NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

Transkript

1 NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Realizační projekt zpráva expertní skupiny o řešení KA NLP II CÍL III. pilíř sociální KA 12 Podpora zlepšení sociální situace pracovníků v LH Zpravodaj: Ing. Miroslav Kutý Zpracováno: Členové týmu: Ing. Jiří Schneider, PhD. Ing. Miroslav Pacovský Projednáno na KR NLP II: datum Ing. Jan Jeniš Ing. Ctirad Juráň Doc. Ing. Václav Kupčák, CsC. Počet průběžných verzí celkem: 2 Počet stran celkem: 7 Počet příloh: Poznámka:

2 Národní lesnický program II Cíl III Zlepšení kvality života. PILÍŘ SOCIÁLNÍ Klíčová akce 12 Podporovat zlepšení sociální situace pracovníků v LH. Úvod: Klíčová akce 12 (KA 12) byla zařazena do Národního lesnického programu II (NLP II) jako součást sociálního pilíře. Pro její řešení byl Koordinační radou (KR) NLP II jmenován expertní tým ve složení (Miroslav Kutý zpravodaj, Jiří Schneider, Alfons Kokoška, Michal Rezek, Tomáš Duda, Dušan Tripes, Miroslav Pacovský a Zdeněk Mocek). Z této nominace z různých důvodů hned odstoupili (Ing. Michal Rezek, Ing. Tomáš Duda, Ing. Zdeněk Mocek. Dále Ing. Alfons Kokoška a Ing. Dušan Tripes se jednání expertní skupiny (ES) nezúčastňovali. Nezbylo než jmenovat ES novou a dělnou a to ve složení: Ing. Miroslav Kutý, Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Ing. Miroslav Pacovský, Ing. Jan Jeniš, Ing. Ctirad Juráň, Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc. Společné pracovní schůzky se konaly na Mendelově univerzitě - Lesnické a dřevařské fakultě v Brně a na GŘ Vojenských lesů a statků s. p. v Praze. Hojně byla využívána forma e mailové korespondence. Základním podkladem pro práci ES byla vedle provozní zkušenosti většiny členů i Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2007 (MZe ČR, Praha) a vědecké práce: Podnikatelské prostředí a auditing v lesním hospodářství (ISSN , Kupčák V., Šmída Z. 2009) a Regionální rozvoj venkova v České republice a lesnictví, výzkumný záměr MŠMT ČR Les a dřevo podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dříví jako obnovitelné suroviny (Kupčák V., Šmída Z.). Klíčová akce 12 Podpora zlepšení sociální situace pracovníků v LH má čtyři realizační opatření: Organizovat správu a obhospodařování lesního majetku, zejména státního, tak, aby přispívala ke zvýšení zaměstnanosti z místních zdrojů za účelem posílení výdělkové úrovně a sociálního postavení pracovníků v lesním hospodářství a k rozvoji regionů Zpracovat a zavést systém odborného vzdělávání a školení za účelem zvýšení kvalifikace pracovníků, držitelů licencí v působnosti v LH a vlastníků lesů ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj Podpořit zavádění nových zejména informačních a komunikačních technologií, které umožní lidem zvýšit kvalifikaci a najít nové pracovní příležitosti Podporovat kvalifikaci a sociální chování firem certifikací, definovat a požadovat nezbytnou kvalifikaci pracovníků. Sociální pilíř NLP II poukazuje především na skutečnost výrazné závislosti zaměstnanosti obyvatel venkova na lesním hospodářství a přímé podpory pro rozvoj venkova. Upozorňuje na neuspokojivou sociální situaci zaměstnanců v LH a jejich neustálý propad ve výdělkovém i společenském žebříčku. 1

3 12.1. Organizovat správu a obhospodařování lesního majetku, zejména státního, tak, aby přispívala ke zvýšení zaměstnanosti z místních zdrojů, za účelem posílení výdělkové úrovně a sociálního postavení pracovníků v lesním hospodářství a k rozvoji regionů. Obhospodařování lesů v majetku státu je zásadně determinováno a limitováno zákonem 137/2006 Sb; Vzhledem k tomu, že lesní ekosystémy jsou živé organismy, dynamicky se měnící, je zcela zřejmá disproporce mezi aktuálním stavem lesa v daném konkrétním období a stavem a podmínkami existujícími při vyhlašování veřejné zakázky. Čím delší je interval mezi těmito momenty, tím větší disproporce vzniká a s ní i tlak na úpravu výběrových podmínek. Úprava podmínek vyplývajících z veřejné zakázky (nedodržíme princip nediskriminace vůči ostatním subjektům ve výběrovém řízení, které neuspěly). Výpis nového výběrového řízení, jehož podmínky vytvořil nečekaný přírodní proces s nutností dodržení lhůt stanovených zákonem. Přírodní procesy nečekají na lhůty stanovené člověkem a pokračují si dál svým tempem a vývojem, aniž bychom je v dané chvíli mohli ovlivnit. Vůči pohotovému a rychlému rozhodování na soukromých majetcích je tato činnost díky zákonu, který neměl být nikdy propojen a svázán s hospodařením v lesích, málo účinná a zkostnatělá. Výběrová řízení na zakázky o velkém objemu prací vyhrávají firmy, které je většinou provádějí svými zaměstnanci z jiných regionů, případně cizími státními příslušníky. Výsledkem je odliv lidí z lesního hospodářství v daném regionu a je jeho podstatou. a) Požádat o novelizaci Zákona č. 137/2006 Sb. ve smyslu legislativního opatření tak, aby činnosti související s hospodařením v lesích byly z tohoto zákona vyňaty. b) Vytvořit prostor pro středně až dlouhodobé zakázky. c) Vytvořit prostor pro zaměstnanost drobných živnostníků v regionech. d) Zajistit přístup malých dřevozpracovatelů k dřevní surovině. e) Ponechat určitý objem těžeb k aukcím na stojato (cca 20%). Vytvořit tak prostor pro malé živnostníky, aby se ve spolupráci s drobnými dřevozpracovateli stali účastníky aukcí. f) Pokud nedojde k novelizaci zákona č. 137/2006 Sb. využívat jako transparentní a průhledný tzv. dynamický nákupní systém, který hlavně používají Vojenské lesy a statky s. p.. a) Venkov bude žít a rozvíjet se jen tehdy, když zde budou žít a moci pracovat místní obyvatelé, živnostníci i firmy. b) Regiony, v rámci svých samosprávných celků, mají povinnost zabývat se rozvojem lidských zdrojů. Musí tedy spolupracovat s největším lesnicky hospodařícím podnikem státu Lesy ČR s. p., s velkými podnikatelskými lesnickými subjekty, ale i s místními živnostníky a firmami. Společně tak hledat možnosti zaměstnanosti místních lidí. c) Zadávání veřejné zakázky neumísťovat na 108 částí podle smluvních územních jednotek, ale na více částí. Zvětšováním velikosti zakázek se zmenšuje konkurence a vzniká monopolizace. 2

4 Osvěta a poradenství: a) Vývoj sociálně ekonomických charakteristik v LH ČR není pozitivní. b) Vedle faktického poklesu zaměstnanosti, nízké úrovně mezd, úrazovosti atd. dochází po roce 1990 k významné dehonestaci kvalifikace u dělnických profesí (až na výjimky u harvestorových technologií) a celkovému poklesu indikátorů kvality života (životní úrovně). c) Vedle zmíněné těžební činnosti je nutno zvýraznit i problém podceňování odbornosti pracovníků v pěstební činnosti jež se sice neprojevuje bezprostředně, ale vzhledem k naznačeným principům trvalosti, může být významným fenoménem budoucnosti, s obtížným napravováním chyb Zpracovat a zavést systém odborného vzdělávání a školení za účelem zvýšení kvalifikace pracovníků, držitelů licencí v působnosti v LH a vlastníků lesů ve spolupráci s Ministerstvem pro místí rozvoj. V rámci zaměstnaneckého pracovního poměru je princip kvalifikace stanoven pracovněprávními předpisy. Kvalifikovanost drobných dodavatelů prací je buď žádná, nebo získaná životní zkušeností. Žádaní absolventi středních odborných škol (dělnické profese), z důvodu nízkého nástupního finančního ohodnocení a z možnosti zisku maturitního vysvědčení v různých nástavbových studiích, vykonávají jiné profese (u Policie ČR, Hasičů, řidičů kamionů apod.). O studium je minimální zájem. Pro uplatnění v dělnických profesích dnes, bohužel, postačuje absolvování krátkého kurzu (v trvání několika dnů, max. týdnů), které vede ke snížení odborné kvality, jednostrannosti dělníků ovlivňujících jejich všestranné využití. Zřizovateli středních odborných škol jsou dnes kraje. V ČR je 5 středních lesnických škol, ukončujících vzdělání maturitní zkouškou (v Čechách Písek, Trutnov, Žlutice a Šluknov, na Moravě Hranice). Převážně jde o školy nadregionální (soliterní), uspokojujících nabídku lesnického vzdělávání pro více krajů. Absolventi těchto škol, pokud nepokračují ve vysokoškolském studiu, mají minimální uplatnění v současném lesnickém provozu. V Trutnově a Písku je možno v rámci terciálního vzdělávání studovat i Vyšší odbornou školu lesnickou, ukončenou titulem Dis. Vysoké lesnické školství je v ČR soustředěno ve dvou univerzitách České zemědělské univerzitě v Praze a Mendelově univerzitě v Brně. Trendy v některých evropských zemích směřují k omezení lesnického vysokoškolského vzdělávání a předpokládají, že lesníky nahradí pouze biologicky vzdělaní lidé. Tlak různých ekologistických aktivistů je velmi mediálně podporován a je vážný. Absence kariérních řádů na různých úrovních lesnického provozu, nemotivuje aktivní zapojení pracovníků do systému celoživotního vzdělávání. Není propracován systém, který by zaměstnancům umožnil získávat nové a aktuální informace. Licence u OLH je časově neomezena. Vzniká nutnost proškolování, pravidelné vzdělávací akce o legislativních změnách apod. 3

5 a) Posílit kvalifikovanost žádaných dělnických profesí podporou středních odborných škol ukončujících vzdělání závěrečnou odbornou zkouškou. Zrušit nástavbová studia a nejlepším žákům umožnit vykonání maturitní zkoušky absolvováním střední lesnické školy. Nástupní finanční zařazení absolventů SOUL posílit vzhledem k potřebám zaměstnavatelů (dodržování BOZP, kvalitně prováděné technologie práce, citlivý ekologický přístup směřující k trvale udržitelnému rozvoji apod.). b) Provést optimalizaci sítě středních lesnických škol ukončujících studium maturitní zkouškou. Je nutná úzká součinnost zřizovatelů těchto škol (kraje) se zaměstnavateli, úřady práce, MŠMT, MZe, MŽp, MMR. c) Ukončit terciární vzdělávání ve formě Vyšší odborné školy lesnické ukončované titulem Dis., protože lesnický provoz není k přijímání těchto absolventů připraven a ani EU je nezná. d) Podpora vědy, výzkumu a vzdělávání na vysokých školách vyžaduje hledání i jiných zdrojů. Nestačí jen státní příspěvky a dotace. Využívat intenzivněji grantových řízení a dotací z fondů EU i jiných. e) Zvýšit aktivitu MMR ČR na seznamování vlastníků lesů a lesnických subjektů s Politikou územního rozvoje ČR a jejího dopadu na LH. Vytvořit k tomu prováděcí dokumenty a finanční nástroje k podpoře působení nebo ovlivňování regionálního rozvoje lesnickým odvětvím. Vytvořit nástroje k efektivnějšímu uplatňování jednotlivých ustanovení Zákona č. 248/2000 Sb.; O podpoře regionálního rozvoje ve vazbě na lesnické odvětví. f) Vytvořit kariérní řády na různých úrovních lesnického provozu, protože jejich absence nemotivuje aktivní zapojení pracovníků do systému celoživotního vzdělávání. a) Vytvořit fond podpory lesnicky potřebných profesí, do kterého by přispívaly určitým procentem ze zisku všechny registrované organizace hospodařící v lesnicko-dřevařském sektoru na území ČR. Osvěta a poradenství: a) Důslednou prezentací v médiích a vysvětlováním důležitosti práce lesníků omezovat sílící tlak ekologistických aktivistů na samou podstatu lesnického hospodaření. b) Využít odborných lesnických škol, které jsou tzv. Trvalými vzdělávacími základnami MZe ČR, které mají oprávnění vzdělávat uchazeče, v rámci školského zákona, v získávání plné nebo dílčí odbornosti, případně v rámci systému celoživotního vzdělávání. Toto vzdělávání je plně certifikované. c) Na lesnických školách, ve státní správě apod. umožňovat další vzdělávání OLH. d) Proškolování pracovníků v kategorii D provádět prakticky při předvádění nových technologií, moderních a efektivních pracovních postupů přímo v lesních porostech. Po proškolení a přezkoušení předat certifikát dokládající kvalitu absolvovaného kurzu, ke kterému se bude přihlížet např. při výběrových řízeních na zadávané práce. 4

6 12.3. Podpořit zavádění nových, zejména informačních a komunikačních technologií, které umožní lidem zvýšit kvalifikaci a najít nové pracovní příležitosti. Podmínkou efektivního zavádění nových, zejména informačních a komunikačních technologií, které umožní lidem zvýšit kvalifikaci a najít nové pracovní příležitosti je dokonalá realizace bodu (Zpracovat a zavést systém odborného vzdělávání a školení za účelem zvýšení kvalifikace pracovníků ). a) Důraz na zvyšování kvalifikace a personální rozvoj v organizačních jednotkách (dle kvalifikační struktury na jednotlivých úrovních). b) Zajistit prostory pro systematické vzdělávání pracovníků zejména využíváním existujících odborných, zejména školských vzdělávacích kapacit a ty v tomto směru podporovat. c) Eventuálně posoudit vlastní kapacity a to jak materiální tak personální a jejich kvalitu pro realizaci cíle. d) Plynule modernizovat stálou trvalou síť pro zvyšování kvalifikace pracovníků v LH prostřednictvím ICT na vybraných školských pracovištích, případně u jiných lesnických organizací vlastnících licenci ke vzdělávání. a) Vytvořit nástroje finanční podpory (dotace) za účelem soustavného zvyšování kvalifikace pracovníků v návaznosti na zavádění nových ICT. b) Po zvážení a vyřešení všeho výše uvedeného - nákup (eventuálně modernizace) ICT vybavení resp. školicích pomůcek a zhodnocení nákladů na odborné školicí programy a kurzy resp. náklady na školitele či školící (školní) instituce. c) Posoudit další využitelnost nakoupeného ICT vybavení a pomůcek v dalším období (pozn. odpadá při využívání škol). Osvěta a poradenství: a) Rozvoj a šíření dovedností k využívání ICT pak povede k: Zvýšení účinnosti a efektivity práce; Větší šance uplatnit se na trhu práce; Tvorbě podmínek pro širší spolupráci mezi pracovníky; Tvorbě podmínek k přístupu ke znalostem; Zvyšování kvality a popularity ICT infrastruktury; Další podpoře zavádění a využívání ICT; Také rozvoji sektoru ICT na místní úrovni; b) Efektivněji využívat aktuálních možností on-line spojení mezi pracovníky (zejména THP a managementu), kteří jsou od sebe značně vzdáleni. c) Tuto dovednost naučit např. na lesnických školách, které danou problematiku umí aplikovat na lesnický provoz. 5

7 d) V rámci Trvalé vzdělávací základny MZe ČR na lesnických školách, vybavených moderní ICT, provádět školení pro OSVČ, aby uměly jednoduchým způsobem ICT používat (např. při přihlašování se do dynamického nákupního systému, zvládnout problematiku elektronického podpisu). e) Naučit praktické používání ICT, ne jen všeobecné Podporovat kvalifikaci a sociální chování firem certifikací, definovat a požadovat nezbytnou kvalifikaci pracovníků. a) Problematiku sociálního chování firem a kvalifikace jejich pracovníků řešit například prostřednictvím certifikačních systémů. Najít cestu jak zvýhodnit držitele těchto osvědčení. b) Ti pracovníci, kteří nemají žádnou kvalifikaci nebo pouze tu, kterou získali životní zkušeností, by měli získat základní certifikaci pro jednotlivé činnosti, avšak v rámci rovných příležitostí, neprováděnou auditorskou firmou, ale např. získáním osvědčení po absolutoriu kurzu na odborných pracovištích, lesnických školách využitím Trvale vzdělávací základny MZe apod. a tím omezit odtoku financí mimo lesnický rezort. c) Zvýhodnit držitele certifikátů při prokazování technických kvalifikačních předpokladů v rámci výběrových řízení. a) Privátní poradenské firmy (nemající s lesnictvím a lesnickým hospodařením žádnou zkušenost) jsou velmi drahé. b) Tato školení dotovat z rozpočtu MZe ČR, MŽp ČR, MMR ČR a MPSV ČR. V Hranicích Ing. Miroslav Kutý Zpravodaj ES pro KA12 NLP II 6