TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA"

Transkript

1 TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE V DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČI DIPLOMOVÁ PRÁCA Trenčín 2013 Bc.Miroslava Polívková

2 TRENČIANSKA UNIVERZITA ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE FAKULTA ZDRAVOTNÍCTVA SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE V DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČI DIPLOMOVÁ PRÁCA Študijný program: Ošetrovateľstvo Študijný odbor: Ošetrovateľstvo Pracovisko: Katedra ošetrovateľstva Vedúci záverečnej práce: MUDr. Jindřich Polívka Trenčín 2013 Bc. Miroslava Polívková

3

4 POĎAKOVANIE Děkuji vedoucímu diplomové práce MUDr. Jindřichu Polívkovi za podporu, odbornou pomoc při vedení mé diplomové práce. Děkuji mu za trpělivost a dobré rady a závěrečnou korekturu textu. Děkuji také Cestě domů za přijetí a pomoc při zpracovávání diplomové práce. Děkuji PhDr. Zuzaně Schmidtové, PhD. za cenné rady při konečných úpravách textu. V Trenčíně dne 14. dubna 2013

5 Analytický list Autor: Bc. Miroslava Polívková Názov práce: Specifika ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči Jazyk práce: Český Typ práce: Diplomová Počet strán: 73 s. Akademický titul: Magister Univerzita: Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne Fakulta: Fakulta zdravotníctva (FZ) Katedra: Katedra ošetrovateľstva (KOSE) Študijný odbor: ošetrovateľstvo Študijný program: Ošetrovateľstvo Mesto: Trenčín Vedúci DP: MUDr. Jindřich Polívka Dátum odovzdania: Dátum obhajoby: Kľúčové slová: paliativní péče, mobilní specializovaná paliativní péče, domácí hospic, péče o umírající, ošetřovatelská péče Citovanie práce: Polívková Miroslava: Specifika ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči, Diplomová práca, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka, Trenčín. Názov práce v AJ: Nursing in home palliative care Kľúčové slová v AJ: palliative care, home hospice care, mobile specialised palliative care, end-of-life care, nursing

6 ABSTRAKT POLÍVKOVÁ, Miroslava: Specifika ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči. [Diplomová práce]. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne. Fakulta zdravotnictví. Katedra ošetřovatelství. Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Jindřich Polívka. Stupeň odborné kvalifikace: magister. Trenčín: FZ TnUAD, 2013, 73 s. Domácí hospic je nejrozšířenější formou poskytování specializované paliativní péče ve světě. Poskytování paliativní péče se očekává od všech pracovníků ve zdravotnictví. Práce se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče v domácím hospicu. Přináší informace o současném stavu paliativní péče v ČR. V práci jsou uvedeny definice základních pojmů, obecné principy a rozdělení paliativní péče. Popsána cílová skupinu, na kterou je paliativní péče směřována. Práce se věnuje praktickým otázkám poskytování mobilní specializované paliativní péče s důrazem na ošetřovatelství. Praktická část práce přináší kazuistiky dvou pacientů v péči domácího hospicu Cesta domů v Praze, na kterých popisujeme průběh a specifika ošetřovatelské péče v praxi. Klíčová slova: Paliativní péče. Mobilní specializovaná paliativní péče. Domácí hospic. Péče o umírající. Ošetřovatelská péče. 5

7 ABSTRAKT POLÍVKOVÁ, Miroslava: Špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti v domácej hospicovej starostlivosti. [Diplomová práca]. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne. Fakulta zdravotníctva. Katedra ošetrovateľstva. Vedúci diplomovej práce: MUDr. Jindřich Polívka. Stupeň odbornej kvalifikácie: magister. Trenčín: FZ TnUAD, 2013, 73 s. Domáci hospic je najrozšírenejšou formou poskytovania špecializovanej paliatívnej starostlivosti vo svete. Poskytovanie paliatívnej starostlivosti sa očakáva od všetkých pracovníkov v zdravotníctve. Práca sa zameriava na špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti v domácom hospici. Prináša informácie o súčasnom stave paliatívnej starostlivosti v ČR. V práci sú uvedené definície základných pojmov, všeobecné princípy a rozdelenie paliatívnej starostlivosti. Je popísaná cieľová skupina, na ktorú je paliatívna starostlivosť smerovaná. Práca sa venuje praktickým otázkam poskytovania mobilnej špecializovanej paliatívnej starostlivosti s dôrazom na ošetrovateľstvo. Praktická časť práce prináša kazuistiky dvoch pacientov v starostlivosti domáceho hospicu Cesta domů v Prahe, na ktorých popisujeme priebeh a špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti v praxi. Kľúčové slová: Paliatívna starostlivosť. Špecializovaná mobilná paliatívna starostlivosť. Domáci hospic. Starostlivosť o zomierajúcich. Ošetrovateľská starostlivosť. 6

8 ABSTRACT POLÍVKOVÁ, Miroslava: Nursing in home palliative care. [Master s Degree Thesis]. Alexander Dubček University of Trenčín. Faculty of Public Healthcare. Department of Nursing. Supervisor of the Master s Degree Thesis: Jindřich Polívka MD. Degree of Professional qualification: Master's Degree. Trenčín: FZ TnUAD, 2013, 73 p. Palliative care belongs to multi-dimensional, multi-professional clinical specialty. In the world there exist considerable variations in the design of end-of-life services and delivery. One of the most common forms of palliative care includes hospice at home facilities, which aim to support patients to remain at home. This study explores the current state of in home versus inpatient palliative care in the Czech Republic, reviews basic principles and terminology of the palliative medicine, and explores practical issues of hospice at home services with special focus on nursing. Case reports of two patients clients of home hospice The Homecomming in Prague are given in the second part of the study as practical examples of the natural course and real life issues of palliative care in the home in the Czech Republic. Keywords: Palliative Care. Home hospice care. Mobile Specialised Palliative Care. Palliative Care in the Home. End-of-Life Care. Nursing. 7

9 Předmluva Život, nemoc, smrt a domov k sobě neoddělitelně patří. Péče o nemocné v pokročilém či terminálním stádiu nevyléčitelného život ohrožujícího onemocnění v jejich vlastním domácím prostředí by měla být v moderní společnosti samozřejmostí. Lidé si přejí strávit doma poslední dny svého života včetně umírání. Bohužel přes tyto jasné preference se to podaří jen málokomu. Domácí hospic nabízí řešení takové situace. Poskytuje specializovanou paliativní péči v domácím prostředí nemocného. Pro téma diplomové práce jsem si zvolila ošetřovatelskou péči v domácí hospicové péči. Zajímalo mě, čím je ošetřovatelská péče v domácím prostředí specifická oproti péči poskytované ve zdravotnických či sociálních zařízeních. V současné době je nedostatek informačních zdrojů z domácí paliativní péče. Většina jich je dostupná pouze ve formě pracovních materiálů nebo dokumentů publikovaných na internetu. Mezi česky či slovensky psanou literaturou jsme práci, která by se zabývala tímto tématem, nenalezli. Práce se snaží přinést informace o současném stavu paliativní péče v ČR, se zaměřením na specializovanou paliativní péči poskytovanou v domácím či náhradním sociálním prostředí. Vycházíme přitom z platných standardů paliativní medicíny v ČR. Snažíme se pojmenovat specifika ošetřovatelské péče v domácím hospicu. Práce je určená široké veřejnosti jak odborné, tak laické. V práci mohou nalézt jak teoretické podklady pro klinickou praxi, tak praktické informace o poskytování paliativní péče. Formou kazuistik předkládáme průběh paliativní péče poskytované domácím hospicem Cesty domů. Děkuji především hospicovému občanskému sdružení Cesta domů v Praze za možnost být v době stáže součástí paliativního týmu. 8

10 OBSAH Úvod Definice pojmů Definice paliativní péče Definice hospicové péče Definice podpůrné péče, péče o pacienta v závěru života, terminální péče, respitní péče Eutanazie Principy paliativní péče Autonomie Důstojnost Vztah mezi pacientem a zdravotníky Kvalita života Postoj k životu a smrti Komunikace Edukace veřejnosti Multiprofesní tým a interdisciplinární přístup Péče o truchlící pozůstalé Úrovně paliativní péče Obecná paliativní péče Specializovaná paliativní péče Poskytování paliativní péče Cílová skupina paliativní péče Pracovníci služeb paliativní péče Legislativní postavení paliativní péče v ČR Domácí paliativní péče Základní principy domácí paliativní péče Obecná domácí paliativní péče Mobilní specializovaná paliativní péče Legislativní postavení a úhrada specializované domácí paliativní péče v ČR Standardy domácí paliativní péče v ČR

11 6.1 Péče o tělesný stav a potřeby pacienta Psychologické a psychiatrické aspekty péče Sociální aspekty péče Existenciální, spirituální a náboženské aspekty péče Kulturní aspekty péče Péče o umírajícího pacienta Etické a právní aspekty péče Pacient v domácím hospicu Obecné předpoklady pro paliativní péči v domácím prostředí Kritéria přijetí pacienta do domácí paliativní péče na straně pacienta Kritéria přijetí pacienta do domácí paliativní péče na straně rodiny či blízkých pacient Specifika ošetřovatelské péče v domácím hospicu Struktura a postup péče v domácí paliativní péči Specifika ošetřovatelské péče v domácí paliativní péče Nejčastější obtíže v paliativní péči Výzkum Vymezení výzkumného problému Cíle výzkumu Metody a techniky výzkumu Charakteristika výzkumného vzorku Organizace a realizace výzkumu Analýza a interpretace kazuistik Kazuistika Kazuistika Diskuze Závěr Seznam bibliografických odkazů Přílohy

12 ZOZNAM SKRATIEK ATB - Antibiotika CD - Cesta domů ČLK - Česká lékařská komora ČSPM - Česká společnost paliativní medicíny DPS - Dům Pod střechou EACP - Evropská asociace pro paliativní péči KAR - Klinika anesteziologie a resuscitace MZ - Ministerstvo zdravotnictví PET/CT - Pozitronová emisní tomografie s počítačovou tomografií PMK - Permanentní močový katétr SZO - Světová zdravotnická organizace VFN - Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 11

13 Úvod "Konsensus v celé Evropě je jednoznačný většina pacientů si přeje zůstat doma, proto paliativní domácí týmy jsou tou hlavní cestou, kterou jdeme. Lůžkové hospice užije jen malá část pacientů, u nichž složité zdravotní problémy a absence pečujících blízkých osob neumožňují péči doma" (Radbruch, 2013). Pro diplomovou práci jsem si vybrala téma ošetřovatelské péče v domácí hospicové péči. Domácí hospic je ve světě nejrozšířenější formou poskytování specializované paliativní péče. Multidisciplinární paliativní týmy jsou schopné vyřešit v domácím prostředí nastalé situace spojené s pokročilým stádiem nevyléčitelných či život ohrožujících onemocnění, včetně situace spojené s koncem života, tak, aby přání pacienta zemřít doma mohlo být splněno při zachování vysokého standardu lékařské i ošetřovatelské praxe (Marková, 2010). Je paradoxem domácí paliativní péče, že většina umírajících chce zůstat doma, přesto většina umírá ve zdravotnických či sociálních zařízeních (Watson et al., 2005). Podle statistik zemřelo v roce 2011 v České Republice osob, z toho 3,5 % v hospicích a 5 až 10 % osob zemřelo očekávaně v domácím prostředí (Statistická ročenka ČR 2011). Téměř polovina úmrtí má příčinu v progresi nebo komplikaci chronického nevyléčitelného onemocnění. Paliativní péče připadá v úvahu u 50 až 90 % všech umírajících. Většina potřebuje obecnou paliativní péči. V posledním roce svého života potřebuje specializovanou paliativní péči nejméně 20 % nemocných (Radbruch et al., 2010). Poskytování paliativní péče se očekává od všech pracovníků ve zdravotnictví. V současné době působí v ČR 16 hospiců s celkovou lůžkovou kapacitou 460 lůžek, dvě oddělení paliativní péče a tři domácí hospice, která splňují podmínky multiprofesního týmu s trvalou dostupností. Paliativní péče není v současné době v ČR všeobecně dostupná (Statistická ročenka ČR 2011, Sláma, 2012). V práci se zaměřujeme na specifika ošetřovatelské péče v mobilní specializované paliativní péči - domácím hospicu, které se snažíme pojmenovat. Přinášíme informace o současném stavu paliativní péče v ČR. Práce je strukturovaná do dvou hlavních částí, části teoretické a praktické. V teoretické části uvádíme definice základních pojmů, obecné principy a rozdělení paliativní péče. Popisujeme cílovou skupinu, na kterou je paliativní péče směřována. Věnu- 12

14 jeme se praktickým otázkám poskytování specializované paliativní péče v domácím prostředí s důrazem na ošetřovatelství. Zmiňujeme také nejčastější obtíže v paliativní péči. V praktické části předkládáme kvalitativní výzkum metodou kazuistik dvou pacientů v péči mobilního hospicu Cesta domů v Praze. 13

15 1 Definice pojmů Slovo paliativní, odvozené od latinského pallium, znamená plášť nebo rouška. Sousloví paliativní péče pojmenovává symbolicky cíl poskytnout nemocnému ochranu v nepříznivé situaci vlastního zániku, zakrýt hojivou rouškou příznaky nevyléčitelné nemoci nebo poskytnout plášť těm, kteří byli ponecháni na mrazu, protože jim kurativní léčba nemůže pomoci. Akademický slovník cizích slov vykládá slovo paliativum jako prostředek zmírňující bolest, neodstraňující však jeho příčinu (Petráčková, 2000, Haškovcová, 2007). Slovo hospic má základ v latinském hospes, hospitis (= host, hostitel); anglické slovo hospic znamená útulek nebo útočiště (Haškovcová, 2007). 1.1 Definice paliativní péče Paliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém či konečném stadiu. Jejím cílem je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým (Sláma et al., 2013). Definice paliativní péče podle Světové zdravotnické organizace (SZO): Paliativní péče je přístup, který usiluje o zlepšení kvality života pacientů a rodin, kteří čelí problémům související s život ohrožujícím onemocněním, a to prostřednictvím prevence a zmírňování utrpení včasnou identifikací a dokonalým zhodnocením a léčbou a mírněním bolesti a dalších problémů, fyzických, psychosociálních i duchovních (WHO 2002). 1.2 Definice hospicové péče Hospicová péče se zabývá člověkem v jeho celistvosti a klade si za cíl naplnit všechny jeho potřeby fyzické, emocionální, sociální a duchovní. Doma, v rámci denní péče či v hospici se pečuje o osobu, která se nachází na konci svého života, stejně jako o ty, kdo tuto osobu milují. Zaměstnanci a dobrovolníci pracují v rámci multiprofesního týmu, který poskytuje péči na základě individuálních potřeb pacienta a jeho osobního přání. Hospic se snaží nabídnout úlevu od bolesti, důstojnost, klid a pokoj (Radbruch et al., 2010, s. 16). 14

16 péče. Dnes je v mnoha zemích častěji používán, jako synonymum, termín paliativní 1.3 Definice podpůrné péče, péče o pacienta v závěru života, terminální péče a respitní péče Podpůrnou péčí rozumíme prevenci a léčbu projevů nádorového onemocnění a onkologické léčby. Podpůrnou péčí je vhodné označovat péči u pacientů, u kterých probíhá protinádorová léčba. Podpůrná péče je součástí onkologické péče. Výraz podpůrná péče by se neměl používat jako synonymum paliativní péče. Výraz péče o pacienta v závěru života (End-of-Life Care) může být používán jako synonymum paliativní péče či hospicové péče. Koncem života se rozumí období jednoho až dvou let, během kterých se pacient, jeho rodina a zdravotníci postupně dozvídají, že pacientovo onemocnění významně omezuje délku jeho života. Péče o pacienta v závěru života může být také chápána konkrétněji jako komplexní péče o umírající pacienty v posledních několika hodinách nebo dnech života. Terminální péče" představuje starší termín, který se používal pro komplexní péči o pacienty s pokročilým nádorovým onemocněním a omezenou očekávanou délkou života. Výraz terminální péče by se neměl používat, případně pouze k popisu péče poskytované během poslední fáze, v posledních několika dnech, nemoci. Respitní péče nabízí pečovatelům plánovanou nebo neplánovanou možnost odpočinku tím, že péči o pacienta na určitý čas převezme (Radbruch et al., 2010). 1.4 Eutanazie V praxi je obvykle užívána holandská definice eutanazie: Eutanazie je úmyslné zakončení života člověka někým jiným než člověkem samotným (lékařem) na jeho vlastní žádost (Munzarová, 2005, s. 49). Stanovisko České lékařské komory (ČLK) k problematice eutanazie ze dne 24. dubna 2001 je jednoznačné a jednohlasné: ČLK, jako orgán zastupující odbornost a etiku lékařského povolání a respektující právo, vyjadřuje tento svůj postoj: S úctou k životu a při poznání smrti jako neodvratitelného ukončení života, respektujeme etický kodex ČLK, podle kterého lékař nemá právo prodlužovat utrpení nemocného s nevyléčitelnou chorobou, avšak eutanazie a asistovaná sebevražda jsou nepřípustné. Eutanazie i asistovaná sebevražda jsou projevem selhání. Dnes lze zajistit takovou péči v léčení bolestí a jiných fyzických sympto- 15

17 mů, psychického, sociálního a duchovního utrpení tak, aby k žádosti o usmrcení nemuselo docházet. Naše společnost objektivně disponuje dostatečnými finančními prostředky, znalostmi, dovednostmi, léky i přístrojovým vybavením, aby nemocným, u kterých kurativní léčba vyčerpala všechny svoje dostupné možnosti, byla poskytnuta odpovídající léčba paliativní. Tento přístup je nemocnému schopen zajistit nejlepší možnou kvalitu zbytku života včetně doprovázení k důstojné smrti bez bolesti, fyzického, psychického, sociálního a duchovního utrpení. Pro rozhodování o poskytování nejvyšší etické služby nevyléčitelně nemocnému a umírajícímu musí být lékařům nápomocná celá společnost, právo, ekonomická i zákonodárná systémová opatření. Civilizovaný stát musí chránit život a ne legalizovat jeho likvidaci (Munzarová, 2005, s. 59). Eutanázie usmrcení člověka ze soucitu jinou osobou než pacientem samým, a to na jeho vlastní žádost. Právní systém České republiky pojem eutanázie nezná. Uvedené jednání by bylo hodnoceno jako trestný čin a je nepřípustné. Nepřípustná a trestná je také pomoc k sebevraždě (Doporučení představenstva ČLK č. 1/2010). 16

18 2 Principy paliativní péče Evropská asociace pro paliativní péči (EACP) definovala ve svém Doporučení z roku 2009 na základě společných hodnot a principů paliativní péče, které jsou při poskytování hospicové a paliativní péče obecně uznávány a přijímány, soubor společných hodnot (Radbruch et al., 2010). Tyto principy jsou plně přijaty Českou společností pro paliativní medicínu (ČSPM). 2.1 Autonomie V paliativní péči je uznávána a respektována vnitřní hodnota každého člověka jako autonomní a jedinečné bytosti. Péče je poskytována jedině tehdy, když jsou pacient, a/nebo jeho rodina, připraveni ji přijmout. Pacient si v ideálním případě uchová možnost rozhodovat mezi různými možnostmi léčby, o místě péče a o přístupu ke specializované paliativní péči (Radbruch et al., 2010, s. 21). 2.2 Důstojnost Paliativní péče má být prováděna s úctou, otevřeně a citlivě s ohledem na osobní, kulturní a náboženské hodnoty, přesvědčení a zvyklosti pacienta, jakož i na zákony každé jednotlivé země (Radbruch et al., 2010, s. 22). 2.3 Vztah mezi pacientem a zdravotníky Poskytovatelé paliativní péče by měli udržovat s pacienty i jejich rodinami vztah na bázi spolupráce. Pacienti a rodiny jsou důležití partneři při plánování péče i při zvládání onemocnění pacienta (Radbruch et al., 2010, s. 22). 2.4 Kvalita života Hlavním cílem paliativní péče je dosáhnout, podpořit, zachovat a posílit nejvyšší možnou kvalitu života (Radbruch et al., 2010, s. 22). Jen pacient může sám pro sebe posoudit a stanovit kvalitu života. 2.5 Postoj k životu a smrti Paliativní péče se nesnaží smrt ani uspíšit, ani oddálit (Radbruch et al., 2010, s. 23). Poskytování eutanazie a lékařské asistence při sebevraždě by do odpovědnosti a náplně paliativní péče nemělo spadat (Radbruch et al., 2010). 17

19 2.6 Komunikace Dobré komunikační dovednosti jsou základním předpokladem kvalitní paliativní péče. Komunikací se rozumí interakce mezi pacientem a zdravotníky, ale také interakce mezi pacienty a jejich příbuznými, jakož i interakce mezi různými odbornými zdravotnickými pracovníky a službami podílejícími se na péči (Radbruch et al., 2010, s. 23). 2.7 Edukace veřejnosti Je velmi důležité vytvořit v členských státech Evropské unie prostředí, kde by byla paliativní péče správně chápána a přijímána. Je nezbytné podporovat obecně dostupnou léčebnou i preventivní zdravotní péči, díky které budou mít budoucí generace menší strach z umírání a zármutku (Radbruch et al., 2010, s. 24). 2.8 Multiprofesní tým a interdisciplinární přístup Paliativní péče má být poskytována v interdisciplinárním rámci. Obecnou paliativní péči může realizovat i jediná osoba zastupující určitou profesi nebo obor, komplexní specializovanou paliativní péči je možné poskytovat pouze na základě komunikace a spolupráce různých profesí a oborů s cílem zajistit fyzickou, psychickou, sociální i duchovní podporu (Radbruch et al., 2010, s. 24). 2.9 Péče o truchlící pozůstalé Posuzování rizika komplikovaného truchlení by mělo probíhat u pacienta i rodiny rutinně po celou trajektorii nemoci (Radbruch et al., 2010, s. 25). 18

20 3 Úrovně paliativní péče Podle úrovně komplexnosti paliativní péče je doporučováno pracovat s dvěma úrovněmi paliativní péče: obecnou a specializovanou paliativní péčí (Radbruch et al., 2010). 3.1 Obecná paliativní péče Jako obecnou paliativní péči označujeme klinickou péči, kterou nevyléčitelně nemocným pacientům poskytují zdravotníci různých odborností v rámci své rutinní činnosti. Jedná se o dobrou klinickou praxi, jejímž základem je včasné rozpoznání nevyléčitelného charakteru onemocnění. Obecnou paliativní péči by měli umět poskytnout všichni zdravotníci s ohledem na specifika své odbornosti. Poskytovateli obecné paliativní péče jsou v České republice praktičtí lékaři, ambulantní specialisté (kardiologové, onkologové, diabetologové, geriatři, pneumologové, aj.), domácí ošetřovatelská péče a pečovatelská služba, zařízení sociální péče pro seniory a lůžková zdravotnická zařízení akutní, následné nebo dlouhodobé péče (Sláma et al., 2013, Strategie rozvoje). 3.2 Specializovaná paliativní péče Specializovaná paliativní péče je aktivní multiprofesní, interdisciplinární péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v paliativní péči speciálně vzděláni. Specializovaná paliativní péče je poskytovaná pacientům, kteří komplexností svých potřeb přesahují možnosti poskytovatelů obecné paliativní péče. V České republice se v roce 2013 vyskytují následující organizační formy: mobilní paliativní péče, ambulance paliativní medicíny, samostatně stojící lůžkové zařízení hospicového typu, oddělení paliativní péče v rámci jiných lůžkových zdravotnických zařízení (Sláma et al., 2013). V současné době je v ČR 16 lůžkových hospiců a 2 oddělení paliativní péče v rámci jiných zdravotnických zařízení (Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, Nemocnice Jihlava) s celkovou kapacitou 460 lůžek. To odpovídá 4,5 lůžka na obyvatel. V lůžkových hospicích v ČR v roce 2011 nastalo 3,5 % všech úmrtí (Adresář hospiců). V současné době v ČR působí 90 ambulancí bolesti, ve dvou onkologických centrech působí ambulance paliativní onkologie (Ambulance podpůrné a paliativní onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, Ambulance paliativní onkologické péče 19

21 při Klinice onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové). V ČR působí pouze tři zařízení mobilní specializované paliativní péče, které zajišťují komplexní multiprofesní interdisciplinární péči o pacienty v plném rozsahu (mobilní hospic Cesty domů v Praze, mobilní hospic Ondrášek v Ostravě, mobilní hospic Tabita při hospicu sv. Alžběty v Brně) (Strategie rozvoje). V zahraničí působí i další formy specializované paliativní péče: konziliární tým paliativní péče ve zdravotnickém zařízení, denní stacionář paliativní péče, zvláštní zařízení specializované paliativní péče specializované porady a tísňové linky, zařízení určená pro určité diagnostické skupiny (Sláma et al., 2013). 20

22 4 Poskytování paliativní péče Přístup k paliativní péči jako službě by měl být k dispozici všem pacientům bez ohledu na to, kde a kdy je požadován, a to okamžitě na základě potřeby. Plánování nebo poskytování paliativní péče by mělo být výsledkem diskuze pacienta a jeho blízkých a týmu, který poskytuje paliativní péči, spolu s přihlédnutím k preferencím pacienta, možnostem péče a přiměřenému lékařskému postupu. Plán péče se individuálně mění a upravuje v průběhu onemocnění podle potřeb a preferencí pacienta. Při snížení či ztrátě rozhodovacích schopností institut pacientem předem vysloveného přání o rozsahu péče (living will, advanced directives) umožňuje pacientovi zachovat si osobní autonomii. Základním požadavkem při poskytování paliativní péče je zajištění kontinuity péče v průběhu celé trajektorie onemocnění a napříč různými prostředími ve zdravotnickém systému (nemocnice, ambulance, pečovatelský dům, domov pro seniory, domácí péče, atd.) (Strategie rozvoje, Sláma et al., 2013, Špinková et al., 2004). 4.1 Cílová skupina paliativní péče Cílovou skupinu, na kterou je směřována paliativní péče, tvoří pacienti, jejich blízcí, pozůstalí a v rámci edukace také široká odborná i laická veřejnost. Podle definice WHO se paliativní péče neomezuje na jednotlivé definované lékařské diagnózy, ale měla by být k dispozici všem pacientům s chronickým nevyléčitelným a život ohrožujícím onemocněním. Paliativní péče může být nabízena současně s léčbou potenciálně kurativní, nebo samostatně jako hlavní léčebný způsob. Stádium onemocnění není kritériem pro poskytování paliativní péče. V průběhu onemocnění neexistuje předem určený bod, který by představoval okamžik přechodu z kurativní na paliativní péči ((Radbruch et al., 2010, Špinková et al., 2004, WHO 2002, Hospicová péče). 4.2 Pracovníci služeb paliativní péče Většina paliativní péče je poskytována v podobě nespecializovaných služeb jako obecná paliativní péče. Tuto dobrou klinickou a sociální péči by měli umět poskytnout všichni zdravotníci s ohledem na specifika své odbornosti a pracovníci sociálních služeb v rámci své rutinní činnosti. Specializovanou paliativní péči jako interdisciplinární službu má zajišťovat multiprofesní interdisciplinární tým odborníků, kteří jsou v otázkách paliativní péče speci- 21

23 álně vzděláni či vyškoleni. Základem týmu je lékař, sestra a sociální pracovník. Dalšími členy týmu pro hodnocení potřeb pacienta a vlastní realizaci paliativní péče má být psycholog, fyzioterapeut, duchovní a podle potřeby další odborníci (odborníci na léčbu ran a mízních otoků, odborníci na výživu, ergoterapeuti, a další). Tým by měl zapojovat i dobrovolnické služby (Sláma et al., 2013, Marková, 2010, Špinková et al., 2004). 4.3 Legislativní postavení paliativní péče v České republice Obecná paliativní péče není v současné době v ČR řešena žádnou právní normou a je obsažena v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v konceptu náležité odborné úrovně péče ( 4). Z hlediska rozvoje specializované paliativní péče je důležité, že v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, je poprvé paliativní péče definována jako samostatný druh zdravotní péče, jehož účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí ( 5 Druhy zdravotní péče). Paliativní péče je ve stejném zákoně uvedena jako jedna z forem zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta ( 10). V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je mezi typy péče hrazené ze zdravotního pojištění uvedena péče poskytovaná v zvláštním lůžkovém zařízení hospicového typu léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu ( 22a Zvláštní ústavní péče - péče paliativní lůžková) a v domácím prostředí domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, nebo na základě doporučení ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu ( 22 Zvláštní ambulantní péče). 22

24 5 Domácí paliativní péče Domácí hospicová péče je poskytována pacientům s život ohrožujícím onemocněním v jejich vlastním nebo náhradním sociálním prostředí, jako jsou např. zařízení sociální péče pro seniory (Sláma, 2012). 5.1 Základní principy domácí paliativní péče - pacient a jeho rodina, případně jeho nejbližší přátelé, jsou společnými příjemci péče a zásadním způsobem se podílejí na vytváření plánu poskytované péče - tým paliativní péče je multidisciplinární tvoří jej lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovník, psycholog, koordinátor dobrovolníků, poradenský pracovník, osobní asistenti, ošetřovatelé, duchovní, dobrovolníci a další pracovníci dle potřeby - mobilní paliativní péče je komplexní: pečuje o fyzický, psychický, sociální a spirituální stav pacienta a jeho rodiny - integrální součástí paliativní péče je odborná léčba bolesti a dalších specifických symptomů provázejících umírání a paliativní tým disponuje náležitým způsobem vyškolenými a zkušenými odborníky na léčbu těchto symptomů - paliativní tým poskytuje péči i rodině pacienta minimálně po dobu jednoho roku po smrti pacienta nabízí pozůstalým odborně vedenou službu doprovázení v období truchlení - tým paliativní péče spolupracuje s praktickými a ošetřujícími lékaři, agenturami domácí ošetřovatelské péče a dalšími poskytovateli zdravotní a sociální péče - důležitou součástí týmu jsou školení a odborně vedení dobrovolníci (Špinková et al., 2004) 5.2 Obecná domácí paliativní péče Obecná paliativní péče v domácím či náhradním prostředí by měla být zajišťována registrujícím praktickým lékařem, ambulantními specialisty popřípadě domácí ošetřovatelskou péčí, event. s hospicovou složkou a některými dalšími profesemi, jako např. pracovníky sociální péče, pastoračními asistenty, klinickými psychology a dalšími podle potřeb pacienta (Sláma, 2012, Strategie rozvoje). Domácí ošetřovatelská péče (home-care) je indikovaná praktickým lékařem nebo ambulantním specialistou, který také zajišťuje lékařskou péči. Tato péče nemá charakter multiprofesní interdisciplinární týmové práce. Ošetřující personál není specificky vyškolen v paliativní péči a péče není dostupná 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. 23

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu Konference SPOLEČNOU CESTOU 13. 9. 2016 Ideálem je, aby člověk umíral usmířen, bez bolesti fyzické, psychické, sociální a duchovní a s vděčností

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA ond aym ig R ton Ro s orth rw site OBLASTNÍ CHARITA POLIČKA Život je věčný, láska je nesmrtelná a smrt je pouze horizont. Horizont není nic jiného než hranice, za niž už nedohlédneme. DOMÁCÍ HOSPIC SV.

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů Jan Hřídel JIRP, Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1.LF UK, Praha Vedoucí lékař: MUDr. Václav Vobruba, PhD II. Konference

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016

Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016 Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016 Spolu až do konce Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR V rámci své práce a podpory se nejvíce zaměřujeme na období konce

Více

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030)

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030) Hospicová péče sv. Zdislavy, o.p.s., sídlo: Horská 1219, 460 14 Liberec 14, provozovna/kanceláře: Josefinino údolí 9/9, 460 05 Liberec Bankovní spojení: 996 005 329 / 0800, IČO 287 00 210, www. hospiczdislavy.cz,

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně

Více

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální

Více

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty O. Sláma, MOU Brno XII. BDPM 26.10.2006 Předmětem zájmu PM je velmi různorodá skupina pacientů Různá diagnóza, různá prognóza,

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR SPOLU AŽ DO KONCE Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR V rámci své práce a podpory se nejvíce zaměřujeme na období konce života, které považujeme za velmi důležité a

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace PhDr. Martin Loučka, PhD. Centrum paliativní péče, Praha Oddělení lékařské psychologie, 3.LF UK Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1. 11. 2016

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Hospic sv. Alžběty o.p.s.

Hospic sv. Alžběty o.p.s. Hospic sv. Alžběty o.p.s. Obecně prospěšná společnost Hospic sv. Alžběty o.p.s. se sídlem Kamenná 207/36, 639 00 Brno, IČ: 26604582, je zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností, jenž je veden

Více

Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec

Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP JINDŘICHŮV HRADEC registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/97.00058 Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha Nezastupitelnost nutričního terapeuta v ambulantní nutriční péči. F. Novák IV. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha DIETNÍ VÝŽIVA 2016 Nutriční ambulance 4.interní kliniky VFN Spolupráce s nutričním

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková

Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková Kdy a jak zahájit paliativní péči na ICU? Renata Černá Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

Role praktického lékaře v péči o seniora v instituci. MUDr. Martina Mašátová Praktický lékař, Pacov

Role praktického lékaře v péči o seniora v instituci. MUDr. Martina Mašátová Praktický lékař, Pacov Role praktického lékaře v péči o seniora v instituci MUDr. Martina Mašátová Praktický lékař, Pacov Domovy seniorů v mém okolí (mapy.cz) Věková skladba pacientů v mojí ordinaci 19-30 let 18,5% 30-40 let

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění 276/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda nařizuje podle 271c odst. 2 zákona č.

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

2 (1) Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená

2 (1) Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená Strana 3506 Sbírka zákonů č. 276 / 2015 Částka 113 276 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda

Více

Ústav ošetřovatelství

Ústav ošetřovatelství NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 Studijní program: Ošetřovatelství Studijní obor: Všeobecná sestra Forma studia: Prezenční a kombinovaná Akademický rok: 2012/2013 Jedná se o

Více

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Projekt Paliativní péče v České republice Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů

Více

Ošetřovatelství v primární péči. Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství

Ošetřovatelství v primární péči. Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství Ošetřovatelství v primární péči Miroslava Kyasová Katedra ošetřovatelství Struktura předmětu 1. Charakteristika primární péče 2. Prostředí čekárny a ordinace praktického lékaře 3. Okruhy činnosti sestry

Více

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Cíl Úkol Termín

Více

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách Zdravotní péče v ČR, Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Zákon č. 220/1991

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Potřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že:

Potřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že: Česká koncepce oboru ošetřovatelství Koncepce ošetřovatelství České republiky Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených národů, Světové

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Nové akreditační standardy

Nové akreditační standardy Nové akreditační standardy Proč nové standardy Den vydání nové revize je prvním dnem přípravy revize další Zkušenosti z aplikace standardů Usnadnění a zjednodušení interpretací Jednoznačnost Legislativa

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE Zlepšení kvality paliativní péče o pacienty s pokročilým neonkologickým onemocněním s limitovanou prognózou v

Více

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE

Více

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy

íselný kód NANDA - I název ošet ovatelské diagnózy Tabulka 3 Číselné řazení ošetřovatelských diagnóz (RALPH, S., S. et al. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2005 2006. Philadelphia: NANDA, 2005. 291 s. ISBN 0-9637042-4-9) číselný kód NANDA

Více

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření Kapitola 3 Výkony klinických Výkony klinických jsou základními výkony, kterými zdravotnická zařízení vykazují zdravotním pojišťovnám zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Výkony klinických se dělí na

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Pracovní podmínky nutričních terapeutů

Pracovní podmínky nutričních terapeutů Pracovní podmínky nutričních terapeutů Bc. T. Starnovská ČAS Různé kvalifikace, stejné použití? Zaplaťte si terapeuta, může všechno (ale ne tak docela)! Má specializaci? Kolik a co je reálné udělat za

Více

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015 Program relaxace a doprovázení Miroslava Barešová Říjen 2015 Obsah prezentace Domov důchodců Bystřany Začátky projektu Realizace projektu Přijetí klienta, dotazník Používané techniky Vedení dokumentace

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více

Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS.

Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Domácí hospicová péče o roku 2008 Kombinace zdravotně sociálních služeb v domácnosti klienta Půjčovna kompenzačních

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT

PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT Přehled statisticky významných rozdílů v jednotlivých indikátorech dimenze přijetí do Přijetí do Dodržení termínu přijetí Doba čekání na přijetí do vzhledem ke zdravotním

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014

Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014 Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014 Mgr. Veronika Di Cara Schůzka náměstků ošetřovatelství, MZ ČR 25/11/2014 Praha Čtyři kategorie zdravotníků návrh EFN pro rozlišení, sledování a plánování pracovní

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje? Koncept paliace v perioperační a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje? Renata Černá Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. (MOÚ BRNO) Mgr. Jan Švancara (IBA MU Brno, UZIS Praha) Zdroj dat Národní datová základna

Více