TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU HZ OVCE

Transkript

1 Metodické listy 02/06 Informace pro chovatele, poradce a projektanty TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU HZ OVCE NESTÁJOVÝ CHOV OVCÍ Doslova hitem poslední doby se stal chov ovcí bez ustájení, který umožňuje významně minimalizovat náklady. Mnozí chovatelé si však neuvědomují, že tento systém chovu není vhodný pro všechna plemena ovcí, ani pro všechny klimatické oblasti České republiky. Navíc, v průběhu chovatelského roku (po střiži, při bahnění) se mění i nároky ovcí (jehňat) na klimatické ukazatele. Při nedodržení těchto požadavků, pak musí chovatel počítat s maximálními ztrátami. To se projeví především v ekonomice chovu. Jedním z řešení jak omezit vliv nepříznivých klimatických podmínek na zvířata je využívání nenáročných přístřešků. Dosud se pro stavbu přístřešků volily materiály, které vycházely z aktuálních možností investora. Nejčastěji se jako stavební materiál využívalo dřevo, a to jak na nosnou konstrukci, tak i na jednoduché opláštění. Jsou však i varianty jiné! Lehké pastevní přístřešky Lehké pastevní přístřešky jsou zatím nejvíce rozšířeny v zahraničí. Základem přístřešku je ocelová popř. dřevěná konstrukce krytá snímatelnou textilní plachtou nebo různobarevnými plachtami z PVC. Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi ověřoval konstrukci přístřešku z ocelových oblouků: výška 3,5 m šířka 9,0 m rozteč mezi oblouky 1,5 m celková délka přístřešku závisí na počtu použitých oblouků 4 Jako podpůrný prvek je použita dřevěná odkorovaná kulatina, která v kombinaci s armovacími sítěmi slouží zároveň pro rozčlenění vnitřního prostoru přístřešku na dvě části: I. ČÁST - určena pro skladování sena II. ČÁST - slouží jako vlastní ustajovací plocha, která chrání ovce před nepříznivými klimatickými vlivy (vítr, déšť, sníh) Přístřešek je kryt běžně dostupnou kašírovanou folií (210 g.m -2 ) zelené barvy o rozměrech 12x15 m. Dřevěné latě v horní části konstrukce zpevňují plachtu při zatížení sněhovou pokrývkou, v dolní části slouží jednak jako opora narůstající hluboké podestýlky a jednak jako ochrana proti mechanickému poškození krycí plachty zvířaty. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Praha Uhříněves

2 A. Vnitřní uspořádání přístřešku PRVNÍ VARIANTA umožňuje naplnit senem jen polovinu prostoru pod přístřeškem, čímž vzniká větší prostor pro zvířata. I.VARIANTA II.VARIANTA DRUHÁ VARIANTA má krmnou chodbou uprostřed uskladněného sena a je vhodná zejména pro dosoušení sena. Nevýhodou je, že zvířatům poskytuje jen omezený prostor. Je zde velké riziko znečištění vlny senem tzv. zakrmení vlny. TŘETÍ VARIANTA s krmnou chodbou na závětrné straně se jeví jako nejvhodnější. Umožňuje uskladnit největší množství sena a jeho postupným zkrmováním se zvětšuje prostor pro ovce. III.VARIANTA Po zkrmení vrstvy sena, která je v dosahu ovcí, je nezbytné seno přihrnovat minimálně dvakrát denně k armovacím sítím. 5 Armovací síť nahrazuje klasické jesle. Nejvhodnější velikost ok sítě je 10 x10 cm. B. Kapacita přístřešku Kapacita přístřešku musí být zvolena tak, aby na bahnici s jehnětem do odstavu a berana připadlo 4,5 m 3 vzdušného prostoru. Pro ostatní kategorie je nutno dodržet prostor o velikosti 3,0 m 3. Přístřešek využívaný z poloviny pro ustájení zvířat a z poloviny pro uskladnění sena, může poskytnout ochranu pro 52 jalových popř. březích bahnic, nebo pro 38 bahnic s jehňaty do odstavu. Ustájovací plocha pro ovce (Vyhláška č.191/2002 Sb.) Kategorie ovcí Minimální plocha ovčína [m 2.ks -1 ] Bahnice jalové a ročky 1,2 Bahnice s 1 jehnětem do odstavu 1,5 Bahnice s 2 jehňaty do odstavu 2,0 Ovce pastevní přístřešek 0,8 Beran individuální ustájení 4,0 Beran skupinové ustájení 3,0 Pokud bude přístřešek sloužit výhradně jako zimoviště s krmením mimo jeho vnitřní prostor, rozhoduje o počtu ustájených zvířat plocha přístřešku. Jelikož se jedná o zimoviště s možností zimního bahnění, je vhodnější volit větší plochu pro bahnici (popř. bahnici s jehňaty) než uvádí Vyhláška č. 191/2002 Sb. pro pastevní přístřešek. Potom lze přístřešek využít pro 94 bahnic s jehňaty nebo 157 jalových popř. březích bahnic. V případě, že se ovce budou krmit v přístřešku, je nutné vycházet z délky krmného žlabu na jednotlivé kategorie ovcí. Přístřešek rozdělený středovými oboustrannými jeslemi na dvě části poslouží pro zimování 104 jalových popř. březích bahnic, nebo pro 70 bahnic s jehňaty. Výzkumný ústav živočišné výroby 2

3 C. Technologické linky Nastýlání Před vlastním zimováním zvířat je nutné při zakládání hluboké podestýlky dodržet následující postup: Nejprve se vytvoří tzv. přerušovací vrstva z nasávacího materiálu (např. štěrkopísek, drobný štěrk, písek, piliny, hobliny, drcený papír, apod.) o výšce ca 7-10 cm. Na tuto vrstvu je nutné nastlat základní vrstvu suchého neřezaného steliva o výšce cm (nesešlapaného). Po dvou až třech dnech se přistýlá na tuto vrstvu dávka jakéhokoliv kvalitního (suchého) steliva. Pokud jsou ovce krmeny v přístřešku přistýlání se uskutečňuje nedožerky (senem). V případě, že krmení ovcí je mimo prostor přístřešku, nebo když nedožerky nezajistí dostatečnou nasávací vrstvu podestýlky, je vhodné nastýlat maximálně v třídenních cyklech v dávce 0,4-0,7 kg.ks -1.den -1. Na JEDNU DOSPĚLOU OVCI se počítá denní produkce: MOČI 0,5-1,0 kg PEVNÝCH VÝKALŮ 0,8-1,5 kg Konzistence pevných výkalů závisí na krmné dávce. Při krmení silážovaného krmiva jsou pevné výkaly měkčí (pastovité) než při krmení senem. Krmení MIMO VNITŘNÍ PROSTOR PŘÍSTŘEŠKU - využít buď přímo balíky sena (popř. senáže) volně ložené, nebo v ocelových zásobnících, nejlépe kryté proti srážkám. Příklady jeslí pro zakládání sena 6 UVNITŘ PŘÍSTŘEŠKU - výška dna krmného žlabu musí být horizontálně přestavitelná s ohledem na úroveň hluboké podestýlky. 7 Kategorie ovcí Krmná délka žlabu [cm] Bahnice jalové a ročky Bahnice s 1 jehnětem do odstavu Bahnice s 2 jehňaty do odstavu Beran individuální ustájení Beran skupinové ustájení Sítě s většími oky (15x15 cm) umožňují ovcím prostrčit hlavu do prostoru pro seno, čímž se omezí ztráty sena jeho vytahováním a zašlapáváním do podestýlky. Nevýhodou je, že dochází k častému vylysání vlny na krku a strhávání identifikačních známek ovcí. Napájení Ovce musí mít k dispozici nezávadnou vodu. V zimním období při krmné dávce založené na senu přijímají ovce cca 4,5 l.ks -1.den -1 a na začátku laktace se zvyšuje spotřeba až na 9 l.ks -1.den -1 (Watson,1992). U krmných dávek založených na siláži byl zjištěn příjem vody pouze kolem 2 l.ks -1.den -1 u ovcí v pozdní fázi březosti. Nedostatek vody v zimním období řeší ovce požíráním sněhu. Napajedlo by mělo být nastaveno dostatečně vysoko, aby nedocházelo ke znečištění výkaly popř. utonutí jehňat. Na 1 napáječku připadá ovcí. Na 1 m napájecího žlabu se může počítat s ovcemi. Pokud je k dispozici přírodní a vydatný zdroj pitné vody, potom usměrnění proudu přes štěrbinové PVC okapní potrubí nabízí praktický systém, který normálně nezamrzne v chladném počasí. 8 3 Výzkumný ústav živočišné výroby

4 Teplota vzduchu [ o C] Nestájový chov ovcí - lehký pastevní přístřešek 02/ 06 Osvětlení Osvětlení je ovlivněno velikostí vstupních otvorů a prostupem světla fólií. Koeficient osvětlení (KO), tj. poměr okenní plochy (v tomto případě vstupních otvorů) k ploše půdorysu podlahy, se pohybuje v závislosti na zakrytí vstupních otvorů: KOMBINOVANÝ PŘÍSTŘEŠEK (ustájení ovcí + sklad sena) PŘÍSTŘEŠEK (ustájení ovcí) Koeficient osvětlení oba vstupní otvory nezakryté 1:4 jeden otvor zakrytý fólií 1:8 oba vstupní otvory nezakryté 1:4 jeden otvor zakrytý fólií 1:8 Důležitější je však rovnoměrná distribuce světla. Světlo vnikající pouze vstupními otvory dopadá jen do jejich bezprostředního okolí, zatímco osvětlení střední části přístřešku je dáno prostupem světla fólií. Prostup světla fólií závisí přímo na tloušťce vrstvy a na barvě fólie. Větrání Přístřešek je odkázán na přirozené větrání. Přívod vzduchu by měl být směrován nad zónu zvířat. Je důležité zamezit průvanu. Negativní ochlazovací účinky průvanu se projeví především u ostříhaných a mokrých ovcí a zvláště u jehňat. Doporučená nejvyšší rychlost proudění vzduchu ZIMNÍ období LETNÍ období 0,5 m.s -1 0,15-0,25 m.s -1 1,0 m.s -1 při teplotě vzduchu nad 22 o C Vysoká koncentrace zvířat přispívá prostřednictvím značné produkce vodních par a plynů (CO 2, NH 3 a H 2 S) ke zhoršení mikroklima v přístřešku. Po překročení následujících hodnot (objem %): CO 2 0,35 H 2 S 0,001 NH 3 0,0025 může docházet k negativnímu ovlivnění zdraví, popř. užitkovosti zvířat. Mikroklima Teplota vzduchu pod přístřeškem kopíruje teplotu vzduchu ve vnějším prostředí, což je žádoucí u stájí s přirozenou ventilací vzduchu. Obdobné výsledky zjistili Simsek et al. (2002) při ověřování plachtového přístřešku v roce 1999 až 2001 v Turecku. Tito autoři prokázali významné rozdíly mezi teplotou vzduchu v plachtovém přístřešku a v tradiční stáji. Obdobně bylo potvrzeno, že naměřené hodnoty relativní vlhkosti v plachtovém přístřešku jsou blízké vlhkosti vnějšího prostředí. Graf: Teplota vzduchu venkovní, pod přístřeškem a nad podestýlkou, měřená ráno v období od do Z grafu je zřejmé, že hluboká 15 podestýlka příznivě ovlivňuje teplotu v přístřešku, na druhé straně při 10 nedokonalém odvětrání může zvyšovat relativní vlhkost až nad 95 % pod přístřeškem nad podestýlkou v enkov ní Rovněž ovce s mokrým rounem, které obsahuje velké množství vody, přispívají ke zvýšené kondenzaci vody na vnitřní straně plachty přístřešku. V době oteplení je žádoucí odstranit protiprůvanové sítě, či fólie ze vstupních otvorů, zvýšit intenzitu větrání, aby se snížila kondenzace vodní páry na vnitřní straně plachty. Výzkumný ústav živočišné výroby 4

5 D. Expozice přístřešku Pro postavení přístřešku volíme půdy suché s mírným sklonem (0,5-1,5 %) pro odtok povrchové vody. Pozemek by měl být snadno přístupný, jak pro chovatele, tak pro mechanizační prostředky. Přístřešek je vhodné situovat v podélné ose sever jih, abychom zajistili maximální oslunění v zimním období. Převládající větry by měly vát na podélnou osu přístřešku. Ve svahu se doporučuje postavit přístřešek rovnoběžně s vrstevnicemi. Na pozemku by měl být zajištěn zdroj pitné vody. Každý rok je nutné zvolit pro výstavbu přístřešku jinou pastvinou (oplůtek). Pastvina, kde jsou ovce soustředěny v průběhu zimních měsíců na zimování, se označuje jako tzv. obětovaná pastvina. Název vyplývá z toho, že tato pastvina v následující vegetační sezóně dosahuje až o 22 % horší výnos v porovnání s ostatními pastvinami. Pokud je přístřešek postaven ve svahu je vhodnější použít dvojité vzpěry postavené do tvaru písmene A. Toto uspořádání umožňuje rovněž vytvoření středového vzduchového kanálu pro účinnější dosoušení sena. 9 E. Odolnost přístřešku proti povětrnostním vlivům Latě byly navázány i v dolní části přístřešku do výšky asi 1 m jako opora pro narůstající hlubokou podestýlku a jako ochrana proti mechanickému poškozování krycí plachty zvířaty. Vstupní otvory je vhodné částečně či úplně chránit protiprůvanovými sítěmi nebo závěsem z folie. PŘÍSTŘEŠEK JE TŘEBA DOBŘE ZABEZPEČIT PŘED VĚTREM! Velmi účinné je převázat plachtu popruhy (každých 5 metrů délky) i obyčejným provázkem u každého oblouku. 10 Stržená upevňovací oka lze provizorně nahradit přibitím okrajů krycí plachty k podpůrným latím Nezbytné je i správné rozložení sena pod přístřeškem 5 Výzkumný ústav živočišné výroby

6 F. Využití přístřešku Na otevřených pastvinách bez dostatečné ochrany stromů a keřů má přístřešek významnou roli v každém ročním období. Poskytuje ochranu před sněhovými i dešťovými přeháňkami, před větrem, ale i před intenzivními slunečními paprsky. Přístřešek se významně podílí na snížení ztrát jak bahnic (ze 4 % na 1 %), tak jehňat ZIMNÍ období 15 Při vysoké sněhové pokrývce se ovce zdržují pod přístřeškem a v jeho nejbližším okolí. Ovce se většinou bahní v přístřešku pouze při nepříznivém počasí (sněhové přeháňky, vítr, apod.). 16 JEHŇATA při chladném počasí se pod přístřeškem shlukují do skupiny (termotaxe), aby omezila únik tepla z těla. Ztrátám tepla z těla se jehňata brání jednak omezením kontaktní plochy teplých částí těla podkládáním chladnějších končetin a jednak snížením velikosti povrchu těla. V oblastech s VYSOKOU SNĚHOVOU POKRÝVKOU 17 Již nebezpečná vrstva sněhu na konstrukci přístřešku Vhodné využít jednoduché dřevěné vzpěry spojující jednotlivé ocelové části konstrukce. Pro zajištění plachty proti prověšení (zvláště v zimním období) se nechají na ocelovou konstrukci v horní části připevnit dřevěné latě. Zátěž sněhem na plachtu se sníží častým shrnováním sněhu z vrcholu přístřešku. POZOR NA PROTRŽENÍ FOLIE! Výzkumný ústav živočišné výroby 6

7 LETNÍ období 18 NEZBYTNOSTÍ JSOU OTEVŘENÉ BOČNÍ STĚNY PŘÍSTŘEŠKU!! Ochrana proti slunečnímu záření je důležitější než ochrana před deštěm. Ovce s tmavou barvou vlny absorbují až 75 % dopadajícího záření z prostředí, což představuje 1000 W.m -2. Povrchová teplota rouna vystavená slunečním paprskům může dosáhnout teplotu až 85 o C a hrozí tak přehřátí organismu. Vlnotuk zpomaluje promočení rouna ovcí. Jeho obsah v rouně kolísá mezi 3 až 7 % u hrubovlnných plemen až po 5-22 % u jehmnovlnných plemen ovcí. Vlnotuk napomáhá vazačům rouna při spojování jednotlivých vlnovlasů v pevné praménky a následně v chomáče. G. Výhody a nevýhody VÝHODY Velmi nízká pořizovací cena 175 Kč.m -3 (cena je bez DPH a nákladů na práci). Snížení úhynu dospělých bahnic i jehňat s následným zvýšením počtu odchovaných jehňat. Snadná dezinfekce přístřešku v porovnání s ostatními přístřešky. NEVÝHODY Vysoká relativní vlhkost spolu se zvýšenou koncentrací plynů CO 2 (dýchání zvířat), NH 3 (mikrobiální rozklad organických zbytků, exkrementů a moči) může při špatném odvětrání působit negativně na zdravotní stav zvířat i na kvalitu skladovaného sena. Náklady na ustájení jednoho zvířete se pohybují v závislosti na počtu ustájených ovcí a typu krmení (tabulka): Orientační cena ustájení [Kč.ks -1 ] * TYP PŘÍSTŘEŠKU Jalová a březí bahnice Bahnice s odchovem KOMBINOVANÝ přístřešek (ustájení ovcí a uskladnění krmiva) Přístřešek S KRMENÍM MIMO VNITŘNÍ PROSTOR Přístřešek S KRMENÍM ZE STŘEDOVÝCH OBOUSTRANNÝCH JESLÍ * (cena je bez DPH a nákladů na práci) Po dvou létech užívání byl přístřešek přesunut na jiné místo. Hluboká podestýlka zbylá na místě byla shrnuta na hromadu a překryta fólií. Po vyzrání byl hnůj použit na pohnojení lučního porostu. Na novém místě byl přístřešek prodloužen na celkovou délku 21 m použitím většího množství podpůrných oblouků a dvou částečně se překrývajících plachet o rozměrech 15x12 m Výzkumný ústav živočišné výroby

8 Použitá fotodokumentace: foto č. zdroj ;18 4;5;7;9; 10;11;12; 14;15;16; 17;19;20 Dr.Ing. Michal Milerski 6 Ing. Josef Knížek 8 ssons/feedingmarketl 13 %20TRF.htm Použitá literatura: Horák, F. a kol.,1999: Chov ovcí. Nakladatelství Brázda, Praha. Mátlová, V.,1995: Venkovní zařízení pro chov ovcí a koz. Technické doporučení. Informační list. MZe ČR /1995 Watson, L.,1992: Safe housing. Sheep farmer 12, pp Simsek, E., Kizil, U., Lindley, J.A and Yaslioglu, E., 2002: Environmental modeling of a greenhouse sheep barn, dostupné z Vyhláška MZe ČR č.191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zemědělství Doporučujeme: VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY UHŘÍNĚVES Přátelství 815, Praha 10 Uhříněves Dr. Ing. Michal Milerski VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: milerski.michal@vuzv.cz Ing. Gabriela Malá, Ph.D. VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: mala.gabriela@vuzv.cz Ing. Věra Mátlová VÚŽV Uhříněves Přátelství 815, Praha 10 tel.: matlova.vera@vuzv.cz Metodický list vychází z řešení výzkumného záměru MZE ISBN Výzkumný ústav živočišné výroby