Misiologické. fórum. Vydává Středoevropské centrum misijních studií o. s. 2/2014 červen / jún Cena 30 Kč /1,20 EUR

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Misiologické. fórum. Vydává Středoevropské centrum misijních studií o. s. 2/2014 červen / jún Cena 30 Kč /1,20 EUR"

Transkript

1 Misiologické Vydává Středoevropské centrum misijních studií o. s. 2/2014 červen / jún Cena 30 Kč /1,20 EUR fórum Téma čísla: MISIE A UZDRAVOVÁNÍ (B. Baštecká, P. Pokorný, P. Hynek, A. Eglin, J. Tomčániová, K. Kolářová Takácsová) Miroslav Tóth: Misiologické trendy v letničnom prostredí na Slovensku Ondřej Kolář: Víra bez církve?

2 Obsah čísla: E D I T O R I A L / Kornélia Kolářová Takácsová...3 B I B L I C K Ý I M P U L S Hlavně to zdraví? / Pavel Hanych...5 T É M A Č Í S L A O spirituální péči v Psychiatrické nemocnici Bohnice / Pavel Hynek...7 Kam mě posíláš? K čemu jsi mě povolal? / Bohumila Baštecká s teologickou podporou Bohumila Bašteckého a kolegiální podporou Alexandry Lammelové a Jany Sedlákové...11 Chronická bolest duchovní výzva / Anemone Eglin...15 Úzkost a deprese v závěru života jako existenciální a duchovní téma / Pavel Pokorný...19 Uzdravování jako integrální součást misie / Kornélia Kolářová Takácsová...25 Bangkok 2005 / Jan Bárta...32 R O Z H O V O R Rozhovor s Mgr. Jaroslavou Tomčániovou, nemocniční kaplankou ve Svitavské nemocnici...34 U D Á L O S T I Setkání s Presbyterní církví Koreje v podobě tzv. malých sborů / Luděk Korpa...35 S T U D I E Misiologické trendy v letničnom prostredí na Slovensku v konfrontácii s pojednaním o relevantnej misiológii v diele Davida J. Boscha / Miroslav Tóth...37 Víra bez církve? Misijní úvahy nad současnou religiozitou / Ondřej Kolář...43 U M Ě N Í Jiřina Adamcová a její cyklus Vzkříšení / Kornélia Kolářová Takácsová Misiologické fórum 2/2014 červen / jún O B S A H

3 Milí čtenáři, příběhy o Ježíšově uzdravování patří k těm biblickým textům, při jejichž čtení a interpretaci hraje zásadní roli kulturní kontext, v němž se čtenář nachází. Pro věřící žijící v zemích, v nichž je lékařská péče privilegiem pro pár vyvolených, budou tyto příběhy znít jako skutečné evangelium o Boží lásce, která proniká i mezi ty poslední a nejubožejší. Středoevropský čtenář požívající všech výhod vyspělého zdravotnického systému a lékařské techniky se bude spíš ptát, co má Ježíšovo pomazávání slinou a víra v nečisté duchy společného s moderní medicínou, která už Boha k uzdravování dávno nepotřebuje a sama je občas opatřována božskými atributy. Podobně rozdílně bude hodnocena také misijní úloha církve. Ježíšův příkaz nemocné uzdravujte (Mt 10,8) tak bude naplňován různým způsobem podle toho, v jaké části světa se církev nachází a jakým potřebám a výzvám musí čelit. Téma letního čísla našeho časopisu, které se opět opírá o příslušný oddíl misijního dokumentu Světové rady církví Společně k životu, je misie a uzdravování. Z logiky věci může být zpracováno jen v souvislostech s konkrétními společenskými podmínkami, v nichž církev působí. Ve střední Evropě církve obvykle nemají potřebu zakládat nemocnice a zaměřují se spíše na oblast sociálních služeb. Diakonické práci církve se budeme věnovat v některém z příštích čísel. Středoevropské církve ovšem vstupují do zdravotnických zařízení jako poskytovatelé duchovní (spirituální) péče, která podporuje a doplňuje práci lékařů, psychologů a jiných pracovníků. Práce nemocničních kaplanů sice ještě čeká na své dostatečné legislativní ukotvení, přesto si však získává stále větší respekt a je vnímána jako nezbytná součást celostní péče o pacienta. Doposud ne zcela zodpovězena zůstává ovšem otázka, v jaké roli má duchovní v nemocničním zařízení vystupovat a v jakém smyslu stojí jeho práce ve službách zvěstování evangelia. V rámci našeho časopisu můžeme načrtnout jen hlavní kontury této diskuse. Své zkušenosti nemocničního kaplana a terapeuta v jedné osobě rekapituluje Pavel Hynek z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Psycholožka Bohumila Baštecká, vyučující diakoniku na Evangelické teologické fakultě UK, se zamýšlí nad identitou duchovních v nemocnici a otevírá také širší téma postavení církví v české sekularizované společnosti. Tyto různorodé pohledy doplňuje rozhovor s Jaroslavou Tomčániovou o misijních aspektech duchovního doprovázení v nemocnici. Celosvětový kontext služby církve nemocným zastupuje humanitární pracovník Jan E D I T O R I A L 3

4 Bárta, kterého čtenáři našeho časopisu již znají jako výtvarníka (MF 2/2013). Přinášíme jednu kapitolu z jeho knihy Kohouti kokrhají všude stejně, vzniklé na základě cest, které Bárta podnikl jako ředitel české pobočky organizace Adra. Role spirituality v každodennosti člověka, ale také při zvládání životních problémů, krizí a bolestí je velkým tématem současné praktické teologie. Protože nemoc a bolest patří k tomu nejzávažnějšímu, s čím se člověk musí vyrovnat, zaměřuje se současný výzkum v této oblasti také na duchovní život lidí, kteří jsou vystavení dlouhodobé zátěži v důsledku nemoci, bolesti, pokročilého stáří a demence. Této problematice se věnuje například švýcarský Institut Neumünster; uveřejňujeme článek jeho ředitelky Anemone Eglin o duchovní dimenzi zvládání chronické bolesti. Dokladem toho, že tato diskuse postupně proniká i do českého prostředí, je text Pavla Pokorného o závěru života v duchovní perspektivě. Souhrnné zmapování široké palety problémů, jimiž se současná misiologie ve vztahu k uzdravovacímu poslání církve zabývá, podává ve své studii Kornélia Kolářová Takácsová. Tématu čísla se dotýká také biblická úvaha Pavla Hanycha. Uzdravování bylo vždy významným motivem letničního křesťanství. Z tohoto prostředí pochází také článek Miroslava Tótha reflektující misijní aktivity Apoštolské církve na Slovensku. Úvaha Ondřeje Koláře je pokusem proniknout do těžko uchopitelného fenoménu věřících, kteří se odmítají identifikovat s církví či jinou náboženskou organizací. Pozoruhodnou misijní inspirací pro české prostředí jsou zkušenosti Luďka Korpy z jeho cesty po malých sborech v Jižní Koreji. Reprodukce Jiřiny Adamcové, které výtvarně dotvářejí toto číslo, jsou mimo jiné pozváním na její aktuální výstavu v pražském kostele U Martina ve zdi. Její název Vzkříšení zároveň naznačuje křesťanskou odpověď na nezměrné utrpení všech nemocných a umírajících v tomto světě, jejichž bolest křesťan sice má ze všech sil zmírňovat a tišit, ale poslední slovo musí nakonec přenechat Pánu samotnému a jeho pozvání do věčného života. Přejeme Vám pokojné letní dny prožité v naději, že Hospodin ze všech nemocí uzdravuje a ze zkázy vykupuje náš život (Ž 103,3n). Za redakci Kornélia Kolářová Takácsová 4 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún E D I T O R I A L

5 Hlavně to zdraví? Pavel Hanych Panovníku, uzdrav mě a zachovej mi život! (Iz 38,16) Když se žena doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. Říkala si totiž: Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!" A on jí řekl: Dcero, tvá víra tě zachránila. (Mk 5, ) Hlavně to zdraví. Hlavě to zdravíčko a ostatní si nakrademe. Tak zní (nebo zněla) častá přání k narozeninám či k novému roku. O tom, jak je zdraví důležité, se plně přesvědčujeme, až když se ho nedostává. A zdraví nebo spíš jeho nedostatek spojují i ty dva právě přečtené texty. Oba řeší nemoc v pokročilé fázi, která paralyzuje člověka. Oba mluví o tom, kde a jak ti dva nemocní hledají stéblo naděje, ač mají zcela odlišné společenské postavení. Ve starém zákoně k Hospodinu volá jeho výsost král Chizkijáš, který spoluodpovídá za osud Judska někdy v roce 700 před Kristem. V Ježíšově příběhu vidíme naopak anonymní, skoro bezvýznamnou ženu, utrápenou, nečistou, vyloučenou ze společnosti. Ale oba, ubohý král stejně jako ubohá žena z lidu, si nesou své trápení, s nímž si neví rady. Je to víc než nemoc. O Chizkijášovi víme, že se vážně rozstonal asi ve čtyřiceti letech a navíc v politicky zlé době. Verš, který jsme četli, je součástí jeho modlitby na sklonku sil. Všechno se hroutí. Zemi ohrožují krutí Asyřané a jemu chodí smrt kolem postele. Má strach, že zemře proklet a opuštěn samotným Hospodinem. To je krach. Kvůli tomuhle se žije?, ptá se král rozhorleně v modlitbě Hospodina. To je život, to je vyhlídka. Je tohle vůbec k životu? Žena, která se dotkla Ježíšova šatu, zase dvanáct let trpěla krvácením. A krev poskvrňovala, takže žena byla vyloučena ze společnosti, vyloučena z bohoslužby, nikdo s ní nechtěl nic mít, nikdo ji ani B I B L I C K Ý I M P U L S 5

6 nepohladil, protože se jí nesměli dotýkat. Ani její snahy a investice do lékařů k ničemu nebyly. Přišla o všechno a šlo to s ní stále k horšímu. To je život, to je vyhlídka. Je tohle vůbec k životu? A zatímco králově úpěnlivé modlitbě ještě snad rozumíme, počínání ženy je trochu skandální. Co to je za zvláštní magii, chtít se dotknout šatu, copak má Kristus na sobě kouzelný plášť, který jen tak za pochodu uzdravuje a léčí všechny nemoci? Ale Ježíš té ženě neříká: Věř ve mne, to tě zachrání. Je to její víra, která ji zachraňuje. Ženina víra hledá sice pomoc u Ježíše, ale nepodává mu přihlášku do církve. Ona asi vskutku hledá zázrak, mirákulum. On však místo toho poukáže na něco vnitřního, co je vlastním obsahem zázraku, a právě proto je to mimo naše vidění, vlastně za-zrakem. Tvá víra tě uzdravila. Tvá víra ti otevřela oči, abys viděla dál. Tvá víra tě ujistila o dobré budoucnosti, která ještě není vidět. K tomu míří tento i všechny ostatní Ježíšovy zázraky k tomu, co je za horizontem našeho dnešního vidění, tedy za-zrakem. Král i žena v obou biblických příbězích nakonec došli uzdravení. Čteme, že Chizkijášovi bylo přidáno ještě patnáct let života a žena byla uzdravena ze svého trápení, i když nevíme, co přesně znamená, že jí ustalo trápení. Žijeme ale ve světě, kde to mnohdy takový happy-end nemělo a nemá. Kolik jen lidí, třeba ještě (jako ten Chizkijáš) mladých při síle odchází, stiženo zlou nemocí? A kolik je těch, kteří po léta nesou na svých bedrech vyloučení, nepřijetí, život v beznaději a bolestech, že je skoro nelze unést a pomoc ani po letech nepřichází? Jeden moudrý teolog Karl Barth kdysi napsal, že zdraví není hodnota sama o sobě, nýbrž hodnota určovaná smyslem života. Jako bychom v těch slovech slyšeli, že zdraví samo o sobě nestačí. Nebo jinak: že zdraví ještě není to hlavní. Dokonce ani tehdy, když přijde nemoc. Nebo i vážná nemoc. Dokonce ani tehdy není zdraví to nejdůležitější. Přejeme si ho, přejeme ho zvláště těm, kterým se ho nedostává. Ale každý život jednou dřív nebo později dojde ke konci. Máme nějakou naději i pro to, co přijde potom? Měli tu naději ti, kteří nás na téhle cestě předešli? A tak otázka není v posledu po zdraví, ale po smyslu toho, co je teď, i toho, co bude jednou. Znám (a možná také vy znáte) ty, jejichž život byl naplněný a plný naděje, třebaže odešli mnohem dřív, než bychom si přáli. Chizkijáš i žena tenhle smysl, tenhle zá-zrak hledali. A našli. Třebaže každý v jiné době. Mohou nám v tom být dobrou inspirací. Dál budeme přát k narozeninám hodně zdraví. A dál budeme navštěvovat a modlit se za ty, jimž se zdraví nedostává. Ale při tom všem můžeme a máme vědět, že je ještě něco víc než zdraví, víc než uzdravení, víc než životní pohoda. Totiž výhled k zázraku nikoli ke klamné iluzi, ale k tomu, co je skutečně za-zrakem, co nás převyšuje, kam se může upírat naše naděje. Ti, kdo nás předešli, už ví víc. My ostatní se máme na co těšit. Mgr. Pavel Hanych pracuje jako PR senior na ústředí Diakonie Českobratrské církve evangelické. 6 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún B I B L I C K Ý I M P U L S

7 O spirituální péči v Psychiatrické nemocnici Bohnice Pavel Hynek Pracovník spirituální péče duchovní nebo psycholog? Duchovní služba nemocným je ze své povahy diakonická, má těšit a posilovat trpící, pomáhat nakolik je to na nás k uzdravení, posilovat ve víře, bránit kvalitu života před útlakem nemoci a pomáhat v konkrétních potřebách. To je velmi široký úkol, vykonávaný ovšem velmi skromnými prostředky. Návštěva u nemocného, půl nebo jen čtvrthodina přítomnosti, bývá často nemocnými vděčně přijímána. Je to z naší strany vlastně to základní, často nezáleží tolik na tom, co řekneme a kolik toho řekneme. To snadno pochopíme, když si představíme sebe, když jsme nemocní. Bojíme se opuštěnosti, ale nechceme být zahrnováni ani radami, ani útěšnými řečmi. Možná toužíme po kontaktu s Bohem, s něčím duchovním, na co jsme zvyklí ze svého života, ze své církve. Ale můžeme zjistit, že i krátká modlitba nás unavuje, nejsme schopni číst Písmo a tak podobně. Nemocniční kaplan se v této situaci nesmí bát být znamením, vyslancem Krista, který promlouvá slovy, ale někdy také mlčením. Velmi rozdílná je ovšem situace krátkodobě a dlouhodobě nemocných, odlišná je situace nemocných tělesně a duševně. Jistě je žádoucí, aby vznikaly určité specializace nemocničních kaplanů a aby získali dostatečnou zkušenost právě s tou skupinou nemocných, pro které mají pracovat. Já se věnuji nejvíce psychiatrickým pacientům. Ti jsou obvykle nemocní dlouhodobě a tím pádem také dlouhodobě hospitalizováni. A právě délka jejich pobytu v nemocnici umožňuje s nimi pracovat systematicky. Pod psychiatricky nemocným bychom si neměli automaticky představit nesvéprávného zmateného člověka. Je tu mnoho depresivních pacientů, mnoho lidí s poruchou osobnosti, mnoho lidí závislých na návykových látkách. Když zmiňuji návykové látky, jednou významnou skupinou závislých pacientů jsou třeba spořádaní slušní lidé, kteří si navykli na prostředky na spaní nebo na uklidňující prostředky, které brali na doporučení lékaře. Nemocní mají většinou určitou svou představu, kdo je to duchovní, a podle toho je kaplan vítán, nebo nevítán. Někdy je třeba se zeptat: Chcete, abych tu byl? Chcete, abych přišel příště? Někdy jsou totiž projevy nemocných matoucí. Může se vám stát, že nemocný celou dobu nadává na hamižnou a pokryteckou církev, na Boha, který je nespravedlivý a navíc ani neexistuje. Ale když se zeptáte: A mám zase příště přijít? Tak pacient zcela rozhodně odpoví: Ano. Ano, přijďte určitě zas. Součást naší služby je vystavit se výčitkám spravedlivým i nespravedlivým. Pomoci lidem shodit ze sebe jejich hněv. Musíme se ubránit pokušení přesvědčovat, že to tak není, že se mýlí. Nepřišli jsme vést teologickou debatu, ale sloužit. Hněv, a tím méně nenávist, nelze odvrátit racionálními argumenty. Ale snést trpělivě hněv a neodvrátit se od toho, kdo se hněvá, to může být důležité svědectví i služba v dnešní době zvlášť potřebná. Když jsem ukončil teologickou fakultu, přál jsem si studovat psychologii. Nakonec jsem si udělal terapeutický výcvik. Psychologie mi připadala ve srovnání s nepraktickou teologií jako naprosto úžasný obor. Svou roli jistě hrálo i to, že psychologie je prestižní obor, zatímco práce duchovního nikoliv. T É M A Č Í S L A 7

8 Ale daleko zásadnější bylo, že jsem měl dojem, že psychologie opravdu zná umění života. Že skutečně poskytuje účinné prostředky, jak se vyrovnat s problémy, jak se naučit žít, aby byl člověk spokojený. V tomto pokušení jsem ovšem nebyl sám, potkal jsem více duchovních, kteří si hrají na psychology, protože své roli kněze nerozumí. Dnes vidím, že to byl omyl. Ve skutečnosti jsou práce duchovního a psychologa komplementární. Duchovní nabízí něco, co psycholog nemůže. Svědectví o Bohu, o lidské duši, o modlitbě. Může nabídnout velké množství účinných nástrojů z křesťanské tradice, které pomáhají život zvládat. Naproti tomu nabízí psycholog odborný pohled na zákonitosti lidského chování, které může být ovlivněno terapií. Má nástroje a teorie, kterými duchovní nedisponuje. Práce psychologa a duchovního se potkává ve schopnosti vést s člověkem empatický rozhovor. Ve schopnosti, která je navíc formována jeho profesí, takže může nabídnout ještě něco jiného než třeba rozhovor s přítelem. Ochota být s druhým člověkem, naslouchat mu, věnovat mu kus svého času a svého srdce je něco velmi důležitého, co bychom mohli snadno podcenit. A přece schopnost být s druhým člověkem a pro něj je velmi důležitá. Navíc je daleko reálnější než snaha dělat ze sebe odborníka. Mnoho kdysi zásadních teologických teorií dějiny prověřily jako neplatné. A to samé se stane psychologii, až bude mít za sebou delší historii. Ovšem to, co druhému pomáhá, nejsou teorie, ale právě empatie a alespoň trocha moudrosti. Může nám připadat, že vykládat křesťanství jazykem psychologie je velice dobové a užitečné. Jistě. Ale nezapomeňme na dvě úskalí. Jednak riskujeme, že křesťanské svědectví v těch teoriích zdeformujeme, nebo přímo rozpustíme. Druhé úskalí spočívá v krátké životnosti oněch teorií. To, co se dnes jeví jako samozřejmá a fascinující pravda, bude již další generaci poněkud podezřelé a té další už rovnou směšné. Teorie v přírodních vědách se střídají relativně často, ve společenských vědách ještě daleko častěji. Misie v nemocnici? Nejméně dvě třetiny lidí, kteří o moji službu sami požádali nebo ji vyhledali třeba na doporučení lékaře, se nehlásilo k žádnému vyznání. Jejich prožívání duchovního života a jejich představy o něm jsou značně pestré. Uvedu jen několik postojů, se kterými se častěji setkávám. První: Nevěřím v Boha, ale myslím, že bible je velmi moudrá kniha, která nám říká mnoho důležitého o životě. Dalším postojem je: Nevěřím v Boha, ale pravidelně se modlím. Zde se při delším kontaktu většinou dozvím, že problém je spíš ve jménech, než v obsahu víry. Pacient věří v někoho laskavého a mocného, s kým může mluvit, ale nechce mu říkat Bůh. Samozřejmě to souvisí i s tím, že se nechce svázat s nějakou konkrétní církevní organizací a s konkrétním dogmatem. Zatřetí: Mnoho lidí se ovšem i modlí a sem tam zajde do kostela, ovšem bez pocitu, že by tam patřili. Z druhé strany ale musíme počítat s tím, že ti, kteří se považují za věřící a jsou často i dost aktivními členy svých denominací, jsou ve své víře často dost neurčití, často sdílejí daleko ochotněji křesťanskou etiku než víru, která je naopak poměrně často otevřená synkretismu jak vůči okultismu, tak vůči nivelizujícím tendencím moderní doby. Přiznám, že si musím velmi často připomínat, že můj úkol je těšit spíš než napomínat, být nablízku, ne poučovat. Přímá misie, tedy snaha obracet lidi na víru, do nemocnic opravdu nepatří. V tom smyslu hovoří i standardy práce nemocničního kaplana. To není těžké zdůvodnit. Člověk nemocný, oslabený by se snadno mohl stát obětí manipulace. Navíc pobyt v nemocnici má sloužit ke zlepšení jeho zdravotního 8 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún T É M A Č Í S L A

9 stavu a obhájit se dá jenom taková péče, která k tomu přispívá. Navzdory hlučné propagandě entuziastických církví nevidíme, že by se zázraky uzdravování děly nějak často. Naproti tomu často vidíme u psychiatrických pacientů, že entuziastické církve je spíše poškozují. Žádají po nich výrazné citové prožívání, které jim znesnadňuje najít stabilitu. Vyvolávají v nich nereálná očekávání, která je vedou k tomu, že odmítají léčbu. Někde je navíc přítomen misijní styl, který se žene za počty. Misionáři některých církví se musí svým společenstvím určitým způsobem zodpovídat a vykazovat, kolik že to získali duší. To je při práci s nemocnými naprosto nevhodné. Vyvolali bychom pocit, a nebyl by to pouze pocit, že jsou pro nás jen jakýmsi zbožím. Ovšem zcela namístě je misie nepřímá. Jednak potkáváme lidi, kteří si přejí žít nábožensky a sami vás osloví, abyste jim ty věci vysvětlili, nebo přímo požádají o křest. V takovém případě není samozřejmě žádný důvod je odmítat. Vzpomínám si na několik pacientů, u kterých byly jejich potíže spíše osobnostní než psychiatrické. Laik by řekl, že se jim prostě nedostalo řádné výchovy. Například mladík, který byl závislý na drogách a absolvoval již řadu léčení. Sám byl ze své situace dost zoufalý. Protože mi přišlo, že nabídka možné odborné péče už byla vyčerpána, navrhl jsem mu, zda by se třeba nechtěl zkusit modlit nebo se věnovat nějaké duchovní praxi. V takové situaci ovšem jde o postup obhajitelný i odborně. Ale podotýkám, že ani v takovém případě mi nešlo o to udělat z něj křesťana. Spíše jsem mu chtěl nabídnout, aby praktikoval z křesťanské tradice něco, co mu pomůže žít jeho vlastní život. Pokud by se někdo domníval, že toto vše je málo, a že pro církve tedy není nemocniční kaplanství zajímavé, tak by se nedíval dost hluboko. Nejen že teologicky církev bez rozměru diakonického nevede plný život křesťanského společenství, ale péče o nemocné je důležitým znamením pro nevěřící. Jako církve často neumíme vystupovat v médiích. Ale i kdybychom to uměli, bude vždy třeba svědectví. Svědectví, že se opravdu chápeme jako služebníci potřebných. A to dokážeme jen tím, že budeme sloužit. A dovolte mi ještě jednu poznámku. Vymýšlení náročných misijních strategií mi přijde jako poněkud úsměvné. A to proto, že naše misie trpí ještě zcela dětskými nemocemi. Ani duchovní často neumí ve věcech víry odpovědět na jednoduchou otázku jednoduchou větou. A to je první předpoklad pro evangelizaci. To ovšem souvisí s hlubším problémem, že naše křesťanská identita je často setřená. Ten, kdo sám sobě neumí odpovědět na otázku, čím je pro mě Kristus, žádné svědectví víry nepodá. Ale jak obnovit křesťanskou identitu? Odpověď může být složitá, je třeba znovu promýšlet naši víru, je třeba hledat teologické modely srozumitelné dnešnímu člověku, svolávat teologické a pastorační konference. Nebo jednoduchá: Pojďme se modlit! Duchovní obvykle rádi modlitbu doporučí, ale ještě jsem neslyšel, že by v nějaké církvi, když se řeší něco opravdu zásadního, synod nebo biskupská konference řekla: Tak a teď se budeme, bratři, tři dny postit a modlit, protože pak budeme řešit něco opravdu zásadního. Modlitbu rádi doporučíme, ale často se nechováme jako lidé, kteří věří v moc modlitby. Pokud se setkávám s novými pacienty, kteří mě neznají, často říkám: Není mým úmyslem vás obracet na víru. Ani nepovažuji za možné někoho na víru obrátit. Samozřejmě rád posloužím těm, kdo hledají cestu k víře, ale není mým úkolem někoho přesvědčovat. Je nutné, aby ti, kteří se na nás obrací s žádostí o pomoc, měli jistotu, že nám tím nedávají záminku, že je budeme lanařit ke vstupu do církve, tím míň že budeme vyvíjet nějaký nátlak. Myslím, že takový přístup je doporučeníhodný i mimo nemocnice. Nikdo ke mně nemůže přijít, nepřitáhne-li ho můj Otec (Jan 6,65). To Boží milost dává víru, obrací na víru. My můžeme člověku pomoci T É M A Č Í S L A 9

10 srovnat si v hlavě i v srdci, co chce, pomoci mu navázat na křesťanskou tradici. Ale představa evangelizátora, který z nevěřících dělá věřící, je podle mě falešná. Ano, doprovodil jsem v životě pár lidí ke křtu, k zapojení do církve, ale myslím, že už od začátku byli vlastně věřící, toužili po Bohu. To, že s nimi musíte nést jejich pochybnosti, překonat porodní bolesti, je věc jiná. Ovšem abyste takhle mohli fungovat, musíte věřit v Boha, který je pánem lidských srdcí. Doprovázení a nebezpečí duchovní manipulace To je slovo do pranice. Přece nikdo nechce druhými manipulovat, nebo to alespoň nepřizná. A přesto se to často děje. Proto musíte být čitelní. A to vyžaduje vědět, co sám chci a o co usiluji. A dokázat to srozumitelně říci. Dovolím si malou odbočku. Psychologové a terapeuti o sobě často tvrdí, že jsou názorově neutrální. A přesto víme, že někteří považují náboženství za přežitek a pověru. Takoví, pokud mají do své péče přijmout věřícího pacienta, by mu to měli otevřeně říci. A naopak i ti, co se dívají na náboženství jako projev lidské kultury, někdy dobrý, někdy špatný, by tohle měli jasně deklarovat. A stejně tak i já musím jasně říci, že jsem věřící. Musíme se snažit být v každé situaci čitelní. Představte si situaci, že se s vámi radí pacient uvažující o rozvodu. Pokud máte pocit, že jeho manželství chcete zachránit, měl by to vědět. Měl by vědět, že má právo na vaší pomoc, i když se rozhodne se rozvést. Můžete a máte být zdvořilí, můžete na to jít od lesa, ale nemáte klamat tělem. Nemůžete předstírat jeden postoj a druhý zastávat. Zdrojem manipulace je vždy to nevyřčené. Určitou ochranou před manipulací je například supervize, které se coby kaplan účastním, a otevřená komunikace s ostatními odborníky, nakolik je to možné. Nestačí věřit v Boha, je třeba věřit v člověka. To může být pro jednoho sladký blábol a pro druhého pohoršlivý výrok. Přece: Blázen ten, kdo věří v člověka. Ale já nevěřím v druhého člověka jako ve zdroj své spásy, ani jistotu pro svůj život, já věřím, že Hospodin nás stvořil jako bytosti schopné odpovídat na jeho volání, jako bytosti schopné ho hledat a nalézat. Věřím tedy, že sám život je nějakým Božím zjevením vedle bible. Vím, že tohle přirozené zjevení není dokonalé, a vím, že bez osobního vztahu ke Kristu snadno bloudíme. Ale tahle dvě zjevení se potřebují navzájem. Boží zjevení je světlem pro náš život. Ale kdyby ten život taky nemluvil o Bohu, na co by to světlo svítilo. Prý existuje rabínské přísloví: Tóra bez člověka není celá. Boží zjevení bez našich životů nebude úplné. Mým přáním je, aby lidé nacházeli a milovali Krista, protože jsem ho sám poznal. Vím, že vztah ke Kristu je zdrojem velikého osobního štěstí. Ale nebojím se, že by neměli být spaseni ti, kdo hledají Boha tak, jak dokážou, kdo usilují ve svém životě konat dobro tak, jak dokážou. Boží láska k člověku je nad všechny naše představy. Nemysleme si, že na nás záleží spása druhých, nezáleží. Ale je naší výsadou, že při Božím díle můžeme asistovat. Nejsme žádní kněží, ale ministranti Krista Pána. Je velmi krásné s ním spolupracovat, a někdy i velmi náročné. Ale ministrant žádnou chybou nezpůsobí neplatnost mše a my svojí hloupostí neohrozíme Boží spásu. Mgr. Pavel Hynek je terapeutem a nemocničním kaplanem v Psychiatrické nemocnici Bohnice. 10 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún T É M A Č Í S L A

11 Kam mě posíláš? K čemu jsi mě povolal? Bohumila Baštecká s teologickou podporou Bohumila Bašteckého a kolegiální podporou Alexandry Lammelové a Jany Sedlákové Byla mi položena otázka: Jak může duchovní či pastorační pracovník na jedné straně dostát Kristovu pověření hlásat evangelium a na druhé straně respektovat duchovní svět člověka, kterého doprovází? Je to otázka po profesní identitě takového pracovníka je to náboženský poradce, poskytovatel duchovních služeb, anebo (také) v jistém smyslu svědek o Kristu? Jsem psycholožka, učím na Evangelické teologické fakultě UK převážně v teologicko-pastoračním oboru Diakonika, a moje víra jistí setrvávání na mostě (mezi světem a církví, mezi křesťany a pohany atp.). Můžu jen připomenout některé souvislosti, v nichž možná odpověď vzniká. Podle skutků ne/poznáte je V diskusích o tom, co přinášejí křesťané jako svoji přidanou hodnotu, se vesměs argumentuje skutky milosrdenství a lásky, což humanisté zpochybňují slovy na to mi stačí humanismus. Křesťané poté poukážou na anticko-židovsko-křesťanské kořeny naší kultury, z nichž humanismus vyrůstá. Humanista může diskusi ukončit nezávazným souhlasem, že i on se řídí Desaterem, nebo námitkou, že Velká francouzská revoluce a protináboženské osvícenství udělaly pro demokracii a Listinu základních práv a svobod nepoměrně více než Bible, kde se svoboda mísí s potvrzením otroctví. České diakonie a charity se v současnosti podrobily zákonu o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.), vystavenému na Listině základních práv a svobod. Jejich převážně nevěřící pracovníci jsou zákonem vedeni k respektování lidské důstojnosti uživatelů služeb a k důrazu na rovnost lidí a sociální spravedlnost. (Nemocniční) kaplan je vystaven podobnému pokušení; i on se může stát nerozlišeným pomáhajícím pracovníkem zaskakujícím v mezerách systému za dobrovolníky či jiné pomáhající pracovníky. Občas si představuji, jak by mohly diakonie a charity najít ztracenou křesťanskou identitu, připomenout hodnoty, oživit poslání a vidět dál (mít vizi). Co kdyby se na jejich webu a ve vnitřních předpisech objevilo: Já jsem Hospodin, Tvůj Bůh, který Tě vyvedl ze země egyptské z domu otroctví. Dostal jsi svobodu. A proto budeš respektovat důstojnost svého bližního. Sním o tom, jak by vypadalo interní vzdělávání pomáhajících organizací, kdyby učilo, co znamená dvojí přikázání lásky už od Starého zákona a že rozhodnout se pro lásku k bližnímu může nejen pracovník, ale i poslední z nejposlednějších klientů : že se nelišíme, ač zrovna v tu chvíli jeden má více moci a druhý více potřeb. Církev versus společenství a obecné spirituální potřeby Spiritualita se stává součástí bio-psycho-sociálního zaměření pomáhajících profesí od 90. let minulého století. Dnes už se nepřemýšlí, zda má člověk duchovní svět, nýbrž jak tento svět oslovit a spolupracovat s ním. V některých zemích se vnímavost vůči spiritualitě pacienta stala povinnou součástí zdravotní péče. Tento vývoj jde ruku v ruce s uznáním multikulturality a důrazem na kulturní kompetenci pomáhajících. Představuji si, co by to pro dnešní svět znamenalo, kdyby se podobně jako na počátku malé skupiny křesťanů zaměřily na to být solí země a působit jako kvásek v těstu. Kde je ale těsto? V díži naj- T É M A Č Í S L A 11

12 deme vedle sebe kvásek, droždí, kypřicí prášek do pečiva, jedlou sodu; zaděláno je na knedlíky, dort, buchty, perník. Co dnes znamená většinová společnost? Která je vládnoucí strana? Většinově vládne rozmanitost. Tradiční církve ztrácejí vliv, což se přičítá obavám z ideologie a jejího mocenského zneužití. Ztráta vlivu by paradoxně mohla církvím prospět, mělo by je to vést do prostoru spolupráce. Naděje individualizované západní společnosti se v současnosti obracejí ke komunitám společenstvím rozmanitých, kde každý může přispět. Ovce a pastýři dnes Bible je stará a vášnivá kniha. V době smskování se stává i pokladem jazykovým. Nesedí mi, když farář při kázání začne aktualizovat biblické dění nebo řeč ať už do podobenství dosazuje politickou scénu nebo tvrdí, že Jonáš vzal kramle. Potřebuju ale výklad, abych ve starých reáliích uviděla vášně, kterými žiju i já. Podobenství o milosrdném Samařanu ožije, když mi někdo vyloží, za co Izraelité považovali Samařany. Vesměs chápu příběhy o správcích, méně o ovcích. Zvláště ten, kde pastýř nechá celé stádo napospas, aby našel jednu zatoulanou, mi nedával smysl. Pak se mi v Maďarsku naskytl pastevecký pohled. Stádo ovcí šlo přes silnici a doprava se zastavila. Dívala jsem se, jak stádo jde, navzájem se udržuje ve směru, kolem obíhají psi, aby se směr a ovce neztratily. Pastýř neměl moc co na práci, šel za nimi a sledoval dění. Kdyby se ale ovce zranila nebo zůstala pozadu, musel by se začít starat, bylo by to zcela na něm. Žiju v čase a zemi, kde ovce vnímáme spíše jako bezpracnou sekačku na trávu, nikoli jako něco, na čem závisíme. Dovedu si ale představit, jak jde učitelka s dětmi, hlídá houf. Kdyby se jedno dítě ztratilo nebo rozeběhlo pryč, také by ostatním dětem přikázala: Tady stůjte, nikam nechoďte, počkejte na mě a běžela hledat ztracené. Změnilo se prostředí, nikoli dovednost pečovat a potřeba péče. Obrazy péče o ztraceného najdeme i dnes, horší je to s obrazem autority. Autorita se nenávratně proměnila z hierarchické v partnerskou. Ovce dnes umí pečovat o pastýře a rodiče nechtějí na svých dětech a čtvrtém přikázání záviset. Kauza doprovázení Doprovázení je v módě. Co to ale je? Zažité sousloví doprovázení umírajících se rutinně pojí s obrazem držet za ruku. Neumím si představit, že někdo platí profesionála za držení za ruku. Profesionální tedy i kaplanská činnost mívá nějaký smysl, účel, cíl. Doprovázet někoho někam znamená, že jsem druhému po boku, když někam jde. Tuto procesní část doprovázení definujeme jako setrvat s druhým i v situaci nesklonitelně nepříznivé ; ve hře je profesionálova nosnost, schopnost nést zatížení. Jaký je ale směr doprovázení? Kam má doprovázený dojít? Jaký je smysl jeho cesty a jaký smysl doprovázení na této cestě? Bavíme-li se o věci s kolegy, kteří jsou méně radikální než já, odpoví obvykle aby nebyl sám. Lidé ale nebývají sami. Někde mají nějaké známé, kamarády, (bývalé) kolegy, sousedy, neteře, synovce z druhého kolena. Od profesionálů očekávám, že svoje způsobilosti užijí na aktivizaci přirozené podpůrné sítě, vnějších a vnitřních zdrojů protějšku. I kdyby nebyl opravdu vůbec nikdo, jsou vzpomínky a přítomné radosti. Ani další cíle, zmiňované v souvislosti s doprovázením ( aby se smířil/a se ztrátou, aby umřel/a klidně a důstojně ), nejsou dosažitelné (pouhým) držením za ruku. Duchovní by měl umět doprovázet 12 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún T É M A Č Í S L A

13 duchovně (k duchovním cílům), což už dávno není vyhrazeno souvěrcům nebo obecně věřícím. Každý člověk má duchovní svět ať už je obsahem jeho hodnot nebo potřeb, sil, zdrojů a strategií zvládání (ohrožující) zátěže. Dá rozum, že o cíli doprovázení se průvodce musí s doprovázeným domluvit, ne že se rozhodne sám, a jde (držet za ruku). Svědčím, patřím, věřím Poslouchám nedělní rozhlasové bohoslužby a poměřuju. Víckrát jsem zažila, že malé probuzenecké církve se představily nejen označením a místem, nýbrž i vírou: Jsme sbor církve XY z Dolní Lhoty. Věříme, že... Vyznáváme, že... Znamená to, že... U římských katolíků nebo u českobratrských evangelíků jsem nic takového neslyšela. Považují se asi za velké a obecně známé. V rozmanitém světě bych se obtížně vyrovnávala s představou jednoho dobra pro všechny. Můj muž při biblickém výkladu běžně říká: Uvědomte si, že takto by to četl křesťan muslim klade důraz jinam. Není myslím daleko doba, kdy se běžně budeme představovat hodnotami či vírou. Dobrý den, jmenuji se tak a tak, bydlím tam a tam, je pro mě důležité to a to, sounáležitost vnímám s těmi a těmi. A zajímá mě, jak to máte vy. Kaplan při představování sděluje označením své role, že je duchovní. A co řekne dál? Kam patří? Čemu věří? Znamená to však uznat, že jsem jeden z mnoha a možná nijak zvlášť známý a samozřejmý. Znamená to ustoupit z pozice moci. Nehlásám To, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti (Jeremiáš 29, 11). Seděly jsme při víně s katolickou psycholožkou Sašou Lammelovou a katolickou manažerkou Janou Sedlákovou. Ptala jsem se jich, co pro ně znamená evangelium. Že jsme byli spaseni k životu věčnému, který začíná dnes právě teď, například tím, že zažíváš pokoj. Že mě má někdo rád a že my T É M A Č Í S L A 13

14 můžeme mít rádi. A vím, že to se mnou někdo myslí dobře, i když se mi zrovna nedaří a nerozumím, co se děje. Vybavilo se mi, jak jsme se spolu se studenty ptali docenta Jindřicha Halamy, co je to křesťanská zvěst: Svět nevznikl náhodou, my tu nejsme náhodou, cílem není rozpad, je tu někdo, kdo je zdrojem života a k němuž se zase vše vrátí. Ten někdo není lhostejný, je to kdosi, kdo k nám má láskyplný vztah, lze se na něj spolehnout a dává to smysl do budoucnosti. Divila jsem se, proč se tak hezké věci křesťané ostýchají říkat. No, abychom tě k něčemu nenutily, nedotkly se tě, abys nám dobře rozuměla, vysvětlovaly Jana se Sašou. Proč si přisvojujete stoprocentní zodpovědnost za výsledek rozhovoru? divila jsem se dál: Když nebudu rozumět, tak se přece zeptám. Lidé se spolu běžně baví a vědí, že jsou v dialogu zodpovědní za sebe, nikoli za druhého. Proč tolik obav a ostychu? Abychom nebyli za blázny jak první křesťané a abychom tak příšerným způsobem nezneužívali moc jako křesťané pozdější, vyplynulo z rozhovoru. Možná se rodí noví křesťané: Nehlásáme, domlouváme se z pozice víry. Neposkytuju Zažíváme pravděpodobně změnu moci, autority a vztahu. Duchovní mluví z pozice menšiny a slábnoucí moci církve, přestává být pastýřem (duchovním vůdcem) a stává se průvodcem, zaujmout druhého pro evangelium může spíše v diskusi než v kázání. Z mého pohledu jsou to všechno výhody pokud má duchovní dost odvahy, opravdovosti, smyslu pro dialog. A také, pokud ví, že spiritualita se žije, nikoli poskytuje. 23. června 2014, Poděbrady PhDr. Bohumila Baštecká, Ph.D. působí jako psycholožka v oblasti sociální a klinické. Zabývá se supervizí, individuální a komunitně orientovanou pomocí po neštěstích, poradenstvím a krizovou připraveností. Přednáší na Evangelické teologické fakultě v Praze, je odbornou garantkou výcviků ve sdruženích Rafae a Remedium Praha a odbornou garantkou Psychosociálního intervenčního týmu. 14 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún T É M A Č Í S L A

15 Chronická bolest duchovní výzva Anemone Eglin Lidé, kteří musejí žít s chronickými bolestmi, čelí několikanásobné výzvě. Už jenom samotné hledání toho, co by jim mohlo pomoci udržet jejich tělesné bolesti ve snesitelných mezích, může být velmi zdlouhavé a náročné. Bolest se navíc dotýká i jiných dimenzí lidského bytí, a tak se bolest stává utrpením, které vyžaduje duševní, duchovní a spirituální zvládnutí. Následující úvahy se zaměřují na otázku, zda a jakým způsobem představuje spiritualita člověka zdroj, který mu pomáhá zvládat život s chronickými bolestmi. Jako výchozí bod poslouží kvalitativní studie Zvládat svůj život s bolestmi starší ženy jako expertky v zacházení s chronickými bolestmi pohybového ústrojí od odbornice v oboru pečovatelství Evelyn Huber. Zde se vedly rozsáhlé rozhovory s osmi staršími ženami, které trpěly chronickými bolestmi. Na základě těchto rozhovorů jsem provedla sekundární analýzu s ohledem na výpovědi o spirituální dimenzi. Zásadní teologicko-spirituální úvahy Zda je nějaká výpověď posouzena jako spirituální, závisí na tom, s jakým spirituálním pozadím se rozhovory čtou a jaké pojetí spirituality je základem analýzy. Je věcí upřímnosti odhalit tradici, na kterou se odvoláváme. Protože sama jsem doma v křesťanské spirituální tradici, nejprve krátce představím, co lze z této perspektivy říci o bolesti a utrpení. Zásadní je v tomto ohledu názor, že náš svět není zařízen tak, že by nám poskytoval pouze zkušenosti štěstí a zdraví. Musíme mnohé vytrpět a to nás společně s bolestmi, které z toho vyplývají, konfrontuje s otázkami proč a k čemu. Mnohé věci dokážeme pochopit jen stěží nebo vůbec, ačkoli přece víme, že bolest a lidské utrpení patří k životu. To, že pociťujeme bolest, je patrně odvrácená strana toho, že můžeme pociťovat štěstí a radost. K biologické výbavě takříkajíc patří to, že je naše senzibilita otevřená pro vnímání různého druhu. Vnímání, která můžeme pociťovat buď pozitivně, nebo negativně. 1 Navzdory tomuto vědění se zápas o to, jak porozumět bolesti a utrpení, táhne celými židovsko-křesťanskými dějinami. V popředí přitom stojí veliká otázka, takzvaná otázka po teodiceji: Jak může Bůh, o němž věříme, že je dobrý, dopustit tolik bolesti a utrpení? Existovalo a existuje vícero pokusů na tuto otázku odpovědět. Podle mého názoru je ovšem teologicky upřímnější a lidskému utrpení přiměřenější se všech vysvětlujících ospravedlnění vzdát. Každý pokus zasadit bolest a utrpení do obrazu Boha a tím je učinit domněle srozumitelnějšími, v zásadě nebere vážně utrpení dotyčného jako existenciální otřes, který se nemá pochopit, ale unést. Ani v biblických příbězích, které vyprávějí o nemocných lidech, nejde o to, utrpení vysvětlit, nýbrž vždy jen o to, uzdravit nebo uschopnit člověka, aby ho na základě své víry zvládl. Tím jsme se dostali do oblasti spirituality, jejímž tématem je vztah člověka k transcendentní realitě, která je předmětem jeho víry. Protože bylo dodnes podáno mnoho opisů a definicí spirituality, avšak žádná z nich není obecně uznávaná, formulovala jsem na základě teologicky široce akceptovaných 1/ PD Dr. Markus Huppenbauer, Schweizerische Studienstiftung, Lebenskunst und Leiderfahrung: Vom Sinn des Leiden sund der Krankheit aus philosophischer Perspektive, Vortrag Bad Herrenalb (2003). T É M A Č Í S L A 15

16 vymezení následující pojetí spirituality, které je co možná nejširší a nejobsáhlejší. Z něj jsem také vycházela při analýze rozhovorů. Spiritualita znamená, že člověk vše, co jej potkává, ať už se jedná o štěstí či utrpení, prožívá a zvládá na pozadí svého vztahu k transcendentní skutečnosti. To, jak někdo tuto skutečnost zakouší a pojmenovává, zda jako Boha, vyšší moc nebo velikou sílu, zda jako lásku či vnitřní zdroj, není v uvedeném pojetí spirituality tím rozhodujícím. Směrodatné je, zda se někdo ve všem svém prožívání cítí jako držený a nesený, ať už je schopen to vyjádřit jakýmikoli slovy. Centrální úlohu hraje jedině kvalita vztahu, a to v dvojím ohledu. Zaprvé je z křesťanského spirituálního pohledu nutné říci, že transcendentní, případně božská skutečnost působí v životě jednotlivce zásadně pozitivně, je dárcem síly a smyslu. Zadruhé je jednotlivec chápán jako výraz božské kreativity, což mu propůjčuje význam a hodnotu. Na pozadí tohoto chápání spirituality byly ještě jednou analyzovány rozhovory s ženami trpícími bolestmi a byla sestavena všechna vyjádření, v nichž přímo či nepřímo odkazují ke své spiritualitě. Zkušenosti lidí zasažených bolestí V následujícím oddíle bude uvedeno, jak oněch osm žen bez přímého dotazování vyjadřovalo svou spiritualitu, kterou všechny zakoušely jako něco, co je podporuje ve zvládání života s trvalými bolestmi. Našly způsob, jak si navzdory bolestem uchovat jistou kvalitu života. K tomu u většiny z nich nedošlo ze dne na den. Než k tomu dospěly, trvalo to někdy celé roky. Výpovědi jsou rozčleněny do čtyř tematických okruhů. 1. V prvním z nich jde o důvěru žen v hlubinnou skutečnost a o její význam při zvládání jejich běžného dne. 2. Ve druhém je tematizován vztah k bolesti, který získaly díky svému vědomí, že jsou drženy transcendentní skutečností. 3. Ve třetím okruhu je vyzdvižen pozitivní pohled na život jako celek, který je výsledkem postoje, že život je navzdory všemu hodný toho, aby byl prožitý. 4. Ve čtvrtém z nich jde o zkušenost, že jsou vnímány a přijímány, a tím jsou významné pro jiné. 1. Síla a důvěra Zdá se, že zásadní je důvěra, že jsem pod ochranou vyšší moci nebo Boha a mohu z něj čerpat sílu. K tomu několik výpovědí: - Důvěřuji v Boha, který mi pomáhá projít vším, dokud trvá život. - Důležité je zažít, že je život někým vedený. - Věřím, že člověk musí a také může unést to, co je na něj vloženo, dokonce že je možné utrpením a zraněním vyrůst. - Člověk vyvíjí sílu, aby přijal svůj stav. - Sílu člověk dostává stále, to je nekonečný dar. 2. Přijmout bolest Důvěra ve vyšší moc pomáhá přijmout to, co člověku přináší život; ženy to pociťují jako ulehčení. Naproti tomu většina z nich prožívá jako zátěž navíc, když se tomu vnitřně vzpíráme. Několik výpovědí: - To je asi to nejtěžší. Přijmout bolesti jako něco, co ke mně patří. - Pomáhá, když akceptuji bolest jako část mě samotné, jako přítele. 16 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún T É M A Č Í S L A

17 - Bolest je jednoduchá. - Brát každý den takový, jaký je. Když dopadne jinak, pak to musím taky přijmout. K přijímání patří do jisté míry také relativizace vlastní situace: - Jiní lidé mají ještě mnohem horší věci. - Každý život má těžká období. - Pomáhá mi brát si jako vzor jiné lidi, kteří žijí s ještě většími bolestmi. Jako zátěž naopak ženy pociťovaly toto: - Když se vnitřně bouřím a bráním se tomu, bolesti to jen zesiluje. - Takové to od malička naučené zatnout zuby už nejde. - Úsilí unést bolesti naráží na své hranice. - Zatěžující je srovnávat se s jinými, kterým se daří lépe. 3. Být vděčný za to, co je možné Díky základnímu postoji důvěry se ženám podařilo akceptovat bolest jako část jejich života, aniž jí přenechaly celý životní prostor. Vybojovaly si svobodný prostor, za který jsou vděčné: - Bolest je mou součástí, ale neskládám se jen z bolesti. - Nechci se nechat bolestí ovládnout. - Naříkání je k ničemu, to je jen trvalé kroužení kolem bolesti. - Chci si uchovat volný prostor pro něco jiného, co mě těší, sytí a napřimuje. - Soustředím se na to, co je možné, a ne na to, co už nejde. - Hledám to, co v mém omezení ještě zůstalo. - Jsem vděčná za to, co mi zůstává. Dokonce si užívám to, co ještě jde, například nastoupit do tramvaje a jet do města. - Při procházce se pro mě stala cesta důležitější než cíl. - Pokouším se každý den vidět to krásné. - Když se ohlížím zpět, byl život navzdory všemu krásný. 4. Být přijat a respektován Je základní potřebou člověka být akceptován a přijat se vším, co k němu patří. Spirituální přesvědčení o tom, že jsem hodnotný a důležitý, se u jednotlivce konkretizuje v přízni, kterou zakouší od jiných lidí. T É M A Č Í S L A 17

18 Bez ní by byla každá, ať už jakkoli pěkná výpověď víry abstraktní a neúčinná. Osm žen mělo v tomto ohledu svoje zkušenosti: - Jako pomoc se ukázali být přítelkyně a přátelé, kteří akceptují hranice. - Důležité je mít kolem sebe lidi, kteří opravdu umějí mít účast. - Moci říct druhým, jak se mi daří, aniž bych o tom musela dlouze mluvit. - Být jinými brána vážně. - Cítit se pochopena a pozvednuta ve skupině těch, kteří mají stejné potíže. - Pečovatelky/pečovatelé, kteří mě respektují a zároveň mě navzdory bolestem vidí jako hodnotného člověka. - Jemné dotyky. - Pečovatelky/pečovatelé, kteří se umějí vcítit a mají dobré ruce. - Malé pozornosti dokáží mnoho, například něžné uhlazování přikrývky. Naopak jako zátěž uvádějí ženy situace, v nichž se s nimi zacházelo bez respektu, nebo v nichž vypadly ze sociální soudržnosti: - Sociální síť se zhroutí, když se na ní kvůli bolestem nemohu podílet. - Návštěvníci, kteří přinášejí své vlastní problémy, mi berou sílu. - Návštěvníci, kteří dávají dobré rady, jsou nároční. - Pečovatelky/pečovatelé, kteří jsou blahosklonní, nemají odstup, vnucují se nebo nemají respekt, urážejí, což je k bolestem další zátěž navíc. Spiritualita vnitřní zdroj Osm žen se různým způsobem naučilo zvládat svůj každodenní život, který je určován trvalými bolestmi. Díky svému spirituálnímu zakotvení rozvinuly vnitřní postoje, které jim umožňují vnímat život s bolestmi a navzdory nim jako smysluplný, obohacující a hodný toho, aby byl prožitý. Žijí ze síly, kterou chápou jako darovanou a na kterou se každý den nově spoléhají. Otázka jaký to vše má ještě smysl se ani jednou neobjevuje. Jejich spiritualita se pro ně stala důležitým zdrojem, aby obstáli v životě s bolestmi. Tyto ženy žijí působivým způsobem to, co teoložka Dorothee Sölle formulovala ve své slavné větě: Zvolit život znamená obejmout kříž. Anemone Eglin, MAS-BA je farářka a terapeutka, vedoucí švýcarského Institutu Neumünster, který se zabývá poradenstvím a školením v oblasti stárnutí a péče o seniory. Z němčiny přeložil Ondřej Kolář. 18 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún T É M A Č Í S L A

19 Úzkost a deprese v závěru života jako existenciální a duchovní téma Pavel Pokorný Dámy a pánové, dnešní téma není lehké. Nebylo pro mne lehké si řeč připravit a pro vás nejspíš nebude lehké ji slyšet a přijmout. Lehkost a snadnost však věru nejsou něčím, po čem bychom měli nějak zvlášť toužit. Ještě malou poznámku, než začnu: řada příkladů, které uvádím, pochází z mé předchozí praxe v motolské nemocnici. Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti. Padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo. Pravím: kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych... Žalm 55 Čteme text starý asi 2500 let. Nevíme, kdo ho psal. Ale promlouvá k nám, myslím, srozumitelně. Kdo nezná tento strach a tuto touhu uniknout? Od okamžiku, kdy ožíváme, je náš život ohrožen. Od chvíle, kdy si začínáme uvědomovat, že žijeme, prožíváme také ohrožení své existence. Úzkost patří k našemu lidství, úzkostí platíme za užaslou radost ze života, za jeho vědomé prožívání, smutek ze ztráty je souputníkem našeho užívání života, stínem všech prosluněných vztahů. Hned na začátek si tedy řekněme, že úzkost a smutek se nám nemůže podařit docela vymazat. Můžeme nanejvýš přemýšlet a hovořit o tom, jak je udržet ve snesitelných mezích, čím je vyvážit, jak se v nich neutopit. Strach, jediné, co vnímám, nemožnost změnit cokoli. Strach všude, kam se podívám, nemožnost zbrzdit soukolí. Všude jen velké, velké nic, Nemožnost zabít to nic. S ním vykročím ráno do ulic. Nemožnost, nic, nikdy víc. Simona (z knihy Co mi je? Leukémie!, nakl. Zdeněk Susa, Středokluky 2013) A toto je text starý asi 7 let. Napsala ho manželka 31letého pacienta, nemocného akutní myeloidní leukémií. Z textu výrazně vystupují stručná, leč výmluvná NIC. Nemůžeme je přehlédnout. NIC jako tečka, konec věty. A dál už nic. Agentura STEM/MARK se loňského roku ve výzkumu veřejného mínění dotazovala, čeho se lidé na smrti nejvíce obávají. V odpovědích se objevuje: ztráta důstojnosti, bolest, odloučení od blízkých, osamocenost, psychické strádání a konečně: co bude po smrti. Všechny tyto prvky jsou závažné a je třeba se jim věnovat. Dál se doptávat a zkoumat: co je vlastně lidská důstojnost? Jak ji mohu ztratit? Záleží víc na mně nebo na okolí? Tkví především v mém sebehodnocení nebo v tom, jak je se mnou zacházeno? A bolest kolik má rozměrů, odkud se bere? Jak ulevit strádání, jak překlenout odloučení a osamělost? A přece si myslím, že i když se budeme věnovat těmto strachům, nepostihneme existenciální úzkost, která nemá předmět, nemá jméno. Vlastně se není čeho bát, není tu zřejmý protivník, je tu jen T É M A Č Í S L A 19

20 NIC. Na otázku Čeho se bojíme? je možné odpovědět Ničeho, a přece v nás úzkost zůstane. Jiřina Šiklová ve své knize Vyhoštěná smrt (Kalich 2013) říká: Hrůzu a bolest si dovedeme představit, stejně jako krásu a spokojenost. Ale NIC? Představit si nic je opravdu těžké (str. 44). Nemohu zapomenout na jednoho pacienta. Seděli jsme u stolku nad černou kávou a on mi líčil, jak se právě dozvěděl svou konečnou diagnózu. Přede mnou je jen černá díra, zvolal hořce. A já hleděl do černé kávy a marně hledal slůvko naděje. Byl to horník, tak jsem si v duchu říkal: kolikrát jsi fáral do černé díry a zase vzhůru? Co je na tom pro tebe nového? Ale tahle černá díra je asi přece jen jiné dimenze... Dlouho jsme spolu seděli a mlčeli. Irwin D. Yalom ve své Existenciální psychoterapii (Portál, 2006) píše: Mnoho pacientů velmi iracionálním způsobem ponechává lékaři roli úspěšného uzdravovatele tím, že mu zatajuje důležité informace o svých duševních, a dokonce tělesných potížích. Často se tak lékař dozvídá o hloubce pacientova zoufalství jako poslední (str. 142). Tomu vzpomínanému rozhovoru s horníkem předcházela scéna na oddělení, kdy se tento pacient vehementně dožadoval nejrůznějších úsluh od personálu, bavil ostatní pacienty, bylo ho všude plno. Dělal dojem někoho, kdo ví, co chce a dokáže toho dosáhnout. O hloubce jeho zoufalství a míře úzkosti jsme nemuseli ani tušit. Anebo mohli kdybychom si uvědomili, že jeho halasná aktivita křičí Ještě jsem tady, aby odsunula úzkost do kouta. Dokud něco děláme, není prostor pro úzkost. Dokud s námi něco dělají, máme naději. Ale možnosti se postupně zužují, až nezbude nic. (?) Kdy jsme v závěru života? Tváří v tvář smrti? Od začátku mluvím o smrti a umírání. Ale v mém zadání přesně stojí: v závěru života. Je závěr života totéž co umírání? Ale proč volíme právě tato slova? A ne jiná? Je mezi nimi věcný rozdíl? Anebo se liší jen chutí v našich ústech a pohnutím naší duše, když je zaslechneme? Stojí možná za úvahu, zda mluvíme o závěru života proto, abychom se vyjadřovali přesně, anebo proto, abychom se vyhnuli slovu umírání... (?) Kdy nastává závěr života? Je jím (už) stáří anebo (až) infaustní prognóza? Předpokládám, že v kontextu tohoto kurzu spíše to druhé. Lze závěr života v tomto smyslu označit za umírání? Čas, již zřetelně kvalifikovatelný jako čas tíhnuvší ke smrti? Promiňte mou neznalost terminologie je závěr života totéž co terminální stadium života? Vy jako lékaři a zdravotníci v tom máte nejspíš jasno. Jako duchovní musím říci: v závěru života jsme každý den, každou vteřinu. Nevíme dne ani hodiny... Jak dokončíme tuto větu? Mohli bychom dodat skoro cokoli, protože život je plný překvapení ( nevíme dne ani hodiny, kdy potkáme opravdové štěstí ). Ale jako děti své kultury nejspíš doplníme: nevíme dne ani hodiny, kdy zemřeme. (Jarek Nohavica zpívá: až to se mnu definitivně sekne.) A tak je to správně jakkoli nám není tohle pomyšlení příjemné, je pravdivé. Asi nepřekvapivě se domnívám, že pravda neškodí (i když nebývá příjemná). Asi nepřekvapivě se domnívám, že míra naší úzkosti a smutku v tom vlastním závěru našeho života má nejspíš souvislost s počátkem a průběhem našeho života. Klasická náboženství mluví o přípravě na smrt, mně je bližší mluvit o jakémsi otužování duše, zvykání na svou konečnost. Otužování má dvojí rozměr: osobní životní zkušenost a společenský kontext. Osobní zkušenost každý z nás se setkává v průběhu života se smrtí. Občas někde vykoukne, někdy se nám postaví do cesty, někdy pošle své vyslance: ztrátu blízkého člověka, nemoc, zranění, hluboký prožitek osamělosti, bloudění, setkání se silným uměleckým dílem... Jsem přesvědčen o tom, že pokud 20 Misiologické fórum 2/2014 červen / jún T É M A Č Í S L A

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Úzkost a deprese v závěru života jako existenciální a duchovní téma

Úzkost a deprese v závěru života jako existenciální a duchovní téma Úzkost a deprese v závěru života jako existenciální a duchovní téma Kurz IPVZ Psychiatrické syndromy u pacientů v závěru života 26. února 2014, Praha Pavel Pokorný, kaplan domácího hospice Cesta domů Dámy

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

KONFERENCE Poznámky pro účastníky

KONFERENCE Poznámky pro účastníky PROZKOUMEJTE velké životní otázky KONFERENCE pro účastníky Brno, Česká republika 13. 14. ledna 2012 SETKÁNÍ 1 Vize pro službu mladým lidem SETKÁNÍ 2 Co je Alfa pro mládež? Kurz Alfa pro mládež představuje

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

Je někdo z vás nemocen?

Je někdo z vás nemocen? Štěpán Rucki Je někdo z vás nemocen? Křesťanský pohled na zdraví, nemoc a uzdravení Co je to plné zdraví? Je nemoc následkem hříchu? Má nemoc a utrpení smysl? Uzdravení Boží mocí Zázračná uzdravení dnes?

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?)

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?) Téma: NERVY V KÝBLU úvaha na biblický text Filipským 4, 6-7 Jak mi Bůh dal sílu překonat těžkou situaci (strach)? Proč prožíváme strach (úzkost) a jak s tím bojovat? Izaiáš 43, 1-2 1) Strach a obavy jsou

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

DUCHOVNÍ OCHRANA DĚTÍ Jan a Ráchel Bícovi

DUCHOVNÍ OCHRANA DĚTÍ Jan a Ráchel Bícovi DUCHOVNÍ OCHRANA DĚTÍ Jan a Ráchel Bícovi Proč je vlastně důležité zabývat se tím, co naše děti čtou, na co se dívají v televizi, s jakými hračkami si hrají? Není lepší nechat je, aby se o těchto věcech

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci 2013 Diakonie Českobratrské církve evangelické je jednou z nestátních organizací poskytujících sociální, zdravotní, pastorační a vzdělávací služby v České republice. V přímé péči denně pomáhá tisícům klientů

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

Dotazník pro české starokatolíky

Dotazník pro české starokatolíky Milé sestry, milí bratři, Dotazník pro české starokatolíky tento dotazník slouží ke zmapování potřeb a přání českých starokatolíků a dále ke zjištění nedostatků a problémů, které věřící ve své církvi pociťují.

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013

Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 Návod jak nejen reference získat, ale i efektivně využít. Publikace je chráněna autorským právem Pavel Fara 2013 1 Určitě sami dobře víte, že lidé neradi dávají doporučení na finanční zprostředkovatele.

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13 Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh nás miluje takové, jací jsme. Je mnoho projevů modliteb, podstatné je, aby byly v upřímnosti.

Více

Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem

Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem Pracovní listy upravil a navrhl Jindřich Racek a kol. Obrázky

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

PROČ JSME VŮBEC TADY hledání smyslu a poslání našeho života

PROČ JSME VŮBEC TADY hledání smyslu a poslání našeho života PROČ JSME VŮBEC TADY hledání smyslu a poslání našeho života 5. část SDÍLENÍ EVANGELIA O KRISU Máme před sebou závěrečnou část našeho setkávání nad objevováním Božích záměrů pro náš život. Dosud jsme hovořili

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT (O).. A BÁLI JSTE SE ZEPTAT

CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT (O).. A BÁLI JSTE SE ZEPTAT Mgr. Helena Pěnkavová SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary, Poděbradská 2 Pedagogicko-psychologické poradenství K. Vary http://helena-penkavova.webnode.cz/ CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT (O).. A BÁLI JSTE SE ZEPTAT PAMĚTI, ZDRŽ

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné.

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné. Každá myšlenka, kterou si naše mysl vytvoří, většinou vytvoří i tu činnost, o které jsme přemýšleli. Všechno, co vyprodukuje naše mysl, chce produkovat i naše tělo. Je to automatický proces, který má většina

Více

Jak se modlit za nevěřícího manžela

Jak se modlit za nevěřícího manžela Jak se modlit za nevěřícího manžela Mo Tizzardová Poděkování Z celého srdce děkuji Jan Hodgeové, která se stala mou přítelkyní, pomohla mi uvědomit si, jak moc mě Bůh miluje, a stála při mně a modlila

Více

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 Alícia Hamm 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 ČAS ROVNOVÁHY (1) Možná bychom měli najít nové slovo pro "čas". Je tolik významů tohoto slova, že je vždy třeba vysvětlovat, co jsme měli na mysli, když

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

18 Soudní a medicínsko-právní aspekty Forensic and Medicolegal

18 Soudní a medicínsko-právní aspekty Forensic and Medicolegal 18 Soudní a medicínsko-právní aspekty Forensic and Medicolegal Cílem kapitoly je shrnout základní zásady manipulace s dokumentací zraněných, připomenout získávání souhlasu pacienta s poskytnutím zdravotního

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Vzdělávání kazatelů a vedoucích

Vzdělávání kazatelů a vedoucích Vzdělávání kazatelů a vedoucích vzdělávání a přípravě vedoucích pracovníků. V roce 2011 požádal biskup Bernard Oringa naši církev o pomoc při Letos v létě oslavil Jižní Súdán první rok své svobodné existence.

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

SBOROVÝ ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ DOPIS - 2014

SBOROVÝ ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ DOPIS - 2014 FARNÍ SBOR ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V TŘEBÍČI B r á f o v a 3 3, 6 7 4 0 1 T ř e b í č Tel.: 568 841 068 trebic@evangnet.cz www.trebic.evangnet.cz SBOROVÝ ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ DOPIS - 2014 Milí bratři

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Salzburg 28.5. 1.6.2014 13th Consultation of the European Network of Health Care Chaplaincy

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL

3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL 3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL Ve třetím Božím přikázání nám Pán Bůh ukládá, abychom jeden den v týdnu zvláštním způsobem zasvětili jemu. Všichni lidé na světě za všech dob měli jeden

Více

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová Proč NE eutanazii aneb Být či nebýt? Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová V soutěž ěži i Mladé ěži i Mladé fronty fronty Dnes (2007) Dnes (2007) Studenti tou čtou

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI OBSAH: Preambule Oddíl A. Výchova a vzdělávání v církvi Čl. 1 Zásady a cíle výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 2. Obsah výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 3. Zaměření výchovy

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Supervizní program ČCE

Supervizní program ČCE Supervizní program ČCE 1. Supervizní program ČCE obecná část Supervizní program ČCE je vnitrocírkevní nástroj umožňující supervizi mezi farářkami a faráři ČCE pod vedením vyškoleného zaměstnance ČCE. 1

Více

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Dobrý den, dotazník, který máte právě před sebou, má za cíl zmapovat motivy a faktory, které mohou ovlivňovat rozhodování jednotlivce, zda poskytne finanční dar

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Obsah. Bez přestání se modlete 5

Obsah. Bez přestání se modlete 5 Obsah Bez přestání se modlete 5 MODLITBA ŽALMY 7 Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní 8 Vyslechni mě, když volám 9 Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám 10 Jen v Bohu odpočívá má duše 11 Bože,

Více

Asertivní komunikace

Asertivní komunikace Asertivní komunikace Kde se vzalo, tu se vzalo Autorem metody tréninku asertivity je Američan Andrew Salter. Své žáky učil spontánním reakcím, přiměřenému projevu emocí a umění stát si za svým. dovednost

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ AKTUÁLNÍ TRENDY V SOCIÁLNÍ PRÁCI - ÚVOD DO PROBLEMATIKY Číslo kurzu: 115 002 Termín konání: 13. října 2015 Uzávěrka přihlášek: 29. září 2015 Komu je kurz

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

10. Společné udílení svátosti nemocných Svátost nemocných se bude v naši farnosti udělovat v neděli 11. listopadu 2006 při mši svaté v 8:30.

10. Společné udílení svátosti nemocných Svátost nemocných se bude v naši farnosti udělovat v neděli 11. listopadu 2006 při mši svaté v 8:30. Markéta 8/2007 Občasník římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty ve Zhoři www.farnost-zhor.unas.cz mobil: 776 887 907 nebo 775 348 346 tel. (fara u sv. Jakuba v Jihlavě): 567 303 142 e-mail: mikulas.selvek@seznam.cz

Více

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Obsah OBSAH Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Proděláváte syndrom mrzutého muže? 10 Zažíváte mužskou depresi? 10 Jak používat tuto knihu 11 Část 1: Problém 12 Kapitola 1: Syndrom

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Práce s třídním kolektivem. Barbora Dědičová Psycholog, rodinný terapeut

Práce s třídním kolektivem. Barbora Dědičová Psycholog, rodinný terapeut Práce s třídním kolektivem Barbora Dědičová Psycholog, rodinný terapeut Vize a cíle dnešního setkání: Všichni se budeme podílet Předáme si vzájemně zkušenosti Něco si odneseme Bude nám tu dobře, zasmějeme

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání. Praha, DOX, 9. 6. 2015

Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání. Praha, DOX, 9. 6. 2015 Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání Praha, DOX, 9. 6. 2015 Zápis z workshopu č. 4. Kompetence učitele v inkluzivní škole Lektorky: Olga Kusá, Renata Vrbová Zápis: Veronika

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Vánoční dopis 2013. Goliáš oloupen. Členům a přátelům evangelického sboru v Třebenicích

Vánoční dopis 2013. Goliáš oloupen. Členům a přátelům evangelického sboru v Třebenicích Vánoční dopis 2013 Členům a přátelům evangelického sboru v Třebenicích Goliáš oloupen Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. (Lk 2,11) Ve čtvrté sloce známé vánoční písně Narodil

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

Spasení jediné řešení

Spasení jediné řešení Týden od 21. do 27. října 4 Texty na tento týden: Ř 5,12; Ef 1,3 5; Ř 6,8; 5,8; Ef 2,8.9; 2K 5,17 Základní verš Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul,

Více

Zkušenosti z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů ZŠ

Zkušenosti z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů ZŠ Zkušenosti z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů ZŠ Mgr. Přemysl Mikoláš Psycholog SPC PAS a VŘ Ostrava Zábřeh Praha 15. dubna 2015 Zkušenost (experience)

Více

INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha, 28.4.2012

INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha, 28.4.2012 INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha, 28.4.2012 OBECNÝMI CÍLI VZDĚLÁVÁNÍ JSOU ZEJMÉNA rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

Ibogain. klíč k uzdravení. Peter Frank. Vše, co potřebujete znát o nejsilnější látce na světě na ukončení závislostí

Ibogain. klíč k uzdravení. Peter Frank. Vše, co potřebujete znát o nejsilnější látce na světě na ukončení závislostí Ibogain klíč k uzdravení Vše, co potřebujete znát o nejsilnější látce na světě na ukončení závislostí Peter Frank OBSAH 1 ÚVOD 5 2 PŮVOD IBOGAINU 11 3 HISTORIE IBOGAINU NA ZÁPADĚ 17 4 PŘERUŠENÍ ZÁVISLOSTI

Více