Transkript

1 Obsah Úvod...5 Miliony za jediný den práce...14 V čem je tedy trik?...15 Vaše největší chyba...16 Vytvořit jednou, prodat tisíckrát...17 Co se nejsnadněji prodává na internetu?...18 Jaký druh produktu si tedy vybrat?...19 A co umíte vy?...20 Hra s fantazií to hlavní jsou příběhy...21 Co se vlastně budete učit a jak?...22 Nejdůležitější je připojit se na systém plateb...23 Cvičný e-shop pro Projekt Da Vinci a jeho žáky...24 Osoba samostatně výdělečně činná...25 Autorský zákon...26 Grafický editor Gimp...28 Důležitá dovednost při tvorbě reklam - střih videa!...30 Blender - nástroj zdarma pro tvorbu 3d grafiky...31 Unity3d - super nástroj pro tvorbu mobilních her...32 Zkuste si programování ve Visual C#...33 Moje knihy a software...34 Co je to PROJEKT DAVINCI?...35 Trocha teorie, nikoho nezabije...36 Jak jsem se začal zabývat skutečnými lidmi...38 Závěr

2 2

3 ÚVOD Možná si říkáte, že něco takového není možné a to ani kdyby šlo o nějaký podvod, natož poctivě. Ještě navíc podle takto tenké knížky, kterou přečtete za 1 hodinu. Tohle je ovšem celkem běžný omyl. V době Internetu opravdu stačí jen držet se jednoduchého návodu a během jediné hodiny (nebo jediného dne, týdne, měsíce záleží i, jak si dáte záležet, ale jde to opravdu i během jediné hodiny, když to trochu odfláknete ) můžete vytvořit zdroj svých budoucích příjmů, který z vás udělá velmi rychle klidně i milionáře, pokud budete šikovní. A není v tom vůbec žádný podvod, žádný háček, žádné zvláštní umění - jen funkční ověřený postup v kostce, složený ze zcela obecných principů tvořivé práce a jejích produktů distribuovaných přes Internet. A tahle příručka obsahuje prostě seznam kroků, které je třeba udělat a odkazy na informace, které potřebujete znát. Jedna ze základních ekonomických pouček říká, že ať nabízíte cokoliv, někde na světě je téměř určitě někdo, kdo to chce. Pokud jste tedy ochotni využít svůj čas a začít se hned teď podle této knihy učit, pusťte se rozhodně do toho, protože pokud uspějete, navždy tím změníte svůj život. Může to dokázat prakticky každý a i kdybyste to nedokázali zvládnout vy sami, může vám s tím klidně pomoci vaše šikovné dítě. Není k tomu třeba mít jiné vzdělání než základní schopnost práce s počítačem na uživatelské úrovni a i to se může doučit prakticky každý. Klidně tedy nemusíte mít dokončenou ani střední odborné učiliště a přesto na tom můžete být brzy lépe než vysokoškolák absolvent s čerstvým diplomem, který je sice skvělý teoretik, ale bez praxe jej dnes šetrné firmy bohužel nikde nepřijmou, jak se bohužel ukazuje. Proč si myslím, že vás to zrovna já dokážu naučit, když třeba jiní u vás s výukou počítačových dovedností neuspěli, natož aby vás naučili si díky počítačům vydělávat peníze? Protože já se to učil 25 let a investoval do toho všechen svůj čas, abych vás to teď mohl naučit za několik hodin až dní. Prodával jsem svoji grafiku i software do celého světa a vytvářel jsem tak zajímavé aplikace, že jsem tím vzbudil nejen zájem českých i zahraničních médií a mnoha uživatelů z celého světa, ale dokonce i několika univerzit a mnoha firem. Znám prostě postupy, které fungují. Navíc mám i zajímavou pedagogickou praxi - pracoval jsem občas jako lektor kurzů výpočetní techniky a školil uživatele v použití software a naučil jsem se tak rozumět mechanismům používání počítače i naprosto nezkušenými lidmi, kteří v životě počítač nepoužili. Psal jsem učebnice, učil 3

4 jsem i ženy s averzí vůči výpočetní technice, tvrdící mi, že k tomu nemají vlohy... Učil jsem pány v důchodovém věku, kteří říkali, že už jsou na to příliš staří... Učil jsem je všechno možné i nemožné, co lze s počítačem dělat, podle toho co kdo z nich potřeboval umět. Učil jsem i 65-ti letého pána programovat, protože to byl jeho sen. Dodnes mi píše a pokračuje v tom, co jsme spolu začali. Učil jsem dokonce jiného, 84-ti letého pána používat , aby mohl psát své vnučce do spojených států. Takže mi můžete věřit, že dnes už jsem schopen naučit s počítačem zacházet prakticky kohokoliv. Ale co je na tom nejlepší a pro vás by to měla být ta nejlepší motivace? Jsem přitom obyčejný elektrikář a normální kluk z vesnice, kterého prostě proseděl hodně času u počítače! Nijak zvlášť se od vás neliším! Nejsem ani vysokoškolák (i když na vysokou jsem se po maturitní nástavbě nakonec, i díky počítačům, dostal, ale rychle jsem ji vzdal, protože mi bylo jasné, že tudy cesta nevede, že to není to, co chci dělat že mě zajímá počítačová praxe a nikoliv teorie. Začal jsem se tedy raději živit tvůrčí činností na volné noze a... A dokázal jsem to! A vy to dokážete také! Samozřejmě ten vysokoškolák to podle této příručky může dokázat ještě rychleji, ale i lidé naprosto bez vyššího vzdělání můžou v této společnosti úspěšně, s pomocí praxe v tvořivé práci s počítačem i bez něj, vydělávat více, než vzdělaní teoretici. Znám kluka, který nedokázal kvůli své neschopnosti přizpůsobit se systému vzdělávání na školách dokončit ani jedinou střední školu či učiliště, přestože je jinak velice chytrý. Čtyřikrát nastoupil do prvního ročníku a čtyřikrát se nechal časem vyhodit. Počítač ovšem přesto ovládá na uživatelské úrovni bez problémů a sehnal si i práci. Znám dokonce i poměrně nevzdělatelnou dívku, která se stěží naučila číst, psát a počítat, ale na počítači si umí vyhledat, co ji zajímá, číst stránky, učit se z výukových aplikací. Pokud tedy s počítačem zvládnou pracovat i lidé bez vzdělání, nebo dokonce postižené děti, tím spíše to zvládnete vy, pokud jste alespoň průměrní lidé s průměrnou inteligencí (a to téměř bez pochyby jste, pokud čtete tuto knihu, protože jinak by vás těžko zaujala). Počítač je ve skutečnosti vhodný naprosto pro každého a není na tom nic nepochopitelného, protože právě počítač je nejlepší cesta a nástroj k sebezdokonalení! Dokáže vám rozšířit obzory mnohem více a rychleji než klasické školství. A nejen to. Může podnítit váš zájem o mnoho oborů tvořivé lidské činnosti a pomoci vám v nich uspět. A hlavně vám může pomoci si i dodatečně vybrat, co byste v životě OPRAVDU chtěli dělat a 4

5 čemu se věnovat a to mnohem lépe než nějaké placené kurzy čehokoliv. Na Internetu dnes totiž najdete informace a návody a výukové programy prakticky k jakékoliv tvořivé činnosti. I když se může zdát, že jsem někde jinde, než ostatní, protože počítačům už rozumím dokonale, přesto jsem toho, co vám zde říkám, tím nejlepším důkazem. Nezapadám bohužel (nebo možná bohudík) do klasického systému vzdělávání. Přestože jsem jinak byl vždy nadaný na techniku a myslel velice netradičně, trpím poruchou soustředění, které se dříve říkalo lehká mozková dysfunkce a nyní je známa pod názvem ADHD. Jsem grafik dysgrafik a spisovatel dyslektik a na základní škole jsem měl problémy s češtinou, matematikou, fyzikou i mnoha dalšími předměty. Ještě dnes, a možná i v této knize, si jistě všimnete problémů, které mám s rozlišením psané formy slov od mluvené. Nestydím se za to denně píšu takové objemy textu, že mnozí tolik písmen nenapíšou za celý rok a přesto to prostě můj mozek není schopen přijmout, takže to beru jako svoji zvláštnost. Přijímám tuto svou slabou stránku s pokorou, ovšem také s tím, že je bohatě vyvážena těmi silnými. Ano, nejsem sice schopen při rychlém psaní určit po paměti, kde se píše měkké i a kde ypsilon, přestože jsem stejné slovo nebo větu psal už tisíckrát a můj mozek vnitřním zrakem chybu podvědomě prostě nevidí, jak je tomu u normálních lidí. Musel bych se u každé věty zastavit a pečlivě si každé slovo znovu a znovu zdůvodnit, místo aby se u mě tento mechanismus zautomatizoval a slova jsem si prostě ve správné podobě zapamatoval. Ne mému mozku je to bohužel srdečně jedno, jaké se kde píše i. Mám na to dokonce vlastní teorii, proč tomu tak je možná, že podvědomí chápe lépe než vědomí, že dokud je informace srozumitelná, nezáleží na počtu chyb v protokolu a že důležitý je obsah, nikoliv protokol. Stejně jako je tomu u datových nosičů (CD, DVD, atd). I když je totiž v běžných počítačových datech spousta chyb (například na CD bývá časem hodně škrábanců, při přenosu po Internetu se zase spousta dat ztratí), počítač je tak chytrý, že si chyby umí opravit a dopočítat z pomocných informací uložených na nosiči. Kdyby se měl počítač smát tomu, že jsou na CD chyby a že je poškrábané nebo dokonce odmítal taková data číst, moc práce by asi neudělal. Takový počítač by byl velmi hloupý. Stejně jako jsou podle mého názoru velmi hloupí lidé, kteří posuzují ostatní podle tak přízemních kritérií, místo aby si všímali toho, na čem opravdu záleží na kvalitě myšlenek textem vyjádřených a nikoliv formě zápisu. Upozorňovat na něčí dyslexii je tedy asi 5

6 tak stejné, jako se smát někomu, že nemá nohy, když přitom na protézách běhá rychleji než ti s oběma nohama zdravými. Moje dyslexie totiž vůbec nic nevypovídá ani o mých ostatních schopnostech, ani o mé inteligenci (paradoxně podle testů Mensa klubu přesahují hranici 170 bodů, což je naprosto výjimečné a vyskytuje se v běžné populaci zhruba v poměru 1 z lidí). Přesto mě většina tradičním školstvím vzdělaných lidí bude podceňovat a považovat za někoho méněcenného. Stejně jako vás budou podceňovat firmy, když nebudete mít na vaše schopnosti příslušné potvrzení a nebudete znát spoustu zbytečné teorie, kterou poté při práci často vůbec nevyužijete, přestože můžete být v praxi následně lepší než ti, kteří požadavky splňují. I já měl v klasickém systému školství od začátku problémy. Prostě jsem nesplňoval základní kritérium a tím bylo memorování různých nesmyslů, kterými člověka ve škole od mala krmí, místo aby v něm probouzeli tvůrčí schopnosti a samostatné myšlení. Dokázal jsem věci úžasně chápat, ale odmítal si je pamatovat, pokud mi nepřipadaly důležité. Učitelé ze mě měli smíšené pocity a už v první třídě mi učitelka říkávala, když viděla moji hyperaktivitu a moje zaměření všemi ostatními možnými směry, jen ne tím, kterým jsme se právě měli ubírat s ostatními dětmi: Jaroslave - z tebe bude jednou něco velkého... Jestli tě ovšem něco malého nesežere... A měla pravdu ale bohužel to byl ten druhý případ něco malého mě sežralo. Malá hloupá nemoc jménem bipolární porucha. Ta ovlivnila můj život negativně i pozitivně v mnoha směrech a málem mě nakonec zničila. I když jsem se od mládí byl schopen učit z paměti velké objemy informací a lidé kroutili nechápavě hlavou nad tím, jak si můžu pamatovat z paměti třeba celou Erbenovu sbírku Kytice a taky spoustu písniček nebo každou větu ze scénářů mých oblíbených filmů, přesto jsem se nedokázal donutit k tomu, abych se našprtal z učebnice do školy nějaký odstavec textu či vzorce. Jakmile jsem se o to pokusil naučit se násilím něco, co mě v té chvíli nebavilo nebo nezajímalo, rozbolela mě hlava, nedokázal jsem se soustředit a vytvořil se ve mě zvláštní blok, který mi nedovolil myslet. Nebyla to klasická lenost, protože jinak jsem vědění miloval a nasával do sebe informace jako houba, ale můj mozek odmítal jakékoliv vnější přinucení k učení. A trvá to dodnes. Nevím možná je to jakási pojistka, která má zabránit tomu, abych automaticky přijímal cizí postupy a mohl si jít svou cestou. Přitom jsem rozhodně nebyl žádné problémové dítě nebo spratek, který se prostě učit nechtěl byl jsem tiché dítě, nechodil jsem ani ven mezi 6

7 ostatní, protože se o mě matka bála, když viděla, jak jsem zvláštní a neprůbojný a žiji si ve svém vlastním světě techniky, vědy a fantazie. Místo toho, abych běhal venku s dětmi, četl jsem sci-fi, modelařil, stavěl si ze stavebnic letadla, auta, roboty, různá elektromechanická zařízení, dalekohledy, mikroskopy... A všechno, co mě zajímalo zkoumal. Neuměl jsem sice správně spočítat školní příklady, zato jsem ale věděl, na jakém principu funguje L.A.S.E.R. Celé dětství jsem se věnoval všemu, co mě bavilo a na učení toho, co bylo ve škole povinné, vlastně celkem kašlal, protože mi to stejně nešlo. Nikdy jsem se do školy neučil a všechno si buď skvěle zapamatoval z výuky tím, že jsem to pochopil nebo jsem o tom prostě při zkoušení nevěděl vůbec nic a učitelé kroutili nad takovými extrémy hlavou. Bohužel jsem díky tomu měl špatné známky z matematiky a fyziky, protože jsem si odmítal pamatovat z hlavy vzorce a postupy výpočtů a v češtině jsem sice psal nejlepší slohy (už tehdy jsem chtěl být spisovatelem a psal sci-fi povídky), ale díky dyslexii měl problémy s pravopisem a díky dysgrafii s psaním rukou, takže moje typická známka byla 1/5. 1 za myšlenky a zpracování, 5 za pravopisné chyby a za úpravu. Nakonec jsem musel jít po základní škole na učiliště místo na gymnázium a vyučit se elektromechanikem pro rozvodná zařízení nebo-li elektrikářem. Dodnes ovšem děkuji Bohu, že to tak dopadlo, protože praktické schopnosti, které jsem tak získal, se mi hodí celý život a nijak mou další kariéru negativně neovlivnily a to, že jsem si musel svoje sebevzdělání vydřít sám způsobilo, že si svých znalostí teď mnohem více vážím a uvědomuji si, že to je to největší bohatství něco umět. A pak se to stalo... Pořídil jsem si svůj první počítač a začal na sobě pracovat. Učil jsem se sice obyčejným elektrikářem, jak už jsem řekl, a ve dne jsem jako učeň sekal do betonu drážky na kabely, ale v noci se mým světem stal počítač. Zprvu jsem zkoušel jednoduché programování v jazyce Basic, které jsem se trochu naučil v počítačovém kroužku na škole a jinak hlavně hrál hry, ale později jsem se postupně s jeho pomocí učil dělat všechno možné - kreslit obrázky, programovat jednoduché aplikace, dokonce jsem se naučil skládat hudbu. A to přestože pro nic z toho jsem zprvu neměl zvláštní talent spíše naopak. Neuměl jsem malovat, neuměl jsem moc dobře počítat vzorce a neuměl jsem dobře žádné jazyky maximálně tak ze školy trochu ruštinu a z písniček trochu angličtinu. Přesto mi hry časem pomohly naučil se lépe anglicky (tenkrát v době 8-mi bitových počítačů ještě téměř žádné české 7

8 nebyly), programování ve mně vzbudilo zájem o matematiku a fyziku a počítač mě čím dál víc nutil zajímat se o vše možné další. Začal jsem se rozvíjet takovým způsobem, jaký mi škola, při mé neschopnosti podřídit se systému, nikdy nemohla dát. Vytvářel jsem vlastní softwarové projekty a hry a zcela mě to pohltilo. Programoval jsem nejprve v jazyce Basic, později v Assembleru, psal jednoduché hry a hudebně grafická dema, která v té době byla na počítačích oblíbená (takoví hodně vzdálení předchůdci dnešních počítačových videoklipů grafika se pohybovala podle doprovodné syntezátorové hudby jedno moje 20 let staré demo si ještě můžete najít na mém YouTube profilu) a také jsem úplně předělával existující hry, dodával do nich lepší grafiku, upravoval je, aby fungovali na novém hardware, psal ovladače prvních tiskáren dovážených v té době z ciziny a podobně. Tohle všechno mi hodně dalo moje osobnost se začala opravdu rozvíjet. Ve škole jsem se zlepšil tak, že jsem po 3-letém vyučení pokračoval denní dvouletou maturitní nástavbou provozní elektrotechnika. A přineslo to i další příjemné výhody - mezi spolužáky, kteří měli počítače, jsem začal být uznávaný, protože nikdo z nich takové věci neuměl a někteří chtěli, abych je to naučil. Učit je mě velmi bavilo. Tehdy to bylo vlastně poprvé, kdy jsem učil lidi programovat a zacházet s počítačem a zjistil jsem, že přesně to je to, co chci dělat. Ale stejně tohle všechno byl zatím jen amatérský koníček. Pak jsem ovšem přešel z osmi-bitů na PC a začal programovat profesionálněji. Delphi, Pascal, C++... A protože jsem se zaměřil právě na programování a informatika mi šla skvěle, dostal jsem se nakonec po maturitě až na vysokou (vysoké učení technické - VUT Brno). Záhy mi ovšem bylo jasné, že tudy cesta za poznáním a úspěchem nevede (byl jsem už hotový programátor a oni začínali teprve MS-DOS a třeťáci si ode mě nechávali dělat domácí úkoly z programování a já zase od nich rysy z technického kreslení a konstruktivní geometrie), VUT jsem velice rychle opustil (hned po prvním semestru) a rozhodl se raději rovnou začít praxi. Napřed jsem chvíli pracoval jako správce sítě a programátor na ředitelství Moravské Filharmonii Olomouc (a taky poprvé jako školitel - školil jsem zaměstnankyně a zaměstnance) a pak jsem si založil firmu a začal se živit jako programátor na volné noze. Zkusil jsme dokonce odletět do New Yorku a sehnat si přes kontakt práci tam, ale nevyšlo to naletěl jsem podvodníkovi a musel se vrátit domů, ale alespoň jsem navštívil WTC dva roky předtím, než přestalo existovat a i to mě do dalšího života hodně 8

9 ovlivnilo, protože mi to dává možnost si uvědomit rozsah té katastrofy a jak nevinní lidé, díky neschopnosti jednotlivých kultur se mezi sebou domluvit, můžou zbytečně trpět. Ale k věci... Následně to už všechno šlo velice rychle. Nastoupil jsem do první skutečné softwarové firmy jako programátor a znovu si ověřil, že se ani mezi vysokoškoláky neztratím viděl, že jejich postupy jsou v mnoha ohledech velmi neefektivní. Chvíli jsem tam pracoval a snažil se zapadnout, ale brzy mě zlanařila jedna velká firma do Prahy a poslali mě programovat do Holandska. To byl můj sen. Zvládl jsem to, přestože jsem se anglicky naučil z písniček a počítačových her a dokázal firmě získat zakázku a pak ji zrealizovat. Bohužel firma si lidí moc nevážila, strašně škudlila a nakonec jí všichni programátoři utekli. Pak jsem pracoval ještě pro několik českých firem Středočeskou energetickou a.s., MHMP (pražský magistrát), ZZSMHP (pražskou zdravotnickou záchrannou službu) nebo AVECO (servisní společnost České televize) nebo ČTK. Oženil jsem se, narodil se mi syn a nakonec se mi splnil i můj sen o dlouhodobé práci v zahraničí a odjel jsem na 8 měsíců pracovat do Londýna. Nebýt toho, že mému synovi bylo v té době teprve půl roku a nemohli jsme se s manželkou ještě snadno přestěhovat kvůli jejím dětem z prvního manželství, které tu chodili do školy, asi bych v Anglii byl zůstal. Čím dál více jsem si ovšem také uvědomoval, že cílem není pořád pracovat pro někoho jiného, ani pro koncové zákazníky, pro které jsem mezitím začal vytvářet software přímo a bez prostředníků, ale stát se v tvorbě opravdu nezávislým. A pak přišel Second Life. Nevinně vyhlížející hra, která navždy změnila můj život a chápání mechanismů prodeje virtuálního zboží na Internetu. I když dnes se již Second Life nevěnuji a považuji ho za slepou vývojovou větev, kterou brzy nahradí systémy mnohem více integrované do běžného života, přesto za všechno vděčím právě této hře. Díky ní jsem se naučil vytvářet vlastní virtuální zboží, dělat produktům reklamu a marketing, poskytovat podporu zákazníkům. Založil jsem první český a slovenský portál o Second Life a později o virtuálních světech jako takových a učil v něm lidi podnikat a prodávat virtuální zboží. A i když mě časem převálcovali a podnikání mi na dlouho znechutili lidé s ostřejšími lokty (a co hůře moji bývalí obchodní partneři, kterým jsem pomohl nahoru), zkušenosti, které jsem přitom získal považuji za nedocenitelné. Dnes už se chci věnovat výhradně mobilním platformám a vývoji 9

10 aplikací a her pro ně pod systémem Unity3D a všechny svoje zkušenosti se snažím zúročit na celosvětovém trhu mobilních aplikací, tedy v tom skutečném světě, který je mnohem větší než Second Life a hlavně mnohem pružnější. Ale hlavně chci své obtížně nabité zkušenosti předat dalším lidem hlavně těm obyčejným lidem, kteří sice rozumí třeba trochu počítačům, ale ani ve snu by je nenapadlo, jak snadné je se tímto způsobem i v době krize uživit a jak velmi tím můžou pomoci i své rodině a svým blízkým. Jenže kniha na tohle nestačí. Není to o tom, kolik bude mít stran nebo co se z ní dovíte. Jde o problém spolupráce. Pokud nebudete při práci spolupracovat s podobnými lidmi, jako jste vy, bude vám to samotným trvat příliš dlouho a některé věci nikdy nebudete umět tak dobře, jako jiní. A proto je tato kniha tak tenká, aby vás neodradila a nevyděsila, jako mnoho učebnic programování, grafiky a podobných věcí, které se předhánějí v tom, která z nich bude tlustější a nabubřelejší a bude proto obsahovat více zbytečné omáčky. Ne nejdříve musíte pochopit, že jen v knize to, co hledáte, nenajdete. Že se musíte stát součástí něčeho většího, abyste se mohli rozvíjet a dosáhli svého cíle. Pokud se spojíte s dalšími lidmi, se stejným problémem, jedině pak uspějete rychle a bezbolestně. Proto jsem založil PROJEKT DAVINCI (najdete jej na webové adrese: Ten vám po přečtení této příručky pomůže se obrátit na další lidi se stejným cílem, spolupracovat s nimi na společných projektech i budoucnosti a studovat denně další problematiku tvorby internetového obsahu. Tito lidé vám pomůžou nasbírat zkušenosti, vytvořit vaše první výrobky a naučí vás je společně se mnou prodávat do celého světa a dostat se tak z područí krize i závislosti na špatném státním sociálním i pracovním systému. S pomocí tohoto projektu budete brzy schopni svoji jedinou hodinu práce proměnit v dlouhodobý zisk z prodeje vašich produktů, který vás zabezpečí třeba na několik let života. Děkuji vám tímto za podporu projektu, kterou jste vyjádřili zakoupením tohoto balíčku, s nímž na oplátku získáváte podporu vašeho vzdělávání a vašich vlastních projektů a produktů a přeji mnoho štěstí ve vašem úsilí. S přáním smysluplného plnohodnotného života beze stresu... autor Jaroslav Peňaška 10

11 11

12 ... MILIONY ZA JEDINÝ DEN PRÁCE... Ještě bych tedy upřesnil ten jásavý titulek, který měl přísně podle marketingových pravidel přilákat vaši pozornost (pozor právě teď se učíte, jak se dělá reklama přímo názvem produktu samozřejmě musí být pravdivá, jinak je to neetické a tato reklama pravdivá je!). Pokud se naučíte pár základních postupů a dodržíte je, pak za jediný den práce si vytvoříte živobytí do budoucna a během několika týdnů až měsíců byste mohli bez problémů dosáhnout i toho kýženého prvního milionu. V tomto oboru práce je to naprosto reálné. Proč si myslíte, že firmy platí programátorům a dalším IT specialistům běžně i Kč měsíčně? A v zahraničí ještě mnohem víc. A přitom ty nejdůležitější věci z toho, co tito lidé dělají a co vydělává peníze, se skutečně může naučit prakticky každý! To je na tom právě to směšné je to veřejné tajemství, kterého si zatím buď nikdo nevšiml, nebo všichni zúčastnění dělají, že o tom neví, protože se nechtějí s vámi dělit! I pokud produkty zvolíte špatně, možná to bude trvat třeba několik let, než vyděláte miliony korun, ale vydělat byste je opravdu měli a při dodržení postupu a naučení se základních pravidel, by to opravdu mohlo být i za jedinou výslednou hodinu práce, jakmile budete vědět, co tu hodinu přesně dělat Ale takovou zbytečnou prodlevu se budeme snažit eliminovat vhodným výběrem produktu a i kdyby se to náhodou nepovedlo dřív, pamatujte si, že jste do toho investovali jeden den a co jste se naučili, s tím se určitě v životě neztratíte. A co je na tom skvělé - navíc to můžete kdykoliv zopakovat znovu a zkusit jeden den nebo jednu hodinu, investovat zase do jiného projektu. Promiňte mi, pokud tohle píšu takovým tím marketingovým stylem, ale to je právě jakási parafráze na ten styl tohoto typu příruček a dobře se u toho bavím. Jako psychologický trik to možná i funguje schválně si to na sobě vyzkoušejte, jestli vás dokáže podobný styl nabudit a kdy vás už naštve a budete se cítit hloupě, jako že s vámi někdo manipuluje. To nikdy lidem u svých produktů nedělejte! Můžete svůj výtvor vychválit do nebe, ale jen do takové výše, dokud nebude každému jasné, že si z něj už děláte legraci. Není nic trapnějšího než teleshopping a podobné vymývání mozků lidem, kteří si neuvědomují, že nekoukají na žádný poslední výkřik technologie, ale něčí budoucí pozlacený palác, který si koupí z jejich hlouposti. Já věřím, že i v reklamě platí, že s poctivostí nejdál dojdeš. 12

13 V ČEM JE TEDY TRIK? Většina vtipálků, kteří by se vám snaží prodat nějakou svoji myšlenku, nějaký svůj osvědčený postup, jak zbohatnout, vás bude polovinu knihy napínat a masírovat, abyste byly čím dál natěšenější a úplně zapomněli být k jejich dílu kritičtí. A pak začnou mlžit a nakonec z nich vypadne nějaký multilevel systém a velmi obecný návod, jak obchodovat v nějaké podivné síti, jak budovat firmu jako produkt a podobně. Nemá cenu o tom vůbec mluvit, znají už za skoro čtvrt století od revoluce asi úplně všichni. Stovky stran knihy do vás budou hustit rádoby moudra, která zná prakticky každý, když se nad tím zamyslí a která jsou bez praktického návodu k ničemu a nemají nic společného s prací, maximálně s nějakým vychytralým oblbováním lidí, což je sice možná také dřina, ale něco tak nechutného, že normální slušný člověk by se tím živit odmítal. Navíc nějaké nudné obchodování, stohy papírů a práce, kde nic nevyrábíte, jen nějaké finanční bubliny, které dříve nebo později splasknou a lidé vás pak budou do smrti proklínat, to není nic pro normálního člověka. Tedy alespoň pro mě určitě ne. I kdyby to byla jedna z těch slušnějších firem, maximálně se upíšete někomu, kdo pak na vás bude vydělávat a komu budete shánět další lidi. Já ale pořád ještě věřím, že se dá vydělávat obyčejnou poctivou prací. Ovšem háček to má - v dnešní době se nejvíc vydělává prací tvořivou a přes Internet. Takže začneme nejklasičtější marketingovou otázkou z těch typických podvodných MLM systémů. Ovšem v tomhle se oni nemýlí, jen ten způsob, jak dosahují zisku je velmi často nemorální a pro normálního člověka ponižující. Ale otázku bereme: Co je na světě nejvzácnější? Položili jste si někdy otázku, co je na světě nejvzácnější? Co si za žádné peníze nekoupíte a jakmile o to přijdete, nikdo vám to už nevrátí? Čas. Přesněji řečeno váš život! Říká se: "Čas jsou peníze..." Nevěřte tomu - čas nejsou peníze - čas je život a směňovat svůj život za peníze je veliká chyba! 13

14 ... VAŠE NEJVĚTŠÍ CHYBA... Celý váš život se stále někdo pokouší koupit si váš čas za jeho peníze. A vy mu jej ochotně prodáváte... Dokonce jej lidem vnucujete, pokud jste nezaměstnaní a nemáte peníze na svoji obživu a potřeby. To je ten nejhorší způsob, jak se svým životem naložit a nevěřte lidem, kteří vám budou tvrdit, že tak je to správné. Není. Váš život je jen váš a každý jeho kousek, který strávíte nesvobodně, abyste vůbec přežili, je ztracený. Každý den děláte pořád dokola něco, za co dostáváte peníze a zbytečně se dřete a žijete v nejistotě, co bude zítra. Děláte pořád dokola znovu a znovu zaběhnuté činnosti, které vytváří zcela lineární zdroj obživy, přímo úměrný času, který tím trávíte. Pracujete - vyděláváte, nepracujete - nevyděláváte. Prodáváte tedy svůj vlastní život za svoje přežití. Dokud budete jen pracovat za nízkou mzdu, ze které sotva vyžijete nebo jen šetřit a snažit se připravit na horší časy, pokud jste na tom teď dobře, nikdy v životě se možná nepodíváte ani do obyčejné Paříže, do které se dnes dá letět za pár tisíc... Pravděpodobně nikdy nestrávíte ani vteřinu u nejkrásnějšího pobřeží na světě... A téměř určitě se nepodíváte do Japonska nebo Austrálie. Budete jen šetřit, přežívat, nadávat na život a bát se důchodu. Možná dokonce nestrávíte dostatek času asi se svým partnerem, který tu nemusí být navždy. A co je úplně nejhorší ze všeho - možná, že ani nestihnete vychovat svoje děti a vlastně je ani pořádně nepoznáte... Přestaňte konečně prodávat svůj život! Dá se s tím něco dělat, aniž by to bylo na úkor ostatních? Aniž byste někoho okrádali, někomu něco vnucovali nebo se chovali nečestně? Ano, dá. Takže se konečně osvoboďte. Pracovat každý den znova a znova? Chyba! Stačí jednou a chytře! Ano, v dnešní době mnohem snadněji než kdykoliv předtím stačí pracovat pouze jednou! Takže takhle nějak by to vypadalo popsáno klasickým marketingovým způsobem. Touhle dobou byste jim už asi podepisovali smlouvu. Takže na podobné nesmysly si dávejte pozor a i když jsou informace pravdivé, to co není nějaký podvod, je zpravidla zdarma a peníze jsou až za práci. 14

15 VYTVOŘIT JEDNOU, PRODAT TISÍCKRÁT Starý účinný trik. Není na něm vůbec nic neférového, pokud budete poctiví. Prostě nebudete pořád dokola vytvářet něco znova a znova, když prakticky stejně pracné nebo ještě mnohem jednodušší je vytvořit jen jednu věc, kterou lze kopírovat! Věc, která jde snadno reprodukovat, věc, která se dá prodávat opakovaně! Věc, která se dá prodávat a vyrábět automaticky, bez vaší účasti! To je ten trik! Ale jak na to? Prostě využijeme Internet. Tečka. Vlastně by k tomu nebyl ani potřeba, kdyby ještě neexistoval, ale s ním je to mnohem snazší a rychlejší. Ten trik je v obyčejné tvořivé práci s využitím Internetu a bez-nákladovém vytváření produktů. Nejste tvořivý typ? To nevadí - uvidíte, že budete. V době Internetu je totiž možné všechno a práci necháme strojům. Nejde o žádný nesmysl, ale o obyčejné beznákladové vytváření něčeho z ničeho, tak jak to chytří lidé dělají odjakživa. Budeme pracovat stejným způsobem, jakým úspěšní lidé pracují tisíce let - tvořivě. A dostaneme poctivé peníze za naše produkty, které nebudeme muset nikomu nutit násilím ani lidi lanařit a nahánět a otravovat jako nějací podomní prodejci a podobně, ale prostě je nabídneme na celosvětovém trhu, se slušnou, nevtíravou, ale důslednou reklamou. Je na to potřeba nějaké povolení? Pokud vás nechytí, tak ne :) Samozřejmě žertuji můžete se s někým, kdo má firmu, domluvit a vytvořit pro něj produkt na smlouvu o provedení práce nebo smlouvu o dílo. To je další obrovská výhoda tohohle způsobu vydělávání peněz. V první fázi se vůbec nemusí jednat o podnikání, na které byste potřebovali živnostenský list nebo firmu a pokud nebudete chtít podnikat ani později, nevadí - lze určitě různými způsoby legálně i bez toho, jen musíte znát postupy a vědět, co si můžete a co už nemůžete dovolit, abyste nešlápli vedle. Výhoda práce doma na počítači spočívá mimo jiné v tom, že počítač chleba nejí a pokud do práce investujete trochu svého času, nic se neděje, ani kdybyste to nakonec nebyli schopni prodat. Takže na rozdíl od výroby jakýchkoliv výrobků, na které potřebujete materiál, místo a nástroje, je to opravdu v podstatě beznákladové podnikání, když si odmyslíte počítač, který už máte. 15

16 CO SE NEJSNADNĚJI PRODÁVÁ NA INTERNETU? Na internetu se samozřejmě nejsnadněji prodává virtuální zboží. Nepotřebujete k tomu žádné prostory (s výjimkou serverového prostoru, tedy webové stránky) ani žádné stroje (opět kromě počítače) a všechno probíhá zcela automaticky - zákazník si vybere z katalogu, zaplatí, odkaz pro stažení zboží nebo licence, společně s účtenkou, mu většinou přijde em, odkud si zboží stáhne do svého počítače a platba přijde na váš účet. Jak vidíte, je to až podezřele snadné - celý prodej zboží probíhá bez vašeho zásahu a vy jen vybíráte peníze z účtu! Které virtuální zboží se nejlépe prodává a jak? Virtuální zboží jsou v podstatě nehmotné balíky informací, sdílené, ať už za peníze nebo zdarma (i tak ale můžou být financované například z reklamy), prostřednictvím počítačových sítí (hlavně Internet) nebo nosičů dat (CD, DVD atd). Je to jako kdybyste například prodávali jen text knihy, ale vytisknout by si ji dotyčný musel už sám. Ale co je to vlastně virtuální zboží je? Virtuální věc je věc, která ve skutečnosti nemá fyzickou reprezentaci nebo podobu. Samozřejmě ji můžeme třeba vytisknout nebo podle ní postavit model či vyrobit opravdový předmět, ale virtuální věc samotná je jen informace nebo myšlenka. A prodej virtuálního zboží je prodej takových věcí - tedy dat, informací, myšlenek, obrazů, videí, děl, textů, hudby, zábavy... Jak se virtuální zboží vytváří? Virtuální zboží (nebo se mu také říká placený obsah) se vytváří jako jakékoliv jiné textové, informační nebo audiovizuální dílo - tedy většinou pomocí počítače. Nebo se počítač následně použije k nasnímání něčeho, co například vytvoříte ručně nebo pomocí jiného stroje než počítače. Největší výhoda virtuálního zboží je, že se dá kopírovat a prodávat jen kopie originálu. Něco podobného, jako když se zkopíruje nahrávka a její kopie pak vydavatelství prodává, ale tohle vše se dnes děje jen na internetu a není už třeba ani žádný datový nosič, jako je CD nebo DVD. Navíc se vše dá kopírovat většinou zcela automaticky a bez zásahu lidské ruky, jak už jsme si řekli. 16

17 JAKÝ DRUH PRODUKTU SI TEDY VYBRAT? Na tuto otázku lze odpovědět několika různými způsoby podle různých kritérií. Můžete zkusit to, co vás nejvíc baví (hudba, malování, umělecké psaní a focení), to co je nejsnazší (pro někoho čistě technické focení předmětů nebo třeba psaní návodů k různým činnostem a podobně) ale pravděpodobně nejdůležitějším kritériem pro vás bude cena, pokud se opravdu chcete stát milionářem. A není to vůbec nesplnitelné přání - pojďme pro začátek trochu počítat: Kolik stojí virtuální zboží? Kolik co stojí je třeba vědět, abychom si mohli spočítat, kolik toho je třeba prodat a jestli se to vůbec vyplatí. A i ty nejlevnější věci, pokud jich prodáme hodně, se můžou vyplatit, zvlášť když do jejich výroby investujeme jeden jediný den... Takže řekněme, že třeba textura stojí 1 2 USD (Americké dolary) nebo Eura. To je celkem běžná cena. Takže jich na jeden milion korun musíte prodat při kurzu Kč cca kusů. To je na texturu nebo fotografii docela dost. Ale co třeba počítačová hra? Cena zhruba 5-10 USD za jedno stažení a alespoň kusů, když bude alespoň trochu dobrá, by celosvětově neměl být problém! Hry jsou opravdu nejlepší artikl. A jak to tedy zkombinovat? Hra textura hra model hra... No vypadá to, že dobře by se mohli prodávat také věci do her! Ano přesně tak! V současnosti je jedním z nejlepších artiklů herní obsah. Lidé si koupí hru a pak si do ní dokupují další záležitosti, jako nové postavy, věci, levely... A to je právě ten trik. Zde přichází váš okamžik! Neumíte sice možná ještě vytvořit hru a textur tolik samostatně také neprodáte, ale možná, že dokážete třeba vyfotit nebo nakreslit nějakou věc, přenést ji do počítače, proměnit v model a... voila!!! Takže to je náš cíl. Vytvořit společnými silami hry a aplikace, do kterých potom každý z vás může přidávat a prodávat obsah. Tímto způsobem lze vyzrát na současným systémem prodeje virtuálního obsahu a také si z koláče ukrojit. Takže právě o to se pokusíme v našem projektu DaVinci! Proto jsme dali dohromady odborníky i amatéry z různých oborů, kteří si navzájem v této práci pomůžou a výsledkem by mělo být, že si všichni vydělají dostatek peněz na další projekty a budou se moci věnovat tvůrčí práci natrvalo, začít v oboru třeba i s něčí pomocí podnikat a tak dále. 17

18 A CO UMÍTE VY? Pokud tedy chcete vytvářet virtuální zboží, nejprve si položte základní otázku: "Co umím nejlíp a co mě nejvíc baví?" Může toho být mnoho nebo naopak málo, ale něco se určitě najde. Téměř každý má nějakého koníčka, který je alespoň trochu tvůrčí a kdo ne, ten se třeba bude ochoten něco naučit a vytvářet základní virtuální zboží pomocí jednoduchých softwarových nástrojů, které jsou také součástí této knihy. Nebo můžete využít někoho z rodiny nebo s přátel, jít do toho společně a zisk si s ním potom rozdělit... Důležité je si správně vybrat, do čeho investovat čas i energii. Nejlépe se prodává 3D grafika a software, ale také můžete zkusit fotografie, hudbu, textury, různé druhy informací a tak dále. Můžete zkusit poskytovat i služby, ale to je záležitost složitá a hlavně nevytváří sama od sebe zisk, pokud přestanete. Tedy i zde jsou sice výjimky pokud vytvoříte například specializovaný portál a necháte uživatele, ať se o něj starají sami a máte pak už jen zisk z reklamy, určitě je to příjemné, ale to není tak úplně tvůrčí způsob práce a druh projektu, který bych doporučoval. Minimálně jej musíte neustále kontrolovat. Ovšem pravda je, že si zase sám dělá reklamu a podobně. Ale i když jsou služby něco, čemu byste se přímo věnovat neměli nebo spíše jen okrajově, je jedna výjimka a tou jsou služby proměněné ve virtuální zboží a tedy návody, příručky, postupy a specializované portály. Pokud budete kdy něco takového dělat, určitě se zaměřte především na grafiku, videa a podobné věci a snažte se minimalizovat množství textu zhruba tak na titulky pod videem. Umožní vám to nechat věc přeložit do angličtiny i dalších jazyků a později ji šířit do celého světa. Nikdy nemyslete lokálně, tak téměř nic nevyděláte obzvláště v chudších zemích, jako je ta naše. Pokud je jediným nákladem projektu nechat jej přeložit do cizího jazyka, stojí to rozhodně za to! Může zvýšit úspěšnost vašeho produktu tisícinásobně! Takže rekapitulace: Foťte, natáčejte videa, kreslete, animujte, ale nepište příliš mnoho textu, nemluvte příliš a snažte se o maximální názornost čehokoliv, co děláte. Chcete točit film? Vyberte si takový, kde se příliš nemluví. Chcete vytvořit animovanou pohádku? Ideálně němou, jen s emocionálními zvuky a skvělou hudbou! Sem tam v ní někdo může samozřejmě promluvit, ale čím jednodušší to celé uděláte z jazykového hlediska, tím méně problémů do budoucna a tím větší cílová skupina! 18

19 HRA S FANTAZIÍ TO HLAVNÍ JSOU PŘÍBĚHY... Nejdůležitější ze všeho jsou pro konzumenty multimediální zábavy zážitky a zajímavé příběhy. Čím více bude mezi námi umělců, filmařů fotografů, malířů, spisovatelů a pohádkářů, tím více můžeme vytvářet zajímavých příběhů pro lidi z celého světa. Ne nadarmo je Hollywood nazýván továrnou na sny. A to nejen ty fantazijní ale i finanční. Ale dnes ovládá 40 procent světového zábavního trhu herní průmysl! A chybí v něm často, stejně jako v současné kinematografii, dobré příběhy a dokonalá fantazie... K čemu je vlastně dobré dát dohromady tolik odborníků i obyčejných lidí a pustit se s nimi do tvorby prodejního zábavného nebo pracovního obsahu pro Internet? Třeba kvůli tomu, že když se k jedné věci vyjádří tolik lidí a každý něčím přispěje, můžeme vytvořit mnohem dokonalejší hry nebo aplikace než dělají běžné firmy nebo open-source nadšenecká sdružení, kterých se účastní jen klasičtí programátoři. Také lidé, kteří dnes píší příběhy a scénáře často ani v životě nic zajímavého nezažili, protože jsou často zdraví, bohatí a úspěšní. Co můžou takoví lidé vědět o životě? A za poslední roky se nejúspěšnější spisovatelkou stala J.K.Rowlingová se svým Harry Potterem - obyčejná žena. Proto klíčem k našemu úspěchu bude tvorba příběhů... Krásných příběhů ze života i fantazie, pohádek, věděcké fantazie... Budeme tedy vytvářet nejčastěji příběhy a grafiku, animace, hudbu, triky, filmy nebo fotografie do nich. Tu budeme používat buď samostatně nebo ve hrách či jako obsah do jiných her. Také do knih. Zaměříme se na kolektivní autorství internetového obsahu a volnou spolupráci i samostatnou produkci. Nyní tedy znáte jeden z pilířů naší budoucí spolupráce a jednu z děr v trhu - chybí dobré příběhy a my je budeme psát, protože o životě většinou už lecos víme a proto věřím, že uspějeme

20 CO SE VLASTNĚ BUDETE UČIT A JAK? Abyste lépe pochopili, co se budete například učit a jak, podívejte se na následující návod na stránkách Blenderu. Až projdete kurzem, tohle budete schopni vytvořit během hodiny, stejně jako já... Samozřejmě se to budete učit v češtině a krok za krokem. Software Blender je zdarma a můžete si jej stáhnout už teď z Blender.org Ještě se o něm zmíním na dalších stránkách. Animace, dokonalé materiály, design - nic z toho není žádná složitá nedosažitelná věc. Stačí vědět, jak na to a které nástroje použít. Více se o tom dozvíte na dalších stranách této příručky a později na našem webu. 20