Veřejné zakázky. Ing. Renata Kasalová. O krok napřed Zvyšování kvality ve vzdělávání v Pardubickém kraji II. - reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.28/02.

Transkript

1 Veřejné zakázky Ing. Renata Kasalová O krok napřed Zvyšování kvality ve vzdělávání v Pardubickém kraji II. - reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.28/

2 Obsah Úvod Vysvětlení základních pojmů Základní zásady postupu zadavatele veřejné zakázky Zadavatel veřejné zakázky Veřejná zakázka, její členění a určení výše její předpokládané hodnoty Členění veřejných zakázek dle předmětu Členění veřejných zakázek dle výše jejich předpokládané hodnoty Výjimky z působnosti zákona Zadávací řízení Vysvětlení dalších pojmů Způsob zahájení jednotlivých řízení Lhůty Kvalifikace Příprava zadávací dokumentace Popis předmětu veřejné zakázky Technické podmínky Hodnotící kritéria Poskytování zadávací dokumentace, dodatečné informace Nabídky, otevírání obálek s nabídkami, postup hodnotící komise Proces otevírání obálek Hodnotící komise Posouzení a hodnocení nabídek Ukončení zadávacího řízení Dohled nad dodržováním zákona...26 Závěr...27 Seznam literatury a internetových zdrojů

3 Úvod Problematika veřejných zakázek je velmi diskutovaným tématem dnešní doby. Důvodem je nejen fakt, že při veřejných zakázkách dochází k přerozdělování ohromného množství veřejných finančních prostředků, což už samo o sobě zaslouží velikou pozornost veřejnosti, ale také fakt, že právě nakládání s veřejnými zdroji je často podnětem ke korupci a nekalému jednání zainteresovaných stran. Velmi často proto z médií slýcháme o kauzách zmanipulovaných veřejných zakázek, které se pohybují pro každého z nás jako jednotlivce v nepředstavitelných sumách. Zpracováním této publikace rozhodně nemám v úmyslu jakkoli kritizovat či jinak hodnotit institut veřejných zakázek v naší zemi. Publikace je určena především studentům středních škol a jejím hlavním cílem je osvětlit jim podstatu správného fungování systému veřejných zakázek. Jazykem přístupným této cílové skupině, bez zbytečně složitých termínů a definic, mám v úmyslu shrnout podstatu problematiky veřejných zakázek v České republice. Méně častá specifika, výjimky či neobvyklosti zmiňovat nebudu, a to především z důvodu nedostatečného prostoru v této publikaci a nedostatečné časové dotace kurzu. Členění publikace jsem zvolila v souladu se základním právním předpisem, který tuto problematiku v naší zemi řeší, a to zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V první kapitole si vysvětlíme základní pojmy, které jsou nutné pro pochopení podstaty problematiky veřejných zakázek. Druhá kapitola nás seznámí se základními zásadami, které musí zadavatel při zadávání veřejných zakázek dodržovat. Třetí kapitola definuje ty subjekty, které jsou ze zákona povinny postupovat při zadávání veřejných zakázek dle zmíněného zákona, tedy dozvíme se, kdo je tzv. zadavatelem veřejné zakázky. Čtvrtá kapitola přesně popíše, co to veřejná zakázka je, jak se dělí a jakým způsobem zadavatel stanoví její předpokládanou hodnotu. Pátá kapitola připomene výjimky z působnosti zákona. Šestá kapitola se bude věnovat druhům zadávacího řízení, lhůtám a popisu kvalifikaci. V sedmé kapitole naleznete popis přípravy zadávací dokumentace včetně technické specifikace a stanovení hodnotících kritérií. Osmá kapitola rozebere varianty podání nabídek včetně jejich náležitostí, otevírání nabídek, a postup hodnotící komise při posuzování a hodnocení nabídek. Devátá kapitola popíše ukončení zadávacího řízení. A nakonec desátá kapitola popíše, jak a kdo provádí dohled nad správným postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek dle zákona o veřejných zakázkách v naší republice. 3

4 1 Vysvětlení základních pojmů Co si představíte pod pojmem veřejná zakázka? A proč je vůbec nutné dodržovat zákon při zadávání veřejných zakázek? Abychom mohli vysvětlit pojem veřejná zakázka, rozdělíme si ho na dvě slova: veřejná a zakázka. Začneme slovem zakázka vysvětlit tento pojem nám asi nebude dělat příliš velký problém, neboť každý z nás už se s ním určitě setkal. Jedná se o jakýsi smluvní vztah objednatele a zhotovitele o jejich vzájemných závazcích do budoucna. Tedy jednoduše řečeno, objednatel (kupující, odběratel) si určí CO chce koupit či zhotovit či provést, s JAKÝMI PARAMETRY, v JAKÉM ČASE a za KOLIK. Jeho závazkem je, že zhotoviteli zaplatí dohodnutou cenu. Zhotovitel (prodávající, dodavatel) zase naproti tomu přijme veškeré informace od objednatele a zaváže se, že vše včas za stanovených parametrů zhotoví či provede. Tímto vztahem pak dojde k uspokojení potřeb jak objednatele, tak i zhotovitele. Pokud však bude důvodem k zadání zakázky nikoli pouze individuální potřeba jednotlivců, ale společná potřeba či společný zájem individuálních subjektů, pak mluvíme o tzv. veřejném zájmu či veřejné potřebě. Jedná se o potřebu či zájem buď určitého nebo neurčitého počtu jednotlivců, jehož uspokojení zajišťují zprostředkující instituce prostřednictvím veřejných financí. Příklady veřejných potřeb, které uspokojí neurčitý počet jednotlivců, jsou např. řešení dopravní situace ve městě, zajištění bezpečnosti státu, veřejné osvětlení, zpracování komunálního odpadu, čističky vzduchu nebo odpadních vod apod. Jde o tzv. veřejné statky. Příklady veřejných potřeb, které uspokojí určitý počet jednotlivců (jsou tedy dělitelné co do množství), jsou např. hřiště pro děti, parkoviště, vzdělávací zařízení, sociální služby, kulturní služby apod. Jde tedy o tzv. smíšené veřejné statky. Uvedla jsem již výše, že veřejné statky (ať už čisté či smíšené) jsou hrazeny z veřejných financí, tedy jednoduše řečeno - z peněz daňových poplatníků, neboli z peněz občanů státu. Každý rozumně smýšlející člověk, který má omezené finanční možnosti, si vždy koupi dražší věci či služby řádně rozmyslí a rozpočte. Jeho cílem je koupit za co nejméně, ale s co největším užitkem, ať už co do největšího množství či co do nejvyšší kvality. Jazykem ekonomů jde o koupi s minimálními náklady a současně s maximálním výnosem (neboli užitkem). Jde tedy o rozhodnutí při respektování tří zásad - hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Hospodárností rozumíme snahu vedoucí k minimalizaci vynaložených zdrojů, zejména finančních zdrojů a zamezení zbytečného plýtvání. Efektivností (neboli jinak účinností, produktivitou či efektivitou) rozumíme snahu o takové použití zdrojů, kterým je dosaženo maximálního objemu a kvality výsledku. Účelností pak rozumíme snahu vyprodukovat požadovaný užitek (účel) a přitom neprodukovat zbytečné, nepožadované či nedůležité vedlejší užitky. 4

5 Vzhledem ke skutečnosti, že o rozdělování veřejných financí nerozhodují přímo jejich vlastníci, ale zprostředkující subjekty (např. ministři, zástupci krajů, měst a obcí atd.), je zde velké riziko toho, že nebude postupováno dle výše uvedených zásad, a navíc je zde velký prostor pro korupci a nekalé jednání. Veřejné zakázky jsou totiž pro potenciální dodavatele velmi atraktivní, a to především z důvodu solventnosti veřejných zadavatelů, z důvodu horentních částek, malé pravděpodobnosti krachu platícího subjektu a také často dlouhotrvajícího smluveného vztahu. Proto tato atraktivita vede často osoby na straně veřejných zadavatelů k zadávání fiktivních veřejných zakázek s předem známým vítězem, což zajišťuje spřátelenému subjektu spolehlivý zdroj finančních prostředků. Aby tedy byla zajištěna efektivnost alokace (rozdělení) veřejných výdajů, musely být stanoveny závazné postupy, které toto zabezpečují. Institut veřejných zakázek je proto upraven zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných zakázkách ), a celou řadou dalších předpisů, které mu dávají jasná pravidla. Cílem této publikace je představit čtenářům podstatu správného postupu zadávání veřejných zakázek dle výše uvedeného zákona. 2 Základní zásady postupu zadavatele veřejné zakázky V první kapitole jsem již zmínila základní zásady ekonomického uvažování hospodárnost, efektivnost a účelnost. Tyto tzv. 3E zásady vycházejí ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o veřejných zakázkách přidává další tři zásady závazné pro zadavatele veřejných zakázek, a to: a) transparentnost, b) rovné zacházení a c) zákaz diskriminace. Dokázali byste vysvětlit tyto tři zásady? Zásada transparentnosti, neboli jinak zásada průhlednosti zadávacího řízení, znamená, že veřejné zakázky je nutno zadávat tak, aby byly co nejvíce průhledné, přezkoumatelné a kontrolovatelné. To znamená, že je nutné, aby zadavatelé pořizovali o všech významných úkonech písemnou dokumentaci v takovém dostatečném rozsahu, aby byla kdykoli nezávisle přezkoumatelná. Dále je nutné, aby zadavatelé vymezili jasná kritéria, podle kterých budou hodnoceny nabídky dodavatelů, a to ještě před samotným vypracováním těchto nabídek je tedy nutné předem znát pravidla hodnocení nabídek. A dále veškerá rozhodnutí v procesu zadávání a hodnocení veřejných zakázek řádně odůvodnit. 5

6 Zásada rovného zacházení spočívá v tom, že každý zadavatel je v průběhu zadávání veřejné zakázky povinen přistupovat stejným způsobem ke všem dodavatelů, kteří mohou podat či podávají nabídky. Zadavatel je tedy povinen např. poskytnout všem dodavatelům stejné informace a stejné podmínky. Zásada zákazu diskriminace zakazuje diskriminovat jakéhokoli dodavatele z jakéhokoli důvodu. Tato zásada však nevylučuje možnost zadavatele stanovit si předem přesné podmínky účasti v řízení. Tyto podmínky ale musí být zadavatelem stanoveny tak, aby zároveň umožňovaly výběr nejvhodnějšího uchazeče, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému dodavateli, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky. Zásady zákazu diskriminace je potřeba důsledně uplatňovat nejen ve vztahu k dodavatelům se sídlem, místem podnikání či bydlištěm na území ČR, ale rovněž ve vztahu k zahraničním dodavatelům. Za porušení zásady diskriminace však nelze za žádných okolností považovat používání českého jazyka. Zákon o veřejných zakázkách připouští i slovenský jazyk, nabídky v ostatních jazycích však musí být přeloženy do češtiny. 3 Zadavatel veřejné zakázky Kdo je tedy tím tzv. zadavatelem veřejné zakázky, který musí postupovat dle zákona o veřejných zakázkách? Zákon o veřejných zakázkách dělí zadavatele veřejné zakázky do tří kategorií na: a) veřejného zadavatele, b) dotovaného zadavatele a c) sektorového zadavatele. Za zadavatele je třeba považovat i sdružení zadavatelů nebo jakékoli jiné spojení zadavatele s osobou, která zadavatelem není, pokud mají společně zadat veřejnou zakázku. Veřejným zadavatelem je: a) Česká republika (stát) její jednotlivé organizační složky: ministerstva a další správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis, b) státní příspěvková organizace např. dětské domovy, dětské diagnostické ústavy, fakultní nemocnice, psychiatrické léčebny, dále například muzea, galerie, knihovny a divadla celostátního významu apod., 6

7 c) územní samosprávný celek obce, kraje a hlavní město Praha a dále i organizační složky (útvary), které pod tyto celky spadají (např. městské části, městské obvody apod.) a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. d) jiná právnická osoba, neboli tzv. jiný veřejný zadavatel či veřejnoprávní subjekt, a to za dvou podmínek: 1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím nebo kontrolním orgánu. Dotovaným zadavatelem se může stát jakákoli právnická či fyzická osoba, která: a) zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků veřejného zadavatele, nebo b) zadává veřejnou zakázku, na níž byly poskytnuty peněžní prostředky z veřejných zdrojů ve výši více než 200 miliónů Kč bez DPH. Na dotovaného zadavatele se vztahují ustanovení zákona platná pro veřejného zadavatele, s ohledem na shora uvedené definiční znaky dotovaného zadavatele se to bude týkat všech pravidel platných pro veřejného zadavatele, vyjma pravidel pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Sektorový zadavatel je takový zadavatel, který vykonává některou z relevantních činností a současně: 1. tuto činnost vykonává na základě nějakého zvláštního či výhradního práva, nebo 2. nad ní může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv (tzn. že disponuje většinou hlasovacích práv nebo jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu). Relevantní činností se rozumí činnost, u níž se dosud nevytvořilo plné konkurenční prostředí (respektive se absence plného konkurenčního prostředí zákonem, potažmo evropskou sektorovou zadávací směrnicí předpokládá). Zákon o veřejných zakázkách relevantní činnosti vyjmenovává v 4. Jde o např. o plynárenství, teplárenství, elektroenergetiku, vodárenství, dopravu, poskytování poštovních služeb, hornictví a těžební průmysl, letectví a vodní dopravu. 7

8 4 Veřejná zakázka, její členění a určení výše její předpokládané hodnoty V jakém případě lze považovat zakázku za veřejnou zakázku? Abychom mohli považovat zakázku za veřejnou zakázku, musí být současně splněny tyto podmínky: 1. zakázka musí být zadávána osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek (patří tedy do jedné z výše uvedených kategorií zadavatelů), 2. zakázka musí zahrnovat prvek úplaty na straně zadavatele (byť i jen potenciální např. v návaznosti na splnění určitých podmínek), a 3. musí se jednat o zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce. Zákonná definice veřejné zakázky pak zní: veřejnou zakázkou je zakázka, která je realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. 4.1 Členění veřejných zakázek dle předmětu Výše uvedená definice nám tedy napovídá, jak se podle zákona dělí veřejné zakázky dle jejich předmětu, a to na: a) veřejné zakázky na dodávky, b) veřejné zakázky na stavební práce, c) veřejné zakázky na služby Veřejné zakázky na dodávky Veřejnou zakázkou na dodávky se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (či jinak zboží) zadavatelem, a to formou koupě, koupě na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (tzv. leasing). Veřejnou zakázkou na dodávku také rozumíme dodávku energií (tepla, vody, elektřiny, plynu). Za veřejnou zakázku na dodávky je potřeba rovněž považovat i veřejnou zakázku, pokud je jejím předmětem vedle samotného pořízení věci (zboží) i poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži nebo uvedení takové věci (zboží) do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby a za předpokladu, že poskytnutí služby není základním účelem veřejné zakázky (např. dodávka telefonní ústředny spolu s jejím napojením do sítě tedy službou, kdy napojení do sítě není základním účelem veřejné zakázky, tím je dodávka telefonní ústředny), avšak poskytnutí služeb nebo stavebních prací je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Za veřejnou zakázku na dodávky je třeba považovat i veřejnou 8

9 zakázku na koupi či nájem nemovitostí, avšak pro koupi nebo nájem nemovitostí je možné uplatnit zákonnou výjimku (bude vysvětleno v kapitole č.5) Veřejné zakázky na stavební práce Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je: a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona o veřejných zakázkách, a to bez ohledu na skutečnost, jaký výsledek má být stavebními činnostmi dosažen (např. oprava, úprava, údržba či zhotovení nové stavby), b) provedení stavebních prací dle písm. a) a současně i s nimi související projektová nebo inženýrská činnost tzn. že tyto služby (projektová a inženýrská činnost mají charakter služby) jsou pro účely určení druhu veřejné zakázky započítávány do předpokládané hodnoty těchto stavebních prací, nebo c) zhotovení stavby ve smyslu stavebního zákona v této kategorii veřejných zakázek na stavební práce je klíčové, aby stavba jako celek byla schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci; v opačném případě je nutné zkoumat jednotlivé činnosti a zjistit, jestli spadají do přílohy č. 3 zákona o veřejných zakázkách či nikoliv. Tato stavba může být výsledkem stavebních či montážních prací, přičemž do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítají i související projektové a inženýrské služby, pokud jsou současně se zhotovením stavby zadavatelem zadávány. V zákoně je v souvislosti s pojmem stavba odkazováno přímo na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v jehož 2 odst. 3 je definováno, co se rozumí pod pojmem stavba. V případě pochybností je možné vycházet rovněž ze stanoviska příslušného stavebního úřadu. Do předmětu veřejné zakázky na stavební práce též spadají veškeré dodávky a služby nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky, a to jsou-li poskytovány společně se stavebními pracemi. To v praxi znamená, že veškerá plnění, která by samostatně byla dodávkou či službou, budou při splnění podmínek dle předchozí věty automaticky zahrnuta do předpokládané hodnoty stavebních prací Veřejné zakázky na služby Veřejnou zakázkou na služby se rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. Veřejnou zakázkou na služby je tedy jakákoliv veřejná zakázka, kterou nelze kvalifikovat jako veřejnou zakázku na dodávky nebo veřejnou zakázku na stavební práce. 9

10 Zákon o veřejných zakázkách dále blíže určuje jednotlivé druhy služeb ve svých přílohách č.1 a č.2 a postup v případech souběžného pořizování dodávek a služeb a stavebních prací a služeb. Dokázali byste nyní říci několik příkladů veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce? 4.2 Členění veřejných zakázek dle výše jejich předpokládané hodnoty Dalším kritériem členění veřejných zakázek je výše jejich přepokládané hodnoty, tedy: a) nadlimitní veřejné zakázky, b) podlimitní veřejné zakázky a c) veřejné zakázky malého rozsahu. Pro účely této publikace není nutné vypisovat veškeré platné finanční limity. Vše lze vždy aktuálně dohledat v uvedeném nařízení po zvážení, kterého zadavatele se to týká a jaký druh veřejné zakázky se bude realizovat. Jen pro zajímavost a představivost základní výše částek platné od : Základní výše limitů veřejných zakázek platné pro jednotlivé zadavatele VZ Zadavatel VZ na dodávky VZ na služby VZ na stavební práce ČR a státní příspěvkové organizace Kč Kč Kč územně samosprávné celky, příspěvkové organizace, jiné právnické osoby dle 2 odst Kč Kč Kč 2 písm. d) zákona, a dotovaný zadavatel sektorový zadavatel Kč Kč Kč zadavatelé uvedení v 2 odst. 2 nebo 2 odst. 6 zákona, v případě VZ v oblasti obrany Kč Kč Kč nebo bezpečnosti Podlimitní VZ Kč Kč Kč Nadlimitní VZ VZ malého rozsahu (0; ) (0; ) (0; ) Zdroj: MMR-Metodika zadávání veřejných zakázek, právní stav k

11 4.2.1 Nadlimitní veřejná zakázka Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota (v Kč bez DPH) dosáhne finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Prováděcím právním předpisem je v tomto případě nařízení vlády č.77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, a to v aktuálním platném znění Podlimitní veřejná zakázka Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí: 1. v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně Kč bez DPH, ale nedosahuje finančního limitu viz tabulka, nebo 2. v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu viz tabulka Veřejná zakázka malého rozsahu Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne: 1. v případě veřejné zakázky na dodávky či veřejné zakázky na služby předpokládané hodnoty Kč bez DPH, 2. v případě veřejné zakázky na stavební práce předpokládané hodnoty Kč bez DPH Významná veřejná zakázka Zvláštní kategorii pak tvoří tzv. významná veřejná zakázka, jíž rozumíme veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou: a) nejméně Kč, a to v případě, že zadavatelem je: stát, státní příspěvková organizace, veřejnoprávní subjekt, v případě, že financujícím nebo ovládajícím subjektem je stát nebo státní příspěvková organizace; b) nejméně Kč, v případě, že zadavatelem je: kraj, obec, 11

12 příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, veřejnoprávní subjekt v případě, že financujícím nebo ovládajícím subjektem není stát nebo státní příspěvková organizace. Institut významné veřejné zakázky se týká pouze veřejného zadavatele. Jedná se o zpřísnění pravidel v případě veřejných zakázek, které jsou co do finančního objemu abnormální Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Podle čeho je možné stanovit hodnotu veřejné zakázky? Uvedli jsme si, jak se veřejné zakázky člení dle výše jejich předpokládané hodnoty, ale jak tuto hodnotu vůbec stanovíme, si řekneme nyní. Před zahájením každého zadávacího řízení musí zadavatel stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, čímž se rozumí předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vůči potenciálnímu dodavateli. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty a způsoby, které tuto hodnotu určí, jsou vlastně dva: 1. určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, které např. v minulosti již pořizoval nebo zjistil na internetu či v odborných a jiných podobných publikacích, 2. určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na základě průzkumu trhu s požadovaným plněním nebo jiným vhodným způsobem, např. formou dotazů na jiného pořizovatele stejného či obdobného předmětu plnění nebo formou shromáždění předběžných cenových nabídek dodavatelů, a to vždy s přihlédnutím k vývoji daného segmentu trhu v čase. V obou případech pak musí zadavatel postupovat v souladu s pravidly stanovenými v zákoně o veřejných zakázkách, který mimo jiné stanoví výčet skutečností, jež musí zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrnout. Např. v případě, kdy je veřejná zakázka rozdělena na několik částí, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech jednotlivých částí veřejné zakázky. V opačném případě by se jednalo o tzv. dělení veřejné zakázky ve snaze dosáhnout nižší předpokládané hodnoty veřejné zakázky a možnosti postupovat pak dle méně přísných zákonných ustanovení. Podobná je i situace, kdy zadavatel hodlá pořídit v průběhu účetního období obdobné či spolu související dodávky či služby. I v tomto případě pak musí sečíst jejich hodnoty. Neplatí to však u dodávek, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb, či pokud takové dodávky pořizuje nahodile dle zcela aktuálních potřeb, které nelze objektivně dopředu předvídat. 12

13 Další společná pravidla jsou uvedena v zákoně v 13. Následující tři paragrafy pak obsahují navíc specifická pravidla pro jednotlivé druhy veřejných zakázek v členění dle předmětu. 5 Výjimky z působnosti zákona Došel-li čtenář této publikace až do této páté kapitoly, tedy do poloviny, lze konstatovat, že je mu jasné, do jaké kategorie zařadit potenciálního zadavatele, jaký druh veřejné zakázky zvolit dle předmětu, jak stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a dle ní poté zvolit druh zakázky dle výše její předpokládané hodnoty. Nic ale neplatí zcela jednoznačně, existují totiž tzv. zákonné výjimky, které by mohl zadavatel využít a usnadnit si tak práci. Výjimka totiž znamená, že zadavatel nemusí postupovat při zadání veřejné zakázky dle zákona o veřejných zakázkách. Zákon pamatuje na pět základních kategorií výjimek: 1. obecné výjimky taxativně vymezené výjimky platné pro všechny kategorie zadavatelů a různé druhy veřejných zakázek. Pro představu uvedu dva příklady: zadavatel není povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky, jestliže by uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení došlo k vyzrazení utajované informace či jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji (s výjimkou případů, kdy cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a zadavatel je jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje), atd. 2. výjimky pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, které dopadají pouze na veřejné a dotované zadavatele, neboť sektorový zadavatel zadává podle zákona pouze nadlimitní veřejné zakázky. Příkladem výjimek pro zadávání podlimitních veřejných zakázek jsou např. dodávky či služby související s poskytováním humanitární pomoci či pořízení, údržba nebo obnova majetku ČR v zahraničí atd. 3. obecná výjimka pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu tato výjimka stanoví, že zadavatel není povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky malého rozsahu, musí však postupovat v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, 4. obecné výjimky pro sektorové zadavatele sektorový zadavatel nemá podle zákona povinnost zadávat podlimitní veřejné zakázky, ani veřejné zakázky malého rozsahu a taktéž i nadlimitní veřejné zakázky, které nesouvisejí s výkonem relevantní činnosti. Má tedy povinnost zadávat pouze nadlimitní veřejné zakázky související s výkonem jeho relevantní činnosti. 13

14 5. zvláštní výjimky pro sektorové zadavatele použití těchto výjimek je možné pouze v tom případě, že souvisí nadlimitní veřejná zakázka zadávaná sektorovým zadavatelem s výkonem jeho relevantní činnosti. V tom případě je lze rozdělit do tří skupin: a) výjimky pro nadlimitní veřejné zakázky, které se vážou k některým specifickým činnostem sektorového zadavatele, b) výjimky pro nadlimitní veřejné zakázky, které zadává sektorový zadavatel či sektoroví zadavatelé přidružené osobě, a c) výjimky pro nadlimitní veřejné zakázky, které si navzájem zadává více sektorových zadavatelů. 6 Zadávací řízení Dokážete svými slovy popsat, co je to zadávací řízení? Má-li zadavatel jasno v tom, že jeho zakázka je zakázkou veřejnou, zvolil příslušný druh veřejné zakázky dle předmětu, stanovil její předpokládanou hodnotu a dle ní pak určil druh veřejné zakázky nadlimitní, podlimitní či malého rozsahu. Dále pak zjistil, že není možné na ni použít zákonnou výjimku a postupovat tak mimo režim zákona, je poté povinen tuto veřejnou zakázku zadat podle pravidel stanovených zákonem v zadávacím řízení. Zadávací řízení lze tedy definovat jako závazný procesní postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje šest druhů zadávacích řízení, a to: 1. otevřené řízení - je nejtransparentnějším (nejprůhlednějším) zadávacím řízením vůbec, proto jej smí použít kterýkoli ze zadavatelů (veřejný, sektorový i dotovaný zadavatel). V otevřeném řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku a tímto oznámením je vyzývá k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace (vysvětlíme později) ve stanovené lhůtě. 2. užší řízení - je dvoufázové. Nejprve zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů úmysl zadat veřejnou zakázku a tímto je vyzve pouze k prokázání splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Následně pak vyzve pouze ty dodavatele, které shledá kvalifikovanými, k podání nabídek. I tento druh zadávacího řízení smí použít kterýkoli ze zadavatelů. 3. jednací řízení s uveřejněním - je také dvoufázové. Nejprve opět zadavatel oznámí svůj úmysl zadat veřejnou zakázku neomezenému počtu dodavatelů a vyzve je tímto k prokázání kvalifikace. Kvalifikované zájemce poté vyzývá k podání nabídek. O podaných nabídkách nakonec s uchazeči jedná za účelem dosažení co nejvýhodnějších podmínek plnění. Tento druh zadávacího řízení může použít sektorový zadavatel bez omezení, veřejný zadavatel pak jen při splnění zákonem stanovených podmínek. 14

15 4. jednací řízení bez uveřejnění v tomto druhu zadávacího řízení zadavatel přímo vyzývá jednoho či více zájemců k jednání, přičemž po skončení jednání podávají vyzvaní zájemci nabídky na plnění veřejné zakázky, které odrážejí výsledky jednání, příp. jsou z hlediska vyjednaných podmínek pro zadavatele ještě výhodnější. Použití jednacího řízení bez uveřejnění je vázáno vždy na splnění zákonných podmínek v plném rozsahu, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejného, dotovaného či sektorového zadavatele. Možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění je třeba vždy vykládat zužujícím (restriktivním) způsobem, neboť jednací řízení bez uveřejnění je krajním způsobem zadání veřejné zakázky, pokud není možné veřejnou zakázku objektivně zadat v jiném druhu zadávacího řízení. Pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění platí, že je nutné, aby zadavatel použití jednacího řízení bez uveřejnění řádně a v dostatečné míře odůvodnil co do oprávněnosti jeho použití (tedy co do naplnění zákonných předpokladů). Z hlediska transparentnosti zadávacího řízení je vhodné, aby důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění byly podrobně popsány již ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. 5. soutěžní dialog tento pátý druh zadávacího řízení může použít výhradně veřejný zadavatel nebo dotovaný zadavatel, a to za předpokladu, že zadává veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění a současně že použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné. 6. zjednodušené podlimitní řízení může použít výhradně veřejný zadavatel, a to pro zadání: a) podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby, b) podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, pokud její předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 mil. Kč bez DPH. 6.1 Vysvětlení dalších pojmů Nyní je potřeba vysvětlit si několik dalších pojmů nutných k pochopení následujících kapitol: Kvalifikace dodavatele způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Kvalifikační dokumentace - dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele, tj. dokument, v němž jsou podrobněji specifikovány požadavky zadavatele na kvalifikaci, uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. 15

16 Profil zadavatele jedná se o internetovou adresu zadavatele, prostřednictvím níž tento zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty týkající se jeho veřejných zakázek, a to způsobem, který umožňuje neomezený a dálkový přístup. Náležitosti profilu zadavatele blíže specifikuje příslušný prováděcí právní předpis (vyhláška č.133 z dne ). Věstník veřejných zakázek nebo-li také Informační systém o veřejných zakázkách jde také o elektronický informační systém, který zabezpečuje uveřejňování informací a dokumentů k veřejným zakázkám. Úřední věstník Evropské unie elektronický informační systém na nadnárodní úrovni. Zadávací podmínky veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. 6.2 Způsob zahájení jednotlivých řízení Jednotlivé druhy zadávacích řízení lze zahájit pouze způsoby stanovenými zákonem o veřejných zakázkách, a to: 1. oznámením o zahájení výběrového řízení nebo 2. výzvou o zahájení výběrového řízení. Tyto dva pojmy se zdají být velmi podobné. Pokusíte se vysvětlit rozdíl mezi nimi? Oznámení o zahájení výběrového řízení se vyplňuje do předem závazně stanoveného formuláře, který je k nalezení na stránkách tzv. Věstníku veřejných zakázek (neboli ve zkratce i Tento způsob zahájení výběrového řízení se použije pro otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním nebo soutěžní dialog. Zákon poté navíc podrobněji upravuje podmínky pro jednotlivé typy zadavatelů při použití uvedených druhů zadávacích řízení. V případě, že jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, musí být nejprve oznámení vyplněno v tzv. Úředním věstníku Evropské unie (k nalezení na cz Úřad pro publikace). Teprve poté ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele. Výzva o zahájení výběrového řízení je písemný dokument, jehož formální 16

17 podobu zákon neurčuje, ale stanoví alespoň povinné minimální náležitosti. Tento způsob zahájení výběrového řízení se použije v případě jednacího řízení bez uveřejnění a ve zjednodušeném podlimitním řízení. Minimální náležitosti výzvy tedy jsou: 1. identifikační údaje zadavatele (minimálně název zadavatele, právní forma, IČ pokud bylo přiděleno, příp. DIČ, adresa sídla, příp. adresa kontaktní pokud není totožná s adresou sídla zadavatele, statutární zástupce/zástupci, kontaktní osoba pověřená realizací veřejné zakázky, odkaz na profil zadavatele, příp. další), 2. druh a předmět veřejné zakázky (podrobněji může být specifikován v zadávací dokumentaci), 3. zadávací dokumentace, případně podmínky přístupu či poskytnutí částí zadávací dokumentace neuveřejněné na profilu zadavatele, 4. lhůta (datum i čas) a místo pro podání nabídek, 5. požadavky na prokázání splnění kvalifikace (základní, profesní, příp. i technické), 6. hodnotící kritéria, pokud nejsou podrobně popsána v zadávací dokumentaci. 6.3 Lhůty Zákon o veřejných zakázkách stanoví povinné minimální lhůty, kterými se každý zadavatel s ohledem na předmět veřejné zakázky musí řídit. Zřetel však musí brát i na složitost předmětu veřejné zakázky, její charakter, obsah a další, tzn. že minimální stanovená lhůta zákonem pak nemusí být ve všech případech dostačující a přiměřená a lze ji tedy prodloužit. Lhůty zákon stanovuje v kalendářních dnech, pokud výslovně neuvede, že se jedná o dny pracovní. Dále je potřeba v souvislosti s lhůtami také rozlišovat, zda je zadavatel v pozici veřejného či sektorového zadavatele. Nemá smysl zde interpretovat konkrétní lhůty, ty jsou k nalezení v zákoně. Zásadní jsou dva druhy lhůt, a to: lhůta pro podání nabídek a lhůta pro doručení žádosti o účast. Obecně platí, že lhůty počínají běžet následující den po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo odeslání výzvy k podání nabídky (neuvádíli zákon jinak). Zákon poté specifikuje jednotlivým zadavatelům v rámci různých druhů zadávacích řízení navíc možnosti, jak tyto zákonné minimální lhůty ještě více zkrátit a tím zadávací řízení celkově urychlit. Jde např. o možnost použít: předběžného oznámení v případě veřejného zadavatele a pravidelného předběžného oznámení v případě sektorového zadavatele, 17

18 použití elektronických prostředků nebo umožnění dálkového přístupu k zadávací dokumentaci (např. na profilu zadavatele apod.). Zákon řeší poté celé množství dalších lhůt v rámci zadávacího řízení např. lhůta pro poskytnutí informací nezveřejněných na profilu zadavatele, lhůta pro poskytnutí prohlídky místa plnění, lhůta o oznámení o neotvírání nabídky, lhůta pro doplnění či vysvětlení nabídky, lhůta pro oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, lhůta pro podání námitek proti jakýmkoli úkonům zadavatele v zadávacím řízení apod. Jednoduše řečeno: při zadávacím řízení je nutno při každém kroku či úkonu ověřit, zda splňuje zákonné lhůty! 6.4 Kvalifikace Definici kvalifikace jsme si již uvedli, jedná se o způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Tedy kvalifikovaným dodavatelem je ten dodavatel, který je po právní, odborné i faktické stránce schopen (neboli je tzv. způsobilý ) splnit předmět veřejné zakázky požadovaný zadavatelem. Zákon o veřejných zakázkách pohlíží na kvalifikaci rozdílně v případě veřejného a jinak v případě sektorového zadavatele. I pojem, kterým označuje zákon požadavky na kvalifikaci rozlišuje - v případě veřejného zadavatele je použit pojem kvalifikační předpoklady a v případě sektorového zadavatele pojem kvalifikační požadavky sektorového zadavatele. Právní úprava kvalifikace je pro veřejného zadavatele dle zákona podstatně přísnější než pro zadavatele sektorového. Shrnu-li stručně tedy přísnější režim, nebude problém se zorientovat v případě potřeby v režimu volnějším Kvalifikační předpoklady obecně Veřejný zadavatel má možnost vymezit kvalifikační předpoklady buď již v oznámení či výzvě o zahájení výběrového řízení, dále v zadávací dokumentaci, příp. vytvořit zcela samostatný dokument nazvaný kvalifikační dokumentace. Nejčastější volba však připadá na vymezení kvalifikačních předpokladů již v oznámení či výzvě o zahájení výběrového řízení. Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat prokázání splnění pouze takové kvalifikace, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, přičemž se vždy musí jednat o požadavky přiměřené rozsahu veřejné zakázky. O diskriminační požadavky by se jednalo v případě, že by kvalifikační požadavky zadavatele byly stanoveny nepřiměřeně ve vztahu k předmětu a rozsahu veřejné zakázky. To platí i pro doklady, které zadavatel požaduje předložit jako důkaz o kvalifikaci dodavatele. Kvalifikační předpoklady lze rozdělit do těchto skupin: 18

19 1. základní kvalifikační předpoklady, 2. profesní kvalifikační předpoklady, 3. ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a 4. technické kvalifikační předpoklady Základní kvalifikační předpoklady Zákon taxativně (úplně) vymezuje základní kvalifikační předpoklady. Požadovat musí veřejný zadavatel prokázání všech vyjmenovaných základních kvalifikačních předpokladů a nelze se od nich nijak odchýlit. Stručně jde o trestní bezúhonnost jak právnické osoby jako celku, tak všech členů jejího statutárního orgánu, dále doložení skutečnosti, že společnost není v likvidaci, v insolvenčním řízení, že nemá daňové nedoplatky, ani nedoplatky na pojistném či penále na veřejném zdravotním pojištění, sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, není vedena v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek atd. (viz zákon). Vše se posuzuje s ohledem na místo a sídlo podnikání a bydliště dodavatele tzn. u zahraničního dodavatele nutno vše doložit jak za ČR, tak i za zemi, kde má sídlo, místo podnikání či bydliště daný dodavatel. Základní kvalifikační předpoklady tedy dodavatel prokazuje: a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) potvrzením příslušného finančního úřadu, c) potvrzením příslušného orgánu či instituce (např. ČSSZ, zdravotních pojišťoven, celního úřadu apod.), d) čestným prohlášením. Všechny doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů nesmí být starší 90-ti dnů Profesní kvalifikační předpoklady Profesní kvalifikační předpoklady znamenají doložení potřebné profesní a odborné způsobilosti dodavatele k plnění předmětu veřejné zakázky. Zákon o veřejných zakázkách je neupravuje taxativně jako základní kvalifikační předpoklady. Lze je ale rozdělit na ty, které dodavatel musí předložit v každém zadávacím řízení (výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence) a na ty, které musí doložit pouze tehdy, pokud je tak stanoveno zvláštními právními předpisy (např. členství v určité profesní komoře). Profesní kvalifikační předpoklady tedy dodavatel prokazuje: a) výpisem z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpisem z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán (ne starší 90-ti dnů), b) dokladem o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů, 19

20 c) dokladem vydaným profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v ní (např. advokátní komora, komora auditorů apod.), d) dokladem osvědčujícím odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, e) dokladem prokazujícím schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací. V případě zahraničního dodavatele je nutné posoudit uznatelnost předložených dokladů v ČR. Pokuste se uvést příklad odborné či profesní způsobilosti Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dokládá dodavatel pouze čestným prohlášením o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. Zákon o veřejných zakázkách dával ještě nedávno, před novelou v dubnu 2012, možnost veřejnému zadavateli v rámci této kategorie kvalifikačních předpokladů, požadovat doložení např. rozvahy za poslední účetní období, pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě nebo např. údaj o celkovém obratu za poslední 3 účetní období Technické kvalifikační předpoklady Při volbě technických kvalifikačních předpokladů se musí veřejný zadavatel řídit opět pouze zákonem taxativního výčtu, přičemž tyto předpoklady musí být přiměřené ve vztahu k předmětu a rozsahu veřejné zakázky. Na rozdíl od výčtu základních kvalifikačních předpokladů však může v rámci technických kvalifikačních předpokladů zvolit pouze jeden či více těchto předpokladů, není tedy nutné naplnit všechny, ale zároveň není možné zvolit jiný druh než zákonem stanovený. Technické kvalifikační předpoklady jsou vymezeny zejména dle druhu veřejné zakázky, nicméně není vyloučeno, že se budou prolínat, vyžaduje-li to charakter veřejné zakázky. Příkladem technických kvalifikačních předpokladů je např. popis technického vybavení používaného dodavatelem, provedení kontroly technické kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, vzorky, popisy nebo fotografie zboží určeného k dodání apod. (dále viz zákon). 20