Biologické účinky ionizujícího záření

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Biologické účinky ionizujícího záření"

Transkript

1 Biologické účinky ionizujícího záření Zpracoval Mgr. David J. Zoul

2 Veličiny používané v radiační ochraně Podíl střední sdělené energie d, kterou předalo ionizující záření látce v daném objemovém elementu a hmotnosti dm tohoto elementu: d D, dm (1) Nazýváme absorbovanou dávkou. Tato veličina popisuje fyzikální efekty v dané látce, nelze ji tedy oddělit od látky, ve které je stanovována. Nelze tedy hovořit o dávce jako takové, musí být vţdy uvedena společně s materiálem, např. dávka v měkké tkáni, dávka ve vzduchu atp. Jednotkou dávky je J kg -1. Tato jednotka dostala speciální název gray (Gy). Ekvivalentní dávkou v orgánu či tkáni nazýváme veličinu: H T w D R R T, R, (2) kde D T,R je střední absorbovaná dávka v T-tém orgánu či tkáni způsobená zářením druhu R a w R je tzv. radiační váhový faktor - viz tabulka 1 Druh a energetický rozsah záření w R Fotony všech energií 1 Elektrony a miony všech energií 1 Neutrony s energií < 10 kev 5 10 kev aţ 100 kev kev aţ 2 MeV 20 2 MeV aţ 20 MeV 10 > 20 MeV 5 Protony (s výjimkou odraţených), energie 2 MeV 5 Částice, štěpné fragmenty, těţká jádra 20 Tab. 1 - Radiační váhové faktory. Protoţe radiační váhový faktor je bezrozměrný, je jednotkou ekvivalentní dávky opět J kg -1. 1

3 Aby se tato jednotka odlišila od jednotky dávky, pouţívá se pro ni speciální název sievert (Sv). Další důleţitou veličinou radiační ochrany je efektivní dávka. Tvoří ji součet ekvivalentních dávek v jednotlivých orgánech či tkáních, váţených tkáňovým váhovým faktorem w T, vyjadřujícím míru citlivosti daného orgánu při celotělovém ozáření: E w T H T T. (3) Hodnoty w T dle doporučení ICRP 60 jsou shrnuty v tabulce 2, přičemţ musí platit: w T T 1. (4) Tkáň nebo orgán w T Gonády 0,08 Červená kostní dřeň 0,12 Tlusté střevo 0,12 Plíce 0,12 Ţaludek 0,12 Močový měchýř 0,04 Mléčná ţláza 0,12 Játra 0,04 Jícen 0,04 Štítná ţláza 0,04 Kůţe 0,01 Povrch kostí 0,01 Mozek 0,01 Ostatní orgány a tkáně 0,12 Tab. 2 - Tkáňové váhové faktory. Jednotkou efektivní dávky je opět Sv. Limit efektivní dávky je primárním limitem v radiační ochraně. Pro některé účely je uţitečné uvaţovat celkovou ekvivalentní či efektivní dávku na vymezenou skupinu populace nebo na celou populaci. 2

4 Příslušné veličiny se nazývají kolektivní ekvivalentní dávka ve tkáni či orgánu - S T, resp. kolektivní efektivní dávka - S. Jednoduše je lze stanovit jako součet ekvivalentních resp. efektivních dávek na všechny jednotlivce v dané skupině. Někdy můţe být zajímavé znát i její rozdělení podle dávky obdrţené jednotlivcem. Tak např. pro velké skupiny populace můţeme nahradit diskrétní rozdělení efektivních dávek spojitou funkcí. Pak bude (dn/de)de vyjadřovat počet jedinců, kteří obdrţeli efektivní dávku mezi E a E+dE, a kolektivní efektivní dávku S dostaneme jako: S 0 E dn de de. (5) Dávka se vztahuje k předávání energie v daném místě, tj. z nabitých částic na částice látky. Jsou-li však primární částice nenabité, prvním krokem jejich interakce s látkou je předání energie na nabitou částici. Tento krok popisuje veličina zvaná kerma (Kinetic Energy Released in MAtter). Je definována coby podíl součtu počátečních kinetických energií dw k všech nabitých částic uvolněných nenabitými částicemi ionizujícího záření v elementu látky o hmotnosti dm a této hmotnosti: dwk K dm. (6 ) Kerma je tedy opět definována ve vztahu k látce. Z definice je zřejmé, ţe je pouţitelná pouze pro nenabité částice. Jednotkou je stejně jako u dávky Gy. Diferenciál dw k zahrnuje počáteční kinetické energie všech nabitých částic, to znamená, ţe je v něm obsaţena i energie, která se později vyzáří ve formě brzdného záření. Interakce ionizujícího záření s živou hmotou Absorpce energie záření X ve hmotě má kvantový charakter. Pro energie primárních fotonů pouţívané v radiodiagnostice ( kev) připadají v úvahu celkem dva procesy, jimiţ můţe záření předávat svoji energii látce. Těmito procesy jsou fotoelektrický jev (fotoefekt) a Comptonův rozptyl (Comptonefekt). 3

5 Pro energie fotonů pouţívané v radioterapii (10 kev 50 MeV) se začínají uplatňovat i tvorba elektron-pozitronových párů a fotojaderné reakce. Lineární přenos energie (LET) udává mnoţství energie předané prostřednictvím výše zmíněných procesů látce na jednotku délky stopy částice. LET určuje vztah mezi fluencí částic F a dávkou D záření: D 0, 16 LET [Gy] ( 7 ) Stopa částice je tvořena ionizacemi a excitacemi, které jsou produkovány jednak primárním fotonem (tvoří jádro stopy), a jednak tzv. -elektrony, vznikajícími při kolizi primární částice s obalem atomů a molekul látky, majícími energii dostatečnou pro vznik dalších ionizací a excitací. Tyto sekundární ionizace a excitace tvoří tzv. polostín stopy. Tloušťka polostínu je dána doletem -elektronů R, který souvisí s energií primárního fotonu [MeV] vztahem 7 4 R 40 E [nm]. ( 8 ) Střední lokální dávka D ve stopě je nepřímo úměrná čtverci vzdálenosti od trajektorie primární stopy. Kvantový charakter přenosu energie záření hmotě vede k tomu, ţe i v homogenně ozářeném vzorku lze nalézt mikroskopické objemy (objekty, místa) s větším počtem ionizací a excitací, nebo naopak místa, kde k ţádnému předání energie nedošlo, Mluvíme o fluktuacích energie deponované v mikroskopickém objemu. Při náhodném rozdělení ionizací a excitací v ozařovaném vzorku jsou fluktuace energie popsány Poissonovým rozdělením. Tak např. pravděpodobnost vzniku k ionizací v mikroskopickém objemu, P(k), je při střední hodnotě v ionizací v tomto objemu rovna k v P( k) exp( v) k! ( 9 ) a pravděpodobnost, ţe nevznikne ţádná ionizace, bude P(0) = exp(-v). Velikost v bude očividně úměrná dávce záření. Tento vzorec má pro radiobiologii zásadní význam, neboť vyjadřuje úbytek nezasaţených, tj. přeţívajících mikroskopických objektů (buněk) v závislosti na dávce záření a často se v této souvislosti mluví o tzv. zásahovém principu. Tento princip říká, ţe k dosaţení biologického efektu je nutno zářením zasáhnout (jednou nebo několikrát) určitou citlivou strukturu. Taková citlivá struktura v biologických objektech vskutku existuje - je to molekula DNA. Zásah nemusí odpovídat jedné excitaci nebo ionizaci, můţe to být také shluk ionizací, průchod částice citlivou strukturou apod. Řada teorií vychází ze struktury stopy částice. První model byl zkonstruován v 4

6 roce 1967 pro malé biologické objekty (např. bakterie, viry apod.), u nichţ bylo moţné předpokládat, ţe jsou podstatně menší v porovnání se stopou částice. O těchto objektech se předpokládalo, ţe mohou být v libovolném místě stopy, přičemţ v intervalu vzdáleností od trajektorie (r, r+dr) se budou objekty nacházet s pravděpodobností 2r.dr R -2, kde R je poloměr stopy částice. V této vzdálenosti od trajektorie částice bude střední lokální dávka deponovaná -elektrony (D ) úměrná přibliţně 2 Z D. ( 10 ) 2 E r Předpokládá se, ţe biologický účinek je zhruba stejný jako pro -záření při stejné dávce, tj. pouţije se křivka přeţití pro řídce ionizující záření S (D). Přeţití objektu zasaţeného stopou bude v průměru dáno integrálem R 0 S ( D ) 2 r R 2 dr. ( 11 ) Tato teorie dobře popisuje závislost biologického účinku záření na LET částic pro malé a citlivé biologické objekty (biomolekuly, viry, citlivé bakterie). Neplatí však pro rezistentní typy bakterií a savčí buňky. Aby se platnost rozšířila na tyto objekty, zavedli autoři dva typy biologického účinku urychlených částic, z nichţ první se vztahuje k jádru stopy částice a druhý k -elektronům. Efekt můţe nastat buď zásahem biologického objektu jádrem stopy, nebo polostínem stopy. Pro oba jevy se pouţívá jiná křivka přeţití a jiná parametrizace. Na základě znalostí o struktuře stopy částice a s vyuţitím mikrodozimetrických poznatků byly vytvořeny další teoretické přístupy, které interpretují nejen letální, ale také mutagenní účinky pro různé druhy záření. Účinky ionizujícího záření na celulární a subcelulární systémy Biologické systémy obvykle obsahují vysoké procento vody, ve které se tedy absorbuje značná část záření. Radiolýzou vody vznikají vysoce reaktivní produkty, jako je hydroxilový radikál OH, vodíkový radikál H, hydratovaný elektron e aq a v přítomnosti kyslíku téţ značné mnoţství peroxidu vodíku H 2 O 2. Všechny tyto produkty vyvolávají sekundární reakce s biologickými molekulami včetně DNA, čímţ způsobují jejich poškození. Tehdy hovoříme o Nepřímém účinku záření. V lidských buňkách je informace obsaţená v DNA rozdělena do 23 párů chromozomů. Celý lidský genom obsahuje okolo genů o celkové kapacitě BP. 5

7 Přímé působení stopy ionizující částice je na rozdíl od chemických mutagenních činitelů charakteristické tím, ţe způsobuje ve vysoké míře zlomy DNA, a to jak jednoduché SSB (poškozeno je pouze jedno vlákno DNA), tak i dvojité DSB (poškozena je celá báze). Kromě zlomů můţe docházet téţ k poškození např. chromatinového proteinu, lokální denaturaci DNA apod. Četnost poškozených bází můţe být dokonce ještě vyšší, neţ je počet jednoduchých zlomů. S rostoucí hustotou ionizace záření klesá výtěţek SSB a vzrůstá výtěţek DSB. Četnost však ještě neukazuje na velikost biologického účinku daného radiačního poškození. V buněčném jádře totiţ fungují účinné reparační systémy. Poškození na jednom řetězci DNA se poměrně snadno a s vysokou spolehlivostí reparují s vyuţitím komplementární informace na řetězci druhém. Také DSB se mohou reparovat s vyuţitím homologních chromosomů pomocí tzv. rekombinační reparace. Reparace DSB však probíhá podstatně pomaleji neţ reparace SSB. Proporce nereparovaných DSB se zvětšuje při vyšším LET záření, z čehoţ plyne, ţe kvalita DSB se můţe lišit. V poslední době je stále více pozornosti věnováno tzv. komplexním poškozením DNA. Jedná se o poškození vzniklá jako následek vydělení většího mnoţství energie záření ve formě clusteru. Přesto, ţe četnost těchto jevů je nízká, mohou významně přispívat k výslednému radiobiologickému efektu (jejich modifikovatelnost na fyzikálně chemické úrovni, jakoţ i reparovatelnost enzymatickými systémy je menší). Vznik zlomů DNA je na chemické úrovni výsledkem konverze kyslíku na peroxylový radikál, jenţ pak reaguje nevratně s radikálem DNA. Dvojité zlomy DNA představují pro buňku závaţná poškození, která mohou vést ke vzniku chromosomových aberací. V interfázním jádře ozářených buněk lze pozorovat nejčastěji translokace a fragmenty chromozomů. Při obarvení určitého chromozomu se tyto aberace jeví jako tři skvrny (namísto dvou) v jádře buňky. V mitóze můţeme pozorovat mnoho různých typů aberací. Vzhledem k tomu, ţe mitotické chromosomy obsahují vţdy dvě chromatidy, lze rozlišit chromosomové a chromatidové aberace. Nejčastějšími typy aberací po ozáření buněk ionizujícím zářením jsou zlomy chromosomů, interchromosomální a intrachromosomální výměny (dicentrické aberace, translokace, inverze apod.). Chromosomové aberace jsou povaţovány za hlavní příčinu letálního účinku záření a ve většině případů vedou k zániku buňky. Závisí např. na přítomnosti kyslíku, dávce, fázi buněčného cyklu, druhu záření apod. 6

8 Frekvence vzniku chromosomových aberací závisí pro záření na dávce kvadraticky. Velmi důleţitým typem chromosomálních aberací, zejména z hlediska radiačně indukovaných onkologických onemocnění, jsou tzv. reciproké translokace. Zlomy DNA a následné chromosomální aberace jsou většinou neslučitelné s ţivotními funkcemi buňky. Nejčastěji dochází k zániku buňky při pokusu o mitózu, kdy neproběhne zdárně separace chromosomů do dceřiných buněk. Zůstane tedy jedna buňka, která následně zahyne. Některé typy aberací, jako jsou právě reciporké translokace však zachovávají v buňce všechny geny ve funkčním stavu (s výjimkou místa zlomu). Takové buňky se pak mohou dále dělit, i kdyţ jejich vlastnosti byly pozměněny. Buňky s pozměněnými vlastnostmi představují pro organismus potenciální nebezpečí, neboť poškození v oblasti některého protoonkogenu či suporesorického genu můţe vésti k nádorovému bujení. Z tohoto hlediska platí pravidlo mrtvá buňka dobrá buňka. Pokud vycházíme z poškození DNA a chromosomálních aberací, je evidentní, ţe lineární dávková závislost počtu závaţných poškození náhodně rozdělených po buněčné populaci povede k exponenciální (lineární v semilogaritmické bázi) křivce přeţití. Sebemenší nelinearita v dávkových závislostech v produkci chromosomálních aberací bude mít za následek nelinearitu v počtu přeţivších buněk. Zlomy DNA jsou produkovány lineárně s dávkou a jejich vzájemnou interakcí vznikají chromosomální aberace. Proto je závislost počtu aberantních buněk na dávce nelineární a křivka přeţití vykazuje rameno. Tento mechanismus tzv. reprodukční smrti buňky není však zdaleka jediný a výsledná křivka přeţití je vţdy superpozicí mnoha různých procesů, jeţ se odehrály v jednotlivých buňkách. Kromě reprodukční smrti buňky se často setkáváme s pojmem programovaná smrt čili apoptóza. Tento typ smrti se od nekrózy liší koordinovaným působením určitých enzymů na počátku procesu. Dochází ke shlukování chromatinu a štěpení DNA na fragmenty určité typické délky působením endonukleáz. Přestoţe apoptické buňky lze ojediněle nalézt i v normální buněčné populaci, ozářením lze vyvolat v buněčné populaci masivní apoptózu. Apoptóza indukovaná zářením je závislá na přítomnosti funkčního genu p53, který nemusí být potřebný pro vyvolání apoptózy indukované jinými prostředky. Programovaná smrt buňky je zřejmě součástí ochrany ţivého organismu před nádorovým bujením, neboť podnětem k apoptóze je určitý typ poškození DNA. Jestliţe buňka nedokáţe včas opravit vzniklé poškození, stává se pro organismus rizikovou a je vhodnější tuto buňku odstranit a nahradit ze zdravé populace. 7

9 U nádorových buněk je právě gen p53 velmi často defektní, coţ je příčinou vzniku nádoru. Kromě letálních účinků způsobuje záření rovněţ vznik dědičných změn v ţivých systémech, tj. změn v genetickém kódu, jeţ jsou předávány do následující generace. Velkou část těchto genových mutací tvoří u savčích buněk rozsáhlé deplece genetického materiálu. Změny vyvolané zářením v buňkách jsou často potenciálně reverzibilní. Uţ na úrovni prvotních radikálů dochází k rekombinaci, která je tím intenzívnější, čím vyšší je hustota ionizace. Také vodní radikály se mohou rekombinovat, čímţ se sniţuje nepřímý účinek záření. Poškození nukleotidických bází a určité typy jednoduchých zlomů DNA mohou být opraveny tzv. excizní reparací. V průběhu této reparace dochází k rozpoznání a vyštěpení poškozeného fragmentu DNA endo- a exonukleázou. Chybějící úsek pak resyntetizuje DNA-polymeráza. Sloţitější poškození buňky indukují aktivaci tzv. SOS-systému. Důleţitou úlohu při indukci SOS-systému plní RecA-protein, jenţ má několik aktivních center a je důleţitým reparačním enzymem. Při radiačním poškození DNA se RecA-protein mění na RecA-proteázu, která štěpí LexA-protein, který je represorem genů SOS-systému, RecA-proteinu a sebe sama. Rozštěpením LexA represoru se spustí transkripce SOS-genů a následná syntéza celé řady důleţitých proteinů, umoţňujících poškozené buňce přeţít. Dochází k obnovení syntézy DNA zablokované poškozením, tím, ţe se v místě poškození vkládá do řetězce DNA nejpravděpodobnější chybějící nukleotid či dokonce sekvence nukleotidů. Indukce SOS-reparace vede k většímu objemu reparovaných úseků, ale za cenu niţší spolehlivosti, a tím i většího počtu mutací. Proto se také někdy hovoří o mutagenní reparaci. Pravděpodobně nejproblematičtější je pro buňku reparace DSB, neboť je zde ztracena informace na obou řetězcích DNA. I tyto zlomy se však reparují, a to mechanismy zahrnujícími tzv. rekombinační procesy. K uskutečnění této reparace je za potřebí homologní sekvence DNA, která se pouţije jako templát pro rekombinaci. Důleţitou roli při reparaci mají tzv. kontrolní body buněčného cyklu, v nichţ se progrese v cyklu při poškození DNA zastaví, a tím je poskytnut čas k reparaci poškození. Tak např. je známo, ţe záření zablokuje buněčnou populaci v G 2 /M-fázi. Zpoţdění vstupu do mitózy, které tím vznikne, vzrůstá s dávkou a je podstatně větší pro záření s vysokou hustotou ionizace. 8

10 Poškození lidského organismu ionizujícím zářením Pochopení patogenetických mechanismů uplatňujících se při vzniku a rozvoji somatického a genetického poškození člověka vlivem působení ionizujícího záření vychází z poznatků o účincích záření na savčí buňku, popsaných výše. Lidský organismus je ovšem sloţitým souborem tkání s často velmi rozmanitými biologickými vlastnostmi. Regulační systémy nervové i humorální představují na rozdíl od pouhých buněčných kultur kvalitativně novou úroveň. Lidský organismus prochází během ţivota různými fázemi svého růstu a vývoje, během kterých se můţe odezva na ozáření měnit. U člověka se mohou projevit účinky ozáření aţ po několika desetiletích, na druhé straně existují jiné typy radiačního poškození, jeţ se mohou v průběhu delší doby reparovat mechanismy vyvinutými aţ u vyšších organismů. Zářením modifikovaná cytogenetická informace (mutace) můţe i při zachované schopnosti dělení zasaţených buněk představovat selektivní nevýhodu, jeţ se projeví aţ v průběhu více generací eliminací zasaţeného genu z populace. Vedle toho můţe ozáření vésti k neschopnosti některých buněk realizovat své potomstvo, tj. projít opakovanými mitózami. Např. po jednorázovém ozáření červené kostní dřeně odpovědné za krvetvorbu dávkou 1Gy přeţívá 37 % z původního počtu buněk. V důsledku deplece proliferujících kompartmentů je přísun nových buněk do periferní krve omezen nebo zastaven. Funkční erytrocyty v periferii však nejsou v principu poškozeny. Důsledky blokády dělení prekursorů se tedy projeví aţ po delší době latence, kdy absence náhrady přirozeně ubývajících erytrocytů vyvolá klinicky patrné důsledky. Konečný výsledek jednorázového ozáření není přitom určen jen velikostí bezprostředních buněčných ztrát v důsledku expozice, ale i následným uplatněním reparačních procesů. Tzv. reparace Elkindova typu se projevuje obnovením ramene na křivce přeţití, coţ lze interpretovat tak, ţe buňky identifikované bezprostředně po ozáření jako reprodukčně mrtvé znovu získaly schopnost proliferace. Dalším významným mechanismem nápravy je obnova buněčné populace cestou proliferace ze zachovalé frakce kmenových buněk. Buněčnou proliferaci vyvolávají či zastavují extracelulární regulátory působící prostřednictvím specifických receptorů na buněčných membránách. Patří k nim cytokiny peptidické povahy s převáţně parakrinním či autokrinním působením. Vedle zevních regulátorů se stimulace buněčného cyklu realizuje intracelulárními mechanismy, např. působením cyklinů. V modelu radiačního poškození červené krvetvorby je průběh regenerace progenitorů této buněčné řady ukázán na obr.1. 9

11 Bezprostředně po ozáření dávkou 2 Gy se fond těchto buněk zmenšuje asi na 10 % a poté působením extracelulárních regulátorů opět stoupá. Kolem 10. dne dosahuje původní velikosti kompartmentu. Pro nedostatečné zpětnovazebné tlumení regenerace přestřelí, a teprve poté se velikost kompartmentu stabilizuje. Analogické modely lze konstruovat také pro sebeobnovu dalších elementů periferní krve, tj. leukocyty a trombocyty, které se v rozvoji akutní nemoci z ozáření především uplatňují. K dalším sebeobnovným buněčným populacím, které jsou zachovány po celou dobu ţivota jedince, patří slizniční výstelky, pokoţka s adnexy a v období pohlavní dospělosti rovněţ gonády. Tyto populace se liší délkou buněčného cyklu a dobou průchodu od nediferencované mateřské buňky k buňce s plnou funkcí. Nejkratší je tato doba u epitelu tenkého střeva, kde činí asi 4 5 dnů, delší v buňkách bílé krvetvorby s efektivní dobou průchodu dnů a u spermiogeneze je rozloţena na dobu 6 8 týdnů. Tyto časy jsou relevantní ve vztahu ke klinické manifestaci projevů po ozáření. V některých buněčných systémech se buňky proliferujících kompartmentů nalézají v klidovém stavu, ale jsou schopny v mimořádných situacích přejít do buněčného cyklu. Patří sem např. jaterní tkáň, parenchym ledvin či kloubní chrupavky. V jiných buněčných systémech je sebeobnovná buněčná populace přítomna jen do období fetálního, popřípadě novorozeneckého a v pozdějším období reprezentují daný systém jiţ jen buňky funkční. To se týká např. neuronů centrálního nervového systému, jeţ jsou v důsledku této své charakteristiky málo citlivé k působení ionizujícího záření. 10

12 Funkční stav centrálního nervového systému je však podmíněn zachováním i dalších struktur, jako např. cévního řečiště. Vyšší vnímavost endotheliálních buněk na ozáření můţe pak být pro konečný výsledek ozáření rozhodující. Poněkud odlišná je situace ţenských zárodečných buněk. Zrání oocytů se zastavuje u novorozenců na úrovni profáze prvního zracího dělení a vytváří se primární folikul. U dospělé ţeny se v průběhu menstruačních cyklů dokončuje zrání primárních folikulů a uvolňuje se zralé vajíčko. V době dospívání má ţena asi primárních folikulů. Jejich počet klesá přirozeným zánikem do 30 let asi na 20 %, do 45 let na cca. 2 %. Zánik primárních folikulů způsobený ozářením nemůţe být nijak nahrazen. Dávky okolo 3 Gy způsobují v závislosti na typu frakcionace u mladších ţen sterilitu v %, u starších ţen ve 100 %. Pro komparativní posuzování účinků ionizujícího záření na biologické systémy je zaveden termín radiosenzitivita. V experimentální radiobiologii se radiosenzitivitou rozumí strmost křivky přeţití buněčných systémů, popisovaná klasicky hodnotou střední letální dávky D 0. Buněčné systémy, vykazující strmě klesající křivky přeţití a charakterizované niţší hodnotou D 0 mají vyšší radiosenzitivitu neţ systémy vykazující pozvolný pokles křivky přeţití se stoupající dávkou. Pokud hovoříme o radiosenzitivitě jednotlivých tkání lidského těla, máme tím na mysli zpravidla vnímavost k vyvolání akutních klinických příznaků. Ke vnímavým systémům patří z tohoto hlediska lymfatická tkáň, červená kostní dřeň, epitel tenkého střeva i některých jiných orgánů a muţský pohlavní epitel. Velmi citlivým orgánem je i oční čočka, ale patogeneze rozvoje oční katarakty (šedého zákalu čočky) vyvolané zářením je sloţitější a projevy se manifestují aţ po delší době latence. Vztah dávky a účinku Ozáření člověka můţe vyvolat některé chorobné změny projevující se v průběhu dnů aţ týdnů, jiné v průběhu roků a desetiletí. To vedlo k zavedení třídění opírajícího se o dva základní typy vztahu dávky a účinku. Poznání tohoto vztahu a jeho kvantitativní popis je hlavním cílem biologických a medicínských studií zaměřených na ochranu před ionizujícím zářením. Na základě těchto znalostí lze pro činnosti probíhající za kontrolovaných podmínek vymezit cíle a kritéria radiační ochrany a pro případy mimořádných situací spojených s ozářením lidí odhadnout moţné následky i úkoly zdravotnické pomoci. 11

13 Účinky ionizujícího záření se z hlediska integrovaného savčího organismu dělí na deterministické, kdy při dosaţení určité dávky ionizujícího záření efekt zákonitě nastává, a stochastické, kdy se stoupající dávkou stoupá pravděpodobnost poškození. Zatímco deterministické účinky jsou podmíněny především buněčnými ztrátami v důleţitých buněčných populacích, pro stochastické účinky je patogenetickým podkladem na buněčné úrovni mutace genu. Zatímco stochastické účinky jsou zřejmě bezprahové, (libovolně malá dávka můţe vyvolat jí úměrné poškození na genetické úrovni), pro deterministické účinky existuje vţdy práh manifestace poškození, pod nímţ se účinky ozáření navenek nijak neprojeví, tj. neovlivní klinický obraz ozářené osoby. Je třeba zdůraznit, ţe kategorie deterministických účinků předpokládá existenci projevů zjistitelných makroskopickými pozorováními, jeţ se u člověka kryjí s pojmem klinické příznaky. Na úrovni buněčné a molekulární se ovšem i u těchto účinků uplatňuje moment stochastických zákonitostí (náhodnosti a statistické pravděpodobnosti). Souvislost obou jevů je znázorněna na obrázku 2. 12

14 1) Deterministické účinky záření Se stoupající dávkou ionizujícího záření stoupá počet inaktivovaných elementů v buněčné populaci, který je relevantní pro daný deterministický efekt. Malé buněčné ztráty však organismus toleruje, tj. odpovídající funkce není porušena. Úbytku buněk v populaci přísluší na základě nestejné radiosenzitivity určité statistické rozpětí, takţe i dosaţení prahu deterministického efektu vyjádřeného horizontální přímkou v dolní části grafu 2 je u jednotlivců rozloţeno v určitém rozpětí dávek. Klinické projevy deterministických účinků u člověka jsou velmi rozmanité, neboť proces deplece buněčných populací se realizuje v závislosti na geometrii ozáření v různých částech těla, tj. v různých orgánech a tkáních či jejich částech, a to v různé kvantitativní míře v závislosti na dávce a její prostorové distribuci. Pokud je dávka rozloţena na delší časový interval, uplatňují se vedle toho ještě reparační mechanismy. Existence reparačních mechanismů je důvodem toho, ţe vzhledem k deterministickým účinkům nelze dávky rozloţené do delšího časového období prostě sčítat. Vychází-li se z teoretické a experimentálně doloţené představy (např. ve vztahu k indukci chromosomálních aberací), ţe vztah dávky a účinku je pro řídce ionizující záření v zásadě lineárně-kvadratický, potom dávky vyvolávající deterministický efekt spadají do oblasti, kde se výrazně uplatňuje kvadratická sloţka. Pro malé dávky a malé dávkové příkony se předpokládá v zásadě lineární průběh vztahu dávky a účinku. a) Akutní nemoc z ozáření Akutní nemoc z ozáření vzniká typicky po jednorázovém celotělovém ozáření vyšší dávkou pronikavého záření. U člověka se ke kvantifikaci míry deterministických účinků ozáření pouţívá komplexního ukazatele LD 50/60, coţ je letální dávka, při níţ zemře 50 % ozářených jedinců v období do 60 dnů po ozáření. Ve správě UNSCEAR 1993 se uvádí hodnota LD 50/60 pro ozáření člověka ve střední čáře pro řídce ionizující záření v rozpětí 2,1 Gy aţ 5,25 Gy se střední hodnotou 3,5 Gy. Klinický obraz akutní nemoci z ozáření závisí na velikosti celotělové dávky. Podle její stoupající výše převládají nejprve příznaky podmíněné poruchou funkce sliznic, poté krvetvorných orgánů, při vyšších dávkách příznaky z oblasti trávicího ústrojí a konečně důsledky poruch centrálního nervového systému a metabolismu. 13

15 1) Orofaryngeální syndrom se projevuje jiţ při jednorázovém ozáření dávkou 2 3 Gy. Je charakterizován změnami na sliznici dutiny ústní a v hltanu, kde jsou postiţeny zejména tkáně bohaté na lymfatické elementy, jako jsou tonzily a kořen jazyka. Postiţeny jsou i dásně, sliznice tváří a měkkého patra. Vedle krvácení a povrchových ulcerací mohou vznikat i hluboké nekrózy. Jde o projevy jiţ vcelku závaţné, provázené bolestí a hromaděním lepkavých hlenovitých hmot, které ucpávají dýchací cesty a ztěţují dýchání. Neméně významné můţe být poškození plicní tkáně, neboť pro její relativně nízkou denzitu je tkáňová dávka z fyzikálních důvodů vyšší neţ v okolních hutnějších strukturách. Terčovými elementy jsou zde buňky alveolů, případně i jemné cévy. V průběhu několika málo měsíců po ozáření se můţe vyvinout radiační pneumonitis, který můţe vést i ke smrti. 2) Hematologická forma se svými hraničními příznaky můţe projevit jiţ při jednorázovém celotělovém ozáření dávkou okolo 1 2 Gy, avšak typický obraz odpovídá dávkám nad 3 Gy. V klinickém průběhu lze rozlišit několik období. Během prvních 48 hodin po ozáření se rozvíjejí přechodné úvodní příznaky, které jsou důsledkem odezvy regulačních systémů organismu, především autonomního nervového systému. Jsou reprezentovány projevy gastrointestinálními a neuromuskulárními. K první skupině patří nechutenství, nausea, zvracení, průjem, salivace a dehydratace organismu. Ke druhé pak únava, apatie, pocení, bolesti hlavy, pokles krevního tlaku a zvýšená teplota. Zvracení bývá dominujícím příznakem. Je důsledkem podráţdění dvou center v prodlouţené míše nízkomolekulárními peptidy. Jedním z center je chemorecepční spouštěcí zóna, druhým vlastní centrum zvracení. Doba nástupu zvracení a jeho frekvence můţe býti vodítkem k předběţnému odhadu závaţnosti ozáření. Po odeznění úvodních obtíţí nastává několikadenní období latence, kdy postiţený nemá výrazné příznaky. Plný rozvoj nemoci z ozáření je charakterizován výrazným zhoršením celkového stavu. Nemocný trpí horečkami, za příznaků mikrobiálního rozsevu a zhroucení imunitních ochranných struktur, krvácením ze sliznic, popř. koţními projevy krvácení. 14

16 Tyto příznaky vrcholí v době nejhlubšího poklesu neutrofilních leukocytů a krevních destiček, který nastupuje při dávkách 4 Gy okolo 20. dne po ozáření, při dávkách 6 Gy asi 7. den po ozáření. Jednotlivé třídy elementů periferní krve prodělávají změny vyplývající ze zániku radiosenzitivních buněk. Z leukocytů jsou nejcitlivější lymfocyty, které mohou uţ při dávkách 1 2 Gy poklesnout v průběhu 48 hodin na 50 % původní hodnoty, neboť podléhají interfázové smrti. Neutrofilní leukocyty vykazují zprvu krátkodobé zvýšení počtu, coţ je výsledkem nastartování regulačních mechanismů. Později však rovněţ nastává jejich pokles v důsledku blokády mitotického cyklu v kompartmentu prekursorů. Při dávkách 2 5 Gy je patrný kolem 10. dne přechodný vzestup této třídy bílých krvinek připisovaný náznaku obnovy z kompartmentu komitovaných progenitorů, která však nemůţe pokračovat pro deficit kmenových buněk. Trombocyty v periferní krvi prodělávají analogické změny, abortivní vzestup se však u nich nepozoruje. Pokud celotělová dávka záření nepřekročí 3 Gy, mohou se někdy objevit, po 6 8 týdnech, známky pomalého postupného zlepšování zdravotního stavu. Ze zachovalé frakce kmenových buněk proběhne v krvetvorných orgánech nová repopulace. Pro dávky 3 6 Gy se průměrná doba přeţití postiţené osoby pohybuje okolo jednoho měsíce. 3) Gastrointestinální forma akutní nemoci z ozáření se projevuje po jednorázové celotělové dávce 6 10 Gy, kdy rozvinuté příznaky nastupují mezi 4. a 7. dnem po ozáření. Spočívají v krutých průjmech provázených ztrátou tekutin, minerálním rozvratem a krvácením ze střev. Patogeneticky jde o projevy nekrózy buněk střevního epitelu s obnaţením povrchu střeva. V pozdějších stádiích dochází k rupturám střevní stěny s následnou sepsí. Časový nástup změn souvisí s větší rychlostí obratu buněk střevního epitelu tj. dobou přechodu od kmenových buněk ve střevních kryptách k funkčním buňkám klků tenkého střeva. Vyšší prahová dávka zase souvisí s relativní radiorezistencí těchto buněk ve srovnání s kmenovými buňkami krvetvorby. Přeţije-li nemocný 7 dnů, coţ bývá spíše výjimkou, projeví se u něho ovšem v plné míře i příznaky poškození krvetvorných orgánů. 4) Neuropsychická forma akutní nemoci z ozáření se projevuje při jednorázové celotělové dávce nad 10 Gy. Je důsledkem zejména radiačně indukovaného narušení krevního zásobení centrálního nervového systému. 15

17 Během několika minut se objevuje celková zmatenost a dezorientace, nejpozději za několik hodin upadá postiţený do těţkého komatu, z něhoţ se jiţ neprobere. Během 6 hodin zcela vymizí lymfocyty v periferní krvi. Smrt se dostavuje v průběhu několika málo desítek hodin po expozici. 5) Kardiovaskulární a toxemický syndrom nastává po jednorázovém celotělovém ozáření dávkou v řádu několika desítek Gy. Poté co postiţený upadne po několika minutách, či desítkách minut do komatu, dochází k totálnímu metabolickému rozvratu v celém organismu a během několika hodin nasává srdeční selhání. b) Člověk jako indikátor míry ozáření Nejcitlivější a prakticky dobře propracovanou metodou k posouzení významu celotělového ozáření je stanovení četnosti chromosomálních aberací v lymfocytech periferní krve. K hodnocení účinků ionizujícího záření se hodí nejlépe pro svoji tvarovou jednoznačnost dicentrické chromosomy, vzniklé spojením větších zbytků dvou zlomených chromosomů. Laboratoře mají k dispozici kalibrační křivky pro rozdílné energie fotonů, které jim umoţňují posoudit efektivní odezvu, pro kterou byl zaveden termín efektivní celotělová dávka (ECD). V době ozáření jsou v závislosti na rozloţení dávky v těle zasaţeny lymfocyty cirkulující v periferní krvi nebo procházející orgány (názorné představě pomáhá přirovnání lymfocytů k cirkulujícím dozimetrům). Při dostatečném počtu hodnocených buněk lze detekovat ECD řádu stovek mgy. Desítky procent dicentrických chromozomů se zjišťují po ozáření v oblasti jednotek Gy. Horní mez spolehlivosti představuje dávka asi 4 Gy, která vyvolá natolik značné poškození buněk, ţe výskyt mnohočetných aberací znemoţňuje spolehlivou aplikaci kalibrační křivky. Léčba akutní nemoci z ozáření vyţaduje izolaci postiţeného z důvodu ochrany před mikrobiálními infekcemi a podávání antibiotik. Nejnáročnějším opatřením v tomto směru můţe být tzv. reverzní izolace v zařízení typu life-island. c) Akutní radiační poškození kůže Z lokálních časných účinků je v popředí zájmu radiační ochrany akutní poškození kůţe. Je to nejčastější typ poškození při nehodách se zdroji zevního záření. Pokud se při nehodě ocitl zářič v blízkosti povrchu těla, nebo přišel dokonce do přímého kontaktu s ním, je vzhledem ke strmosti gradientu dávky podstatně vyšší dávka v kůţi, neţ v kterékoli jiné tkáni. 16

18 Odezva koţního orgánu je závislá nejen na velikosti dávky, ale významně i na druhu záření, energii částic, velikosti pole a lokalizaci terčové oblasti v těle. Podle závaţnosti projevů se rozlišují tři stupně akutních koţních popálenin vyvolaných ionizujícím zářením. 1) Erytematózní dermatitis je nejlehčí formou akutního poškození kůţe charakterizovanou zarudnutím. Jako typické podmínky pro vyvolání 50 % případů do 30 dnů se uvádí např. záření X o energii 200 kev v dávce 5,7 Gy na vnitřní plochu předloktí o rozměrech cm. Stejný efekt lze vyvolat u 80 % zasaţených při energii kev, a dávce 3 4 Gy. Pro fotony o energii kev činí prahová erytémová dávka asi dvojnásobek a pro energie okolo 1 MeV dokonce trojnásobek. Bezpříznakové období latence trvá podle velikosti dávky 2 4 týdny. Potom se projeví zarudnutí spojené se zánětlivou exsudací v koritu. Drobné tepénky a kapiláry se tromboticky uzavírají a způsobují rozšíření kolaterál. Vzhledem k vyšší citlivosti buněk vlasových míšků a mazových ţlázek na ozáření, zastavuje se buněčné dělení těchto struktur jiţ v dávkových úrovních odpovídajících této formě radiační dermatitidy a objeví se vypadávání vlasů a ochlupení, tj. epilace. Přechodná epilace vzniká po dávce 3 Gy a projeví se kolem třetího týdne. Po dávce 6 Gy můţe být epilace trvalá. Nejvnímavější k vyvolání epilace jsou ty partie kůţe, kde se vlas rychle obnovuje, jako je tomu na vlasaté části hlavy a ovousené části obličeje u muţů. Zjištění míst postiţených ztrátou ochlupení je významným ukazatelem rozloţení dávky na povrchu těla. 2) Deskvamativní dermatitis představuje střední stupeň radiačního poškození kůţe. Vzniká po ozáření dávkami okolo Gy. Bývá uváděna časným erytémem, který se objevuje v průběhu prvních dvou dnů po ozáření, často však jiţ v prvních hodinách. Bývá nevýrazný, takţe můţe snadno uniknout pozornosti, a trvá okolo 24 hodin. Jde o rozšíření kapilár vlivem látek podobných histaminu, které se uvolňují z ozářené tkáně. Při větších dávkách se prchavý erytém můţe objevit i v několika vlnách. Doba latence do rozvoje plných příznaků bývá 2 3 týdny. Zánětlivý exsudát se hromadí v úrovni poškozené vrstvy bazálních buněk a epidermolýzou vznikají puchýře. Odlučováním puchýřků a jejich infekcí se stav dále komplikuje - vyvíjí se plošné mokvání. 17

19 V příznivějším případě nastává po dalších 2 3 týdnech obnova pokoţky z okrajů defektu a z přeţívajících kmenových buněk ve vlasových míšcích. 3) Nekrotická forma radiační dermatitidy je důsledkem postiţení hlubších vrstev kůţe, popř. podkoţí. Je zpravidla následkem patologických cévních změn a komplikující infekce, kdy postiţený okrsek tkáně odumírá, odlučuje se a vytváří vřed. Hlubší defekty se velmi obtíţně a dlouhou dobu hojí z důvodu špatného krevního zásobování v důsledku cévní degradace v okolí postiţeného místa. Zahojí-li se přeci jen defekt, je další osud postiţeného okrsku více neţ nejistý. Nová pokoţka, často velmi tenká a křehká, nemá dostatečně spolehlivou podkladovou vyţivující vrstvu, a proto špatně odolává mechanickým, chemickým a mikrobiálním faktorům. Po několika letech se proto můţe objevit sekundární vřed vyţadující zpravidla zákrok plastického chirurga. Klinický obraz je výrazně modifikován větším rozsahem lézí. Těţký stav spočívá v celkových příznacích vyplývajících z toxémie a vyţaduje aplikaci náročných postupů popáleninové medicíny. Hodnocení prognózy koţních změn se opírá jak o dostupná dozimetrická data, tak i o posouzení doby vzniku a charakteru lokálních změn. Určitá orientace je moţná z tabulky 3. Období nástupu klinických projevů v akutní fázi Primární erytém Sekundární erytém Puchýře Erose, vředy Nekróza Doba rozvoje oddálených účinků [dny] Pozdní účinky Odhad dávkových rozpětí [Gy] h d suché olupování Nevyskytují se h 6 14 d 8 15 d mokvající plochy epitelizace Ţádné nebo mírná atrofie (prsty) (celá ruka) 4 6 h 3 7 d 5 10 d d 1 2 h 0 4 d 3 5 d 6 7 d 6 10 d epitelizace tvorba jizev nebo indikace k chirurgickému zákroku Atrofie, depigmentace, teleangiektasie Atrofie, depigmentace, teleangiektasie, druhotný vřed. Trvale narušená funkce ruky (prsty) (celá ruka) 80 Tab. 3. Doba nástupu klinických projevů na kůži rukou po expozici řídce ionizujícím zářením. 18

20 Biofyzikální přístup k dávce v kůţi musí respektovat vzrůstový faktor a nestejnou relativní biologickou účinnost částic ve vztahu k jejich energii. Jak vyplývá z veličin zavedených pro radiační ochranu, je dávka do hloubky 0,07 mm pro biologický efekt nevýznamná, neboť postihuje převáţně neţivotnou zrohovatělou vrstvu buněk v pokoţce. Dávkou v kůţi se často rozumí dávka maximální, která je např. pro 60 Co (1,17-1,33 MeV) v hloubce 4,5 mm. Důleţitá je také konvence o průměrování dávky v ploše. Limity ozáření kůţe v našich předpisech se vztahují k průměrné dávce na ploše 1 cm 2. Dalším důleţitým faktorem je časové rozloţení dávky. Je-li ozáření kůţe rozloţeno na delší období, je účinek menší. K dosaţení téhoţ účinku, jaký způsobí jednorázová dávka, je třeba při aplikaci frakcí v průběhu jednoho měsíce dávky asi trojnásobné. Jiným faktorem je vliv velikosti ozářené plochy kůţe. Táţ plošná dávka na menším poli vyvolá menší účinek, coţ je důsledkem příznivého působení zdravého okolí (migrací buněk a působků) na vývoj a průběh změn. Odezva kůţe je podmíněna i nestejnou odolností různých částí povrchu těla. Nejcitlivější je kůţe na přední části krku, v loketní a záloketní jamce. d) Poškození zárodečného epitelu Sterilizační účinek ionizujícího záření na muţské a ţenské pohlavní ţlázy je třeba hodnotit odděleně. Jejich anatomické uloţení vytváří odlišné podmínky pro realizaci dávky v zárodečném epitelu. Značně odlišná je ovšem i buněčná kinetika muţských a ţenských zárodečných buněk. Také metodický přístup k hodnocení poklesu fertility se podle pohlaví liší. U muţů je hlavní metodou hodnocení spermiogramu, u ţen je hodnocení zaloţeno na údajích o menstruaci, o historii gravidit a na vyšetření hladiny hormonů. Muţi jsou z hlediska vyvolání poruch fertility ionizujícím zářením vnímavější neţ ţeny. Při běţném terapeutickém frakcionovaném reţimu (10 35 frakcí v rozpětí 2 7 týdnů) byla přechodná oligospermie zjištěna jiţ po dávkách 100 mgy. Za obdobných podmínek vyvolá dávka nad 500 mgy přechodnou aspermii u 100 % jedinců. Počet spermií poklesne během 8 20 týdnů, regenerace proběhne v horizontu 1 3 let. Dávky nad 3 Gy obvykle vedou k aspermii trvalé. U ţen do 40 let věku frakcionované dávky do úrovně 1,5 Gy nevedou ke zřetelné odezvě. 19

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Patofyziologie radiačního poškození Jednotky, měření, vznik záření Bezprostřední biologické účinky Účinky na organizmus: - nestochastické - stochastické Ionizující záření Radiační poškození vzniká účinkem

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

Několik radiobiologických poznámek pro pracovníky v intervenční radiologii. Prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. SÚJB Praha

Několik radiobiologických poznámek pro pracovníky v intervenční radiologii. Prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. SÚJB Praha Několik radiobiologických poznámek pro pracovníky v intervenční radiologii Prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. SÚJB Praha Struktura sdělení Náčrt obecného radiobiologického rámce Kožní změny po ozáření

Více

Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA

Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA Legislativa Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů atomový

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Ionizující záření je proud: - fotonů - krátkovlnné elektromagnetické záření, - elektronů, - protonů, - neutronů, - jiných částic, schopný přímo nebo nepřímo ionizovat atomy

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

Anatomie oční čočky a její patologie. Vladislav Klener SÚJB 2013

Anatomie oční čočky a její patologie. Vladislav Klener SÚJB 2013 Anatomie oční čočky a její patologie Vladislav Klener SÚJB 2013 Podněty z konce 20. století o vyšší radiosenzitivitě oční čočky: N.P.Brown: The lens is more sensitive to radiation than we had believed,

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno Downův syndrom Renata Gaillyová OLG FN Brno Zastoupení genetických chorob a vývojových vad podle etiologie 0,6 %-0,7% populace má vrozenou chromosomovou aberaci incidence vážných monogenně podmíněných

Více

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Rentgen - příručka pro učitele

Rentgen - příručka pro učitele Cíl vyučovací hodiny: - student definuje pojem rentgen; - student zná objevitele RTG záření; - student umí popsat součásti RTG přístroje; - student zná rizika RTG záření; Rentgen - příručka pro učitele

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0310 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0310 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Příčiny a projevy abnormálního vývoje

Příčiny a projevy abnormálního vývoje Příčiny a projevy abnormálního vývoje Ústav histologie a embryologie 1. LF UK v Praze MUDr. Filip Wagner Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie (B02241) 1 Vrozené vývojové vady vývojové poruchy

Více

Radiační ochrana z pohledu endoskopické sestry. Folprechtová Ivana Jihomoravská gastroenterologickákonference Brno 2014

Radiační ochrana z pohledu endoskopické sestry. Folprechtová Ivana Jihomoravská gastroenterologickákonference Brno 2014 Radiační ochrana z pohledu endoskopické sestry Folprechtová Ivana Jihomoravská gastroenterologickákonference Brno 2014 Historie Wilhem Conrad Röntgen (1845-1923),německý fyzik. V roce 1901 udělena Nobelova

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE Problém dnešní doby http://www.ulekare.cz/clanek/ve-zkumavce-se-da-vypestovat-vajicko-i-spermie-13323 http://www.babyfrance.com/grossesse/fecondation.html Co tě napadne,

Více

BUDOU MÍT NOVÁ DOPORUČENÍ ICRP DOPAD NA INDIKACE A OPTIMALIZACI VYŠETŘOVACÍCH POSTUPŮ PROVÁDĚNÝCH NA SPECT/CT a PET/CT PŘÍSTROJÍCH?

BUDOU MÍT NOVÁ DOPORUČENÍ ICRP DOPAD NA INDIKACE A OPTIMALIZACI VYŠETŘOVACÍCH POSTUPŮ PROVÁDĚNÝCH NA SPECT/CT a PET/CT PŘÍSTROJÍCH? BUDOU MÍT NOVÁ DOPORUČENÍ ICRP DOPAD NA INDIKACE A OPTIMALIZACI VYŠETŘOVACÍCH POSTUPŮ PROVÁDĚNÝCH NA SPECT/CT a PET/CT PŘÍSTROJÍCH? V. Hušák 1,2) J. Ptáček 2), M. Fülöp 4), M. Heřman 3) 1) Klinika nukleární

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně! Název přípravku 3 -[ 18 F]FLT, INJ Kvalitativní i kvantitativní složení 1 lahvička obsahuje: Léčivá látka: Pomocné látky: Léková forma Injekční

Více

Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba Huntingtonova choroba Renata Gaillyová OLG FN Brno Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, které postihuje jedince obojího pohlaví příznaky se obvykle začínají objevovat mezi

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI - 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI Ing. K. Šplíchal, Ing. R. Axamit^RNDr. J. Otruba, Prof. Ing. J. Koutský, DrSc, ÚJV Řež 1. Úvod Rozvoj trhlin za účasti koroze v materiálech

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika 1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost

Více

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře

Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM Urologická klinika VFN a 1.LF UK Praha Epidemiologie Zhoubné nádory močového měchýře jsou 9.

Více

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A

PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A PREVENCE ZUBNÍHO KAZU A HYPOPLAZIE ZUBNÍ SKLOVINY U PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Fakultní nemocnice Olomouc Novorozenecké oddělení Oddělení intermediární péče Vypracovala: Miroslava Macelová a Světlana Slaměníková

Více

Trombocytopenie v těhotenství

Trombocytopenie v těhotenství Trombocytopenie v těhotenství doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Definice normální počet trombocytů u netěhotných žen 150-400 x 10 9 /l v těhotenství

Více

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA OBECNĚ 1/ Cíl potlačení aktivity choroby zmírnění až odstranění příznaků choroby navození dlouhodobého, bezpříznakového období - remise

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2

Více

Několik radiobiologických poznámek pro pracovníky v intervenční radiologii. Prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. SÚRO Praha

Několik radiobiologických poznámek pro pracovníky v intervenční radiologii. Prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. SÚRO Praha Několik radiobiologických poznámek pro pracovníky v intervenční radiologii Prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. SÚRO Praha Struktura sdělení Náčrt obecného radiobiologického rámce Kožní změny u pacientů

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří přibližně 25% všech intrakraniálních nádorů 50% menigeomů

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Porušení zdraví změnou teploty

Porušení zdraví změnou teploty Porušení zdraví změnou teploty 1 Základní rozlišení Zvýšená teplota zevního prostředí Snížená teplota zevního prostředí Účinek místní (lokální) pouze na část těla Účinek celkový na celé tělo 2 Zvýšená

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Zjišťování toxicity látek

Zjišťování toxicity látek Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování

Více

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Radiační onkologie- radioterapie Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Historie radioterapie Ionizující záření základní léčebný prostředek (často se však používá v kombinaci

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

Bezpečnostní informace pro zákazníka solária :

Bezpečnostní informace pro zákazníka solária : Provozní řád - solárium Provozovna : Bodypoint, Mirotická 929/12, Praha 4 Provozovatel: Jana Hejtmánková, Mirotická 17,Praha 4 IČO : 169 12 748 Tel.: 602 249 285 Instalovaný typ solárií: LUXURA V 5 ZÁSADY

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

učební texty Univerzity Karlovy v Praze NEONATOLOGIE Jiří Dort Eva Dortová Petr Jehlička KAROLINUM

učební texty Univerzity Karlovy v Praze NEONATOLOGIE Jiří Dort Eva Dortová Petr Jehlička KAROLINUM učební texty Univerzity Karlovy v Praze NEONATOLOGIE Jiří Dort Eva Dortová Petr Jehlička KAROLINUM Neonatologie doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D. MUDr. Eva Dortová MUDr. Petr Jehlička, Ph.D. Recenzovali: doc.

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH varlat OBSAH Co jsou varlata................................... 2 Co jsou nádory................................... 3 Jaké jsou rizikové faktory vzniku nádoru varlete......

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 262470 (И) (Bl) (22) přihláženo 25 04 87 (21) PV 2926-87.V (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ÚFTAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY (40)

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

UVC 100-280 UVB 280-315 UVA 315-400

UVC 100-280 UVB 280-315 UVA 315-400 Světlo, UV záření, IF záření mají charakter elektromagnetického vlnění, ale současně jsou tvořeny proudem částic. Proto hovoříme o dvojím charakteru světla. Viditelné spektrum záření vysoké frekvence Nízké

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli Lenka Klimešová V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli Syndrom získaného imunodeficitu. V roce 1983

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou

Více

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů

Více

NUMERICKÉ ABERACE ÚBLG 1.LF UK

NUMERICKÉ ABERACE ÚBLG 1.LF UK NUMERICKÉ ABERACE ÚBLG 1.LF UK CHROMOSOMÁLN LNÍ ABERACE NUMERICKÉ ANEUPLOIDIE POLYPLOIDIE MONOSOMIE TRISOMIE TRIPLOIDIE TETRAPLOIDIE STRUKTURÁLN LNÍ MIXOPLOIDIE MOZAICISMUS CHIMÉRISMUS ZÁKLADNÍ SYNDROMY

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE

RADA A POUČENÍ LÉKAŘE RADA A POUČENÍ LÉKAŘE Obsah: Uživatelky kombinované hormonální antikoncepce Léčebné účinky kombinované hormonální antikoncepce Kontraindikace kombinované hormonální antikoncepce Vysvětlivky: COC = z anglického

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Plasmolifting MLÁDÍ MÁME V KRVI

Plasmolifting MLÁDÍ MÁME V KRVI Plasmolifting MLÁDÍ MÁME V KRVI Vrásky Vyhlazení, zmenšení hloubky a množství vrásek, zpomalení procesů stárnutí Ptóza Zvýšení tonusu a turgoru kůže Kúra ze 2 4 sezení s přestávkou 7 10 dní Suchá atonická

Více

Dědičnost vázaná na X chromosom

Dědičnost vázaná na X chromosom 12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY Mgr. Jitka Pokorná, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: pokorna@chpr.szu.cz

Více

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé

Více

Orofaciální karcinomy - statistické zhodnocení úspěšnosti léčby

Orofaciální karcinomy - statistické zhodnocení úspěšnosti léčby Orofaciální karcinomy - statistické zhodnocení úspěšnosti léčby Autor: David Diblík, Martina Kopasová, Školitel: MUDr. Richard Pink, Ph.D. Výskyt Zhoubné (maligní) nádory v oblasti hlavy a krku (orofaciální

Více

KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE

KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Kolektiv autorů Editoři: prof. MUDr. Pavel Kuna, DrSc. doc. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. AUTORSKÝ KOLEKTIV Fenclová

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Ostrava, březen 2006 Ing. Vladimír Meduna, Ing. Ctirad

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Rozmnožování a vývin člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více