O B S A H Minimální mzda je opět na pořadu dne... str. 1 Jaké změny přinese novela zákona o zaměstnanosti... str. 3

Transkript

1

2 O B S A H Minimální mzda je opět na pořadu dne... str. 1 Jaké změny přinese novela zákona o zaměstnanosti... str. 3 Rozhodnutí MPSV o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně... str. 6 Možnost doplacení doby důchodového pojištění... str. 9 Základní informace o předčasném starobním důchodu... str. 14 Bude výpověď zaslaná em platná?... str. 18 Omezení výhod soukromého životního pojištění... str. 19 Co je to "europass"?... str. 21 Vývoj průměrných mezd v 1. čtvrtletí str. 22 Vývoj spotřebitelských cen v červnu str. 25 Informace ze zahraniční cesty v rámci projektu "Posilování sociálního dialogu zvyšováním úrovně kolektivního vyjednávání zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů v zemědělství"... str. 28 Zprávy z oblastí: Český závod firmy KSM CASTINGS nedodržuje zákoník práce... str. 30 Zpracovala: Ing. Naděžda Pikierská, CSc.

3 MINIMÁLNÍ MZDA JE OPĚT NA POŘADU DNE Nedávno jsme na stránkách Agros-bulletinu psali, že zaměstnavatelé, odbory a vláda se už začátkem června dohodli na tom, že se nejnižší výdělek zvedne od ledna 2015 o 500 Kč na Kč. Neuběhly ani celé dva měsíce a vládní koalice v rámci jednání o novém českém eurokomisaři rozhodla zvýšit minimální mzdu o dalších 200 Kč, což by znamenalo, že od 1. ledna 2015 by minimální mzda činila Kč. Definitivně ale rozhodnuto ještě není. Vzhledem k tomu, že toto nové navýšení minimální mzdy nebylo se sociálními partnery, tedy se zaměstnavateli a s odbory, projednáno, mají oba partneři k tomuto způsobu rozhodování o minimální mzdě výhrady. S nově navrženou výší minimální mzdy výrazně nesouhlasí zaměstnavatelé. Odbory tento nárůst podporují, protože podle jejich názoru je minimální mzda stále velmi nízká a nemůže tak svoji funkci plnit. Proto návrh na zvýšení minimální mzdy vláda projedná se zaměstnavateli a odbory na jednání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR dne 4. září Již v Agros-bulletinu č. 5/2014 jsme uváděli určité mezinárodní srovnání úrovně minimální mzdy v zemích Evropy a také v některých vybraných státech mimo Evropu. Toto srovnání nevyznívalo pro minimální mzdu v České republice lichotivě. Navíc nedávné plošné zavedení minimální mzdy ve výši 8,5 eura (přes 230 Kč) za hodinu německým parlamentem, což při 160hodinovém pracovním týdnu v Německu představuje zhruba 37 tisíc Kč, činí minimální mzdu v ČR jednu z nejnižších v Evropské unii. Pro názornost uvedeme přehled úrovní minimální mzdy v členských zemích Evropské unie: Země Minimální mzda měsíčně v eurech Belgie Bulharsko 158 Česká republika 312 Estonsko Francie

4 Chorvatsko 372 Irsko Litva 290 Lotyšsko 287 Lucembursko Maďarsko 335 Malta 697 Německo Nizozemsko Polsko 393 Portugalsko 566 Rumunsko 158 Řecko 684 Slovensko 338 Slovinsko 784 Španělsko 753 Velká Británie Minimální mzdu nemá v EU už jen šest zemí, mezi nimi Rakousko nebo Itálie. Zdroj: ČTK, MF DNES 2

5 JAKÉ ZMĚNY PŘINESE NOVELA ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kterou vláda schválila a která také už prošla legislativním procesem. Hlavním záměrem této novely je podpora trvalejší formy zaměstnávání u osob se zdravotním postižením, tvrdší pokuty za porušování zákoníku práce a větší ochrana zaměstnanců a zpřísnění podmínek pro agentury působící na trhu práce. a) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením Novela zákona o zaměstnanosti odstraní zákaz dočasného přidělování osob se zdravotním postižením agenturami práce k uživateli. Stanoví, že agentura práce si nebude moci žádného z dočasně přidělovaných zaměstnanců započíst do celkového počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu. Ministerstvo tak chce podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), a to zejména v trvalém pracovněprávním vztahu. Forma agenturního zaměstnávání by měla být doplňkovou formou zaměstnávání. Firmy budou znovu dostávat od státu příspěvky na mzdu zdravotně znevýhodněných zaměstnanců. Tuto kategorii pracovníků obnovuje právě tato novela o zaměstnanosti. Základní dotace bude činit až Kč měsíčně. Zaměstnavatelé budou mít navíc nárok na další až tisícikorunu měsíčně po roce od obsazení chráněného pracovního místa. Kategorie zdravotně znevýhodněných pracovníků byla v zákoně jako podkategorie osob se zdravotním postižením do konce loňského roku. Pokus o její včasné zachování zmařilo loňské rozpuštění Sněmovny. Nyní se situace mění. Za zdravotně znevýhodněné lidi budou znovu považování zaměstnanci, kteří sice mohou pracovat, ale kvůli horšímu zdravotnímu stavu jen omezeně na chráněném pracovním místě. Toto postavení bude přiznávat Česká správa sociálního zabezpečení. b) tvrdší pokuty za porušování zákoníku práce a větší ochraně zaměstnanců 3

6 Současně s novelou zákona o zaměstnanosti byla přijata novela zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona o inspekci práce by měla nově více postihovat diskriminaci a nerovnost na pracovišti a více chránit práva zaměstnanců. Inspekce bude moci ukládat pokuty až do výše 1 milionu korun, dříve byl strop stanoven na 400 tisíc Kč. Zákon bude postihovat zaměstnavatele, který se dopustí přestupku nebo správního deliktu tím, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Výše pokuty v takovém případě by měla činit až 2 miliony Kč. Dokazování tohoto přestupku nebo správního deliktu ze strany inspektorátu práce není jednoduché, nově by ale mohli mít oporu právě v novelizovaném zákoně o inspekci práce. Přestože to není zákoníkem jednoznačně stanoveno, měli by zaměstnavatelé i v případě dohod konaných mimo pracovní poměr evidovat odpracované hodiny, kterým prokáží při případné kontrole nepřekročení maximálního možného rozsahu práce. Za neuvedení důvodu propuštění hrozí v současné době zaměstnavateli pokuta Kč - je stanovena dvakrát, zvlášť pro zaměstnavatele fyzické osoby a zvlášť pro zaměstnavatele právnické osoby. Jedná se o shodnou výši pokuty, ovšem u fyzických osob jde o přestupek, u právnických osob o správní delikt. Nově by mohl pro neuvedení výpovědního důvodu nebo okamžité zrušení pracovního poměru, pro které není žádný uznatelný důvod, inspektorát práce vyměřit pokutu také až 2 miliony Kč. Státní úřad inspekce práce bude nově moci ukládat pokuty i za menší přestupky. Horní hranice pokut by měla být stanovena na 10 milionů Kč. Na druhé straně se má snížit administrativní zátěž pro zaměstnavatele. Od ledna 2015 nebudou mít zaměstnavatelé povinnost uchovávat ve všech případech kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah se zaměstnancem přímo na pracovišti. Tyto skutečnosti si bude inspekce práce zjišťovat z informačního systému České správy sociálního zabezpečení. Větší důraz bude také kladen na širší osvětu zvýšení veřejné podpory kontrol nelegálního zaměstnávání. c) nelegální a agenturní zaměstnávání Nejčastěji se nelegálně zaměstnává u nekvalifikovaných a sezónních prací, hlavně ve stavebnictví, pohostinství a v zemědělství. 4

7 Novela zákona snižuje minimální pokutu za umožnění nelegální práce z Kč na Kč. Důvodem je to, aby nebyla likvidační pro drobné živnostníky. Horní hranice pokuty - 10 milionů Kč - zůstává zachována. Novela také snižuje příspěvek pro agentury práce, s nimiž má úřad práce smlouvu na zprostředkování. Nově budou místo Kč na uchazeče dostávat 500 Kč. Za umístění nezaměstnaného by pak mohly místo Kč mít až Kč, pokud by si člověk místo udržel aspoň půl roku. V roce 2013 bylo provedeno kontrol, z toho bylo zaznamenáno případů nelegálního zaměstnávání u občanů ČR, 295 u občanů EU a případů nelegálního zaměstnávání cizinců. Za první pololetí letošního roku bylo provedeno již kontrol. V roce 2013 bylo zkontrolováno 567 agentur působících na trhu práce, tedy jedna třetina z celkového počtu. Byly nalezeny nesrovnalosti v 15 případech a uděleny pokuty ve výši Kč. d) zaměstnávání cizinců Jedna nová administrativní povinnost zaměstnavatelů naopak z novely zákona o zaměstnanosti vypadla, protože je již obsažena ve schválené novele zákona o pobytu cizinců, a to rozšíření informační povinnosti vůči Úřadu práce ČR o nástupu cizince do zaměstnání i na cizince se zelenou či modrou kartou (resp. dle zmíněné novely zaměstnaneckou kartou a modrou kartou). V souvislosti s novelou cizineckého zákona bylo rovněž upraveno ustanovení povolující vysílání cizinců na pracovní cesty tak, aby se týkalo i zaměstnanců pracujících na základě zaměstnanecké karty (a nikoli již zrušené zelené karty). Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 5

8 6

9 7

10 8

11 MOŽNOST DOPLACENÍ DOBY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Nárok na starobní důchod je spojený se dvěma základními podmínkami - získání potřebného počtu let pojištění a dosažením důchodového věku. Důchodový věk je mezi lidmi více známá kategorie, ale požadavek mít placené důchodové pojištění potřebný počet let může někoho zaskočit. Jaká je potřebná doba pojištění? Potřebná doba pojištění se bude postupně zvyšovat až na 35 let a to tímto tempem: 25 let pro ty, co dosáhli důchodového věku před rokem 2010, 26 let v roce 2010, 27 let v roce 2011, 28 let v roce 2012, 29 let v roce 2013, 30 let v roce 2014, 31 let v roce 2015, 32 let v roce 2016, 33 let v roce 2017, 34 let v roce 2018, 35 let po roce Ti, kteří nemají potřebnou dobu pojištění, mají šanci, jestliže získali dobu pojištění nejméně: 15 let a dosáhli před rokem 2010 věku aspoň 65 let, 16 let a dosáhli v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věku pro muže stejného data narození, 17 let a dosáhli v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození, 18 let a dosáhli v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození, 19 let a dosáhli v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození, 20 let a dosáhli po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození. 9

12 Pokud dojde k dosažení důchodového věku po roce 2014, pak stačí alespoň 30 let tzv. "čisté" doby pojištění, tj. doby pojištění získané z titulu výkonu výdělečné činnosti, popř. dobrovolného důchodového pojištění. Jestliže občan nesplní ani tuto podmínku, tak má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod. Existuje však také možnost doplatit si zpětně dobu důchodového pojištění. Tato možnost ale není neomezená, takové doplacení lze využít jen v určitém rozsahu. Pracovníci České správy sociálního zabezpečení upozorňují na to, že lidé se často pozdě přicházejí poradit, v jakých případech lze využít institut dobrovolného důchodového pojištění. Pokud totiž někomu chybí potřebná doba pojištění pro nárok na důchod, zákon mu umožní doplatit pouze jeden rok zpětně přede dnem podání přihlášky k dobrovolnému důchodovému pojištění, a to bez uvedení důvodu. Smyslem institutu dobrovolného důchodového pojištění je umožnit lidem, aby se jim doba, kdy nejsou důchodově pojištění, mohla započítat pro vznik nároku nejen na důchod starobní. Současná právní úprava také předpokládá, že v životě lidí vznikají i situace, které se mohou stát důvodem pro podání přihlášky k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje důvody a podmínky, za kterých je možná účast na dobrovolném důchodovém pojištění, a rovněž stanovuje možnost zpětného přihlášení k dobrovolnému důchodovému pojištění a zaplacení pojistného. Od je možná účast na dobrovolném důchodovém pojištění bez uvedení důvodu v rozsahu nejvýše 15 let v rámci celého života (podle právní úpravy platné do to bylo nejvýše 10 let). Pojištění mohou být účastni lidé starší 18 let, jestliže podali přihlášku k účasti na pojištění. Ta se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské - OSSZ) podle místa trvalého pobytu občana, popř. hlášeného pobytu cizince. Osoby s trvalým pobytem mimo území ČR mohou přihlášku k této účasti podat na kterékoliv OSSZ. Další podmínkou účasti je placení pojistného. Minimální měsíční pojistné hrazené v roce 2014 činí Kč (u osoby účastné důchodového spoření činí minimální měsíční pojistné 1946 Kč). Účast na dobrovolném důchodovém pojištění je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod. Občan 10

13 dobrovolně účastný důchodového pojištění může z této účasti podat kdykoliv odhlášku. Tato účast zaniká ke dni podání odhlášky, nebo ke dni v budoucnu, pokud je tento den v odhlášce uveden. Pro názornost Česká správa sociálního zabezpečení uvádí několik obvyklých příkladů, kdy lze institut dobrovolného důchodového pojištění využít, nebo naopak jej doporučit nelze, protože by jeho využití nebylo účelné. 1. K dobrovolnému důchodovému pojištění bez uvedení důvodu se mohou přihlásit např. ženy, které jsou v domácnosti se zdravými dětmi staršími 4 let a chtějí, aby se jim toto období započítalo do potřebné doby pojištění pro nárok na důchod. Vzhledem k možnosti přihlásit se k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění maximálně rok zpětně před podáním přihlášky, si jím ale nelze doplatit ("dokoupit") období, kdy byla žena v domácnosti např. před 10 lety. 2. Dobrovolné důchodové pojištění mohou využít i mladí lidé, kteří odkládají svůj vstup na pracovní trh, dlouhodobě studují, nebo se účastní stáží. Účastí na dobrovolném důchodovém pojištění si zajistí, aby jim doba studia, která v období od již není považována za náhradní dobu pojištění, byla v budoucnu započítána pro nárok na starobní, ale i případný invalidní důchod. Totéž platí o dalších aktivitách, při nichž nejsou účastni důchodového pojištění. 3. Lidé, kteří byli nebo jsou dlouhodobě nezaměstnaní a jsou nebo byli v evidenci u úřadu práce, mohou pomocí dobrovolného důchodového pojištění "pokrýt" doby evidence u úřadu práce, které se jim nezapočítají jako náhradní doba pojištění. Ty lze totiž pro nárok a výši důchodu zohlednit pouze v určitém rozsahu. Z doby vedení v evidenci úřadu práce, po kterou není vyplácena podpora při nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci, lze započítat nejvýše 3 roky (1 rok před 55. rokem věku, 2 roky po 55 roku věku). 4. Dobrovolné důchodové pojištění lze využít také v situaci, kdy lidé po určitou dobu pracují ve státě, se kterým ČR nemá uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. K odpracované době získané v "nesmluvní" cizině nelze pro nárok na český důchod přihlédnout. Jsou-li po dobu zaměstnání v "nesmluvní" cizině přihlášeni k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění v ČR, zajistí si, že se jim pro nárok na důchod z českého pojištění tato doba započte. Pracují-li lidé ve státě EU nebo státě, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu, pro nárok na český důchod lze zpravidla k době pojištění v cizině přihlédnout s ohledem na princip 11

14 sčítání dob pojištění. V tomto případě by tedy účast na dobrovolném důchodovém pojištění nebyla účelná. 5. Další situací, kterou je možné řešit účastí na dobrovolném důchodovém pojištění, jsou případy, kdy lidé pobírají invalidní důchod prvního nebo druhého stupně a při jeho pobírání nevykonávají výdělečnou činnost ani nejsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. Tato doba jim v budoucnu může chybět pro splnění podmínky pro nárok na starobní důchod. Při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně však dobrovolné důchodového pojištění není účelné, neboť tato doba je náhradní dobou pojištění a pro nárok na starobní důchod se započítá. 6. Dobrovolného důchodového pojištění lze využít i v některých situacích, kdy byla zamítnuta (nebo by mohla být zamítnuta) žádost o starobní nebo invalidní důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění. Odbornou pomoc při stanovení doby, kterou je nutné pro získání nároku na důchod doplatit, poskytnou pracovníci OSSZ. Důvody pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění uvedené v zákoně o důchodovém pojištění: vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci - účast je možná i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení, soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, s výjimkou prvních 6 let studia po 18. roce věku v období od do účast je možná i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení, výdělečná činnost v cizině po účast je možná nejvýše v rozsahu dvou let zpětně přede dnem podání přihlášky, výkon dlouhodobé dobrovolnické služby - účast je možná nejvýše v rozsahu dvou let zpětně přede dnem podání přihlášky (nejdříve od ), činnost v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele - účast je možná nejvýše v rozsahu dvou let zpětně přede dnem podání přihlášky (nejdříve od ), výkon funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území ČR - účast je možná zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení (nejdříve od ), 12

15 pobyt v cizině z důvodu následování manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR - účast je možná zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení (nejdříve od ). Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení 13

16 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PŘEDČASNÉM STAROBNÍM DŮCHODU Od kdy je možné žádat o předčasný starobní důchod nejdříve? Zákon o důchodovém pojištění říká: je-li váš zákonem stanovený důchodový věk nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o 3 roky dříve před dosažením důchodového věku. Je-li váš zákonem stanovený důchodový věk alespoň 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán až o 5 let dříve, ale ne dříve než od dosažení 60 let věku. Je zapotřebí pro nárok na předčasný starobní důchod splnit podmínku potřebné doby důchodového pojištění? Ano, podmínkou pro přiznání předčasného starobního důchodu je získání potřebné doby pojištění stanovené pro řádný starobní důchod. Kolik činí srážka za předčasný odchod do důchodu? Výše krácení (srážky) je závislá na délce doby, která chybí od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení řádného důchodového věku. Procentní výměra důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o: 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne, 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Základní výměra se u předčasného starobního důchodu nekrátí. Čím dříve odejdete do předčasného starobního důchodu, o to větší bude krácení výše důchodu. Např. odejdete-li do důchodu 180 dní před dosažením důchodového věku, bude srážka činit 1,8 % z výpočtového základu (za dva 90 denní úseky), odejdete-li dříve o celé tři roky, bude výpočtový základ nižší o 15,9 % (za 13 započatých 90 denních úseků). 14

17 Jak se projeví ve výši důchodu to, když bude žadatel před jeho přiznáním dva nebo tři roky veden v evidenci úřadu práce? Doba vedení v evidenci úřadu práce je náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se započítá pro nárok na důchod i jeho výši. Je také dobou vyloučenou, tzn. že nezpůsobí snížení průměru příjmů pro výpočet důchodu. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou je vám vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, se započítává vždy. Doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se však započítává v rozsahu maximálně tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že doba, která byla získána před dosažením 55 let věku, se do ní započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku. Je předčasný starobní důchod "výhodný"? Spočítá mi Česká správa sociálního zabezpečení výši důchodu pro objektivní rozhodnutí? Vždy je nutné zvážit konkrétní situaci a důkladně promyslet, zda a případně o jak dlouhou dobu chce žadatel jít do důchodu dříve. Zda si o předčasný starobní důchod požádat, je vždy na rozhodnutí konkrétního člověka. To, co je pro jednoho vhodným řešením situace, může být pro jiného zcela nepřijatelné. Informativní výpočty důchodů, kdy se každý dozví orientační výši budoucího důchodu, lze provést za pomoci důchodové kalkulačky na webu MPSV: OSSZ tuto službu poskytují podle svých momentálních kapacit a situace klienta. Vyžadovat ji však nelze. Je možné při pobírání předčasného důchodu si přivydělat? Výplata předčasného starobního důchodu při klasickém zaměstnání či podnikání (přesněji řečeno při souběžném výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění) nenáleží do data dosažení důchodového věku nebo do ukončení této činnosti. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží ani při pobírání podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci. Přivydělat si při pobírání předčasného starobního důchodu je možné, ale jen tehdy, pokud nejde o výdělečnou činnost podle výše uvedené charakteristiky. Za výdělečnou činnost se nepovažuje např.: tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný (sjednaný i skutečně dosažený) příjem nedosahuje Kč za kalendářní měsíc, činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku Kč, 15

18 výkon samostatné výdělečné činnosti (podnikání) v rozsahu, který nezaloží účast na pojištění (tj. v roce 2014 do výše ročního příjmu Kč). Bude při dosažení řádného důchodového věku důchod přepočítán, resp. nebude již krácen? Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod. Krácení za předčasný odchod je trvalé i po dosažení důchodového věku pro řádný starobní důchod. Od dosažení důchodového věku však můžete vykonávat bez omezení i výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, tj. např. v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou i neurčitou. Je možné pobírání předčasného starobního důchodu přerušit, když si takový důchodce ještě před dosažením důchodového věku najde zaměstnání? Ano, je to možné. V případě nástupu do zaměstnání, jehož výkon bude zakládat účast na pojištění, vzniká povinnost tuto skutečnost České správě sociálního zabezpečení oznámit. ČSSZ poté výplatu předčasného starobního důchodu zastaví. Až zaměstnání bude ukončeno nebo bude dosáhnuto důchodového věku, je zapotřebí požádat si o obnovení výplaty důchodu. Jeho procentní výměra pak může být zvýšena s ohledem na dobu, která byla po přiznání předčasného důchodu odpracována. Jaký je rozdíl mezi předčasným starobním důchodem a předdůchodem? Přestože názvy jsou podobné, předčasné starobní důchody a předdůchody nejsou totožné. Předčasný důchod je důchodovou dávkou poskytovanou státem a nárok na něj vzniká za splnění podmínek zákona o důchodovém pojištění. Předdůchod je produktem doplňkového penzijního spoření (dříve penzijního připojištění), který poskytuje možnost předčasného čerpání vlastních naspořených prostředků až 5 let před dosažením důchodového věku. Vysvětlení podmínek čerpání předdůchodu podají pracovníci penzijní společnosti. Je možné o předčasný starobní důchod požádat zpětně a vztahuje se na něj valorizace? 16

19 Předčasný starobní důchod je jediným druhem důchodu, který není možné přiznat zpětně. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod. I předčasné starobní důchody se valorizují. Kde se o předčasný starobní důchod žádá a jak dlouho trvá jeho vyřízení? Žádost o předčasný starobní důchod se podává nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu osobně na OSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. O přiznání důchodu ČSSZ rozhoduje ve lhůtě do 90 dnů od zahájení řízení, zpravidla je však žádost vyřízena dříve. Kde je možné v případě nejasností poradit a získat další informace? Více informací o důchodovém pojištění lze získat na webu ČSSZ: při osobní návštěvě OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo prostřednictvím call centra pro důchodové pojištění na tel. čísle Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení 17

20 BUDE VÝPOVĚĎ ZASLANÁ EM PLATNÁ? To, že výpověď z pracovního poměru musí být písemná ( 50 odst. 1 ZP), mají už jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, víceméně zažito. K platnosti právního jednání učiněného písemnou formou se samozřejmě vyžaduje podpis jednajícího. Důležitý je ale také způsob doručení výpovědi. Zákoník práce sice dává přednost osobnímu doručení, ale někdy to není možné. Potom může být doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Zákoník práce v 335 a v 337 odst. 4 připouští také možnost doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (čili nejen výpovědi) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Rozhodne-li se zaměstnavatel doručovat písemnost elektronicky, musí písemnost podepsat předepsaným způsobem, jako to vyžaduje zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. K tomuto způsobu musí ovšem zaměstnavatel mít písemný souhlas zaměstnance, který zaměstnavateli k tomu účelu poskytl elektronickou adresu pro doručování. Zaměstnavatel může písemnost považovat za doručenou pouze tehdy, jestliže zaměstnanec potvrdí převzetí datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem. Pokud by se písemnost vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná, nebo jestliže by zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou, nebylo by doručení písemnosti elektronickým způsobem zaměstnavatelem provedeno. Rovněž zaměstnanec může doručovat písemnosti elektronicky, obdobně jako zaměstnavatel. S tím musí ovšem vyslovit souhlas zaměstnavatel a sdělit mu elektronickou adresu. Písemnost zasílaná zaměstnancem elektronicky je doručena dnem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnavatel datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem. Zaměstnanec nemůže považovat písemnost zaslanou elektronicky za doručnou, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnavatel do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnanci její přijetí datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem. Ing. Naděžda Pikierská, CSc. 18

21 OMEZENÍ VÝHOD SOUKROMÉHO ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Od 1. ledna 2015 dojde k řadě změn v zákoně o daních z příjmů. Postupně budeme o nich v Agros-bulletinu informovat. Zatím uvádíme jednu z nich, která se týká úpravy daňového zvýhodnění u životního pojištění. Od roku 2015 se nemá daňová podpora pojistného na soukromé životní pojištění týkat celého příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnance, pokud část prostředků slouží kromě krytí pojistného rizika i k investování jménem a na účet pojistníka. Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti daňové zvýhodnění ve formě osvobození příjmů, které poplatník dostal od zaměstnavatele jako příspěvek na soukromé životní pojištění zaměstnance. Původním záměrem tohoto daňového režimu bylo podpořit produkty spoření na stáří. V poslední době se podle zkušeností státní správy množí případy, kdy je pojišťovnami nabízeno tzv. "investiční životní pojištění". Tento typ pojištění splňuje podmínky pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele a umožňuje uplatnění odečitatelných položek od základu daně zaměstnance, pokud jsou splněny další podmínky dané zákonem. Takovýto pojistný produkt formálně splňuje kriteria soukromého životního pojištění, částečně však jde o investici kolektivního investování. Soukromé životní pojištění v podobě "investičního životního pojištění" z hlediska daňového neplní svůj původní smysl podpořit zabezpečení poplatníka na stáří, spíše se stává nástrojem pro optimalizaci daně. Po novele zákona účinné od roku 2015 má být z daňové podpory vyjmuta část pojistného na soukromé životní pojištění, na které poskytuje zaměstnavatel příspěvek, pokud je určena k investování s investičním rizikem pojistníka. Zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a tím i zákonnému pojistnému má podléhat část pojistného na soukromé životní pojištění, na které poskytuje zaměstnavatel příspěvek, pokud bude částka určena též k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním. Osvobození od daně z příjmů fyzických osob se má týkat pouze části příspěvku na pojistné, která je určena ke krytí pojistného rizika ve výši ujednané pojistné částky, kterou se pojišťovna zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit. 19

22 Od základu daně zaměstnance nemá být možné odečíst tu část poplatníkem zaplaceného pojistného za soukromé životní pojištění, která je určena k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním. Zdroj: Daně a účetnictví 20

23 CO JE TO "EUROPASS"? S požadavkem na Europass se lidé setkávají zejména u zahraničních zaměstnavatelů. Dokument Europass, který doplňuje maturitní vysvědčení, osvědčení o závěrečné zkoušce nebo výuční list, letos dostala více než polovina absolventů středních škol a učilišť. Vyplývá to z dat Národního centra Europass. Tyto dodatky, které podrobněji popisují kvalifikaci absolventů a mohou být uplatněny po celé EU, v uplynulém školním roce vydávalo 625 škol. To je o třicet více než ve školním roce 2012/2013. Europassy obdrželo téměř středoškoláků a učňů, kteří tak mohou v kontaktu se zaměstnavateli vedle vysvědčení nebo výučního listu doložit také dokument, který podrobněji popisuje obsah studia a dovednosti, které v jeho průběhu absolvent získal. Vedle češtiny je vydáván také ve vybraném cizím jazyce, takže je jeho držitelé mohou uplatnit při hledání práce v zahraničí. Vedle absolventů mohou o Europassy na internetových stránkách žádat i jednotlivci ze škol, které ho nevydávají, nebo lidé, kteří ze střední školy vyšli před zavedením těchto dodatků. V loňském roce bylo na základě těchto žádostí vydáno 175 Europassů. Vydání Europassu je bezplatné. Lidé se především u zahraničních zaměstnavatelů setkávají s požadavkem na tento dokument. Ten je jednotný pro všechny absolventy téhož oboru odborného vzdělání, takže na něm není konkrétní jméno absolventa. Je dokladem o kvalifikaci, jejíž popis pro jednotlivé obory vytváří Národní ústav pro vzdělávání. Pokud si podají žádost o Europass absolventi oborů, pro které tento popis ještě není vytvořen, vzniká pak individuálně a lhůta na vydání se z obvyklých 14 dnů prodlužuje. Z cizojazyčných verzí si drtivá většina lidí vybírá angličtinu, v níž bylo vydáno 94 procent dodatků pro absolventy. V tomto roce se výrazně zvýšil zájem o dodatky v němčině, uvedlo národní centrum. Vedle dodatků k osvědčením se v rámci dokumentů Europass vydávají rovněž dodatky k diplomu, které jsou obdobným dokumentem pro absolventy vyšších odborných a vysokých škol. Stejně jako všechny ostatní dokumenty Europass, mezi něž patří například ještě jazykový pas nebo standardizovaný životopis, jsou jednotné ve všech zemích Evropské unie. Zdroj: ČTK 21