek zná následující způsoby zadávacích řízení, z nichž každé může být použito v oblasti pod prahovými hodnotami (podlimitní), avšak nikoli každé může být použito v oblasti nad prahovými hodnotami (nadlimitní): otevřené řízení (podlimitní, nadlimitní) užší řízení s předchozím oznámením (podlimitní, nadlimitní) užší řízení bez předchozího oznámení (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení s předchozím oznámením (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení bez předchozího oznámení (podlimitní, nadlimitní) přímé zadání (bez předchozího oznámení) (podlimitní) elektronická aukce (podlimitní) rámcová dohoda (podlimitní, nadlimitní) Česká republika Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách upravuje 6 druhů zadávacích řízení, které jsou s jedinou výjimkou použitelné jak pro zadávání nadlimitních, tak pro zadávání podlimitních veřejných zakázek: otevřené řízení (podlimitní, nadlimitní) užší řízení (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení s uveřejněním (podlimitní, nadlimitní) jednací řízení bez uveřejnění (podlimitní, nadlimitní) zjednodušené podlimitní řízení(pouze podlimitní) soutěžní dialog (podlimitní, nadlimitní) Jaké výhody a nevýhody má zadávací řízení soutěžní dialog? S novými směrnicemi EU pro zadávání veřejných zakázek bylo zavedeno nové zadávací řízení tzv. soutěžní dialog. Zařazení tohoto zadávacího řízení do národního práva je sice ponecháno na členských státech EU, neboť se jedná o fakultativní předpis, přesto však bylo toto zadávací řízení v právních předpisech o veřejných zakázkách v Německu, Rakousku a České republice zakotveno. Soutěžní dialog se stal ještě dříve, než mohl být použit v praxi cílem značné kritiky. Výtky jsou směřovány především k fázi dialogu, při němž uchazeči musí vypracovat koncepce realizace pro komplexní zakázky. Na vybranou koncepci má pak být mezi všemi zadavateli vypsáno zadávací řízení. Uchazeči 16

19 tedy musí do značné míry bezplatně zpracovat úvodní projektovou dokumentaci, aniž by věděli, zda sami zakázku obdrží a budou-li ji moci realizovat, nebo zda jejich vlastní nápady budou realizovat konkurenční podniky. Kromě toho panují obavy, že soutěžní dialog posílí již tak se rýsující tendence k tzv. funkčním zadávacím řízením. V rámci funkčních zadávacích řízení zadá zadavatel pouze cíle a neposkytne žádný obsáhlý katalog výkonů. Následkem toho se nabídky stávají výrazně hůře porovnatelnými a asi i výrazně dražšími. Je ovšem nesporné, že soutěžní dialog může být při velkých a především inovativních projektech, např. při projektování a realizaci významných projektů infrastruktury či plánování a vývoji rozsáhlých sítí informačních technologií, vhodným prostředkem pro vypracování řešení zcela nových problémů. Je nutno vyčkat, zda bude nové zadávací řízení v praxi vůbec častěji používáno a zda se obavy kritiků ukáží jako oprávněné Co se skrývá za rámcovými smlouvami, dynamickými nákupními systémy, elektronickými aukcemi a centrálními nákupními středisky? Vedle klasických zadávacích řízení byly v nových směrnicích EU zavedeny nové varianty pro zadávání: rámcová smlouva, dynamické nákupní systémy, elektronické aukce a možnost zřízení centrálních nákupních středisek. Rámcová smlouva: Pomocí otevřených, užších či jednacích řízení stanoví zadavatel jeden podnik či více firem, s nimiž na dobu maximálně čtyř let uzavře rámcové smlouvy pro určité oblasti plnění. Pouze ve výjimečných případech může být rámcová smlouva uzavřena na delší dobu. Při uzavírání smlouvy nejsou ještě sjednávány žádné konkrétní projekty či množství a ani pevné ceny. V případě potřeby vypisuje zadavatel mezi všemi nebo některými uchazeči, s nimiž uzavřel rámcovou smlouvu, zadávací řízení na jednotlivé zakázky. Zakázky smějí skutečně realizovat pouze podniky, kterým byly zakázky v rámci těchto mini tendrů uděleny. Dynamické nákupní systémy: Dynamické nákupní systémy jsou založeny na otevřených zadávacích řízeních, obsahují prvky rámcové smlouvy a jsou podporovány elektronickými prostředky. Zadavatelé poskytnou po zveřejnění oznámení o zadávacím řízení elektronickou cestou volný, přímý a neomezený přístup k zadávacím dokumentaci a ke všem dodatečným dokumentům. Všichni uchazeči, kteří mají o zakázku zájem, nejprve předloží nezávazné nabídky. Účast na systému je povolena všem uchazečům, kteří splňují kvalifikační kritéria a předložili nezávaznou nabídku v souladu s podmínkami zadávacího řízení. Nezávazné nabídky mohou být kdykoli opravovány, pokud zůstanou ve shodě se zadávací dokumentací. Pro jednotlivé konkrétní zakázky, které budou během maximálně čtyřleté doby platnosti dynamického nákupního systému zadávány, dojde pak k výzvě k soutěži. Veřejný zadavatel přitom vyzve všechny uchazeče, kterým byla účast na systému povolena, k předložení nabídek. Zakázku udělí tomu uchazeči, který předložil nejlepší nabídku v souladu s kritérii uvedenými v oznámení při zřízení dynamického nákupního systému. Elektronické aukce: Elektronické aukce mohou být používány jako varianta při otevřených, užších i jednacích řízeních a mohou být i součástí rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému. Předpokladem je, aby předmět zakázky mohl být dostatečně přesně popsán. Před provedením elektronické aukce vyzve zadavatel k předložení startovních nabídek. 17

20 Na základě kritérií pro udělení zakázky a stanovené váhy kritérií se provede první úplné vyhodnocení předložených nabídek. Všichni uchazeči, kteří předložili přípustné nabídky, jsou současně elektronickou cestou vyzváni k předložení nových cen a/nebo hodnot. Elektronická aukce zahrnuje buď pouze ceny, je-li zakázka udělována na základě nejnižší ceny, nebo matematický vzorec založený na kritériích pro udělení zakázky. Na základě ceny a vzorce lze jednoznačně stanovit nejlepší nabídku. Elektronická aukce může obsahovat několik po sobě následujících fází. Uchazeč v kterémkoli okamžiku zná svoje pořadí v aukci. Kromě toho mohou zadavatelé kdykoli uvést počet účastníků v dané fázi aukce. Během jednotlivých fází elektronické aukce však v žádném případě nesmí odhalit identitu uchazečů. Aukce je ukončena buď v předem stanoveném termínu nebo tehdy, nepřicházejí-li žádné další nabídky. Centrální nákupní střediska: Veřejní zadavatelé mohou zadání svých zakázek nechat provádět centrálními nákupními středisky. Pokud centrální nákupní střediska při nákupním řízení dodrží příslušná ustanovení zákonů o veřejných zakázkách, splnil zadavatel svoji povinnost užití zákonných předpisů o zadávání veřejných zakázek. V České republice tento institut odpovídá centrálnímu zadávání Jaké lhůty je nutno při veřejných zakázkách dodržet a jaké existují možnosti pro zkrácení lhůt? Směrnice EU stanovují lhůty, které musí zadavatel pro podání nabídky resp. vyjádření zájmu poskytnout. Lhůty předepsané evropskými právními předpisy jsou kalkulovány jako krátké. Novými směrnicemi EU byl systém lhůt dokonce rozšířen ještě o různé možnosti zkrácení. Následující přehledná tabulka znázorňuje lhůty a možnosti zkrácení v různých zadávacích řízeních. Obrázek 5: Minimální lhůty v rámci celoevropských zadávacích řízení ve dnech Lhůta pro podání žádosti o účast Lhůta pro podání nabídky Zkrácení při předběžném oznámení/profilu kupujícího o... dnů Možnost zkrácení při elektronickém oznámení o zahájení zadávacího řízení o... dnů Možnost zkrácení při elektronickém poskytnutí zadávací dokumentace k zadávacímu řízení o... dnů Nejkratší možná lhůta Otevřené řízení , tedy na Užší řízení , tedy na 22 7 (pro přihlášku) 5 (pro předložení nabídky) 10 / 10 18