Inovační region budoucnosti. Moravskoslezský kraj

Transkript

1 Inovační region budoucnosti Moravskoslezský kraj

2 Vážení čtenáři,... Nyní se Vám dostává do rukou publikace, první svého druhu, věnovaná inovacím, kterou vydává Moravskoslezský kraj. Tato publikace je určena odborné i široké veřejnosti nejen z Moravskoslezského kraje, ale i z ostatních krajů České republiky a zahraničí. Jejím cílem je informovat představitele firem, veřejné správy, univerzit, výzkumných ústavů, rozvojových organizací a dalších institucí o současných a plánovaných aktivitách v oblasti výzkumu, vývoje a na ně navazujících inovací v Moravskoslezském kraji. Inovace motor rozvoje Moravskoslezského kraje Obsah Inovace: motor rozvoje Moravskoslezského kraje... 3 Regionální inovační strategie: Nová inovační politika Moravskoslezského kraje... 4 Kraj dává miliony korun na podporu výzkumu a vývoje... 5 Inovace v Moravskoslezském automobilovém klastru... 6 Fuzzy modelování: Matematikové hledají cestu, jak zlepšit svět... 7 Výzkum a vývoj je třeba zhodnotit... 8 Perspektivy rozvoje výzkumné a vývojové infrastruktury v Moravskoslezském kraji Profesionální podpora výzkumným týmům Inkubátor pomáhá začínajícím firmám Weblift: Příklad transferu technologií a znalostí Projekt AGENT: Most mezi univerzitami a firmami Inovace v tradičních odvětvích Transfer know-how mezi univerzitami a firmami Elektromagnetické hladinoměry jsou chloubou VÚHŽ Rozvoj VÍTKOVICE MACHINERY GROUP: technologické investice, věda a výzkum BONATRANS GROUP a.s. dynamický rozvoj možností výzkumu u předního světového výrobce dvojkolí kolejových vozidel a jeho dílů NetDirect lídr v oblasti e-commerce Využití pulsujícího vodního paprsku v praxi Fakultní nemocnice Ostrava: Inovace v medicíně pomáhají léčit těžké popáleniny S firmou BORCAD komfortně ve vlaku i v porodnici BIC Ostrava: Podnikatelské a inovační centrum Technologická agentura pomůže zvýšit konkurenceschopnost regionu Hlavní aktivity klastru ENVICRACK v oblasti výzkumu a vývoje Rozvoj vědy a výzkumu je pro náš region velmi důležitý, dá se říct, že je strategický, protože v sobě nese další potenciál prosperity celého Moravskoslezského kraje. Je to nutný krok k udržení konkurenceschopnosti a posunutí celého regionu na vyšší úroveň. Tato problematika se týká nejenom získávání dostatečného množství pracovních příležitostí, ale také kvality života obyvatel. Proto kraj tyto kroky podporuje finančními dotacemi. V současné době již není třeba nikoho přesvědčovat o tom, že výzkum, vývoj a inovace mají přímý vliv na růst ekonomiky a prosperitu. Dobře si to uvědomuje i vedení Moravskoslezského kraje. Jsme si vědomi toho, že na nás nikdo nebude čekat. Inovačními projekty je možné propojit univerzitní výzkum a aplikační projekty z praxe, ze kterých budou podniky profitovat, což povede k růstu pracovních příležitostí, zvýší se úroveň a prestiž vysokých škol a to vše bude mít pozitivní dopad na život obyvatel. Podpora výzkumu a vývoje z rozpočtu Moravskoslezského kraje musí reagovat na měnící se strukturu výrobních firem a investorů. Kraj se postupně stává domovem investic vyššího řádu, které jsou pro další rozvoj a zapojení se do globálně dodavatelských řetězců rozhodující. Jaroslav Palas hejtman Moravskoslezského kraje 3

3 Regionální inovační strategie: Nová inovační politika Moravskoslezského kraje Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta představuje nový milník rozvoje inovačního systému v tomto regionu. Jejím hlavním cílem je prostřednictvím koordinovaného rozvoje aktivit podporujících produkty s vysokou přidanou hodnotou zvýšit konkurenceschopnost Moravskoslezského kraje na globálních trzích. Strategie pokrývá svými opatřeními všechny relevantní cílové skupiny inovačního systému Moravskoslezského kraje, od univerzit a výzkumných ústavů, přes firmy (malé, střední i velké), klastrové organizace až po zprostředkující organizace pro podporu inovací. Z odvětvového hlediska staví strategie na tradičních odvětvích kraje uhlí, ocel, strojírenství a na využívání jejich jedinečného know-how typického pouze pro tento region. Kromě nich je strategie zaměřena samozřejmě také na nová, perspektivně se rozvíjející odvětví, mezi něž patří především IT, automobilový průmysl, specializované služby v oblasti energetiky a strojírenství a další. Z hlediska tematického se strategie zaměřuje na čtyři oblasti. První z nich je transfer technologií, v rámci něhož budou optimalizovány a zefektivňovány stávající systémy komercializace výsledků vědecko-výzkumné činnosti včetně využití klastrových organizací, podporována spolupráce znalostních institucí (univerzity, výzkumné ústavy) s podnikovou sférou a zakládání a rozvoj nových spin-off a start-up firem. V druhé tematické oblasti, rozvoj lidských zdrojů, se strategie zabývá vzděláváním lidských zdrojů v oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví a regionálních inovačních systémů. Velmi důležité budou také aktivity ke zvýšení motivace stávajících pracovníků ve výzkumu a vývoji k produkci excelentních výsledků a akvizice špičkových zahraničních výzkumníků do Moravskoslezského kraje. V neposlední řadě budou aktivity věnovány také rozvoji systému technického a dalšího vzdělávání v kraji. Třetí oblast, internacionalizace, se zaměřuje na podporu navázání mezinárodních kontaktů pro transfer know-how, posílení účasti Moravskoslezského kraje v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje a podporu exportní výkonnosti firem v Moravskoslezském kraji. Poslední oblast pod názvem koordinace a implementace regionální inovační strategie bude pokrývat problematiku konsolidace regionálního inovačního systému a koordinace aktivit jeho subjektů při realizaci strategie včetně související propagace a medializace strategie. Hlavním účelem je vytvořit stabilní a dlouhodobé partnerství při realizaci strategie, které přispěje ke zvýšení dynamiky a celkovému zkvalitnění inovačního systému v Moravskoslezském kraji. Kraj dává miliony korun na podporu výzkumu a vývoje Marian Lebiedzik náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Výzkum a vývoj je důležitým východiskem inovačního procesu v ekonomice, přičemž inovace jsou v současné globalizované světové ekonomice snad nejvýznamnějším faktorem dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a tedy i jednotlivých států či regionů. Bohužel ochota investovat do vědy, výzkumu a inovací bývá často ze strany firem, především potom těch malých a středních, výrazně omezená. Příčinu lze hledat na jedné straně ve finančních možnostech těchto firem, na straně druhé také ve skutečnosti, že investice do výzkumu jsou přirozeně spojovány se značnou nejistotou a rizikem ohledně jejich výsledků. Vzhledem k uvedenému je pochopitelné, že vědě, výzkumu a inovacím je věnována značná pozornost veřejného sektoru v celém světě. Moravskoslezský kraj je regionem, který se v posledních letech snaží vědecko-výzkumné a inovační aktivity na svém území výrazně stimulovat za pomocí celé řady programů, dotací a aktivit, na které plynou desítky miliónů korun. Potěšitelnou je potom skutečnost, že takto vynaložené finanční prostředky již přinášejí své první ovoce. Jako příklad lze uvést úspěšnou podporu univerzit z našeho regionu při přípravě a zpracování projektové dokumentace a žádostí o dotace z Evropské unie na realizaci regionálních výzkumných center. V roce 2009 kraj univerzitám na tuto přípravu poskytnul částku převyšující 20 miliónů Kč, přičemž již na konci roku byla schválena realizace dvou z těchto center v celkové hodnotě přesahující 850 miliónů Kč. Za rok 2010 se jedná o částku přesahující 2,5 miliardy Kč na vybudování dalších čtyř institutů. Každoročně potom kraj přispívá více než 25 miliónů korun na řešení konkrétních projektů v oblasti vědy a výzkumu, což je suma ve srovnání s jinými kraji v ČR nadprůměrná. Od roku 2010 směřuje významná část těchto peněz na projekty, ve kterých spojí síly výrobní podniky s vysokými školami či výzkumnými ústavy působícími v kraji. Je nutné podporovat inovativní firmy v kraji, neboť spojení jejich potenciálu s vysokými školami a výzkumnými ústavy znamená konkurenční výhodu. Příspěvek ve stovkách tisíc korun je dobrým vstupem pro přípravu projektů firem ve výzkumné a vývojové sféře. Kraj také myslí i na nadané studenty a mladé výzkumné pracovníky. Prostřednictvím krajských stipendií tak jsou podporováni talentovaní studenti v prvních ročnících bakalářských studijních programů a špičkoví studenti a absolventi doktorského studia. Věříme, že peníze do nich investované se vrátí, tito lidé se v našem kraji usadí natrvalo a svojí kvalifikovanou prací přispějí k jeho dalšímu rozvoji. 4 5

4 Inovace v Moravskoslezském automobilovém klastru Moravskoslezský automobilový klastr se výrazně orientuje na rozvoj inovací a podporu vývoje a výzkumu. Posláním klastru je podpora automobilového průmyslu v kraji prostřednictvím silného odvětvového seskupení průmyslových podniků, vysokých škol, vědecko výzkumných institucí a dalších subjektů. Členská základna se rozšířila z 21 zakládajících na stávajících 48 členů. Podle výkonného ředitele Ladislava Glogara členové klastru již mohou profitovat z dokončených projektů. Jsou to dokončené vývojové a certifikační hlukové laboratoře a laboratoře pro měření tepelných systémů, využít je také možné i projekt Systém řízení malého a středního podniku jako dodavatele automobilovému průmyslu, uvedl. Klastr v současné době také realizuje projekt Auto akademie, který je rozhodující pro rozvoj spolupráce se středními technickými školami. Dále je podle Ladislava Glogara realizován projekt Rozvoj Inovačního potenciálu klastru, který je rozvržen do několika dílčích podprojektů. Jsou to zejména rozšíření hlukové a tepelné laboratoře za 1,8 mil. Kč, vybudování zkušeben pro pulsační systémy za 8,8 mil. Kč, technologie vstřikování práškových kovů za 2,5 mil. Kč, vybudování centra expertů za 1,3 mil. Kč, vytvoření virtuálního centra nákupu za 1,4 mil. Kč a vybudování centra ergonomie za 2,0 mil. Kč. Inovativně rozvíjíme materiálové řetězce mezi členy klastru z řad výrobních firem, vývojové řetězce mezi vysokými školami a firmami v klastru a znalostní řetězce mezi vzdělávacími institucemi a firmami v klastru, dodal Ladislav Glogar. Tyto inovativní projekty podporují konkurenceschopnost členských firem Moravskoslezského automobilového klastru a přispívají tak k ekonomické prosperitě kraje. Matematika je, ačkoliv si to často neuvědomujeme, oporou pro mnoho lidských činností. Nejviditelnějším příkladem jsou počítače, které se vyskytují např. v mobilních telefonech, televizích, DVD přehrávačích, fotoaparátech a v mnoha dalších zařízeních. Bez matematiky by nikdy nevznikly. Další je přínos matematiky pro ekonomiku a národní hospodářství. Například matematické modely počasí umožňují v dnešní době již dosti přesně předpovědět, jaké bude počasí v daném místě. Další modely umožňují odhadnout vývoj zisku firem, roční hodnoty národního důchodu země a mnoho dalších praktických věcí. Na Ostravské univerzitě už 14 let úspěšně funguje Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (ÚVAFM). Je to malé vědecké pracoviště, které vyvíjí jak teorii, tak aplikace. Za dobu své existence se ÚVAFM stal renomovaným vědeckým pracovištěm, které je ojedinělé nejen v evropském, ale i ve světovém měřítku. Odborníci z ÚVAFM převádějí pomocí speciálních metod praktickou znalost zručného člověka do řeči rovnic. Například se vyvíjejí speciální algoritmy řízení, Fuzzy modelování: Matematikové hledají cestu, jak zlepšit svět z nichž jeden už mnoho let úspěšně řídí pět tavicích pecí na výrobu hliníku ve firmě Alinvest v Břidličné. Ředitel ÚVAFM profesor Vilém Novák dodává, že jeho tým stále hledá nové dokonalejší matematické nástroje. Právě u nás jsme navrhli úplně novou metodu analýzy tzv. časových řad (např. měsíční vývoj zisku firmy) založenou na teoretických výsledcích fuzzy modelování. Poskytuje velmi přesné odhady, říká. Výsledky jsou více než slibné. Svědčí o tom úspěch matematiků ústavu v mezinárodní soutěži, ve které se ostravští odborníci umístili na třetím místě z celkového počtu pětadvaceti účastníků z celého světa. Skupina vytvořila nedávno také novou metodu pro tak zvanou fúzi obrázků. Často se stává, že je k dispozici série obrázků stejné situace, z nichž každý je trochu poškozen, například rozmazán. A to je problém. Naše metoda umí z každého obrázku vzít jeho dobrou část a spojit je tak, že vznikne jeden kvalitní obrázek, konstatuje ředitel ÚVAFM. Ústav se také účastní projektu IT4Innovations. Předpokládáme, že naše teoretické výsledky a metody se stanou významným inovativním prvkem činnosti tohoto centra, podotýká profesor Novák. Pracovníci ústavu pravidelně prezentují své výsledky na mezinárodních vědeckých konferencích a na universitách nejen v Evropě, ale také např. v USA, Japonsku, Číně, Indii, Thajsku, Austrálii a jinde. ÚVAFM také organizoval několik mezinárodních konferencí a seminářů, např. EUSFLAT 2007 (European Society for Fuzzy Logic and Technology) v Ostravě které se zúčastnilo 170 odborníků z celé Evropy i ze zámoří, nebo mezinárodní seminář Soft Computing: Where Theory Meets Applications, který se konal v roce 2009 v Trojanovicích. Kolektiv profesora Nováka se vesměs rekrutuje z absolventů oboru aplikovaná matematika, který každoročně otevírá katedra matematiky Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. 6 7

5 Výzkum a vývoj je třeba zhodnotit Rozhovor s rektorem VŠB Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrákem. Po svém nástupu do funkce rektora jste často zmiňoval růst konkurenceschopnosti VŠB Technické univerzity Ostrava. Co je pro to třeba udělat? Řešení vidím jasně ve zvýšení podílu výzkumu a vývoje na celkovém výkonu školy. Znamená to mimo jiné zaměřit se na kvalitu vzdělávání absolventů. Podmínkou je příznivé prostředí, chci, aby byla univerzita živým organizmem a ne jen místem, kam se chodí do školy či do práce. Vidíte prostor pro ještě větší provázání průmyslu a výzkumu na škole? Tedy především pro příliv privátních peněz na univerzitu? Podíl financování výzkumu z peněz komerční sféry stále narůstá. Narůstá také důvěra průmyslu ve spolupráci s univerzitou. Bohužel převládající myšlení, že univerzita je pouze vzdělávací instituce, se mění jen velmi pomalu. Ty nejúspěšnější univerzity ve světě přitom získaly své výsadní postavení díky své výzkumné činnosti. Nechci tím říct, že vzdělávání není důležité, důležité je si uvědomit, že univerzitní vzdělání a výzkum jsou rub a líc jedné mince. Bez výzkumu neroste kvalita univerzit, nelákají špičky v oboru. Otázka inovací jako zhodnocení práce výzkumu a vývoje v praxi je hodně diskutovaná. Je to tak? Cesta propojení studia s praxí už na VŠB Technické univerzitě Ostrava existuje, má výsledky a chceme ji ještě prohloubit. Již dnes mají studenti možnost pracovat na bakalářské práci v praxi. Student může řešit svou práci v pracovním poměru ve firmě, dostane za ni zaplaceno a je tedy možné očekávat, že firma jeho práci na výstupu komerčně využije. V případě inovací jsou rezervy nejen na naší škole. Úkol pro nás je jasný: využít v maximální možné míře finance získané na výzkumné a vývojové projekty také cestou transferu technologií, prodejem licencí a patentů. Musíme být aktivní a iniciovat vznik tzv. spin-off firem, které by výstupy výzkumu a vývoje dále zhodnotily ve výrobcích, za které pak dostane zaplaceno nejen tato firma, ale i naše univerzita. To jsou všechno věci, které se musíme naučit efektivně využít. Potřebné zázemí škola má. Mohou univerzity opravdu reálně přispět průmyslu? Zodpovědnost za úspěch takové spolupráce je na obou stranách, které si musejí uvědomit, co mohou od toho druhého očekávat. Někdy se setkávám s názorem, že by mohla univerzita udělat věci levněji. To je chybný názor. Moje zkušenost z působení ve výzkumu ve Spojených státech byla taková, že velké výzkumné a vývojové projekty zadávaly firmy, které garantovaly výsledný produkt. Projekt měl praktický dopad a řešil konkrétní požadavky. K řešení dílčích úkolů pak tyto firmy najímaly za nemalé prostředky univerzity, které hledaly nová řešení náročných problémů. Nebylo výjimkou i to, že část finančních prostředků šla na univerzity s cílem podpořit základní výzkum v dané či příbuzné oblasti s tím, že jeho výsledky se sice neobjeví v kontextu řešení daného projektu, ale jsou důležité pro budoucnost. Firmy si musejí uvědomit, že taková činnost se realizuje s větší časovou i tématickou benevolencí a ne vždy musíme dosáhnout 100% požadovaného výsledku. Na druhou stranu univerzity nemohou chtít od firem prostředky na vědu a výzkum a tvrdit, že si chtějí bádat podle svého a že je reálné výstupy nezajímají. V roce 2006 jste stál u zrodu sdružení IT Cluster. Jak se dnes díváte na toto propojení vědy, výzkumu, akademického prostředí s tvrdou globální konkurencí, jaká vládne v IT? Koncept IT Clusteru vznikal rok, hned od počátku ve spolupráci s partnery z firemní sféry. Pokusili jsme se provázat rychle se rozvíjející IT oblast výzkumu na naší univerzitě se zázemím celé řady špičkových firem v Moravskoslezském kraji. Vzniklo sdružení, které je jedinečné, dosud nemá v České republice obdoby. Definovali jsme si jasný cíl Ostravu jako centrum moderních technologií, a to nejen těch tradičních, s nimiž jsme ale na druhou stranu dokázali navázat pro všechny zúčastněné užitečná partnerství. Díky tomu jsme mohli připravit i projekt centra excelentního počítání IT4Innovations. Proč vaše univerzita vstoupila do projektu IT4Innovations? Co si od něj slibujete? Jsme přesvědčeni, že investice do výzkumu, vývoje a inovací jsou dnes důležitější než kdykoliv předtím. Právě rozvoj informační společnosti a integrace moderních informačních technologií mohou významně ovlivnit jak kvalitu života lidí, tak konkurenceschopnost řady průmyslových odvětví. Proto považujeme IT4Innovations za projekt, který může významně změnit budoucnost a to v regionálním i celostátním měřítku. Jde uvést jednoduše, o co vlastně v projektu jde? Jednoduše jde o využití možnosti výkonné výpočetní techniky k řešení praktických problémů zadávaných průmyslem, k řešení krizových situací v dopravě, v životním prostředí při povodních, ale též ve zdravotnictví a ke zlepšení podmínek života lidí. Mluvíme o projektu v hodnotě přes dvě miliardy korun s jasným přínosem pro výzkum, pro inovace ve firmách, pro medicínu, pro usnadnění každodenního života lidí. Důležitý je pro mě také přínos v oblasti posílení image univerzity, oboru i regionu. To nám škole i Ostravě dává šanci se stát cílovou destinací pro mladé tvůrčí lidi. Sečteno a podtrženo, jsem tedy spokojen. Ale jen mírně, prostor ke zlepšení je vždycky. Přibližte ještě, prosím, projekt nové budovy fakulty elektrotechniky a informatiky Projekt opět zapadá do všeho, o čem jsme mluvili. Výstavba nové fakulty je nutnou podmínkou pro rozšíření kapacity a zvýšení kvality vzdělání v dynamicky se rozvíjejících oblastech průmyslu Moravskoslezského kraje. Ten se transformuje do podoby, ve které elektrotechnika, informační a komunikační technologie vytvářejí základ nového charakteru průmyslové činnosti tohoto regionu. Při stavbě fakulty budou využity nejnovější technologie, které studentům umožní zvládnutí teoretických i praktických poznatků z provozování těchto technologií ve výuce. V nové budově fakulty vzniknou rovněž laboratoře orientované na potřeby partnerů z průmyslové praxe, což povede ke zvýšení počtu absolventů s potřebnými dovednostmi pro uplatnění ve vědě a výzkumu a v aplikační sféře. Nová budova by měla vyrůst do roku 2012 nákladem jedné miliardy korun. 8 9

6 Profesionální podpora výzkumným týmům Perspektivy rozvoje výzkumné a vývojové infrastruktury v Moravskoslezském kraji Rozvoj výzkumné infrastruktury v Moravskoslezském kraji přímo souvisí s připravenými projekty výzkumných center, jež byly v roce 2009 předloženy do Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace. Tyto investiční projekty mají za cíl vybudovat v kraji výzkumná zázemí posilující tradičně silné vazby na regionální průmysl (oblast materiálového výzkumu, využití energetických surovin) a zároveň rozvíjející nové perspektivní směry (zejména informační technologie). Na základě výsledků hodnocení provedeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR byly k realizaci doporučeny následující projekty: Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC) cílem projektu je vybudování výzkumné infrastruktury laboratoří a vědeckovýzkumných týmů, které budou vyvíjet a optimalizovat vlastnosti pokročilých materiálů a technologií jejich přípravy. Centrum excelence IT4Innovations projekt je součástí tzv. cestovní mapy výzkumných infrastruktur národního významu a jeho cílem je vytvořit národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. Součástí projektu je pořízení velmi výkonného superpočítače umožňujícího provádět výpočetně náročné úlohy. Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF) hlavním cílem projektu je výzkum a transfer nejlepších dostupných technologií v oblasti malých a středních zdrojů určených k vytápění a ke kogeneraci. Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (ITT) základním cílem projektu je vytvoření institutu (centra), které se bude věnovat komplexně výzkumu jevů a procesů těžby a užití energetických surovin. Institut environmentálních technologií (IET) cílem projektu je vybudování regionálního výzkumného a vývojového centra pro oblast environmentálních technologií. Významnou součástí činnosti institutu bude výchova nových vědeckých pracovníků v rámci interního studia v souvisejících doktorských studijních oborech na VŠB Technické univerzitě Ostrava a Ostravské univerzitě. Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie (ENET) hlavním cílem projektu je výzkum a vývoj technologií a zařízení v oblasti využívání všech druhů energie, tj. jak odpadní energie z průmyslových zdrojů, tak energie z odpadů nebo biomasy. Všechny uvedené projekty představují mimořádnou příležitost pro Moravskoslezský kraj v oblasti rozšíření nabídky výzkumných a vývojových kapacit na nejvyšší technologické úrovni jak pro soukromý, tak i pro veřejný sektor. Výsledným efektem by mělo být v konečném důsledku zvýšení inovačního potenciálu Moravskoslezského kraje a tím i jeho konkurenceschopnosti v globální ekonomice. Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB Technické univerzity Ostrava zahájila v CPIT realizaci Regionálního materiálově technologického výzkumného centra (RMTVC) z dotace Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace. Cílem projektu RMTVC je vybudovat laboratoře a týmy, které budou vyvíjet, připravovat, zkoumat a optimalizovat pokročilé materiály a technologie jejich přípravy pro aplikační sféru. CPIT chce zabezpečit trvalou a efektivní spolupráci mezi CPIT VŠB Technické univerzity Ostrava a aplikační sférou, zejména malými a středními podniky. Laboratoř integrity konstrukcí a designu materiálu vznikla jako jedna z laboratoří Centra pokročilých inovačních technologií, které je součástí VŠB - Technické univerzity Ostrava. Laboratoř se orientuje na analýzy struktury a vlastností konstrukčních materiálů, vyšetřování příčin poškození konstrukčních částí a odhady životnosti a bezpečnosti provozovaných konstrukcí a zařízení podrobených působení degradačních procesů. Laboratoř vyvíjí metody optimalizace strukturních charakteristik, Vědeckovýzkumné pracovní skupiny, které vykonávají vlastní výzkumnou, vývojovou a vzdělávací činnost v Centru pokročilých inovačních technologií (CPIT) působí v laboratoři integrity konstrukcí a designu materiálu, experimentální hlukové a klimatizační laboratoři a laboratoři nanovědy a technologie. technologických parametrů výroby a zpracování materiálů ve vztahu k jejich mechanickým vlastnostem, navrhuje simulace zátěžných stavů a provádí výpočty napěťově deformačních polí metodami konečných prvků konstrukcí a jejich částí. Experimentální hluková a klimatizační laboratoř je určena pro testování a vývoj tepelných a chladicích zařízení v automobilovém průmyslu, dále pak například výrobcům tepelných čerpadel, a to nejen v oblasti měření parametrů, ale i dalšímu výzkumu. Základním pilířem výzkumné experimentální hlukové laboratoře je polobezodrazová místnost, která byla vybudována na půdě VŠB Technické univerzity Ostrava, a je ojedinělým zařízením tohoto druhu v celém Moravskoslezském regionu a jeho širokém okolí. Laboratoř nanovědy a technologie se zabývá charakterizací periodických nanostruktur, mřížek a fotonických krystalů metodami optické spektroskopie, spektroskopické elipsometrie, dále zkoumají magnetické vlastnosti periodických nanostruktur a nanokompozitních materiálů a jejich aplikací

7 Úspěch čerstvě založené firmy záleží na mnoha vzájemně se ovlivňujících faktorech. Tím zásadním faktorem oddělujícím neúspěšné od úspěšných se v dnešní znalostní společnosti velice často stává konkurenční výhoda v podobě tvorby inovace. Důležitou roli také samozřejmě sehrávají mimo profesní znalosti i manažerské dovedností lídrů firmy, strategické kontakty nebo třeba jen atraktivní poloha, dobrá dopravní dostupnost a reprezentativní vzhled sídla firmy. A právě za účelem intenzivní pomoci pro začínající a inovativní podnikatele usilující o vybudování úspěšné společnosti byl v roce 2008 otevřen na jednom z nejlukrativnějších míst v Ostravě-Porubě Podnikatelský inkubátor VŠB Technické univerzity Ostrava spolu s Regionálním centrem transferu technologií, uvedl Miroslav Neulinger z Podnikatelského inkubátoru VŠB Technické univerzity Ostrava. Inkubátor pomáhá začínajícím firmám Mladým, inovativním, rozvíjejícím se firmám poskytuje podnikatelský inkubátor nejen střechu nad hlavou v podobě moderních kancelářských, poloprovozních a školících prostor, ale zejména soubor vzájemně se doplňujících poradenských a konzultačních služeb, které jim pomáhají překonat počáteční problémy a dosáhnout tak v krátkém čase úspěchu na trhu. V Podnikatelském inkubátoru VŠB Technické univerzity Ostrava čeká na začínající firmy tým odborníků připravený podat pomocnou ruku, kterou již využilo víc než 22 zdárně se inkubujících a hlavně prosperujících firem, z nichž dvě již svou inkubaci v rekordně krátkém čase úspěšně ukončily. Celková úspěšnost v přípravě začínajících firem na vstup do dravého konkurenčního prostředí se v Podnikatelském inkubátoru VŠB Technické univerzity Ostrava pohybuje kolem 84 %. Uvážíme-li, že se v evropském regionu úmrtnost nových firem pohybuje v prvním roce života zhruba kolem 82 % a ve třetím kolem 58 %, je pro začínající podnikatele volba chráněného prostředí v podnikatelském inkubátoru dobrou perspektivou do budoucna, dodal Miroslav Neulinger. Weblift: Příklad transferu technologií a znalostí Etablovaná firma v oboru informačních technologií z Moravskoslezského kraje začala využívat technologii Shopick mladé firmy Weblift s. r. o., která tak vstupuje na silně konkurenční trh. Technologie Shopick je součástí knowhow společnosti Weblift s. r. o. založené studenty Davidem Pechem a Zdeňkem Solnickým v listopadu U zrodu společnosti i samotného projektu Shopick stál také Podnikatelský inkubátor VŠB Technické univerzity Ostrava, ve kterém tým společnosti Weblift s. r. o. začínal. Technologie Shopick vznikla jako inovativní projekt zabývající se výstavbou surového kódu internetového obchodu v novém programovém jazyce Ruby. Inovativnost projektu spočívá ve dvou hlavních základech: v transferu nových nástrojů původní technologie Ruby on Rails do výstavby internetového obchodu a také v online řešení správy a dalšího vývoje programového kódu aplikace v libovolném počtu internetových obchodů v jednom okamžiku reálného času. transferovaným know-how. Na scéně se jako první objevují nástroje nové technologie Ruby on Rails, které si tým mladých inovátorů startujícího projektu Shopick rozhodl osvojit ještě před započetím vlastního vývoje. Tímto krokem nachází do České republiky cestu inovativní technologie pro vývoj webových aplikací původně vyvinutá v Dánsku. Její nasazení do vývoje internetových obchodů je v tu chvíli zcela ojedinělé. Zkušení vývojáři s ambicemi budoucích obchodníků musí také pro své aktivity nalézt zázemí a stát se dobrými manažery, a proto v pravý čas do dění kolem technologie Shopick vstupuje i tým Podnikatelského inkubátoru VŠB Technické univerzity Ostrava, který předává inovátorům projektu Shopick své podnikatelské know-how, poskytuje prostory a techniku, pomáhá založit společnost Weblift s. r. o. a zároveň se stává jedním z prvních zákazníků společnosti. Samotná technologie Shopick je po ukončení své vývojové fáze uplatněna hned v několika produktech společnosti Weblift s.r.o., které se již daří prodávat. Autoři technologie si však uvědomují, že potenciál jejich inovace přesahuje hranice možností jejich vlastní mladé společnosti, a proto přistupují ke spolupráci se zkušenou IT společností RAYNET s. r. o. Dochází tak k ukázkovému transferu z rozhraní mezi univerzitní a podnikatelskou sférou, z chráněné líhně nových inovativních společností do dravého komerčního prostředí. Před svou implementací do výsledných produktů prošla Technologie Shopick dvouletým vývojem, do něhož bylo v průběhu času zapojeno zhruba 50 mladých lidí ze středních a vysokých škol v Ostravě a Brně. Technologie však není jediným 12 13

8 Projekt AGENT Most mezi univerzitami a firmami Inovace v tradičních odvětvích V každé vyspělé společnosti, která je odhodlána cíleně budovat ekonomiku založenou na rozvoji v oblastech vzdělání, vědy, výzkumu a inovací je kladen velký důraz na podporu vzájemného propojení vysokých škol, výzkumných a vývojových institucí s podniky. Nejinak je tomu i v Moravskoslezském kraji, kde za tímto účelem vznikl na půdě VŠB Technické univerzity Ostrava partnerský projekt AGENT. Jak informoval Miroslav Neulinger z Podnikatelského inkubátoru VŠB Technické univerzity Ostrava, cílem projektu AGENT je zvýšit vzájemnou spolupráci mezi veřejnými vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi v Moravskoslezském a Zlínském kraji na straně jedné a podniky a veřejností na straně druhé a přispět tak k lepšímu přenosu poznatků, znalostí, služeb, výsledků výzkumu a vývoje a informací z akademické do průmyslové sféry. Pro dosažení tohoto cíle bude vytvořena komunikační a interaktivní platforma, jejíž hlavní prioritou bude zajistit efektivní propojení nabídky odborných technických služeb univerzit a institucí s poptávkou podnikatelského a veřejného sektoru. Páteří této platformy se stane síť Technologických skautů a Kontaktních manažerů, kteří spolu s poptávkově nabídkovým portálem, obchodním informačním systémem a centrální kontaktní kanceláří vytvoří silný nástroj pro podporu efektivního transferu technologií. Tím dojde k posílení komerčního potenciálu stávajících služeb univerzit a výzkumu a vývoje institucí a jednoznačně se tak stimuluje tzv. třetí role vysokých škol, jako poskytovatele služeb podnikatelské komunitě a veřejnosti a producenta nových řešení a inovací pro aplikační sféru. Mezi další klíčové výstupy projektu AGENT budou patřit vzdělávací a školící kurzy zaměřené na zvýšení vzájemné spolupráce i na problematiku transferu technologií a komercializace výsledků výzkumu a vývoje. Projekt AGENT je stoprocentně financován z prostředků Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.4 Partnerství a sítě. Hlavním řešitelem projektu je Podnikatelský inkubátor VŠB Technické univerzity Ostrava. Partnery projektu jsou Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ústav geoniky Akademie věd ČR, Agentura pro regionální rozvoj, Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a Národní strojírenský klastr. Projekt AGENT je realizován v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince Cílem je vyspělé ocelářství Hutnictví železa, které reprezentují Třinecké železárny, patří mezi klíčová průmyslová odvětví v Moravskoslezském kraji. Generální ředitel společnosti Jiří Cienciala říká, že hutě mají v regionu místo i do budoucna, pokud zůstanou konkurenceschopné, půjdou cestou vývoje nových výrobků a udrží si konkurenční úroveň výrobních nákladů. Jejich vztah k životnímu prostředí přitom musí být přátelský. Jak se díváte na potenciál ocelářství v kraji? Náš průmyslově vyspělý kraj je velice úzce spjat s tradicí a vysokou technickou úrovní ocelářské výroby, což mu dodává nejen velice silné ekonomické postavení, ale také značnou technickou vyspělost. Má-li být v regionu silné strojírenství, automobilový průmysl a řada dalších výrob, bude vždy jeho výhodou ocelářské zázemí. To by ale mělo být moderní a držet tempo ve výzkumu a vývoji. Zázemí pro výzkum a inovace tvoří ve vašem případě dva specializované ústavy. Co od nich očekáváte? Obě třinecké instituce, VÚHŽ v Dobré a Materiálový a metalurgický výzkum ve Vítkovicích (MMV), představují významnou výzkumnou kapacitu. MMV se historicky podílel na vývoji materiálů pro klasickou a jadernou energetiku a spolu s VÚHŽ je připraven podílet se na tomto směru podnikání i v dnešní době, kdy se dynamicky rozvíjí jak klasická tak i jaderná energetika. Obě společnosti vlastní největší creepové laboratoře v ČR a mají laboratorní a zkušební zařízení včetně knowhow v oblasti výzkumu a vývoje materiálů pro energetiku. Budou obě pracoviště pod vlajkou Třineckých železáren pracovat i pro další firmy? Obě společnosti mají široký záběr svých služeb a kromě toho, že dnes poskytují své služby pro Třinecké železárny a jejich dceřiné společnosti, spolupracují na výzkumných projektech např. se společnostmi strojírenských Vítkovic a huti Evraz Vítkovice Steel a samozřejmě také s VŠB Technickou univerzitou Ostrava. Spolupráce nejvýznamnějších podniků kraje při řešení výzkumných a vývojových úkolů rozvíjí technickou vyspělost, proto bude zcela jistě pokračovat

9 Transfer Know-how mezi univerzitami a firmami Přenos know-how mezi vědecko výzkumnou základnou a průmyslem je jednou z cest ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu. Na dotaz, co brání zvýšení intenzity tohoto procesu, jsme se zeptali Jaroslava Pindora, jednatele a výkonného ředitele společnosti MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s. r. o. Na počátku je třeba si uvědomit, co obě strany nabízejí a co potřebují. Potřeby průmyslové sféry jsou následující: Přicházet na trh s novými, vysoce sofistikovanými výrobky, které mají vysokou přidanou hodnotu resp. zlepšovat kvalitativní parametry současné produkce a aplikovat nové technologické postupy výroby, které umožňují zlepšovat kvalitativní parametry výrobků a zároveň snižují náklady na výrobu včetně respektování environmentálních požadavků na výrobu. A co se týká vědecko výzkumné základny, tak ta podle Jaroslava Pindora nabízí vědecko výzkumné týmy, přístrojové a laboratorní vybavení a nové vědecko-výzkumné poznatky. Aby transfer know-how fungoval, je třeba, aby akademická obec akceptovala požadavky průmyslové sféry nebo jí nabídla takové řešení, které přinese zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl. Příkladem úspěšné spolupráce v oblasti transferu know-how byl podle něj projekt Nové progresivní technologické postupy výroby ocelových výrobků, který byl řešen v létech v programu Impuls MPO ČR. Na řešení projektu se hlavní měrou podílely VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., společnost MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s. r. o. a dalších 15 firem. Realizace projektu podle slov Jaroslava Pindora znamenala vývoj a zavedení do výroby 149 nových technologických postupů a 60 nových výrobků a také snížení nákladů na výrobu a negativních dopadů na životní a pracovní prostředí. Jako ekonomicky neměřitelné přínosy lze uvést zvýšení konkurenceschopnosti a znalostního potenciálu firem, které se na řešení projektu podílely, doplnil Jaroslav Pindor. Elektromagnetické hladinoměry jsou chloubou VÚHŽ Rozhovor s Jaroslavem Zachurczokem, předsedou představenstva a výkonným ředitelem společnosti a Janem Roháčem, (viz foto) členem představenstva a ředitelem divize Automatizace. VÚHŽ se prosazuje na globálních trzích hlavně díky svým elektromagnetickým hladinoměrům. Můžete přiblížit jejich funkci? Elektromagnetický hladinoměr řeší jedno z nejkritičtějších míst kontilití. Na elektromagnetickém principu snímá výšku hladiny tekuté oceli v krystalizátoru a předává naměřené hodnoty řídicímu systému, který na základě nastavených parametrů udržuje hladinu v požadované výšce. Tento výrobek má unikátní technické vlastnosti a jeho výhodou je maximální spolehlivost a přesnost měření. V současnosti 15 až 20 procent celosvětové produkce plochých výrobků hlídají při jejich výrobě naše hladinoměry. Jsou používány v přibližně 100 hutích po celém světě, z toho 50 jich je v Číně. Velmi často jsou využívány i v Evropě a mimo jiné je doporučuje společnost Siemens a SMS Siemag. Jak dlouho na elektromagnetických hladinoměrech VÚHŽ pracuje? Projekt vývoje hladinoměrů odstartoval již v roce 1985 jako státní výzkumný úkol. Po jejich vývoji začaly být využívány v Železárnách Podbrezová. Devadesátá léta znamenala pokles zakázek v ČR, ale i přes krizové období jsme tomuto produktu věřili a dále jsme pracovali na jeho vývoji. Zlomovým byl rok 1993, kdy TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. investovaly do výstavby nové jednotky pro kontilití. Dodávku na klíč zajišťovala francouzská firma Clecim, která pro měření hladiny při kontilití použila zahraniční výrobek. Ten se však neosvědčil a my jsme této příležitosti využili a nabídli náš hladinoměr, který splnil beze zbytku všechny požadavky a nahradil původní zahraniční výrobek. Co vám pomohlo prosadit se na globálních trzích? Kromě samotné kvality produktu to byla spolupráce s významnými ocelářskými firmami ve světě. Hlavním momentem byl zmiňovaný rok 1993, kdy firma Clecim po úspěšném kontraktu s námi začala používat naše hladinoměry v hutích v Evropě, například pro francouzskou firmu Sollac, tehdy významnou ocelářskou firmu. Francouzští zákazníci byli otevření našim výrobkům, které byly pro ně tehdy neznámé. Důvěra nás velmi potěšila a my jsme dokázali tuto příležitost využít tím, že jsme nabídli něco unikátního. Náš produkt zaujal i další významné zahraniční firmy jako Voest-Alpine Industrieanlagenbau GmbH a začali jsme prodávat naše hladinoměry i do Číny. Jak si svoje know-how na globálních trzích chráníte? Je velmi obtížné a drahé nechat patentovat elektromagnetické hladinoměry celosvětově. Jdeme cestou intenzivního trvalého vývoje produktu, abychom udrželi technologický náskok a byli vždy o krok před konkurencí. Při výrobě hladinoměrů používáme takové metody a postupy, které umožňují co nejvíce utajit know-how, na základě kterého je náš výrobek vyroben. Přibližte další inovační potenciál VÚHŽ VÚHŽ investuje významnou část obratu zpět do výzkumu a vývoje a kromě elektromagnetických hladinoměrů vyvíjí nové nanopovlaky pro formy a nástroje, technologie dvouvrstvého odlévání z různých materiálů, válcování nových profilů a nerezových ocelí atd. Veškeré tyto výzkumné aktivity, které se dále systematicky rozvíjejí, se promítají do finálních produktů firmy. VÚHŽ se tak řadí mezi firmy, které dokázaly uplatnit know-how tradičních odvětví našeho kraje v sofistikovaných výrobcích a technologiích, které se dnes prosazují na celém světě

10 Rozvoj VÍTKOVICE MACHINERY GROUP: technologické investice, věda a výzkum Strojírenská skupina VÍTKOVICE MACHINERY GROUP má 180letou tradici a současně si buduje pověst lídra inovací v definovaných segmentech strojírenské produkce. Jak uvádí ředitel pro strategii Jiří Michálek, rozvoj VÍTKOVICE MACHINERY GROUP je založen na technologických investicích, vědě a výzkumu. kde mají zájem podporovat ekologickou a velmi ekonomickou dopravu, a vyvíjíme CNG řešení pro automobilovou i železniční dopravu, včetně vývoje motorů o objemu a 700 ccm na zemní plyn. Současně v Green Technology jdeme cestou budování energetických zdrojů bioplynových stanic a navazujících zařízení, která by mohla vytvořit energetickou a palivovou základnu pro celé mikroregiony. Vyvinuli jsme také trajlerové vozy schopné dopravit do jakéhokoli místa kapacitu m 3 plynu pro případy výrobních nebo distribučních výpadků klasických zdrojů energií a importovaného zemního plynu. Tyto aktivity rozvíjíme i na polském trhu, kde jsme zahájili výstavbu další linky na výrobu tlakových lahví za 156 miliónů zlotých, a to rovněž s uplatněním dotačních titulů EU. Podporou nových projektů bezpochyby musí být věda a výzkum. Jaký je přístup VÍT KOVICE MACHINERY GROUP k výzkumným zadáním? výzkum materiálu, výrobních technologií a metodik ověřování nádob pro skladování a transport vodíku, zemního plynu a bioplynu, vývoj technologie výroby a výzkum struktury a vlastností ocelí pro nádobu parogenerátoru jaderné elektrárny, ale i celá řada dalších. Vědě a výzkumu ale věnujeme pozornost i v jiném směru. Tím, že chceme pomoci vychovávat mladé talentované lidi. Navazujícím záměrem skupiny proto je výstavba Centra pro vědu a vzdělávání Svět techniky. Záměr je připravován Sdružením Dolní oblast VÍTKOVICE, kde je skupina VÍTKOVICE MACHINERY GROUP členem, a počítá s tím, že by se centrum stalo místem pro poznávání, výuku, zábavu i podporu technických talentů. Centrum má ambice získat evropské dotace a začlenit se do struktury evropské a americké asociace obdobných technických světů. Velkou pozornost soustředíme na budování vlastních vědeckých kapacit Od roku 2008 do roku 2010 jsme do arda korun a část investic bude získána pro hlavní obory svého pod- nových technologií investovali zhruba ze strukturálních fondů EU. nikání. Velmi úzce spolupracujeme pět miliard korun. V roce 2009 Největší investiční akcí zahájenou s vysokými školami a využíváme jsme dokončili řadu připravených v roce 2009 je provoz pro výrobu řadu strukturálních fondů a investičních investic, které posílí schopnost VÍT- kovaných výrobků a polotovarů pobídek, včetně rozvoje KOVICE MACHINERY GROUP konkurovat pro strojírenský průmysl, kde se lidských zdrojů. Jen v oblasti vědy na přinejmenším evrop- rozpočtové náklady blíží částce 1,5 a výzkumu společnosti naší skupi- ských trzích. Jednalo se o uvedení miliardy korun a zkušební provoz ny v roce 2009 řešily 17 projektů do provozu nové Linky na výrobu bude zahájen ve čtvrtém čtvrtletí a více než 56 vývojových úkolů. membránových stěn s investičním Jednou z nejnověji defino- Vynaložené finanční prostředky se nákladem 460 milionů korun vaných priorit skupiny jsou Green blíží stovce milionů korun. Řeše- a její provoz byl zahájen v závěru Technology. né projekty vědy a výzkumu byly roku Zavedením vlastní výroby orientovány zejména do oblastí membránových stěn v dceři- O green projektech hovoří zvýšení efektivnosti výrobních pro- né společnosti VÍTKOVICE POWER řada společností, green economy cesů, do oblasti vývoje nových vý- ENGINEERING a. s. jsme tak doplnili je označována za cestu robků, nových výrobních postupů chybějící segment výroby komponent z hospodářské krize posledních a technologií, do zlepšování kvality pro energetiku a zajistili si let. Co přesně zahrnují tyto pro výrobků, a to zejména v oblastech konkurenční výhodu na trhu klasické jekty ve vaší skupině? strojírenství, klasické energetiky, i nadkritické energetiky. Dalším Přechod dopravy na stlačený zemjekty jaderné energetiky, výroby ocelových lahví pro alternativní plynná projektem, který pokračuje, je zvýšení energetické účinnosti a sníže- produkce ocelových lahví již proní plyn (CNG), kde kromě vlastní paliva a ekologie. Zaměření projektů souvisí s klíčovými záměry ní emisí CO 2 u 60 pecních agregátů vozujeme šest plnicích stanic a budujeme další. Chceme jich vytvořit ve společnosti VÍTKOVICE HEAVY skupiny. Například jsou to projekty náhrada primárních surovin MACHINERY a. s. V průběhu 5 let celou síť pod značkou CNG Vitall. zde bude investována více než mili- Pracujeme na projektech v krajích, recyklací metalurgických odpadů, 18 19

11 BONATRANS GROUP a.s. dynamický rozvoj možností výzkumu u předního světového výrobce dvojkolí kolejových vozidel a jeho dílů Výzkum a vývoj je ve firmě BONATRANS GROUP, a. s., Bohumín podporován rozvojem zkušební základny, jejíž možnosti se v posledních letech dynamicky rozšiřují. Kromě vlastní zkušebny využívá i možností zkušebny Odboru řízení jakosti (OŘJ), která je standardně vybavena pro přejímací zkoušky výrobků BONATRANS GROUP a.s. Úkoly zkušebny vycházejí z požadavků zákazníka na modelové zkoušky životnosti stávajících výrobků dvojkolí a jeho dílů (dle světových norem jakosti kola a náprav a speciálních požadavků zákazníka). Velmi důležitou roli hraje rovněž ověřování životnostních vlastností prototypu nového výrobku při jeho vývoji a testování životnostních vlastností funkčního vzorku nového výrobku. kol (elektrohydraulický zkušební stav), ve které probíhají zkoušky tuhosti (odolnosti proti deformaci) kol při statickém a dynamickém zatížení. Dále jsou uskutečňovány modelové životnostní zkoušky nátěrových systémů náprav dle evropské normy EN 13261, které zahrnují testy tloušťky a adheze nátěru, odolnost proti mechanickému rázu, odolnost proti působení štěrkové drti a korozní zkoušku únavy nátěru. Probíhají také zkoušky hluku a vibrací kol. Jedná se především o laboratorní zkoušky účinnosti tlumení nových designů tlumičů a provozní zkoušky hlučnosti kol v provozu kolejových vozidel. Pro tyto účely je zkušebna vybavena laboratorním instrumentovaným budícím zařízením, mikrofony, akcelerometry a vyhodnocovací ústřednou. Velmi důležité jsou také tenzometrické zkoušky napětí kol a náprav, konkrétně měření zbytkových napětí na povrchu nových kol a náprav dle norem EN, měření zbytkových napětí po povrchové úpravě náprav a měření napětí a deformací pryží odpružených kol při zkoušce statické i dynamické tuhosti na elektrohydraulickém zkušebním stendu. Firma BONATRANS GROUP, a. s., tak disponuje rozsáhlými zkušebními a měřícími kapacitami, které umožňují komplexní a exaktní ověřování technických parametrů při zdokonalování stávajících a vývoji nových výrobků v souladu s platnými normami a požadavky zákazníků. Díky tomu firma dále posiluje svou pozici renomovaného výrobce dvojkolí kolejových vozidel a jeho dílů té nejvyšší kvality. NetDirect Společnost NetDirect se od svého vzniku v roce 2002 věnuje tvorbě a implementaci e-shopů a www stránek. Řešení staví na vlastních produktech FastCentrik, ShopCentrik a MediaCentrik, což jí poskytuje nezávislost a umožňuje pružné přizpůsobování se novým trendům v oblasti e-commerce. Do konce roku 2008 patřily mezi klienty převážně střední a velké společnosti. Firma však dokázala úspěšně reagovat na situaci vzniklou v souvislosti se světovou hospodářskou krizí a vyvinula kvalitní, finančně přívětivý a snadno ovladatelný systém FastCentrik velký e-shop za malé peníze do 24 hodin. NetDirect se tak přizpůsobil požadavkům trhu a našel cestu k živnostníkům a k segmentu menších firem. FastCentrik je unikátní řešení, které nabízí širokou funkčnost, možnost uživatelského nastavení vzhledu a napojení na účetní systémy. Výjimečnost aplikace Fast- Centrik spočívá ve způsobu jejího poskytování formou SaaS (Software as a Service). Bezplatné aktualizace, jež jsou součástí licence e-shopu, zajišťují jeho neustálý vývoj, což klientům umožňuje být vždy krok před konkurencí. O kvalitách e-business řešení Fast- Centrik také svědčí mnohá ocenění, která systém získal jak v České republice, tak na mezinárodní půdě. FastCentrik obdržel během prvního roku od svého uvedení na trh čtyři první ceny v prestižních IT soutěžích. Tři z těchto cen si FastCentrik odnesl v červnu 2009 z mezinárodní partnerské konference společnosti Microsoft v New Orleans, USA, kde porazil více než 2000 soutěžních řešení. Významné vítězství získala společnost NetDirect v rámci partnerské konference i tento rok, kdy se stala partnerem roku 2010 Microsoft Partner of the Year. lídr v oblasti e-commerce Realizace požadavků na zkoušky předmětných výrobků probíhá v únavové zkušebně, ve které jsou prováděny zkoušky únavy kol a náprav dle evropských norem EN. Pro tyto zkoušky jsou k dispozici hydraulický únavový zkušební stroj, rezonanční únavové zkušební zařízení a elektromechanické zkušební zařízení pro zkoušky únavy materiálu kol a náprav. Kromě únavové zkušebny je k dispozici také zkušebna pryží odpružených 20 21

12 Využití pulsujícího vodního paprsku v praxi Fakultní nemocnice Ostrava Inovace v medicíně pomáhají léčit těžké popáleniny Ústav geoniky Akademie věd ČR, v. v. i., Ostrava, konkrétně oddělení desintegrace materiálů, se dlouhodobě zabývá výzkumem a aplikací vysokorychlostního vodního paprsku. Pracovníci tohoto oddělení vyvinuli originální metodu generování pulzujícího kapalinového paprsku. Několikaletý výzkum v oblasti studia zákonitostí šíření akustických vln (či vysokofrekvenčních tlakových pulsací) v kapalině vysokotlakým systémem a jejich vlivu na generování a vlastnosti pulsujícího vodního paprsku byl korunován udělením českého patentu Způsob generování tlakových pulzací a zařízení pro provádění tohoto způsobu a uzavřením licenční smlouvy na výrobu akustického generátoru tlakových pulsací. Byla rovněž zahájena příprava spolupráce s německým průmyslovým partnerem, která by měla vést k uzavření výhradní licenční smlouvy na výrobu, využití a prodej generátorů pulsujícího paprsku podle tohoto patentu, říká Josef Foldyna, vedoucí oddělení desintegrace materiálů, který dále přiblížil možnosti aplika- ce vysokorychlostního vodního paprsku. Počátkem devadesátých let 20. století se Ústav geoniky ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem výzbroje a munice Slavičín podílel na vývoji technologie likvidace tuhého paliva raket SS-23, které byly v té době ve výzbroji České armády. Na základě výsledků laboratorních a polních zkoušek byl Ústavem geoniky zpracován technologický postup řezání náplně a vytvoření jemné drcené směsi náplně ve vodě pomocí vysokorychlostních vodních paprsků. Tento technologický postup pak byl Vojenským technickým ústavem výzbroje a munice aplikován při likvidaci všech raket SS-23. Zkušenosti byly využity v letech při návrhu technologie bezodpalové likvidace náloží umístěných ve vrtech pro seismický průzkum v obci Halenkovice. Jedná se o nálože na bázi trinitrotoluenu se dvěma iniciačními rozbuškami, umístěné ve vrtech o průměru 130 mm v hloubce 18 až 26 m. Při likvidaci těchto náloží odpalem hrozí riziko zániku přírodních zdrojů podzemních vod, iniciace sesuvů, narušení staveb, uvádí dále Josef Foldyna. Navrhované řešení bezodpalové likvidace náloží je založeno na využití vysokorychlostních vodních paprsků k bezpečnému odkrytí a následnému odstranění či likvidaci náloží. Projekt zatím nebyl realizován vzhledem k nevyřešeným otázkám v oblasti financování. Jako první na světě chtějí ostravští lékaři zavést unikátní metodu léčby těžkých popálenin. Léčivou látku, kterou jsou vlastní krevní destičky, si pacient poskytne sám. Lékaři je pak po klasické transplantaci kožního štěpu aplikují na popálené plochy. Tyto tělu vlastní destičky přitom výrazně urychlují hojení a omezují vznik jizev. Nový druh léčby podstoupilo ve Fakultní nemocnici Ostrava zatím sedm pacientů a lékaři počítají s tím, že díky grantu Moravskoslezského kraje v objemu zhruba 2,3 miliónu korun mohou tímto způsobem vyléčit dalších 40 až 50 pacientů. Způsob léčby spočívá v odebrání krve z žíly pacienta a ve speciálním přístroji, tzv. separátoru, se z ní oddělí krevní destičky pacienta, čímž se získá koncentrát, a tyto destičky jsou poté aplikovány z injektomatu pomalým proudem na popálené plochy. Tímto léčebným koktejlem dojde k prudkému uvolnění růstových faktorů, které zrychlí hojení. Podle přednosty Ústavu klinické hematologie Fakultní nemocnice Ostrava Jaromíra Gumulce je nebezpečí infekce minimální a jiné komplikace nehrozí. Rychlé hojení navíc výrazně zkracuje pobyt v nemocnici, který je kratší zhruba o třetinu a pacient má menší bolesti a výsledná jizva je kvalitnější. Z ekonomického hlediska díky urychlení hojení bez nutnosti operace dojde k výraznému snížení nákladů na léčbu samotnou. Celý projekt zatím běží na experimentální bázi. První výsledky vypadají velmi nadějně a jsou velmi zajímavé. Ve světě se začíná využívat experimentálně v podobných indikacích jako u nás, v rutinní praxi to nikde není, uvedl dále Jaromír Gumulec. Využití krevních destiček se musí důkladně prověřit. Lékaři proto připravili klinickou studii, která potrvá dva až tři roky. Nejprve vyhodnotíme účinky metody u dospělých a po ověření bezpečnosti a efektivity ji začneme aplikovat i u dětí, řekla lékařka Popáleninového centra Fakultní nemocnice Ostrava Hana Klosová

13 S firmou BORCAD komfortně ve vlaku i v porodnici BIC Ostrava: Podnikatelské a inovační centrum Konzultační služby, provoz vědeckotechnického parku či podnikatelského inkubátoru nabízí klientům Podnikatelské a inovační centrum BIC Ostrava. Podle výkonného ředitele Marka Valdmanna byla firma založena v roce 1993 jako Technologicko-inovační centrum a od roku 1996 je členem sítě evropských podnikatelských a inovačních center EBN European Business Innovation Centre Network s více než 150 dalšími Business Innovation Centres v Evropě i mimo ni. Podnikatelské a inovační centrum BIC Ostrava se také aktivně účastní projektů výzkumu a vývoje a je zapojeno do mezinárodní spolupráce, uvedl s tím, že se jedná především o projekty: Fryčovice. Právě tato vesnička nedaleko Frýdku-Místku je sídlem jedné z nejdynamičtějších firem kraje BORCAD cz. Společnost se zabývá již více než 20 let zejména vývojem produktů v kolejové a zdravotnické branži. Každý, kdo cestoval Pendolinem, seděl na sedadlech vyrobených právě ve firmě BORCAD. A každé třetí porodnické oddělení v České republice využívá porodní postele AVE pocházející rovněž ze závodu ve Fryčovicích. Úspěch firmy ale není omezen pouze na teritorium České republiky. Již řadu let se výrobky BORCAD stále častěji prosazují po celé Evropě Skandinávií počínaje, přes velice náročný německý trh až po jih Evropy. Porodní postele a transportní křesla této společnosti si rovněž našla své místo i na náročných trzích Japonska a Saúdské Arábie. A co stojí za takovým úspěchem? Jedním ze stěžejních prvků úspěchu jsou právě inovace. Velmi silné zázemí vývojového a konstrukčního týmu BORCAD dlouhodobě dokazuje, že právě nápad a vtip spojený s ergonomií a perfektním designem dokáží být tou pravou konkurenční výhodou v tržním boji. BORCAD si velmi zakládá na své inovační filozofii neustálý vývoj nových produktů, ale i inovace stávajících výrobků umožňují přicházet na trh s novými nápady, které dokonale splňují požadavky zákazníka. Každý výrobek nesoucí logo společnosti obsahuje minimálně jedno tvůrčí nové řešení s vysokou přidanou hodnotou pro zákazníka. Společnost BORCAD založil v roce 1990 Ivan Boruta jako konstrukčně vývojové studio. Dnes se firma řadí mezi kvalitní světové dodavatele medicínské techniky, sedaček a lehátek pro osobní vagóny s ročním obratem přes 200 milionů korun. Zhruba 45 % obratu tvoří vývoj a výroba sedadel a lehátek pro železniční vagóny, zbytek patří zdravotnické technice porodním lůžkům a vyšetřovacím, gynekologickým nebo transportním křeslům. BORCAD s 90 zaměstnanci exportuje zhruba 75% své produkce. Více informací najdete na Příklad inovačního řešení produktu porodní postel AVE. Porodní postel obsahuje celou řadu technických řešení, mezi něž patří např. excentrické umístění zvedacího sloupu, velmi nízká nástupní výška a nová koncepce snadného nastavování podnožního dílu. Účelem všech technických inovací bylo zpříjemnit a zjednodušit používání postele AVE jak rodičce samotné, tak i obsluhujícímu personálu. Použité materiály a celkové zpracování porodní postele snižují manipulační a obslužné časy, rovněž zaručují snadnou čistitelnost. Originálním řešením porodní postele AVE je integrace masážního segmentu, který aktivně přispívá ke zmírnění bolestí rodičky a přispívá ke zvýšení klidu a pohodlí před samotným porodem. Projekt EURIPIDES Podnikatelské a inovační centrum BIC Ostrava je členem mezinárodního klastrového projektu EURIPIDES v rámci programu EUREKA. Projekt je zaměřen na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti mikroelektroniky a inteligentních systémů. Podnikatelské a inovační centrum BIC Ostrava také plní funkci kontaktního bodu pro program EUREKA, který podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Projekt Enterprise Europe Network (EEN) Podnikatelské a inovační centrum BIC Ostrava je partnerem projektu celoevropské sítě European Business Innovation Centre Network. Podnikatelské a inovační centrum BIC Ostrava se v projektu zaměřuje především na podporu mezinárodního transferu technologií, vyhledávání vhodných partnerů pro zájemce z Moravskoslezského kraje pro transfer nových technologií z České Republiky i naopak, technologickou spolupráci, využití databáze technologických nabídek a poptávek. Tato síť využívá zkušeností Euro Info Center a Innovation Relay Center. V České republice je činnost sítě realizována od počátku roku 2008 prostřednictvím projektu BISONet (Business and Innovation Support Network for the CR). Základním nástrojem Evropské unie pro finanční podporu výzkumu a vývoje je 7. Rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Roli regionální kontaktní organizace plní Podnikatelské a inovační centrum BIC spolu s partnery, VŠB Technickou univerzitou Ostrava, Ostravskou univerzitou a společností Agritec, výzkum šlechtění a služby s.r.o. Zájemci například z řad podnikatelských subjektů, výzkumných ústavů a univerzit mají možnost prostřednictvím Regionální kontaktní organizace bezplatně získat základní informace o 7. Rámcovém programu, informace o výzvách, pomoc při hledání partnerů, konzultace a asistenci k přípravě projektů nebo se účastnit informačních seminářů a akcí na podporu účasti v 7. Rámcovém programu

14 Technologická agentura pomůže zvýšit konkurenceschopnost regionu Vladimír Kebo, člen předsednictva Můžete přiblížit, co bylo motivem vzniku Technologické agentury České republiky? Základem byla změna legislativy s opatřeními zaměřenými na reformu podpory výzkumu a vývoje v České republice s cílem snížit roztříštěnost poskytovaných veřejných prostředků. Tato skutečnost byla důvodem zřízení agentury, která v sobě koncentruje prostředky na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje doposud poskytované resortními ministerstvy. Bude přitom platit, že programy podpory na jednotlivých ministerstvech budou průběžně dobíhat podle toho, jak byly notifikovány Evropskou komisí. Nejdéle tak poběží program TIP pod garancí Ministerstva průmyslu a obchodu, a to až do roku Jaké stojí před agenturou úkoly a uveďte první kroky jejího fungování? Technologická agentura ČR začala fungovat už v říjnu 2009, kdy bylo jmenováno předsednictvo a pro zajištění podpory aplikovaného výzkumu začala příprava prvního programu, který byl symbolicky nazván ALFA. Abychom maximálně urychlili rozjezd tohoto programu a vyhnuli se notifikaci u Evropské komise, byl tento program koncipován na základě výjimky Evropské komise (Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008). Technologické agentury ČR Program byl připraven ve spolupráci s hlavními resortními poskytovateli, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy. Plný text programu schválený vládou můžete nalézt na webových stránkách Technologické agentury: Co je tedy možné od programu ALFA očekávat? ALFA je program na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje a poběží v letech 2011 až 2016 s tím, že příjemci podpory mohou být podniky (fyzické i právnické osoby) a výzkumné organizace. Preferován bude kolaborativní výzkum, tedy propojení výzkumných organizací, univerzit a podniků. Míra podpory projektů bude závislá na poměru aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje a bude vycházet z již přijaté legislativy (zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů). Pro dosažení cílů programu došlo k jeho rozdělení do tří podprogramů: Progresivní technologie, materiály a systémy, dále Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí a nakonec Udržitelný rozvoj dopravy. Jaké jsou přínosy programu ALFA pro Moravskoslezský kraj? Program je významný pro Moravskoslezský kraj svou orientací na potřebu rozvoje konkurenceschopnosti českých podniků prostřednictvím výzkumných a vývojových aktivit. Svým zaměřením, a tady odkazuji na již zmíněné podprogramy, je využitelný pro většinu průmyslových podniků a výzkumných a vývojových institucí našeho kraje. Jsem přesvědčen, že naše podniky a instituce pružně zareagují na možnost získání podpory z tohoto zdroje a zvýší tak nejen svoji konkurenceschopnost, ale i konkurenceschopnost našeho regionu. Nyní se aktivity členů klastru soustředí na tři oblasti. Je to oblast využití pyrolýzní technologie pro zpracování odpadů, kde je vývoj zaměřen na zpracování odpadů jako pneumatiky, různé druhy olejů, tříděné komunální odpady a brusné kaly. Druhou oblastí je solární energie, konkrétně přeměna slunečního záření na tepelnou a elektrickou energii. Efektivní využívání potenciálu solární energie představuje významnou alternativu v oblasti úspor energie získávané spalováním fosilních paliv. Hlavní aktivity klastru ENVICRACK v oblasti výzkumu a vývoje Jako hlavní potřeby zakládajících členů klastru EN VICRACK byly v roce 2005 identifikovány společné výzkumné a vývojové aktivity a hledání nástrojů k jejich podpoře. Na počátku byl klastr především specializován na výzkumné a vývojové činnosti spojené s likvidací odpadů a z nich vznikajících plynů a látek. Tato oblast byla z iniciativy členů rozšířena o využívání dalších alternativních zdrojů energie. Cílem klastru je podpora jeho členů při zavádění a komerčním zhodnocování výsledků výzkumu a vývoje formou transferu technologií do praxe. Aktivity klastru jsou v této oblasti koncentrovány na: * vývoj koncentrační solární elektrárny určené k přeměně slunečního záření na tepelnou a elektrickou energii a s tím související vývoj Stirlingova motoru, * výzkum a vývoj fasádních termických solárních kolektorů, * inovace v železniční dopravě, konkrétně snížení spotřeby energií využitím rekuperace a akumulace energie. V této oblasti je možné s výhodou rekuperovat energii získanou při brzdění, dále ji akumulovat s využitím akumulátorů, superkapacitorů a využít opětovně k pohonu. Cílem je omezení množství CO 2 a dalších exhalací v železniční vlečkové dopravě snížením spotřeby fosilních paliv, a to využitím rekuperované energie získané při brzdění vozidla. Rozšíření aktivit klastru vychází z inovační strategie klastru ENVICRACK, která je založena na analýze trendů. Pozornost je zaměřena na řešení problémů s odpady a se snižováním množství emisí a zároveň snižováním nákladů spojených s výdaji na spotřebu energie. Rozvoj klastru ENVICRACK dokládá, že rozhodnutí zakládajících členů využít platformu klastru jako nástroje pro podporu výzkumných a vývojových projektů bylo správné

15 Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října Ostrava Tel.: