3. Mechanická převodná ústrojí

Transkript

1 1M Str. 1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

2 3.1 Výzkum vlastností čelních ozubených kol automobilových převodů Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Rešerše a analýza provedení mechanických převodů předních evropských výrobců z hlediska geometrie, modifikací, přesnosti a z deklarovaných dimenzí Studie opravy a úpravy stávajícího otevřeného stavu pro zkoušení malých automobilových převodovek pro příčnou zástavbu. Studie možností využití stavu pro zkoušky řazení. (Spolupráce s ČVUT) Vývoj metodik měření spekter zatížení při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik měření pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě (spolupráce s ČVUT). 1M Str. 2 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

3 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Obecné cíle a) specifikace zásad pro navrhování ozubení HCR z hlediska geometrických omezení: tloušťka zubů na hlavě; podřezání; mezní počty zubů; vliv úhlu šroubovice; úhel záběru... b) úpravy programů pro výpočty ozubení HCR, specifikace výstupních hodnot a možností přenosu a úpravy vstupů. 1M Str. 3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

4 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Dosažené výsledky a výstupy nabízené pro praxi a) formulovány hlavní zásady pro návrh soukolí HCR (zpráva D7 VCJB 3.1.1/2005 a 2 články v časopise MECCA) Hlavní omezení pro návrh HCR ozubení 1M Str. 4 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

5 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Dosažené výsledky a výstupy nabízené pro praxi Moravec, V., Němček, M., Hurníková, Š., Havlík, J. Geometry of Involute Gearing with High Contact Ratio (HCR). Moravec, V., Havlík, T. Notes to design of the cylindrical gears with High Contact Ratio (HCR). 1M Str. 5 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

6 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Dosažené výsledky a výstupy nabízené pro praxi : b) vypracovány programy pro optimalizaci ozubení HCR (včetně návodů k použití): Modul návrhový výpočet ozubení; Geometrie úplná geometrická kontrola ozubení; ČSNw pevnostní kontrola ozubených kol; DMK volba parametrů soukolí pomocí diagramu mezních korekcí; Profil kresba zubů v záběru; Profildata preprocesor pro MKP výpočty ozubení. 1M Str. 6 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

7 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Ukázka z programu MODUL 1M Str. 7 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

8 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Ukázka z programu GEOMETRIE 1M Str. 8 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

9 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Ukázka z programu ČSNw 1M Str. 9 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

10 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Ukázka z programu DMK (Diagramy mezních korekcí) 1M Str. 10 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

11 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Ukázka z programu PROFIL 1M Str. 11 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

12 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku m = 1,25 Příklad použití programu PROFIL Společné geometrické údaje: * h a a z w 1,2 = 65 mm; = 19 / 68; β = 33 ; ε = 2; ϑ α A1 = 1,54 ± 0,02 = ϑ A2 = & 2,7; 1M Str. 12 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava x x s n α = 15 α 1 n tw 2 a1 m x x s = 18,2 = 0,74 = 0,61 = 0,03 n α = 20 α 1 n tw 2 a1 = 1,3 [ mm] = 17,9 = 0,382 = 2,05 = 0,29 [ mm] m α x x s 1 n n tw 2 a1 = 1,273 α = 17,5 = 18,0 = 0,55 = 1,31 = 0,14 [ mm]

13 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Ukázka z programu PROFILDATA 1M Str. 13 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

14 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Poznámky k dimenzování soukolí HCR Průběh tuhosti ozubení 21 20,5 Tuhost ozubení [N mm -1 µm -1 ] 20 19, ,5 HCR1 HCR2 HCR3 E ,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 Poměrná délka záběrové úsečky [-] A 1M Str. 14 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

15 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Poznámky k dimenzování soukolí HCR Průběh podílu z celkové přenášené síly 65 Podíl z celkové přenášené síly [%] HCR1 HCR2 HCR3 E ,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 Poměrná délka záběrové úsečky [-] A 1M Str. 15 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

16 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Poznámky k dimenzování soukolí HCR Průběh napětí v dotyku Napětí v dotyku [MPa] HCR1 exaktně HCR1 MKP HCR2 exaktně HCR2 MKP HCR3 exaktně HCR3 MKP 1200 E ,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 Poměrná délka záběrové úsečky [-] A 1M Str. 16 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

17 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Poznámky k dimenzování soukolí HCR Průběh napětí v ohybu Napětí v ohybu σf [MPa] HCR1 exaktně HCR1 MKP HCR2 exaktně HCR2 MKP HCR3 exaktně HCR3 MKP 200 E ,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 Poměrná délka záběrové úsečky [-] A 1M Str. 17 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

18 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým trváním záběru (HCR) s modifikacemi a použití v automobilních převodovkách z hlediska únosnosti a hluku Další postup řešení: specifikace podkladů pro úpravu programů pro výpočet geometrie HCR (systém možných nápovědí); dokončení úprav programů pro geometrický výpočet soukolí HCR; překlad normy DIN 3990 T41 pro pevnostní výpočet automob. převodů. 1M Str. 18 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

19 3.1.2 Rešerše a analýza provedení mechanických převodů předních evropských výrobců z hlediska geometrie, modifikací, přesnosti a z deklarovaných dimenzí Obecné cíle požadavky na dokumentaci (servis, výrobce?); demontáž, měření, výpočty parametrů převodovek Peugeot; vývoj metody hodnocení mechanických převodovek z hlediska tvaru zubů a únosnosti. 1M Str. 19 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

20 3.1.2 Rešerše a analýza provedení mechanických převodů předních evropských výrobců z hlediska geometrie, modifikací, přesnosti a z deklarovaných dimenzí Postup řešení a příklady dílčích výsledků Příklad geometrických parametrů sledovaných převodovek Geometrické údaje Trvání záběru Měrné skluzy Osová vzdálenost a Soukolí převod. sl převodový poměr i 0,7 0,8 0,85 1,1 1,2 1,4 1,85 2,1 3,3 3,5 součet zubů z normálný m n modul 1,25 1,6 1,35 1,65 1,5 1,75 1,6 1,85 2,1 2,5 úhel šroubovice β šířka zubů b 13,5 15, ,5 15, , úhel záběru α 14, , pom. výška hl. celk. posun paty profilu krokem n * h a 1,2 1,4 1,1 1,35 1,1 1,35 1 1,3 1 1,1 x -1,1 0-0,8-0,1-1 0,2-0,7 0,8 0 0,9 ε 1,8 2,1 1,7 2 1,7 2 1,5 1,75 1 1,25 α ε 1,5 2 1,4 1,8 1,1 1,6 1,2 1,5 0,8 1,1 β celkový ε γ 3,2 4,0 3,2 3,5 3,2 3,5 2,9 3,1 1,9 2,1 max. v patě ϑ A -(1,8 2,6) -(1,5 2,4) -(2,5 3) -(2 2,4) -(1,5 2,5) poměr ϑ / A 1 ϑ A2 1,05 1,19 1,02 1,06 1,1 1,25 1 1,7 1,1 1,7 Poměrná tloušťka zubů na hlavě s a 0,64 0,8 0,65 0,85 0,5 0,7 0,5 0,7 0,5 0,8 1M Str. 20 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

21 Zpracována zpráva D8 VCJB Metodika hodnocení Příklad návrhu databáze: Značka Označení převodovky dle výrobce Označení kola - K [hřídel-převodový stupeň] počet zubů z součet zubů z Σ převodový poměr (hnané/hnací) i šířka zubů b (mm) osová vzdálenost pracovní a w (mm) modul normálný m n (mm) úhel záběru α n ( ) Záběrové poměry Materiálové vlastnosti (dle výkresů) Porovnávací výpočtové zatížení Geometrie Materiál kol Tepelné zpracování Tvrdost HRC krouticí moment na H 1 obvodová síla Modifikace dle DIN Přesnost dle DIN 3962 valivý úhel záběru α tw ( ) poměrná výška hlavy h a * poměrná výška paty h f * poměrná patní vůle c f * poměrná tloušťka hlavy zubu s a * (mm) průměr valivé kružnice d w (mm) průměr hlavové kružnice d a (mm) průměr patní kružnice d f (mm) jednotkové posunutí profilu x úhel šroubovice β ( ) smysl šroubovice L - P souč. trvání záběru profilu ε α souč. trvání záběru krokem ε β souč. trvání záběru celkový ε γ poměr. délka dotykových čar λ měrný skluz υ poměr měrných skluzů napětí v ohybu napětí v dotyku bezpečnost v ohybu bezpečnost v dotyku výšková podélná úchylka obvodového házení úchylka čelní základní rozteče úchylka tvaru profilu úchylka úhlu profilu úchylka tvaru boční křivky úchylka sklonu boční křivky stupeň přesnosti t υ M k (Nm) F t (N) σ F (MPa) σ H (MPa) s F s H c a (µm) c b (µm) F r (µm) f p (µm) f fα (µm) f Hα (µm) f fβ (µm) f Hβ (µm) Q Škoda VW Renault Peugeot SK 14H MQ 200 JB1 K 1-1 K 2-1 K 1-1 K 2-1 K 1-1 K 2-1 K 1-1 K 2-1 1M Str. 21 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

22 3.1.2 Rešerše a analýza provedení mechanických převodů předních evropských výrobců z hlediska geometrie, modifikací, přesnosti a z deklarovaných dimenzí Další postup řešení: posouzení návrhu metodiky hodnocení převodovek (zpráva č. D8-VCJB 3.1.2/2005) a provedení úprav; závěrečná zpráva převodovky Peugeot; podle citované zprávy zpracování databáze a zahájení její plnění; výběr a nákup další převodovky. 1M Str. 22 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

23 3.1.3 Vývoj metody posuzování únosnosti ozubených kol automobilních převodů úpravou dosud užívaných standardů a s využitím metody konečných prvků (nově zahájený úkol v roce 2006) Obecné cíle: zpracování nového programu pro výpočet únosnosti soukolí HCR na základě dosud získaných poznatků; přepočet pevnosti převodovek z databáze podle bodu 3.1.2; dokumentace ke zkušebnímu stavu pro zkoušky únosnosti soukolí HCR automobilových převodů (zadání do výroby). 1M Str. 23 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

24 3.1.4 Studie opravy a úpravy stávajícího otevřeného stavu pro zkoušení malých automobilových převodovek pro příčnou zástavbu. Studie možností využití stavu pro zkoušky řazení. (Spolupráce s ČVUT). Obecné cíle: Řešení takto formulovaného cíle nebylo ze strany ČVUT požadováno. Byl navržen nový, jednoduchý zkušební stand s uzavřeným tokem pro zkoušky soukolí automobilových převodovek s osovou vzdáleností a w = 65 mm (podle převodovky MQ200 vyráběné ve ŠKODA AUTO, kde byl návrh předběžně konzultován. 1M Str. 24 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

25 3.1.4 Studie opravy a úpravy stávajícího otevřeného stavu pro zkoušení malých automobilových převodovek pro příčnou zástavbu. Studie možností využití stavu pro zkoušky řazení. (Spolupráce s ČVUT). Další postup řešení: po posouzení návrhu a jeho schválení doporučujeme pokračovat s tímto tématem v rámci bodu 3.1.3; úkol končí. 1M Str. 25 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

26 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trenovací množiny neutrální sítě (spolupráce s ČVUT r. 2006) Obecné cíle: vývoj metodiky měření spekter pomocí měření sil působících na lůžko motoru; převodovky i momentové vzpěře převodovky; vývoj měřicího lůžka motoru a převodovky; návrh metody měření krouticího momentu a otáček. 1M Str. 26 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

27 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků : metodika měření spekter zatížení pohonného agregátu pomocí sil a momentů působících v uložení tohoto agregátu, t.j. na lůžka motoru a převodovky a momentovou vzpěru; Lůžko motoru Zkušební stav pro deformační testy Lůžko převodovky 1M Str. 27 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

28 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků návrh a realizace lůžka motoru ve dvojím provedení: a) měřicím elementem je třísložkový piezoelektrický snímač firmy Kistler; b) základem je rekonstruované měřicí rameno motoru, jehož tenzometrickáčást umožňuje měřit vedle sil ve třech směrech také klopný moment motoru. Schéma pohonného agregátu 1M Str. 28 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

29 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků Originální lůžko motoru (vlevo) a lůžko se snímačem síly Kistler (vpravo) (bylo úspěšně odzkoušeno při srovnávacích měřeních na vozidlech Škoda Roomster, Škoda Fabia RS a WV Polo při měřeních na okruhu WV Ehra) 1M Str. 29 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

30 Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků Tenzometrické měřicí rameno (ramena pro Škoda Fabia motorizace 1,2 l 1,4 l a 1,9 l byla úspěšně odzkoušeno při srovnávacích měřeních na okruhu Tatra) Měřicí část s tenzometry Měřicí rameno ve zkušebním stavu Měřicí rameno 1M Str. 30 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

31 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků 200 Nm + Jízda mezi kužely Motor 1,4 l - záznam JIZDA_1_012 Maximum Max. rozkmit My - klopný moment Fz - svislá síla - Záznam průběhu klopného momentu z Minimum měření na okruhu Tatra -200 Nm Čas, s Měřicí rameno ve vozidle 1M Str. 31 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

32 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků Návrh a realizace měřicího lůžka převodovky vycházejí ze stávajícího lůžka, které je upraveno tak, že je do něj zabudována měřicíčást ve tvaru hranolu s instalovanými tenzometry, které měří ohybové momenty ve dvou navzájem kolmých rovinách. Originální lůžko převodovky Měřicí lůžko převodovky 1M Str. 32 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

33 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků Úprava stávající momentové vzpěry spojující převodovku s karosérií spočívající v instalaci tenzometrických snímačů tak, aby snímaly pouze osovou sílu ve vzpěře. Měřicí momentová vzpěra 1M Str. 33 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

34 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků analýza možností přímého měření zátěžného spektra krouticího momentu převodovky při jízdě vozidla se zabývala těmito variantami: a) snímání Mk přímo z obou poloos pomocí tenzometrických snímačů instalovaných na poloosách s využitím bezkontaktního přenosu signálu z poloosy (způsob měření byl ověřen na zkušebním stavu pro měření chyby převodu). Zkušební stav pro měření chyby převodu se snímáním Mk z poloosy 1M Str. 34 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

35 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků b) snímání Mk přímo z obou poloos pomocí tenzometrických snímačů a s využitím bezkontaktního přenosu signálu z poloosy pomocí antény instalované na přírubě kloubu poloosy Tato varianta využívá stávající zařízení doplněné o některé komponenty. 1M Str. 35 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

36 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků c) snímání Mk z poloos pomocí tenzometrických snímačů a bezkontaktní přenos signálu pomocí univerzálního děleného hřídelového převodníku firmy Manner Sensortelemetrie Tato varianta je cenově velmi nákladná. Princip měření Mk z poloosy 1M Str. 36 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

37 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků d) snímání Mk prostřednictvím měřicího kola RoaDyn firmy Kistler, které umožňuje měřit nejen krouticí moment a otáčky, ale také velikost tří sil a tří momentů. O této variantě je možno uvažovat v případě možnosti zapůjčení uvedených měřicích kol, výhodou je možnost záznamu nejen momentů od motoru, ale i od brzd a bočních sil od jízdy vozidla. Měřicí kolo 1M Str. 37 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

38 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Postup řešení a příklady dílčích výsledků e) snímání Mk prostřednictvím tenzometrů umístěných na hnací hřídeli uvnitř převodovky (MQ200) a vyvedení signálu bezkontaktně přes jeho volný konec za 5. rychlostí. Nevýhodou této varianty je - nutnost použít vždy upravenou měřicí převodovku; - neměří rozdělení momentů na jednotlivá hnací kola. Příklad umístění snímače Mk na konci hřídele 1M Str. 38 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

39 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě Dosažené výsledky a výstupy nabízené pro praxi a) realizované a ověřené měřicí lůžko motoru s tříosým snímačem sil Kistler; b) realizovaná a ověřená tenzometrická měřicí ramena motoru se snímáním tří sil a klopného momentu motoru; c) relizované a ověřené měřicí lůžko převodovky; d) měřicí momentová vzpěra. Tato zařízení byla navržena pro pohonný agregát ŠKODA FABIA, stejné zařízení lze na našem pracovišti navrhnout a realizovat i pro jiné pohonné agregáty. Na základě provedené analýzy možností měření zátěžného spektra krouticího momentu převodovky byl vybrán k realizaci tenzometrický způsob měření momentu z poloos s bezkontaktním přenosem údajů pomocí kruhové antény umístěné na přírubě poloosy a anténního snímače upevněného k tělesu převodovky. 1M Str. 39 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

40 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě (spolupráce s ČVUT r. 2006) Další postup řešení: ověření metodiky měření spekter zatížení pohonného agregátu a převodovky pomocí měření sil a momentů v uložení pohonného agregátu na zkušebním stavu pro deformační testy převodovek v laboratoři katedry částí a mechanismů strojů VŠB-TU Ostrava; Zkušební stav pro deformační testy 1M Str. 40 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

41 3.1.5 Vývoj metodik měření spekter zatížení převodovek při provozu vozidla, vývoj doplňujících snímačů a metodik pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neutrální sítě (spolupráce s ČVUT r. 2006) Další postup řešení: po nákupu zkušebního vozidla ve 2. pololetí 2006 (předpokládáme Škoda Fabia 1,4 TDI / 51 kw Ambiente) bude realizováno snímání krouticího momentu a otáček z poloos v laboratorních podmínkách a provedení prvních funkčních zkoušek. O výsledcích bude vydána samostatná zpráva. Poznámka: Za vývoj metodiky měření pro využití naměřených hodnot jako trénovací množiny neurální sítě odpovídá pracoviště (ČVUT Praha). Předpokládáme ukončení tohoto úkolu v roce M Str. 41 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava