MASARYKOVA UNIVERZITA. Počítač na 2. stupni ZŠ - využití a rizika

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy Počítač na 2. stupni ZŠ - využití a rizika Bakalářská práce Brno 2011 Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Friedmann, CSc. Autor práce: Markéta Sobotková

2 Bibliografický záznam SOBOTKOVÁ, Markéta. Počítač na 2. stupni ZŠ - využití a rizika. Brno, s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy. Vedoucí bakalářské práce doc. PhDr. Zdeněk Friedmann, CSc. Anotace Ve své bakalářské práci Počítač na 2. stupni ZŠ vyuţití a rizika se zabývám problémem, jakým způsobem lze počítač vyuţít a zneuţít. Práce poskytuje přehled o nejběţnějších nebezpečích vyskytujících se na Internetu. Nabízí internetové stránky, na kterých rodiče, děti i učitelé najdou důleţité informace o rizicích a moţnostech zneuţití počítače. Uvádím základní informace, které by rodiče měli znát, aby zajistili ochranu dětem na Internetu. V práci je nastíněn způsob, jakým lze počítač vyuţít při výuce a učení. Dále jsou zde uvedeny webové stránky a výukové programy, kterými lze zatraktivnit výuku matematiky. Annotation In this bachelor thesis The computer at 2nd degree of primary school - utilisation and risks I deal with the problem of computer use and abuse. The thesis contains the summary of the most common risks likely to be found on the internet. It offers web pages where parents, children and teachers can find important information about risks and computer s abusing possibilities. I introduce basic information for parents to protect their children from the internet risks. An educational and learning aspect of using the computer is also introduced. There is also a summary of web pages and educational programmes which may help to teach mathematics attractively. Klíčová slova Počítač, Internet, výukové programy, sociální sítě, zdravotní rizika, cyberšikana Keywords Computer, Internet, educational software, social networks, health risks, cyberbullying

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a byla zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 20. října 2011 Markéta Sobotková podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce doc. PhDr. Zdeňku Friedmannovi, CSc., za ochotnou spolupráci, cenné rady a pomoc při vedení mé práce. Dále Petru Karáskovi za připomínky k této práci a ke grafické úpravě. Rovněţ děkuji rodině za trpělivost a podporu.

5 Obsah ÚVOD ZÁKLADNÍ ČÁSTI POČÍTAČE ZÁKLADNÍ POJMY HARDWARE SOFTWARE DALŠÍ DRUHY POČÍTAČŮ VYUŽITÍ POČÍTAČE PŘI VÝUCE POČÍTAČ V RÁMCOVÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU ZPŮSOBY VYUŢITÍ POČÍTAČŮ PŘI VÝUCE A UČENÍ Internet Výukové programy Počítačové hry Kompenzace vad a poruch učení Dataprojektor Interaktivní tabule Microsoft Office Microsoft Word Microsoft Excel Microsoft PowerPoint RIZIKA SPOJENÁ S PC ZDRAVOTNÍ RIZIKA Oči Záda a krk Zápěstí Hlava INTERNET Chatování Sociální sítě Cyberšikana Nezákonný a nevhodný obsah na Internetu ZÁVISLOST NA POČÍTAČOVÝCH HRÁCH PROJEKTY VĚNOVANÉ INTERNETOVÉMU NEBEZPEČÍ EU KIDS ONLINE II ( ) BEZPEČNOST DĚTÍ NA INTERNETU BEZPEČNĚ ONLINE.CZ DALŠÍ UŢITEČNÉ WEBOVÉ STRÁNKY Kampaň proti šikaně Linka bezpečí Pomoconline.cz Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti Sdružení Linka bezpečí VIDEA O NEBEZPEČÍ INTERNETU Seznam se bezpečně Největší nástrahy Internetu Pedofil Kybergrooming Tomův příběh RODIČE A POČÍTAČ BEZPEČNÉ VYUŢÍVÁNÍ POČÍTAČŮ DĚTMI PROGRAMY RODIČOVSKÉ KONTROLY Obecné informace Programy INFORMAČNÍ LETÁK PRO RODIČE

6 6. MATEMATIKA A POČÍTAČ WEBOVÉ STRÁNKY ZŠ a MŠ Tatenice výukové matriály ZŠ Dobřichovice - Matematika - odkazy, výukové programy, online testy, příprava na zkoušky, pracovní listy Metodický portál ZŠ a MŠ Na Beránku v Praze 12 - Matematika VÝUKOVÉ PROGRAMY MATIK Matematika 1 (12-16 let) Scio, příprava k přijímacím zkouškám - Matematika ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK POUŽITÉ ZKRATKY

7 Úvod Počítače patří mezi moderní technologie. Pronikly do všech sfér celého světa. Jejich vyuţití je široké - od vědeckých účelů, řízení letecké dopravy, aţ po běţné pouţití v domácnosti. Sniţování cen a zvyšování kvality přispělo k tomu, ţe počítač si v 21. století můţe pořídit čím dál více rodin. Tomu se přizpůsobily i mnohé základní školy. Vytvořily třídy s interaktivními tabulemi, multimediální učebny vybavené počítači s Internetem a výukovými programy. Výuka se pro ţáky stává názornější a bohatší o spoustu aktuálních informací. Pedagogům počítače usnadňují práci. Všechny materiály připravené do výuky mohou učitelé snadno aktualizovat nebo si rozpracovanou práci jednoduše uloţit, a pak na ni snadno v následující hodině navázat dalším učivem. Na interaktivních tabulích můţe kaţdá třída pracovat vlastním tempem. Učitel si jednoduše v kaţdé třídě uloţí rozpracovanou práci. V příští hodině volně naváţe v místě, kde výuka skončila. Počítače mají bohuţel i svoje záporné stránky. S jejich rozšiřováním se prodluţuje i doba, kterou u nich trávíme, coţ samozřejmě neprospívá našemu zdravotnímu stavu. Proto nesmíme zapomínat na pravidelné přestávky a pasivní sezení u počítače kompenzovat také aktivní činností. To však není jediná záporná stránka. Hrozí nám téţ ztráta soukromí, a to v případě, kdy náš počítač napadne hacker a odcizí naše osobní data. Nedozírné následky můţe mít také zneuţití naší důvěry, neboť nikdy nevíme, kdo sedí u druhého počítače. Děti vysedávají dlouhé hodiny u počítače, hrají hry, prohlíţejí webové stránky, pohybují se na sociálních sítích. Během těchto činností na ně číhají rizika v podobě počítačové závislosti, cyberšikany, pedofilů. Hlavním cílem mé bakalářské práce je poskytnou pedagogům základní informace o vyuţití, ale také o rizicích spojených s počítači, a to především na druhém stupni základní školy. V mé práci bych chtěla stručně popsat, jak lze počítač vyuţít, informovat o různých firmách, internetových stránkách, které mohou být vyuţity ke zkvalitnění výuky. Mým záměrem je také vytvořit základní přehled o rizicích a informovat o jejich projevech. V závěru bakalářské práce uvádím konkrétní internetové stránky a výukové programy, které lze vyuţít pro inspiraci nebo pouţít ve vyučování. Vzhledem k mému studijnímu oboru se zaměřím na učivo matematiky. 7

8 1. Základní části počítače Během obsluhy počítače se setkáváme s řadou cizích a odborných názvů. Úkolem této kapitoly není vytvořit ze čtenáře experta na hardware a software počítače, ale pouze seznámit se základními pojmy, které se mohou v této práci vyskytnout. 1.1 Základní pojmy Hardwarem se rozumí fyzické vybavení počítače. Řadíme sem vše, co je na první pohled vidět (na co si můţeme sáhnout klávesnice, myš, monitor, skener), ale i komponenty ukryté ve skříni počítače (harddisk, procesor, DVD mechanika). Software je programové vybavení počítače. Patří sem všechny programy pro správu počítače, aplikace, operační systém. Jednotka výpočetní techniky - bit a byte. Pomocí bytů se ukládají data, měří kapacity médií, pamětí apod. Jeden byte má osm bitů. Protoţe se velikosti pamětí pohybují ve stovkách bytů, jsou zavedeny i další veličiny: 1 kilobyte (kb) má 1024 bytů 1 megabyte (MB) má 1024 kilobytů 1gigabyte (GB) má 1024 megabytů 1.2 Hardware Skříň počítače - jedná se o bednu, v níţ jsou všechny součástky potřebné k tomu, aby počítač správně pracoval. Ve přední části se nachází tlačítka pro zapnutí, vypnutí, restartování. V zadní části skříně jsou z pravidla umístěny konektory pro připojení periferií. Monitor je tzv. výstupní zařízení. Pomocí monitoru počítač zobrazuje obrázky, videa, zpracovaná data. V současné době starý typ obrazovek (tzv. CRT monitory) nahrazují LCD monitory. Mají spoustu výhod oproti starému typu - zabírají méně místa, jsou šetrnější k očím, mají lepší rozlišení monitoru, jsou k dostání ve více velikostech úhlopříčky. Myš jedná se o vstupní zařízení. Myš je polohovací zařízení, které umí přenášet pohyb ruky po podloţce na pohyb šipky na monitoru. V současné době se pouţívají tzv. optické myši, které vyuţívají infračerveného světla. Myš se s počítačem propojuje datovým kabel, popř. v dnešní době modernější metodou bezdrátového připojení. 8

9 Tablet má stejnou funkci jako myš, jen s tím rozdílem, ţe pohyb je realizován pomocí speciální tuţky na dotykové podloţce. Tuţka se nemusí přímo podloţky dotýkat, coţ umoţňuje obkreslování (např. předlohy na papíře). Proto tablet s oblibou pouţívají grafici. Klávesnice je vstupní zařízení, umoţňuje zadávání dat do počítače (text, příkazy atd.) Základní deska propojuje jednotlivé prvky (komponenty) počítače. Ty jsou se základní deskou spojeny buď přímo (jedná se např. o paměti RAM, procesor atd.), nebo pomocí datových kabelů (např. DVD mechanika) Procesor můţeme ho charakterizovat jako mozek počítače. Zpracovává všechny matematické operace, úkoly, výpočty. Důleţitým parametrem je taktovací frekvence. Čím je tato frekvence vyšší, tím je procesor rychlejší. Harddisk je tzv. záznamové médium. Ukládáme na něj všechna data dopisy, obrázky, videa atd. Data můţeme uloţit natrvalo nebo dočasně. U harddisků je důleţitým parametrem kapacita (mnoţství dat, která na harddisk můţeme uloţit). CD/DVD mechanika - obě pracují na stejném principu. DVD mechanika umí číst DVD i CD, CD mechanika umí číst pouze CD. Rozdíl mezi oběma disky je v kapacitě, DVD mají větší kapacitu neţ obyčejné CD. Kromě výše uvedených komponentů lze k počítači připojit i jiná zařízení tiskárnu, scanner, reproduktory, mobilní telefon, fotoaparát, USB disk apod. 1.3 Software Operační systém (OS) hardwarové sestavení počítače nestačí k tomu, aby počítač pracoval. K tomu je potřeba operační systém. Prostřednictvím tohoto programu (operačního systému) uţivatel komunikuje s počítačem (hardwarem počítače), který je tak schopen přebírat vstupní data (např. od myši a klávesnice), a předává je příslušnému programu, zpřístupňuje data na disku, komunikuje s externími zařízeními (např. s tiskárnou.). Do operačního systému se následně instalují další programy, které jeho prostředí dále vyuţívají ke 9

10 své činnosti. Mezi nejprodávanější operační systémy u nás i ve světě patří Microsoft Windows, dalším OS je například Linux. 1.4 Další druhy počítačů Současné moderní technologie nabízejí kromě stolního počítače, který se skládá z výše uvedeného hardwaru, i jiné druhy počítačů (notebook, kapesní počítač). Jejich zvyšující se počet prodaných kusů a stále klesající cena ukazují, jak jsou atraktivní u uţivatelů, a jakým způsobem se bude další vývoj ve výpočetní technice ubírat. Doba velkým stolních počítačů pomalu končí a tyto přístroje jsou nahrazovány malými, mobilními zařízeními. Notebook je přenosný počítač, obsahuje všechny běţné součástky jako standardní počítač. Rozdíl je ve velikosti. Notebook je menší, lehčí, je napájen baterií, která se dobíjí ze sítě. Kapesní počítač ovládají se pomocí dotykové obrazovky, jsou mnohem menší neţ notebooky, většinou mají svůj operační systém a vlastní aplikace. Kapesní počítače mají některé programy stejné, jako u klasických počítačů, můţeme je i propojit pomocí USB portu. Sálové počítače a superpočítače nejsou to počítače pro běţné uţivatele, jsou určeny pro vojenské a vědecké účely. Mají speciální architekturu a velké mnoţství procesorů. Superpočítače zabírají spoustu místa, někdy i několik místností. 10

11 2. Využití počítače při výuce Většina textů, z nichţ se člověk učí, má nejméně dvě stránky: verbální (slovní) a nonverbální (obrazovou). Verbální učení je v psychologii předmětem výzkumu jiţ sto let, zatímco učení z obrazového materiálu se systematicky zkoumá teprve posledních 20 let. Do lidského učení ovšem nevstupují jen tradiční texty (tj. mluvené, psané, tištěné), ale také zobrazované technickými prostředky. Nové vzdělávací technologie, které vyuţívají počítačů, videoprogramů, nových nosičů učebních informací (CD-ROM). (Čáp, Mareš, 2007, str. 493) Dnešní děti moderní technologie (počítače, mobilní telefony atd.) velice lákají. Proto je výhodné právě počítače zapojit do procesu vyučování, protoţe se ţáci pro učení jednodušeji nadchnou. Umoţňují jim sestavovat různě náročné úrovně při testování nebo opakování látky. Nikdo je nezesměšňuje, protoţe si sami zvolí tempo učení. Na řešení problému proto mají tolik času, kolik potřebují. Ţáky, které běţné učení nebaví, počítače zaujmou, a proto mohou pomoci k lepšímu školnímu prospěchu. Dovedou názorně ukázat probíranou látku díky simulačním programům (např. pohyb), a tím pomáhají ţákům k lepšímu pochopení a zjednodušení při učení. Také interaktivní tabule nebo dataprojektor přispívají ke zpestření vyučovaní. Ţáci jsou aktivněji zapojováni. Počítač můţeme vyuţít i ke kompenzaci vad a poruch učení. Pro učení pomocí počítače je ve světě uţívána zkratka CAL ( computer-assisted learning ). Počítačové programy, které umoţňují, aby počítač plnil funkci učitele, se nazývají výukový software. Počítače mohou samozřejmě zobrazovat text a grafy, mohou ale téţ ukazovat pohyblivé obrazy, které často bývají při výuce velmi prospěšné zejména pokud lze pohyblivý obraz pro účely výuky zpomalovat nebo zrychlovat. Počítače také samozřejmě mohou klást otázky, kontrolovat odpovědi a zaznamenávat ţákovy výsledky. Mohou vám takto vypomáhat při vysvětlování látky nebo při testování ţáků. (Petty, 2008, str. 294) 2.1 Počítač v Rámcovém vzdělávacím programu Současná doba od nás vyţaduje zvládání alespoň základních dovedností práce na počítači. Tomu se přizpůsobilo i vzdělávání na školách. V současnosti je vzdělávací 11

12 oblast Informační a komunikační technologie povinná na 1. i 2. stupni základní školy. To umoţňuje ţákům získat základní úroveň informační gramotnosti. Získané dovednosti vyuţijí ve všech oblastech základního vzdělávání. Počítače se v základním vzdělávání stávají součástí všech vzdělávacích oblastí. Klíčové kompetence v Rámcovém vzdělávacím programu Informační a komunikační technologie vedou ţáka, aby se kupříkladu naučil rychle a kvalitně vyhledávat a zpracovávat informace pomocí Internetu, pouţívat digitální média, vyuţívat softwaru k lepším školním úspěchům a k prezentaci výsledků své práce. Učí ho vyuţívat výpočetní techniku jako prostředek simulace a modelování určitých jevů a procesů, i jak se na Internetu chovat kvůli vlastnímu bezpečí a jak přistupovat k nevhodnému obsahu vyskytujícího se na Internetu. (zdroj: c2006) Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie na 2. stupni základní školy je rozdělen za dvě kategorie- vyhledávání informací a komunikace, zpracování a vyuţití informací. První zmiňovaná kategorie je zaměřena na vyhledávání informací a komunikaci - očekávanými výstupy je, ţe ţák bude schopen ověřovat věrohodnost informací a informačních zdrojů, bude umět posuzovat jejich závaţnost a vzájemnou návaznost. Druhá kategorie je zaměřena na zpracování a vyuţití informací - očekávanými výstupy je, ţe ţák bude umět pracovat s tabulkovými, textovými a grafickými editory, pracovat s informacemi v souladu se zákony, vyhledávat informace z různých zdrojů a následně je dobře vyhodnocovat. Dále se kategorie zabývá softwarem pro zpracování a prezentovaní dat v grafické, multimediální a textové formě. (zdroj: PZV_2007.zip, c2006) 2.2 Způsoby využití počítačů při výuce a učení Internet Díky Internetu máme přístup k informacím týkajícím se téměř jakékoliv oblasti, na kterou si vzpomeneme. Internet se tak stává velmi důleţitým nástrojem pro hledání informací. Můţeme například hledat články týkající se určitých témat v novinách, časopisech, výzkumných zprávách; můţeme hledat informace ve slovnících, průvodcích, vládních dokumentech. (Maran, Whitehead, 2004, str. 174) 12

13 Je mnoho způsobů, jak se Internet můţe stát dobrým pomocníkem. Jedním ze základních je vyuţití internetové stránky Ta poskytuje spoustu sluţeb (např. Překladač, Zprávy, Kalendář). Pro školní vyučování jsou nejdůleţitější sluţby Web, Obrázky a Mapy. Zde můţeme najít vše, co hledáme v různých podobách. Sluţbu Web vyuţijeme k hledání různých odkazů na internetové stránky, které obsahují informace, o které máme zájem. Výsledky můţeme omezit výběrem jazyka. Toho mohou vyuţít učitelé cizích jazyků. Nemusí se omezovat pouze na texty v učebnici. Stačí v rozšířeném vyhledávání nastavit jazyk, v jakém hledané články mají být. Naopak sluţba Obrázky nám vyhledá obrázky, které se nějakým způsobem vztahují k hledanému výrazu. U kaţdého obrázku je uveden jaký má formát, velikost, adresu, kde se nachází. Dále společnost Google nabízí program Google Earth. Ten nám umoţňuje prohlédnout si jakékoliv místo na naší planetě. A to nejen pevninu, ale i oceány a moře. Při celkovém pohledu na celou Zemi ji můţeme různě otáčet do všech světových stran, z různých vzdáleností. Kdyţ si zvolíme konkrétní místo, tak je aplikace schopná ukázat aktuální počasí, zajímavá místa, 3D modely budov, a další uţitečné sluţby vztahující se k vybrané oblasti. V případě zájmu je zde moţnost vyuţití zobrazení oblohy, kde se ukáţou všechna souhvězdí. Google Earth je moţné zdarma stáhnout na Výukové programy Nabídka výukových programů je v dnešní době široká, proto je důleţité se drţet při výběru několika kritérií. V první řadě bychom měli hledět na kvalitu zpracované látky. Dále na grafické zpracování, přehledné a dostupné výstupy, a v neposlední řadě na minimální systémové poţadavky. Moţnost vyzkoušení produktu díky demoverzi je nejlepší způsob, jak zjistit, zda je program pro nás vhodný. Další informace lze získat díky recenzím na stránkách firmy, která produkt prodává. Čím více údajů získáme, tím lépe se rozhodneme o přínosnosti dříve, neţ jej zakoupíme. Výhodou výukových programů je, ţe přináší efektivnější, rychlejší a kvalitnější práci. Mnohdy zaujmou více neţ strohé psaní do sešitu. Programy upozorňují na chyby, takţe není potřeba, aby byli přítomní rodiče ke kontrole prováděných úkolů. To umoţňuje pracovat bez stresu a v tempu, jaké nám vyhovuje. Dovolují zopakovat úroveň, která nám dělá potíţe, či přejít na úplně jinou lekci, abychom si osvěţili látku, na kterou navazujeme. Některé programy umoţňují ukládaní vypracovaných lekcí, 13

14 takţe se zpětně můţeme podívat, jak jsme se zlepšovali. Díky tomu učitelé a rodiče mají ucelené informace, co jejich ţák či dítě umí, a naopak, co mu činí potíţe. Mezi nejznámější firmu zabývající se výukovými programy je firma Terasoft. Na trhu je od roku 1992, kdy se zaměřila na výuku chemie a matematiky. Nyní v nabídce nalezneme tituly věnované nejen látce prvnímu i druhému stupni základní školy, ale i látce středních škol. V současné době firma nabízí i tituly pro výuku na interaktivních tabulích. Terasoft dává moţnost zdarma vyzkoušet programy po dobu jednoho aţ dvou měsíců. Ke kaţdé škole přistupuje individuálně. Toho lze vyuţít v případě, ţe škola vlastní jen několik počítačů, protoţe jí můţe být poskytnuta sleva aţ 70 % z katalogových cen. Terasoft se nezaměřuje pouze na školy, ale i na soukromé osoby. Takţe i rodiče mají moţnost si objednat výukový program pro své dítě. Internetová stránka firmy je (zdroj: c2009) Počítačové hry V dnešní době se můţeme setkat s velkým mnoţstvím počítačových her rozdělených do různých kategorií, jako jsou například akční hry, logické, simulátory, strategické, střílečky. Počítače rozvíjejí logickou úvahu, učí rychle se rozhodovat, zlepšují prostorovou orientaci a postřeh, modelují situace, do kterých by se dítě nikdy nemohlo v reálném ţivotě dostat. V počítačových hrách děti cestují časem i nejrůznějším prostředím. (Černochová, Komrska, Novák, 1998, str ) Ve většině her jde o zapojení logiky a pozornosti. Hráči musí dávat pozor na to, co se kolem nich děje, aby byli schopni řešit úkoly. Tím si trénují postřeh, soustředění, umění se orientovat v neznámém prostředí. Osvojují si cizí jazyky, především anglický, protoţe spousta her je dodávaná ze zahraničí. Hry z historického prostředí zavedou hráče do časového období, kdy se uskutečnila důleţitá historická událost. Díky tomu mohou být seznámeni s místem události, časovým úsekem, dobovým oblečením apod Kompenzace vad a poruch učení Počítač můţe být dobrým pomocníkem i při kompenzaci vad a poruch učení jako je dysgrafie, dyslexie, dysortografie, dyskalkulie. Programy umoţňují samostatnou práci, takţe se ţák nemusí stydět před ostatními. Výuka se stává atraktivnější a zajímavější. Učení jiţ není stereotypní, tudíţ ţák dokáţe být déle a lépe soustředěný. 14

15 Výukové programy přispívají k rozvoji grafomotorických schopností a dovedností dětí. Velkou předností je jistě pouţití pro jakýkoliv věk dítěte, a to i pro předškolní. Další výhodou je dostatečný počet úkolů. To přispívá k pochopení a k automatickému provádění úkolu bez vědomé kontroly. Tím se zkvalitní vypracování úkolů, které jsou závislé na předchozích krocích. K tomu přispívá i opakování téhoţ úkolu jen v jiné variantě. Kdyţ se dítě dopustí chyby, program mu nabídne moţnost opravy. Zvýší se tím sebevědomí a samostatnost. Dítě se také můţe učit z vlastních chyb. (Střeštík, 2004, str ) Na trhu můţeme najít velké mnoţství firem, které se zabývají tvorbou a prodejem vzdělávacích programů. Osobně bych doporučila firmu GeMiS spol. s r.o., která se zabývá výhradně dyslexií, dyskalkulií, dysgrafií a programy speciálně pro hendikepované. U kaţdého z produktů je uvedeno věkové doporučení, pro jakou vadu je určen, jak program vyuţívat. Některé obsahují ukázky nebo demoverze Dataprojektor Dataprojektor je speciální zařízení, které snímá pracovní plochu počítače, a promítá ji zvětšenou na plátno, zeď nebo interaktivní tabuli. Trh nabízí velké mnoţství dataprojektorů, které se liší cenou, světelným výkonem, účelností, kontrastem, rozměry. Tudíţ při pořizování do učebny musíme brát v úvahu velikost učebny, volné místo kam se bude umisťovat, funkce a doplňky, které výrobce umoţňuje (např. dálkové ovládání). Během vyučování lze zařízení vyuţít při výkladu, opakování nebo procvičování. Jednoduše si připravíme prezentaci obsahující obrázky, videa, stručný text. Jestliţe máme v počítači zpřístupněný Internet, během krátké chvíle můţeme najít obrázky týkající se učiva, text, který ţáci mají gramaticky opravit, online test a spoustu dalších moţností, které nabízí Interaktivní tabule Interaktivní tabuli si můţeme představit jako dotykový displej, který je připojen k počítači. V podstatě pracuje jako dataprojektor. To znamená, ţe informace z počítače se promítají na pracovní plochu (interaktivní tabuli). Rozdíl je v tom, ţe u interaktivní tabule veškeré instrukce ovládáme přímo z promítací plochy. Funkci počítačové myši přebírá elektronické pero, díky kterému můţeme vybírat potřebné operce, psát, malovat. U některých typů tabulí není potřeba pero, protoţe reagují na dotyk prstů. Někteří výrobci nabízí tak kvalitní výrobky, ţe jsou popisovatelné popisovači na bázi vody, 15

16 vysoce odolné proti poškrábání a řezům, umoţňují výškové nastavení pomocí nastavitelných stojanů. Interaktivní tabule má široké vyuţití. V první řadě slouţí ke zpestření vyučování. Ţáci rádi pracují s novými technologiemi, proto pro ně bude taková výuka obohacením běţného školního dne. Mohou lépe pochopit látku díky různým simulacím, přiřazováním názvů k obrázkům a podobně. Učitelé zase vyuţijí moţnost uloţení nedokončené práce s ţáky a vrácení se k ní v další hodině. Usnadní jim přípravy na vyučování, protoţe nemusí sebou nosit spoustu encyklopedií nebo map, vše nahradí vhodné aplikace určené pro interaktivní tabuli. Vytvoří zajímavé hodiny, ve kterých dosáhnout zvýšení pozornosti, zapojí všechny aktivně do výuky. V současné době díky jednoduchému softwaru můţeme sami vytvářet různé aplikace, nebo vyuţít jiţ hotových a volně dostupných interaktivních materiálů. Portál na podporu interaktivní výuky dostupný z (sekce Zdroje) obsahuje soubory pro látku věnovanou prvnímu i druhému stupni základní školy, které jsou volně a zdarma ke staţení Microsoft Office 2007 Microsoft Office 2007 je programový balík, který dodává firma Microsoft pro svůj operační systém Windows. Jedná se o programy Word, Excel, PowerPoint, Outlook, Access apod. Všechny tyto programy pracují samostatně, ale přesto jsou schopny spolu spolupracovat. To znamená, ţe graf vytvořený v Excelu, můţeme vloţit do Wordu. Se softwarovým balíkem MS Office se během ţivota setká snad kaţdý z nás. Proto je nanejvýš vhodné, aby ţáci na základní škole získali praxi v pouţívání těchto programů, postupně se v nich zdokonalovali, a byli schopni je vyuţít při dalším studiu, popř. zaměstnání. Ze všech programů, které programový balík nabízí, jsem si vybrala ty, které uvádím níţe. Umoţňují široké vyuţití na 2. stupni základní školy jak pro učitele, tak pro ţáky. Existuje více verzí programového balíku, které se od sebe více či méně liší. Následující text je věnován pouze verzi Microsoft Word Microsoft Word (MS Word) je textový editor. Umoţňuje psát a následně libovolně upravovat text (tj. velikost, barvu, zarovnání, orámování), vkládat obrázky a jejich úpravu, kopírovat grafy a tabulky vytvořené v programu Microsoft Excel atd. 16

17 V programu máme moţnost vytvořit testy pro studenty, buď si sami vytvoříme test dle libosti, nebo vyuţijeme moţnost upravování stávajícího textu. Například můţeme z německé básničky uloţené v počítači vybrat slova, která ţáci mají doplnit a smazat je (nahradit mezerou nebo tečkami), nebo písmo obarvit na bílo (na bílém podkladu text nebude vidět). Tento test si uloţíme jako jiný soubor. Kdykoliv lze originální text i test vytisknout. MS Word umoţňuje vytvářet i pexeso. Stačí, kdyţ si v programu vytvoříme tabulku s dostatečnou šířkou a výškou sloupců. Do kaţdé buňky vloţíme obrázky a upravíme jejich velikost. Pro hodiny matematiky si v jednom sloupci vytvoříme vzorce druhých mocnin (např. (a+b) 2 ), v druhém sloupci jejich rozklad (např. (a+b)*(a+b)). Další způsob vyuţití Wordu je při tvorbě pozvánek na třídní akce. Ţákům připravíme základní stránku, na které vytvoříme nadpis prostřednictvím funkce WordArt, vloţíme vodoznak, důleţité informace a ţáci vytištěnou pozvánku oţiví například vlastní kreslenou tvorbou Microsoft Excel Microsoft Excel (MS Excel) je tabulkový procesor. Umoţňuje vytvářet tabulky, vkládat vzorce, vytvořit libovolný graf. Program můţeme do výuky zařadit několika způsoby, v první řadě pro tvorbu tabulek a grafů. Na nich máme moţnost porovnávat data, která by při běţném výkladu mohla působit komplikovaně. Například při výuce správného třídění plastů je moţno v tabulce porovnat mnoţství vytříděného plastu v krajích v naší republice (čísla seřadit od největšího/nejmenšího). V hodinách matematiky lze na grafu názorně ukázat počítání se zlomky. V prostředí MS Excel lze vytvářet spoustu testů a cvičení pro ţáky. Příprava i následné vyhodnocení mohou být pro učitele velice jednoduché a přesto vysoce efektivní. Návod na vytvoření testu do hodiny Angličtiny Verbs: Test (podle návodu níţe) umoţňuje vpisování textu (anglických sloves) do sloupce Verb, uděluje body za správné odpovědi, sčítá konečný stav bodů. Bez hesla nebude mít nikdo přístup do ostatních buněk (kromě sloupce Verb). Nejprve si otevřeme prázdný dokument MS Excel. V něm si vytvoříme tabulku podle vzoru. Vedle sloupce 1/0 napíšeme správné řešení jednotlivých sloves. Tabulku označíme bez posledního sloupce a na kartě Domů ve skupině Písmo klikneme na šipku u ikony mřížky, kde si vybereme styl ohraničení. První řádek (záhlaví tabulky) můţeme obarvit (Domů Písmo 17

18 šipka u ikony kyblíku vybereme barvu). Písmo v záhlaví změníme na tučné (Domů Písmo ikona B - Tučné). Dvě buňky v posledním řádku sloučíme (Domů Zarovnání Sloučit a zarovnat na střed) Tabulka 1. Tabulka pro tvorbu testu - vzor Czech Verb 1 / 0 pít jít setkat se drink go meet Počet bodů: Nyní vloţíme funkci, která nám vyhodnotí, zda ţák vepsal správné sloveso. Klikneme do prázdné buňky prvního řádku ve sloupci 1/0, v záloţce Vzorce klikneme na Vložit funkci, zde vybereme funkci KDYŢ. Otevře se nám tabulka, klikneme do kolonky podmínka (kurzor musí blikat), následně klikneme do buňky v prvním řádku ve sloupci Verb, dále na klávesnici napíšeme = (rovná se) a klikneme na buňku se slovem drink. Do kolonky Ano napíšeme 1, a do kolonky Ne 0, zmáčkneme OK. Následně vzorec rozkopírujeme: klikneme na buňku, kam jsme vkládali vzorec, kurzorem najedeme do pravého dolního rohu buňky (místo šipky se udělá černý kříţek), podrţením levého tlačítka myši rozkopírujeme vzorec i do dalších dvou řádků. Uţ nám stačí vloţit pouze funkci pro sčítání bodů. Klikneme na buňku, kde chceme, aby se sčítaly počty bodů. Nyní pouţijeme podobný postup, jako při vkládání funkce KDYŢ: Vzorce Vložit funkci SUMA označíme sloupec s bodovým hodnocením (tj. tři řádky - bez záhlaví) OK. Nyní je tabulka funkční, stačí do sloupce Verb vepsat text a program vyhodnotí, zda jsme odpověděli dobře. Pro testování ţáků musíme skrýt správné odpovědi a zamezit jim přístup do buněk, samozřejmě kromě sloupce Verb. 18

19 Barvu písma u správných odpovědí změníme na bílou (tím se text stane na bílém pozadí neviditelným): Označíme odpovědi Domů Písmo šipka u ikony Barvy písma Bílá. Označíme si prázdné buňky (kam budou ţáci psát), Domů Buňky Formát buněk karta Zámek zrušíme kříţek u kolonky Uzamčeno OK. Docílili jsme toho, ţe po uzamčení listu, budou přístupné pouze buňky pro psaní sloves, do ostatních bude bez hesla zamezen přístup. Nyní uzamkneme list: karta Revize Zamknout list v kolonce Heslo k odemknutí listu zadáme libovolné heslo OK automaticky se objeví další tabulka - heslo dáme znovu OK. Nyní stačí test ţákům rozeslat a upozornit je, aby text psali malými písmeny a bez mezer. Tabulka 2. Konečná podoba testu Czech Verb 1 / 0 pít sleep 0 jít go 1 setkat se meet 1 Počet bodů: 2 Stejným způsobem můţeme vytvořit testy do různých předmětů. Stačit přidat více sloupců a řádků. Program umoţňuje i vkládání obrázků. Základní postup bude vţdy stejný. Při vyuţití nepřeberného mnoţství funkcí v MS Excelu, mohou vzniknout velmi zajímavé testy. Navíc nám ušetří náklady na papír a tisk. Testy můţeme neomezeně upravovat Microsoft PowerPoint Microsoft PowerPoint je prezentační program. V tomto programu snadno vytvoříme a následně spustíme prezentaci. Ta bude jistě dobrým oţivením výkladu. Kaţdou prezentaci tvoří libovolný počet snímků. Snímek je v podstatě okno, které lze upravovat vloţit text, obrázek, graf atd. Kaţdý objekt máme moţnost oţivit díky animacím. To znamená, ţe objekt při spuštěné prezentaci je schopen létat, mizet, blikat atd. K zatraktivnění prezentace jistě přispějí i efekty při přechodu mezi snímky. I 19

20 v tomto programu můţeme vloţit objekty jak z Wordu, tak i z Excelu. PowerPoint podporuje přehrávání videa a zvuků. Kvůli velikosti celé prezentace bychom se měli snaţit vkládat pouze krátká videa. Zbytečně by nám prezentace zabírala místo na disku. Pro větší videa je vhodnější do prezentace pouze vloţit hypertextový odkaz (odkaz na internetovou stránku), kde je video ke spuštění. V učebnici si nemůţe pustit video, mnohdy v nich chybí více obrázků k probírané látce. Kvalitně zpracovaná prezentace se základními pojmy, obrázky z probírané doby a videem s dobovou tématikou, nám ulehčí práci. Nebudeme muset sebou nosit těţké encyklopedie a domlouvat učebnu s DVD přehrávačem atd. Cílem pedagogů by mělo být upoutat pozornost ţáků, názorně jim předvést vyučovanou látku, motivovat je. K tomuto cíli můţe nepochybně přispět prezentace vytvořená v programu MS PowerPoint. 20

21 3. Rizika spojená s PC Mohutný rozvoj didaktické techniky je impozantní a vyvolává vznik zcela nových výukových technologií, ale také úplně nových problémů (Průcha, 2006, str. 120) Problémy při pouţití počítačů ve výuce Vališová a Kasíková (2007, str. 223) uvádějí: Nedostatečná citová výchova Redukce psané a mluvené řeči Omezování divergentního myšlení (přílišné přizpůsobování se určitým pravidlům a modelům, upřednostňování operací, které mají jasné podmínky, postuláty, ze kterých se odvozuje jeden správný závěr) Absence přímého pozorování (nová informační technika stále více podává poznatky zprostředkovaně, chybí přímé pozorování ţivota, poznávání lidí, přírody, věcí, myšlenek) Sniţování socializace člověka, pobyt a styk s lidmi, návštěva kulturních zařízení Problém rozvíjení tvořivosti a hodnotícího myšlení atd. 3.1 Zdravotní rizika To, ţe počítače méně či více škodí zdraví, většina z nás uţ slyšela. Bolení hlavy, pálení očí, bolesti zad, patří k nejčastějším problémům, na které si někdo v našem okolí jistě stěţoval. Vštípit základní návyky ţákům při práci na počítači je velmi důleţité. Dostanou se do jejich podvědomí a mohou je aplikovat nejenom při práci ve škole, ale i doma. Kdyţ se dostatečně informujeme, jak předcházet zdravotním rizikům, můţeme to vyuţít například při rozmístění počítačů v počítačové učebně, při výběru vybavení učebny apod Oči Za poškození zraku můţe monitor. To se týká převáţně nekvalitní grafické karty, špatného monitoru, odrazu ţárovek, nebo slunce v obrazovce, popřípadě špatně nastaveného kontrastu a jasu. Nové obrazovky mají zabudované filtry. Ty ovlivňují vyzařování monitoru a šetří oči. Při umístění monitoru bychom měli zohlednit několik 21

22 základních pravidel. V případě, ţe monitor musí být umístěn v blízkosti okna, nestavět ho zády nebo čelem k oknu. Ve večerních hodinách mít v místnosti i jiný zdroj světla. Vhodná je například lampička nebo bodová světla namířená na některou ze stěn. Při sezení před monitorem bychom měli dodrţovat vzdálenost nataţené paţe, a být v takové výšce, aby oči hleděly na obrazovku mírně dolů. (Kovářová, 2004, str. 19) Záda a krk Špatné sezení u počítače můţe způsobovat bolesti zad a krku. V první řadě bychom měli dohlédnout, aby u stolu byla ţidle s nastavitelnou výškou. Nohy by měly při správném sezení svírat pravý úhel. Zároveň musí dosáhnout na zem (celými chodidly se opírat o podlahu). Při samotném sezení je důleţité mít předloktí volně poloţená na psacím stole, hlavu vzpřímenou s volnými rameny. Přestoţe správně dodrţujeme základní pravidla, je nutné si při dlouhodobém sezení u počítače zvyknout na pravidelné přestávky. Ty vyplnit pomocí protahovacích či uvolňovacích cviků. (Kovářová, 2004, str. 20) Zápěstí Naše zápěstí během dlouhého psaní na klávesnici trpí. To můţe způsobovat křeče v zápěstí nebo záněty zápěstních šlach. Předcházet obtíţím můţeme správným nastavením výšky stolu. Lokty by měly svírat pravý úhel při poloţení rukou na klávesnici. Jestliţe stůl bude příliš vysoký, nutí nás to nepřirozeně vytáčet předloktí, a naopak u příliš nízkého stolu ohýbat záda. Důleţité jsou jiţ zmiňované pauzy a cvičení, při kterých můţeme uvolnit zápěstí a celé tělo. (Kovářová, 2004, str. 20) Hlava Nejčastějšími obtíţemi při sezení u PC jsou bolesti hlavy a šíje. To bývá způsobeno přetěţováním šíjového svalstva. Bolesti hlavy můţe zapříčinit i nesprávná poloha hlavy (nejčastěji v předklonu nebo různém pootočení), únava očí při dlouhodobém sledování monitoru a celková únava. Odstranit potíţe můţeme správným umístěním monitoru, správnou ţidlí a klávesnicí, cvičením. (Zemanová, Ručková, 2001, str. 17) Ergonometrií se zabývají odborníci zkoumající zdravotní rizika, která mohou počítače způsobovat. Tento obor se zabývá tím, jak máme správně upravovat naše pracoviště tak, aby se nám dobře pracovalo. Díky tomu existují různé rozevírací 22

23 klávesnice. Ty umoţňují přirozenou polohu rukou. Dále gelové podloţky pod myš a klávesnici. (Dolanský, 2004, str. 11) Výškové nastavení ţidle a stolu se odvíjí od výšky postavy. V následující tabulce jsou uvedeny doporučené hodnoty. Při jejich dodrţení docílíme správného a zdravého sezení. Tabulka 3. Doporučené hodnoty pro správné sezení (Kovářová, 2004, str. 21) Parametr Vzdálenost očí od obrazovky Výška opěradla Výška sedačky Výška roviny pohledu Výška pracovní plochy (stolu) Doporučená hodnota cm (nebo na délku paţe) cm (dle výšky postavy) cm (dle výšky postavy) cm (dle výšky postavy) cm (dle výšky postavy) Kvůli názornosti můţeme vyuţít různých nástěnných obrazů, které ukazují správný sed u počítače. Velice názorný má ve své nabídce Computer Media. Jejich nástěnný obraz je jak cenově, tak i rozměrově dostupný. Cena je kolem 380 Kč a velkost je 110x86 cm. 23

24 Obrázek 1. Jak sedět u počítače (zdroj: c ) 3.2 Internet Internet nabízí nepřeberné mnoţství informací a sluţeb. Mezi ně patří například elektronická pošta ( ), online komunikace mezi uţivateli, telefonování pomocí Internetu, a bezpochyby také webové stránky. V dnešní době nás počítače obklopují na kaţdém kroku a Internet je běţnou součástí kaţdodenního ţivota většiny z nás. Přestoţe nám ulehčuje práci s hledáním potřebných údajů a umoţňuje rychlé vyřízení důleţitých věcí, je nezbytné si uvědomit, ţe má i své záporné stránky. Ţáci základních škol musí být informováni o tom, s jakými riziky se mohou setkat, jak vypadají a jak se jim bránit. Podle mého názoru mezi nejrizikovější patří ty, které uvádím níţe Chatování Chatování je forma online komunikace. Je volně dostupná na různých serverech. Jedinou podmínkou je zadání přezdívky, abychom mohli vyuţít všech moţností chatu. Můţeme si vyhledat různé místnosti na určitá témata. Zde se můţeme bavit s lidmi o sportu, hudbě, prostě o tom, co nás zajímá. A to v reálném čase a bez časového omezení. Anonymita je nevýhodou chatování. Musíme ţáky upozornit, ţe jakákoliv osoba se můţe vydávat, za koho chce. Jednoduše si zvolí libovolnou přezdívku a udělá ze sebe 24

25 nového člověka. Není vyloučeno, ţe recidivista odsouzený z pedofilie si vyhledá server, kde ţáci online komunikují, a zapojí se do debaty. Začne shromaţďovat informace o chatujících, kteří se baví o tom, kudy chodí do školy, v kolik hodin chodí na fotbal, kdy rodiče chodí z práce. Z nastřádaných údajů zjistí, kde jeho oběť bydlí, začne ji sledovat, nebo ji pozve na schůzku. Ne všichni jsou nebezpeční, ale přesto bychom měli ţáky informovat o základních pravidlech, jeţ by při chatování měli dodrţovat. Nejdůleţitější zásadou je dodrţet anonymitu chatování. To s sebou nese nesdělovat své příjmení, místo bydliště, pravidelně se opakující činnosti (např. čas a místo tréninku), telefonní číslo a další osobní údaje. Dále si nikdy nesmíme domlouvat schůzku, a to ani v případě, ţe na ni nepůjdeme sami. Jestliţe zjistíme, ţe ţáka někdo obtěţuje, nebo se chová zvláštně, informujeme o tom rodiče, a doporučíme jim celou situaci řešit s Policií České republiky. Jestliţe ţák nebude informován o rizicích, která chatování přináší, nebude schopen nebezpečí rozeznat. V opačném případě se můţe svěřit rodičům nebo učitelům. Na nich pak je, aby provedli patřičné kroky k zajištění bezpečí dítěte Sociální sítě Mezi nejznámější sociální sítě patří Facebook, Badoo, Twitter, Myspace, Libimseti.cz. V dnešní době se mezi mládeţí nejvíce rozšířil Facebook. Jednoduše se dá říct, ţe je to virtuální prostor, kde se dá zveřejnit cokoliv, přečíst si cokoliv, zneuţít cokoliv. Stačí si vytvořit svůj profil (jakousi osobní stránku). V něm můţeme uvést jméno, příjmení, bydliště, telefon, fotky, zájmy, hledat a přidávat neomezený počet přátel. Máme moţnost si nastavit, kdo můţe prohlíţet naše fotografie, zda všichni, kdo jsou na Facebooku, nebo jen přátelé v kontaktech. Na Zeď (tj. místo, kde v podstatě můţou všichni chatovat) můţe vlastník profilu dávat zprávy o tom, co zrovna dělá. Zní Facebook nevinně? Omyl. A co se můţe stát? Stačí mít v profilu uvedené jméno a město, ve kterém ţijeme. Z nevinných informací si někteří mohou poskládat, kde bydlíme. Pak stačí napsat jednoduchou větu na Zeď: V neděli odlétáme s celou rodinou na dovolenou.. A po návratu na nás můţe čekat vykradený byt. Základní pravidla bezpečného uţívání sociálních sítí jsou společná s pravidly bezpečného chatování, která jsou uvedená výše. Pro sociální sítě je můţeme rozšířit i o další. V přátelích budeme mít pouze osoby, které známe. Cizím osobám zamezíme 25

26 přístup do našeho profilu a nahlíţení do osobních věcí. Nebudeme zveřejňovat intimní fotografie a videa (a to ani přátelům) Cyberšikana Cyberšikana je záměrné a opakované ubliţování někomu za pouţití komunikačních technologií. Zejména se jedná o mobilní telefony, chaty, y a sociální sítě (např. Facebook). Velkým problém je, ţe ţáci nevědí, co je to cyberšikana, neznají její projevy, a proto nevědí, jak se s ní vypořádat. Mohou se cítit osamělí a nepochopení. Proto je důleţité je informovat o cyberšikaně a naučit se tyto problémy řešit. (zdroj: c2008) Můţe se zdát, ţe tradiční šikana a cyberšikana mají něco společného. Je tomu tak. V obou případech jde o ubliţování někomu jinému, ať uţ psychicky či fyzicky. Můţeme se setkat s tím, ţe cyberšikaně předchází tradiční šikana, popřípadě jdou ruku v ruce. Typickým příkladem je fyzické týrání spoluţáka, které je nahráváno a následně uveřejněno na Internetu. (zdroj: c2010) S cyberšikanou se můţeme setkat v různých podobách. V první řadě se jedná především o lţivé a hanlivé SMS zprávy. Těm patří prvenství v ţebříčku nejčastějších forem cyberšikany 68 %. Dále se jedná o chaty (např. ICQ) 30 %, y 29 %, sociální sítě 14 %. A jaké příklady ţákům uvést, aby nejlépe poznali cyberšikanu? Například tyto: Uráţlivé a hanlivé zprávy prostřednictvím MMS, SMS, Internetu Zesměšňování pomocí hanlivých vzkazů na sociálních sítích, poniţujících obrázků, či videa posílané pomocí u, nebo vystavené na internetových stránkách Webové stránky či blogy mající za úkol někoho zesměšnit Obtěţování prostřednictvím komunikačních programů (např. ICQ, SKYPE, ). (zdroj: c2008) To, ţe je důleţité ţáky informovat o virtuální šikaně, dokazuje projekt Minimalizace šikany. Ten se uskutečnil v roce 2009 a zaměřil se právě na zmiňovanou cybešikanu. Výzkum proběhl formou dotazníků a zúčastnilo se ho českých dětí. 26

27 Z výzkumu vyplynula dvě důleţitá čísla, 44 % dotázaných dětí nevědělo, co vůbec cyberšikana je. Po objasnění pojmu 10 % dětí uvedlo, ţe se s tímto druhem šikany setkaly. (zdroj: _tiskovka_web.doc, c2008) Nezákonný a nevhodný obsah na Internetu Pod pojem nezákonný a nevhodný obsah na Internetu patří především pornografie a obchod s dětmi, dále šíření rasismu a drog, pedofilie, dětská prostituce, nabádání k sebepoškozování, terorismus, extremismus a podobně. (zdroj: ) K takovému obsahu se můţeme dostat i nevědomky díky tomu, ţe zadáme do vyhledávače jméno nějakého filmového hrdiny a z nabízených odkazů náhodou otevřeme ten, jehoţ obsah je propojený s pornografií nebo jiným nepatřičným obsahem. Bohuţel cenzurní prostředky nestíhají veškerý obsah na Internetu kontrolovat, tudíţ kaţdý z nás můţe dnes a denně na takové stránky narazit. S nezákonným obsahem můţeme bojovat i my. A to prostřednictvím nového projektu představeného začátkem roku 2010 s názvem Červené tlačítko. Projekt spolufinancuje Evropská unie, dalším partnerem je Saferinternet.cz, Policie ČR, INHOPE (mezinárodní organizace podporovaná Evropskou komisí, která sdruţuje internetové horké linky) a Výbor pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva. Je dobré ţáky s tímto projektem seznámit a projít si jejich webové stránky dostupné z Na této stránce můţeme nalézt, co to vlastně červené tlačítko je, jak ho stáhnout (popř. odinstalovat), jak tlačítko funguje apod. (zdroj: ). Obrázek 2. Červené tlačítko (zdroj: ) 27

28 3.3 Závislost na počítačových hrách Závislost obecně vyjadřuje určité silné zaujetí pro nějakou činnost, koníček nebo různé škodlivé látky (např. drogy, cigarety, ). Závislost na počítačových hrách, jak uţ sám název naznačuje, je závislost na různých typech počítačových her. Tato závislost není fyzická, ale psychická. Z tohoto důvodu je těţké rozpoznat hranici mezi zábavou ve volném čase a závislostí. Především během vyučovací hodiny to není lehké rozlišit, protoţe je málo času, abychom se zaměřili na jednoho ţáka, a sledovali příznaky. Přesto je potřeba se s touto problematikou seznámit. Můţe nastat případ, ţe se příznaky závislosti u některého ţáka začnou výrazně projevovat doma a rodiče se přijdou poradit. Závislost na počítačových hrách je stejně nebezpečná, jako závislost na drogách, alkoholu či cigaretách. Není to problém jednoho státu, ale celosvětový problém, který je potřeba včas řešit. U ţáka závislého na počítačových hrách můţeme pozorovat zvyšující se nervozitu po tom, co mu zakáţeme hrát hry ve vyučování, pracuje méně, lajdácky vykonává domácí úkoly a jeho školní prospěch se zhoršuje. Rodiče závislost svého dítěte mohou lépe odhalit, protoţe s ním tráví více času, znají jeho předešlý reţim, koníčky a kamarády. Několik tipů pro ty, kteří se obávají o své dítě a ţádají rady o tom, jaké příznaky má závislost, aby ji mohli v první řadě řešit v rodinném kruhu: Ponocování a následné brzké vstávání k počítači Dítě neví, jak dlouho hrálo hry, nebo záměrně lţe Krade peníze pro nákup her Nestýká se s přáteli, opouští koníčky Zhoršují se mu školní výsledky a kázeň, učitelé si stěţují na nesoustředěnost, odmlouvání a záškoláctví Zanedbávání hygieny a pravidelné stravy Zhoršující se vztahy v rodině. (zdroj: pocitacova-zavislost.php, 2011) Jestliţe rodiče zjistí závislost dítěte, doporučíme jim, aby si s ním v první řadě promluvili. Mohou tím zjistit, ţe utíká od reálného ţivota k hrám kvůli nějakému problému, a pomoci mu problém vyřešit. Následně lze rodičům navrhnout, aby dítěti stanovili čas, kdy můţe hrát, a kdy se musí věnovat škole, ostatním koníčkům a 28

29 kamarádům. Je důleţité, začít se dítěti více věnovat, dát mu najevo zájem o jeho osobu, snaţit se ho podporovat v nejrůznějších aktivitách, trávit s ním volný čas např. u sportu. V případě, ţe si rodiče přesto nebudou vědět rady a nepomohou dítěti od závislosti, nezbývá neţ jim navrhnout, aby navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu, popřípadě různé jiné poradny v místě bydliště zaměřené na rodinné vztahy, či terapeuta. 29

30 4. Projekty věnované Internetovému nebezpečí Při vyučování je důleţitá názornost. A to platí také pro témata věnovaná nebezpečí v rámci Internetu. Zde můţeme vyuţít čísel, která vychází z různých průzkumů, dále různých příběhů či videa, která se zabývají touto tematikou. Projekt EU Kids Online II jsem si vybrala kvůli tomu, ţe výzkum probíhal v rámci Evropy. Můţeme zde získat informace o tom, jaká rizika na Internetu postihují celou Evropu. Výzkum Bezpečnost dětí na Internetu jsem si zvolila, neboť se uskutečnil v České republice a byla zveřejněna konkrétní čísla. Ta můţeme vyuţít při vyučování. Ţákům nebezpečí více přiblíţí. Důvodem výběru vzdělávacího serveru Bezpečně-online.cz je jeho přehlednosti. Nalezneme tu vše důleţitě v rámci Internetu. Informace zde získají nejen děti, ale i jejich rodiče, a rovněţ také učitelé. V poslední části kapitoly jsem uvedla webové stránky zabývající se pomocí v krizových situacích. Jedná se o linky bezpečí, poradenské centrum a stránky zabývající se šikanou a cyberšikanou. Učitelé by o nich měli ţáky informovat. Naleznou zde totiţ údaje, kam mohou směřovat dotazy a rady o pomoc. 4.1 EU Kids Online II ( ) Projekt EU Kids Online II byl financován z programu Evropské komise Bezpečnější Internet. Do výzkumu se zapojilo 25 evropských zemí v období jaro-léto Analýzy se zúčastnilo dětí ve věku 9-16 let. Hlavním cílem projektu bylo získat ucelená fakta týkající se pouţívání Internetu dětmi v Evropě. Důraz byl kladen na šikanu, pornografii, sexuální obsah, komunikaci s cizími lidmi, škodlivý obsah, zneuţívání osobních dat. Podle výzkumu vyplývá, ţe Internet pouţívá stále více dětí. Minimálně jednou týdně Internet vyuţívá 93 % dětí. Těm slouţí nejčastěji pro práci do školy (85 %), ve hraní her (83 %), sledování videoklipů (76 %) a k pouţívání komunikačních aplikací (62 %). Některou ze sociálních sítí vyuţívá více jak polovina dotázaných (59 %). Další část projektu byla věnovaná rizikům a jejich moţnému ublíţení. Během posledního roku se 14 % dětí setkalo s fotografiemi s pornografickou tematikou. Dalším zkoumaným rizikem byla cyberšikana. Sprosté nebo nějakým způsobem zraňující zprávy dostalo 6 % dotázaných dětí a 3 % takové zprávy poslaly 30

31 jiným. 30 % evropských dětí komunikovalo s neznámou osobou. Povědomí rodičů o aktivitách vlastních dětí je nízká. 40 % rodičů, jejichţ dítě vidělo na Internetu obrázky se sexuální tematikou, říkají, ţe jejich dítě něco takového nevidělo; 56 % rodičů, jejichţ dítě dostalo na Internetu sprosté nebo zraňující zprávy, říká, ţe se tak nestalo. Filtrování nebo blokování Internetových stránek pouţívá pouze 28 % rodičů a 24 % nahrává seznam navštívených stránek. (zdroj: search/eukidsonline/eukidsii%20( )/eukidsexecsummary/czechexecsum. pdf, c2011) 4.2 Bezpečnost dětí na Internetu Národní centrum bezpečnějšího Internetu v roce 2006 a 2009 realizovalo výzkum týkající se chování dětí na Internetu. Výzkum se zaměřil na děti ve věku let a jejich chování na Internetu. Hlavním cílem bylo vytvořit ucelené informace o tom, jakým rizikům jsou vystaveny v rámci pouţívání Internetu. Průzkum proběhl formou dotazníku na Internetu. V roce 2006 bylo vyplněno dotazníků a v roce dotazníků. Předmětem zkoumání se staly otázky zabývajícím se druhem nebezpečí při poznávání nových lidí na Internetu, jak děti vyuţívají Internet, zda ví o hrozbách spojených s poznáváním nových lidí na Internetu a povědomí rodičů o hrozbách, které hrozí dětem v rámci poznávání nových lidí na Internetu. (zdroj: c2009) Výzkum přinesl zajímavé výsledky. Já jsem si vybrala ty, které povaţuji na nejdůleţitější. Pro srovnání uvádím data jak z roku 2006, tak z roku V dalším textu je zdrojem c2010). 31

32 Otázka č. 1: Už jsi někdy slyšel nebo četl o nebezpečích při navazování nových kontaktů na Internetu? Odpovědi: Graf 1. Odpovědi na otázku, zda děti někdy slyšely o nebezpečí při navazování nových kontaktů na Internetu v roce % 25% 63% Ano Ne Nepamatuji si Graf 2. Odpovědi na otázku, zda děti někdy slyšely o nebezpečí při navazování nových kontaktů na Internetu v roce % 7% Ano 80% Ne Nepamatuji si 32

33 Otázka č. 2: Kde jste slyšeli nebo četli o nebezpečí, které souvisí s vytvářením nových známostí přes Internet? Odpovědi: Graf 3. Kde děti slyšely nebo četly o nebezpečí při navazování nových známostí na Internetu v roce % 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Graf 4. Kde děti slyšely nebo četly o nebezpečí při navazování nových známostí na Internetu v roce % 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 33

34 Otázka č. 3: a) Snažil se někdo domluvit si s tebou schůzku mimo Internet během posledního roku? Odpovědi: Graf 5. Odpovědi v roce 2006 na otázku, zda se snažil někdo s dětmi domluvit schůzku mimo Internet 2006 Ne 7% 5% 29% Ano, jedna osoba 34% Ano, několik osob 25% Ano, stává se mi to běžně Nepamatuji si Graf 6. Odpovědi v roce 2009 na otázku, zda se snažil někdo s dětmi domluvit schůzku mimo Internet 2009 Ne 16% 6% 25% Ano, jedna osoba 31% 20% Ano, několik osob Ano, stává se mi to běžně Nepamatuji si 34

35 b) Uskutečnila se schůzka? Odpovědi: Graf 7. Odpovědi v roce 2006 na otázku, zda se schůzka mimo Internet uskutečnila % 9% 38% Ne Ano, jednou Ano, několikrát 24% Ano, běžně Graf 8. Odpovědi v roce 2009 na otázku, zda se schůzka mimo Internet uskutečnila % 7% 44% Ne Ano, jednou 23% Ano, několikrát Ano, běžně 35