Informovanost pacientů s akutní myeloidní leukemií

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Informovanost pacientů s akutní myeloidní leukemií"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství Jiřina Procházková Informovanost pacientů s akutní myeloidní leukemií Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Špačková Brno

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jany Špačkové pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v závěrečném soupisu literatury. V Brně Jiřina Procházková 2

3 Poděkování Děkuji Mgr. Janě Špačkové za odborné vedení bakalářské práce, za její cenné rady, vstřícnost a zejména za trpělivost. Dále děkuji všem respondentům z Interní hematologické a onkologické kliniky, kteří se do výzkumu zapojili. A v neposlední řadě děkuji své rodině za podporu během celého studia. 3

4 OBSAH ÚVOD LEUKEMIE Rozdělení leukemie Akutní myeloidní leukemie Etiologie onemocnění Symptomatologie onemocnění Diagnostika onemocnění Klasifikace onemocnění Léčba onemocnění Hodnocení výsledku léčby Prognóza onemocnění Nežádoucí účinky léčby INFORMOVANOST PACIENTA A PRÁVNÍ NORMY Právní normy Zákon č. 372/2011 Sb Zákon č. 372/2011 Sb Informovaný souhlas KOMUNIKACE Základní dělení komunikace Komunikace s onkologickým pacientem CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY METODIKA VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA Demografické údaje Výsledky šetření související s obecnými údaji o informovanosti v průběhu léčby a léčebném režimu Výsledky šetření související s informovaností o léčebném režimu v průběhu léčby

5 6.4 Výsledky šetření související s poskytnutými informacemi o průběhu léčby a léčebném režimu OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ DISKUZE NÁVRH ŘEŠENÍ ZÁVĚR ANOTACE ANNOTATION SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD Nádorová onemocnění jsou jedním z největších současných zdravotních problémů. Patří mezi nejvýznamnější příčiny pracovní neschopnosti a invalidity. Lidé s onkologickým onemocněním netrpí pouze fyzicky, ale mají také psychické a sociální problémy. Péče o onkologické pacienty vyžaduje mnohostrannou spolupráci. S těmito nemocnými se setkáváme nejen na onkologických pracovištích, ale prakticky na všech odděleních a ambulancích. Důležitou roli hraje spolupráce s rodinou pacienta. 1 Akutní myeloidní leukemie patří mezi vzácná nádorová onemocnění krve. Na specializovanou kliniku v Brně přichází ročně asi 70 nově diagnostikovaných pacientů. Onemocnění se vyskytuje převážně ve vyšším věku, ale není překvapením, když se na oddělení přijímá mladý pacient. Nově diagnostikovaný pacient se ocitne na klinice ze dne na den, bez předchozího varování, bez možnosti se vrátit domů, do zaměstnání, ocitne se v nové realitě. Velmi významnou složkou v medicíně je informovanost pacienta. Tato oblast je stále podceňovaná a odsouvaná do pozadí. Přitom dobře zvládnutá informovanost pacienta ovlivní pozitivně celý další proces. Nenahradí sice odborné znalosti a dovednosti, ale přispěje k příznivému dopadu jejich aplikace a naopak. 2 Pro vypracování bakalářské práce jsem si zvolila téma Informovanost pacientů s akutní myeloidní leukemií. Dlouhodobě pracuji na Interní hematologické a onkologické klinice ve Fakultní nemocnici Brno a mohu říci, že akutní myeloidní leukemie mě vždy zajímala trochu více než ostatní diagnózy léčené na naší klinice. Považuji za důležité, aby byl pacient dobře informovaný o průběhu léčby a léčebném režimu. při léčbě se často objevují nežádoucí účinky léčby, které se opakují u všech nemocných. Pro pacienta to bývá náročné jak po stránce psychické, tak i fyzické. Z těchto důvodů jsem se rozhodla zjistit míru informovanosti v průběhu jejich léčby a léčebném režimu. Zajímalo mě, zda se nevyskytne oblast, kde pacienti potřebují lepší osvětu. Jsem přesvědčená, že dobře informovaný pacient vše zvládá lépe, s menším strachem a jistotou. 1 Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHAMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. KOREŠOVÁ, J., Péče o informovanost pacienta, Facultas nostra, 2009, č. 74, s

7 1 LEUKEMIE Leukemie je obecný název pro skupinu onemocnění kostní dřeně, u které je charakteristické nádorové bujení krvetvorné tkáně (hemoblastóza). Podstatou nádorového bujení je chromozomální aberace (odchylka) kmenové buňky kostní dřeně na různém stupni vyzrávání a díky ní se její defekt přenáší do dalších buněčných generací. 3 Poprvé název leukemie použil německý patolog Rudolf Virchow v polovině 19. století a jako jeden z prvních lékařů toto onemocnění rozpoznal. První zmínky o leukemii se datují již před rokem Rozdělení leukemií Leukemie se dle typu zmnožených krvinek rozděluje na mnoho podtypů. Podle průběhu se dělí na akutní a chronickou. Akutní leukemie mají rychlý průběh a bez léčby vedou k předčasnému úmrtí řádově za dny až týdny od prvních příznaků, které vedly ke stanovení diagnózy. Chronické leukemie mají průběh nemoci pomalejší a dokonce měsíce až roky nevyžadují žádnou léčbu. Pro běžnou komunikaci používáme rozdělení na čtyři hlavní typy, jak ukazuje tab Tab. 1 - Hlavní rozdělení leukemií 6 Akutní leukemie Chronické leukemie akutní lymfatická leukemie akutní myeloidní leukemie chronická lymfocytární leukemie chronická myeloidní leukemie Leukemie lymfoidní řady vznikají nádorovou transformací lymfoidní kmenové buňky, ze které vznikají T a B lymfocyty. 7 je typická chromozomální odchylka, tzv. Philadelfský chromozom. 8 Pro chronickou myeloidní leukemii 3 Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, s Srov. MAYER, J., STARÝ, J. a kol., Leukemie, s Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHAMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. Tamtéž, s Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, s Srov. Tamtéž, s

8 1.2 Akutní myeloidní leukemie Akutní myeloidní leukemie (dále jen AML) je definovaná jako klonální expanze nezralých buněk krvetvorby (myelobastů), které tvoří více než 20 % jaderných buněk v kostní dřeni. V periferní krvi není vždy vysoký počet bílých krvinek podmínkou, v některých případech může být počet bílých krvinek normální, dokonce i snížený. Onemocnění tvoří 80 % všech akutních leukemií v dospělém věku Etiologie onemocnění Příčina AML není zcela objasněna. Na vzniku onemocnění se mohou podílet některé faktory, které riziko vzniku onemocnění zvyšují. Mezi tyto faktory patří: - karcinogenní chemikálie (benzen, pesticidy, herbicidy, deriváty benzenu); - radiační záření (radioterapie nádorového onemocnění, havárie jaderného záření); - předchozí protinádorová terapie (cytostatika); - vzácně se objevují u hereditární choroby spojené s vyšší fragilitou chromatinu (Bloomův syndrom, Fanconiho anémie, Kostmanův syndrom, Wiskottův-Aldrichův syndrom), také Downův syndrom, Klinefelterův syndrom a Patauův syndrom Symptomatologie onemocnění Zcela typický příznak AML nemá. Klinické příznaky jsou způsobeny převážně nedostatkem funkčních krvinek v krevním oběhu. Z tohoto důvodu lze říci, že stav nemocného se velmi rychle zhoršuje a může být přijat i ve velmi závažném stavu. 11 Příznaky vyvolané útlakem normální krvetvorby: - nedostatek červených krvinek (anémie) způsobuje únavu, sníženou výkonnost, dušnost, bušení srdce, závratě; - nedostatek bílých krvinek (leukopenie) způsobuje často opakující se infekce, které většinou nereagují na antibiotika, typické jsou záněty horních cest dýchacích; 9 Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s

9 - nedostatek krevních destiček (trombocytopenie) způsobuje krvácení z nosu, z dásní, dále krvácení do kůže, tzv. petechie, drobné tečkovité krvácení do kůže. Příznaky vyvolané vysokým počtem leukemických buněk: - vysoký počet leukemických buněk (dále jen leukostáza) v krvi, způsobuje obtížnou průchodnost krve malými cévami, nejčastěji dochází k leukostáze v plicích projevující se dušností, u postižení mozku se projevuje bolestí hlavy, závratí a poruchou zraku. Příznaky vyvolané přítomností leukemických buněk v jiných orgánech: - infiltrace jater a sleziny se projevuje zvětšením a bolestí břicha; - infiltrace kůže se projevuje jako atypická nesvědivá vyrážka; - infiltrace dásní se projevuje jejich zbytněním, tzv. hyperplazie dásní. Nespecifické příznaky: - slabost, malátnost, pocit vyčerpání, noční pocení, nechutenství, ztráta tělesné hmotnosti, zvýšená tělesná teplota až horečka bez prokazatelné infekce Diagnostika onemocnění Mezi základní vyšetření při podezření na AML patří krevní obraz a jeho mikroskopicky hodnocený diferenciální rozpočet a vyšetření kostní dřeně. Krevní obraz stanovuje počet bílých a červených krvinek a počet krevních destiček. Pro AML je typická nízká koncentrace červeného krevního barviva (hemoglobinu) způsobená sníženým počtem červených krvinek. Dalším typickým znakem je nízký počet krevních destiček. Celkový počet bílých krvinek bývá různý. Často je zvýšený, ale může být i normální nebo snížený. Pro diagnózu AML svědčí přítomnost leukemických buněk (dále jen blastů) v diferenciálním krevním obraze. 13 Vyšetření kostní dřeně se provádí v lokální anestézii, nejčastěji vpichem (punkcí) do hrudní kosti pomocí speciální punkční jehly, tzv. sternální punkce. Výjimečně se odebírá vzorek kostní dřeně z lopaty kyčelní kosti, tzv. trepanobiopsie. Základním vyšetřením kostní dřeně je mikroskopická analýza nátěru dřeňové krve 12 Srov. MAYER, J., STARÝ, J. a kol., Leukemie, s Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s

10 na sklo (myelogram). Stanovení onemocnění potvrzuje přítomnost více než 20 % blastů v kostní dřeni. 14 Další nezbytné vyšetření z kostní dřeně pro stanovení diagnózy AML je vyšetření průtokovou cytometrií (flowcytometrie). Jde o metodu, která zjišťuje přítomnost nejrůznějších znaků na povrchu nebo uvnitř krvinek. 15 Cytogenetické a molekulárně biologické vyšetření se v posledních letech staly rovněž nezbytnou součástí diagnostiky, které zpřesňují prognózu nemocných. Cytogenetické vyšetření a vyšetření FISH (fluorescence in situ hybridization) zkoumají početní a strukturní změny chromozomů v leukemických buňkách. 16 Molekulárně biologické vyšetření zkoumá změny v genech leukemických buněk analýzou nukleových kyselin Klasifikace onemocnění Pro klasifikaci typu AML se celosvětově používají dva klasifikační systémy, první je Francousko-Americko-Britská klasifikace (dále jen FAB) a druhá je klasifikace dle Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO). FAB klasifikace, jak ukazuje tab. 2, je založena na morfologii, která se dělí na sedm typů. 18 Tab. 2 - Typ AML dle FAB klasifikace. 19 FAB subtyp Typ AML M0 M1 M2 M3 M4 M5 M6 M7 s minimální diferenciací myeloblastová bez vyzrávání myeloblastová s vyzráváním promyelocytární myelomonoblastová monoblastová erytroblastová megakaryoblastová 14 Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s Srov. MAYER, J., STARÝ, J. a kol., Leukemie, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s Srov. Tamtéž, s

11 Klasifikace dle WHO je používána od roku 2001, postupně revidována a nová edice (viz příloha 1, s. 60) vychází z cytochemických a imunofenotypických znaků. Je doplněna o znaky cytogenetické a molekulárně biologické Léčba onemocnění Po stanovení diagnózy je nutno rozhodnout o způsobu léčby. Zda léčba bude probíhat s kurativním, paliativním či symptomatickým záměrem. Výběr léčebného postupu ovlivňuje celkový zdravotní stav pacienta, typ onemocnění a výsledky cytogenetického a molekulárně biologického vyšetření. Základem léčby je podávání cytostatických látek (dále jen chemoterapie). Vzhledem k rychlému množení blastů je důležité zahájit léčbu co nejdříve. Neodkladné zahájení léčby je nutné u akutní promyelocytární leukemie (dále jen APL), kde je vysoké riziko akutního úmrtí v důsledku krvácení do centrálního nervového systému, zvláště pak u APL s vyšším počtem bílých krvinek nad 50 x10 9 /l a u rozvinuté diseminované intravaskulární koagulace. Dále neodkladné zahájení léčby je nezbytné v případech, kdy jsou poškozeny orgány leukostázou nebo infiltrací (prostoupením). U leukemie se syndromem leukostázy se provádí akutní leukaferéza - přístrojové zmenšení počtu cirkulujících blastů. 21 Kurativní léčba Tato léčba má dvě fáze, které nazýváme indukční a postremisní. Cílem indukční léčby je navodit kompletní remisi onemocnění a cílem postremisní léčby je zničení zbytkové nemoci a úsilí o vyléčení či udržení dlouhodobé remise onemocnění. 22 Klasickým indukčním schématem je podání cytosinarabinosidu (dále jen ara-c) a léku ze skupiny antracyklinů (daunorubicin, mitoxantron a jiné). Léčba vede záměrně k těžké dřeňové aplázií, trvající asi tři až čtyři týdny. Během této doby je snaha zahubit co nejvíce blastů. Obnova krvetvorby nastává ze zbývajících zdravých kmenových buněk. Období po podání chemoterapie je provázeno řadou nežádoucích účinků. Zhodnocení efektu indukční léčby se provádí vyšetřením kostní 20 Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s

12 dřeně až po úplné obnově krvetvorby. U postremisní fáze se zpravidla podávají dva až čtyři cykly intenzivní chemoterapie. Nejčastěji se podává ara-c ve středních nebo vysokých dávkách. Podobně jako po indukční léčbě dochází k těžké dřeňové aplázii. Zhodnocení efektu léčby se provádí po každém cyklu chemoterapie vyšetřením kostní dřeně. Mezi další postupy postremisní léčby patří podání vysokých dávek (dále jen vysokodávkované) chemoterapie s podporou autologními nebo alogenními krvetvornými buňkami. Vysokodávkovaná chemoterapie je velmi toxická pro krvetvorbu. Pokud nedojde k zpětnému podání dříve odebraných vlastních či dárcovských krvetvorných buněk, nemusí dojít k obnovení krvetvorby, které je provázeno fatálními komplikacemi. 23 Autologní transplantace krvetvorných buněk spočívá v odběru vlastních krvetvorných buněk, které se uchovávají do termínu transplantace. Transplantát není možné zchladit přímo, proto je nutné k suspenzi mononukleárních buněk transplantátu přidat tzv. kryoprotektivum. Nejběžnější metoda uchování je v tekutém dusíku, ve speciálních kontejnerech při teplotě -196 o C, tzv. kryokonzervace. V případě provedení alogenní transplantace je nutné na prvním místě hledat potenciálního dárce v rodině. Nejprve se testují sourozenci nemocného (pravděpodobnost shody je 25%). Pokud není nalezen vhodný příbuzenský dárce, je zahájeno hledání dárce v českých a zahraničních registrech dárců kostní dřeně. Zcela výjimečně lze provést transplantaci od tzv. haploidentického dárce (rodič, potomek). 24 Alogenní transplantace má nepochybně větší protinádorový efekt než transplantace autologní, ale je také zatížena nezanedbatelným procentem komplikací. V období po transplantaci se může objevit tzv. reakce štěpu proti hostiteli (GvHD). 25 Reakce štěpu proti hostiteli je způsobena imunologickou reakcí buněk transplantátu, které napadají organismus svého nového nositele. 26 Paliativní léčba Cílem této léčby není vyléčení pacienta, ale potlačení aktivity nemoci a zachování kvality života. Současně vede ke zmírnění nebo prevenci některých 23 Srov. MAYER, J., STARÝ, J. a kol., Leukemie, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s

13 příznaků a komplikací AML. 27 Upřednostňuje se podávání nízké dávky ara-c ve formě podkožních injekcí. Účinnost této léčby je individuální. U některých pacientů je pouze krátkodobá a u některých vede i k navození remise onemocnění. 28 Symptomatická léčba Cílem léčby je tlumení všech obtíží a komplikací, které sebou přináší postupné zhoršování onemocnění tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší kvality života. V České republice existují specializovaná pracoviště, tzv. hospicová zařízení. Do hospice jsou přijímáni pacienti v terminálním (konečném) stadiu onemocnění. Péče je zaměřena především na léčbu bolesti, dále je důležitá psychosociální a spirituální podpora pacienta. Účel hospice znamená především doprovázet nemocného a jeho rodinu na náročném a těžkém úseku životní cesty. V současné době je v České republice 11 lůžkových hospiců a 9 domácích (mobilních) hospiců Hodnocení výsledku léčby Remise onemocnění znamená vymizení příznaků nemoci při klinickém a laboratorním vyšetření. Remisi lze rozdělit na kompletní - nemoc není běžnými postupy identifikovatelná, nebo parciální - částečný ústup nemoci o více než 50 %. 30 U AML se také hodnotí cytogenetická remise - vymizení chromozomálních markerů, které jsou přítomné v době diagnózy a molekulární remise - absence genů přítomné v době diagnózy. 31 Rezistentní onemocnění je odolné intenzivnímu léčebnému přístupu, nedaří se navodit kompletní ani parciální remisi onemocnění. 32 Relaps onemocnění (návrat) je opětovné zmnožení blastů v periferní krvi nebo v kostní dřeni po předcházející navozené kompletní remisi. 33 Progrese onemocnění je postupné zhoršování onemocnění Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHAMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s Srov. O CONNOR, M., ARANDA, S. a kol., Paliativní péče - pro sestry všech oborů, s Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHAMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. MAYER, J., STARÝ, J. a kol., Leukemie, s Srov. VOKURKA, M., HUGO, J. a kol., Praktický slovník medicíny, s Srov. MAYER, J., STARÝ, J. a kol., Leukemie, s Srov. VOKURKA, M., HUGO, J. a kol., Praktický slovník medicíny, s

14 1.2.7 Prognóza onemocnění Vyjádřit se o prognóze nemocných s AML je velmi zavádějící. Prognóza je dána rizikovými faktory. Některé cytogenetické podskupiny mají prognózu velmi příznivou a vyléčení je možné i standardní chemoterapií bez následné transplantace. Jiné cytogenetické podskupiny mají naopak velmi agresivní charakter a jsou zpravidla odolné na chemoterapii Nežádoucí účinky léčby Nežádoucí účinek je nechtěná nebo nepříznivá reakce organismu na podané léčivo. 36 Nejvíce rizikovým obdobím pro rozvoj nežádoucích účinků je období po podání chemoterapie. Většina nežádoucích účinků léčby má přechodný charakter. Spolupráce pacienta a dodržování léčebného režimu v průběhu léčby AML může velmi přispět k minimalizaci možných nežádoucích účinků. Mezi nečastější nežádoucí účinky řadíme: Akutní nevolnost a zvracení: intenzita nevolnosti či zvracení závisí od dávky a druhu chemoterapie. Tento typ nežádoucího účinku je nutno dopředu předvídat a podávat účinné léky tlumící zvracení. 37 Útlum krvetvorby: projevuje se nedostatkem funkčních krvinek v krvi, zejména poklesem bílých krvinek, především neutrofilních granulocytů, tzv. neutropenií, která způsobuje riziko vzniku infekčních komplikací, proto je nutné v tomto období dodržovat nezbytná opatření (viz příloha 2, s. 61). 38 Dalším projevem je nedostatek červených krvinek, který způsobuje tzv. anemický syndrom - únava, slabost, bušení na hrudi, bledost, dušnost, hučení v uších. Útlum krvetvorby se dále projevuje nedostatkem krevních destiček, tzv. trombocytopenií, které je spojeno s rizikem krvácení. Při poklesu červených krvinek a krevních destiček pod kritickou hodnotu je přistoupeno k podání transfuzních přípravků. 35 Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s Srov. VLČEK, J., FIALOVÁ, D. a kol., Klinická farmacie I., s Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHAMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. ADAM, Z., KREJČÍ, M., VORLÍČEK, J. a kol., Hematologie, přehled maligních hematologických nemocí, s

15 Poškození sliznice zažívacího traktu (mukozitída): buňky zažívacího traktu od dutiny ústní až po konečník jsou podobně jako buňky nádorové velmi vnímavé k podání chemoterapie, která je poškodí. Projevuje se nevolností, zvracením, obtížemi při polykání, bolestí v dutině ústní, hrdle a v žaludku, ale i průjmy a bolestmi při odchodu stolice. 39 Organismus, který není schopen přijímat dostatečné množství hodnotné stravy, je nucen začít využívat nejen své zásobní živiny, ale i vlastní stavební látky - svalové bílkoviny. 40 Infekční komplikace: jsou způsobeny přechodným nedostatkem bílých krvinek a poruchou jejich funkce. Infekce se projevuje horečkou, zvýšenou tepovou frekvencí, poklesem krevního tlaku a zrychleným dýcháním. 41 Ztráta vlasů: v intenzivní léčbě AML velmi často dochází ke ztrátě vlasové pokrývky. Ztráta vlasů je pouze přechodný stav a po ukončení léčby se pokrývka hlavy plně obnoví. 42 Záněty žil: vznikají v místě aplikace chemoterapie. Léčba spočívá v lokální aplikaci protizánětlivých léků na postižené místo. Mezi pozdní a méně časté nežádoucí účinky řadíme: Poškození srdce: vedlejší účinky na srdce se mohou objevit v průběhu léčby, bezprostředně nebo mnoho let po ukončení léčby. Poškození srdce není vratné, proto je důležité míru poškození srdce chemoterapií pravidelně sledovat pomocí echokardiografie. Poškození ledvin: poškození se nejprve projevuje většími ztrátami magnezia, které mohou způsobit pocity brnění, později může přejít do poškození vylučování odpadních látek z těla ven a vést k zadržování těchto nežádoucích dusíkatých látek v organismu. Neurologické poškození: projevující se poškozením periferních nervů a centrálního nervového systému. 43 Plicní poškození: míra plicního poškození je obvykle závislá na dávce a délce účinků chemoterapie, které mohou způsobit vznik plicní fibrózy Srov. JANÍKOVÁ, A., DOUBEK, M. a kol., Jak si poradit s nádorovým onemocněním krve, s Srov. Tamtéž, s Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHAMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, s Srov. MAYER, J., STARÝ, J. a kol., Leukemie, s

16 Neplodnost: plodnost může být trvale snížena či nevratně poškozena. U pacientů, kteří jsou ve fertilním věku a plánují v budoucnu děti, se u mužů před zahájením chemoterapie provádí odběr spermatu, které je následně zamraženo a u žen se nejčastěji využívá ochrana vaječníků léky, tzv. analoga gonadoliberinu, které ovlivňují dozrávání vajíček a uvádějí vaječníky do klidového stavu (podobně jako u žen v klimakteriu). Vaječníky jsou pak méně citlivé k nežádoucím účinkům chemoterapie. 45 Vznik dalšího nádorového onemocnění: vlivem chemoterapie se s odstupem několika let zvyšuje pravděpodobnost vzniku dalšího nádorového onemocnění, tento výskyt je však vzácný Srov. JANÍKOVÁ, A., DOUBEK, M. a kol., Jak si poradit s nádorovým onemocněním krve, s Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHAMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s

17 2 INFORMOVANOST PACIENTA A PRÁVNÍ NORMY Nedílnou součástí péče o nemocné s AML a jejich blízké je správná informovanost a pravidelná komunikace s nimi. Informovanost nemocných přináší kognitivní (průběžnou, poznávací) kontrolu nemoci. Jsou-li nemocní informováni o průběhu léčby, zcela určitě snáší nemoc klidněji. Nejistota a neinformovanost ztíží průběh léčby a zvládnutí možných komplikací, které náročná léčba AML přináší. 47 Důležité je správně načasovat dobu podání informace. Potřebné informace by měly být sdělovány s předstihem, aby informování proběhlo v klidu a pacient měl možnost informace strávit a zažít. Pokud by docházelo k prodlení, pak si pacient vytvoří vlastní představu na základě laických podání Právní normy Zásadní dokument zabývající se problematikou informovanosti nemocného je Úmluva o lidských právech a biomedicíně v kapitole III, článek 10 pod názvem Soukromí a právo získat informace. - Právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví. - Právo nemocného znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu, přání každého nebýt takto informován je nutno respektovat. Zdravotníci jsou povinni chránit soukromí pacienta správným zacházením se zdravotnickou dokumentací a nesdělují citlivé informace třetím osobám. 49 Oblast poskytování informací je uvedena v zákoně č. 372/2011 Sb. tj. zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v platném znění, který nahrazuje zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu. Podstatné části, týkající se problematiky informovanosti jsou v Srov. ŠAMÁNKOVÁ, M. a kol., Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu, s Srov. KOREŠOVÁ, J., Péče o informovanost pacienta, Facultas nostra, 2009, č. 74, s Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas - proč a jak?, s Srov. Zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách) [online]. Dostupné na www: =15#local-content. [cit ]. 17

18 2.1.1 Zákon č. 372/2011 Sb. 32 Odstavec 1 zmiňuje, že pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popř. určí osoby, kterým mají být informace podány. Odstavec 2 udává, že informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu pacienta může být zadržena v nezbytném rozsahu a po dobu nezbytně nutnou, lze-li předpokládat, že by její podání mohlo pacientovi způsobit vážnou újmu na zdraví. Odstavec 3 definuje obdobnou úpravu pro podání informace o zdravotním stavu nezletilého pacienta a pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům Zákon č. 372/2011 Sb. 33 V odstavci 1 jsou uvedeny právní podmínky poskytování informací, kdy pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a zda současně mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené. Dále pacient může vyslovit zákaz poskytovat informace o zdravotním stavu určeným osobám a tento zákaz kdykoliv odvolat. Odstavec 2 uvádí, že zákaz podání informace o zdravotním stavu vyslovený pacientem se nepoužije na podávání informací, které mohou být sděleny bez souhlasu pacienta podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů. Odstavec 3 zmiňuje, že jde-li o pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby (dle odstavce 1), mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů, popř. kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. V odstavci 4 je zmiňovaná úprava práva zemřelého pacienta. Osoby blízké a osoby určené pacientem, mají právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, informace o výsledku pitvy (byla-li provedena), včetně nahlížet do zdravotnické dokumentace, popř. pořizovat si z nich výpisy nebo kopie. Odstavec 5 udává, že právo na informace o zdravotním stavu pacienta 51 Srov. Zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách) [online]. Dostupné na www: =15#local-content. [cit ]. 18

19 v nezbytném rozsahu, mají i osoby, které s pacientem přišly do styku a tyto informace jsou rozhodné pro ochranu jejich zdraví Informovaný souhlas Uplatnění informovaného souhlasu je popsáno v 34 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (viz příloha 3, s. 64). 53 Informovaný souhlas pacienta se stal důležitým nástrojem pro poskytování informací. Jeho význam je mimořádný proto, že bez informovaného souhlasu není možné pacienta léčit. V článku 5 Úmluvy o biomedicíně je uvedeno, že každý zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Výjimkou je stav nouze, kdy nelze získat příslušný souhlas a současně je lékařský zákrok pro záchranu zdraví a života nemocného nutné provést bezodkladně. 54 V případě, že pacient chce znát informace o svém zdravotním stavu, má na ně právo. Toto právo se realizuje ústně, konkludentně nebo písemně. Konkludentní souhlas znamená, že souhlas pacienta vyplynul ze situace a je udělen mlčky, nicméně s významně souhlasným gestem. 55 Informace o výkonech, které jsou v kompetenci lékaře, nemůže pacientovi podávat nikdo jiný než lékař. Jestliže jde o výkony, které provádí zcela samostatně nelékařský zdravotnický pracovník, pak informaci podává ten zdravotnický pracovník, který je samostatně způsobilý k výkonu nebo k poskytování příslušné péče. 56 Opakem informovaného souhlasu se nejčastěji používá tzv. negativní revers. Pacient odmítá navrhovanou strategii léčby a současně je seznámen s informacemi, že neudělením informovaného souhlasu se vystavuje značným zdravotním rizikům Srov. Zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách) [online]. Dostupné na www: =15#local-content. [cit ]. 53 Srov. Zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách) [online]. Dostupné na www: =15#local-content. [cit ]. 54 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas - proč a jak?, s Srov. Tamtéž, s Srov. MACH, J., Lékař a právo - praktická příručka pro lékaře a zdravotníky, s Srov. Tamtéž, s

20 3 KOMUNIKACE Komunikace, která je chápaná jako proces předávání informací mezi dvěma či více komunikujícími subjekty, je tedy základem všech lidských vztahů. Jedná se o proces sdílení přenosu a výměny významů a hodnot, zahrnující nejen oblast informací, ale také další projevy a výsledky lidské aktivity, jako jsou zboží, formy chování, umělecké výtvory apod. 58 Záměr každé komunikace je vyvolat odpověď, proto je komunikace dějem. Komunikační proces je složen z pěti základních složek: - komunikátor (mluvčí) osoba, od které určité sdělení vychází a může své sdělení i zakódovat; - komunikant (příjemce) osoba, které je zpráva určena a která se ji snaží rozšifrovat a porozumět ji; - komuniké zpráva, která je vysílaná; - zpětná vazba (reakce, odpověď) oznámení o tom, že informace byla přijata; - situační kontext situace a prostředí, ve kterém komunikace probíhá a která zásadně může změnit obsah sdělovaného Základní dělení komunikace Verbální komunikace Pro verbální komunikaci je charakteristické využívání slov jako symbolů a znaků (kódů) nejen k předání informací, ale i myšlenek, sdílení zkušeností a zážitků, ověření mínění druhých, vnímání vysílaných symbolů a vnímání okolního světa. 60 Základní kriteria účinné verbální komunikace, dle Kozier a kol., (1995): - jednoduchost spočívá v používání běžných a srozumitelných slov; - stručnost lze používat jak v mluveném, tak v psaném projevu, používané zkratky 58 Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s Srov. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J., Zdravotnická psychologie - teorie a praktická cvičení, s Srov. POKORNÁ, A., Komunikace pro seniory, s

21 bývají problémem, které mohou komunikaci zkomplikovat; - zřetelnost znamená přesné vyjádření významu toho, co chceme sdělit; - načasovanost a závažnost zprávy, které mají mít svůj správný dopad u příjemce, by měly být vhodně načasovány; - přizpůsobivost podané zprávy je třeba měnit podle toho, jak na ně příjemce reaguje; - důvěryhodnost nejdůležitějším kritériem účinné komunikace. Aby byly informace věrohodné, musí vycházet ze znalostní problematiky, z dostupných informací a musí být podány naprosto přesvědčivě. 61 Nejrozšířenějším druhem verbální komunikace je rozhovor, jehož základním úkolem je zjišťování vztahů ke skupině i sobě samému, ověřování názorů, postojů, stanovisek o nejrůznějších jevech ve světě, životě i o sobě. Podává nám informace o obsahu duševního života člověka, pomáhá zkoumat motivy, přání, plány a jiné. Podílí se na zjišťování vědomostí, zkušeností a postavení v zaměstnání. Ve zdravotnictví má nenahraditelné postavení. Všechny okolnosti a skutečnosti zjištěné rozhovorem s pacientem musí být zaznamenány v ošetřovatelské dokumentaci a využity při vlastní ošetřovatelské práci. Na rozhovoru jsou významné tři složky, a to autokomunikace (vnitřní monolog), zpětná vazba (zdravotník zjišťuje, zda ho nemocný chápe) a reakce nemocného a zdravotníka. Každý rozhovor má stránku věcnou (informace získáváme a dodáváme) a stránku sociálně emoční, která je dána postojem zdravotníka k pacientovi. 62 Druhy rozhovorů, dle Čížkové (2000): - standardizovaný rozhovor má přesně určenou formulaci otázek a jejich pořadí; - nestandardizovaný rozhovor určuje pouze závazné cíle sledování, z nichž má být rozhovor veden; - volný rozhovor sleduje konkrétní cíl, nicméně prostředky k jeho dokončení nejsou předem stanoveny; - individuální rozhovor slouží k získávání soukromých údajů a informací z osobního života; - skupinový rozhovor často bývá veden jako skupinová diskuze; 61 Srov. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J., Zdravotnická psychologie - teorie a praktická cvičení, s Srov. Tamtéž, s

22 - diagnostický rozhovor sbírá a odhaluje fakta, která se týkají zkoumané osoby a její činnosti; - terapeutický rozhovor využíván v lékařské psychologické i psychoterapeutické praxi, je zaměřen na uklidnění, povzbuzení a řešení problémové situace. 63 Neverbální komunikace Respektive komunikace beze slov (viděná, mimoslovní) je nejčastěji charakterizována a definována jako komunikace nepoužívající slov. Je vývojově starší a existovala dávno předtím, než se vyvinula řeč. 64 Ve zdravotnictví jsou projevy neverbální komunikace velmi významné. Je zde velká potřeba dorozumění a navázání vzájemné důvěry. Zásady správné komunikace nemůžeme v důsledku specifických podmínek často dodržet. Jen podat ruku nemocnému člověku je často obtížné, gesta pacienta mohou být zkreslená, v mezilidské komunikaci je poloha vleže mimo intimní sféru prakticky nevídaná. Pacienti se často nacházejí v náročné životní situaci s doprovodným emociálním podtextem a při provádění ošetřovatelské péče vstupujeme pacientům do zóny, kam pouští pouze nejbližší osoby. Naše doteky jsou předem spojovány s nepříjemnými prožitky. Důležitou dovedností zdravotní sestry je vyznat se v řeči těla, umět pracovat se svými neverbálními projevy a umět naslouchat neverbálním projevům nemocných. 65 Složky neverbální komunikace, dle Pokorné (2008): - vizika řeč očí; - mimika je vyjádřena pomocí mimických svalů; - gestika (pantomimika) projevy vyjádřené pohyby rukou, hlavou, nohou; - haptika dotyky a podávání rukou; - chronemika je dovednost nakládat s časem; - proxemika udržování určité vzdálenosti mezi osobami, vzdálenost mezi osobami dělíme do čtyř zón: intimní zóna, osobní zóna, společenská a veřejná zóna; - posturologie polohy těla, končetin apod., postoj může být vědomý (ovlivnění vůlí) nebo změněný (nemocí, stavem po úraze); - kinetika jde o celkový pohyb těla a chůze (ovlivnitelná vědomě nebo změněná, 63 Srov. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J., Zdravotnická psychologie - teorie a praktická cvičení, s Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s Srov. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s

23 v důsledku zdravotního stavu jedince); - teritorialita značí sklon jedince k potřebě a udržování osobního prostoru, do kterého si nepouští každého Komunikace s onkologickým pacientem Onkologická diagnóza je všeobecně považována za špatnou zprávu a vzhledem k vysoké úmrtnosti se daří velmi obtížně ovlivňovat strach z nemoci. Sdělit špatnou zprávu je pro zdravotníka zátěžová situace, protože dobře ví, že pacient ji bude těžce přijímat. Kromě ověřených informací o onkologické diagnóze a celkovém zdravotním stavu pacienta, by měl být zdravotník informován i o jeho sociálním zázemí, a potom teprve vést s nemocným rozhovor. Rozhovor by měl být veden v soukromí. Pokud si nemocný přeje, aby při rozhovoru byl přítomný někdo z jeho blízkých, je třeba takové žádosti vyhovět, neboť pacient potřebuje psychickou podporu blízkého člověka. Pacient má dle Charty práv nemocného a dalších právních předpisů právo znát informace o svém zdravotním stavu, ale není nikde stanoven rozsah těchto informací. Informace by měla být pravdivá a podaná šetrným způsobem s ohledem na možnosti léčení a prognózu onemocnění. U nepříznivé prognózy není nutné pacientovi toho sdělovat víc, než si on sám přeje. Na jeho otázky je třeba odpovědět, ale zároveň mu ponechat naději na zlepšení jeho stavu nebo alespoň zabezpečení takové péče, která zmírní jeho utrpení. Šetrně volená odpověď je často rozhodující v tom, jak bude pacient při průběhu léčby spolupracovat a jak povede svůj boj se zákeřnou nemocí. Pokud je možné s ohledem na rozsah nemoci a celkový stav pacienta provést kurativní léčbu, je třeba pacienta informovat co nejúplněji o jeho nemoci, aby pochopil, proč musí snášet nepříjemnou léčbu. Pro příliš pokročilé onemocnění nebo celkový stav pacienta kauzálně zaměřená léčba nemůže pacientovi prospět, není nutné tento stav příliš zdůrazňovat, ale obrátit pozornost na podpůrnou léčbu, která zmírňuje obtíže pacienta. 67 Důležitými dokumenty, týkajícími se péče o onkologicky nemocné a umírající pacienty, jsou Deklarace práv onkologicky nemocných (viz příloha 4, s. 66), která byla přijata Asociací evropských lig proti rakovině v Norsku 2002 a Dokument 66 Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s Srov. PTÁČEK, R., BARTŮNĚK, P. a kol., Etika a komunikace v medicíně, s

24 Rady Evropy k péči o smrtelně nemocné: Ochrana lidských práv a důstojnosti smrtelně nemocných a umírajících z roku 1999, známý pod názvem Charta umírajících nebo Práva umírajících. Oba dokumenty zdůrazňují právo na zachování důstojnosti nemocných, právo na informace, sebeurčení, přístup ke kvalitní ošetřovatelské péči pro všechny nemocné, právo na ochranu a podporu při umírání, ale také právo na léčení a právo na život. 68 Způsob komunikace s onkologicky nemocným volíme podle stadia přijetí onkologického onemocnění. Elisabeth Kübler-Rossová vypracovala členění stádií, kterými pacient prochází při příjímání onkologické diagnózy, jak ukazuje tab Tab. 3 - Fáze přijetí onkologického onemocnění, dle Elisabeth Kübler- Rossové 70 Fáze Projevy nemocného Vhodné reakce na fázi Šok, popření. Agrese, popření skutečnosti. Smlouvání s osudem. Smutek, deprese. Smíření s osudem, odevzdání se. Popření existence onemocnění. Zloba, nenávist, odmítání ošetření, vyvolání konfliktů. Hledání zázračných léků, dávání slibů za uzdravení. Strach, vzdávání se, postupná rezignace na léčbu. Vyrovnávání se s osudem, loučení s blízkými, pokora. Navázat kontakt a získat důvěru nemocného, ponechat dostatek času. Umožnit nemocnému odreagování, nepohoršovat se nad ním, nenapomínat je. Trpělivost, motivovat nemocné k vytrvání v dosavadní léčbě. Naslouchání, podpora komunikace s rodinou, hledání řešení. Poskytnutí blízkosti, neverbální podpory (doteky), pomoc rodině. 68 Srov. HEŘMANOVÁ, J., VÁCHA, M., SVOBODOVÁ, J. a kol., Etika v ošetřovatelské praxi, s Srov. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s Srov. Tamtéž, s

25 4 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY CÍL 1 Zjistit způsob informovanosti o průběhu léčby a léčebném režimu u pacientů s akutní myeloidní leukemií. Očekávaný výsledek č. 1: Domnívám se, že více než 85 % respondentů uvede, že první podanou informaci o průběhu léčby získali od lékaře. Očekávaný výsledek č. 2: Domnívám se, že více jak 55 % respondentů uvede, že byli informováni o průběhu léčby a léčebném režimu ústní i písemnou formou. Očekávaný výsledek č. 3: Domnívám se, že více jak 65 % respondentů uvede, že podání informací probíhalo na pokoji pacienta. CÍL 2 Zjistit rozsah informovanosti o léčebném režimu v průběhu léčby u pacientů s akutní myeloidní leukemií. Očekávaný výsledek č. 4: Domnívám se, že více jak 70 % respondentů uvede, že byli v průběhu léčby opakovaně informováni o nežádoucích účincích způsobených podáním chemoterapie. Očekávaný výsledek č. 5: Domnívám se, že více jak 70 % respondentů uvede, že byli informováni o léčebném režimu v průběhu léčby v plném rozsahu. 25

26 CÍL 3 Zjistit, zda byly informace o průběhu léčby a léčebném režimu u pacientů s akutní myeloidní leukemií srozumitelné. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů uvede, že podané informace byly srozumitelné. 26

27 5 METODIKA Cílem výzkumu bylo zmapovat informovanost pacientů s AML. Pro získání dat byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Přínosem dotazníkového šetření je získání údajů od velkého počtu respondentů s možností rychlého sběru dat. Jako nevýhoda dotazníkového šetření je uváděna možnost nepochopení otázky a následně zkreslení odpovědí. Sběru potřebných údajů nejdříve předcházelo šetření, tzv.,,pilotní studie, u pěti respondentů, které prokázalo nedostatek ve formulaci položky č. 8. Položka byla následně upravena. Výzkum byl prováděn u pacientů léčených na Interní hematologické a onkologické klinice ve Fakultní nemocnici (dále jen FN) Brno. Do výzkumného šetření byli zařazeni nemocní podle předem zvolených kritérií. Podmínkou bylo podstoupení onkologické léčby cytostatickou látkou, tedy dotazník byl určen pro pacienty léčené s kurativním záměrem. Po schválení žádosti o sběr dat pro studijní účely náměstkyní pro nelékařské zdravotnické pracovníky FN Brno (viz příloha 5, s. 70) byli pacienti kontaktováni prostřednictvím hematologické ambulance a část dotazníků byla odeslaná prostřednictvím České pošty. Výzkumné šetření probíhalo v období od 1. do 30. května Celkově bylo distribuováno 103 dotazníků. Ke shromáždění dat byl použit dotazník (viz příloha 6, s. 72), který obsahoval 21 otázek. Dotazník byl rozdělen do čtyř částí: 1. část byla zaměřena na demografické údaje (položka 1, 2); 2. část byla zaměřena na obecné údaje o informovanosti v průběhu léčby a léčebném režimu (položka 3, 4, 5, 6, 7, 8); 3. část byla zaměřena na informovanost o léčebném režimu v průběhu léčby (položka 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16); 4. část byla zaměřena na poskytnuté informace o průběhu léčby a léčebném režimu (položka 17, 18, 19, 21). 27

28 Většina položek obsahovala tzv. otázky uzavřené (položka 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20) a dvě tzv. otázky otevřené, kde se respondenti mohli volně vyjádřit (položka 2, 21). Pro zpracování dat byly použity programy Microsoft Office Word a Microsoft Excel. 28

29 6 VÝSLEDKY VÝZKUMU A ANALÝZA DAT V rámci šetření bylo u pacientů léčených ve Fakultní nemocnici Brno pro diagnózu AML v letech distribuováno celkem 103 dotazníků, zpět se vrátilo 69 (67,0 %) dotazníků. Tři dotazníky se vrátily nevyplněné, u dvou z důvodů úmrtí pacienta a jeden respondent, který k dotazníku přiložil dopis, kde svoji situaci vysvětlil, dotazník nevyplnil z důvodu psychické deprivace po absolvování náročné léčby. Ke zpracování výsledků výzkumu bylo použito 66 dotazníků (64,1 %). 6.1 Demografické údaje Tab. 4 - Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Žena 37 56,1 Muž 29 43,9 Celkem ,0 Soubor respondentů se skládal z 37 žen (56,1 %) a 29 mužů (43,9 %). Tab. 5 - Věk respondentů Věk Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) do 20 let 1 1, let 2 3, let 10 15, let 13 19, let 21 31,8 60 a více let 19 28,8 Celkem ,0 Největší zastoupení bylo v rozmezí věku let, a to 21 respondentů (31,8 %), dále 19 respondentů (28,8 %) ve věku 60 a více, 13 respondentů (19,7 %) 29

30 ve věku let, 10 respondentů (15,2 %) ve věku let, ve věku let 2 respondenti (3,0 %) a 1 respondent (1,5 %) ve věku do 20 let. 6.2 Výsledky šetření související s obecnými údaji o informovanosti v průběhu léčby a léčebném režimu Tab. 6 - Podání první informace o průběhu léčby a léčebném režimu Podání první informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Lékař 64 97,0 Zdravotní sestra 1 1,5 Jiná osoba 0 0,0 Nikdo 0 0,0 Nevím, nepamatuji se 1 1,5 Celkem ,0 První podanou informaci od lékaře o průběhu léčby a léčebném režimu uvedlo 64 respondentů (97,0 %), 1 respondent (1,5 %) uvedl zdravotní sestru a 1 respondent (1,5 %) si nepamatuje, kdo mu první informaci podal. Tab. 7 - Forma podání informace o průběhu léčby a léčebném režimu Forma podání informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ústní forma 31 47,0 Písemná forma 0 0,0 Ústní a písemná forma 34 51,5 Nebyl/a jsem informován 0 0,0 Nevím, nepamatuji se 1 1,5 Celkem ,0 Ústní formou bylo informováno 31 respondentů (47,0 %), pouze písemnou formou nebyl informován žádný respondent. 34 respondentů (51,5 %) bylo informováno písemnou i ústní formou a 1 respondent (1,5 %) si nepamatuje formu podání informace. 30

31 Tab. 8 - Použité informační materiály o průběhu léčby a léčebném režimu Informační materiály Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Informační tiskopisy 20 58,8 Brožura o akutní leukemii 10 29,4 Tiskopisy i brožura 4 11,8 Jiné materiály 0 0,0 Žádné materiály 0 0,0 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Na otázku odpovídali pouze respondenti, kteří získali informace písemnou formou, tj. 34 respondentů (100,0 %). Informační tiskopisy o průběhu léčby a léčebném režimu, získalo při informování 20 respondentů (58,8 %). Brožura o akutní leukemii byla předána během informování 10 respondentům (29,4 %) a obě varianty obdrželi 4 respondenti (11,8 %). Tab. 9 - Místo předání informací o průběhu léčby a léčebném režimu Místo předání informací Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Pokoj pacienta 39 59,1 Vyšetřovací místnost 11 16,7 Lékařský pokoj 9 13,6 Návštěvní místnost 6 9,1 Jiné 0 0,0 Nevím, nepamatuji se 1 1,5 Celkem ,0 Předání informací na pokoji pacienta uvedlo 39 respondentů (59,1 %), 11 respondentů (16,7 %) uvedlo vyšetřovací místnost, 9 respondentů (13,6 %) uvedlo lékařský pokoj a 6 respondentů (9,1 %) uvedlo návštěvní místnost. 1 respondent (1,5 %) si nevzpomíná. 31

32 Tab Průběžné podání informací o průběhu léčby a léčebném režimu Průběžné podání informací Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano, informace byly podané průběžně 63 95,5 Ne, informace byly podány pouze na začátku léčby 2 3,0 Ne, nebyly předány žádné informace 0 0,0 Nevím, nepamatuji se 1 1,5 Celkem ,0 Průběžně během léčby bylo informováno 63 respondentů (95,5 %), 2 respondenti (3,0 %) byli informováni pouze na začátku léčby. 1 respondent (1,5 %) si nepamatuje, jak probíhalo podání informací. Tab Přání přítomnosti rodiny při podání nových informací Přítomnost rodiny Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano, jeden z členů rodiny 24 36,4 Ne, nepřál/a 19 28,8 Nepřemýšlel/a o tom 23 34,8 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Přání přítomnosti jednoho z členů rodiny uvedlo 24 respondentů (36,4 %), 19 respondentů (28,8 %) si naopak nepřálo přítomnost rodiny a 23 respondentů (34,8 %) o této možnosti nepřemýšlelo. 32

33 6.3 Výsledky šetření související s informovaností o léčebném režimu v průběhu léčby Tab Podání informace o projevech nežádoucích účinků způsobených podáním chemoterapie Podání informací Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano, pouze při prvním podání chemoterapie 7 10,6 Ano, opakovaně v průběhu léčby 55 83,3 Nebyly předány informace 4 6,1 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 55 respondentů (83,3 %) uvedlo, že informace o nežádoucích účincích byly podány opakovaně v průběhu léčby a 7 respondentů (10,6 %) uvedlo, že jim informace byla podána pouze při prvním podání chemoterapie. 4 respondenti (6,1 %) uvedli, že informace nebyly podány. Tab Forma podání informace o nežádoucích účincích způsobených podáním chemoterapie Forma podání informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ústní forma 35 56,5 Písemná forma 1 1,6 Ústní a písemná forma 26 41,9 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Na otázku odpovídali pouze respondenti, kteří byli informováni o možných nežádoucích účincích způsobených podáním chemoterapie, tj. 62 respondentů (100,0 %) Ústní formou bylo informováno 35 respondentů (56,5 %) a pouze písemnou formou byl informován 1 respondent (1,6 %). U 26 respondentů (41,9 %) byly informace podány ústní i písemnou formou. 33

34 Tab Podání informace o provádění speciálních vyšetření Podání informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano 57 86,4 Spíše ano 8 12,1 Spíše ne 0 0,0 Ne 1 1,5 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Informace o provádění speciálních vyšetření obdrželo 57 respondentů (86,4 %) a 8 respondentů (12,1 %) uvedlo, že informace byly podány částečně. 1 respondent (1,5 %) uvedl, že informace o provádění speciálních vyšetření neobdržel. Tab Podání informace o vhodném výběru potravin a o způsobu stravování Podání informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano 51 77,3 Spíše ano 12 18,2 Spíše ne 0 0,0 Ne 3 4,5 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Informace o vhodném výběru potravin a o způsobu stravování během léčby obdrželo 51 respondentů (77,3 %), 12 respondentů (18,2 %) obdrželo informace částečně a 3 respondenti (4,5 %) uvedli, že informace neobdrželi. 34

35 Tab Podání informace o dodržování základních pravidel v oblasti osobní hygieny Podání informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano 53 80,3 Spíše ano 10 15,2 Spíše ne 2 3,0 Ne 1 1,5 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Informaci o dodržování základních pravidel v oblasti osobní hygieny obdrželo 53 respondentů (80,3 %), 10 respondentů (15,2 %) uvedlo, že informace byly podány částečně, 2 respondenti (3,0 %) uvedli, že informace spíše nebyly podány a 1 respondent (1,5 %) uvedl, že neobdržel žádné informace. Tab Podání informace o dodržování základních pravidel v oblasti péče o hygienu dutiny ústní Podání informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano 54 81,8 Spíše ano 7 10,6 Spíše ne 4 6,1 Ne 1 1,5 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Informaci o dodržování základních pravidel v oblasti péče o hygienu dutiny ústní obdrželo 54 respondentů (81,8 %), 7 respondentů (10,6 %) uvedlo, že informace byly podány částečně, 4 respondenti (6,1 %) uvedli, že informace spíše nebyly podány a 1 respondent (1,5 %) uvedl, že neobdržel žádné informace. 35

36 Tab Podání informace o snížené obranyschopnosti organismu, tzv. neutropenii Podané informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano 60 90,9 Spíše ano 6 9,1 Spíše ne 0 0,0 Ne 0 0,0 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Informaci o snížené obranyschopnosti organismu obdrželo 60 respondentů (90,9 %), 6 respondentů (9,1 %) uvedlo, že informace byly podány částečně. Žádný respondent neuvedl, že by informaci o snížené obranyschopnosti neobdržel. Tab Podání informace o změně vzhledu Podané informace Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano 57 86,4 Spíše ano 7 10,6 Spíše ne 1 1,5 Ne 1 1,5 Nevím, nepamatuji se 0 0,0 Celkem ,0 Informaci o změně vzhledu byla podána 57 respondentům (86,4 %), 7 respondentům (10,6 %) byly informace podány částečně, 1 respondent (1,5 %) uvedl, že danou informaci neobdržel a 1 respondent (1,5 %) spíše neobdržel. 36

37 Tab Souhrn výsledků o podaných informacích o léčebném režimu v průběhu léčby Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem Absol. četnost (n) Relat. četnost (%) Absol. četnost (n) Relat. četnost (%) Absol. četnost (n) Relat. četnost (%) Absol. četnost (n) Relat. četnost (%) Absol. četnost (n) Relat. četnost (%) Informace o speciálních vyšetření 57 86,4 8 12,1 0 0,0 1 1, Informace o stravování 51 77, ,2 0 0,0 3 4, Informace o osobní hygieně 53 80, ,2 2 3,0 1 1, Informace o hygieně dutiny ústní 54 81,8 7 10,6 4 6,1 1 1, Informace o neutropenii 60 90,9 9 9,1 0 0,0 0 0, Informace o změně vzhledu 57 86,4 7 10,6 1 1,5 1 1, Graf 1 - Souhrn výsledků o podaných informacích o léčebném režimu v průběhu léčby Shrnutí výsledků o informovanosti nemocných o léčebném režimu v průběhu léčby. Medián respondentů, kteří uvedli při podání informace ano byl 55,5 respondentů (84,1 %), spíše ano byl 8,5 respondentů (12,9 %), spíše ne 0,5 respondentů (0,8 %) a ne 1 respondent (1,5 %). 37

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Helena Švábová, Andrea Žmijáková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Separační středisko je součástí Interní hematologické

Více

Informovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA

Informovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA Informovaný souhlas 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Souhlas s výkonem Úmluva o lidských právech a biomedicíně Článek 5 Obecné pravidlo

Více

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Akutní leukémie (AL) Představují heterogenní skupinu chorob charakterizovaných kumulací klonu nevyzrálých, nádorově

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA OBECNĚ 1/ Cíl potlačení aktivity choroby zmírnění až odstranění příznaků choroby navození dlouhodobého, bezpříznakového období - remise

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

Proč právě datum 12. 5.?

Proč právě datum 12. 5.? Proč právě datum 12. 5.? Na počest narození britské reformátorky lékařské péče Florence Nightingaleové (1820-1910) osvícené, odvážné a neúnavné ženy, která byla ve druhé polovině svého života upoutána

Více

Mnohočetný myelom. Jan Straub a kolektiv. (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké. Česká myelomová skupina

Mnohočetný myelom. Jan Straub a kolektiv. (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké. Česká myelomová skupina Mnohočetný myelom (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké Jan Straub a kolektiv Česká myelomová skupina 12m Tato příručka je určena nemocným, kterým bylo zjištěno onemocnění

Více

Léčba anemie. Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika VFN Praha

Léčba anemie. Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika VFN Praha Léčba anemie Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika VFN Praha Anemie Nedostatek červených krvinek - erytrocytů resp. krevního barviva - hemoglobinu Stupně anemie normální KO hgb 120-175 g/l lehká anemie

Více

Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty

Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty Brožura pro účastníky DĚKUJEME VÁM, že jste se rozhodl zúčastnit klinického hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty. V této brožuře najdete

Více

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM Umělá plicní ventilace slouží k podpoře dýchání - korekci respirační insuficience 1. typu porucha transportu plynů na alveokapilárním rozhraní, způsobena postižením

Více

Registr Herceptin Karcinom prsu

Registr Herceptin Karcinom prsu I. Primární diagnostika Registr Herceptin Karcinom prsu Vstupní parametry Rok narození Věk Kód zdravotní pojišťovny (výběr) o 111 o 201 o 205 o 207 o 209 o 211 o 213 o 217 o 222 Datum stanovení diagnózy

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Právní předpisy upravující

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Život s karcinomem ledviny

Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 4 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 34 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba: ICCBBA

Více

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK K čemu slouží zdravotnická záchranná služba: Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou

Více

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU MUDr. Miroslava Schützová 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele 20. - 21. listopadu 2009 Karlova Studánka ČESKÁ MYELOMOVÁ

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci Strana 1666 Sbírka zákonů č. 98 / 2012 Částka 39 98 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o zdravotnické dokumentaci Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

Více

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem Zdeněk Adam a Pavel Šlampa Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Radioterapeutická klinika MOU NADAČNÍ FOND Česká

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. p ř e d m ě t : o š e t ř o v a t e l s t v í, 4. r. D S Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

Více

Co byste měl(a) vědět o léčivém přípravku

Co byste měl(a) vědět o léčivém přípravku Co byste měl(a) vědět o léčivém přípravku Důležité bezpečnostní informace pro pacienty léčené přípravkem MabThera 1 Co byste měl(a) vědět o přípravku MabThera Pokud máte revmatoidní artritidu (RA), granulomatózu

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKÉMIE. informace pro pacienty a jejich blízké. kolektiv autorů

AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKÉMIE. informace pro pacienty a jejich blízké. kolektiv autorů AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKÉMIE informace pro pacienty a jejich blízké kolektiv autorů AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKÉMIE informace pro pacienty a jejich blízké kolektiv autorů Kolektiv autorů AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKÉMIE

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM

Více

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA PARDUBIC Domov pro seniory Dubina Pardubice Blahoutova 646-649, 530 12 Pardubice tel.: 466 989 402 e-mail: dubina@ssmpce.cz ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby Cílová

Více

DOTAZNÍK VÝUKOVÝCH POTŘEB PRO SESTRY NA DĚTSKÉ JEDNOTCE TRANSPLANTACE KOSTNÍ DŘENĚ

DOTAZNÍK VÝUKOVÝCH POTŘEB PRO SESTRY NA DĚTSKÉ JEDNOTCE TRANSPLANTACE KOSTNÍ DŘENĚ Vítejte na stránkách dotazníku, který je zaměřen na rozpoznání metod výcviku sester pracujících na dětské jednotce transplantace kostní dřeně. Prosím věnujte pár minut vyplnění tohoto dotazníku a sdělte

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH slinivky břišní OBSAH Co je slinivka břišní?.............................. 2 Co jsou to nádory?................................ 3 Jaké jsou rizikové faktory pro vznik rakoviny

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB

PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Práva pacienta 28 28 (1) Zdravotní služby lze

Více

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH poznejme NÁDOROVÁ RIZIKA OBSAH Úvod... 3 Proč bychom se měli dozvědět o svých vlastních rizicích?... 4 Jaké jsou naše služby?... 4 Kdo by měl být vyšetřen?... 5 Jaký je postup při vyšetřování?... 6 Informace

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Příušnice Samostatná práce Informatika a výpočetní technika KIV/IFYER jmeno a prijmeni Obsah 1 Příušnice

Více

Terapie hairy-cell leukémie

Terapie hairy-cell leukémie Terapie hairy-cell leukémie David Belada, II.interní klinika, OKH FN a LF v Hradci Králové Lymfomové fórum 2010 Grand Hotel Bellevue, Vysoké Tatry 12.-14.3.2010 Úvod Poprvé popsána v roce 1958 (Bouroncle

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Nové léčebné možnosti v léčbě mnohočetného myelomu GROUP. Roman Hájek 3.9.2005. Lednice

Nové léčebné možnosti v léčbě mnohočetného myelomu GROUP. Roman Hájek 3.9.2005. Lednice Nové léčebné možnosti v léčbě mnohočetného myelomu CZECH CMG M Y E L O M A GROUP ČESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA ČESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA CZECH CMG M Y E L O M A NADAČNÍ FOND GROUP Roman Hájek 3.9.2005 Lednice

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI

MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI DEFINICE: chronické myeloproliferativní (klonální) onemocnění charakteristické zmnožením vaziva v kostní dřeni a extramedulární krvetvorbou (první popis -

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně! Název přípravku 3 -[ 18 F]FLT, INJ Kvalitativní i kvantitativní složení 1 lahvička obsahuje: Léčivá látka: Pomocné látky: Léková forma Injekční

Více

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění 276/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda nařizuje podle 271c odst. 2 zákona č.

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

STRUKTURA REGISTRU MPM

STRUKTURA REGISTRU MPM STRUKTURA REGISTRU MPM 1. Vstupní parametry 1. Kouření (výběr) 1. Kuřák 2. Bývalý kuřák (rok před stanovením DG - dle WHO) 3. Nekuřák 4. Neuvedeno 2. Výška [cm] (reálné číslo) 3. Hmotnost pacienta v době

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero

Více

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy.

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy. Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny - úplná, věcná část textu (s výjimkou preambule a závěrečných procedurálních opatření) KONVENCE O LIDSKÝCH

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Laboratoř morfologická SME 8/001/01/VERZE 01 SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Cytologické vyšetření nátěru kostní dřeně Patologické změny krevního obrazu, klinická symptomatologie s možností hematologického

Více

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL)

Roman Hájek Tomáš Jelínek. Plazmocelulární leukémie (PCL) Roman Hájek Tomáš Jelínek Plazmocelulární leukémie (PCL) Definice (1) vzácná forma plazmocelulární dyskrázie nejagresivnější z lidských monoklonálních gamapatií incidence: 0,04/100 000 obyvatel evropské

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková

Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková Ebola a Česká republika máme se bát? Jaké je riziko, že se Ebola dostane do České republiky a začne se tu šířit? Riziko pro turisty nebo obchodní

Více

měli vědět, i když nejsme potápěči

měli vědět, i když nejsme potápěči Dekompresní stavy - co bychom měli vědět, i když nejsme potápěči Štěpán Novotný Hana Pácová Oddělení hyperbarické a potápěčské medicíny, Kűbeck s.r.o., Kladno Oddělení kardiostimulace, Oblastní nemocnice

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH varlat OBSAH Co jsou varlata................................... 2 Co jsou nádory................................... 3 Jaké jsou rizikové faktory vzniku nádoru varlete......

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Hematoonkologie součást dílčích záměrů vývoje DRG_2012. Hlavní řešitel: J. Kárníková, spoluřešitelé: P. Tůma

Hematoonkologie součást dílčích záměrů vývoje DRG_2012. Hlavní řešitel: J. Kárníková, spoluřešitelé: P. Tůma Hematoonkologie součást dílčích záměrů vývoje DRG_2012 Hlavní řešitel: J. Kárníková, spoluřešitelé: P. Tůma Současný stav nezohledňují se klinická či histologická stadia onemocnění a s nimi související

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Naděžda Neherová VY_32_INOVACE_105. Lázeňské a wellness služby AUTOR:

Naděžda Neherová VY_32_INOVACE_105. Lázeňské a wellness služby AUTOR: Lázeňské a wellness služby VY_32_INOVACE_105 AUTOR: Naděžda Neherová ANOTACE: Prezentace slouží k seznámení s historií lázeňství a wellness Klíčová slova: Diety základní, specializované,standardizované

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.3.2009 Bc.Eva Matoušková Léčba bolesti tradiční

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života. Projekt CRAB

Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života. Projekt CRAB Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života Projekt CRAB Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika hematoonkologie 1. LF-UK a VFN - Praha Lednice 8.9.2007 Stanovením m diagnózy mnohočetn etného myelomu

Více

Ergonomické aspekty a výskyt muskuloskeletálních onemocnění zubních lékařů v ČR.

Ergonomické aspekty a výskyt muskuloskeletálních onemocnění zubních lékařů v ČR. Ergonomické aspekty a výskyt muskuloskeletálních onemocnění zubních lékařů v ČR. Zdeňka Šustová, Lenka Hodačová Stomatologická klinika LF UK a FN a Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Zubní

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

CMG LÉČBA RELAPSU, NOVÉ LÉKY, KLINICKÉ STUDIE. MUDr. Miroslava Schützová. Poděbrady 11. září 2010. Hemato-onkologické odd. FN Plzeň NADAČNÍ FOND

CMG LÉČBA RELAPSU, NOVÉ LÉKY, KLINICKÉ STUDIE. MUDr. Miroslava Schützová. Poděbrady 11. září 2010. Hemato-onkologické odd. FN Plzeň NADAČNÍ FOND LÉČBA RELAPSU, NOVÉ LÉKY, KLINICKÉ STUDIE MUDr. Miroslava Schützová Hemato-onkologické odd. FN Plzeň Poděbrady 11. září 2010 ČESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA CZECH CMG M Y E L O M A NADAČNÍ FOND GROUP Česká myelomová

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Resortní bezpečnostní cíle

Resortní bezpečnostní cíle Strana 1 z 5 V EU je u 8-12% hospitalizovaných pacientů způsobena újma během poskytování zdravotní péče. Nejčastěji se jedná o pochybení, která se týkají podávání léčivých přípravků, přenosu nemocničních

Více

Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení

Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení Petra Obrtlíková 1. Interní klinika VFN Únava nejčastější příznak udáváný u pacientů s nádorovým onemocněním.

Více