Základní uživatelský kurz informačních technologií 1.ročníky - tercie

Transkript

1 Gymnázium F.X.Šaldy v Liberci Základní uživatelský kurz informačních technologií 1.ročníky - tercie

2 Pavel Taibr, pro vnitřní potřebu Gymnázia F.X.Šaldy v Liberci

3 Obsah 1 Pojmy Informatika a ICT Algoritmy Stavba algoritmu Základní struktury v algoritmech Principy řešení algoritmů Algoritmický jazyk Operace v algoritmech Základní druhy algoritmů a jejich řešení Počítač Stručná data z historie Oblasti užití počítačů Počítačový standard Základní provedení počítačů Části počítače Základní jednotka Mechaniky Pevný disk Zdroj Periferie počítače Soubor Software Program Operační systém MS DOS Windows Uživatelský software Viry Textový editor Základní pojmy Objekty Tvorba dokumentu odborného textu Úvodní stránka Obsah Vlastní práce Zdroje a literatura Kalkulační program Základní pojmy Funkce v programu Prezentační program Grafický program Nejčastější grafické formáty Základní práce s grafickými formáty a fotografiemi Internet Hlavní funkce internetu Elektronická pošta HTML dokumenty Základy jazyka HTML Přílohy: PRAVIDLA PRO PŘÍSTUP DO ŠKOLNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A SÍTĚ INTERNET NA GYMNÁZIU F.X.ŠALDY V LIBERCI PROVOZNÍ ŘÁD UČEBNY P1 - P Citace zdrojů a pramenů u odborného textu Studijní a doporučené zdroje Literatura a učebnice Internet... 28

4

5 c) opakuj (tělo cyklu) dokud (podmínka) 1 Pojmy Informatika a ICT d) pokud (podmínka) opakuj (tělo cyklu) anglické verze: Informatika je obor zabývající se algoritmy a řešením úloh a problémů s výpočetní technikou - na počítačích. (rozdílná je informatorika - teorie informace a dokumentace informací). pro b) for i=1 to 10 step 1 do c) repeat (tělo cyklu) until (podmínka) d) while (podmínka cyklu) do (tělo) Informatika je součástí vzdělávací oblasti ICT informační a komunikační technologie. Některé zdroje užívají zkráceného pojmu IT. C) větvení (branch) - vývoj v algoritmu do minimálně dvou směrů. Formulace: Hlavním cílem výuky informatiky v základním kurzu je naučit se ovládat počítač a umět jej účinně využívat především pro studium na střední a vysoké škole. a) je-li (podmínka) pak (cesta 1) jinak (cesta 2) b) v případě, že (výběr) proveď 1.1 Algoritmy anglicky: a) if... then... else... Algoritmus - přesný a srozumitelný sled operací (instrukcí, kroků) vedoucích k řešení úlohy, problému. b) if case... I v běžném životě se setkáme s celou řadou algoritmů (denní režim, návody, pracovní postupy, kuchařky a pod.) Stavba algoritmu Algoritmus má většinou tři základní části: 1. vstup - na vstupu se zadávají známé skutečnosti a požadavky na zpracování úlohy. 2. zpracování - při zpracování dochází k aritmetickým, logickým a relačním operacím vedoucím k řešení úlohy. D) procedury - dílčí algoritmy, podprogramy. 3. výstup - výstup je oznámení výsledků uživateli (na monitor, tiskárnu a pod.) Principy řešení algoritmů Pozn.: někdy je možné 1. část vynechat. a) Analýza úlohy - jejím úkolem je zjistit charakter problému, úlohy (matematické řešení, logické struktury, pravidla, výběr software a typu výpočetní techniky a pod.) Základní struktury v algoritmech A) sekvence (sequence) - prostý sled kroků bez složitějších struktur, jeden krok je následován druhým. b) Komplexní algoritmizace (rozvržení úlohy do algoritmické struktury) 1. vstup C c) Dílčí algoritmizace (rozdělení úlohy na malé snadněji řešitelné celky, zápis konkrétního algoritmu) 2. V:=celé_číslo(C) 3. tiskni V d) Převod na počítač - překlad do programovacího jazyka, konstrukce maker B) cyklus (iteration) - opakování určitého úseku algoritmu (aspoň jednoho kroku po určitou dobu). e) Zápis do softwarového prostředí na PC užití programovacího jazyka Delphi, C++, Java, PHP či HTML. f) Odladění - odstranění drobných chyb nedostatků, provádí se již při psaní programu. a g) Aplikace uživateli vytvoření produktu, který si uživatel koupí, stáhne, nakopírování na nosič CD, DVD apod Algoritmický jazyk V jazyce algoritmů (a vlastně počítačů) se užívá se ustálených slov a výrazů (klíčových slov), ty mají specifické znaky. Vychází z hovorového jazyka, matematických výrazů, nejčastěji však z angličtiny. Je možné užívat (pro větší srozumitelnost) i češtiny. Základní součásti: Formulace: - abeceda (A, N, X, g, j, h, atd. min 26 znaků anglická abeceda, česká jich má díky diakritickým znaménkům více) - je nutná pro konstrukci klíčových slov a identifikátorů algoritmus. a) opakuj 5x b) pro i=1 do 10 krok 1 prováděj (dělej) -1-

6 1.1.6 Základní druhy algoritmů a jejich řešení - pomocná znaménka (,.! " [ ] { } ; : a pod.) vykonávají nejčastěji funkci oddělovačů. - číslice: (0-9) - slouží k vyjadřování čísel, to může být velmi rozdílné. A) převodní a) převody číselných soustav - proměnné: numerické, řetězcové, indexované (pole - array), logické, datové a další. Dvojková soustava - binární - základem je číslo 2, používá dva znaky 0,1, těmto znakům se říká 'bit' (binary digit - dvojková číslice), zaznamenávají pouze dva stavy (to je právě využito u počítačů). - operandy: aritmetické (+ - * / ^), relační (< > = <= >= <>), logické (OR, NOT, AND). V převodu do desítkové soustavy je desítkové číslo součtem násobků mocnin čísla 2, přičemž nejnižší poziční váhu mají číslice vpravo Operace v algoritmech - aritmetické +, -, *, /, ^ umocňování sčítání, odčítání, násobení, dělení, Odmocňování se provádí umocňováním s 5. V exponentem ve tvaru zlomku - např. 51/2 je algoritmickém zápisu pak: 5^(1/2). Např. binární tvar: = = = = 93 V převodu z desítkové do dvojkové soustavy postupujeme obráceně, když z desítkového čísla postupně odečítáme mocniny dvou. - logické AND - a zároveň Např. při převodu 57 to je 32, 16, 8 a 1, což znamená binární tvar v podmínkách typu: A>0 AND dělitelné 3 K převodu též stačí zaznamenávat zbytky při celočíselném dělení desítkového čísla 2 až do té chvíle, kdy výsledek je roven nule. Binární tvar je pak obrácený sled zbytků. (Podobně můžeme i postupovat při převodu jiných soustav - trojkové, osmičkové a pod.) b) OR- nebo c) NOT - ne, neplatí že - relační b) převody fyzikálních veličin =, <, >, <=, >=, <> Různé operátory mají různou prioritu ve vyhodnocování operací, např. - násobení resp. dělení má přednost před sčítáním resp. odčítáním, NOT má přednost před AND a pod. (viz matematické zákony). Algoritmů se užívá hlavně u takových převodů, kde převodní poměry nejsou násobky 10N. Např. u převodů časových údajů. Pozn. závorky mohou tuto prioritu operátorů zrušit. - hodin v desetinném vyjádření na celé hodiny, minuty a sekundy - sekund na celé hodiny, minuty a sekundy - textové - převody anglosaských délkových jednotek (míle, yardy, stopy a palce) Pomocí nich můžeme pracovat s textovými řetězci. Např. & (ampersand) v Excelu slučuje (sčítá) řetězce dohromady ( PRA & HA se rovná PRAHA ) - převody úhlových měr B) vyhledávání a četnosti - funkční operátory Četnost - výskyt určitého jevu, zjišťování počtu kladných (pravdivých) podmínek při čtení daného souboru či dat V algoritmech a v různých typech produktů a programovacích jazycích se užívá mnoho nadefinovaných funkcí: - aritmetických: ROUND(X,n) - goniometrických: ATAN(x) - SQR(x), ABS(x), INT(x), COS(x), TAN(x), Příklad: určitých znaků (např. "A") average(x..y), dokud není EOF dělej - čti ZNAK speciálních: RND(x), VAL(z), STR(x,n) statistických: SUM(x..y) počtu Využívá se porovnávání v cyklu. SIN(x), - je-li ZNAK="A" pak p=p+1 COUNT(x..y), - datový a časových: DATE(), TODAY() apod. - textových: left(text,x), right(text,x) apod. - př. zjištění v souboru. tiskni p C) třídění Skupina těchto algoritmů je velmi užívaná, třídění (sorting) je častou činností počítače, při manuálním zpracování je velmi zdlouhavé Druhy: databázových: DCOUNT(x..y), SVYHLEDAT(x,oblast,y,sloupec) a pod. - bublinové bubble sort a dalších. (porovnáváním sousedních - přes minimum (maximum) min sort - HeapSort, QuickSort a další. D) optimalizace -2- dvojic)

7 Vyhodnocování aktuální situace v síti, grafu a porovnávání. E) kódování Šifrování a dešifrování textů. F) aplikační přírodní vědy - výpočty, grafy, simulace bankovnictví - úroky, směnárenství sport - aktuální pořadí, výsledkové listiny hry Atd. atd. atd. -3-

8 1971 USA vyroben mikroprocesor firmy INTEL čtyřbitový: I Počítač 1983 USA PC/XT Počítač - elektronické zařízení, které samočinně zpracovává informace a řeší specificky programem (algoritmicky) formulované úlohy. firma IBM vyrábí první osobní počítač 1990? USA Američan Gilbert Hyatt si podává patent mikroprocesoru?? USA - Pentium III Významnými a cennými vlastnostmi či dovednostmi počítače jsou schopnost provádět jednoduché operace velikou rychlostí a uchovávat velké množství informací USA - Pentium IV 2.1 Stručná data z historie Počítače se objevují ve 2.světové válce v Německu a v USA. Předtím se jednalo jen o mechanické počítací stroje. Vývoj probíhal v několika etapách, které jsou dány jednotlivými generacemi počítačů. Jak je vidět, tak vývoj probíhal hlavně v USA, teprve v poslední době dochází k vývoji výpočetní techniky i v jiných regionech (JAP, EU). Vedle mikroprocesorů Intel Pentium se osvědčují dnes i procesory AMD (Athlon, Duron apod.) Generace počítačů se označuje nejčastěji dle základních technických prvků, jako je konstrukce procesoru a paměti. Generace Konrad Zuse Mezníky: 1941 GER Zuse Z4 malý reléový počítač, autorem byl Konrad Zuse, byl zničen při náletech. Charakter základní stavební jednotky Elektronky, relé Polovodičové prvky, tranzistory Integrované obvody, mikroprocesory Mikropočítače, osobní počítače - PC 2.2 Oblasti užití počítačů 1943 USA Mark 1 na Harwardské universitě za podpory firmy IBM. S počítači se dnes setkáme téměř na všech institucích a pracovištích. Hlavními a nejdůležitějšími činnostmi na počítačích jsou: tvorba a zpracování textů databáze (občanů, podniků, produktů, informací) tabulkové operace a výpočty (např. v účetnictví) statistika grafické zobrazení dat (grafy, diagramy) programování typografické práce (tisk novin, časopisů) vědeckotechnické výpočty 1944 USA ENIAC USA University of Pennsylvania, název MANIAC, J. von Neumann 1951 USA UNIVAC firma Remington první sériově vyráběný, -4- projektování a stavební činnost spoje a telekomunikace (rozhlas, TV, sítě, internet apod.) měření, regulace a řízení (výrobní činnost) obchod, sklad, logistika

9 zpracování obrazu, zvuku (film, virtuální realita) bezpečnostní opatření simulace letu letadla) umění (grafika, hudba) zábava, hry a hazard. a armáda (např. -5-

10 2.4 Části počítače 2.3 Počítačový standard Základní jednotka Dnes stále představuje počítačový standard řada počítačů IBM-PC nebo Apple MacIntosh s operačními systému MS DOS, UNIX, OS\2, Windows (3.1, 95, 98, XP, NT apod.). Je to hlavní část obsahující důležitý hardware (součásti počítače). Provedení: Typová řada PC IBM: - PC-XT nejstarší, dnes již neužívané 16bitový - PC-AT s mikroprocesorem bitový - 386SX 32bitový - 486DX 32bitový - Pentium (586) stolní - desktop minivěž minitower věž - tower Každé toto provedení obsahuje - základní moduldesku (motherboard) s mikroprocesorem a operační pamětí, řadič, sběrnice. 64bitový - Pentium II - V 64bitový Kvalita PC je dána osazeným mikroprocesorem (s jeho architekturou), kapacitou operační paměti a kapacitou HD (hard disku), s nimi souvisí i cena sestavy nového počítače (dnes od 15 tis. Kč, bez softwaru). Značky-výrobci: Asus, MSI, Epox a další. Ceny se pohybují v rozmezí 2-5 tis. Kč. - porty LPT1, COM, USB zásuvky k připojení periferií (tiskáren, vnějších drive, fotoaparátů, videokamer, flashdisků apod.). To, kolika bitový je procesor, se určuje dle počtu bitů datového slova, které je procesor schopen zpracovat v jedné instrukci. Rytmus v jakém PC vykonává jednotlivé instrukce se nazývá taktovací frekvence. PC osazená Pentiem (i více než jedním) mají TF od 200 až do 3800 MHz. Další vývoj povede ke zrychlení až na 4-5 GHz Základní provedení počítačů - stolní PC (desk top) nejčastější - psiony (programovatelné elektronické diáře, jsou nejmenší) - PDA pocket PC - rozšiřující moduly - karty (k připojení dalších možností a periferií) - zvuková, grafická, síťová, video, televizní karta a pod. Grafické karty jsou nutné vždy. - booksize (zmenšené provedení) - notebooky (mají velikost formátu A4) - laptopy Výrobci-značky: Asus, LeadTek, MSI a další. Ceny se pohybují od 2 do 15 tis.kč. Počítačové sestavy se skládají ze základní jednotky, vstupních a výstupních jednotek periferií Mechaniky Zařízení pružných a kompaktních disků (floppy drive nebo CD ROM drive, DVD), mechaniky CD disků jsou schopny data nejen číst, ale i zapisovat Výrobci: LG, Asus, Teac a další. Ceny se pohybují od Kč. -6-

11 Zobrazovací jednotky Základními zobrazovacími jednotkami všech počítačů jsou monitory nebo displeje. Jsou barevné i černobílé. Pracují ve dvou modech: grafickém a textovém (pouze znaky). Na monitoru a displeji je v textovém modu vyznačen kurzor (místo kde bude generován následující znak), ten se při generování znaků automaticky posunuje doprava. Grafický kurzor není většinou viditelný. Monitor a display pro svoji činnost vyžaduje příslušnou grafickou kartu jako např.: Hercules, CGA, SVGA apod., ta pak rozhoduje o kvalitě a barevnosti. Rozměry monitorů, podobně jako u televizní obrazovky, jsou udávány v palcích (14" - 21, palec je 2,54 cm). Na velikosti monitoru (displaye) závisí rozlišovací schopnosti (např. 800x600 bodů, 1027x764, 1280x1024 až 1600x1200 bodů) Pevný disk Důležitým parametrem monitoru je jeho frekvence: Hard disc vnitřní paměť, kapacita dnešních hardisků přesahuje 400 GB, standard je kolem 100 GB. Kolem roku 2010 mohou HD dosáhnout díky nové technologii (MODS) kapacity kolem 1 TB. vertikální (změna jednoho obrazu, Hz) - běžná frekvence u rozlišení 1024x780 je Hz Monitor má také ovládací prvky jako jas, kontrast, velikost, tvar a posun obrazu. Výrobci: Seagate, Western Digital. Cena se pohybuje od 2-10 tis. Některé monitory a display je možné užít jako ovládací prvek, jsou tedy vstupním zařízením Zdroj Zařízení připojení na elektrickou transformátor, akumulátor či baterie. horizontální (vykreslování řádků, khz) síť přes Výrobci-značky: Philips, Fujitsu, NEC, Benq, Samsung a další. Ceny se pohybují v rozmezí 3-70 tis. Ploché monitory jsou asi 1.5-2x dražší (stejných parametrů). Výrobci-značky: Eurocase, Fortron. Cena je kolem Kč. - další součásti (např. větráky) Klávesnice Ovládací a kontrolní prvky: Klávesnice je součástí vstupních zařízení počítače. Liší se navzájem druhem a umístěním některých kláves. Konstrukčně se mohou lišit i tzv. ergonometrické parametry. Klávesnice počítače má obvykle kolem kláves rozdělených do šesti skupin: Vypínač (sepnuto I, vypnuto O), u něj svítí Power kontrolka napájení PC. Tlačítko Reset - tlačítko tzv. restartu PC, užívá se v případě, že se počítač zablokuje. Jedná se o tzv. teplý start počítače v okamžiku když selže kombinace CTRL+Alt+Del Druhy: americká - US, německá - GER, česká - CZE (dle rozložení kláves, např. písmene Y, Z nebo písmeny jako ä, ë a pod.) Periferie počítače Vnější zařízení, která jsou napojena na skříň počítače prostřednictvím kabelu či infraportu. - alfanumerické (písmena, číslice a další znaky) - klávesy pohybů kurzoru (označeny šipkami, END, HOME a pod.) - numerické (na pravé straně) -7-

12 - funkční (F1 - F12) laserové (na principu kopírek, černobílé i barevné) termální (tiskne se na teplo citlivý papír) - speciální (ESC, PrintScreen, Pause, Break) - indikátory (kontrolky zapnutí některých kláves Num Lock, Caps Lock, Sroll Lock) Klávesnice je spojena s počítačem kabelem (DIN, PS/2 či USB) či bez něj infraportem. sublimační - kvalitní barevné Firmy: Epson, Hewlett Packard, Mannesman Tally apod. Panasonic, Pozn.: tiskárny mají vlastní zdroj napájení, tiskárna je připravena k tisku svítí-li On line. Výrobci-značky: Logitec, Umax, Dicota a další. Ceny klávesnic se pohybují od 200 do 2 tis. Kč. Poznámky: Pozor na psaní písmene "O" a nuly (O - 0). Existuje možnost přepnutí klávesnic (ve Windows) do jiných režimů. Třeba v textovém editoru Myš Kvalita tisku závisí na množstí tiskových bodů na určité ploše. Ménší kvalitou je dpi a lepší kvalitu mají tiskárny s dpi. DPI je počet tiskových bodů na i2 (čtverečný palec). Je to ovládací vstupní zařízení pro jednu ruku se dvěmi až třemi tlačítky (dá se nastavit pro levou i pravou ruku)). Myš není nutná pro obsluhu PC, ale zrychluje ji a usnadňuje. Pro operační systém Windows je však téměř nutností (lze však ovládat Windows i bez myši). Papír, který se v tiskárnách používá nebývá běžný kancelářský. Jsou to volné listy A4, A3, obálky a pod. Papír by měl být s vyšší gramáží (kvalitní je od 80g). U jehličkových tiskáren je užit tzv. tabelační papír s perforovanými okraji. Jako laserové tiskárny (i jako scannery zároveň) pracují nové kopírky. Taková zařízení pracují v síti jako dokumentové servery (tiskárna, kopírka i skener zároveň). Výrobci, značky: Canon, Minolta, HP, Xerox a další. Cena se pohybuje od tis. Podobný charakter jako tiskárna mají i kreslící zařízení, např. plotter, které se užívají pro kreslení technických výkresů, map a plánů (např. v architektuře a ve stavebnictví). Po monitoru (displey) se pohybuje značka (kurzor myši). Má tvar šipky, kříže či písmene I (to si uživatel může navolit). Myš je konstruována na mechanickém (kulička, v minulosti) či optickém principu. Myš je spojena s počítačem kabelem (DIN 5tikolík, PS/2 či USB) i bez - infraportem. Ceny myší se pohybují v rozmezí Kč. Značky: Genius Mouse, Qtronix, Logitec apod. Na laptopu či notebooku je podobným prostorovým ovládacím zařízením trackball či touchpad Tiskárna Tiskárna (printer) je výstupní zařízení pro tisk dokumentů Ostatní periferie počítače Rozdělení tiskáren podle způsobu tisku: Jejich použití předpokládá odpovídající rozhranní (interface) a software. jehličkové (9ti a 24ti jehel) - jsou to mechanické tiskárny podobné psacímu stroji (mají i barvící pásku) tryskové (inkoustové, černobílé i barevné) -8- Streamer - pásková jednotka, ukládání záložních kopií u velkých počítačů. U PC se streaming neprovádí.

13 Součástí tzv. headsetů sluchátek s pojených s mikrofonem. Výrobci, značky: Sennheiser, Koss a další. Modem - zajišťuje komunikaci mezi počítači (internet) po běžných telefonních linkách, zapojení faxu (faxmodem), zapojení na Internet. Může být i interní viz foto. Reproduktory nutnost zvukové karty. Od jednoduchý reproduktorů až po soundsystémy či soustavu domácího kina. Značky a výrobci: - Creative, Genius, Logicech a další. Ceny se pohybují od Kč. Dataprojektor - zařízení pro přenos obrazu na projekční plochu (též pro TV a video signál). Výrobci-značky: Epson, Umax, Benq, HP a další. Ceny se pohybují od 25 od 300 tis. Vizualizér - zařízení ke snímání obrazu (v podstatě dokumentační kamera). Výrobci: Samsung, Umax, Wolf Vision. Ceny se pohybují kolem 30-50tis. Fax spojení telefonu a PC. Výrobci: Canon, HP, Panasonic a další. Cena se pohybuje kolem 2-10 tis. Na počítač lze též připojit digitální fotoaparát i kameru fungují jako preiferie. Modem zařízení pro připojení na internet prostřednictvím telefonní linky. (Pokud jsou zapojeny externě) Scanner - snímání obrazů a textů do paměti počítače.výrobci-značky: HP, Canon, Umax. Ceny se pohybují od 2000 do 10 tis.kč. Čtečky čtení čarových kódů (sklady, prodejny), paměťových karet (z fotoaparátů). Digitalizer - zařízení pro snímání souřadnic bodů z kreslené předlohy, konstrukce map Diskety, CD ROM, DVD, zipky, flash disky Tyto výrobky představují externí paměťová média. Diskety jsou dnes v podstatě jednoho druhu - 3,5'' (5,25'' se dnes prakticky neužívají). Mikrofony komunikaci Jsou označené DD nebo HD (D jako "density" hustota záznamu"). Formátují se na 1,44 MB. vstupní zařízení pro (telefonování přes PC). -9-

14 Diskety je nutno chránit před magnetickým polem (vzhledem k materiálu a technologii uchovávání informací). Firmy: Pretec, Canon, Seitec, Fujitsu apod. Kompaktní disky (CD ROM, CD-R, CD-RW, DVD) o rozměru 5,25" mají kapacitu MB. Dnes je možno tyto disky nejen číst, ale i zapisovat do nich, to umožňuje zvláštní CD mechanika. DVD disky disponují ještě větší kapacitou 4,7 GB (při oboustranném zápisu pak dvojnásobek). Tato média patří dnes mezi nejrozšířenější. Důvodem je velmi nízká cena (u CD pod 10.- a u DVD pod 20,. Kč). Podobný charakter jako disketa má i zipka,. Je to mechanika interní i externí. Užívá se zvláštní disketa s kapacitou cca 100MB. Jejímu většímu rozšíření brání poměrně vysoká cena. Firmy: Verbatim, Emgeton, Sony apod. Flash disky (na obr.) se připojují přes USB port, jejich běžná kapacita dosahuje od 128 MB do 2 GB. Nejvíce rozšířený flashdisk s kapacitou 512 MB se dá pořídit za 500.-Kč (2007)

15 Datum a čas je informace o pořízení (nebo poslední aktualizaci-opravě) souboru. 3 Soubor Anglicky file, je to posloupnost znaků, řádků uložená v paměti počítače. Soubor charakterizuje jeho jméno, přípona (nemusí být), adresa-umístění, velikost, doba vzniku (či poslední úpravy) a atributy (čtení, zápis, systémový soubor a pod.). Jméno souboru - (filename) je to identifikační název, posloupnost nejčastěji maximálně osmi znaků (je možné více, ale někdy to vadí), hlavně písmen britské abecedy. Nedoporučuje se užívat pomocná znaménka jako tečka, čárka, středník a pod. Atribut vlastnost systémový soubor, jen pro čtení, archivační a pod. Pro lokalizaci souboru je nutná znalost jak jména tak i adresy souboru. K vytváření či opravám, editaci souborů slouží editory. Jsou to programy speciálně vytvořené pro takovou činnost, především pro vznik tzv. zdrojových textů programovacích jazyků, př. Norton Editor. Trochu jiný charakter mají textové editory MS Word, Wintext, Ami Pro, Microsoft Word a pod. Nedílnou součástí označení souborů jsou i přípony (typová označení), skládají se ze tří znaků. Jsou odděleny od jména souboru tečkou. Příklady: Vytvářené soubory je vhodné zálohovat t.j. uchovávat v paměti mimo vlastní počítač, hlavně na diskety. Zálohování většího počtu souborů nebo rozsáhlých souborů se provádí streamery (viz periferie počítače) nebo zapisováním na CD/DVD disky. DOPIS.TXT PREVOD.PAS CETNOST.DOC OBJEM.EXE Přípony souborů charakterizují typ souboru, program ve kterém soubor vznikl. Např.: SAM, TXT, 602 textové soubory BAS zdrojový text v jazyce Basic PAS zdrojový text v jazyce Pascal, Delphi DBF databázový soubor WQ1, WK1, XLS tabulkový soubor BAT dávkový soubor BMP, JPG, TIF obrázek soubor obsahující COM, EXE programové soubory, spustitelné SYS systémové soubory $$$, TMP pracovní soubory DOC soubory s dokumentací k programu, textové soubory Adresa souboru je místo uložení v paměti počítače nebo externího nosiče. Adresář disku=knihovna disku (anglicky - directory). Pod MS DOSem je na disku tzv. stromová struktura adresáře (tree directory). Důležité je vždy vědět jaká je aktuální adresa: např. G:\home\1a_po\bas\, H:\andulka.txt C:\privat\emil\, Velikost souboru - udává, kolik místa zabírá soubor na disku. Např. 1,5 MB, kb a pod. Pozn. 1MB je 1024 kb!

16 jako jsou download.com nebo sofseek.com. V ČR je to např. nebo V zahraničí pak např. nebo 4 Software Software je programové vybavení počítače. Součástí programového vybavení je program. 4.1 Program Je to algoritmus v programovacím jazyce, množina (soubor) instrukcí, které počítač postupně vykonává. Základem každého programu je zdrojový text. Např. CETNOST.PAS, BOOK.PRG Souhrn programů a souborů vybavení je programový produkt. programového např. Borland Pascal 7.0, Corel Draw 9 Důležitými údaji je vždy název (Turbo Pascal), výrobce (Borland, USA), verze produktu (7.0) a cena (100 USD). Pro nižší verze existují doplňující vyšší verze UPGRADE, které jsou pak pro uživatele nižších verzí při nákupu levnější. 4.2 Operační systém Základním programem, bez kterého se PC neobejde je operační systém, je většinou dodáván přímo s PC. Zatím stále nejvíce počítačů (aspoň u nás) užívá operační systém MS DOS a jeho nadstavbu WINDOWS, některé počítače užívají UNIX, Linux, Mac OS X apod. Plní funkci startu, zajištění podpory a funkcí aplikací počítače. Start zajišťuje část BIOS (Basic Input Output System). Nastavení BIOSu by měl provádět zkušený uživatel (po startu počítače klávesou Del, F8) MS DOS Microsoft Disk Operating System. Je umístěn na HD, je to nástroj provádění řady operací na PC se soubory dat. Je to jednouživatelský, jedno-úlohový operační systém. Má vrstvenou modulovanou strukturu: Pro rozšiřování software platí autorská práva jako třeba u kompaktních desek v hudbě a jejich nelegální šíření je trestné. COMMAND.COM MSDOS.SYS IO.SYS Nabyvatel software musí plnit licenční podmínky. BIOS Na nejnižší úrovni OS je modul BIOS (Basic Input/Output Systém), řídí spolupráci OS s technickým vybavením PC na nejnižší úrovni (klávesnice, monitor, tiskárna a pod.). IO.SYS je vstupně výstupní modul, řídí práci monitoru, tiskárny, disků a pod. MSDOS.SYS je jádrem OS, hlavní řídícím prvek systému. Na toto jádro je zaveden příkazový procesor COMMAND.COM. Základní příkazy MS DOSu: time, date, cls, type, tree, deltree, dir, mkdir (md), copy, erase, del, edit, chdir (cd), rename, format a help. Další prostředky MS DOSu: ScanDisc, SmartDrive, BackUp, Undelete, AntiVirus, MemMaker a další. Hvězdičková konvence užívá se pro označování a výběr souborů podle požadovaného kriteria (užívá se nejen v prostředí MS DOSu). Označení: *.* Jednoduchý software je většinou volně šiřitelný freeware nebo je ve skupině tzv. shareware, který se pořizuje za relativně malý poplatek (kolem USD). Dnes se nejčastěji shareware a freeware získává - všechny soubory *.TXT - soubory s příponou TXT dopis.* - všechny soubory s názvem dopis A*.* - všechny soubory začínající na písmeno A????.doc - soubory se čtyřznakovým jménem končící příponou doc. Atd. prostřednictvím internetu tzv. stahováním ze serverů

17 nastavení klávesnice a pod. je tam též údaj o systémovém času počítače Windows Windows (okna) nahrazují režim příkazového řádkového prostředí MS DOSu grafickým prostředím na principu oken a ikon. Jsou vlastně nadstavbou MS DOSu. Součástí Windows je též celá řada doplňkových programů: Fontview, Cdplayer, Notepad, Write, Pbrush a mnoho dalších. Velikost aktivních oken je možno korigovat pomocí ikon na programové liště. První (zleva) spouští okno na hlavní panel, druhá minimalizuje (popř.maxi-malizuje) a třetí okno (program) vypíná Základní prvky Windows XP Podobně jako předchozí verze má i tato lištu hlavního panelu s tlačítkem Start vlevo. Na této liště se objevují spuštěné aplikace. Verze 3.1., 95, NT, 2000 a XP (rok 2001), Vista (2006). Vyrábí jej firma Microsoft. Rolovací menu obsahuje následující položky: Jeho cena se pohybuje kolem USD ( Kč dle stávajícího kurzu). Důležitou součástí užití Windows je fungující myš. Windows lze ovlásat i bez myši, ale je to příliž složité Základní prvky Windows Obrazovka Windows obsahuje složky a zástupce programů instalovaných v počítači. Na jeho spodním okraji je Hlavní panel. Tato lišta má v lnevém rohu tlačtko Start. Dokumenty Obrázky Hudba Tento počítač Ovládací panely Připojit Nápověda a odborná pomoc Hledat Spustit Pod tímto tlačítkem je rolovací menu se všemi součásti Windows. Pomocí tlačítka start se počítač i vypíná (resp. přepíná pro nového uživatele). Základní položky menu jsou: Programy (Nainstalovaný software počítače, zároveň s Windows nebo individuálně) Oblíbené (uložené URL adresy z internetového prohlížeče) Dokumenty - (seznam aktuálních ukládaných a zpracovávaných dokumentů např. v programu Microsoft Word) Nastavení (systém Windows) a nastavení Najít (vyhledavač souborů, složek, v internetu, lidí a pod.) Nápověda Spustit (přímé spuštění souboru s příponou *.EXE či *.COM) Na hlavním panelu se též objevují ikony s názvy aktivních programů a je možné do něj umístit ikony často užívaných programů pro jejich spuštění. Rolovací menu Windows XP Vpravo na rolovacím menu jsou prostředky internetu a pod nimi nejačastěji používané aplikace ve Windows. Další rolovací menu je pod odkazem Všechny programy. Na tomto menu jsou pak všechny nainstalované programy-aplikace v počítači. Standardem Windows XP jsou položky: Po spuštění Příslušenství Hry Na hlavní ploše nainstalovaných aplikací. Na pravé straně Hlavního panelu jsou ikony programů zpuštěných implicitně (po spuštění Windows). Jedná se o antivirové programy, plánovače, jsou rozmístěny ikony

18 4.3 Uživatelský software antivirové (AVG, SCAN, Viruscan, Norton Antivirus), antispamy GIS (ArcView, MapInfo, Quantum a pod.). Zvlášť je dodávána celá řada softwarových produktů jako uživatelské a aplikační vybavení: uživatelská prostředí jako nadstavba operačního systému (Windows, Windows for Groups, Windows 95/98/XP, Windows NT) programovací jazyky (Visual Basic, Turbo Pascal, C++, Delphi, HTML, Java a pod.) síťové aplikace (Pmail, Telnet, FTP apod.) manažery (Norton Commander, XTree, M602, Win a Total Commander) textové editory (T602, Word Perfect, AmiPro, Word) WinText, Microsoft databáze (dbase V, FoxPro, Paradox) kalkulační programy (Quattro Pro, Excel, Lotus 1-2-3) grafické programy (Corell Draw, Photo Shop, PhotoPaint, PrintMaster) typografické Quark Press) CAD systémy (konstrukční a projektová činnost, AutoCad, CadKey) utility (komprimační, uživatelská prostředí, PC Tools, ARJ, RAR) informační (Praha, PCGlobe, IDOS, ABUS a pod.) výukové (Lidské programy) encyklopedie a slovníky (Diderot, Universum, Langmaster) hry multimediální programy (využití zvuku i obrazu, Windows Media Player, WinAmp) (Ventura tělo, Publisher, jazykové

19 4.4 Viry Viry nejsou klasickým softwarem, ale programy, které se stávají součástí souborů počítače či aplikačních programů a působí (různým způsobem) na hardware, software i uživatele a způsobují spíše zátěž (méně zábavu). Od hříček na obrazovce mohou viry způsobovat změny v datech či programech. Destrukční viry jsou schopny vyřadit počítač z provozu, zformátovat hardisk či disketu, změnit BIOS či FAT tabulku a pod., což způsobí nemalé starosti a škody. Druhy: Password stealing Destruktivní Downloader Proxy Backdoor Worm Spyware Doaler Jiné dělení (hledisko) dělí viry na makroviry, trojské koně, síťové viry a multiparitní viry. Viry jsou produkty pseudoprogramátorů a tzv. hackerů, lidí, kteří pronikají do zabezpečených počítačových systémů. S ochranou proti virům je to stejné jako s ochranou proti nakažlivým chorobám hlavní je prevence. Ta znamená ochranu vnějších styků počítače prostřednictvím internetu a disket. Zavirované počítače je nutno "ozdravit" antivirovými programy. Nejznámějšími jsou AVG, Bortin Antiviru, VirusScan, Norton Antivirus a pod. Na podobném principu (méně škodlivěji) pracují tzv. data minery, které se zanášejí do počítačů z vnějšku. Monitorují počítač a odesílají informace na specifická místa jedná se o tzv. spyware. Odstraňování této špíny z počítače je prakticky každodenní záležitostí. Provádí s epomocí produktů jako např. Adware Personal, Ewido nebo SpyBot

20 Řádkování je pojem podobný jako u psacího stroje - je nastaveno u odstavců 1,1 1/2, 2 nebo jinak. 5 Textový editor Program pro tvorbu, zpracování, editaci a tisk textových dokumentů. Výkonnější editory zvládnou v dokumentech i tabulky, grafy, fotografie a obrázky. Je to nejběžnější druh software, který je mezi uživateli rozšířen. Nahrazuje funkci klasických i elektronických psacích strojů a zdokonaluje tisk dokumentů, připravuje defacto elektronickou sazbu. Hlavní produkty: T602, Wintext602, WinWord, AmiPro, Word Perfect, Microsoft Word, OpenOffice Writer a další. Stránka má svůj formát, okraje, záhlaví, patu, může být lichá sudá. Nejčastěji stránku nastavujeme na výšku velikosti A4 (210x297 mm) s okraji 2-3 cm (nahoře, dole, vlevo i vpravo). Do záhlaví stránky se nejčastěji vkládají údaje o dokumentu (název, autor). V patě-zápatí stránek je nejčastěji vloženo číslo stránky. Stránka může být rozdělena na dva či více sloupců (u tohoto textu jsou to sloupce dva). Menu-FormátSloupce. Dokument je možno vytvářet v různém režimuzobrazení: normálně, normálně s rozvržením, celé stránky nebo jako osnovu. Tabulátory se užívají k nastavení odskoku kurzoru, zobrazeno tabelačními značkami. Text-formát písma můžeme nastavit jako obyčejný (normální), silný (bold), kurzívu (italic), podtržené (underlined), barevné i černé, horní či dolní index a s různým fontem. Fonty písma jsou dodávány s Windows, je jich několik set. Nejčastěji se však užívá font Arial (je jím psán tento text), Times New Roman nebo Curier. Označení "CE" u fontu znamená, že má českou diakritiku (háčky, čárky). Základní rozdělení fontů: písma patková a bezpatková (na obrázku) Pracovní plocha MS Word symboly (např., font Symbol) 5.1 Základní pojmy Textový editor Microsoft Word je součástí programového balíku MS Office. Aplikace Writer je v balíku Open Office. Soubory vytvořené v prostředí textového editoru mají přípony *.doc (Word) nebo *.odt (Writer). Základní obrazovku programu tvoří programová lišta s ikonou a názvem programu. Pokud je v programu načten soubor, je tam i jeho jméno. Pod touto lištou je Menu, které obsahuje položky Soubor, Úpravy, Zobrazit, Vložit, Formát, Nástroje, Tabulka, Okno, Nápověda. Níže jsou Panely nástrojů obsahující zvolené ikony sloužící k práci s myši (jejich podobu je možno nastavit: přes Menu - Zobrazit - Panely nástrojů. Vlastní nastavení programu můžeme provést v MenuNástroje-Možnosti. Na okrajích pracovní plochy (nahoře a vlevo) najdeme pravítka s rozměry pracovní plochy. Na pravé straně je posuvná lišta. Na spodní straně je stavová lišta s údaji o číslu stránky, oddílu dokumentu, pozice kurzoru, režimu vkládání/přepis a pod.. Řádek chápeme jako posloupnost znaků od levého k pravému okraji stránky (příp. ke značce ENTER, je-li kratší). Řádky v psaní neukončujeme tak jako na psacím stroji. Odstavec, který má většinou více řádků, vznikne tehdy, pokud ukončíme v řádku klávesou ENTER. obrázky (např., fonty Windings nebo Webdings). Velikost písma je pro běžný text 8-12 (tento text má velikost 9). Pro nadpisy užijeme velikost větší, pro popisy a tabulky velikost menší. Pro psaní cizích slov můžeme použít cizojazyčné klávesnice (francouzské, portugalské, pobaltské, turecké a pod. - přepínáme je pomocí levých kláves Alt+Shift) pokud je ve Windows nainstalována. To se provádí přes Nastavení-Ovládací panely-klávesnicejazyk. Znak, který není na klávesnici je možné vložit pomocí Menu-Vložit-Symbol. Např. Århus Magalhães, El Niño, Rīgas Jūras, Bodø, Zarovnání textu provádíme nalevo, napravo, na střed, nebo do bloku-oboustranně (u tohoto textu je užito oboustranné zarovnání). Odstavce jsou psány různými styly. Ty jsou součástí programu a dají se upravovat. Základním stylem je tzv. Normální nebo Základní text. Jedním z důležitých stylů je Nadpis, který je užíván pro generování obsahu dokumentu. Obsah je vygenerován jako pole, které obsahuje vedle názvu nadpisu i číslo stránky, kde tento nadpis je. Vlastní generování obsahu se provádí přes MenuVložit-Odkaz-Rejstříky a seznamy-obsah. Aktualizace obsahu pole se dá provést klávesou F9. Nedílnou a důležitou součástí dokumentů jsou tabulky. Lze je utvářet v Menu-Tabulka-Vložit tabulku. Je možné nastavit počet a rozměry sloupců či řádků, jejich ohraničení a barvu (pozadí i textu)

21 Jednotlivé buňky lze rozdělovat i slučovat. Obsahy buněk se zarovnávají stejným způsobem jako textodstavec. Tabulka má většinou následující části: Plošný A další Následující výsečový graf ukazuje jak je možné se vypořádat s poměrnými čísly bez legendy. Popisná část Ras ová s truk tura Se attlu Datový obsah hispánci 14,8% Údaje v tabulkách a nejen ty je možno ve textových editorech třídit. Třídění se provádí přes Menu-TabulkaSeřadit-Řadit. Je nutné správně rozhodnout jaký zvolíme klíč třídění. Třídí se samozřejmě všechen datový obsah tabulky (ne název, či souhrné součti). 5.2 Objekty Do dokumentů se dají vkládat různé Objekty. Mezi ně patří například obrázky (vlastní i vytvořené jinde fotografie). Ze souboru můžeme vložit grafiku typů *.bmp, *.gif, *.jpg a dalších. Dále jsou to WordArty, což jsou v podstatě také obrázky, představují většinou nápisy v různých fontech. Mezi objekty patří též Textová pole, do nich se dá vložit v podstatě cokoliv. Dalším užívaným objektem jsou Rovnice. Pro ně je užita aplikace Microsoft Equation. Slouží pro zápisy matematických vzorců a rovnic: Např. rovnice trojúhelníka Pythagorova c= a + b černí 26,2% Zdroj: CIA Při editaci dochází ke kopírování, vkládání, vyhledávání, přepisování textu. Pokud uděláme chybu vracíme se k původní akci pomocí klávesové zkratky CTR+Z. (viz klávesové zkratky). Do textu je možno vkládat čísla stránek (viz pata stránky), datum, pole, automatický text (předem nadefinovaný), obrázek, textové pole, soubor, objekt (grafy, rovnice, obrazy a pod.) i hypertextový odkaz (viz internet). Dokument je možno rozdělit do více oddílů (kapitol) a v nich provést jiná nastavení (Menu-Vložit-Konec). Speciálními nástroji se ve Wordu rozumí kontrola pravopisu (musí být nainstalován slovník), tezaurus (generování synonym či podobných slov), dělení slov, jazyk, ochrany dokumentů, makra, hromadná korespondence a pod. K vytváření dokumentů je možno použít i předem hotových šablon. Menu-Soubor-Nový otevře okno s šablonami (Obecné, Dopisy, Faxy, Vzkazy, Zprávy, Publikace a i WWW stránky). Písmomalba 2 bílí 39,3% žlutí 19,7% Statistika Tabulky V tabulkách je možné užít i jednoduchých matematických operací (sčítání, násobení, vzorce, funkce). V nich se užívá souřadnic buněk, např. =a3*b3 nebo výrazy (funkce) s oblastí, např. =sum(výše, above), =sum(vlevo, left). Řádky jsou značeny čísly a sloupce písmeny (pozor při sloučených buňkách). 2 Rovnice Tabulky mohou být zdrojem i pro vytváření grafů a jejich následném vložení do textu. To se provádí přes Menu-Vložit-Objekt-Aplikace Microsoft Graph. Do textu je též možné vložit graf z tabulkového programu. V programu je připraven vzorový sloupcový 3D graf, který je doprovázen příslušným datovým listem, ten je nutné pro konkrétní graf upravit. Graf by měl mít svůj název, někdy je nutná i legenda či popisky (s údaji nebo bez). Typ grafu je nutné přizpůsobit datovému obsahu (poměrná či absolutní čísla). Graf je možné upravovat a formátovat dle libosti (barvy, fonty, velikost a pod.). Výřez z osnovy OO Writeru K ovládání programu MS Word či OO Write (a nejen těchto) je možné vedle myši užívat klávesových zkratek (ustálených funkčních spojení). Typy: Nejužívanější spojení: CTRL+c kopie Sloupcový CTRL+x výřez Liniový CTRL+v vložení Výsečový Bodový CTRL+a označení celého dokumentu CTRL+p tisk

22 CTRL+z akce zpět CTRL+f vyhledat Do textového editoru je možné importovat i soubory jiných textových aplikací (T602, WinText, AmiPro, Works, RTF soubory, Excel a pod.). 5.3 Tvorba dokumentu odborného textu Vytvářet textový dokument odborného textu není možné libovolně. Odborný text má normu své stavby (formu) a obsahuje povinné náležitosti Úvodní stránka Obsahuje název práce, jméno autora a jeho příslušnost (ročník, třída), případně název organizace, kde tato práce vzniká Obsah Apod. Jednotlivé prameny se číslují a jsou srovnány podle okruhů a pak podle abecedy. Každý převzatý údaj, obrázek, fotografii, každou převzatou myšlenku či přímou citaci, je třeba ve vytvořeném textu (referátu, seminární práci a pod.) vyznačit (např. číslem) a umístit do zdrojů. Tam uvádíme jména autorů a rok vydání použité publikace (krátký záznam citované publikace). V kapitole přehled literatury je třeba tento zkrácený záznam rozšířit do podoby úplného záznamu citované publikace (eventuelně i mapy, www stránek, nebo i ústního sdělení) tak, aby bylo zřejmé, odkud citovaný text, myšlenka, údaj, grafika, pochází. Publikace užívají tzv. ISBN (International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslování knih) je alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. ISBN je specifikováno mezinárodním standardem ISO 2108, v Česku jako státní norma ČSN Obsah se vkládá ještě před vlastní text dokumentu. Ve Wordu se dá vygenerovat pomocí příkazů: MENU Vložit Odkaz Rejstříky a seznamy Obsah. V obsahu jsou názvy jednotlivých kapitol a čísla stránek, na kterých tyto kapitoly jsou. Aktualizace obsahu se provádí klávesou F9. Zjednodušená forma citací by mohla vypadat následovně: Před vlastním vygenerováním obsahu je nutné označit všechny nadpisy stylem Nadpis 1- x, podle toho o jaký nadpis (kapitolu) se jedná. 2. Nováková, A. - Kniha, nakladatelství, vydání, kde, rok, ISBN. Např. v tomto textu jsou jednotlivé kapitoly a nadpisy číslovány a podle toho označeny stylem Nadpis 1, Nadpis 2 a Nadpis 3. Gymnázium F.X.Šaldy v Liberci I. Literatura a mapy 1. Novák, J. - Název knihy, nakladatelství, vydání, místo, rok, ISBN. 3. Atlas světa, nakladatelství, vydání, kde, rok, ISBN. II. Časopisy, periodika 4. Svoboda, F. - Název článku - Název periodika, ročník, číslo, strany. Jizerské hory Příklad úvodní stránky 5. Svobodová, J. - Článek, časopis, ročník, číslo, strana. III. Multimédia 6. Novotný, J. - Název, vydal, kde, kdy. Jan Novák 2.A leden Název, nakladatelství, místo, rok. IV. Internet Vlastní práce Vlastní text práce se píše standardními fonty a velikostí písma. Odborný text by neměl obsahovat ozdobné prvky. Řádkování dokumentu by mělo být minimálně 1 ½. Odsazení prvního řádku v odstavci zviditelňje členění textu (lépe se čte a učí). Do dokumentu je možné vkládat tabulky, grafy, obrázky či schémata s popisem. Tyto objekty jsou číslovány a je možné vytvořit v dokumentu jejich přehled. Dokument je číslován v zápatí. V záhlaví je možné vložit název práce, popř. jednotlivých kapitol, jde-li o rozsáhlejší práci Zdroje a literatura Na závěrečných stranách odborného textu se uvádějí zdroje, ze kterých autor čerpal. Zdroji se rozumí: Literatura Časopisy Internetové adresy Mapy a atlasy 8. Název zdroje Autor, Název zdroje - Poznámka: Neužívají se jako zdroje vyhledavače jako nebo Zdroje se číslují. Názory a praxe v citacích jsou poměrně rozdílné (přes existenci normy ČSN /ČSN ISO Řada vysokých škol (univerzit) si citace přizpůsobuje. Pravidla pro psaní odborného textu najdete na této internetové adrese: Pozn. Tento text Informatika je skoro správně napsaný odborný text

23 6.2 Funkce v programu 6 Kalkulační program Excel užívá celé řady funkcí, ty se dělí do těchto základní skupin: Kalkulační programy představují speciální software pro vyhodnocování numerických, statistických nebo finančních úloh. Kalkulační program se hodí i pro evidenci, podobá se tak databázi. Početní operace je v kalkulačních programech možné znázorňovat i graficky. Tento software se též nazývá tabulkový v angličtině spreadsheet. Nejužívanější produkty: Open Office Calc, Calc602, QuattroPro, Excel, Lotus a další. Tyto aplikace mají své verze. 6.1 Základní pojmy Program Excel je součástí programového balíku Microsoft Office. Má své verze podobně jako MS Word 95,97,2000 a XP. Aplikace OO Calc je v podobném balíku Open Office dnes ve verzi 2.0 (červen 2006). Základní obrazovka programu obsahuje horní programovou lištu (název a ikona programu), lištu menu (Soubor, Úpravy, Zobrazit, Vložit, Formát, Nástroje, Data, Okno, Nápověda), panely nástrojů (množství volitelných ikon), lištu vzorců (se stavovým oknem), pracovní plochu - spreadsheet (označené sloupce - písmeny a řádky - čísly, průnik sloupců a řádku jsou buňky) a spodní lištu s přepínačem listů. matematické a trigonometrické - např. ABS(číslo), SUMA(oblast), COS(číslo), Pi(), INT(x) a pod. textové funkce - např. LEFT(řetězec), RIGHT (řetězec), MID(řetězec), UPPER(řetězec) a další funkce data a času WORKDAY(data), YEAR(). databázové funkce - např. DPOČET(oblast), DMAX(oblast), DPRŮMĚR(oblast). statistické - např. AVERAGE(oblast), RANK (oblast), SUM(oblast), COUNT(oblast). vyhledávací - VYHLEDAT(oblast), ŘÁDEK(), SLOUPEC(). logické - např. IF, OR, TRUE finanční - např. PLATBA, PRICE a pod. informační JE.CHYBA(buňka) např. např. DATE(), JE.TEXT(buňka), inženýrské funkce - např. DEC2HEX (číslo), IMLN(číslo), IMAGINARY(číslo) Pozn. České názvy funkcí není možné užít v cizojazyčných verzích programu. Výpočty a operace lze provádět nejen jednotlivými buňkami, ale též mezi listy a sešity. mezi Program využívá podobných prostředků jako textový editor a mezi nimi je možná konverze. Tabulky a grafy se dají vkopírovat do textového editoru a naopak. Velmi snadno se v programu vytvářejí grafy. Grafická zobrazení je možné kombinovat s jinými objekty (obrázky a pod.). Hlavní nadpis Obrazovka Excelu Sloupec 1 Sloupec 2 Sloupec 3 5 Soubory vytvořené v programu se nazývají sešity, které se dělí na jednotlivé listy. Názvy sešitů a listů určuje uživatel. Soubory mají příponu *.xls (Excel) nebo *.ods (Calc) Obsahem jednotlivých buněk (cells) pracovní plochy může být datový objekt (číslo, řetězec, datum v různých formátech) nebo do buňky můžeme vepsat i operaci (výraz), ten začíná znakem "=". 1 0 Řádek 1 Např. =suma(a1:a4) Řádek 2 Řádek 3 Řádek 4 Příklad sloupcového grafu A1:A4 se nazývá oblast. Tuto oblast je možné definovat vlastním názvem a užívat ve funkcích a operacích. V programu můžeme otevřít i soubory vytvořené v jiných tabulkových aplikacích či databázích, je možné načíst i soubory textových editorů. Buňky je možno slučovat. Při kopírování obsahu buněk se přepočítávají souřadnice. Směrem vertikálním jsou to čísla řádků a směrem horizontálním označení sloupců. Tento přepočet je možné zastavit znakem $, který vložíme před uvedenou souřadnici

24 Vyvarujete se samozřejmě stylistických nedostatků a hlavně pravopisných chyb. 7 Prezentační program Užívat jasnou a přehlednou strukturu snímků s nápovědou Prezentační programy vytváří textový, grafický či mediální doprovod ústních referátů či přednášek. K tomu, aby bylo možné tento typ programu použít, je dobré užívat počítač (např. Notebook) napojený na výkonný (světelně) dataprojektor. Jeho užití ve školním prostředí je v dnešní době žádoucí. V balíku MS Office se k tomuto účelu užívá MS PowerPoint, v prostředí Open Office je to aplikace Impress. Podobné služby mohou poskytnout prostředí prohlížeče internetových prezentací. Náhled na část aplikace Impress Základní obrazovka PowerPointu Soubor vytvářený v tomto programu se nazývá prezentace, jednotlivé části snímky. Názvy prezentací si volí uživatel. Přípona souboru prezentací je *.ppt (i *.pps) PowerPoint a *.odt (Impress). Aplikace má podobně jako jiné části Office hormí programovou lištu, lištu Menu a lišty panelů nástrojů. Při práci na prezentaci se užívá okna Osnova (vpravo). Texty i grafiku je možné importovat z jiných aplikací běžících pod Windows. Hodnota prezentace především zpočívá na správném formátu celkovému grafickému dojmu. Jednotlivé objekty snímků a jejich přechod se nejčastěji nastavují na dotek klavesnice či kliknutí myši. Prezentaci lze připravit i načasováním jednotlivých akcí bez doteku to je však velmi náročné pro přednášejícího. V prezentacích se dá užívat hypertextů a odskoků a multimediálních aplikací zvuku a videa. Program je doplňován celou řadou šablon, které umožňují poměrně snadno vytvářet vkusné prezentace. Hlavní zásady pro tvorbu prezentací: Užití světlého písma na tmavém pozadí či naopak princip kontrastu. Užití bezpatkového písma. Písmo má být čitelné a nemá ho být příliš. Odstavce vytvářet přehledné. Střídmá a vyvážená grafika (nezvětšovat malé obrázky. Logická a jednoduchá navigace. Neužívat příliš složitých animací působí rušivým dojmem

25 GIF (compuserve Graphic Interchange Format) jen 8 bitový, ale s dobrým poměrem velikosti s vizuálním obsahem, často na www. Umožňuje nastavit průhlednost obrazu a také animaci. Grafické aplikace jsou softwarem, který je schopen vytvářet, číst a upravovat grafické soubory. JPEG (Joint Photograph Experts Group) univerzální formát, často na www. Obrázky, kresby, grafy, fotografie a další jsou uchovávány v grafických formátech. Ty vznikaly postupně tak jak je vyvíjely různé softwarové firmy. WMF(Windows MetaFile) - vektorový formát, užívaný v systémech GIS. CDR (Corel Draw) - produkt grafiky aplikace Corel Draw. 8 Grafický program Obraz je v počítači uložen digitálně podobně jako jiné typy dat - v binárním tvaru. Uložení a následné zpracování je v podstatě dvojího druhu: bitmapově vektorově Kvalita grafiky je dána,množstvím a hustotou zobrazovacích bodů, množstvím užitých barev a kvalitou monitoru (displaye). V bitmapové grafice (je častější) je obraz vytvářen maticí různě barevných bodů (jako mozaika). Čím je bodů více, tím má obraz vyšší rozlišovací schopnost. Užívá se hlavně pro zpracování fotografií. Umožňuje měnit barvy, jas, kontrast. Utvářet různé deformace obrazů nebo retuše. Nevýhodou je, že při změnách velikosti se kvalita vytrácí (přepočítáváním obrazů). A další. Při ukládání grafiky se někdy užívá komprese, která umožňuje zmenšení prostoru v paměti. Takzvanou bezztrátovou kompresi užívá formát GIF, ztrátovou JPG. Užívané grafické aplikace: Adobe PhotoShop, Paint Shop Pro, Corel PhotoPaint, Corel Draw, Microsoft Photo Editor, Paint Brush (Malování ve Windows), ACDSee, Irfan View a pod. 8.2 Základní práce formáty a fotografiemi s grafickými Výřezy obrazů. Změna světlosti či kontrastu, vyvážení obrazu. Detail bitmapové grafiky Nastavení velikosti obrazu Ve vektorové grafice se obraz skládá z více jednoduchých útvarů (objektů) jako jsou úsečky, křivky a jejich složené tvary. Každý z těchto objektů je možno měnit jinak seskupovat, přesouvat do pozadí (popředí) a pod. Tato grafika se užívá při kreslení jednoduchých obrázků, rysů, schémat a diagramů. Nedají se umísťovat na www stránky. Příklad vektorové grafiky Grafické formáty jsou velmi náročné na paměť. U bitmapových formátů je důležitý rozměr matice. Vzor v textu má rozměr 18x18 bodů. Každý bod obrazu je určen hodnotou, ve které je zakódována barva. Čím více barev se užívá, tím větší nároky na paměť. Grafika 16 bitovou hloubkou se nazývá high color a grafika s 24 bitovou hloubkou true color. Bitová hloubka též ovlivňuje nároky na úroveň grafické karty počítače (kapacita v MB RAM) a nároky na monitor (jeho rozlišení). Základními barvami jsou červená, zelená a modrá (RGB formát) ostatní vznikají kombinací těchto tří. 8.1 Nejčastější grafické formáty TIF (Tagged Image File Format) - univerzální, podporuje až 32 bitovou hloubku PCX (PC Paint Brush Format) - jeden z nejstarších formátů (24 bit. paleta) BMP (Bit Map Format) - nejjednodušší formát, interní systému Windows Rotace či změna orientace obrazu. Grafické filtry. Změna formátu grafiky. Odstraňování červených očí z fotografií Vytváření alb

26 publikační činnost (referáty, ročníkové práce a pod.) 9 Internet seminární a obchod (virtuální obchodní dům - knihy, CD, zájezdy a pod.) Internet představuje mezinárodní spojení počítačů, světovou počítačovou síť a jeho interaktivní a grafická podoba world wide web - WWW. Internet vznikl spojením již existujících lokálních sítí (LAN a MAN) navzájem s autonomními počítači (síť WAN). teleworking práce z domova Základními uzly této celosvětové sítě jsou datové servery s individuálním volacím kódem. Jediný počítač se tak může stát klientem internetu. Spojení s touto sítí je umožněno pomocí: přenos dat FTP protokol (File Transfer Protocol) finance (homebanking, správa účtů) přenos zvuku a obrazu (telefon, hudba, video, film) video a televize, zabezpečení webkamerami On Line - Telefonních modem). (vyžaduje diskusní kluby a fóra (chaty, messengery, videokonference, výměna názorů a debaty určitých skupin lidí) - Pevných linek - digitální spojení speciálním vedením (ISDN) nebo optickými kabely. databanky programových aplikací (freware a shareware, aktualizace softwaru, stahování ovladačů) - linek- DialUp hry (OnLine hry na dálku) Mobilním telefonem. reklama Anténou - krátkovlnným (satelitní, lokální na server). spojením Telefonní spojení je stále nejčastější, je to však spojení mezi počítačem a tzv. uzlovým bodem. 9.2 Elektronická pošta je nejjednodušší neinteraktivní nástroj internetu. Probíhá v podobě zpráv zasílaných na internetu. Elektronická zpráva má standardní podobu obsahuje tzv. hlavičku a tělo. Velký význam uživatele má přenosová rychlost napojení. Ta je vždy taková jak rychlý je nejpomalejší článek spojení. Pohybuje se kolem 12 až 52 kbs (u modemu v praxi je mnohem menší). Rychlost též ovlivňuje množství účastníků na lince. Nejrychlejší připojení umožňují optická vlákna a satelitní bezdrátová připojení (až 1Mb/sec) Vlastní napojení umožňuje provider WorldOnLine) a operátor (např. Contactel). (např. V hlavičce u je vždy uvedeno od koho pošta pochází (Od, From) a adresát (Komu, To). Nepovinnou součástí je označení zprávy (Subject). Pokud zprávu posíláme ještě jiným adresátům užijeme položky Cc (Carbon Copy). Adresa elektronické pošty se skládá z identifikátoru adresáta, znaku "at" (@, "zavináče") a domény serveru. Např. karel.novak@volny.cz Tělo pošty obsahuje text zprávy, kterou posíláme. Ke zprávě můžeme přidat (Attachment) jakýkoliv soubor (omezené velikosti) s textem, obrazem či zvukem. Spojení by nebylo možné bez síťového softwaru, který vytváří síťové protokoly (TCP-IP). První myšlenky na vytvoření počítačové sítě se objevují již koncem 60. Let v USA (síť Arpanet měla v roce 1969 spojeny 4 počítače). Dnešní počet uživatelů internetu v brzké době překročí miliardu. 9.1 Hlavní funkce internetu elektronická pošta ( , konference Listserver, SMS) a elektronická vyhledávání informací (vědecká pracoviště, encyklopedie, portály-browsery a pod.) denní zpravodajství (noviny, počasí a pod.) MS Outlook

27 Elektronická korespondence vyžaduje i správce - aplikace klient elektronické pošty. svého součástí jsou pak tzv. interaktivní linky (odkazy, hyperlinky) na jiné stránky či soubory. Jsou to programy, které se starají o doručování, distribuci, uchovávání zpráv či adresář. Mezi nejznámější patří Pegasus Mail, Eudora, MS Outlook, Netscape Messenger a pod. Nejsložitější HTML dokumenty obsahují speciální objekty (tlačítka, roletových menu, textových polí). Dynamiku zajišťují náročnější webové aplikace jako vložené scripty (Java, CGI, ASP apod.) nebo aplety Pomocí těchto programů můžeme snadno zasílat jednu zprávu více adresátům (mail merge), automaticky odpovídat odesilatelům (reply) nebo zaslat dalšímu uživateli (forward).. V poslední době se šíří tzv. hromadné zasílání ů (reklamní a jiné důvody.těmto nevyžádaným zásilkách se říká spam. Často se šíří i pyramidovým způsobem. Doručené (i odeslané) zprávy se dají ukládat do zvláštních složek a v nich dle potřeby filtrovat. K odesílaným zprávám je možné přidávat tzv. elektronický podpis, který je nutno si předem vytvořit. ( Pozn. Nezaměnit s kategorií elektronického podpisu, který nahrazuje u internetu rukou psaný podpis u důležitých listin úředního aktu. Pomocí tohoto elektronického podpisu bude možné jednat em s úřady (např. daňová přiznání). Při zasílání zpráv (pro znásobení pocitů či postojů) se někdy užívá emotikonů (smiles). Příklady: :-) smích :-O šok :-( smutek :,( pláč Příklad webové stránky Součástí webových stránek stránek jsou multimediální aplikace ve formě zvuku a obrazu. Reprezentují je soubory typu *.mid, *.mp3 nebo *.avi. Každá webová stránka má svoji konkrétní adresu, jejíž hlavní součástí je tzv. doména (prvního, druhého či třetího řádu). Registrace každé domény podléhá legislativě (kdo dřív přijde registruje se a zaplatí doména je jeho). Nově se v poště vkládají grafické emotikony. Umístění webových stránek provádějí zdarma či za poplatek tzv. provideři (internetovští poskytovatelé) nebo stránky můžeme umístit na tzv. free serverech (např. mujweb.cz, samuel.cz či xoom.com). Emotikony Elektronickou poštu je možno i šifrovat. veřejnými i soukromými šifrovacími systémy. 9.3 HTML dokumenty Možnost prezentace v síti WWW vyžaduje zápis souborů v jazyce HTML (Hyper Text Markup Language). Nejjednodušším způsobem jak prezentaci vytvořit je použít textový editor Word (novější verze) a uložit soubor jako dokument typu *.html. Dále je možné využít celé řady HTML editorů třídy WYSIWIG (Microsoft Frontpage, Homesite nebo GoLIve!). Nejlevnější, ale nejtěžší cestou jak vytvořit html dokument je napsat přímo zdrojový text tohoto jazyka v jednoduchém textovém editoru (např. Notepad). Hostingové servery Základy jazyka HTML Základem jazyka HTML jsou standardizované znaky - tagy, které v přesném pořadí definují všechny parametry www stránky Pozn. WYSIWIG znamená z angličtiny what you see is what you get. V dokumentech HTML jsou užity standardní prvky textových souborů a dokumentů jako text (se svými formáty), tabulky, obrázky či ikony (statické i pohyblivé tzv. animované gify). Tradiční a nedílnou Hlavní zásady při tvorbě internetovských prezentací: volba rozumných barevných kombinací (písmo a pozadí, obrázky apod.) volit vhodnou grafiku obrázků (soubory typu GIF a JPG), grafické soubory by neměly být příliš velké (pomaleji se pak otvírají)

28 volit nejčastěji užívané fonty písma (Arial, Courier nebo Times New Roman), jiné fonty nebývají součástí základních sad nedávat na stránku zbytečné a rozsáhlé animace, které svojí velikostí odrazují uživatele s nižší přístupovou rychlostí vyvarujete se samozřejmě stylistických nedostatků a hlavně pravopisných chyb důraz kladem na věcnost a pravdivost HTML stránky jsou obyčejné textové dokumenty. Soubory se ukládají s příponou *.html. Je možno je odzkoušet v internetovém prohlížeči - např. Internet Explorer, Firefox, Opera nebo Netscape Navigator. Pokud ve Windows používáte českou klávesnici, tak pro psaní znaků (<) a (>) používejte pohodlnou kombinaci kláves (PRAVÝ ALT+< >). Pokud bezprostředně za sebou následuje více mezer, nahradí je mezerou jedinou. Nakonec takto získaný text odstavce zalomí tak, aby se vešel do okna prohlížeče. Praktický důsledek tohoto postupu je, že mezi slova můžeme psát mezer kolik chceme, vždy se však zobrazí pouze jedna. Rovněž můžeme ukončovat řádky na libovolném místě - konce řádek v prohlížeči stejně budou většinou na jiných místech. <P>První odstavec. <P>Druhý odstavec. <P>třetí odstavec.</p> To, že se text zarovnává podle aktuální velikosti okna, je velice užitečná vlastnost - HTML dokument lze zobrazit na obrazovkách s různým rozlišením. V některých případech však potřebujeme, aby se řádka zalomila na určitém přesně daném místě. Požadovaného efektu dosáhneme použitím tagu <BR> v místě požadovaného zlomu. Najdete nás na adrese<br> Y+Z Studio<BR> Lepova 7<BR> Lhota<BR> Další element, který slouží k členění dokumentu je H(1-6) používaný k vytváření nadpisu. HTML dává k dispozici nadpisy šesti úrovní. Nejdůležitější je nadpis první úrovně (H1) a nejméně důležitý je nadpis šesté úrovně (H6). Nadpisy vyšší úrovně (s nižším číslem) jsou obvykle zobrazovány větším a výraznějším písmem. Nadpis můžeme obecně zapsat jako : Výřez okna prohlížeče Správná kostra <HTML> <HEAD> <TITLE>název dokumentu</title> </HEAD> <BODY> tělo dokumentu <H(n)>text nadpisu</h(n)> kde (n) je číslo úrovně od jedné do šesti. </BODY> </HTML> První řádka <!DOCTYPE...> určuje použitou verzi HTML (v tomto případě verzi 4.0). Tato řádka nám zaručí, že stránka půjde zpracovat různými nástroji vyvinutými pro práci s dokumenty na bázi SGML. <HEAD>...</HEAD> vymezuje hlavičku dokumentu, která obsahuje název stránky uzavřený mezi tagy <TITLE> a </TITLE> (doporučuje se délka maximálně 64 znaků). <BODY>...</BODY> vymezuje tělo dokumentu a <HTML>...</HTML> celý dokument. Dokument si tedy můžeme představit jako stromově uspořádanou hierarchii jednotlivých elementů. Na nejvyšší úrovni je element HTML. Ten se skládá z hlavičky HEAD a těla dokumentu BODY. Dokument je tak vlastně jakýmsi kontejnerem, který obsahuje různé elementy. Každý element je však opět kontejnerem může tedy obsahovat buď další elementy nebo již vlastní text. Vždy se však po určité době dostaneme k samotnému textu - elementy, ve kterých je text postupně obsažen určují jeho význam Základní členění dokumentu Odstavec je základní jednotka, která se využívá při logickém členění textu. K oddělení jednotlivých odstavců se v HTML používá tag <P>. Prohlížeč před zobrazením jednoho odstavce provádí následující úpravy : Všechny konce řádků převede na mezery. Používání nadpisů páté a šesté úrovně je poněkud problematické - zobrazují se většinou menším písmem než je běžné písmo textu odstavce. Dokument pak trošku ztrácí na přehlednosti. V těchto případech je zcela na místě zvážit možnost rozdělení jednoho dokumentu do několika samostatných. Tím snížíme počet použitých úrovní nadpisů o jeden. Měli bychom si zapamatovat, že příliš hluboká úroveň zanoření nadpisů v jednom dokumentu znesnadňuje orientaci v textu. Pokud chceme od sebe dvě části stránky oddělit opticky výrazněji, můžeme použít tag <HR>. Ten do stránky vloží horizontální čáru přes celou šířku okna prohlížeče Typy písma Dnes je zcela samozřejmou vlastností každého textového editoru, že umožňuje v jednom dokumentu najednou používat různé druhy písma - tučné, kurzívu, různě velké atd. Obdobné možnosti nám nabízí i HTML v podobě elementů, které slouží ke změně použitého druhu písma. Tyto elementy můžeme rozdělit na dvě skupinky. Na elementy sloužící k logickému vyznačování a na ty sloužící k fyzickému vyznačování. Při prvním způsobu označujeme části textu tagy, které prohlížeči říkají : "toto je důležité a chci to mít zvýrazněno", "tohle je název nějakého citovaného díla" apod. Text tedy označujeme podle významu. Prohlížeč při zobrazování použije písmo, které je pro daný druh informace obvyklé v tom kterém hostitelském operačním systému. Uživatel se tedy cítí jako doma,