Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa"

Transkript

1 FILOSOFICKÁ FAKULTA UNIVERSITY KARLOVY ÚSTAV LINGVISTIKY A UGROFINISTIKY Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa Barbora Skálová obor finština květen 2008 Vedoucí diplomové práce: Alice Hudlerová, Ph.D

2 2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 30. dubna Barbora Skálová Velmi děkuji Alici Hudlerové Ph.D za obětavou pomoc a cenné rady a připomínky.

3 3 Obsah Úvod Stručné dějiny Komunistické strany Finska Reakce na okupaci Československa v srpnu Situace na levici SKP a SKDL Situace mimo komunistické kruhy Finlandizace Definice finlandizace Finlandizace v praxi 60. a 70. let Levicová inteligence Revoluce na finský způsob Taistovci Kdo, kdy, kde? Kenen joukoissa seisot? Taistovství v praxi Případ Solženicyn Černá kniha taistovců Jaký fašismus? Konec iluzí?...31

4 4 Úvod Téma radikální levice ve Finsku a obzvláště její zbytnělá forma v podobně hnutí taistovců (taistolaiset) je v českém prostředí zcela neznámá. I v samotném Finsku si získávají taistovci svou pozornost postupně a teprve v posledním desetiletí. Českého čtenáře může tato problematika zaujmout především díky jejímu úzkému spojení s okupací Československa v srpnu 1968, jejíž čtyřicáté výročí si tento rok připomínáme. Finsko bylo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let již zcela adaptováno na nový směr zahraniční politiky určované především korektními vztahy se Sovětským svazem, neboť již - mimo jiné - uplynula dvě desetiletí od podepsání Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci (YYAsopimus). Svůj úřad už více než deset let zastával prezident Urho Kaleva Kekkonen, jenž se stal živoucím symbolem snahy o udržení neutrálního postavení Finska, snahy o všemi akceptovaný obraz Finska jako mostu mezi Východem a Západem a také ztělesněním specifické formy détente tzv. finlandizace. Protiruská atmosféra panující v meziválečném období byla již téměř zapomenuta. Do bláznivého roku 1968 nečekaně zasáhla okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a Finsko jako stát, jenž si přes porážku v druhé světové válce i přes společnou hranici se Sovětským svazem udržoval s velkým úsilím svou nezávislost, hleděl na osudy středoevropské země se značnými obavami. Stanovisko finské politické reprezentace k okupaci Československa bylo - kvůli obavě z reakce Sovětského svazu - velmi zdrženlivé. Velmi emotivně se však k událostem postavila mladá inteligence, zejména vysokoškolští studenti. Demonstrace na podporu československého reformního vedení zaplavily celou zemi. O dva roky později však situace mezi

5 5 mladými intelektuály vypadala přesně opačně rušily se staré rezoluce odsuzující okupaci Československa a přijímaly se nové, vyjadřující podporu politice Sovětského svazu. Vzniklo radikálně levicové hnutí taistovců, jež na několik let ovládlo akademickou půdu. Studenti začali jezdit na brigády do Sovětského svazu, zemí Východního bloku i na Kubu, sepisovali pamflety proti Alexandru Solženicynovi a Andreji Sacharovovi a vyjadřovali souhlas s bratrskou pomocí při záchraně socialismu v Československu. Právě souhlas či nesouhlas s okupací byl jedním z hlavních rozlišovacích znaků mezi námi, taistovci a nimi, reakcionáři. Na otázku, co se ve Finsku v těchto letech stalo a jak a proč došlo k tak radikálnímu obratu, se snaží alespoň částečně odpovědět má diplomová práce. Ve své práci používám jak primární, tak sekundární literaturu vycházela jsem z materiálů, které již o problematice taistovství ve Finsku vznikly. Hnutí taistovců se ve Finsku věnuje především historik Kimmo Rentola, téma finlandizace jsem se snažila pojednat jednak z finského úhlu pohledu a rovněž z pohledu zahraničních badatelů. Použila jsem dvě vzpomínkové knihy bývalých taistovců, jež ve Finsku vyšly na přelomu tisíciletí (Černá a Šedá kniha taistovství), hlavním zdrojem mi však byly dobové tiskoviny (noviny, časopisy, rezoluce apod.), materiály z archivu Ministerstva zahraničí České republiky a rovněž rozhovory s pamětníky událostí. 1 1 Citace ze zahraničních zdrojů, jež nebyly přeloženy do češtiny, jsou v mém překladu.

6 6 1. Stručné dějiny Komunistické strany Finska Komunistické hnutí vzniklo ve Finsku již v roce 1905 v době tzv. velké stávky (suurlakko) a původně se vyvinulo z radikálního křídla sociální demokracie. Po občanské válce mezi tzv. bílými a rudými gardami ( ), z nichž první podporovala finská vláda a druhé finští i ruští komunisté, vznikly dvě komunistické strany jedna v Sovětském svazu (Suomen kommunistinen puolue, SKP), druhá na území Finska (Suomen Sosialistinen Työväenpuolue, SSTP). SKP tvořili především rudí gardisté, kteří uprchli do Sovětského svazu před pronásledováním po prohrané občanské válce. Obě strany více či méně spolupracovaly, ale nakonec byla SSTP zakázána a v roce 1922 přešla do ilegality. Ve finské společnosti tou dobou vládla silně protikomunistická nálada a tuto atmosféru odrážela i oficiální politika státu. Finsko přijalo protikomunistické zákony a zahraniční politiku orientovalo na Německo. Přesto se komunistům dařilo ovládat odbory i další profesní spolky a ve 30. letech začali přitahovat i finskou inteligenci. Když SSSR v roce 1940 napadl Finsko a začala tzv. zimní válka ( ), komunisté se vesměs postavili na stranu své země a bojovali proti Rudé armádě. V jiné situaci se však ocitli finští komunisté v SSSR ty Stalin dosadil do loutkové vlády v Terijoki, jejíž předsedou se stal Otto Ville Kuusinen, hlavní postava finského komunistického hnutí. Finští komunisté na území SSSR však byli tak zdecimováni stranickými čistkami, že Stalin některé ministry loutkové vlády musel povolat z gulagu (Putík 2006: internetové vydání). Finsko nakonec přes velký odpor zimní válku prohrálo a muselo přistoupit na podmínky příměří, mimo jiné přišlo o 11% svého území. V tzv. pokračovací válce ( ) se neúspěšně snažilo získat ztracená území zpět, nicméně tentokrát již bez angažmá finských komunistů. V jejich očích

7 7 bylo totiž Finsko agresorem, jenž Sovětskému svazu vyhlásil válku 2 a navíc se pustil do dobývání území, jež Finsku nikdy oficiálně nepatřilo (území tzv. Velkého Finska). Proto odmítali bojovat ve finské armádě a mnoho jich bylo zatčeno za protistátní činnost. Součástí vynuceného příměří z roku 1944 bylo kromě definitivního potvrzení nových hranic z roku 1940 i zlegalizování komunistické strany. Nad příměřím navíc ve Finsku dohlížela spojenecká komise v čele s A.A. Ždanovem, jenž byl paradoxně strůjcem údajné finské přeshraniční střelby, která se stala záminkou pro útok SSSR v roce Oficiální činnost komunistické strany tedy byla obnovena, ale vzápětí byl založen Demokratický svaz finského lidu (Suomen kansandemokraattinen liitto, SKDL) - politické koaliční sdružení levicových stran a spolků. Jeho součástí se stala i Komunistická strana Finska. 3 Zatímco obecně byly roky ve Finsku vnímány jako léta nebezpečí, pro komunisty naopak znamenaly roky naděje (Rentola 1992: 90). Mluvili o československé cestě, snili o vládě jedné strany a doufali v zásah Rudé armády. Bez pomoci si na ozbrojený převrat netroufli, neboť věděli, že navzdory demobilizaci je mezi lidmi ukryto mnoho zbraní, takže by se s největší pravděpodobností setkali s masivním odporem (Jutikkala 1999: 267). V letech měli komunisté jedno ministerské křeslo, ministr Yrjö Leino se jej však nakonec musel pod nátlakem vzdát, neboť komunistická strana byla považována za podvratný prvek finské demokracie a u ostatních stran byla extrémně neoblíbená. Na politické scéně se postupně izolovala, byla opoziční stranou, což jí v mnohém vyhovovalo, neboť mohla nepřetržitě napadat sociálnědemokratické vlády. Do ministerských křesel komunisté znovu usedli až v roce 1966 a bylo to poprvé od roku 1948 v zemích mimo Východní blok, kdy se komunistická 2 Formálně tak tomu opravdu bylo, nejdříve však SSSR začal bombardovat jižní Finsko. Pro Finy to nicméně byla očekávaná záminka. 3 Demokratický svaz finského lidu měl podobnou strukturu jako československá Národní fronta. Jedinou levicovou stranou vně SKDL byla sociální demokracie, přestože se její radikálně levicové křídlo podílelo na založení svazu.

8 8 strana dostala do vládního angažmá. Strana nebyla zcela jednotná v názoru na to, zda je vhodné do vlády vstoupit, což se také stalo prvním impulzem pro vznik stranických frakcí, především extrémně levicového křídla pod vedením Taista Sinisala. Problémy nezpůsobovalo jen působení ve vládě, strana se začala štěpit i ideologicky, Sinisalova frakce například požadovala začlenit do nového programu strany požadavek diktatury proletariátu a vlády jedné strany bez opozice. Největší rozkol však v řadách finských komunistů způsobila okupace Československa v srpnu 1968 zatímco stranická většina okupaci poměrně jasně odsoudila, Sinisalova frakce zcela přejala rétoriku Sovětského svazu a považovala okupaci za bratrskou pomoc při záchraně socialismu. Okupace Československa však nezpůsobila zemětřesení jen v komunistické straně, nýbrž na celé finské politické scéně.

9 9 2. Reakce na okupaci Československa v srpnu Situace na levici SKP a SKDL 4 K Pražskému jaru a k vývoji v Československu, který předcházel okupaci, se finští komunisté stavěli sice s jistými rozpaky, nicméně v podstatě pozitivně. Většina finských komunistů socialismus s lidskou tváří i Dubčekovu politiku vesměs podporovala a dívala se na ni s jistými nadějemi. Výjimku tvořila radikální Sinisalova frakce, jež v Pražském jaru viděla nebezpečí pro socialismus a zárodky kontrarevoluce. Stejně tak bezprostřední reakce na československé události způsobila v politbyru, kde byly zastoupeny obě frakce, silnou roztržku. Frakce nebyly schopny se dohodnout na společné rezoluci, nakonec zvítězila většina, Sinisalova frakce se však neustále snažila rezoluci odsuzující zásah zemí Varšavské smlouvy zrušit. O situaci referoval i československý velvyslanec: Někteří soudruzi vyslovují názor, že dřívější a dosud platná stanoviska KSF nejsou správná, že se nelze spokojovat jen s tím, že v čs. otázce bylo dosaženo dohody politickým jednáním, ale že je třeba postoj KSF posoudit zevrubně znovu a zbavit jej protisovětského zaměření. M. Kainulainen přímo požadoval uznat správnost vstupu vojsk pěti zemí (MZV 3 ). Stejně jako většinová frakce SKP, odsoudila okupaci i SKDL, a to poměrně jasně: SKDL odsuzuje vměšování se do vnitřních věcí Československa. Jeho členové i stoupenci se zúčastnili mírumilovných projevů solidarity s československým národem (SSd ). Nicméně Sinisalova opozice. jak již bylo řečeno, reagovala zcela opačně - Urho Jokinen napsal do prvního vydání Tiedote 5 po okupaci mimo jiné: 4 Přehled situace na politické scéně v době okupace Československa viz příloha obrázek.

10 10 Mocná intervence pěti zemí Varšavské smlouvy provedená v rozhodujícím okamžiku zachránila situaci ve prospěch socialismu a míru. Šlo o splnění povinností proletářského internacionalismu (Tiedote, podzim 1968). Taisto Sinisalo tvrdil, že situace neměla jiné řešení, a rovněž pokáral komunistický umírněný list Kansan Uutiset, že nedůvěřoval sovětským informacím (Leppänen 1999: 248). Důvěru ve vojenskou intervenci měl i Aimo Aaltonen, člen politbyra: Zásah, neboli bratrská pomoc maďarské dělnické třídě i maďarskému národu bylo správné a ve správný čas provedené opatření, jsem si tedy jist, že se tak stalo i v případě Československa (ibid.). Někteří komunisté rovněž věřili oficiálním zprávám ze SSSR, že okupace zabránila hrozbě ze západního Německa: Nejdůležitější zdůvodnění pro to, co se stalo, je vždy zmiňováno až naposled. Náhlý zásah možná zachránil evropský mír. Pokud by zaútočilo západní Německo, následovala by světová válka. Rozdíl mezi okupací USA a SSSR - divím se, že komunista může něco takového vůbec srovnávat je přeci tak velký (Leppänen 1999: 259). Tiedote přinášel zcela vážně míněné informace o počtu zbraní, které v tajných skrýších ukrývaly kontrarevoluční síly, a o radiostanicích propašovaných do Československa ze západního Německa (Tiedote, podzim 1968). Veli-Pekka Leppänen ve své práci tvrdí, že okupace Československa měla na štěpení ve straně naprosto zásadní vliv: Československý srpen podnítil vážný rozkol uvnitř Komunistické strany Finska. Především pro opozici se z okupace stal ideologický prubířský kámen odpověď na otázku pro nebo proti? rozhodovala o třídním uvědomění i o ideologické ryzosti (Leppänen 1999: 262). 5 Stranická opozice vydávala nejdříve dvouměsíčník Tiedote, z kterého později vzniknul častěji a častěji vycházející Tiedonantaja. Tento stranický, extrémně radikální, list byl dlouho trnem v oku stranické umírněné většině. Více o deníku viz kapitola o taistovcích.

11 11 Strana se v podstatě definitivně rozštěpila po mimořádném sjezdu v roce Formálně SKP zůstala pohromadě snad jen kvůli přání Kremlu. Strana nicméně nadále setrvávala ve vládě, z níž vystoupila až v roce Radikální frakce Taista Sinisala se od SKP formálně odtrhla až v roce Situace mimo komunistické kruhy Okupace Československa způsobila mezi finskou komunistickou i nekomunistickou politickou reprezentací šok. Finsko se ocitlo ve velmi tíživé situaci všichni včetně prezidenta Kekkonena si uvědomovali vážnost situace, ale prakticky nikdo se neodvážil okupaci výrazněji odsoudit. Prezident byl otřesen, nemohl uvěřit tomu, že zrovna jemu zástupci SSSR lhali do očí o údajném vládním pozvání vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Rentola 2005: 29). Finské politické vedení se vážně obávalo o osud země, neboť z Moskvy chodily znepokojivé zprávy o finské neutralitě - neutralita nebylo slovo, jež by měl Brežněv právě v oblibě, a navíc se v Moskvě začalo používat ve spojení s Československem, Jugoslávií a Rumunskem, tedy černými ovcemi Východního bloku (Rentola 2005: 30). Čerstvý sociálně demokratický premiér Mauno Koivisto prý plakal tak, že ani neviděl na cestu. (Rentola 2005: 27). Bezprostředně po okupaci vážně přemýšlel o tom, zda je vůbec možné zůstat s komunisty ve vládě. Nakonec však zvítězil pragmatický přístup a povinnost ochránit severozápadní hranice SSSR (ibid.). V podstatě všechna oficiální prohlášení představitelů demokratických stran operovala s premisou, že okupace je výsledkem ztroskotání jednání mezi SSSR a Československem, což nechávalo otevřené dveře i pro takovou interpretaci, že vina lěží částečně i na československém vedení.

12 12 To, že se k československým událostem stavěli opatrně představitelé vládní SDP, je do jisté míry pochopitelné, situaci ve Finsku však dobře dokresluje i postoj Strany středu a dokonce opoziční pravicové Koaliční strany. Podle Rentoly zahájili kampaň úsměvů. Předseda Koaliční strany Juha Rihtiniemi okamžitě nařídil volat sovětskou ambasádu a její zástupce se s ním během dvou hodin sešel a vysvětlil mu situaci. V září ocenil sovětský velvyslanec realistický postoj strany k okupaci (Rentola 2005: 26). Okupace však samozřejmě neotřásla jen politickou reprezentací. U starší generace vyvolaly československé události ducha zimní války a s ním spojený strach ze sovětských tanků. Do ulic však vyrazili především studenti, kteří se pomocí transparentů ptali: A další bude Finsko? (Rentola 2005: 25). Celou zemi zasáhla vlna solidarity a na domech vlály československé vlajky. Po celé zemi se konaly demonstrace, ta největší proběhla před sovětskou ambasádou v Helsnikách, na níž přišlo zhruba 3000 lidí. Celý večer se skandovalo hlavně jedno jméno: Dubček. Objevilo se nastříkané na zdech domů, na autech, vlajkách i kabátech demonstrujících (IS ). Demonstrace se však zvrhla v boj s policií a na šedesát lidí bylo zatčeno. Rozbíjela se auta i okna tramvají a finské noviny komentovaly události jako mimořádné rozbité sklo se ve finských ulicích často nevidí (ibid.). Protestovalo se i v dalších městech v Turku, Tampere, Oulu i Jyväskylä. Ještě večer 22. srpna byla založena Turkusko-československá společnost, jež během pěti dnů získala 400 členů (Rentola 2005: 41). V Helsinkách se navíc podepisovala petice na podporu Československa (HS ). Z Prahy nezapomenutelným způsobem referovala zahraniční zpravodajka Finského rozhlasu Lieko Zachovalová, dcera jednoho z nejvýznamnějších finských komunistů Yrja Leina. Sama členka KSČ byla po reportážích ze strany vyloučena. Stejně jako v Československu se poměry ve Finsku brzy normalizovaly. Lidé překonali počáteční šok z okupace a pomalu si začali zvykat na fakt, že

13 13 vojska Varšavské smlouvy z malé středoevropské země zřejmě jen tak neodejdou. I prezident Kekkonen v roce 1969 předvedl gesto na výsost výmluvné jako první politik ze zemí mimo Východní blok přijel na oficiální návštěvu Československa. Ta byla samozřejmě mnohými interpretována jako tichý souhlas, či alespoň smíření se s československou okupací.

14 14 3. Finlandizace 3.1. Definice finlandizace Všechny peripetie, jimiž procházela Komunistická strana i celá finská politická scéna, byly zásadně ovlivněny zahraničními vztahy Finska a v těchto vztazích hrál nejdůležitější roli jednoznačně Sovětský svaz. Finsko se celé poválečné období nacházelo ve zcela unikátním postavení, jež nezůstalo nepovšimnuto západním světem a jež od něj dostalo i název. Zřejmě existuje jen málo politologických termínů, které by byly významově tak mnohoznačné, budily by takové vášně a při jejichž hodnocení by panovalo tolik neshod, jako je tomu u termínu finlandizace (suomettuminen). Ani deset let po rozpadu Sovětského svazu se finští badatelé nemohou shodnout na zcela základní premise: byla finlandizace pro finskou společnost procesem spíše pozitivním či negativním? Bylo Finsko stavitelem mostu mezi Východem a Západem nebo loutkou v rukou Kremlu? Slovo finlandizace se používá především ve spojení se zahraniční politikou praktikovanou ve funkčním období prezidenta Kekkonena, nicméně poprvé fenomén finlandizace popsal již v roce 1953 rakouský ministr zahraničních věcí Karl Gruber, když ve své knize Zwischen Befrieung und Freiheit varoval svou vládu, aby se nevydávala po stejné cestě jako Finsko 6 (Maude 1978: 44). Za autora samotného termínu je obecně považován profesor Richard Lowenthal ze Svobodné univerzity v Berlíně, jenž ho dle vlastních slov poprvé použil v roce Walter Laqueur nicméně tvrdí, že ve stejné době ho již používal on i mnoho dalších komentátorů (Laqueur 1980:7). 6 Gruber musel dva týdny po vydání své knihy odstoupit. Rakousko v té době studovalo finský příklad, aby se naučilo, jak vycházet se Sovětským svazem. V roce 1960 rakouský spolkový kancléř Julius Raab veřejně poděkoval prezidentu Kekkonenovi za jeho pomoc s ukončením okupace Rakouska (Maude 1978, 44).

15 15 Ještě v osmdesátých letech bylo slovo finlandizace považováno za pejorativní, mnozí se však bránili nikoliv používání tohoto hanlivého slova, nýbrž právě tomu, že je vnímáno jako hanlivé mezi nejdůležitější obhájce termínu patřil sám prezident Kekkonen: Pokud nyní chceme na naši zahraniční politiku aplikovat slovo finlandizace a to nikoliv jako invektivu, pak nejsme proti. Vycházíme z toho, že finlandizace znamená politickou dohodu se Sovětským svazem. (...) Politická dohoda se Sovětským svazem je následkem zmírňování napětí. (citováno z Vihavainen 1991: 11). Podle Vihavainena byla finlandizace pro Finy především příběhem úspěchu (menestystarina) část ruského impéria si byla schopna vytvořit k centru takové vztahy, že se nakonec vyvinula v samostatný stát a udržela si svou svobodu bez ohledu na světovou i studenou válku. Finové věřili ve svou roli lékaře světové politiky (Vihavainen 1991: 10). Najít definici finlandizace není tedy lehký úkol. Pro účely této práce však přebírám poměrně přesné vymezení historika George Mauda: finlandizace se v obecném slova smyslu objevuje, když je určitý stát politicky, ekonomicky či vojensky slabý, zatímco na druhé straně je mnohem silnější stát, který manipuluje politikou slabšího státu pomocí ideologické infiltrace nebo pronikáním kapitálu, až se obyvatelé slabšího státu začnou vzdávat svého národního sebevědomí. Slabý stát tohoto typu není satelitem, neboť zůstává vně mocenského bloku svého silného souseda a ponechává si svůj institucionální systém. Nicméně slouží stále více a více silnějšímu státu, až nakonec sám začne předjímat jeho politiku a přání. V tomto okamžiku se začne objevovat ztráta národní vůle 7 (Maude 1978: 43-44). Termín finlandizace tedy podle Mauda popisuje finské vztahy se Sovětským svazem od 50. let, jež se blíží měkké, plíživé sovětizaci Finska (ibid.). 7 Maude zde částečně přebírá definici norského politologa Nilse Ørvika z knihy Sicherheit auf finnish (1972)

16 16 V západní Evropě byla finlandizace vnímána spíše jako hrozba, jedním z nejostřejších (ale také argumentačně nejbrilantnějších) kritiků byl americký historik Walter Laqueur. Finsko podle Laquera nesmí oponovat žádné důležité iniciativě sovětské zahraniční politiky, nesmí se pustit do žádných mezinárodních závazků bez sovětského svolení 8 a SSSR naopak očekává aktivní podporu od Finska v některých zahraničně-politických otázkách. Finsko sice smí mít armádu, ale jen v mezích, které určuje Sovětský svaz. 9 Ve vládě mohou být jen ty strany, které schválí Moskva, podobná situace panuje při výběru prezidenta a ministerského předsedy. Předpokládá se, že Finsko bude uplatňovat autocenzuru a že finští političtí představitelé budou vyjadřovat svůj přátelský postoj k Sovětskému svazu. V neposlední řadě by Finsko mělo mít blízké obchodní vztahy s Východním blokem. Jedním z hlavních symptomů finlandizace je pak podle Laqueura to, že Finové vše výše zmíněné vehementně popírají (Laqueur 1980: 9). I na Západě se však našli advokáti finlandizace 10 jedním z nejaktivnějších byl americký diplomat, politik a historik George F. Kennan považovaný za jednoho z hlavních architektů a později hlavních kritiků studené války a politiky zadržování. Podle Kennana se finský postoj vyznačoval rozumným úsudkem a střídmostí. (Vihavainen 1991: 21). Timo Vihavainen, zástupce finských historiků zaujímajících k finlandizaci kritický postoj 11, upozorňuje na zvláštní jev, který se v poválečném Finsku objevil zatímco v zemích Východního bloku bylo přátelství a spolupráce se SSSR dirigováno seshora, ve Finsku se vyvinul v organickou součást 8 Pro Finsko bylo například nepředstavitelné, že by se stalo součástí NATO, svou nelibost projevoval SSSR i při snaze Finska začlenit se do spolku severských zemí NORDEK. 9 V mírové smlouvě z roku 1947 byly finské obranné síly omezeny na mužů a finská armáda nesměla disponovat ponorkami, řízenými střelami, jadernými ani dalšími sofistikovanými zbraněmi (Maude 1978, 47). 10 Přesněji řečeno toho, co je dnes pod tímto termínem obecně chápáno. Obhájce finské zahraniční politiky můžeme rozdělit do dvou kategorií na ty, jež zcela odmítali použití termínu finlandizace a tvrdili, že křiví realitu, a ty, jež termín používali a obhajovali to, co měl popisovat. 11 Svůj názor se však odvážil vyjádřit až v roce 1991.

17 17 politické kultury, která si osvojila ideály, formy a principy totalitarismu, aniž by se sama stala totalitární (Vihavainen 1991: 30) Finlandizace v praxi 60. a 70. let V politologii se pro poválečný vývoj ve Finsku někdy používá termínu Paasikiviho-Kekkonenova linie, nicméně nejde o označení zcela přesné. Přístup prezidentů Paasikiviho a Kekkonena se v mnoha ohledech velmi lišil. Paasikivi sice na nátlak SSSR odmítl Marshallův plán a v roce 1948 podepsal důležitou smlouvu se SSSR Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci (tzv. YYA-sopimus), jež zavazovala Finsko k vojenské pomoci Sovětskému svazu v případě, že by byl přes území Finska napaden Německem či jeho spojenci 12, sám však měl o povaze Sovětského svazu zcela jasnou představu a jeho koncepce zahraniční politiky by se dala nazvat koncepcí nejmenšího zla. Krosby (1978: 44) charakterizuje období vlády Paasikiviho a Kekkonena takto: zatímco Paasikiviho linie usilovala pouze o vymýcení manifestace zděděného antisovětismu a navíc jen z důvodu národní bezpečnosti, Kekkonenova linie prosazovala aktivní spolupráci se Sovětským svazem a redukci napětí mezi Východem a Západem. Kekkonenova politika byla politika ústupků. Snaha neprovokovat Sovětský svaz byla alfou a omegou veškerých Kekkonenových aktivit a s nimi i finské mezinárodní politiky. Uveďme zde několik příkladů: když byl na konci roku 1958 jmenován do čela vlády v Moskvě silně neoblíbený sociální demokrat Fagerholm a předsedou sociálních demokratů 12 Podobné smlouvy měly se Sovětským svazem i mezi sebou uzavřeny všechny země Východního bloku, za Československo tuto smlouvu uzavřel již v roce 1943 Edvard Beneš. Na základě těchto multilaterálních smluv vznikl v roce 1955 vojenský pakt Východního bloku tzv. Varšavská smlouva. Finsko se však od ostatních východoevropských zemí lišilo právě klauzulí o pomoci SSSR pouze v případě, že by byl napaden přes území Finska.

18 18 se navíc stal zrádce Väinö Tanner 13, Sovětský svaz na protest stáhnul z Helsinek svého velvyslance. Kekkonen nakonec tlaku SSSR podlehl a Fagerholma odvolal poslal Sovětský svaz Finsku nótu, v níž žádal o konzultaci na základě prvního článku Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Sovětský svaz protestoval proti přítomnosti Německa v severní Evropě a na Baltu prostřednictvím námořní organizace BALTAP (Baltic Area Patrol) (Maude 1978: 51). 14 Nóta si stěžovala i na postoj finského tisku, který byl příliš prozápadní a proněmecký. Hlavní (a skrytou) příčinou nóty však zřejmě byla prezidentská kandidatura Olaviho Honky. Blížily se prezidentské volby a Honka reprezentoval prozápadní politiku. Kekkonen odcestoval do Novosibirsku, aby osobně přesvědčil Chruščova, že konzultace na základě smlouvy YYA nejsou nutné. Když byl Kekkonen v Novosibirsku, Olavi Honka stáhl svou kandidaturu. Kekkonen se vrátil domů jako vítěz a vítězem opravdu byl v prezidentských volbách byl po druhé zvolen finskou hlavou státu. ve Finsku vládla neoficiální cenzura i autocenzura: od konce padesátých let nebyly finské noviny pod tlakem jen sovětského tisku a sovětské kritiky, ale také pod silným tlakem samotného prezidenta Kekkonena. Před XXIV. sjezdem KSSS například sovětské vedení projevilo přání, aby se o SSSR nepsalo negativně. Prezident tedy zavolal ministru zahraničí Karjalainenovi a pověřil ho, aby o věci promluvil s šéfredaktory helsinských listů (Vihavainen 1991: 120). Ministr Karjalainen se snažil dokonce prosadit, aby státní rádio YLE muselo své programy koordinovat podle finské zahraniční politiky, to se mu však nakonec nepodařilo (Lilius 1975: 21). Nakladatelství Tammi v roce 1974 odmítlo vydat Solženicynovo 13 Tanner odsoudil angažmá rudých v občanské válce a nasměroval sociální demokracii k demokratické levicové straně evropského střihu. 14 Maude (1978: 57) upozorňuje, že všechny tři krize (započítává i léta ) přímo souvisely s tzv. berlínskými krizemi. V roce 1958 byl navíc SSSR znepokojen založením EHS.

19 19 Souostroví Gulag, první díl nakonec musel vyjít ve Švédsku. Ředitel největšího finského vydavatelství WSOY Hannu Tarmio v 70. letech prohlásil: Nakladatele se například můžeme ptát, zda-li chce vidět svou knihu uzavírat kohoutky s ropou. Nakladatele se také můžeme ptát, zda-li chtějí jeho spoluobčané opravdu hrdě číst určité knihy ve svém mateřském jazyce, přestože by museli tyto knihy číst pod kožešinou v ledově studených pokojích (citováno z Vihavainen 1991: 129). Timo Vihavainen (1991: 146) situaci ve finských médiích shrnuje přesně: Pokud si tedy Finsko chtělo zachovat svou pozici mezi Východem a Západem a zůstat ve studené válce neutrální, muselo buď mlčet, a nebo se postavit k východnímu a západnímu společenskému zřízení asymetricky; první se nesmělo kritizovat, druhé nesmělo zůstat nekritizované. V roce 1974 byl přijat zvláštní ústavní zákon (poikkeuslaki), který prodloužil Kekkonenův mandát o další čtyři roky. Jednalo se o zcela neobvyklý a bezprecedentní krok, neboť Finsko nebylo ve válce ani ve výjimečném stavu. Kekkonen byl v roce 1978 zvolen prezidentem počtvrté a zůstal tak ve funkci neuvěřitelných 26 let. Finlandizace byla v evropských poměrech fenoménem opravdu ojedinělým. Finsko se sice nevzdalo svého demokratického zřízení, ale vzdalo se své nezávislosti. Ačkoliv je podle Laqueura obdivuhodné, kolik svobod bylo zachováno, Finsko nemohlo být považováno za nezávislou zemi v žádném smyslu tohoto slova. Bylo, jak sovětští lídři ostatně často sami tvrdili, kategorie sama o sobě, ani satelit, ani neutrální země. Bylo zemí, jejíž adaptace na diktát a přání Sovětského svazu se brzy stala součástí národní struktury (Laqueur 1980: 12).

20 20 4. Levicová inteligence 4.1. Revoluce na finský způsob První vlna levicového radikalismu, jež se však nedala srovnat s tou, která přišla o několik let později, do Finska dorazila ze západní Evropy během bláznivého roku Finští studenti bedlivě sledovali vývoj na západoevropských a amerických univerzitách. Když ve světě získaly oblibu zvláštní typy protestů tzv. sleep-in, teach-in nebo sit-in, 15 ani finští studenti nechtěli zůstat pozadu. Po vzoru západoevropských kolegů se rozhodli obsadit studentský dům Vanha v centru Helsinek. Stalo se tak 25.listopadu 1968 za skandování hesla: Vanha lidu! Díky tomu, že se na stejném místě ve stejný čas měla konat oslava 100. výročí Studentské unie, byly na místě televizní i rozhlasové štáby, které revoluci přenášely v přímém přenosu do éteru. Celá událost proběhla naprosto v klidu a bez násilí, jedinou nepříjemností byla rozbitá skleněná výplň vchodových dveří. Nebylo užito násilí ani proti majetku, ani proti osobám. Celá akce nabrala až komických rozměrů jeden z účastníků vzpomíná: Všechno bylo perfektně zorganizované. Dohodli jsme se s policií (sic!) a hasiči o všech bezpečnostních opatřeních. Bylo to jako divadelní představení, když tam celou dobu hlídkoval hasič. (...) Večer jsme se nakonec rozhodli, že odsuneme židle na okraj a uklidíme sál. Vzali jsme z úklidové komory košťata a umyli jsme podlahu. To byl skutečný duch finské studentské revoluce! (Kolbe 1996: 357-8). 15 Násilné obsazování a zabírání univerzitních či vládních budov

21 Taistovci Jen o dva roky později, prakticky hned na jaře roku 1970 se však na finských univerzitách (po prvních spíše komických pokusech o levicovou revoltu) začala formovat nová skupina krajně levicových studentů, která poměrně záhy našla cestu k extrémnímu křídlu komunistické strany pod vedením Taista Sinisala. Jak již bylo řečeno výše, toto křídlo vzniklo jako následek názorového štěpení uvnitř SKP a jedním z hlavních rozpoznávacích znaků Sinisalovy frakce byl kladný postoj k okupaci Československa. Taistovci se vyznačovali především dogmatickým přijetím marxismu-leninismu, často ústícím až ve stalinismus, a zcela nekritickým přístupem k politice Sovětského svazu 16. Stejně jako stranická menšina požadovali diktaturu proletariátu. Samotný termín taistovci (taistolaiset) vznikl na začátku 70. let původně jako pejorativní označení a s největší pravděpodobností vzešel z per redaktorů největšího finského deníku Helsingin Sanomat (Relander 1999: 190). Jméno Taista Sinisala se pro slovní hříčku přímo nabízelo, neboť mužské jméno Taisto evokuje finské slovo pro boj (taistelu). Při určování toho, kdo k taistovcům patřil, narazíme nutně na otázku, jaká kritéria uplatnit: zda stačily jen vyjadřované sympatie či zda bylo nutné, aby byl dotyčný členem nějaké spřátelené organizace například Socialistického svazu studentů (Sosialistinen opiskelijaliitto, SOL) nebo Svazu středoškoláků (Teiniliitto). 17 Relander (ibid.) členy hnutí definuje takto: taistovec byl každý finský komunista či socialista, který považoval okupaci Československa za morálně ospravedlnitelnou a tímto způsobem se přihlásil k třídně uvědomělému komunismu. Tato definice není vyčerpávající, ale dá se jistě vztáhnout i na členy studentských organizací SOL a Teiniliitto a na 16 Čímž se diamterálně lišili od myšlenek v Evropě i Spojených státech populární neomarxistické Frankfurtské školy. 17 O těchto organizacích viz dále.

22 22 kulturní taistovce, již byli členy Svazu kulturních pracovníků (Kulttuurityöntekijäin Liitto). Taistovci si oblíbili nová slova polky Linjuri: Tank je na cestě eso, když do Prahy míří, zamávej svojí stranickou knížkou a určitě tě rád sveze. (Kari Kaunismaa, bývalý taistovec) Jak již bylo zmíněno výše, radikální stranická frakce rovněž vydávala vlastní noviny Tiedonantaja, které patřily mezi povinnou výbavu mladých studentských radikálů a jež přebíraly velkou část sovětské propagandy (mnoho článků bylo přetiskováno ze sovětské Pravdy). V době svého vrcholu byl náklad kolem kusů, tedy cca 10% nákladu největšího finského deníku Helsingin Sanomat (Mäki-Kulmala 2004: 21). Zřejmě lze tvrdit, že všichni pravidelní čtenáři a předplatitelé tohoto periodika, kteří se ztotožňovali s jeho obsahem, patřili mezi taistovce nebo alespoň mezi jejich sympatizanty Kdo, kdy, kde? Zatímco k štěpení v Komunistické straně Finska docházelo již od poloviny 60. let, mladí taistovci se zformovali na počátku let sedmdesátých. Kimmo Rentola (2004: 96) se domnívá, že byli hlavním produktem vlny studentského radikalismu z bláznivého roku Příčiny prudkého obrácení studentů doleva však jsou samozřejmě komplexnější. Hlavní platformou, kde vše začalo, byly dvě studentské organizace již zmíněný Socialistický svaz studentů (dále jen SOL) a Svaz středoškoláků (dále jen Teiniliitto), o dva roky později se přidaly i Marxistické skupiny tamperské univerzity (Tampereen 18 List Tiedonantaja nečetli jen příslušníci hnutí taistovců, jak upozorňuje Timo Vihavainen (1991: 93), s obavou ho otvírali i členové ostatních politických stran, neboť byl rovněž kanálem sovětské kritiky finských poměrů. Vihavainen list dokonce označuje za jeden z hlavních nástrojů finlandizace.

23 23 Yliopiston Marxilasiet Ryhmät, dále jen TYMR). Součástí SOL byla i Akademická socialistická společnost (Akateeminen sosialistiseura, ASS). Největšího rozmachu dosáhla právě v začátcích 70. let zatímco do roku 1968 se do ASS hlásilo jen několik desítek studentů ročně, mezi lety 1969 a 1975 ASS získala 2142 nových členů 19 (Rentola 2004: 100). Nejpozoruhodnější a také nejdiskutovanější otázkou je sociální původ mladých radikálů. Anna Kontula (2004: 2) ve své práci o tamperské studentské organizaci TYMR mluví o mýtu vzpoury proti rodičům. Podle Kontuly tento již obecně tradovaný mýtus říká, že většina taistovců se rekrutovala ze střední a vyšší třídy a jejich hlavní motivací pro adoptování myšlenek dogmatického marxismu-leninismu byla vzpoura proti měšťanskému prostředí, ze kterého pocházeli. Jde však opravdu o mýtus? Jistě by šlo o mýtus, pokud bychom přijali tuto premisu jako jedinou schopnou vysvětlit vznik radikálně-levicové orientace u univerzitních studentů. S takovým výkladem si přirozeně nevystačíme, sociální původ taistovců by však měl být v každém případě zahrnut do široké skupiny možných vysvětlení. Je rovněž nutné rozlišovat mezi radikálně levicovým hnutím, které se soustředilo do hlavního města a jeho univerzity, a hnutím, jež zasáhlo tradičně dělnické a průmyslové město Tampere. Stejně tak je potřeba zdůraznit, že fenomén taistovství byl fenoménem především helsinským, ač do jisté míry zasáhl i univerzity v jiných městech. Akce v ASS byly vzrušující a svůdné. Ve studijních kruzích byly dcery biskupů a synové ředitelů a důstojníků. Měli stejná příjmení, jako byla ta v Písni o dvaceti rodinách od Kristiiny Halkoly, kterou neustále hráli v rádiu. 20 (Lauri Törhönen, bývalý taistovec) Na začátku 70. let studovalo na Helsinské univerzitě cca studentů. Tehdejší antikapitalistický protestsong

24 24 Z analýzy, kterou provedl Kimmo Rentola na vzorku 350 nových členů ASS z akademického roku 1970/71, již do univerzitního registru uvedli povolání otce 21, vyplývá, že jejich sociální příslušnost téměř kopíruje rozvrstvení jednotlivých sociálních skupin na celé univerzitě a největší podíl (37%) mají bílé límečky. 22 Tak silné zastoupení vyšších tříd bylo ve finském dělnickém hnutí naprostou anomálií, neboť dělnické hnutí ve Finsku se tradičně vyznačovalo velkým podílem dělníků a téměř absolutní absencí levicové inteligence (Rentola 2004: 105). Byly to bláznivý roky, řekl táta. Celý taistovství byla pouhá revolta proti rodičům. Chtěli jsme zabít předchozí generaci na symbolický rovině. Štvalo mě, že takhle mluví. Bylo v tom přeci i spousta dobrýho. zkusila jsem. Mír a solidarita, bla bla bla, tak lidé omlouvají svojí minulost. Ujišťují se, že podporovali skvělý věci. Ve skutečnosti bylo taistovství kolektivní psychóza. Jak to? Jasně, že jsme už tenkrát věděli, kolik zla se v Sovětským svazu páchá, ale byli jsme absurdně entuziastický. Vždyť se celej ten povyk řídil ze Sovětskýho svazu. Jediný, co se povedlo, bylo to, že ve Finsku nebyla ta revolta nikdy tak násilnická jako v mnoha jinejch zemích. (Z knihy Laury Honkasalo: Sinun lapsesi eivät ole sinun [Tvoje děti nejsou tvoje]) Kenen joukoissa seisot? Jukka Relander se ve své práci o psychohistorii taistovců zabývá otázkou, co mladé radikály vedlo k tak silnému obratu doleva a co přimělo některé ze studentů, kteří v srpnu 1968 protestovali před sovětskou ambasádou proti okupaci Československa, k tomu, že si o dva roky později připíjeli na sovětské tanky. Ve své analýze chování taistovců Relander pracuje hlavně s kolektivní identitou, často velmi explicitně demonstrovanou. Taistovci byli schopni se poznat na ulici podle toho, co měli na sobě, co četli, kam chodili nakupovat. 21 Rentola upozorňuje, že povolání matky či otce často zůstalo nevyplněno, jedná se tedy jen o přibližný náčrt toho, z jakých společenských skupin taistovci pocházeli. 22 Poněkud jiná situace je na univerzitě v tradičně dělnickém Tampere - viz příloha.

25 25 (Relander 1999: ). Právě přijetím kolektivní identity vysvětluje i radikální obrat v postoji k československým událostem než se stali součástí hnutí, byli taistovci často vášnivými obhájci socialismu s lidskou tváří a také kritici okupace Československa. Podle Relandera (1999: 194) se to, co se ze subjektivního hlediska zdálo jako zlo, interpretovalo novým, vyšším způsobem. Dřívější názory byly vyhodnoceny jako chybné a prosadila se nová interpretace skutečnosti. Pocit byl nahrazen pravdou. Heslo Kenen joukoissa seisot? tedy Na čí straně stojíš? se nestalo hlavním mottem hnutí jen kvůli úderné písni Aulikki Oksanen 23. Zcela jasně vymezovalo (a tedy zjednodušovalo) svět na svět my a svět oni. Juhani Ruotsalo: Místo bylo pro všechny, kteří k nám chtěli. Ti, co z různých důvodů zůstávali vně, zřejmě cítili, že o něco přicházejí. Často přemýšlím o tom, zda v tom vášnivém výbuchu emocí proti taistovcům není špetka závisti. Hořká přání byla součástí naší pospolitosti. (...) Zároveň nás náš jazyk separoval od lidí, jimž jsme ve skutečnosti měli svou ideu a poslání předat (Kylävaara 2004: 301). Hlavním dělítkem mezi my a oni byla kromě postoje k okupaci Československa především válka ve Vietnamu. 24 Kimmo Rentola v rozhovoru vzpomíná, že na začátku 70. let byla společnost mimořádně polarizovaná, byla to společnost buď a nebo. Pravidla byla průzračně jednoduchá kdo kritizuje Sovětský svaz, podporuje imperialismus ve Vietnamu. O podobné atmosféře mluví i Mäki-Kulmala: Slyšel jsem někdy na začátku 70. let takovou myšlenku, že připomínání Stalinových čistek znamená v této situaci podporu bombardování Vietnamu. (...) Ten, kdo stál na vlastních nohou, mohl samozřejmě protestovat jak proti bombardování Vietnamu, tak okupaci Československa, ale takoví lidé neměli 23 Kenen joukoissa seisot byla slavná píseň populární skupiny AgitProp, jejíž členové rovněž patřili mezi taistovce. 24 V tomto případě však my a oni nebyly frakce komunistické strany, ale levice a pravice.

26 já. 25 Při zkoumání fenoménu taistovců si nutně musíme položit otázku, co vše Barbora Skálová: Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti s okupací Československa 26 žádný význam. Protest může něco ovlivnit, jen pokud se provede na společné frontě. (...) Musel sis vybrat, buď a nebo (Mäki-Kulmala 2004: 93-94). Ostré rozdělení na my a oni nevědomky ilustroval v rozhovoru i Jaakko Laakso, když vzpomínal na své postoje k okupaci Československa: Když západní buržoazie podporovala Dubčeka, nemohl jsem ho podporovat levicoví studenti věděli o poměrech v Sovětském svazu. Z nejrůznějších rozhovorů, jež bývalí taistovci poskytli, vyplývá, že buď věděli málo, nebo daleko častěji věděli dost, ale buď zcela věřili sovětské propagandě o imperialistických lžích nebo nedokonalosti režimu považovali za ojedinělá selhání. 26 Zatímco Západ se hodnotil podle toho, jaký byl právě teď, o Sovětském svazu se vždy uvažovalo v budoucím čase tedy v intencích toho, v co se jednou modernizující se a obrovským tempem rozvíjející se země promění. Taistovci zcela přistoupili na princip světlých zítřků. V dobách první pětiletky ztratily při velké budovatelské práci život stovky tisíc lidí a obětí kolektivizace byly milióny. I my, taistovci, jsme si na to stěžovali, přestože jsme se samozřejmě neodvážili představit si tak obrovský počet obětí. Úlevu nám možná přinesla myšlenka, že účel koneckonců světí prostředky. (Heikki Mäki-Kulmala, bývalý taistovec) Poněkud zvláštní ovšem je, že taistovci nebyli izolováni od světa, který obdivovali. Velmi aktivně se účastnili brigád v socialistických zemích, někteří dokonce jezdili studovat do Sovětského svazu Rozhovor s autorkou tohoto textu z Liliuus (1975: 21) se domnívá, že finská společnost byla trestuhodně neinformovaná, z rozhovorů s taistovci však většinou vyplývá, že o poměrech v SSSR věděli relativně mnoho. 27 O fenoménu taistovství existuje několik beletristických knih se svými vlastními zkušenostmi se svěřuje například Anja Snellmann v knize Paratiisin kartta (Mapa ráje, 1999), kde mimo jiné vzpomíná na brigády ve Východním Německu a na Kubě. Zkušenosti dítěte rodičů, již byli součástí hnutí, zase popisuje Laura Honkasalo v knize Sinun lapsesi eivät ole sinun (Tvoje děti nejsou tvoje, 2001).

27 27 Jednou si mi stěžoval jeden vysoce vzdělaný společenský vědec na nepochopitelný šok, který zažili finští turisté. Jedna z turistek ztropila povyk, když na veřejných toaletách nebyla žádná možnost, jak se umýt, a nebyl tam dokonce ani toaletní papír. Trápily jí zrovna ty ženské problémy. Jak si někdo může stěžovat na nějaký toaletní papír, když zrovna dobýváme vesmír! řekl mi. Zopakoval poslední větu ještě několikrát, dopil kávu a zmizel ve své kanceláři. (Heikki Mäki-Kulmala, bývalý taistovec) Myslela jsem na obrázek z Tiedonantaja. Uprostřed Francie stál černý rozcestník, na němž byla nakreslená šipka na Sovětský svaz. Pod tím byl článek o tom, jak v Americe naplánovali život v krytech. Kdyby přišla jaderná válka, staří lidé by se posílali na povrch jako obětní beránci, aby se vidělo, jestli je možné se vrátit z podzemí a pokračovat v životě na liduprázdném světě. Staří lidé by stejně nežili dlouho, takže je můžeme obětovat na oltář lidstva. Děda říkal, že to není pravda. Komunistická propaganda, řekl. Sami používají celý národ jako obětní beránky. Zkouší, jak člověk přežije komunismus bez toaletního papíru. Zčervenala jsem. Byla pravda, že když jsme jeli s tátou do Moskvy za Nikolajem, na záchodě společném pro všechny byty byla jen na kousky rozstříhaná Pravda. Táta mi řekl, že takhle se šetří příroda. (z knihy Laury Honkasalo: Sinun lapsesi eivät ole sinun)

28 Taistovství v praxi Taistovci v žádném případě nebyli rozhodující politickou silou, přestože na několik let v podstatě ovládli akademickou půdu. Nicméně se všemi možnými způsoby snažili ovlivnit veřejný prostor. Jako ukázku jejich činnosti jsem pro účely této práce vybrala tři případy, jež zahýbaly veřejným míněním Případ Solženicyn Jak již bylo řečeno, taistovci se zcela ztotožňovali se sovětskou propagandou prezentovanou zejména na stránkách listu Tiedonantaja. Často se však museli vyrovnávat s informacemi o podmínkách panujících v Sovětském svazu, které unikaly od zrádců a třídních nepřátel. Jedním z nich byl i Alexander Solženicyn. V kapitole o finlandizaci bylo již uvedeno, že finské nakladatelství Tammi odmítlo vydat Souostroví Gulag, které tak muselo ve finskojazyčné mutaci vyjít ve Švédsku. Jedna z nejrozsáhlejších analýz případu Solženicyn vyšla v časopise Kulturní sešity (Kulttuurivihkot), dvorním periodiku marxistického Svazu kulturních pracovníků (Kulttuurityöntekijäin Liitto): Tato činnost (rozruch kolem Solženicyna, pozn. BS) brzdí a ničí rozvoj přátelských vztahů mezi sovětskými národy a Finskem, a je tak proti našim národním zájmům, neboť historická zkušenost nám ukázala, že přátelství a spolupráce s velkým SSSR znamená pro naši zemi bezpečí a úspěch, zatímco nenávist k SSSR přineslo našemu národu jen utrpení. Z tohoto důvodu bylo rozhodnutí nakladatelství Tammi zastavit vydání Solženicynovy knihy rozumné. Oproti tomu je odsouzeníhodné, že švédský nakladatel vydává finskojazyčné vydání zmíněného díla. Znamená to vměšování se do vnitřních

29 29 záležitostí Finska, závažné vměšování se do vzájemných vztahů mezi Finskem a SSSR (Kultturivihkot 1974: 52). V plodné debatě, jež probíhá v SSSR, se nikdo nesnaží umlčet a zakázat nepohodlné názory, této debatě je naopak vlastní, že vychází z principů socialismu a jejím cílem je rozvinout a upevnit socialistickou společnost. Solženicyn k takové debatě nijak nepřispěl, naopak se ji snaží ztížit (Kultturivihkot 1974: 54). Na celé analýze je zajímavé především to, že nikde nepolemizuje s konkrétními Solženicynovými názory či obsahem jeho knih. Článek se pouze snaží přesvědčit čtenáře o bezchybnosti sovětského socialistického zřízení, proti němuž je Solženicyn údajně v opozici. Zcela identický postoj měli taistovci k Andreji Sacharovovi. Alespoň v prvních letech sedmdesátých let jsme je (ruské disidenty, pozn. BS) považovali obecně za klauny a zrádce, jež si imperialismus koupil, aby dělali špinavou práci. Tiedonantaja tvrdil, že spisovatel Solženicyn vlastní několik aut a tráví svůj pohodlný život na své dače, nebo dačách. (...) O Andreji Sacharovovi sovětská propaganda zase šířila mimo jiné pomluvy, že údajně podporuje vojenský převrat v Chile. (Heikki Mäki-Kulma, bývalý taistovec) Černá kniha taistovců Z toho, co již bylo řečeno, vyplývá, že taistovci se nijak nebránili cenzuře, naopak ji ve vztahu k Sovětskému svazu vehementně podporovali. Jejich nejproslulejší akcí byla snaha studentské organizace SOL zavést na všech univerzitách tzv. Černou knihu (Musta kirja), jež by obsahovala všechna reakcionářská a antisovětská díla. Ta by pak musela být odstraněna z univerzitních knihoven i z povinné literatury ke kurzům.

30 30 Odstraněny měly být knihy, které obsahují například znevažují technický a ekonomický vývoj socialistických zemí, představují diktaturu proletariátu jako protiklad demokracie, ztotožňují komunismus s fašismem, tvrdí, že socialistická státní moc se drží u moci násilím a despotismem, nebo tvrdí, že SSSR pronásleduje menšiny a opoziční inteligenci apod. 28 (viz Musta kirja 1974: 6-7) Jaký fašismus? Největší rozruch však na veřejnosti způsobila událost z jara roku Na neoficiální setkání finských spisovatelů byl pozván jejich maďarský kolega Dénes Kiss. 29 Na setkání s finskými kolegy se dostal do sporu se spisovatelem Mattim Rossim, který patřil mezi taistovce. Ten totiž interpretoval zimní válku jako útok fašismu proti socialismu a Kiss se v žertu zeptal: Jakého fašismu? Spisovatelka Anna-Maija Raittila-Nieminen otázku přeložila ještě explicitněji, než ji sám Kiss položil: Kterého fašismu východního nebo západního? Rossi ještě toho večera napsal rozhořčené udání na Maďarský svaz spisovatelů a kopii odeslal i na maďarskou ambasádu v Helsinkách 30. Kissovi po návratu do Maďarska hrozila výpověď z práce, vyloučení ze svazu spisovatelů i odebrání ceny, kterou za své literární dílo dostal. Nakonec mu kariéru zachránil jeho maďarský kolega Pál Bélley, jenž byl v Helsinkách s ním (a jehož jméno si Rossi nezapamatoval) a jenž svědčil v jeho prospěch. Kiss byl však několikrát předvolán k výslechu a musel vypracovat několik verzí zpráv o své cestě do Finska. Půl roku nesměl publikovat. (popis událostí je přebrán z článků v časopise Suomen kuvalehti 28/1975 a 50/1997) Černá kniha nicméně nikdy nebyla uvedena do praxe. Denés Kiss byl mimo jiné uvězněn za svou kritiku okupace Maďarska v roce Překlad dopisu viz příloha.

31 Konec iluzí? Fenomén taistovců ve Finsku nepřežil své vlastní zakladatele, nejaktivnější období můžeme ohraničit roky 1970 a Názory na to, kam se hnutí vytratilo, se různí. Jedno z mnoha vysvětlení je konec války ve Vietnamu a s ní spojená ztráta aktivního nepřítele. Taistovci přišli o jedno z hlavních dělítek mezi my a oni. Důležitou roli hrál jistě i fakt, že generace 1968 ukončovala univerzitní vzdělání a začala zakládat rodiny. Kolektivní identita začala být pomalu nahrazována opět tou individuální. Pro někoho však boj neskončil ještě dlouhá léta. Ti nejaktivnější taistovci nadále pokračovali v levicové osvětě a často v ní pokračují dodnes. Jaakko Laakso v rozhovoru přiznal, že taistovství pro něj definitivně zemřelo až s rozpadem Sovětského svazu. A i tehdy to pro něj byla špatná zpráva. (rozhovor ) Z průzkumu Anny Kontuly z roku 2004 vyplývá, že bývalí taistovci jsou výrazně levicověji orientováni než celá finská populace a většinou svou minulost nepovažují za problematickou. 31 Autorka tohoto textu má s bývalými členy hnutí poněkud jiné zkušenosti. Drtivá většina oslovených 32 se o svém politickém mládí odmítla bavit. Rozhovor poskytla jen spisovatelka Marja-Leena Mikkola, jež však zcela popřela svou účast v hnutí, sama sebe považuje za generaci Druhým byl poslanec za Vasemmistoliitto Jaakko Laakso, jenž však odmítl jak označení hnutí nálepkou stalinistické, tak jeho údajný požadavek diktatury proletariátu Je ovšem otázkou, zda je tento průzkum možné považovat za zcela relevantní respondenti byli jen z Tampere a návratnost dotazníků byla malá. Je dost možné, že vzorek je významně vychýlen od průměru celé skupiny odpovídali jen ti, kteří se za svoji minulost nestydí. 32 Oslovila jsem cca deset bývalých taistovců. 33 Zatímco označení stalinismus je částečně otázkou odlišných kritérií, požadavek diktatury proletariátu se objevuje v několik oficiálních dokumentech taistovců.

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Východní blok. Státy a organizace východního bloku

Východní blok. Státy a organizace východního bloku Východní blok Státy a organizace východního bloku Státy východního bloku Hlavní slovo SSSR 15 svazových republik SSSR největší stát na světě Vliv ve většině států střední a východní Evropy Komunisté s

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4360_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

Historie 13. Otázka číslo: 1. Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA. jedním ze států USA

Historie 13. Otázka číslo: 1. Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA. jedním ze států USA Historie 13 Otázka číslo: 1 Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA jedním ze států USA samostatným státem, který je s USA spojen ekonomickou unií Otázka číslo: 2 V roce 1979 začal SSSR

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:

Více

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960.

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960. Vyhodnocení workshopu: Československo v 50. letech Projekt: Krajské vzdělávací centrum pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Reg. č.: CZ.1.07/1.3.00/14.0026 Datum konání: 5. 10. 2012 Místo konání:

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

uvede příčiny a důsledky světové hospodářské

uvede příčiny a důsledky světové hospodářské Podklad pro celoroční rozvržení učiva dějepisu v 9. ročníku Celoroční rozvržení očekávaných výstupů z RVP ZV, dílčích výstupů a učiva DĚJEPISU 9 škola: třída: vyučující: hodinová dotace: 66 vyučovacích

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Obsah. Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel PRACOVNÍ ANALÝZA

Obsah. Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel PRACOVNÍ ANALÝZA O dobrém špatnu 9 Obsah Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel........... 13 PRACOVNÍ ANALÝZA Pro čtenáře............................................. 63 I Pařížská komuna........................................

Více

Od totality k demokracii. Skládačka

Od totality k demokracii. Skládačka Od totality k demokracii Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme.

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. - a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, - společenské, kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny vzniku ohnisek napětí v Evropě - a v

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0111. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0111. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

Dějiny Sovětského svazu

Dějiny Sovětského svazu Dějiny Sovětského svazu Sovětský svaz (zkr. SSSR) bylo dřívější Rusko. Sovětským svazem se stalo v roce po ruské bolševické revoluci v roce 1917 za První světové války vedením Vladimíra Iljičem Lenina.

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- směřujeme k samostatnému státu. Zdroj textu: vlastní

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- směřujeme k samostatnému státu. Zdroj textu: vlastní NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.29.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací

Více

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3.

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3. VY_32_INOVACE_DEJ_29 Marshallův plán Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1945-48 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný

Více

Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa

Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa FILOSOFICKÁ FAKULTA UNIVERSITY KARLOVY ÚSTAV LINGVISTIKY A UGROFINISTIKY Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti se srpnovou okupací Československa Barbora Skálová obor finština květen 2008 Vedoucí

Více

OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA

OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/5_5.htm http://i.lidovky.cz/09/102/lngal/pks2e7562_odsun.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/czechoslovakia_location_map.svg/

Více

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny

Více

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná.

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná. Studená válka Mír nemožný, válka nemyslitelná. Kdo? USA NATO dvě supervelmoci dva vojenské pakty SSSR Varšavská smlouva USA a SSSR vyšly z 2. sv. války jako dvě supervelmoci se zcela protichůdnými politickými

Více

OSOBNOSTI EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

OSOBNOSTI EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. OSOBNOSTI EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Osobnosti EU V této kapitole se dozvíte: Kdo je Robert Schuman. Co je to Schumanův plán. Kdo je Jean Monnet. Jaký byl účel Spinelliho plánu. Budete schopni:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

NÁVRAT K DEMOKRACII jaro 1968 Alexander Dubček 21. srpna 1968 okupace obnovena Gustav Husák pronásledování normalizace

NÁVRAT K DEMOKRACII jaro 1968 Alexander Dubček 21. srpna 1968 okupace obnovena Gustav Husák pronásledování normalizace NÁVRAT K DEMOKRACII Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s vývojem České republiky při návratu k demokracii. Učebnice: Obrazy z novějších Českých dějin. NÁVRAT

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Bipolarita Počátky studené války

Bipolarita Počátky studené války Bipolarita Počátky studené války Anotace:prezentace se věnuje fenoménu studené války. Rozdělení světabipolarity na dvě poloviny a vztahu SSSR a USA. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče,

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k 1. Imperialismus a. co b. kde 2. Druhá průmyslová revoluce a. co? c. kdy? 3. Pásová výroba a. kdo? 4. Významné objevy a objevitelé konce 19. století. 5. Kultura konce

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Svět mezi světovými válkami Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Svět po 1. světové válce

Více

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Sympatie české veřejnosti k některým zemím

Více

Ke kořenům Havlova pojetí Občanského fóra / 66 Definice Občanského fóra / 75 Neexistovalo jednoduché řešení / 78

Ke kořenům Havlova pojetí Občanského fóra / 66 Definice Občanského fóra / 75 Neexistovalo jednoduché řešení / 78 labyrint18.qxd 7.2.2005 14:57 StrÆnka 9 Předmluva 9 Obsah Úvod / 15 Přístup k tématu / 15 Listopad 89 a věc revoluce / 18 Revoluce bez revolucionářů / 21 Povaha přechodného období / 28 Poděkování / 34

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Sympatie české veřejnosti k některým zemím leden

Více

Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Globální charakter válečného konfliktu. Diplomatické akce během války. Angloamerické spojenectví

Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Globální charakter válečného konfliktu. Diplomatické akce během války. Angloamerické spojenectví Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Globální charakter válečného konfliktu Diplomatické akce během války Angloamerické spojenectví Formování antihitlerovské koalice Teheránská konference Postavení

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 274/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 254 ze dne 09.04.2014 Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Literatura 20. století

Literatura 20. století Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

60. léta Uvolnění a pokus o vlastní cestu invaze sovětských vojsk Konec nadějí

60. léta Uvolnění a pokus o vlastní cestu invaze sovětských vojsk Konec nadějí Sociální práce v historickém kontextu 60. léta Uvolnění a pokus o vlastní cestu 1968 - invaze sovětských vojsk Konec nadějí Jan Dočkal Částečné uvolňovaní ve 2.polovině 50.let 5.března 1953 umírá J.V.Stalin

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Československo: Dubčekova přestávka (dokument CIA 13.6.1968)

Československo: Dubčekova přestávka (dokument CIA 13.6.1968) Československo: Dubčekova přestávka (dokument CIA 13.6.1968) Na stránkách CIA se může veřejnost seznámit s některými dokumenty - produkty této tajné služby -, které byly po letech odtajněny. Jedním z nich

Více

Historikova dílna: O čem nás informují historické dokumenty?

Historikova dílna: O čem nás informují historické dokumenty? Historikova dílna: O čem nás informují historické dokumenty? Pokusme se vžít do situace historika, který rekonstruuje, co byla Světlana. Soubor pěti dokumentů (pramenů), které máme k dispozici, je samozřejmě

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- válečná a poválečná léta. Zdroj textu: vlastní

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- válečná a poválečná léta. Zdroj textu: vlastní NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.35.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací

Více

REVOLUCE Revoluce ve FRANCII

REVOLUCE Revoluce ve FRANCII REVOLUCE 1848 1849 - rok 1848: vypuknutí revolucí na mnoha místech Evropy - cíl: rovnoprávnost, svoboda, samostatnost, sjednocení (Itálie, Německo) - různé důvody: nespokojenost, hospodářské potíže, nemožnost

Více

HNILOBA POD POZLÁTKEM

HNILOBA POD POZLÁTKEM HNILOBA POD POZLÁTKEM (aneb nestvůrné zločiny a neuvěřitelné podlosti kapitalistických mocností ve jménu peněz a moci) PŘEDMLUVA: Nedávno jsem napsal knihu s názvem ZLATÝ KOMUNISTI, v níž jsem se snažil

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Dějepis

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Dějepis Autor: Název školy: Mgr. Petra Junková Základní škola, Radiměř, okres Svitavy Číslo projektu : CZ. 1.07/1.4.00/ 21.0081 Název šablony klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně

Více

Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti. se srpnovou okupaci Ceskoslovenska

Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti. se srpnovou okupaci Ceskoslovenska FILOSOFICKÁ FAKULTA UNIVERSITY KARLOVY ÚSTAV LINGVISTIKY A UGROFINISTIKY Rozmach radikální levice ve Finsku ve spojitosti, "' se srpnovou okupaci Ceskoslovenska Barbora Skálová obor finština květen 2008

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Tento článek je polský pohled na válku, kterou se v Evropě snaží rozpoutat USA.

Tento článek je polský pohled na válku, kterou se v Evropě snaží rozpoutat USA. Vyvolání války v Evropě je způsobem, jak si USA upevní pozici světového hegemona. Aneb jak se na mezinárodní situaci dívají obyčejní Poláci. NATO jako fikce! Vyvolání války v Evropě je způsobem, jak si

Více

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Studená

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

Politologie 1 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4

Politologie 1 Otázka číslo: 1 Otázka číslo: 2 Otázka číslo: 3 Otázka číslo: 4 Politologie 1 MEZINÁRODNÍ VZTAHY A MODERNÍ UDÁLOSTI Otázka číslo: 1 Korejská válka: se odehrála v letech 1950 1953 začala útokem jihokorejské armády skončila příměřím v Pchanmundžonu Otázka číslo: 2 Které

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

První světová válka Vznik Československého státu

První světová válka Vznik Československého státu První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a

Více

Český politický extremismus stručný exkurs

Český politický extremismus stručný exkurs Český politický extremismus stručný exkurs Mgr. Michal Mazel Vstupní poznámky Spor o samotný pojem, definice politologické, úřední, policejní, využití politické Související pojmy: totalitarismus, radikalismus,

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s poválečným uspořádáním Evropy

Více

KOMUNISMUS V SSSR. Socialismus, marxismus-leninismus, komunismus

KOMUNISMUS V SSSR. Socialismus, marxismus-leninismus, komunismus KOMUNISMUS V SSSR Socialismus, marxismus-leninismus, komunismus SOCIALISMUS -19. stol. průmyslová revoluce nová spol. vrstva - proletariát (= dělníci) -těžké podmínky snaha o zlepšení jejich postavení

Více

VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED

VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED Informace STEM ze dne 5. 3. 13 CESTA VÁCLAVA KLAUSE ČESKOU POLITIKOU I. VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti

Více

Neděle, 19. března 2017 / Vanja Džurič

Neděle, 19. března 2017 / Vanja Džurič Neděle, 19. března 2017 / Vanja Džurič Srbští přestavitelé a kosovští Srbové si připomněli výročí etnických nepokojů na Kosovu v březnu 2004 Vládní činitelé ze Srbska a místní kosovští Srbové se v pátek

Více

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Témata z oblasti světové politiky se v sociologických šetřeních či průzkumech veřejného mínění neobjevují příliš často, ačkoli

Více

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho 1.7.Vysoké školy v období 1.republiky ze statistického pohledu Vzhledem k velkému časovému rozsahu je použito řady pramenů a přehledů, vydávaných jednorázově či periodicky dřívějšími orgány státní statistiky

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3510 č. archivní pomůcky: 8967 Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice 1945-1948 inventář Mgr.Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941)

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) 2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) OSA A JEJÍ ÚTOČNÉ CO TO BYLO? PŘEDVÁLEČNÉ OBĚTI 1939? PLÁNY SRPEN 1939: Moskva, min. zahraničí SSSR:Molotov, Německa:Ribbentrop Vláda Německé Říše a vláda

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0104. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0104. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Mezi světovými válkami

Mezi světovými válkami Mezi světovými válkami První světová válka byla velkým mezníkem v lidských dějinách především v Evropě dalekosáhlé změny důsledkem poválečného uspořádání je druhá světová válka Pařížská mírová konference

Více

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední

Více