NÁVRH VYTÁPNÍ A NÁVRH OHEVU TEPLÉ VODY V OBJEKTU TRUHLÁSKÉ DÍLNY S ADMINISTRATIVOU

Transkript

1 VŠB-Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Studentská vdecká odborná innost školní rok NÁVRH VYTÁPNÍ A NÁVRH OHEVU TEPLÉ VODY V OBJEKTU TRUHLÁSKÉ DÍLNY S ADMINISTRATIVOU Pedkládá student : Zdenk Balcar Odborný garant : Ing. Petra Tymová Katedra : 225

2 Obsah NÁVRH VYTÁPNÍ A NÁVRH OHEVU TEPLÉ VODY V OBJEKTU TRUHLÁSKÉ DÍLNY S ADMINISTRATIVOU 3 ešitel: Zdenk Balcar 3 Vedoucí práce: Ing. Petra Tymová 3 Anotace 3 1. Obecn 4 2. Základní údaje charakterizující stavbu a její provoz Administrativa Hala 5 3. Tepeln technické vlastnosti konstrukcí 5 4. Tepelné ztráty 5 5. Zdroj tepla Popis kotle ištní kotle 9 6. Návrh ohevu teplé vody Zásobník TUV Regulus RBC Zásobník TUV Regulus RBC Otopná soustava Regulace kotle Závr 13 Použité materiály 13 Pílohy

3 NÁVRH VYTÁPNÍ A NÁVRH OHEVU TEPLÉ VODY V OBJEKTU TRUHLÁSKÉ DÍLNY S ADMINISTRATIVOU ešitel: Vedoucí práce: Zdenk Balcar VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební Ing. Petra Tymová VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební Anotace Žijeme v dob, kdy se každá výrobní, ale i nevýrobní spolenost snaží docílit, co nejvtších zisk, pi co nejmenších nákladech. Na vhodnost návrhu vytápní objektu a návrhu ohevu teplé vody se kladou stále vtší nároky. Dležitou volbou je dále i správná volba paliva. V souasnosti je trend využívání obnovitelných zdroj energie a využívání odpadních materiál. Cílem této práce bylo navrhnout vytápní a ohevu TV truhláské dílny s budovou administrativy práv s využitím odpadních materiál. Samotné truhláství vyprodukuje škálu rzných druh odpadních surovin, jako jsou nap. hobliny, piliny, odezky. Proto by byla škoda tohoto odpadního materiálu nevyužít. Šetí to nejen kapsu majitele, ale i životní prostedí. Annotation We live at the time, when every production and nonproductive company is trying to reach for the biggest profits with the minimal goods. All the time the biggest pretensoins are setting on the pertinency of suggestion of heating object and suggestion of heating-up warm water. Important election is the right choice of fuel. The present trend is exploitation of renewable source energy and exploitation of outlet materials. This work target was to propose the heating and heating-up warm water in joiner s workshop with office work building by using the outlet materials. The joinery produced lots of different kind of outlet materials for example: wood-shavings, saw-dust, chippings. It will be the waste of the outlet materials if we leave it unused. The outlet materials is saving us not only a pocket of owner, but also is saving us a environment

4 1. Obecn Význam energie z biomasy se nejen v zahranií, ale i u nás stále zvyšuje. Je to dsledkem poteby úspor fosilních zdroj energie ve snaze omezit jejich využívání, pedevším vzhledem k poškozování životního prostedí. Rozvojem fytoenergetiky se zaaly zabývat nkteré státy Evropy již cca ped 20 lety. Jako píklad lze jmenovat Švédsko, Finsko, Dánsko, Rakousko aj. Stupe využívání biomasy pro energii je proto v jednotlivých státech do znané míry i odrazem toho, jak dlouho se zde fytoenergetika prosazuje. Biomasu je možné využívat pímým spalováním i k výrob ušlechtilých paliv, které podstatn mén zatžují životní prostedí než klasická paliva (erné, hndé uhlí, lignit, ropa,...). Její výroba je pro životní prostedí spíše pínosem (likvidace odpad, zalesování nevyužité a asto nevyužitelné pdy), než dobývání fosilních paliv. V eské republice jsou vzhledem k velké rozloze pdy, která je využívána k zemdlským a lesnickým úelm (asi 87 % z celkové rozlohy), dobré podmínky pro energetické využití biomasy. K energetickým úelm je možné využít asi 8 mil. tun pevné biomasy. Cílem této práce je pak snaha o návrh optimální technologie vytápní v truhláské díln, vetn budovy administrativy, a to i návrh ohevu teplé vody (dále jen TV) s využitím devného odpadu z výroby. 2. Základní údaje charakterizující stavbu a její provoz Objekt je lenn do dvou ástí. První ást je budova administrativy, která má dv nadzemní podlaží (1.NP a 2.NP). Druhá ást objektu je tvoena budovou truhláské dílny, která je jednopodlažní. Celkový objekt je nepodsklepen a je navržen jako samostatn stojící. Pdorysné rozmry celého objektu jsou 48,10 x 25,00 m. Budova haly má pitom rozmry 30,50 x 25,00 m a budova administrativy 17,60 x 25,00 m. Terén kolem objektu je rovný až složitý. Ob budovy tvoí dva dilataní celky (dilatace tvoena vložením extrudovaného polystyrenu o tloušce 50 mm od základ až po stechu haly). Hlavní vchod do administrativní budovy je pes terasu. Vchod je bezbariérový, protože na vstupní terasu navazuje rampa pro vozíkáe. Terasa je chránna ped povtrností druhým nadzemním podlažím. Nosný sloup pístešku je z železobetonu. Zastavná plocha iní 1079 m 2, obestavený prostor 5548 m Administrativa V pízemí se nachází prodejna výrobk spolenosti, jídelna, sociální zázemí pro zamstnance a vrátnice. V 2.NP se nachází kanceláe se správou spolenosti, sociální zaízení a kuchyka. Konstrukní výška budovy je v 1.NP 3,700 m a svtlá výška je 3,050 m respektive 3,350 m

5 2.2. Hala Jedná se o jednopodlažní budovu, ve které se nacházejí dílny, sklady, výdej a píjem materiál a výrobk, sociální zázemí zamstnanc, kotelna a sklad paliva. Konstrukní výška budovy je 4,000 m. Svtlá výška je pak 3,500 m. 3. Tepeln technické vlastnosti konstrukcí V následující tabulce jsou uvedeny požadované a vypotené hodnoty souitele prostupu tepla U resp. U N. Podrobnjší popis jednotlivých konstrukcí objekt jsou uvedeny v Píloze.1. Název konstrukce Vypotená hodnota souinitele prostupu tepla U [W/m 2 K] Požadovaná hodnota souinitele prostupu tepla U N [W/m 2 K] Obvodová stna - administrativa 0,29 0,38 Obvodová stna hala 0,25 0,38 Vnitní nosná ze 0,72 1,30 Píka 150 mm 1,85 2,70 Píka 100 mm 2,59 2,70 Podlaha na terénu dlažba 0,28 0,30 Podlaha na terénu STONBLEND 0,27 0,30 Strop nad 1.NP - dlažba 0,28 1,05 Strop nad 1.NP koberec 0,28 1,05 Strop nad 1.NP PVC 0,28 1,05 Plochá stecha administrativa 0,20 0,30 Podhled hala 0,28 0,30 4. Tepelné ztráty Výpoet tepelných ztrát jednotlivých místností vypovídá o jejich celkové energetické náronosti. Díky nim se lze rozhodnout pro druh a velikost otopných tles. Výpoet byl proveden v programu ZTRÁTY 2002 ve smyslu norem SN , SN a vyhlášky. 291/2001 Sb., v návaznosti na již zmínné tepeln technické posouzení konstrukcí pro venkovní návrhovou teplotu -15 C. Podrobnjší vyjádení výsledk tepelných ztrát je uvedeno v Píloze.2. Tepelné ztráty objektu iní 45, 060 kw

6 5. Zdroj tepla Zdrojem tepla pro vytápní byl zvolen zplyovací teplovodní kotel na spalování deva a devného odpadu - VIGAS 60. Jmenovitý výkon kotle je 60 kw. Kotel je uren pro spalování suché devné hmoty od pilin až po polena. V našem pípad je zvoleno jako palivo devný odpad z truhláské dílny (hobliny, odezky) a jako alternativa pi nedostatku tohoto odpadu jsou zvoleny devné peletky, brikety a polena. Odpadní materiál z dílen bude skladován v místnosti skladu paliva. Zde budou umístny ti kóje. První o rozmrech 1,4 x 0,8 a výšce 0,8 m bude pod oknem a bude opatena uzavíratelným víkem. Druhá kóje o rozmrech 1,0 x 1,0 a výšce 1,6 m bude také opatena víkem a bude umístna vedle první kóje. Ob tyto uzavíratelné kóje budou sloužit jako sklad pro drobný odpadní materiál a hobliny. Tetí kóje o rozmrech 1,0 x 2,2 m bude sloužit pro odpad jako jsou nap. kusy prken, desek apod. Dále zde bude vyhrazena plocha pro umístní dvou europalet (1 eurotaleta má rozmry 1,2 x 0,8 m), na kterých se budou skladovat devné brikety, jako náhradní palivo v pípad, že nebude dostatené množství již zmínného odpadu. Ve skladu je poítáno s umístním cirkulaní pily pro zkracování materiálu na potebnou délku danou velikostí plnícího otvoru kotle. Piliny z provozu dílny se pímo spalovat nebudou, protože budou použity na zpeletování. Vycházíme ale z toho, že práv odpad bude prioritou pro spalování a to jak z dvodu prostorových, tak i z dvodu ekonomických. Ke spalování paliva dochází zpsobem zplyování. Podstata zplyování spoívá v tepelném rozkladu organických a anorganických látek v uzavené komoe kotle za mírného petlaku primárního vzduchu vytváeného tlakovým ventilátorem. Proces zplyování probíhá v zásobníku kotle, nad žárobetonovou tryskou. V první fázi dochází k vysoušení a uvolování prchavých složek z paliva. V druhé fázi se uvolnné plyny smíchají v prostoru trysek s pedehátým sekundárním vzduchem a vytvoí hoící sms plyn. Ve tetí fázi dochází ke shoení plyn ve spalovacím prostoru kotle a odvedení spalin pes trubkový výmník tepla do komínu. Úinnost, výkon a délku hoení lze ovlivnit rozmrem, plochou a vlhkostí paliva. Na tchto parametrech závisí množství uvolnného plynu. ím je zplyovací plocha vyšší, tím se vyvine vyšší množství plynu. Tvrdé druhy deva se odplyují pomaleji a udržují ohe déle. Doporuená vlhkost deva je v rozmezí %. Výrobce tohoto kotle uvádí, že jedno naplnní kotle vystaí na 8 12 hodin jeho provozu. Teplotní spád celé soustavy je 75/65 C 5.1. Popis kotle Kotel je svaen z kotlových ocelových plech tloušky 4 a 6 mm. Vnitní ásti kotl jsou svaené z plech tloušky 6 mm, ostatní ásti jsou svaeny z plech tloušky 4 mm. Výmník kotle je svaen z ocelových trubek. Stna je zhotovena ze žárobetonové smsi, ve spalovacím prostoru jsou použité tvárnice. Tepelnou izolaci kotle tvoí izolaní materiál Nobasil

7 Obrázek. 1: Schématický nárt kotle VIGAS 60 Obrázek. 2: Schématický ez kotle VIGAS Regulace AK Horní dvíka 3. Táhlo komínové klapky 4. Prostor zásobníku 5.Vedení primárního vzduchu 6. Klapka ventilátoru 7. Ventilátor 8. Kryt ventilátoru 9. Žárobetonová tryska 10. Clona sek. vzduchu 11. Uzávr dvíek 12. Šamotové cihly 13. Spodní dvíka 14. Komínové hrdlo 15. Víko výmníku 16. Zatápcí klapka 17. Horní zadní kryt 18. Hrdlo výstupní vody 19. Horní pední kryt 20. Teplomr 21. Tepelná pojistka 22. Trubky výmníku 23. Žárobetonová stna 24. Sekundární vzduch 25. Spalovací komora 26. Smr spalin 27. Hrdlo vratné vody 28. Napouštcí hrdlo 29. Vymetací škrabka 30.Vymetací škrabka 31 Vymetací háek - 7 -

8 Tabulka. 1: Technické údaje kotle VIGAS 60 Jmenovitý výkon kotle kw 60 Tídní kotle podle EN Palivo devo do max.vlkosti 20% Rozsah výkonu kw Spoteba paliva pi jmen.výkonu kg/hod 19 Úinnost % 82 Náhradní palivo Devný odpad, štpky, piliny, pilinové brikety Komínový tah mbar 0,15-0,2 Rozsah nastavení teploty 0 C Hmotnost kg 760 Výška s regulací A mm 1420 Výška výstupního hrdla B mm 1400 Výška vstupního hrdla C mm 215 Výška napouštcího ventilu D mm 135 Výška komínového hrdla E mm 1170 Šíka vracení táhla F mm 785 Šíka s opláštním G mm 760 Hloubka H mm 1260 Výstupní hrdlo I mm 520 Prmr odtahového hrdla J mm 194 Rozmr od hrany kotle K mm 880 Rozestup nátrubk L mm 70 Prmr vstupního hrdla G/mm DN 70 Prmr výstupního hrdla G/mm DN 70 Prmr napouštcího otvoru G 3/4 Objem vodní nápln l 180 Teplota spalin Pi jmenovitém výkonu 0 C 240 Pi minimálním výkonu 0 C 150 Emise CO % do 0,2 Emise Nox % do 0,01 Hloubka plnícího otvoru mm 750 Výška plnícího otvoru mm 730 Šíka plnícího otvoru mm 575 Rozmry plnícího otvoru (š-v) mm Max. Hmotnost paliva kg 80 Objem plnící komory l 315 Hlunost db 51,4 Elektrický píkon W 140 Naptí/frekvence V/Hz 230ACV/50-8 -

9 5.2. ištní kotle Pi optimálním hoení paliva a dodržení minimální teploty vratné vody 60 C se zásobníkový prostor, dohoívací prostor a výmník zanášejí minimáln. Pi použití vlhkého paliva dochází na stnách zásobníkové komory ke kondenzaci vodní páry, ím se na povrchu vytváí povlak dehtu. Tento dehet v komoe je žádoucí 1 x týdn oistit škrabkou. Jestliže se nachází v prostoru zásobníku nadmrné množství popela, který nepepadl pes trysku do šamotové spalovací komory, je výhodné popel podle poteby odstranit. Zvýšit tak objem prostoru zásobník na pvodní velikost. Výmník je potebné 1 x za msíc peistit vymetací škrabkou. Pi ištní výmníku je potebné složit víko, ím se uvolní pístup k trubkám výmníku. Saze napadané za spalovací komoru je poteba vymést škrabkou. Popelový prach, který se usazuje ve spalovací komoe, postauje vymetat 1 x za 3-5 dn podle poteby. Jestliže se ve velké míe jako palivo používají piliny, je potebné minimáln 1x za topnou sezónu peistit potrubný systém vzduchu. Po složení krytu ventilátoru a plechového krytu vzduchu se uvolní pístup ke dvou trubkám. Z tchto nejlépe za pomoci vysavae je nutné vysát napadaný materiál a pekontrolovat jejich prchodnost. 6. Návrh ohevu teplé vody Návrh je proveden pro 35 osob z toho je 20 osob pracovník dílny a 15 osob je pracovníku v administrativní budov. Z výpotu, který je uveden v Píloze. 3 vychází, že pro ohev teplé vody jsou navrhnuty 2 zásobníky REGULUS RBC o objemech 300 l a 200 l. Ohev teplé vody je navržen do dvou kombinací a to na ohev teplé vody v zimním období a ohev teplé vody v letním období. V zimním období bude ohev teplé vody provádn pedevším kotlem a v letním období se bude používat pedevším ohev topným tlesem REGULUS výkonu 4,5 kw a délky 320 mm z niklované mdi a závitu G 6/4. Tyto tlesa budou umístna v obou tchto zásobnících. 6.1 Zásobník TUV Regulus RBC 300 Zásobník obsahuje jeden topný had a je osazen polyuretanovou izolací tl. 50 mm a vnjším pláštm z PVC. Vnitní povrch zásobníku je smaltován dle normy DIN Zásobník je vybaven magnesiovou anodou. Plocha topného hada je 1,7 m 2 s výkonem 51 kw pi prtoku 1250 l/hod. Maximální provozní tlak je 1,0 MPa. Maximální provozní teplota je 95 C. 6.2 Zásobník TUV Regulus RBC 200 Zásobník obsahuje jeden topný hada a je osazen polyuretanovou izolací tl. 50mm a vnjším pláštm z PVC. Vnitní povrch zásobníku je smaltován dle normy DIN Zásobník je vybaven magnesiovou anodou. Plocha topného hada - 9 -

10 je 1,7 m 2 s výkonem 44 kw pi prtoku 1088 l/hod. Maximální provozní tlak je 1,0 MPa. Maximální provozní teplota je 95 C. Technické parametry: RBC 300 RBC 200 Objem 300 l 200 l Výkon 51 kw 44 kw Prtok topné vody 1,25 m 3 /h 1,08 m 3 /h Rozmry 600 / 1760 mm 600 / 1270 mm Hmotnost 150kg 115 kg Obrázek. 3: Schématický ez zásobníku REGULUS RBC RBC 300 l RBC 200l B C F G H L M N ¾ ¾ -916 P ext int A - píruba B - elektrické topné tleso C - teplomr H - výška F - studená voda G - topná voda - zpáteka L - topná voda - pívod M - jímka pro idlo N - cirkulace P- TUV ext - prmr s izolací int - prmr bez izolace Rozmry uvedeny v mm

11 7. Otopná soustava V projektu vytápní je použita dvoutrubková otopná soustava s nuceným obhem, kde jsou tlesa navzájem propojena paraleln, tzn. že mžeme jasn rozlišit potrubí pívodní a vratné. Všechna tlesa pracují se stejnými teplotními parametry otopné vody. Tento systém jsem zvolil pro svou provozní spolehlivost, hydraulickou i tepelnou stabilitu a relativní vzájemnou nezávislost otopných tles (tzn. možnost individuální regulace otopného výkonu tlesa). Soustavu mžeme rozdlit do ty okruh. První, kotlový okruh je od kotle do soustavy sbrae a rozdlovae. Z rozluovae se pak dále vtví na dva vytápcí okruhy vtev 1 a vtev 2 a na okruh ohevu teplé vody. Teplotní spád celé soustavy jsem zvolil 75/65 C. Požadovaná teplota se dociluje smšováním vody jdoucí z rozdlovae s vodou, která se vrací z otopných tles do sbrae a je chladnjší. V systému vtví vycházejících ze sbrae resp. rozdlovae, budou navrženy celkem ti trojcestné smšovací ventily s pepouštcími ventily a erpadly (na každou vtev bude umístna vždy jedna armatura). Další erpadlo pak bude navrženo na kotlovém okruhu. Obrázek. 4: Schématický zapojení otopné soustavy

12 8. Regulace kotle Kotel je vybaven elektronickou regulací AK Tato regulace spluje požadavky na nenáronou obsluhu a zárove umožuje ovládat nkolik vytápcích okruh souasn. Je možné pipojit obhové erpadla, prostorový regulátor teploty nebo odtahový ventilátor. Umožuje asovou a teplotní regulaci kotle s týdenním programem. Signalizuje vyhoení paliva, odstavení kotle nebo poruchu s jejím nápisem. V procesu zplyování sleduje zmnu teploty a podle poteby zvyšuje nebo snižuje otáky tlakového ventilátoru. Obrázek. 4: Schéma regulace systému T ext venkovní teplomr T v1 teplomr vtev1 T v2 teplomr vtev1 T tv teplomr teplá voda 1 rozšiující regulace AK pokojový termostat 3 pokojový termostat Obrázek. 5: Elektronická regulace AK

13 9. Závr V této práci jsem se vnoval návrhu vytápní a návrhu ohevu teplé vody v budov truhláské dílny a administrativy. Budova byla rozdlena do dvou ástí na objekt haly a objekt administrativy. Ob dv budovy jsou navrženy z klasických stavebních materiál, a to takovým zpsobem, aby vyhovovaly požadavkm na tepelnou pohodu a provozní požadavky. Provozn jsou objekty navrženy tak, aby se nerušily pracovní celky navzájem. Objekt je lenn na provoz istý (administrativa vetn sociálních zaízení) a na provoz špinavý (hala, sklady a sociálních zaízení pro výrobu). Je zajištno to, že pracovníci ze špinavého provozu nechodí do istého provozu. Specifikum objektu je v tom, že jsou zde navrženy dva druhy stešních konstrukcí - plochá stecha a devný vazník se zavšeným podhledem. Zpsob vytápní a zpsob TV jsem ešil rozdlením vytápní do tyech jednotlivých okruh. První okruh topný, je od kotle k rozdlovai a sbrai. Z rozdlovae vycházejí ti vtve. Jedna vtev je na ohev teplé vody a zbylé dv vtve jsou použity k vytápní otopných tles v hale a v administrativ. Systém ohevu TV vychází z pedpokladu, že v otopném období bude využíván pro ohev kotel. V letním období vycházím z pedpokladu, že by bylo zbytené topit každý den, proto jsem navrhl v zásobnících teplé vody topná elektrická tlesa. Tyto tlesa jsou navrženy tak, aby v letních msících pokryly požadavek na ohev. Vytápní vychází z toho, že se bude kombinovat palivo. Pednost se v tomto pípad bude dávat odpadnímu materiálu z výroby, aby nevznikalo pebytené hromadní tohoto materiálu. V okamžiku, kdy se tento materiál spotebuje bude použito devných pelet, briket a polen. Celý systém jsem se snažil navrhnout tak, aby byl zajištn co nejvtší uživatelský komfort a co nejmenší poteba obsluhy. Použité materiály Použitá literatura: Internet: Technické materiály firmy B - agro CZ

14 Pílohy PÍLOHA.1 Tepeln technické vlastnosti konstrukcí Obvodová stna administrativa tl 400mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Omítka Poroterm TO 25 Zdivo POROTERM TM 365 P+D 365 Omítka POROTERM TO 15 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 0,38 W / m 2 K U = 0,29 W / m 2 K Obvodová stna hala tl 400mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Omítka vápenocementová 12 Zdivo POROTERM 30 P+D 300 Omítka vápenocementová 5 Extrudovaný polystyrén 80 Omítka RÖFIX Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 0,38 W / m 2 K U = 0,25W / m 2 K Vnitní nosná stna tl. 300 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Omítka vápenocementová 27,5 Zdivo POROTERM 30 P+D 245 Omítka vápenocementová 27,5 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 1,30 W / m 2 K U = 0,72W / m 2 K

15 Píka tl 150 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Omítka vápenocementová 15 Zdivo POROTERM 11,5 P+D 115 Omítka vápenocementová 20 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 2,70 W / m 2 K U = 1,85 W / m 2 K Píka tl 100 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Omítka vápenocementová 15 Zdivo z cihel plných 65 Omítka vápenocementová 20 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 2,70 W / m 2 K U = 2,59 W / m 2 K Podlaha na terénu dlažba tl 180 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Dlažba keramická 8 Stavební tmel 2 Cementový potr 45 PE folie - Rockwool Steprock ND x penetraní nátr + 2 x bitagit 5 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 0,30 W / m 2 K U = 0,28 W / m 2 K

16 Podlaha na terénu STONBLEND tl 180 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] STONBLEND CSI HDI Systém 75 PE folie - Rockwool Steprock ND x penetraní nátr + 2 x bitagit 5 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 0,30 W / m 2 K U = 0,27 W / m 2 K Strop nad 1.NP Dlažba tl. 350 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Dlažba keramická 8 Stavební tmel 2 Cementový potr 40 PE folie - Rockwool Steprock ND 120 PE folie - Železobetonová stropní deska 160 Omítka vápenocementová 20 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 1,05 W / m 2 K U = 0,28 W / m 2 K Strop nad 1.NP Koberec tl. 350 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Koberec 3,8 Geodrain Cementový potr 46 PE folie - Rockwool Steprock ND 120 PE folie - Železobetonová stropní deska 160 Omítka vápenocementová 20 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 1,05 W / m 2 K U = 0,28 W / m 2 K

17 Strop nad 1.NP PVC tl. 350 mm Skladba konstrukce Tlouška [mm] Podlahová krytina VINYTEX 2 Geodrain Cementový potr 48 PE folie - Rockwool Steprock ND 120 PE folie - Železobetonová stropní deska 160 Omítka vápenocementová 20 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 1,05 W / m 2 K U = 0,28 W / m 2 K Plochá stecha nad administrativou Skladba konstrukce Tlouška [mm] Omítka vápenocementová 20 Železobetonová deska 150 PE folie - Rockwool Dachrock 150 Spádové desky Rockwool 40 Bitagit 1,5 Polyelanst extra MK 5 3,5 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 0,30 W / m 2 K U = 0,20 W / m 2 K Podhled v hale Skladba konstrukce Tlouška [mm] Sádrokarton Knauf 15 PE folie - Rockwool Dachrock 140 Jutafol D 1 Požadavek na souinitele prostupu tepla Vypotený souinitel prostupu tepla U n = 0,30 W / m 2 K U = 0,28 W / m 2 K

18 PÍLOHA.2 Výpoet tepelných ztrát ZÁVRENÁ PEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Teplotní oblast (vnjší návrhová teplota) Te : C Ozna. Název Tep- Vytápná Objem Celk. % z Podíl NP/.m. místnosti lota plocha V [m3] ztráta celk. Qc/(Ti-Te) Ti Af[m2] Qc [W] Qc [W/K] 1/ 3 Kantýna % / 2 Chodba % / 6 Šatna muži % / 7 Sprchy muži % / 24 Denní místn % / 22 Dílna % / 23 Sklad výrob % / 27 Píjem a vý % / 20 Chodba % / 19 Dílna % / 14 Chodba % / 13 Prodejna % / 4 Vrátnice % / 1 Zádveí % / 9 WC invalidé % / 8 WC % / 28 Chodba % / 21 Sklad % / 17 WC muži % / 10 Šatny ženy % / 11 Sprchy ženy % / 15 Zásobník TU % / 16 WC ženy % / 103 editel % / 101 Chodba % / 105 Zasedací mí % / 104 Pokladna % / 111 Sklad % / 110 Kancelá % / 102 Sekretariát % / 106 Kuchyka % / 108 WC muži % / 109 WC ženy % 2.38 Souet: %

19 CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Suma všech tepelných ztrát Qc : kw % Tepelná ztráta prostupem Qp : kw 70.8 % Tepelná ztráta vtráním Qv : kw 29.2 % Tep. ztráta prostupem (s vlivem pirážky 1+p1+p2+p3): Plocha: Qp/m2: SO : kw 16.0 % m kw/m2 OZ : kw 13.9 % m kw/m2 SN : kw 2.7 % m kw/m2 DO : kw 4.2 % 26.6 m kw/m2 P : kw 9.1 % m kw/m2 ST : kw 0.2 % m kw/m2 DN : kw 0.1 % m kw/m2 PD : kw 15.2 % m kw/m2 OS : kw 2.4 % 24.8 m kw/m2 PS : kw 7.0 % m kw/m2 PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PEDPIS: Celková tepelná charakteristika budovy - SN (1994): q,c = 0.32 W/m3K Mrná tepelná ztráta (pro elektrické vytápní): Qv,skut = 0.32 W/m3K Poznámka: Do mrné tep. ztráty Qv jsou zapoteny jen místnosti oznaené jako vytápné. Spoteba energie na vytápní - STN , Zmena 5 (1997): E1 = kwh/m3,rok PIBLIŽNÁ MRNÁ POTEBA TEPLA NA VYTÁPNÍ PODLE STN (2002): Uvažované hodnoty : - obestavný objem Vb = m3 - prmr. vnitní teplota Ti = 17.8 C - vnjší teplota Te = C - násobnost výmny n = 0,5 1/h - prm. výkon int. zdroj tepla = 4 W/m2 - propustnost oken g = 0,5 - energie slun. záení = 200 kwh/m2,a Uvedená propustnost a energie sluneního záení se uvažují pro všechna okna vzhledem k tomu, že souástí zadání není popis orientací oken a jejich propustností. Poteba tepla ke krytí tepelných ztrát prostupem Qt: Poteba tepla ke krytí tepelných ztrát vtráním Qv: Pibližný tepelný zisk ze sluneního záení Qs: Pibližný tepelný zisk z vnitních zdroj tepla Qi: Výsledná poteba tepla na vytápní Qh: kwh/a kwh/a kwh/a kwh/a kwh/a Vypotená pibližná mrná poteba tepla E1 = kwh/m3,rok

20 MRNÁ POTEBA TEPLA NA VYTÁPNÍ PODLE VYHLÁŠKY MPO. 291/2001 Sb. A SN (2002): Uvažované hodnoty : - objem vytápných ástí budovy V = m3 - plocha ochlazovaných konstrukcí A = m2 - pevažující prm. vnitní teplota Ti = 17.8 C - prm. sou. prostupu U,em = 0.17 W/m2K Poteba tepla ke krytí tepelných ztrát prostupem Evp: MWh/a Poteba tepla ke krytí tepelných ztrát vtráním Evv: MWh/a Tepelný zisk z vnitních zdroj tepla Evz: MWh/a Tepelný zisk ze sluneního záení Ezs: MWh/a Využitelnost tepelných zisk: 0.9 Výsledná poteba tepla pro vytápní Er: MWh/a (pro budovu s instalovanou automatickou regulací vytápcího zaízení) Výsledná poteba tepla pro vytápní Er: MWh/a (pro budovu bez automatické regulace vytápcího zaízení) budova s regulací bez regulace Vypotená mrná poteba tepla e,v: 16.7 kwh/m3a 24.8 kwh/m3a STUPE ENERGETICKÉ NÁRONOSTI PODLE SN (2002): Požadovaná mrná poteba tepla na vytápní ev,n: 45.7 kwh/m3,a budova s regulací bez regulace Stupe energetické náronosti SEN: 37 % 54 % STOP, Ztráty

21 VYHODNOCENÍ VÝSLEDK POSOUZENÍ PODLE SN (2002) Název úlohy: Truhláská dílna s budov Rekapitulace vstupních dat: Objem vytápných zón budovy V = 5547,8 m3 Plocha ohraniujících konstrukcí A = 5337,4 m2 Podrobný výpis vstupních dat popisujících okrajové podmínky a obalové konstrukce je uveden v protokolu o výpotu programu Ztraty. Energetická náronost budovy (l. 9) Požadavek: max.mrná spoteba tepla e,vn = 45,7 kwh/m3a Výsledky výpotu: mrná spoteba energie e,v = 16,7 kwh/m3a Hodnota e,v zahrnuje i tepelné zisky - objekt má automatickou regulaci vytápní. e,v < e,vn... POŽADAVEK JE SPLNN. Ztráty 2002, (c) 2002 Svoboda Software Legenda: SO stna ochlazovaná SN stna neochlazovaná P podlaha ST strop PS plochá stecha PD podhled se stechou OZ okno DN dvee ochlazované DN dvee neochlazované OS okenní system

22 PÍLOHA.3 - Poteba teplé vody Návrh je proveden pro 35 osob z toho je 20 osob pracovník dílny a 15 osob je pracovníku v administrativní budov. a) mytí osob V 2p = V o + V j + V n V o = V 2pi. n n - poet osob V 2pi - spoteba TUV b) mytí nádobí V o = 0,002. (20 +15) +0, = 0,445 m 3 /den V j = n j. V 2pj = 0 n j - poet jídel c) úklid a mytí podlahy V u = n j. V 2pj n j - poet jednotkových ploch V u = 13,22. 0,02 = 0,2644 m 3 /den V 2p = 0, ,2644 = 0,7094 m 3 /den Denní poteba tepla pro ohev TUV Stanovení poteby tepla, odebraného z ohívae bhem dne v kwh.den -1 E 2p = E 2t + E 2z Teoretické teplo odebrané z ohívae TUV bhem dne E 2t = c. V 2p. (t 2 t 1 ) = = 1,163. 0,7094. (55-10) = 37,126 kwh/den c - mrná tepelná kapacita vody (c = 1,163 kwh.m -3.K -1 ) V 2p - celková poteba TUV za den [m 3.den -1 ] t 2 - teplota oháté vody [ C] t 1 - teplota studené vody [ C]

23 Teplo ztracené pi ohevu a doprav teplé vody bhem dne E 2z = E 2t. z + E za = 37,126. 0,5 + 2,577 = 21,14 kwh/den E zc = d. 10 W/m. 8 hod = = 32, = 2,28 kwh/den E p2 = E p1 = 37, ,14 = 58,266 kwh/den E 2t - teoretické teplo odebírané z ohívae [kwh.den -1 ] E 2z - ztráta cirkulaním potrubím [kwh.den -1 ] z - pomrná ztráta pi ohevu a doprav (z = 0,5 objektový ohev) Denní asové procentuální odbry TUV as [hod] Odbr TUV [%] E [kwh] % 29, % 8, % 20,

24 Velikost zásobníku TUV Emax 23,79 3 Vz = = = 0,4546m = 455l c ( t t ) 1,163 (55 10) 2 1 návrh 1 x REGULUS RBC 200 l a 1 x REGULUS RBC 300 l Výkon zdroje pro ohev TUV E p 58,266 Qu = = = 7, 28kW τ