Pracovní řád Správy železniční dopravní cesty, státní organizace

Transkript

1 SŽDC Organizačně-řídící předpis Úroveň přístupu: B R4 Pracovní řád Správy železniční dopravní cesty, státní organizace Účinnost od 1. září 2011 Nahrazení předchozích vnitřních předpisů Dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu se zrušuje Pracovní řád Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, vydaný GŘ SŽDC pod č.j.: /2006-ZAM ze dne , se všemi změnami a novelizacemi. Schváleno Správa železniční dopravní cesty, státní organizace č. j /2011- PERS dne

2 SŽDC R4 Gestorský útvar: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor personální Dlážděná 1003/7 Praha 1 Rok vydání: 2011

3 OBSAH LIST PROVEDENÝCH ZMĚN... 5 ROZSAH ZNALOSTI... 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK... 6 ČÁST PRVNÍ... 7 ROZSAH PŮSOBNOSTI... 7 ČÁST DRUHÁ... 7 ÚČASTNÍCI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ... 7 ČÁST TŘETÍ... 8 POSTUP PŘED VZNIKEM PRACOVNÍHO POMĚRU... 8 ČÁST ČTVRTÁ... 9 PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA, VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU... 9 ČÁST PÁTÁ ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU ČÁST ŠESTÁ SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU ČÁST SEDMÁ ODVOLÁNÍ VEDOUCÍHO ZAMĚSTNANCE NEBO VZDÁNÍ SE VEDOUCÍHO MÍSTA ČÁST OSMÁ SOUBĚH VÍCE PRACOVNÍCH POMĚRŮ ČÁST DEVÁTÁ DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR ČÁST DESÁTÁ DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ ČÁST JEDENÁCTÁ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB V PŘÍBUZENSKÉM NEBO OBDOBNÉM POMĚRU ČÁST DVANÁCTÁ ODPOVĚDNOST ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH, KTERÉ JE ZAMĚSTNANEC POVINEN VYÚČTOVAT ČÁST TŘINÁCTÁ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČÁST ČTRNÁCTÁ OSOBNÍ SPIS, POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ A PRACOVNÍ POSUDEK ČÁST PATNÁCTÁ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, ZAMĚSTNANCŮ A VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ ČÁST ŠESTNÁCTÁ PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU A DOVOLENÁ ČÁST SEDMNÁCTÁ PŘEKÁŽKY V PRÁCI ČÁST OSMNÁCTÁ ODMĚŇOVÁNÍ ČÁST DEVATENÁCTÁ SRÁŽKY Z PŘÍJMU Z PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU ČÁST DVACÁTÁ PRACOVNÍ CESTA A CESTOVNÍ NÁHRADY ČÁST DVACÁTÁ-PRVNÍ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI ČÁST DVACÁTÁ-DRUHÁ PÉČE O ZAMĚSTNANCE ČÁST DVACÁTÁ-TŘETÍ ODPOVĚDNOST ZA ZPŮSOBENOU ŠKODU ČÁST DVACÁTÁ-ČTVRTÁ ZASTUPOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ FUNKCE /37

4 ČÁST DVACÁTÁ-PÁTÁ ÚČAST ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH A PRACOVNĚPRÁVNÍ SPORY ČÁST DVACÁTÁ-ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Příloha 1 PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA Příloha 2 KONTROLY DODRŽOVÁNÍ REŽIMU PRÁCE NESCHOPNÝCH ZAMĚSTNANCŮ A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE V DOBĚ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI /37

5 LIST PROVEDENÝCH ZMĚN Změna Řád Číslo a číslo jednací Účinná ode dne Opravil Dne Podpis ROZSAH ZNALOSTI Pracovní zařazení nebo činnost Znalost ustanovení Všechny organizační složky SŽDC úplná: všichni zaměstnanci 5/37

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD... DPN... GŘ... NGŘ... PKS SŽDC... PKS ČD... SŽDC... ZP... České dráhy, a.s. Dočasná pracovní neschopnost Generální ředitel Náměstek generálního ředitele Podniková kolektivní smlouva Správy železniční dopravní cesty, státní organizace v platném znění Podniková kolektivní smlouva Českých drah, a.s. v platném znění Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění 6/37

7 PREAMBULE V souladu s ustanovením 306 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění ( dále jen zákoník práce ), vydává státní organizace Správa železniční dopravní cesty ( dále jen SŽDC ) vnitřní předpis SŽDC R4 Pracovní řád SŽDC ( dále jen pracovní řád ). Pracovní řád rozvádí blíže ustanovení zákoníku práce a zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u SŽDC. Pracovní řád je vydáván s předchozím písemným souhlasem odborových organizací, působících při SŽDC. ČÁST PRVNÍ ROZSAH PŮSOBNOSTI Článek 1 1. Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele SŽDC a pro všechny zaměstnance, kteří jsou k ní v pracovním poměru. 2. Na zaměstnance, kteří vykonávají u SŽDC práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ( 74 až 77 zákoníku práce) se pracovní řád vztahuje, jen pokud to stanoví právní předpis nebo to vyplývá z dalších ustanovení pracovního řádu nebo bylo-li to sjednáno v uzavřené dohodě. ČÁST DRUHÁ ÚČASTNÍCI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ Článek 2 1. Účastníky pracovněprávních vztahů pro účely tohoto pracovního řádu jsou SŽDC jako zaměstnavatel a způsobilá fyzická osoba jako zaměstnanec. 2. Zaměstnavatelem je vždy SŽDC. V pracovněprávních vztazích jedná svým jménem a na svou odpovědnost. Právní úkony v pracovněprávních vztazích u SŽDC činí statutární orgán, kterým je generální ředitel a další vedoucí zaměstnanci SŽDC dle Podpisového řádu SŽDC. 3. Zaměstnancem je fyzická osoba způsobilá mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti. Zaměstnancem SŽDC může být jen fyzická osoba, která dosáhne 15 let věku; SŽDC však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. SŽDC může zaměstnávat cizince jen na základě platného povolení k zaměstnání. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem. Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince za podmínek stanovených v zákoně o zaměstnanosti nebo mezinárodní smlouvě. 4. Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí 10 občanského zákoníku. 7/37

8 ČÁST TŘETÍ POSTUP PŘED VZNIKEM PRACOVNÍHO POMĚRU Článek 3 1. Před vznikem pracovního poměru může SŽDC od fyzické osoby, která se u něho uchází o práci vyžadovat jen takové údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Takovými jsou zejména údaje: nezbytné pro uzavření pracovní smlouvy a plnění povinností vyplývajících pro SŽDC z jiných právních předpisů; prokazující zdravotní způsobilost k výkonu práce, o kterou se fyzická osoba uchází; o splnění kvalifikačních předpokladů stanovených právními předpisy nebo interními předpisy SŽDC k výkonu práce, jež má být předmětem pracovního poměru; splnění požadavků SŽDC vztahujících se k výkonu práce; o odborné způsobilosti v případech vymezených právními předpisy nebo interními předpisy; o psychické způsobilosti k výkonu práce, ověřené psychologem SŽDC u pracovních pozic stanovených interním předpisem; o schopnosti ovládat český jazyk ve slovním i písemném projevu, přičemž míra znalosti závisí na charakteru vykonávané práce, jež má být předmětem pracovního poměru. Rozsah znalosti se ověřuje stanoveným způsobem. 2. Všechny doklady nebo jejich kopie se po uzavření pracovní smlouvy zakládají do osobního spisu zaměstnance. Nedojde-li k uzavření pracovní smlouvy, všechny doklady, včetně kopií obsahující údaje o fyzické osobě se této osobě prokazatelným způsobem vrátí. 3. Před uzavřením pracovní smlouvy SŽDC povinně seznámí fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z této pracovní smlouvy vyplynuly, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů a interních norem SŽDC, které se vztahují k práci, která má být předmětem pracovního poměru. 4. SŽDC zajistí, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. 5. Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti. Za ponižování lidské důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy na pracovišti, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým účastníkem pracovněprávního vztahu oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Na jednání zaměstnavatele se zájemcem, či uchazečem o konkrétní pracovní místo, se obdobně jako na všechny zaměstnance, plně vztahují ustanovení zákoníku práce o zajišťování rovného zacházení, zákazu diskriminace a zneužívání práv a povinností, které by mohly vést k újmě jiného účastníka pracovněprávního vztahu. 6. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Je zakázáno i takové jednání, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Článek 4 1. U funkcí nebo pracovních činností, jejichž výkon podmiňuje uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen dohoda o odpovědnosti ) si SŽDC vyžádá od fyzické osoby výpis z rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců od data vystavení. 8/37

9 2. U funkce generálního ředitele SŽDC a funkcí vedoucích zaměstnanců v jeho přímé řídící působnosti si SŽDC vyžádá od fyzické osoby předložení osvědčení a čestné prohlášení dle 4 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, v platném znění. 3. Při obsazování pracovních míst je uchazeč před uzavřením pracovní smlouvy povinen poskytnout SŽDC čestné prohlášení, že ke dni vzniku pracovního poměru nevykonává výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti SŽDC, a že není v obchodním vztahu k SŽDC. V případě, že takovou činnost již vykonává je povinen uvést o jakou činnost se jedná a v případě trvalého zájmu o zaměstnání u SŽDC (případně o výkon práce na vedoucím pracovním místě) požádat o udělení předchozího písemného souhlasu k jejímu výkonu. Kopie dokladů se zakládají do osobního spisu. Souhlas nemusí být, jestliže se jedná o činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou. 4. Za předmět činnosti SŽDC se považuje výkon takových činností, které jsou uvedeny jako předmět podnikání v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka Souhlas k výdělečné činnosti lze vydat pouze v případě, že výdělečná činnost nemá zřejmě konkurenční povahu vůči předmětu podnikání SŽDC a nebude ohroženo nebo porušeno obchodní tajemství SŽDC (viz 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění). Výkon výdělečné činnosti bez souhlasu SŽDC anebo po odvolání takového souhlasu, může být považován za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. ČÁST ČTVRTÁ PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA, VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU Článek 5 1. Pracovní poměr zaměstnance SŽDC se zakládá pracovní smlouvou mezi SŽDC a zaměstnancem. 2. Pracovní smlouva se sjednává výhradně písemně, a to před datem vzniku pracovního poměru, nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Pracovní smlouva se vyhotoví nejméně ve dvou stejnopisech, přičemž jedno vyhotovení pracovní smlouvy, jakož i všech jejích případných změn nebo dodatků je SŽDC povinna vydat zaměstnanci, druhé vyhotovení se zakládá do osobního spisu zaměstnance na příslušném personálním pracovišti. Stejný postup platí i pro vyhotovování všech dalších pracovněprávních písemností. 3. Pracovní smlouva zaměstnance SŽDC musí obsahovat: a) označení zaměstnavatele Správá železniční dopravní cesty, státní organizace ; b) název organizační složky včetně jména, příjmení a titulu vedoucího zaměstnance oprávněného jednat ve věcech pracovněprávních jménem SŽDC; c) jméno, příjmení, titul (akademické tituly nebo vědecké hodnosti, pokud je zaměstnanec prokáže), datum narození, místo trvalého bydliště zaměstnance, doručovací adresu, na kterou mu mohou být zasílány písemnosti zaměstnavatele; d) dobu trvání pracovního poměru; e) druh práce, kterou má zaměstnanec pro SŽDC vykonávat. Druh práce musí být charakterizován názvem pracovní činnosti dle Kvalifikačního katalogu; f) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být sjednaný druh práce vykonáván; g) den nástupu do práce; h) souhlas s bezhotovostní výplatou mzdy na jeden účet zaměstnance (platí vždy při uzavírání nové pracovní smlouvy). V případě uzavírání dohody o změně pracovní smlouvy se zaměstnancem, který doposud pobírá mzdu v hotovosti, zaměstnavatel vždy navrhne přechod na bezhotovostní výplatu; i) datum a místo uzavření pracovní smlouvy, podpis přijímaného zaměstnance a podpis vedoucího zaměstnance oprávněného jednat ve věcech pracovněprávních jménem SŽDC. 9/37

10 4. Pracovní smlouva nesmí obsahovat rodné číslo, ledaže by k jeho uvedení do pracovní smlouvy dal zaměstnanec předchozí písemný souhlas. Uvedené ustanovení se vztahuje i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. 5. Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je SŽDC povinna ve smyslu 37 zákoníku práce zaměstnance o nich písemně informovat, a to do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. To platí i o změnách těchto údajů. Uvedené ustanovení se vztahuje i na dohody o pracích konaných mim o pracovní poměr. 6. Vedle těchto náležitostí může pracovní smlouva obsahovat i další podmínky nebo závazky, na kterých mají SŽDC a zaměstnanec zájem. Takovými mohou být zejména: délka zkušební doby; souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty (týká se pracovních činností, kde pracovní cesty vyplývají přímo z povahy druhu vykonávané práce anebo, kde je lze důvodně předpokládat); pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad. Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance; základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců v souladu se zákoníkem práce, pracovním řádem, organizačními řády a platnou kolektivní smlouvou, případně další povinnosti, na jejichž dodržování má SŽDC zájem; rozvržení pracovní doby, případně individuální úpravu pracovní doby; ujednání o odborném rozvoji; ujednání o povinnosti uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování; ujednání o povinnosti uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů podle 255 zákoníku práce. 7. Odměňování zaměstnanců SŽDC je upraveno ve Směrnici pro odměňování zaměstnanců státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která je přílohou platné podnikové kolektivní smlouvy. Mzdové podmínky mohou být sjednány v pracovní smlouvě nebo v dohodě o mzdových nárocích ( smluvní mzda), obsahující údaje o mzdě a způsobu odměňování. 8. Ke konkretizaci sjednaného druhu práce nadřízený vedoucí zaměstnanec bezodkladně vyhotoví pracovní náplň (popis pracovní činnosti). Zejména tak činí u povolání a pracovních činností s vyšší kvalifikační náročností. Jedno vyhotovení pracovní náplně (popisu pracovní činnosti) obdrží zaměstnanec po stvrzení svým podpisem, druhý výtisk se založí do osobního spisu zaměstnance. 9. Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky je možno sjednat na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Toto neplatí v případech uvedených v ustanovení 39 odst. 3 písm. b) a odst. 4 zákoníku práce. Ustanovení 39 odst. 2 až 5 zákoníku práce se nevztahují na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce a zaměstnancem za účelem výkonu práce u SŽDC. 10. Dnem nástupu do zaměstnání je SŽDC povinna přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní podmínky vyplývající pro výkon práce z právních předpisů, kolektivní a pracovní smlouvy. 10/37

11 Článek 6 1. Vznik pracovního poměru na základě jmenování: a) jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců dle platného organizačního řádu; jmenování provádí generální ředitel; b) organizačním útvarem pro jmenování jsou: na Ředitelství SŽDC úsek, odbor a kancelář generálního ředitele; na ostatních organizačních složkách organizační jednotka a úsek; u organizační složky Hasičská záchranná služba také jednotka požární ochrany; 2. Pracovní poměr založený jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce.; 3. U pracovního poměru založeného jmenováním lze, obdobně jako u pracovního poměru založeného pracovní smlouvou, dohodnout další podmínky, na kterých má zájem zaměstnavatel nebo zaměstnanec. 4. Při odvolání z funkce vedoucího zaměstnance nebo při vzdání se funkce vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí a SŽDC postupuje podle ustanovení 73 odst. 6 zákoníku práce. ČÁST PÁTÁ ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Článek 7 1. Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodne-li se SŽDC a zaměstnanec na jeho změně. Každou změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně, a to nejpozději v den této změny. Zaměstnanci obdrží jedno vyhotovení této dohody o změně pracovní smlouvy, druhé vyhotovení se založí do personálního spisu zaměstnance. 2. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v zákoníku práce. 3. K převedení zaměstnance na jinou práci nebo k přeložení do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, podle ustanovení 41 a 43 zákoníku práce, jsou oprávněni vedoucí zaměstnanci, kteří jsou Podpisovým řádem SŽDC zmocněni k úkonům v pracovněprávních vztazích. 4. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než které bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho písemným souhlasem a v rámci SŽDC, pokud to nezbytně vyžaduje jejich provozní potřeba. 5. Nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo po skončení vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, anebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, zařadí je SŽDC na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je SŽDC podle pracovní smlouvy. 6. Přeložení zaměstnance do jiného místa výkonu práce nebo převedení na jinou práci než byly sjednány v pracovní smlouvě, kromě případů podle 41 odst. 1 až 4 zákoníku práce, je možné na základě jeho písemné žádosti. K žádosti zaměstnance se vyjadřují vedoucí zaměstnanci organizační složky SŽDC, u které zaměstnanec vykonává práci spolu s vedoucím zaměstnancem organizační složky, k níž hodlá být přeložen nebo převeden k jinému výkonu práce. Vedoucí zaměstnanec organizační složky, jejíž zaměstnanec o přeložení žádá, je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti sdělit žádajícímu zaměstnanci své stanovisko k ní. Vedoucí zaměstnanec následně odešle žádost o přeložení společně s fotokopií aktuálního znění pracovní smlouvy vedoucímu zaměstnanci organizační složky, ke které zaměstnanec žádá přeložit. 11/37

12 Vedoucí zaměstnanec přejímající organizační složky nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti sdělí své stanovisko k žádosti zaměstnance vedoucímu zaměstnanci stávající organizační složky žádajícího zaměstnance a v případě kladného stanoviska v téže lhůtě předloží návrh změny pracovní smlouvy. Tento vedoucí zaměstnanec sdělí žádajícímu zaměstnanci vyjádření k jeho žádosti a v kladném případě zabezpečí uzavření změny pracovní smlouvy. Na přeložení nebo převedení na jinou práci v rámci SŽDC není právní nárok. 7. Požádá-li zaměstnanec o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, protože podle doporučení lékaře zařízení pracovnělékařské péče není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, SŽDC mu to umožní, jakmile to dovolí jejich provozní možnosti. Ustanovení 41 zákoníku práce není tímto dotčeno. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které zaměstnance převádí, byly pro něho vhodné. Článek 8 1. SŽDC je povinna předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je SŽDC povinna vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v 41 odst. 2 písm. c) a odst. 4 zákoníku práce. Odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec převeden na jinou práci nebo byl přeložen do jiného místa, než bylo sjednáno, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána, SŽDC zařadí zaměstnance podle pracovní smlouvy, nedohodne-li se s ním na změně pracovní smlouvy. 2. Není-li možné dosáhnout účelu převedení zaměstnance podle 41 odst. 1 a 2, zákoníku práce převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může je SŽDC převést v těchto případech i na práci jiného druhu než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil. 3. Jestliže SŽDC zaměstnance převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, můze je SŽDC převést jen po projednání s odborovou organizací. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 21 pracovních dnů v kalendářním roce. 1. Pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou; b) výpovědí; c) okamžitým zrušením; d) zrušením ve zkušební době. ČÁST ŠESTÁ SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Článek 9 2. Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby; může však skončit i ostatními způsoby uvedenými v 48 odst. 1, 3 a 4 zákoníku práce. 3. Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí: a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu; b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky; c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání. 12/37

13 4. V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen splnit nezbytné náležitosti podle pokynů zaměstnaneckého odboru a účinně spolupracovat při vzájemném vyrovnání závazků. 5. Pracovní poměr zaniká také smrtí zaměstnance. Článek Dohodne-li se SŽDC a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. 2. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr SŽDC i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. 3. SŽDC může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů výslovně uvedených v 52 zákoníku práce. 4. Zaměstnanec může dát SŽDC výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. 5. Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeno písemně. 6. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro SŽDC i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z 53 odst. 2, 54 písm. b) a 63 zákoníku práce. 7. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou SŽDC z důvodů uvedených v 52 písm. a) až d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží odstupné v souladu s 67 zákoníku práce. Odstupné zvýšené nad rámec zákoníku práce nebo odstupné z jiných důvodů než jsou uvedeny v 52 písm. a) až d) zákoníku práce může stanovit pouze platná kolektivní smlouva. 8. Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru u SŽDC nastoupí opětovně k SŽDC a začne konat práci na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen vrátit SŽDC odstupné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle věty první tohoto bodu. 9. Odstupné nenáleží zaměstnanci, u něhož v důsledku organizačních změn dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem. Článek SŽDC nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, která je stanovena v 53 odst. 1 zákoníku práce. 2. Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem výpovědní doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající částí výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí SŽDC, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. 3. Zákaz výpovědi podle 53 zákoníku práce se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro důvody uvedené v 54 zákoníku práce. Článek Okamžitě zrušit pracovní poměr může SŽDC i zaměstnanec jen z důvodů uvedených v 55 a 56 zákoníku práce. 13/37

14 2. SŽDC, pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce, nemůže dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinnosti zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat povolené vycházky, včetně jejich rozsahu a doby, stanovených v 56 odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. Kontrola dodržování režimu práce neschopných zaměstnanců a povinnosti zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti je řešena v Příloze 2 tohoto pracovního řádu. 3. Okamžité zrušení pracovního poměru musí SŽDC i zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit druhému účastníku, jinak je neplatné; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. 4. Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. S jinými případy rozvázání pracovního poměru je SŽDC povinna seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých. Článek SŽDC i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. 2. SŽDC nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr zaměstnance v době prvních 21 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. 3. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. ČÁST SEDMÁ ODVOLÁNÍ VEDOUCÍHO ZAMĚSTNANCE NEBO VZDÁNÍ SE VEDOUCÍHO MÍSTA Článek Za vedoucí místa u SŽDC se považují ta pracovní místa, která jsou vymezena organizačním řádem SŽDC. 2. Odvolání nebo vzdání se vedoucího místa musí být písemné a musí být doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné. 3. Odvoláním nebo vzdáním se vedoucího místa pracovní poměr nekončí a zaměstnavatel je povinen navrhnout zaměstnanci změnu jeho dalšího pracovního zařazení u SŽDC. Nemá-li SŽDC pro zaměstnance jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, nebo zaměstnanec práci odmítne, je dán výpovědní důvod podle 52 písm. c) zákoníku práce. Odstupné náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z vedoucího místa v souvislosti s jeho zrušením v důsledku organizační změny. ČÁST OSMÁ SOUBĚH VÍCE PRACOVNÍCH POMĚRŮ Článek Zaměstnanec SŽDC může výjimečně konat práci pro SŽDC i na základě více pracovních poměrů. 2. Práce v každém dalším pracovním poměru musí být vykonávána zásadně mimo pracovní dobu stanovenou pro výkon práce v jiném pracovním poměru s přihlédnutím k rozvržení pracovní doby a zejména ke stanoveným dobám nepřetržitého odpočinku. 3. Pracovněprávní nároky z každého pracovního poměru se posuzují zvlášť. 14/37

15 ČÁST DEVÁTÁ DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Článek SŽDC zajišťuje plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Ke splnění svých úkolů nebo zajištění svých potřeb může uzavírat s fyzickými osobami také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, a to za podmínek uvedených 74 až 77 zákoníku práce. Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci. 2. Dohoda o provedení práce se u SŽDC uzavírá na rozsah práce, který nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro SŽDC v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. 3. Dohodu o pracovní činnosti může SŽDC s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby za období 52 týdnů. 4. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Není-li v dohodě o pracovní činnosti přímo sjednán způsob jejího zrušení, je možno jí zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být sjednáno jen z důvodů, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr. ČÁST DESÁTÁ DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ Článek Písemnosti zaměstnavatele, týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, mzdový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se doručují výhradně do vlastních rukou zaměstnance. 2. Písemnosti doručuje SŽDC do vlastních rukou zejména na pracovišti; jestliže zaměstnanec odmítne písemnost přijmout, považuje se písemnost za doručenou dnem odmítnutí. 3. Písemnost určenou do vlastních rukou zaměstnance a doručovanou zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá SŽDC na poslední známou adresu zaměstnance pro doručování, uvedenou v jeho osobním spise jako doporučenou zásilku s doručenkou a poznámkou do vlastních rukou. 4. Účinky doručení jsou splněny, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec písemnost uloženou na výzvu provozovatele poštovních služeb nevyzvedne do 10 pracovních dnů u provozovatele poštovních služeb, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty. Pokud zaměstnanec odmítne písemnost převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k jejímu doručení, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. 5. Doručování ostatních písemností SŽDC zajišťuje předáním na pracovišti, není-li to možné, doručuje písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jako doporučenou nebo obyčejnou listovní zásilku. 15/37

16 Článek 18 Zaměstnanec doručuje písemnost určenou SŽDC zpravidla osobním předáním nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, případně předáním prostřednictvím zmocněné osoby, v místě sídla příslušné organizační složky SŽDC nebo v sídle její regionální součásti. Na jeho žádost je SŽDC povinna doručení písemnosti písemně potvrdit. Doručení písemnosti určené SŽDC je splněno, jakmile ji SŽDC převzala. Jiný způsob doručování písemnosti určené pro SŽDC se nepřipouští. ČÁST JEDENÁCTÁ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB V PŘÍBUZENSKÉM NEBO OBDOBNÉM POMĚRU Článek 19 Manželé, registrovaní partneři, druh a družka, rodiče a děti včetně rodičů druhého manžela, sourozenci a osoby navzájem v poměru osvojeneckém nebo opatrovnickém, nemohou být zaměstnávány na pracovních místech, kde by při výkonu práce podléhaly vzájemné pokladní nebo účetní kontrole. ČÁST DVANÁCTÁ ODPOVĚDNOST ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH, KTERÉ JE ZAMĚSTNANEC POVINEN VYÚČTOVAT Článek Dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen dohoda o odpovědnosti ) podle 252 a násl. zákoníku práce a příslušných interních předpisů uzavírá SŽDC se zaměstnancem starším 18 let, který vykonává práci na pracovním místě, kde je stanovena odpovědnost zaměstnance k vyúčtování svěřených hodnot. Za svěřené hodnoty se pro tento účel považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, pro kterou mu byly svěřeny. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. 2. Vedoucí zaměstnanci SŽDC v rozsahu své působnosti odpovídají za určení pracovních míst, kde je uzavření dohody o odpovědnosti nezbytným předpokladem pro výkon práce. 3. Zaměstnanec může od dohody o odpovědnosti odstoupit v souladu s ustanovením 253 odst. 1, 2, zákoníku práce, zejména pokud SŽDC v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstranila závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Odstoupení musí být oznámeno SŽDC písemně. Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno SŽDC, pokud není v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. 4. Inventarizace se provádí při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. 5. Inventarizace na pracovištích se společnou odpovědností zaměstnanců se řídí 254 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Článek Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu SŽDC svěřila na písemné potvrzení. Pokud cena předmětů podle předchozí věty převyšuje Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů dle 255 zákoníku práce. 2. Rozsah náhrady škody zaměstnancem upravuje 259 zákoníku práce. 16/37

17 3. Postup SŽDC ve věci náhrady škody upravuje interní předpis o předepisování náhrad škod zaměstnancům podle zákoníku práce. ČÁST TŘINÁCTÁ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Článek Za porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dále jen porušení povinností ), které může být ve smyslu 52 písm. g) zákoníku práce jedním z výpovědních důvodů nebo důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany SŽDC podle 55 odst. 1 písm. b) téhož zákona, se považuje zaviněné jednání, jímž zaměstnanec při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi porušil zákon nebo jiný právní předpis, platnou podnikovou kolektivní smlouvu nebo interní předpis SŽDC, které se vztahují k zaměstnancem vykonávané práci a jimiž je povinen se řídit a dodržovat je. 2. Zaviněné porušení povinností spočívá v úmyslném nebo nedbalostním nesplnění povinnosti, která byla zaměstnanci uložena, zaměstnanec s ní byl seznámen, anebo jejíž znalost se vzhledem k zaměstnancem vykonávané práci předpokládá a jde o povinnost vyplývající z konkrétního pracovního poměru. 3. Za porušení povinností se považuje i nesplnění pokynu nadřízeného zaměstnance nebo oprávněného orgánu SŽDC pokud tento pokyn byl vydán v souladu s právními předpisy, interními předpisy SŽDC a s dobrými mravy. 4. Porušením povinností není, odmítne-li zaměstnanec splnit pokyn nadřízeného zaměstnance, který by byl v rozporu s předpisy dle předchozího odstavce nebo plnění takového pokynu by ohrozilo bezpečnost nebo zdraví osob či ohrožovalo bezpečnost provozu nebo ochranu majetku nebo v rozporu s dobrými mravy. Článek Výpovědním důvodem pro skončení pracovního poměru podle 52 písm. g) zákoníku práce je závažné nebo soustavné méně závažné porušení povinností. 2. Za závažné porušení povinností se považuje zejména neomluvené zameškání práce; výkon práce pro sebe a jiné osoby v pracovní době; používání dopravních prostředků zaměstnavatele na soukromé cesty bez souhlasu zaměstnavatele; výkon výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti SŽDC bez předchozího písemného souhlasu SŽDC, pokud má zřejmě konkurenční povahu vůči činnosti SŽDC. 3. Závažným porušením povinností je i jednání zaměstnance, které je v rozporu s oprávněnými zájmy SŽDC a tyto zájmy poškozuje, odcizení anebo znehodnocení písemných či technických záznamů po mimořádných událostech, zatajení nebo neohlášení mimořádné události. 4. Za soustavné méně závažné porušení povinností se považuje zejména nedodržování pracovní doby, používání zařízení, prostředků, techniky, informačních technologií a komunikačních prostředků SŽDC ve vlastní prospěch anebo ve prospěch jiné osoby bez předchozího souhlasu SŽDC, opakuje-li se minimálně třikrát v období šesti měsíců naplňující výpovědní důvod soustavného méně závažného porušení povinností tak, jak je uveden v 52 písm. g) zákoníku práce. Pro soustavné méně závažné porušení povinnosti lze dát zaměstnanci výpověď pouze v případě, že byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením povinností písemně upozorněn na možnost výpovědi. Článek V případě porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, za které se považují zejména: neomluvené zameškání práce v délce pěti a více dní; násilné činy vůči spoluzaměstnancům v pracovní době; 17/37

18 krádeže a úmyslné poškozování majetku SŽDC a spoluzaměstnanců; porušení právního předpisu, technologického postupu, interního předpisu SŽDC, neuposlechnutí pokynu vedoucího zaměstnance ke splnění důležité pracovní povinnosti, která mohou mít za následek vznik nikoli malé škody, ohrožení zdraví nebo života spoluzaměstnance nebo jiné osoby; porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci způsobilé ohrozit zdraví nebo život; může SŽDC se zaměstnancem, po komplexním posouzení, zrušit pracovní poměr okamžitě dle 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. 2. Porušením povinností zvlášť hrubým způsobem je i výkon práce pod vlivem alkoholických nápojů či jiných návykových látek během pracovní doby na pracovištích SŽDC i mimo tato pracoviště nebo vstup na pracoviště SŽDC pod jejich vlivem v pracovní době nebo za účelem výkonu práce. Stejně se posuzuje nesplnění povinnosti zaměstnance podrobit se při nástupu do práce nebo v průběhu výkonu práce vyšetření, které provádí SŽDC nebo příslušný orgán státní správy, aby zjistili, zda kontrolovaný zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. O zvlášť hrubé porušení se jedná, pokud by výkon práce pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek mohl ohrozit život, zdraví nebo způsobit škodu nikoliv malou. ČÁST ČTRNÁCTÁ OSOBNÍ SPIS, POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ A PRACOVNÍ POSUDEK Článek SŽDC je oprávněna vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovním poměru a podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Osobní spis zakládá a vede zaměstnanec odpovědný za vedení personální agendy. 2. Do osobního spisu zaměstnance mohou nahlížet vedoucí zaměstnanci SŽDC, kteří jsou vůči zaměstnanci oprávněni k pracovněprávním úkonům. Právo nahlížet do osobního spisu zaměstnance má i orgán inspekce práce, úřad práce, soud, státní zástupce, příslušný orgán Policie ČR, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajské služby. 3. Zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a požadovat pořízení fotokopií dokladů v něm obsažených. Fotokopie vyžadovaných dokladů pořizuje výhradně zaměstnanec odpovědný za vedení personální agendy, a to na náklady SŽDC. Nahlížet do osobního spisu může zaměstnanec jen v přítomnosti zaměstnance odpovědného za vedení personální agendy nebo nadřízeného vedoucího zaměstnance, kteří současně odpovídají za to, že nebude narušena celistvost osobního spisu a nebude prováděna žádná manipulace nebo úpravy údajů v osobním spisu obsažených. Nahlížet do osobního spisu lze jen po předchozí dohodě nebo v době k tomuto účelu vymezené a jen na příslušném personálním pracovišti, případně na pracovišti nadřízeného vedoucího zaměstnance. O nahlížení zaměstnance nebo jiné oprávněné osoby do osobního spisu se učiní záznam, který je součástí tohoto spisu. Záznam musí obsahovat datum, kdy byl osobní spis poskytnut k nahlédnutí, osobu nahlížejícího a podpis zaměstnance předkládajícího spis k nahlédnutí. V případě, kdy požadavek zaměstnance na nahlédnutí do osobního spisu má zjevně nedůvodnou povahu a narušil by chod personálního pracoviště, lze ho odmítnout s tím, že bude stanovena přiměřená doba, kdy bude zaměstnanci nahlédnutí umožněno. Článek Zaměstnanec je povinen bez zbytečných průtahů hlásit příslušnému personálnímu pracovišti údaje o osobních nebo rodinných poměrech včetně jejich změn, které jsou rozhodné pro plnění povinností SŽDC vyplývajících z právních předpisů a pracovněprávního vztahu. Takovými údaji především jsou: a) sňatek, registrované partnerství, rozvod, zrušení registrovaného partnerství, úmrtí manžela (manželky), registrovaného partnera nebo druha, změna trvalého bydliště nebo doručovací adresy, vojenský poměr, zdravotní postižení nebo změna pracovní schopnosti, další údaje, které mají význam pro pracovní poměr a daň z příjmů ze závislé činnosti, 18/37

19 b) povolání k výkonu služby v ozbrojených silách, c) příslušnost ke zdravotní pojišťovně nebo změnu této příslušnosti, a to do osmi dnů. Toto ustanovení se přiměřeně vztahuje i na údaje vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Článek Potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je SŽDC povinna vydat zaměstnanci nejpozději v den jejich skončení. V potvrzení o zaměstnání je SŽDC povinna uvést údaje taxativně uvedené v 313 odst. 1 zákoníku práce. Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je SŽDC povinna uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Článek Zaměstnanec může požádat SŽDC o vydání posudku o pracovní činnosti. SŽDC je povinna do 15 dnů zaměstnanci takový posudek vydat. 2. Pracovním posudkem jsou všechny písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Jiné informace o zaměstnanci než jsou uvedeny v předchozí větě, je SŽDC oprávněna o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 3. Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může o jejich změnu písemně požádat SŽDC. V zájmu předcházení soudním sporům je SŽDC povinna bez zbytečného odkladu sdělit zaměstnanci písemné stanovisko k jím požadované změně, případně obsah těchto dokumentů bez dalšího přiměřeně upravit. ČÁST PATNÁCTÁ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, ZAMĚSTNANCŮ A VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ Zaměstnavatel je zejména povinen: Článek 29 a) zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního postupu v zaměstnání; b) zaměstnance před započetím práce řádně a prokazatelně seznámit s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat a s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a protipožárními předpisy, jež musí při své práci dodržovat; c) informovat zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru zejména v souladu se zákoníkem práce, a to přímo nebo odkazem zejména v pracovní smlouvě, mzdovém výměru a dohodě o mzdových nárocích a v souladu s 11 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění (tzn., že musí zaměstnanci sdělit, že o něm shromažďuje údaje, v jakém rozsahu a pro jaký účel, kdo je bude dále zpracovávat a pro jaký účel mohou být zpřístupněny, či komu jsou údaje určeny apod.); d) přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, popisu v kvalifikačním katalogu a pracovní náplně, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, podnikovou kolektivní smlouvou a pracovní smlouvou apod., e) uzavřít, v případě potřeby dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování se všemi zaměstnanci, kteří by měli mít, vzhledem k jimi 19/37

20 vykonávané práci, odpovědnost za svěřené hodnoty, ceniny, zboží, pokladní hotovost, pohonné hmoty, stravenky, kolky, letenky, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou jim svěřeny k vyúčtování; f) stanovit, po projednání s odborovými organizacemi, začátek a konec pracovní doby; g) poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo; mladistvým (mladším 18 let) musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce. Článek 30 Základní povinnosti zaměstnanců jsou uvedeny v 301 zákoníku práce a mohou být konkretizovány i v pracovní smlouvě. 1. Zaměstnanec je zejména povinen: a) být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něj až po skončení pracovní doby, podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy a pracovní náplně ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň, pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci; b) k vykonávání uložených prací plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků, a to včetně informačních systémů a technologií zaměstnavatele, se kterými byl seznámen, pracovní úkoly plnit kvalitně, hospodárně a včas; c) dodržovat právní a ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané a vnitřní předpisy zaměstnavatele, se kterými byl řádně seznámen; d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele; e) uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, pokud by měl mít, vzhledem k jím vykonávané práci, odpovědnost za svěřené hodnoty, ceniny, zboží, pokladní hotovost, pohonné hmoty, stravenky, kolky, letenky, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou mu svěřeny k vyúčtování; f) prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě; prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování; g) počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor SŽDC nebo jednotlivého zaměstnance, hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit vedoucí zaměstnance; h) je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku zakročit, nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké; i) nepoškozovat dobré jméno zaměstnavatele, hájit jeho zájmy, uchovávat obchodní tajemství; j) nepřijímat různá plnění korupčního charakteru; k) nesdělovat a nezpřístupňovat neoprávněným osobám údaje (ani nijak jinak tyto údaje nezneužít), týkající se zejména osobních a mzdových informací, výsledků laboratorních zkoušek, cenových nabídek a dalších obchodních, výrobních a technických skutečností majících charakter důvěrné povahy a které nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné nebo podléhající ochraně v souladu se zákonem 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; l) podle druhu vykonávané práce využívat výpočetní techniku u SŽDC; m) oznamovat zaměstnavateli změny v údajích předaných formou osobního dotazníku, a to jednak osobního charakteru, tak i zdravotního stavu (změna pracovní schopnosti) apod., které mají vliv např. na daň z příjmů ze závislé činnosti; 20/37

21 n) bezodkladně zaměstnavateli oznámit, že bylo na jeho majetek zahájeno insolvenční řízení dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 2. Další důležité povinnosti zaměstnance: a) ve styku s veřejností a spoluzaměstnanci dodržovat zásady slušného jednání a vystupování; b) podrobovat se stanoveným lékařských prohlídkám; c) podrobit se případnému psychologickému vyšetření, doporučí-li lékař; d) jako podmínku pro řádné naplnění účelu a smyslu závodní léčebně preventivní (pracovně lékařské) péče informovat příslušného lékaře o všech skutečnostech souvisejících s jeho zdravotním stavem; SŽDC pak informovat zejména o případné změně pracovní schopnosti, o adrese ošetřujícího lékaře, u kterého je registrován k soustavné péči a aktuálně oznamovat změnu takového lékaře; e) oznámit bez zbytečného odkladu svému bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, vzdálení se z pracoviště, počátek a konec pracovní neschopnosti, jakož i další skutečnosti, které jsou důvodem jeho nepřítomnosti na pracovišti a tyto řádně doložit; f) upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu nebo ohrožení bezpečnosti provozu, majetku nebo zdraví osob nebo je-li nebezpečí prodlení, upozornit jiného zaměstnance, který může hrozící škodu či ohrožení provozu odvrátit; g) oznámit nadřízenému vedoucímu zaměstnanci veškeré okolnosti, které vzbuzují důvodné podezření z trestné činnosti, jakož i závažné okolnosti související s porušením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; h) používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky v případech, kdy to stanoví interní předpis; i) v povolání a pracovních činnostech, kde to stanoví interní předpis, nosit při výkonu práce stejnokroj; j) požádat SŽDC v souladu s 304 zákoníku práce o udělení předchozího písemného souhlasu k výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti SŽDC, a to před zahájením této činnosti. Souhlas k výkonu výdělečné činnosti, která je jako předmět podnikání zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, uděluje vedoucí zaměstnanec, který je oprávněn k pracovněprávním úkonům Kopie souhlasu se zakládá do osobního spisu zaměstnance. Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu ukončit výdělečnou činnost, jakmile SŽDC svůj souhlas odvolá; k) nenastupovat do práce pod vlivem alkoholických nápojů a jiných návykových látek, nepožívat alkoholické nápoje a jiné návykové látky v pracovní době na pracovišti i mimo ně; l) dodržovat stanovený zákaz kouření na pracovišti a nekouřit na pracovištích, kde pracují i nekuřáci; m) plnit ohlašovací povinnost u pracovních úrazů ve lhůtách stanovených právními předpisy; n) podávat potřebná vysvětlení o plnění svých pracovních povinností svému nadřízenému, případně dalším vedoucím zaměstnancům, dozorčím a kontrolním orgánům SŽDC, které jsou oprávněny taková vysvětlení požadovat, vyjma případů, kdy se zaměstnanec v přímé souvislosti s mimořádnou událostí necítí schopen vysvětlení poskytnout. Neposkytnutí vysvětlení v takovém případě není považováno za porušení povinnosti; o) strpět kontrolu věcí, které z prostor SŽDC odnáší. V případě důvodného podezření z odcizování majetku SŽDC nebo majetku jiných subjektů působících u SŽDC, anebo majetku spoluzaměstnanců, je povinen podrobit se osobní prohlídce. 3. Další důležité povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou součástí části dvacáté první tohoto pracovního řádu Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. 4. Kontrola vynášených věcí se provádí na místech, která jsou SŽDC k tomu určena nebo dle místních podmínek jsou obvykle využívána ke vstupu (vjezdu) nebo výstupu (výjezdu) do objektu nebo z objektu SŽDC, anebo v jeho bezprostřední blízkosti. 21/37