TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA"

Transkript

1 TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE V DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČI DIPLOMOVÁ PRÁCA Trenčín 2013 Bc.Miroslava Polívková

2 TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE V DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČI DIPLOMOVÁ PRÁCA Študijný program: Ošetrovateľstvo Študijný odbor: Ošetrovateľstvo Pracovisko: Katedra ošetrovateľstva Vedúci záverečnej práce: MUDr. Jindřich Polívka Trenčín 2013 Bc. Miroslava Polívková

3

4 POĎAKOVANIE Děkuji vedoucímu diplomové práce MUDr. Jindřichu Polívkovi za podporu, odbornou pomoc při vedení mé diplomové práce. Děkuji mu za trpělivost a dobré rady a závěrečnou korekturu textu. Děkuji také Cestě domů za přijetí a pomoc při zpracovávání diplomové práce. Děkuji PhDr. Zuzaně Schmidtové, PhD. za cenné rady při konečných úpravách textu. V Trenčíně dne 14. dubna 2013

5 Analytický list Autor: Bc. Miroslava Polívková Názov práce: Specifika ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči Jazyk práce: Český Typ práce: Diplomová Počet strán: 73 s. Akademický titul: Magister Univerzita: Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Fakulta: Fakulta zdravotníctva (FZ) Katedra: Katedra ošetrovateľstva (KOSE) Študijný odbor: ošetrovateľstvo Študijný program: Ošetrovateľstvo Mesto: Trenčín Vedúci DP: MUDr. Jindřich Polívka Dátum odovzdania: Dátum obhajoby: Kľúčové slová: paliativní péče, mobilní specializovaná paliativní péče, domácí hospic, péče o umírající, ošetřovatelská péče Citovanie práce: Polívková Miroslava: Specifika ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči, Diplomová práca, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka, Trenčín. Názov práce v AJ: Nursing in home palliative care Kľúčové slová v AJ: palliative care, home hospice care, mobile specialised palliative care, end-of-life care, nursing

6 ABSTRAKT POLÍVKOVÁ, Miroslava: Specifika ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči. [Diplomová práce]. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne. Fakulta zdravotnictví. Katedra ošetřovatelství. Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Jindřich Polívka. Stupeň odborné kvalifikace: magister. Trenčín: FZ TnUAD, 2013, 73 s. Domácí hospic je nejrozšířenější formou poskytování specializované paliativní péče ve světě. Poskytování paliativní péče se očekává od všech pracovníků ve zdravotnictví. Práce se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče v domácím hospicu. Přináší informace o současném stavu paliativní péče v ČR. V práci jsou uvedeny definice základních pojmů, obecné principy a rozdělení paliativní péče. Popsána cílová skupinu, na kterou je paliativní péče směřována. Práce se věnuje praktickým otázkám poskytování mobilní specializované paliativní péče s důrazem na ošetřovatelství. Praktická část práce přináší kazuistiky dvou pacientů v péči domácího hospicu Cesta domů v Praze, na kterých popisujeme průběh a specifika ošetřovatelské péče v praxi. Klíčová slova: Paliativní péče. Mobilní specializovaná paliativní péče. Domácí hospic. Péče o umírající. Ošetřovatelská péče. 5

7 ABSTRAKT POLÍVKOVÁ, Miroslava: Špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti v domácej hospicovej starostlivosti. [Diplomová práca]. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne. Fakulta zdravotníctva. Katedra ošetrovateľstva. Vedúci diplomovej práce: MUDr. Jindřich Polívka. Stupeň odbornej kvalifikácie: magister. Trenčín: FZ TnUAD, 2013, 73 s. Domáci hospic je najrozšírenejšou formou poskytovania špecializovanej paliatívnej starostlivosti vo svete. Poskytovanie paliatívnej starostlivosti sa očakáva od všetkých pracovníkov v zdravotníctve. Práca sa zameriava na špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti v domácom hospici. Prináša informácie o súčasnom stave paliatívnej starostlivosti v ČR. V práci sú uvedené definície základných pojmov, všeobecné princípy a rozdelenie paliatívnej starostlivosti. Je popísaná cieľová skupina, na ktorú je paliatívna starostlivosť smerovaná. Práca sa venuje praktickým otázkam poskytovania mobilnej špecializovanej paliatívnej starostlivosti s dôrazom na ošetrovateľstvo. Praktická časť práce prináša kazuistiky dvoch pacientov v starostlivosti domáceho hospicu Cesta domů v Prahe, na ktorých popisujeme priebeh a špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti v praxi. Kľúčové slová: Paliatívna starostlivosť. Špecializovaná mobilná paliatívna starostlivosť. Domáci hospic. Starostlivosť o zomierajúcich. Ošetrovateľská starostlivosť. 6

8 ABSTRACT POLÍVKOVÁ, Miroslava: Nursing in home palliative care. [Master s Degree Thesis]. Alexander Dubček University of Trenčín. Faculty of Public Healthcare. Department of Nursing. Supervisor of the Master s Degree Thesis: Jindřich Polívka MD. Degree of Professional qualification: Master's Degree. Trenčín: FZ TnUAD, 2013, 73 p. Palliative care belongs to multi-dimensional, multi-professional clinical specialty. In the world there exist considerable variations in the design of end-of-life services and delivery. One of the most common forms of palliative care includes hospice at home facilities, which aim to support patients to remain at home. This study explores the current state of in home versus inpatient palliative care in the Czech Republic, reviews basic principles and terminology of the palliative medicine, and explores practical issues of hospice at home services with special focus on nursing. Case reports of two patients clients of home hospice The Homecomming in Prague are given in the second part of the study as practical examples of the natural course and real life issues of palliative care in the home in the Czech Republic. Keywords: Palliative Care. Home hospice care. Mobile Specialised Palliative Care. Palliative Care in the Home. End-of-Life Care. Nursing. 7

9 Předmluva Život, nemoc, smrt a domov k sobě neoddělitelně patří. Péče o nemocné v pokročilém či terminálním stádiu nevyléčitelného život ohrožujícího onemocnění v jejich vlastním domácím prostředí by měla být v moderní společnosti samozřejmostí. Lidé si přejí strávit doma poslední dny svého života včetně umírání. Bohužel přes tyto jasné preference se to podaří jen málokomu. Domácí hospic nabízí řešení takové situace. Poskytuje specializovanou paliativní péči v domácím prostředí nemocného. Pro téma diplomové práce jsem si zvolila ošetřovatelskou péči v domácí hospicové péči. Zajímalo mě, čím je ošetřovatelská péče v domácím prostředí specifická oproti péči poskytované ve zdravotnických či sociálních zařízeních. V současné době je nedostatek informačních zdrojů z domácí paliativní péče. Většina jich je dostupná pouze ve formě pracovních materiálů nebo dokumentů publikovaných na internetu. Mezi česky či slovensky psanou literaturou jsme práci, která by se zabývala tímto tématem, nenalezli. Práce se snaží přinést informace o současném stavu paliativní péče v ČR, se zaměřením na specializovanou paliativní péči poskytovanou v domácím či náhradním sociálním prostředí. Vycházíme přitom z platných standardů paliativní medicíny v ČR. Snažíme se pojmenovat specifika ošetřovatelské péče v domácím hospicu. Práce je určená široké veřejnosti jak odborné, tak laické. V práci mohou nalézt jak teoretické podklady pro klinickou praxi, tak praktické informace o poskytování paliativní péče. Formou kazuistik předkládáme průběh paliativní péče poskytované domácím hospicem Cesty domů. Děkuji především hospicovému občanskému sdružení Cesta domů v Praze za možnost být v době stáže součástí paliativního týmu. 8

10 OBSAH Úvod Definice pojmů Definice paliativní péče Definice hospicové péče Definice podpůrné péče, péče o pacienta v závěru života, terminální péče, respitní péče Eutanazie Principy paliativní péče Autonomie Důstojnost Vztah mezi pacientem a zdravotníky Kvalita života Postoj k životu a smrti Komunikace Edukace veřejnosti Multiprofesní tým a interdisciplinární přístup Péče o truchlící pozůstalé Úrovně paliativní péče Obecná paliativní péče Specializovaná paliativní péče Poskytování paliativní péče Cílová skupina paliativní péče Pracovníci služeb paliativní péče Legislativní postavení paliativní péče v ČR Domácí paliativní péče Základní principy domácí paliativní péče Obecná domácí paliativní péče Mobilní specializovaná paliativní péče Legislativní postavení a úhrada specializované domácí paliativní péče v ČR Standardy domácí paliativní péče v ČR

11 6.1 Péče o tělesný stav a potřeby pacienta Psychologické a psychiatrické aspekty péče Sociální aspekty péče Existenciální, spirituální a náboženské aspekty péče Kulturní aspekty péče Péče o umírajícího pacienta Etické a právní aspekty péče Pacient v domácím hospicu Obecné předpoklady pro paliativní péči v domácím prostředí Kritéria přijetí pacienta do domácí paliativní péče na straně pacienta Kritéria přijetí pacienta do domácí paliativní péče na straně rodiny či blízkých pacient Specifika ošetřovatelské péče v domácím hospicu Struktura a postup péče v domácí paliativní péči Specifika ošetřovatelské péče v domácí paliativní péče Nejčastější obtíže v paliativní péči Výzkum Vymezení výzkumného problému Cíle výzkumu Metody a techniky výzkumu Charakteristika výzkumného vzorku Organizace a realizace výzkumu Analýza a interpretace kazuistik Kazuistika Kazuistika Diskuze Závěr Seznam bibliografických odkazů Přílohy

12 ZOZNAM SKRATIEK ATB - Antibiotika CD - Cesta domů ČLK - Česká lékařská komora ČSPM - Česká společnost paliativní medicíny DPS - Dům Pod střechou EACP - Evropská asociace pro paliativní péči KAR - Klinika anesteziologie a resuscitace MZ - Ministerstvo zdravotnictví PET/CT - Pozitronová emisní tomografie s počítačovou tomografií PMK - Permanentní močový katétr SZO - Světová zdravotnická organizace VFN - Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 11

13 Úvod "Konsensus v celé Evropě je jednoznačný většina pacientů si přeje zůstat doma, proto paliativní domácí týmy jsou tou hlavní cestou, kterou jdeme. Lůžkové hospice užije jen malá část pacientů, u nichž složité zdravotní problémy a absence pečujících blízkých osob neumožňují péči doma" (Radbruch, 2013). Pro diplomovou práci jsem si vybrala téma ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči. Domácí hospic je ve světě nejrozšířenější formou poskytování specializované paliativní péče. Multidisciplinární paliativní týmy jsou schopné vyřešit v domácím prostředí nastalé situace spojené s pokročilým stádiem nevyléčitelných či život ohrožujících onemocnění, včetně situace spojené s koncem života, tak, aby přání pacienta zemřít doma mohlo být splněno při zachování vysokého standardu lékařské i ošetřovatelské praxe (Marková, 2010). Je paradoxem domácí paliativní péče, že většina umírajících chce zůstat doma, přesto většina umírá ve zdravotnických či sociálních zařízeních (Watson et al., 2005). Podle statistik zemřelo v roce 2011 v České Republice osob, z toho 3,5 % v hospicích a 5 až 10 % osob zemřelo očekávaně v domácím prostředí (Statistická ročenka ČR 2011). Téměř polovina úmrtí má příčinu v progresi nebo komplikaci chronického nevyléčitelného onemocnění. Paliativní péče připadá v úvahu u 50 až 90 % všech umírajících. Většina potřebuje obecnou paliativní péči. V posledním roce svého života potřebuje specializovanou paliativní péči nejméně 20 % nemocných (Radbruch et al., 2010). Poskytování paliativní péče se očekává od všech pracovníků ve zdravotnictví. V současné době působí v ČR 16 hospiců s celkovou lůžkovou kapacitou 460 lůžek, dvě oddělení paliativní péče a tři domácí hospice, která splňují podmínky multiprofesního týmu s trvalou dostupností. Paliativní péče není v současné době v ČR všeobecně dostupná (Statistická ročenka ČR 2011, Sláma, 2012). V práci se zaměřujeme na specifika ošetřovatelské péče v mobilní specializované paliativní péči - domácím hospicu, které se snažíme pojmenovat. Přinášíme informace o současném stavu paliativní péče v ČR. Práce je strukturovaná do dvou hlavních částí, části teoretické a praktické. V teoretické části uvádíme definice základních pojmů, obecné principy a rozdělení paliativní péče. Popisujeme cílovou skupinu, na kterou je paliativní péče směřována. Věnu- 12

14 jeme se praktickým otázkám poskytování specializované paliativní péče v domácím prostředí s důrazem na ošetřovatelství. Zmiňujeme také nejčastější obtíže v paliativní péči. V praktické části předkládáme kvalitativní výzkum metodou kazuistik dvou pacientů v péči mobilního hospicu Cesta domů v Praze. 13

15 1 Definice pojmů Slovo paliativní, odvozené od latinského pallium, znamená plášť nebo rouška. Sousloví paliativní péče pojmenovává symbolicky cíl poskytnout nemocnému ochranu v nepříznivé situaci vlastního zániku, zakrýt hojivou rouškou příznaky nevyléčitelné nemoci nebo poskytnout plášť těm, kteří byli ponecháni na mrazu, protože jim kurativní léčba nemůže pomoci. Akademický slovník cizích slov vykládá slovo paliativum jako prostředek zmírňující bolest, neodstraňující však jeho příčinu (Petráčková, 2000, Haškovcová, 2007). Slovo hospic má základ v latinském hospes, hospitis (= host, hostitel); anglické slovo hospic znamená útulek nebo útočiště (Haškovcová, 2007). 1.1 Definice paliativní péče Paliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém či konečném stadiu. Jejím cílem je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým (Sláma et al., 2013). Definice paliativní péče podle Světové zdravotnické organizace (SZO): Paliativní péče je přístup, který usiluje o zlepšení kvality života pacientů a rodin, kteří čelí problémům související s život ohrožujícím onemocněním, a to prostřednictvím prevence a zmírňování utrpení včasnou identifikací a dokonalým zhodnocením a léčbou a mírněním bolesti a dalších problémů, fyzických, psychosociálních i duchovních (WHO 2002). 1.2 Definice hospicové péče Hospicová péče se zabývá člověkem v jeho celistvosti a klade si za cíl naplnit všechny jeho potřeby fyzické, emocionální, sociální a duchovní. Doma, v rámci denní péče či v hospici se pečuje o osobu, která se nachází na konci svého života, stejně jako o ty, kdo tuto osobu milují. Zaměstnanci a dobrovolníci pracují v rámci multiprofesního týmu, který poskytuje péči na základě individuálních potřeb pacienta a jeho osobního přání. Hospic se snaží nabídnout úlevu od bolesti, důstojnost, klid a pokoj (Radbruch et al., 2010, s. 16). 14

16 péče. Dnes je v mnoha zemích častěji používán, jako synonymum, termín paliativní 1.3 Definice podpůrné péče, péče o pacienta v závěru života, terminální péče a respitní péče Podpůrnou péčí rozumíme prevenci a léčbu projevů nádorového onemocnění a onkologické léčby. Podpůrnou péčí je vhodné označovat péči u pacientů, u kterých probíhá protinádorová léčba. Podpůrná péče je součástí onkologické péče. Výraz podpůrná péče by se neměl používat jako synonymum paliativní péče. Výraz péče o pacienta v závěru života (End-of-Life Care) může být používán jako synonymum paliativní péče či hospicové péče. Koncem života se rozumí období jednoho až dvou let, během kterých se pacient, jeho rodina a zdravotníci postupně dozvídají, že pacientovo onemocnění významně omezuje délku jeho života. Péče o pacienta v závěru života může být také chápána konkrétněji jako komplexní péče o umírající pacienty v posledních několika hodinách nebo dnech života. Terminální péče" představuje starší termín, který se používal pro komplexní péči o pacienty s pokročilým nádorovým onemocněním a omezenou očekávanou délkou života. Výraz terminální péče by se neměl používat, případně pouze k popisu péče poskytované během poslední fáze, v posledních několika dnech, nemoci. Respitní péče nabízí pečovatelům plánovanou nebo neplánovanou možnost odpočinku tím, že péči o pacienta na určitý čas převezme (Radbruch et al., 2010). 1.4 Eutanazie V praxi je obvykle užívána holandská definice eutanazie: Eutanazie je úmyslné zakončení života člověka někým jiným než člověkem samotným (lékařem) na jeho vlastní žádost (Munzarová, 2005, s. 49). Stanovisko České lékařské komory (ČLK) k problematice eutanazie ze dne 24. dubna 2001 je jednoznačné a jednohlasné: ČLK, jako orgán zastupující odbornost a etiku lékařského povolání a respektující právo, vyjadřuje tento svůj postoj: S úctou k životu a při poznání smrti jako neodvratitelného ukončení života, respektujeme etický kodex ČLK, podle kterého lékař nemá právo prodlužovat utrpení nemocného s nevyléčitelnou chorobou, avšak eutanazie a asistovaná sebevražda jsou nepřípustné. Eutanazie i asistovaná sebevražda jsou projevem selhání. Dnes lze zajistit takovou péči v léčení bolestí a jiných fyzických sympto- 15

17 mů, psychického, sociálního a duchovního utrpení tak, aby k žádosti o usmrcení nemuselo docházet. Naše společnost objektivně disponuje dostatečnými finančními prostředky, znalostmi, dovednostmi, léky i přístrojovým vybavením, aby nemocným, u kterých kurativní léčba vyčerpala všechny svoje dostupné možnosti, byla poskytnuta odpovídající léčba paliativní. Tento přístup je nemocnému schopen zajistit nejlepší možnou kvalitu zbytku života včetně doprovázení k důstojné smrti bez bolesti, fyzického, psychického, sociálního a duchovního utrpení. Pro rozhodování o poskytování nejvyšší etické služby nevyléčitelně nemocnému a umírajícímu musí být lékařům nápomocná celá společnost, právo, ekonomická i zákonodárná systémová opatření. Civilizovaný stát musí chránit život a ne legalizovat jeho likvidaci (Munzarová, 2005, s. 59). Eutanázie usmrcení člověka ze soucitu jinou osobou než pacientem samým, a to na jeho vlastní žádost. Právní systém České republiky pojem eutanázie nezná. Uvedené jednání by bylo hodnoceno jako trestný čin a je nepřípustné. Nepřípustná a trestná je také pomoc k sebevraždě (Doporučení představenstva ČLK č. 1/2010). 16

18 2 Principy paliativní péče Evropská asociace pro paliativní péči (EACP) definovala ve svém Doporučení z roku 2009 na základě společných hodnot a principů paliativní péče, které jsou při poskytování hospicové a paliativní péče obecně uznávány a přijímány, soubor společných hodnot (Radbruch et al., 2010). Tyto principy jsou plně přijaty Českou společností pro paliativní medicínu (ČSPM). 2.1 Autonomie V paliativní péči je uznávána a respektována vnitřní hodnota každého člověka jako autonomní a jedinečné bytosti. Péče je poskytována jedině tehdy, když jsou pacient, a/nebo jeho rodina, připraveni ji přijmout. Pacient si v ideálním případě uchová možnost rozhodovat mezi různými možnostmi léčby, o místě péče a o přístupu ke specializované paliativní péči (Radbruch et al., 2010, s. 21). 2.2 Důstojnost Paliativní péče má být prováděna s úctou, otevřeně a citlivě s ohledem na osobní, kulturní a náboženské hodnoty, přesvědčení a zvyklosti pacienta, jakož i na zákony každé jednotlivé země (Radbruch et al., 2010, s. 22). 2.3 Vztah mezi pacientem a zdravotníky Poskytovatelé paliativní péče by měli udržovat s pacienty i jejich rodinami vztah na bázi spolupráce. Pacienti a rodiny jsou důležití partneři při plánování péče i při zvládání onemocnění pacienta (Radbruch et al., 2010, s. 22). 2.4 Kvalita života Hlavním cílem paliativní péče je dosáhnout, podpořit, zachovat a posílit nejvyšší možnou kvalitu života (Radbruch et al., 2010, s. 22). Jen pacient může sám pro sebe posoudit a stanovit kvalitu života. 2.5 Postoj k životu a smrti Paliativní péče se nesnaží smrt ani uspíšit, ani oddálit (Radbruch et al., 2010, s. 23). Poskytování eutanazie a lékařské asistence při sebevraždě by do odpovědnosti a náplně paliativní péče nemělo spadat (Radbruch et al., 2010). 17

19 2.6 Komunikace Dobré komunikační dovednosti jsou základním předpokladem kvalitní paliativní péče. Komunikací se rozumí interakce mezi pacientem a zdravotníky, ale také interakce mezi pacienty a jejich příbuznými, jakož i interakce mezi různými odbornými zdravotnickými pracovníky a službami podílejícími se na péči (Radbruch et al., 2010, s. 23). 2.7 Edukace veřejnosti Je velmi důležité vytvořit v členských státech Evropské unie prostředí, kde by byla paliativní péče správně chápána a přijímána. Je nezbytné podporovat obecně dostupnou léčebnou i preventivní zdravotní péči, díky které budou mít budoucí generace menší strach z umírání a zármutku (Radbruch et al., 2010, s. 24). 2.8 Multiprofesní tým a interdisciplinární přístup Paliativní péče má být poskytována v interdisciplinárním rámci. Obecnou paliativní péči může realizovat i jediná osoba zastupující určitou profesi nebo obor, komplexní specializovanou paliativní péči je možné poskytovat pouze na základě komunikace a spolupráce různých profesí a oborů s cílem zajistit fyzickou, psychickou, sociální i duchovní podporu (Radbruch et al., 2010, s. 24). 2.9 Péče o truchlící pozůstalé Posuzování rizika komplikovaného truchlení by mělo probíhat u pacienta i rodiny rutinně po celou trajektorii nemoci (Radbruch et al., 2010, s. 25). 18

20 3 Úrovně paliativní péče Podle úrovně komplexnosti paliativní péče je doporučováno pracovat s dvěma úrovněmi paliativní péče: obecnou a specializovanou paliativní péčí (Radbruch et al., 2010). 3.1 Obecná paliativní péče Jako obecnou paliativní péči označujeme klinickou péči, kterou nevyléčitelně nemocným pacientům poskytují zdravotníci různých odborností v rámci své rutinní činnosti. Jedná se o dobrou klinickou praxi, jejímž základem je včasné rozpoznání nevyléčitelného charakteru onemocnění. Obecnou paliativní péči by měli umět poskytnout všichni zdravotníci s ohledem na specifika své odbornosti. Poskytovateli obecné paliativní péče jsou v České republice praktičtí lékaři, ambulantní specialisté (kardiologové, onkologové, diabetologové, geriatři, pneumologové, aj.), domácí ošetřovatelská péče a pečovatelská služba, zařízení sociální péče pro seniory a lůžková zdravotnická zařízení akutní, následné nebo dlouhodobé péče (Sláma et al., 2013, Strategie rozvoje). 3.2 Specializovaná paliativní péče Specializovaná paliativní péče je aktivní multiprofesní, interdisciplinární péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v paliativní péči speciálně vzděláni. Specializovaná paliativní péče je poskytovaná pacientům, kteří komplexností svých potřeb přesahují možnosti poskytovatelů obecné paliativní péče. V České republice se v roce 2013 vyskytují následující organizační formy: mobilní paliativní péče, ambulance paliativní medicíny, samostatně stojící lůžkové zařízení hospicového typu, oddělení paliativní péče v rámci jiných lůžkových zdravotnických zařízení (Sláma et al., 2013). V současné době je v ČR 16 lůžkových hospiců a 2 oddělení paliativní péče v rámci jiných zdravotnických zařízení (Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, Nemocnice Jihlava) s celkovou kapacitou 460 lůžek. To odpovídá 4,5 lůžka na obyvatel. V lůžkových hospicích v ČR v roce 2011 nastalo 3,5 % všech úmrtí (Adresář hospiců). V současné době v ČR působí 90 ambulancí bolesti, ve dvou onkologických centrech působí ambulance paliativní onkologie (Ambulance podpůrné a paliativní onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, Ambulance paliativní onkologické péče 19

21 při Klinice onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové). V ČR působí pouze tři zařízení mobilní specializované paliativní péče, které zajišťují komplexní multiprofesní interdisciplinární péči o pacienty v plném rozsahu (mobilní hospic Cesty domů v Praze, mobilní hospic Ondrášek v Ostravě, mobilní hospic Tabita při hospicu sv. Alžběty v Brně) (Strategie rozvoje). V zahraničí působí i další formy specializované paliativní péče: konziliární tým paliativní péče ve zdravotnickém zařízení, denní stacionář paliativní péče, zvláštní zařízení specializované paliativní péče specializované porady a tísňové linky, zařízení určená pro určité diagnostické skupiny (Sláma et al., 2013). 20

22 4 Poskytování paliativní péče Přístup k paliativní péči jako službě by měl být k dispozici všem pacientům bez ohledu na to, kde a kdy je požadován, a to okamžitě na základě potřeby. Plánování nebo poskytování paliativní péče by mělo být výsledkem diskuze pacienta a jeho blízkých a týmu, který poskytuje paliativní péči, spolu s přihlédnutím k preferencím pacienta, možnostem péče a přiměřenému lékařskému postupu. Plán péče se individuálně mění a upravuje v průběhu onemocnění podle potřeb a preferencí pacienta. Při snížení či ztrátě rozhodovacích schopností institut pacientem předem vysloveného přání o rozsahu péče (living will, advanced directives) umožňuje pacientovi zachovat si osobní autonomii. Základním požadavkem při poskytování paliativní péče je zajištění kontinuity péče v průběhu celé trajektorie onemocnění a napříč různými prostředími ve zdravotnickém systému (nemocnice, ambulance, pečovatelský dům, domov pro seniory, domácí péče, atd.) (Strategie rozvoje, Sláma et al., 2013, Špinková et al., 2004). 4.1 Cílová skupina paliativní péče Cílovou skupinu, na kterou je směřována paliativní péče, tvoří pacienti, jejich blízcí, pozůstalí a v rámci edukace také široká odborná i laická veřejnost. Podle definice WHO se paliativní péče neomezuje na jednotlivé definované lékařské diagnózy, ale měla by být k dispozici všem pacientům s chronickým nevyléčitelným a život ohrožujícím onemocněním. Paliativní péče může být nabízena současně s léčbou potenciálně kurativní, nebo samostatně jako hlavní léčebný způsob. Stádium onemocnění není kritériem pro poskytování paliativní péče. V průběhu onemocnění neexistuje předem určený bod, který by představoval okamžik přechodu z kurativní na paliativní péči ((Radbruch et al., 2010, Špinková et al., 2004, WHO 2002, Hospicová péče). 4.2 Pracovníci služeb paliativní péče Většina paliativní péče je poskytována v podobě nespecializovaných služeb jako obecná paliativní péče. Tuto dobrou klinickou a sociální péči by měli umět poskytnout všichni zdravotníci s ohledem na specifika své odbornosti a pracovníci sociálních služeb v rámci své rutinní činnosti. Specializovanou paliativní péči jako interdisciplinární službu má zajišťovat multiprofesní interdisciplinární tým odborníků, kteří jsou v otázkách paliativní péče speci- 21

23 álně vzděláni či vyškoleni. Základem týmu je lékař, sestra a sociální pracovník. Dalšími členy týmu pro hodnocení potřeb pacienta a vlastní realizaci paliativní péče má být psycholog, fyzioterapeut, duchovní a podle potřeby další odborníci (odborníci na léčbu ran a mízních otoků, odborníci na výživu, ergoterapeuti, a další). Tým by měl zapojovat i dobrovolnické služby (Sláma et al., 2013, Marková, 2010, Špinková et al., 2004). 4.3 Legislativní postavení paliativní péče v České republice Obecná paliativní péče není v současné době v ČR řešena žádnou právní normou a je obsažena v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v konceptu náležité odborné úrovně péče ( 4). Z hlediska rozvoje specializované paliativní péče je důležité, že v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, je poprvé paliativní péče definována jako samostatný druh zdravotní péče, jehož účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí ( 5 Druhy zdravotní péče). Paliativní péče je ve stejném zákoně uvedena jako jedna z forem zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta ( 10). V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je mezi typy péče hrazené ze zdravotního pojištění uvedena péče poskytovaná v zvláštním lůžkovém zařízení hospicového typu léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu ( 22a Zvláštní ústavní péče - péče paliativní lůžková) a v domácím prostředí domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, nebo na základě doporučení ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu ( 22 Zvláštní ambulantní péče). 22

24 5 Domácí paliativní péče Domácí hospicová péče je poskytována pacientům s život ohrožujícím onemocněním v jejich vlastním nebo náhradním sociálním prostředí, jako jsou např. zařízení sociální péče pro seniory (Sláma, 2012). 5.1 Základní principy domácí paliativní péče - pacient a jeho rodina, případně jeho nejbližší přátelé, jsou společnými příjemci péče a zásadním způsobem se podílejí na vytváření plánu poskytované péče - tým paliativní péče je multidisciplinární tvoří jej lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovník, psycholog, koordinátor dobrovolníků, poradenský pracovník, osobní asistenti, ošetřovatelé, duchovní, dobrovolníci a další pracovníci dle potřeby - mobilní paliativní péče je komplexní: pečuje o fyzický, psychický, sociální a spirituální stav pacienta a jeho rodiny - integrální součástí paliativní péče je odborná léčba bolesti a dalších specifických symptomů provázejících umírání a paliativní tým disponuje náležitým způsobem vyškolenými a zkušenými odborníky na léčbu těchto symptomů - paliativní tým poskytuje péči i rodině pacienta minimálně po dobu jednoho roku po smrti pacienta nabízí pozůstalým odborně vedenou službu doprovázení v období truchlení - tým paliativní péče spolupracuje s praktickými a ošetřujícími lékaři, agenturami domácí ošetřovatelské péče a dalšími poskytovateli zdravotní a sociální péče - důležitou součástí týmu jsou školení a odborně vedení dobrovolníci (Špinková et al., 2004) 5.2 Obecná domácí paliativní péče Obecná paliativní péče v domácím či náhradním prostředí by měla být zajišťována registrujícím praktickým lékařem, ambulantními specialisty popřípadě domácí ošetřovatelskou péčí, event. s hospicovou složkou a některými dalšími profesemi, jako např. pracovníky sociální péče, pastoračními asistenty, klinickými psychology a dalšími podle potřeb pacienta (Sláma, 2012, Strategie rozvoje). Domácí ošetřovatelská péče (home-care) je indikovaná praktickým lékařem nebo ambulantním specialistou, který také zajišťuje lékařskou péči. Tato péče nemá charakter multiprofesní interdisciplinární týmové práce. Ošetřující personál není specificky vyškolen v paliativní péči a péče není dostupná 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. 23

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Projekt Paliativní péče v České republice Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Standardy mobilní specializované paliativní péče v ČR - pracovní materiál

Standardy mobilní specializované paliativní péče v ČR - pracovní materiál Standardy mobilní specializované paliativní péče v ČR - pracovní materiál Tento materiál byl připraven v září 2007 na podkladě zahraničních i českých standardů MSPP a dalších odborných textů (viz použitá

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

prof. MUDr. Alexander FERKO, CSc., doc. MUDr. Dušan ŠIMKOVIČ, CSc. prof.. MUDr. Alexander FERKO, CSc. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

prof. MUDr. Alexander FERKO, CSc., doc. MUDr. Dušan ŠIMKOVIČ, CSc. prof.. MUDr. Alexander FERKO, CSc. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Akreditovaný obor: CHIRURGIE Zpracoval prof. MUDr. Alexander FERKO, CSc., doc. MUDr. Dušan ŠIMKOVIČ, CSc. Garant oboru Schválil prof.. MUDr. Alexander FERKO, CSc. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití

Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Nástavbový obor PSYCHOSOAMTIKA: návod k použití Od května 2015 je možno žádat MZ o zařazení do nástavbového oboru PSYCHOSOMATIKA. Zájemci o zařazení do oboru Psychosomatika se mohou obracet na paní Stanislavu

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje? Koncept paliace v perioperační a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje? Renata Černá Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován

Více

doc. MUDr. Leo KLEIN, CSc. prof. MUDr. Roman PRYMULA, CSc., Ph.D.

doc. MUDr. Leo KLEIN, CSc. prof. MUDr. Roman PRYMULA, CSc., Ph.D. Akreditovaný obor: Zpracoval: Garant oboru Schválil PLASTICKÁ CHIRURGIE doc. MUDr. Leo KLEIN, CSc. doc. MUDr. Leo KLEIN, CSc. prof. MUDr. Roman PRYMULA, CSc., Ph.D. Platnost od 1. 3. 2008 Poslední změna

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Péče o K/N na chirurgického oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení

Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení Petra Obrtlíková 1. Interní klinika VFN Únava nejčastější příznak udáváný u pacientů s nádorovým onemocněním.

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno Východiska: ALS je nezvratně progredující, v současné době nevyléčitelné onemocnění vedoucí k ztrátě: Hybnosti Schopnosti přijímat

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo Název projektu Příjemce Datum zahájení realizace 1. 2. 2012 Datum ukončení realizace 30.

Více

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie 1 ODBORNÝ GARANT PROJEKTU MUDr. Marie Svatošová je vůdčí osobností českého hospicového hnutí a zakladatelka prvního hospice v Čechách v Červeném

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Management porodní asistence v České republice Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Mezinárodn rodní definice porodní asistentky Porodní asistentka je osoba, která byla řádně

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta PŘÍJÍMACÍŘÍZENÍ Prof. MUDr. Jana Dušková, DrSc. proděkanka pro studijní problematiku Kateřinská 32 121 08 Praha 2 tel: 22496 4201 fax: 22496 4178 www.lf1.cuni.cz Fakulta je součástí Univerzity Karlovy

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Zkouška je složena ze dvou částí. 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva Obsah 1. části Praktická část maturitní zkoušky bude probíhat v Domově

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA Dlouhodobá péče 13. ledna 2015 Ing. Iva Merhautová,MBA Meziresortní pracovní skupina Vznik meziresortní pracovní skupiny k řešení problematiky na zdravotně - sociálním pomezí Zástupci MPSV, MZ ČR, krajů

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- IV. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Monika Marková Sestra a pacient v paliativní péči Recenze: MUDr. Marie Svatošová Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo fotobanka allphoto,

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 DIANA TŘEBÍČ, obecně prospěšná společnost Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 Informační kancelář: Poliklinika Vltavínská, Třebíč, 2. patro

Více

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Salzburg 28.5. 1.6.2014 13th Consultation of the European Network of Health Care Chaplaincy

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Podpora pečujících z pohledu sociální práce ve zdravotnickém zařízení. Bc. Dagmar Martinková (dagmar.martinkova@uvn.cz)

Podpora pečujících z pohledu sociální práce ve zdravotnickém zařízení. Bc. Dagmar Martinková (dagmar.martinkova@uvn.cz) Podpora pečujících z pohledu sociální práce ve zdravotnickém zařízení Bc. Dagmar Martinková (dagmar.martinkova@uvn.cz) 25.6.2015 Zdravotně sociální práce v ÚVN Praha Komplexní zdravotní, sociální, psychická

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

Pečovatelská služba města Jílového

Pečovatelská služba města Jílového Pečovatelská služba města Jílového Pečovatelská služba Jílové Zřizovatel: Vedoucí územně samosprávného celku: Miroslav Kalvas Adresa zřizovatele Městský úřad Jílové Mírové náměstí 280 407 01 Jílové Ičo:00261408

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR

Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR MUDr. Ivana Kořínková Konference Amélie, o.s. a VFN I slova léčí 27.2.2013, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 2 Obsah I. Významné vlivy a mezníky

Více

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. 1. Prevence zubního kazu u dětí mladšího školního věku. 2. Problematika péče u pacientů s bolestmi zad. 3. Hematoonkologičtí jedinci a život s nimi. 4. Celiakie u dětí. 5.

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ Mgr. Michaela Gehrová FN Olomouc PhDr. Lukáš Humpl ZZS MSK SLOVO ÚVODEM Při záchraně pacienta

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 1 Poskytovatel : Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 Druh sociální služby (dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ) : 40 pečovatelská služba POPIS

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CNS - epilepsie

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CNS - epilepsie Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CNS - epilepsie Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Rozdělte poruchy vědomí, vysvětlete

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

2.1. Primární péče a její místo ve zdravotnickém systému (Bohumil Seifert)

2.1. Primární péče a její místo ve zdravotnickém systému (Bohumil Seifert) Obsah OBECNÁ ČÁST 1. Úvod (Bohumil Seifert) 2. Primární péče 2.1. Primární péče a její místo ve zdravotnickém systému (Bohumil Seifert) 2.2. Historie a perspektivy primární péče v České republice (Svatopluk

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Péče o umírajícího a mrtvé tělo Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Bc. Höferová Hana PÉČE O UMÍRAJÍCÍ A MRTVÉ TĚLO Vypracovala:

Více

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.3.2009 Bc.Eva Matoušková Léčba bolesti tradiční

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více