Nový zákon o veřejných zakázkách IV.

Transkript

1 Nový zákon o veřejných zakázkách IV. V závěrečné části našeho seriálu se budeme věnovat krokům, následujícím po vypsání veřejné zakázky až do uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení. Hodnotící komise Na rozdíl od dřívější praxe již zákon nepřepokládá existenci dvou komisí pro otevírání obálek a pro hodnocení nabídek. Obě úlohy plní jedna hodnotící komise. Hodnotící komisi jmenuje zadavatel pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném nebo užším řízení, ale také i v jednacím řízení s uveřejněním, a to jak v případě nadlimitní tak podlimitní zakázky. Hodnotící komise musí být minimálně pětičlenná a musí mít nejméně jednu třetinu členů s odbornou způsobilostí podle zvláštních právních předpisů. (Odkaz v zákoně uvádí například podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Nutno ovšem říci, že formulace je nejasná a matoucí v případech, kdy se nebude jednat o dodávku z oblasti staveb, neboť pro většinu plnění není odborná způsobilost předepsána zvláštními předpisy. Výkladem podle smyslu právní úpravy, bez ohledu na nejasnou textaci, bychom snad mohli dospět k názoru, že alespoň třetina členů komise musí rozumět předmětu zakázky a mít k tomu se vztahující formální kvalifikaci.) Členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele. Současně se jmenováním členů hodnotící komise jmenuje zadavatel za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka. U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v 2 odst. 1 písm. a) a b), tj. jedná se o veřejné zadavatele nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, zadává-li zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než 50 % financována veřejným zadavatelem, u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 200 mil. Kč, ustavuje hodnotící komisi věcně příslušný ministr. Jejím členem musí být zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev. Hodnotící komise musí mít nejméně sedm členů, z nichž nejméně 30 % má příslušnou odbornou způsobilost k předmětu veřejné zakázky. V případě, že výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 300 mil. Kč, ustavuje hodnotící komisi vláda na návrh věcně příslušného ministra. Jejím členem musí být zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev. Hodnotící komise musí mít nejméně devět členů, z nichž nejméně 30 % má příslušnou odbornou způsobilost k předmětu veřejné zakázky. Tak, jako dříve, zákon požaduje nepodjatost členů hodnotící komise a náhradníků, jež je opět prokazována čestným prohlášením. Zadavatel v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, s výjimkou veřejného zadavatele, není povinen takto postupovat a veškeré povinnosti stanovené tímto zákonem hodnotící komisi plní zadavatel sám (tj. jde o úkony prováděné jeho zaměstnanci resp. statutárním orgánem). Jednání hodnotící komise Na svém prvním jednání, které svolá zadavatel, si hodnotící komise zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Další jednání hodnotící komise pak již svolává a řídí její předseda, resp. není-li předseda přítomen, místopředseda. Každý člen hodnotící komise musí být na její jednání nejméně 7 dnů předem pozván; nemůže-li se jednání zúčastnit, je povinen bezodkladně oznámit tuto skutečnost

2 předsedovi hodnotící komise, který zajistí účast náhradníka. Hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů, nebo jejich náhradníků. Hodnotící komise rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. O jednání hodnotící komise se sepisuje protokol, který podepisují všichni členové hodnotící komise. Zastává-li člen hodnotící komise odchylný názor proti názoru většiny, uvede se v protokolu o jednání tento odlišný názor s odůvodněním. Zákon ukládá členům hodnotící komise a náhradníkům povinnost zachovávat mlčenlivost o věcech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. Otázkou ovšem je případná sankce při porušení tohoto závazku. Zákon žádnou neobsahuje a oporu lze hledat pouze v oblasti obecně závazných předpisů. Pravděpodobně tímto vzniká odpovědnost za případnou škodu, jež by porušením mlčenlivosti byla způsobena, a to vzhledem k ust. 420 občanského zákoníku o obecné odpovědnosti za škodu, podle kterého každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Jiná věc je případné správní potrestání nebo trestní odpovědnost člena komise. Zákon neobsahuje žádnou definici přestupku, tedy ani tohoto, jako tomu je v jiných právních předpisech např. v zákoně o státní statistické službě nebo o správě daní a poplatků. Přestupkový zákon sám o sobě žádný delikt, spočívající v porušení povinnosti mlčenlivosti, neobsahuje. A co se týká trestní odpovědnosti, ta by jednoznačně přicházela v úvahu pouze v případě, že by se jednalo o prozrazení osobních údajů (skutková podstata podle 178 trestního zákona). Otázkou hodnou dalšího teoretického zkoumání je, zda by za určitých okolností, např. při prozrazení obchodního tajemství některého ze soutěžitelů, nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu podle 127 Porušování závazných pravidel hospodářského styku, kterého se dopustí ten, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody, poruší závažným způsobem pravidla hospodářského styku stanovená obecně závazným právním předpisem. Druhou opět teoretickou možností je postih podle ust. 128 Zneužívání informací v obchodním styku nebo podle ust. 128a Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě; v obou případech ale zřejmě nebude stačit pouhé vykecání informací, ale jiný, aktivní čin, jež je popsán v těchto skutkových podstatách. Otevírání obálek s nabídkami Zadavatel předá hodnotící komisi obálky až před zahájením otevírání obálek včetně seznamu nabídek. Není-li hodnotící komise jmenována ( 57 odst. 7), otevírá obálky zadavatel za přítomnosti nejméně tří jím vybraných fyzických osob, které musí splňovat podmínky uvedené v 57 odst. 1. (Není zcela zřejmé, které to jsou, ale pravděpodobně jednou z nich musí být zástupce zadavatele a alespoň jeden musí splňovat onu odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů. Opravdu těžko říci.) Hodnotící komise nesmí otevřít obálku s nabídkou do uplynutí lhůty pro podání nabídky. Obálky budou otevřeny v termínu uvedeném v oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 30 dnů po lhůtě pro podání nabídky. Nabídky doručené po uplynutí lhůty pro podání nabídky hodnotící komise neotevírá a zadavatel je vrátí bezodkladně uchazečům. Hodnotící komise otevírá obálky podle pořadového čísla a kontroluje podle odstavce 3, zda nabídka je zpracována v požadovaném jazyku, podepsaná oprávněnou osobou a z hlediska požadovaného obsahu úplná. V této souvislosti dáváme dobrou

3 radu všem uchazečům: dejte si těsně před odevzdáním, tj. zcela kompletní nabídku, zkontrolovat od specialisty na zadávání veřejných zakázek. Jinak hrozí riziko, že budete vyřazeni pro bagatelní, leč formálně neopominutelný požadavek typicky chybějící výpis z obchodního rejstříku nebo potvrzení o bezdlužnosti při prokazování kvalifikačních předpokladů, ale také špatné očíslování stránek nebo podpisy neoprávněných osob u vlastní nabídky. Další ne zcela jasnou otázkou je přítomnost uchazečů při otevírání obálek. Předchozí právní úprava zákonem č. 199/1994 Sb. jasně říkala, že otevírání obálek s nabídkami se mají právo zúčastnit kromě zadavatele mj. uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny v soutěžní lhůtě. Nic takového v zákoně č. 40/2004 Sb. nenajdeme, ale z dikce odst to lze dovodit: Přítomným uchazečům otevírání obálek zadavatel nebo hodnotící komise sděluje po provedení kontroly podle odstavce 3 [na správnost a úplnost] identifikační údaje uchazeče, a to obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo adresu, nabídkovou cenu a dále informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle odstavce 3 [na správnost a úplnost]. Pokud varianty nabídky obsahují různé nabídkové ceny, musí být sdělena cena za každou variantu nabídky. Další obsah nabídky nesmí být uchazečům sdělen. Pokud informace o termínu otevírání obálek nebyla součástí zadání veřejné zakázky, zadavatel písemně vyrozumí uchazeče nebo zájemce o termínu otevírání obálek v předstihu alespoň 5 pracovních dní. (Proč zákonodárce neuznal za vhodné uvést tak, jako tomu bylo v předchozím zákoně, jednoznačný výčet osob, které se mohou účastnit otevírání obálek, opět není zřejmé. Ale ve formulářích podle prováděcího předpisu je samostatná kolonka Osoby, které jsou oprávněny být přítomny při otevírání obálek, kam se píše např. hodnotící komise, statutární orgán uchazeče nebo zmocněný zástupce uchazeče.) Jestliže hodnotící komise zjistí, že nabídka nesplňuje požadavky na správnost a úplnost podle odstavce 3, nabídku vyřadí. Zadavatel vyloučí bezodkladně uchazeče, jehož nabídka byla hodnotící komisí vyřazena, z další účasti v otevřeném nebo v užším řízení. Vyloučení včetně důvodů je zadavatel povinen uchazeči bezodkladně písemně oznámit. Je třeba upozornit na splnění dvou kroků: vyřazením komisí a následně vyloučením zadavatelem. Nepostačuje tedy oznámit vyřazení komisí, ale zadavatel, tj. jeho statutární představitel, musí rozhodnout o vyloučení uchazeče z dalšího řízení. O otevírání obálek sepisuje hodnotící komise protokol o otevírání obálek. Hodnotící komise současně uvede, zda nabídka vyhověla požadavkům uvedeným v 59 odst. 3. Příslušná část protokolu o otevírání obálek se účastníkům otevírání obálek přečte před otevřením další obálky. Hodnotící komise současně uvede, zda nabídka vyhověla každému požadavku uvedenému v 59 odst. 3, a nabídkovou cenu. Před otevřením další obálky se účastníkům otevírání obálek přečte příslušná část protokolu o otevírání obálek. Protokol o otevírání obálek podepisují všichni členové hodnotící komise. Protokol o otevírání obálek se po připojení listiny účastníků přikládá k seznamu nabídek. Uchazeči jsou oprávněni u zadavatele nahlédnout do části protokolu podle odstavců 1 a 2. Tuto část zadavatel zveřejní obvyklým způsobem. Zde už naprosto tápeme. Podle našeho názoru protokol obsahuje pouze to, co je popsáno v odst. 1 a 2, takže část = celý. Pokud by se tím myslela možnost nahlédnout pouze do části týkající se uchazeče, pak to z dikce zákona jednak

4 nevyplývá, jednak to zmenšuje možnost veřejné kontroly nad procesem otevírání obálek. Další nejasnou záležitostí je zveřejnění obvyklým způsobem. Podle 84 Uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách, pokud je v tomto zákoně stanovena povinnost uveřejňovat údaje a informace o veřejných zakázkách, rozumí se tím uveřejnění na tzv. centrální adrese ( prostřednictvím informačního systému, a jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku, s výjimkou veřejných zakázek na služby uvedené v příloze zákona č. 1, také v Úředním věstníku Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. Zadavatel může údaje a informace o veřejných zakázkách uveřejnit rovněž i jiným způsobem za předpokladu, že k uveřejnění nedojde dříve než k uveřejnění podle výše uvedených postupů římse zřejmě myslí uveřejnění např. na úřední desce. Ale zákon zde dále říká, že podrobnější náležitosti a způsoby předávání údajů a informací do informačního systému podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. Tím je vyhláška č. 240/2004 Sb. o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Zde ale není o protokolu o otevírání obálek ani slovo takže při způsobu, jakým je dnes zajišťována agenda veřejných zakázek na centrální adrese, se stejně budeme muset spokojit pouze s úřední deskou. Posuzování nabídek Hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek. Nabídky, které nesplňují zadávací podmínky, musí být vyřazeny; jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se ale nabídka za vyřazenou. Současně hodnotící komise posoudí výši nabídkových cen ve vztahu k předpokládané ceně předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména z důvodu výjimečné hospodárnosti realizace nebo výrobní metody, originality, případně objevnosti technického řešení nebo příznivých podmínek u uchazeče. Neodůvodnil-li uchazeč mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, nabídku vyřadí. A zase platí, jako dříve, že uchazeče, jehož nabídka byla při posuzování nabídek vyřazena, musí zadavatel bezodkladně vyloučit ze zadávacího řízení. Vyloučení včetně důvodů je zadavatel povinen uchazeči bezodkladně písemně oznámit. V případě, že kritériem pro zadání nadlimitní veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena, sdělí zadavatel Evropské komisi vyřazení nabídek, které mají mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací může vyřadit nabídky, které mají mimořádně nízkou nabídkovou cenu vlivem státní pomoci, jen pokud věc projednal s uchazečem a uchazeč nebyl schopen doložit, že pomoc byla poskytnuta v souladu se zvláštním právním předpisem. Osobně si myslíme, že otázka údajné mimořádně nízké nabídkové ceny je velice problematická, neboť jsou nám známy případy, kdy v řízení, kde byly předloženy pouze dvě nabídky, byla jedna z nich, pouze na základě skutečnosti, že byla výrazně

5 nižší, nežli druhá, vyhodnocena ÚOHS jako mimořádně nízká a následně bylo rozhodnutí o výběru zrušeno. O oprávněnosti tvrzení, že u dvou nabídek lze jednu z nich vyhodnotit jako mimořádně nízkou pouze na základě nabídky druhé, lze přitom asi dosti úspěšně pochybovat. Pokud ovšem ÚOHS razí tento názor (který ovšem neprošel zatím testem soudního přezkumu), pak lze zadavatelům doporučit, aby této otázce věnovali mimořádnou pozornost. Hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. To je oproti dřívější právní úpravě novinka. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nepředloží vysvětlení ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Ke zjevným početním chybám v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu, zjištěným při posuzování, hodnotící komise nepřihlíží. Hodnocení nabídek Poté může komise přistoupit k vlastnímu hodnocení nabídek. Hodnocení nabídek provede komise podle kritérií stanovených v oznámení otevřeného nebo užšího řízení. V případě zadávání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky je hodnotící komise povinna zohlednit jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhu. Je-li kritériem hodnocení nejnižší nabídková cena a tato nabídková cena byla posouzena z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, seřadí hodnotící komise nabídky podle výše nabídkové ceny. Metody hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky stanoví prováděcí právní předpis. Tím je již jednou zmíněná vyhláška č. 240/2004 Sb. o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Podle ní se hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti provádí bodovací metodou. Při hodnocení nabídek lze použít kromě dílčích kritérií uvedených v zákoně i další dílčí kritéria, která zadavatel stanoví s přihlédnutím k charakteru konkrétní veřejné zakázky. (Musí být samozřejmě uvedeny v zadávací dokumentaci resp. již v kroku předchozím v oznámení zadávacího řízení!) Dalšími dílčími kritérii pro hodnocení nabídek mohou být například: a) doba provedení díla (u veřejných zakázek na stavební práce), doba dodání (u veřejných zakázek na dodávky), doba provedení požadované služby (u veřejné zakázky na služby), b) smluvní úprava záruky za jakost díla, dodávky, poskytnuté služby (zejména obsah a rozsah záruky a způsob poskytnutí záručního servisu), c) smluvní úprava zajišťovacích a sankčních instrumentů (zejména smluvní pokuty, bankovní záruky na zajištění nepeněžité pohledávky), d) zohlednění ekologických postupů při provádění díla, e) druh a rozsah pojištění předmětu veřejné zakázky. Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, například doba záruky, výše smluvní pokuty, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, například cena nabídky, doba provádění, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější

6 nabídky k hodnocené nabídce. Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí nižší bodové hodnocení, a to o podíl 100 a počtu účastníků. Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100. Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty. Zadavatel může rozhodnout o novém hodnocení, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem (a tedy i prováděcí vyhláškou). Zadavatel může pro nové hodnocení ustanovit jinou hodnotící komisi. Důvody pro nové hodnocení zadavatel uvede ve formuláři formulář, jehož vzor a postup při jeho vyplnění a formy odeslání stanoví prováděcí právní předpis. (Tím je již citovaná vyhl. č. 240/2004 Sb.) Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek O posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise zprávu, která obsahuje seznam posuzovaných nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení a údaje o složení hodnotící komise. Zprávu podepisují všichni členové hodnotící komise. Bezodkladně po ukončení své činnosti ji hodnotící komise předá zadavateli včetně nabídek a ostatní dokumentace o veřejné zakázce. Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, pokud nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, na jejich žádost do zprávy nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo opis. Zadavatel může požadovat od uchazečů pouze úhradu nákladů s tím spojených ve výši v místě obvyklé. Hodnotící komise použije pro vypracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek příslušný formulář. Vzor formuláře, postup při jeho vyplnění a formy odeslání stanoví prováděcí právní předpis. (Tím je opět citovaná vyhl. č. 240/2004 Sb.) Ukončení zadávacího řízení Zadávací řízení může skončit výběrem vhodného uchazeče a uzavřením smlouvy, ale také zrušení zadávacího či jednacího řízení. Zadavatel je povinen v otevřeném řízení nebo v užším řízení přidělit veřejnou zakázku uchazeči, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka v případě zadání veřejné zakázky na základě ekonomické výhodnosti nabídky, nebo jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči zašle zadavatel neprodleně ostatním uchazečům, nebyli-li ze zadávacího řízení vyloučeni. V rozhodnutí zadavatel uvede identifikační údaje o vybraném uchazeči. Dále zadavatel uvede z nabídky ty údaje, které byly předmětem hodnocení podle stanovených kritérií, včetně odůvodnění zadání veřejné zakázky tomuto uchazeči a odmítnutí ostatních uchazečů. Součástí rozhodnutí musí být vyhodnocení pořadí nabídek ostatních uchazečů. Jestliže rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení hodnotící komise, musí být součástí

7 rozhodnutí zdůvodnění tohoto postupu. (Podle našeho názoru, pokud bychom chtěli doslova použít postup podle tohoto ustanovení, pak by se vítěz řízení nedozvěděl nic, neboť dikce říká ostatním uchazečům. Vhodnější je zřejmě zaslat toto rozhodnutí všem uchazečům, nebyli-li ze zadávacího řízení vyloučeni.) Pro přidělení veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním nebo v jednacím řízení bez uveřejnění platí tento postup přiměřeně; jestliže zadavatel sjednává smluvní podmínky pouze s jediným zájemcem, informace ostatním uchazečům se přirozeně neposílají. Uzavření smlouvy Zákon praví, že neobdrží-li zadavatel do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky námitku podle 88, bezodkladně uzavře písemnou smlouvu s vybraným uchazečem, a to v souladu se zadáním a vybranou nabídkou. Pokud ovšem námitky obdrží, situace se pro něj velice komplikuje, neboť podle onoho 88, odst. 4, pokud zadavatel podaným námitkám nevyhověl (což musí rozhodnout do 10 dnů od obdržení námitek), nesmí do 60 dnů od jejich obdržení uzavřít smlouvu, jinak je smlouva neplatná. Tato lhůta může být předběžným opatřením orgánu dohledu prodloužena na dobu nezbytně nutnou k vydání rozhodnutí. Z toho vyplývá, že na uzavření smlouvy v případě vytrvalých namítajících může zadavatel čekat také tři měsíce. Tím se doba pro zadání veřejné zakázky podle tohoto zákona, o které jsme hovořili v předchozím článku, v případě namítaného zadávacího řízení může protáhnout až na půl roku. Nemyslíme si, že rozvleklost celého řízení je přínosem pro efektivnost činnosti jakéhokoliv zadavatele. Uzavření smlouvy má zadavatel oznámit uchazečům uvedeným v 65 odst. 2. To jsou, jak jsme diskutovali výše, ostatní uchazeči, nebyli-li ze zadávacího řízení vyloučeni. Takže podle zákona se jim jednou oznamuje rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči, podruhé, že s tímto uchazečem byla uzavřena smlouva. Proč toto hypertrofické oznamování, když přitom zadavatel je stejně povinen uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka uskuteční (u nadlimitní veřejné zakázky do 48 dnů, u podlimitní veřejné zakázky do 30 dnů po uzavření smlouvy), opravdu těžko říci. Podle důvodové zprávy jde o transpozici směrnic ES. Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena do 30 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li potřebnou součinnost tak, aby mohla být smlouva v daném termínu uzavřena, uzavře zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil další v pořadí. Nechtěli bychom být v kůži těch, kdo mají rozhodnout, co byla a co nebyla součinnost potřebnou k uzavření smlouvy; toto musí ukázat teprve rozhodovací praxe ÚOHS. Ke každé veřejné zakázce, na kterou byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem nebo zájemcem, vypracuje zadavatel písemnou zprávu, která musí zejména obsahovat: předmět a celkovou cenu veřejné zakázky, identifikační údaje o těch uchazečích nebo zájemcích, jejichž nabídky byly hodnoceny nebo s nimiž bylo jednáno, spolu s pořadím, v jakém byly jejich nabídky vyhodnoceny, jakož i o těch uchazečích nebo zájemcích, kteří byli odmítnuti nebo vyloučeni spolu s uvedením důvodů, a o tom uchazeči nebo zájemci, s nímž byla uzavřena smlouva, i zda a jakou část veřejné zakázky zamýšlí tento uchazeč nebo zájemce zadat jiným osobám, s

8 uvedením jejich identifikačních údajů. Dále zpráva musí obsahovat podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním nebo jednacího řízení bez uveřejnění, byl-li pro zadání veřejné zakázky použit tento druh zadávacího řízení, zdůvodnění, proč byla smlouva uzavřena s vybraným uchazečem nebo zájemcem, jakož i zdůvodnění, proč byli v případě užšího řízení vyzváni k podání nabídky a v případě jednacího řízení vyzváni k jednání vybraní uchazeči nebo zájemci. Zadavatel je povinen na vyžádání poskytnout tuto zprávu Evropské komisi nebo orgánu dohledu. Dokumentaci o zadání veřejné zakázky je povinen zadavatel uchovávat po dobu 5 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení. Zrušení zadávacího řízení Zadavatel je oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění kdykoli bez uvedení důvodu. Naproti tomu otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním, je zadavatel oprávněn zrušit pouze tehdy, jestliže si tuto možnost vyhradil v oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do uzavření smlouvy. Otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním zadavatel zruší, jestliže a) nebyla podána žádná nabídka, b) všichni uchazeči byli vyloučeni, c) v důsledku podstatné změny okolností, které zadavatel nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, pominuly důvody pro pokračování zadávacího řízení, nebo d) smlouvu odmítne uzavřít uchazeč umístěný ve třetím pořadí nebo neuzavře smlouvu v době, po kterou je svou nabídkou vázán. Zrušení zadávacího řízení, s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění, je zadavatel povinen do 15 dnů ode dne, kdy rozhodl o odmítnutí doručených nabídek nebo zrušení zadávacího řízení, uveřejnit s uvedením důvodů. Zadavatel je povinen pro uveřejnění zrušení zadávacího řízení použít příslušný formulář, jehož vzor a podrobnosti o postupu při jeho vyplnění a odeslání stanoví prováděcí právní předpis, tj. vyhl. č. 240/2004 Sb. Dohled nad zadáváním veřejných zakázek Dohled nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (orgán dohledu), při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Orgán dohledu vydává předběžná opatření, rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, ukládá nápravná opatření a sankce, kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Naprostou novinkou je institut smírčího řízení v souladu se Směrnicí 92/13/EHS, který zakládá možnost požádat o smírčí řízení u Evropské komise, jestliže jde o zakázky zadávané zadavateli působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Zákon také umožňuje orgánu dohledu ukládat pokuty. Za správní delikty právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající, která je zadavatelem, se přitom může uložit pokuta v případě zásadních pochybení, které podstatně ovlivnily nebo mohly ovlivnit hodnocení nabídek, až do výše 5 % ceny zakázky, u méně podstatných provinění až do výše Kč. Také uchazeč čři zájemce, který uvede nepravdivé údaje při prokazování kvalifikace, může být sankcionován až do výše Kč.

9 pokud se osoba dopustí správního deliktu opakovaně v průběhu 5 let, zvýší se sazba pokut na dvojnásobek. Závěr Zákon, především díky principům EU, konstruuje poměrně rozvleklé řízení, kde rubem snahy o to, aby nedej bože nebyl někdo v některém kroku zkrácen na nějakém, byť maličkém či fiktivním právu, nebo nebyl uveden jakýmkoliv až efemérním způsobem v omyl, je pravděpodobná nemožnost uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem dříve, nežli za půl roku od vypsání veřejné zakázky. Přitom ve skutečnosti stejně nemůže žádný, tedy ani tento, právní předpis, zcela eliminovat možnosti a taktiky, jak ovlivnit zadání či vyhodnocování tak, aby nezvítězil předem vybraný uchazeč. Co lze z hlediska protikorupčního boje ocenit, je snad jen likvidace největšího nešvaru minulého zákona výzvy jednomu zájemci k podání nabídky podle 50. Jinými slovy: podle našeho názoru je nový zákon spíše formální úpravou, poplatnou principům EU, nežli skutečným průlomem odstraňujícím možné kličky a zákruty výběrových řízení. Hana Bachrachová a Vladimír Smejkal,