Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví Bc. Lenka Janská Návrh implementace předmětu Informační výchova do osnov základních škol Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Iva Zadraţilová 2011

2 Bibliografický záznam: JANSKÁ, Lenka. Návrh implementace předmětu Informační výchova do osnov základních škol. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet informačních studií a knihovnictví, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Iva Zadraţilová. 2

3 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne... Podpis autora práce 3

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Ivě Zadraţilové za velmi laskavé a obětavé vedení mé diplomové práce. 4

5 Anotace Tato diplomová práce se zabývá návrhem implementace informační výchovy do školních vzdělávacích programů (osnov) základních škol. Nastiňuje, jakým způsobem by se mohl předmět Informační výchova zahrnout do vzdělávání na základních školách. V teoretické části se práce zaměřuje nejprve na vyuţití počítačů a jejich zařazení do výuky na základních školách v současnosti a počítačovou gramotnosti. Soustředí se na práci s informacemi podle Rámcového vzdělávacího programu. V praktické části se diplomová práce zabývá zjištěním současného stavu informační gramotnosti a výuky v předmětu Informační a komunikační technologie ve vybraných základních školách. Stěţejní praktická část práce je věnována konkrétním příkladům činností v jednotlivých třídách základní školy navrhovaného předmětu Informační výchova na základních školách. Annotation This diploma thesis deals with a proposal of the implementation of Information Education into elementary schools curriculum. At first, in the theoretical section it focuses on computer usage and inclusion of the computers to the education at elementary schools of the present and the computer literacy. It also deals with work with information according to the Framework Curriculum. The practical part of the thesis focuses on the findings of the current state of information literacy and teaching in the subject Information and Communication Technology of selected schools. The fundamental practical part is devoted to specific examples of activities in each class of suggested subject Information Education in elementary schools. 5

6 Klíčová slova počítačová gramotnost, informační gramotnost, informační výchova, informační vzdělávání, školní vzdělávací program, základní škola, modelové hodiny Keywords computer literacy, information literacy, information education, school education programme, elementary school, model lessons 6

7 OBSAH Úvod Základní předpisy a pojmy Vyuţití počítačů při výuce na základní škole Psychologické aspekty ţáků základní školy Význam pouţívání počítačů na základní škole Etapy začlenění práce na počítačích do výuky Moţnosti zařazení počítačů do výuky Základní předpoklady pro práci na počítačích ve školách Příklad programů vyuţívaných při výuce Počítačová gramotnost učitelů Informační výchova na základních školách Význam informační výchovy Spolupráce s knihovnou Školní informační centrum Práce s informacemi podle Rámcového vzdělávacího programu Současný stav počítačové a informační gramotnosti na základních školách Informační a komunikační technologie na základních školách Historie a současnost informačních a komunikačních technologií na základních školách ICT plán školy ICT plány vybraných škol Stávající stav Cílový stav a postup dosaţení cílového stavu Význam ICT plánů Počítačová gramotnost na základních školách v současnosti Vymezení pojmu počítačová gramotnost Práce na počítačích na základní škole Dotazník 1: Počítače na základní škole Informační gramotnost na základních školách v současnosti Vymezení pojmu informační gramotnost Význam vzdělávání vedoucí k informační gramotnosti Výuka informační gramotnosti na základních školách v současnosti Výuka informační gramotnosti podle ŠVP na vybraných školách Dotazník 2: Získávání informací z internetu Informační výchova na základních školách návrh implementace do vzdělávacího programu Projekt Informační a čtenářská výchova na základní škole Kovářov Metodika práce s informacemi Předpoklady úspěšné práce s informacemi na základní škole Informační výchova na 1. stupni ZŠ Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie na prvním stupni ZŠ

8 5.3.2 Informační výchova v 1. ročníku základní školy Informační výchova ve 2. ročníku základní školy Informační výchova ve 3. ročníku základní školy Informační výchova ve 4. ročníku základní školy Informační výchova v 5. ročníku základní školy Informační výchova na druhém stupni ZŠ Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie na druhém stupni ZŠ podle Rámcového vzdělávacího programu Informační výchova v 6. ročníku základní školy Informační výchova v 7. ročníku základní školy Informační výchova v 8. ročníku základní školy Informační výchova v 9. ročníku základní školy Shrnutí hlavních zásad informační výchovy ţáků Závěr Seznam tabulek Seznam příloh Literatura Přílohy

9 ÚVOD Ţivot lidí v současné společnosti je ovládán mimo jiné i informacemi. Tyto informace obklopují lidstvo v tak velkém rozsahu, ţe u některých jednotlivců můţe dojít k informační zahlcenosti. Dospělý člověk můţe být z přemíry informací zmatený, přestává rozumět, co je a co není pro něho správné, jakou informaci si vybrat, jak s vybranou informací manipulovat, v nejhorších případech můţe dojít k jeho psychickému narušení. Aby k takovým jevům nedocházelo, je nutné, aby se lidé vzdělávali i v tom, jak s informacemi pracovat, jak při práci s informacemi chránit své soukromí, svůj majetek, a v neposlední řadě také své zdraví. Na některých školách byl zaveden předmět Informační vzdělávání. Na rozdíl od počítačové gramotnosti neučí jen pracovat na počítači, ale věnuje se hlavně tomu, jak se získanými informacemi zacházet. Pracovat s informacemi se učí i ţáci středních škol. Mezeru ve vzdělávání v tomto směru tvoří základní školy. Při tvorbě doporučených programů pro Rámcový vzdělávací program v základním školství bylo vymezeno jen velmi málo času na výchovu k práci s informacemi, a to jen v rámci výuky počítačové gramotnosti (v oblasti Informační a komunikační technologie, v předmětu většinou nazvaném Informatika). Přestoţe školy tento předmět mají ve svém Školním vzdělávacím plánu, věnují se hlavně práci na počítači. Na práci s informacemi, informační vzdělávání, se buď podílejí jen velmi málo anebo vůbec. Přitom se ukazuje jako nutnost zaměřit uţ i ţáky základních škol k tomu, aby dokázali relevantní informace vyhledat a umět si s nimi také poradit, aniţ by došlo k jejich psychickým problémům. Uţ na základní škole by se ţáci měli naučit pravidla etiky při vyhledávání na internetu a mimo jiné také citační pravidla. Měli by se naučit, jak při komunikaci na internetu chránit své soukromí, svou osobu i blízké. Zároveň by neměli ohroţovat soukromí jiných osob, neporušovat zákony, autorská práva. Protoţe si myslím, ţe potřeba informačního vzdělávání na základní škole je natolik důleţitá, rozhodla jsem se tomuto tématu věnovat ve své diplomové práci. Zároveň se budu opírat o své praktické zkušenosti s výukou na základní škole. Ţáci se učí, jak pracovat s počítačem, jak se připojit k internetu, jak si nějaké informace vyhledat, ale neznají to, ţe i při vyhledávání informací platí pravidla, která nesmějí porušovat. Nevědomě ohroţují své osobní bezpečí při práci s internetem. Navíc v období základní školní docházky jsou snadno ovlivnitelní (i negativně), nedokáţí sami posoudit, co je ještě zákonné, a co uţ si dovolit nemohou. Proto by bylo dobré, aby se informační výchova zahrnula do osnov základních škol. 9

10 Cílem mé diplomové práce je vytvořit návrh vzdělávacího plánu (osnov) předmětu Informační výchova na základních školách. V návrhu se opírám mimo jiné i o hodiny informační výchovy, které se konají v knihovnách. Veřejné knihovny ve větších městech organizují pro ţáky základních škol besedy, kde učí ţáky, jak a kde si mají informace vyhledávat, jak mají dodrţovat autorská práva, ctít etiketu, atd. Bohuţel jsou tyto hodiny přístupné jen těm školám, kde knihovny takovouto moţnost hodin mají, to znamená, ţe mají dostatek počítačů pro celou jednu třídu a potřebné personální zázemí. I kdyţ jsou tyto podmínky splněny, třída jedné školy se na tuto hodinu dostane průměrně jednou za rok, coţ je opravdu velmi málo. V malých městech se knihovny potýkají s nedostatkem počítačů a také s neproškoleným personálem, který by tuto výuku mohl provádět. Proto by bylo nejlépe, aby se informační výchova uskutečňovala přímo na základní škole pod vedením učitele či knihovníka. V první části své diplomové práce představuji základní pojmy a předpisy, kterými se současné základní školy řídí a které mají souvislost s informační výchovou. Jedná se o vyhlášky a zákony MŠMT, Bílou knihu, Školní a Rámcové vzdělávací programy. Zmíním se o počítačové a informační gramotnosti a o informačním vzdělávání. Ve druhé části své práce se zabývám činnostmi ţáků základních škol souvisejících s prací na počítačích. Věnuji se psychologickým aspektům ţáků základních škol, představím moţnosti zařazení počítačů do výuky. O současném stavu počítačové a informační gramotnosti na vybraných základních školách píši v kapitole čtvrté. Na malém vzorku základních škol porovnávám ICT plány jednotlivých škol a dotazníkovým šetřením zjišťuji skutečný stav vyuţití počítačů a moţnosti získávání informací z internetu na těchto základních školách. Další část věnuji stěţejnímu tématu diplomové práce, a to konkrétnímu návrhu implementace informační výchovy do vzdělávacího plánu (osnov) škol. Příklady konkrétních hodin pro kaţdou třídu uvádím v jednotlivých tabulkách. V závěru shrnu své poznatky a znovu zdůrazním důleţitost Informační výchovy pro ţáky i učitele základních škol. 10

11 1 ZÁKLADNÍ PŘEDPISY A POJMY Bílá kniha S rozvojem národního vzdělávání seznamuje Bílá kniha, která vznikla v roce Stala se základním podkladem k vytvoření školského zákona, který byl přijat v roce Vychází z analýzy českého školství uplynulých pěti let (od roku 1999) a je pojata jako systémový projekt formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. 1 Podle Bílé knihy je změnou ve vzdělávání kladen větší důraz na samostatnou práci ţáků, na tvorbu společných projektů za pouţití získaných informací. Školský zákon Základní škola je základním vzdělávacím článkem v naší republice. Základní školy jsou zřizovány a řídí se podle platného Školského zákona 561/2004 Sb. ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichţ se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. 2. Základní škola je rozdělena na dva stupně: první stupeň první aţ pátý ročník, a druhý stupeň šestý aţ sedmý ročník. Indoš Významnou úlohu k rozvoji počítačové gramotnosti na základních školách měl projekt Internet do škol (Indoš) 3. Tímto celostátním projektem chtělo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy umoţnit zakoupení počítačů a následné připojení k internetu co největšímu počtu škol. Prostřednictvím generálního dodavatele (nyní provozovatele) byly zavedeny do počítačově nevybavených škol počítače, periferie, internetové i intranetové sluţby. Projektu se zúčastnilo více neţ 3600 škol, vybraných Ministerstvem školství, a byl ukončen 31. srpna Přestoţe s tímto projektem vznikla řada různých připomínek a 1 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice : Bílá kniha. Praha : Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, s. Dostupné z WWW: < ISBN Zákon č. 561/2004 Sb. : Školský zákon. In Sbírka zákonů, Česká republika. 3 Indoš : Internet do škol [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:< 11

12 negativních ohlasů, myslím, ţe bylo splněno to, co bylo očekáváno: základní školy si mohly pořídit počítače, připojit se k internetové síti a vyuţívat ji. A to je v dnešní informační společnosti pro fungování základní školy velmi důleţité. Rámcový vzdělávací program, Školní vzdělávací program V návaznosti na Bílou knihu vznikl Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) 4. Tímto počinem se významně změnil školský vzdělávací program (od je platný pro všechny základní a střední školy v České republice). Stal se klíčovým dokumentem, vymezujícím cíle, obsahy a očekávané výstupy v oblasti vzdělávání. Velký důraz je kladen na samostatnou práci ţáků a jejich aktivitu při zapojování se do vyučovacího procesu. Východiskem k aktivitě je navození akční, problémové situace, kterou ţáci chtějí aktivně řešit. Úloha učitele je tyto situace vytvářet tak, aby ţáci uplatňovali kritické myšlení. Důraz je kladen na kvalitu práce. Změny ve školství byly markantní, neboť dosud se ţáci i učitelé museli řídit podle celostátně daných osnov. Ţáci byli zatěţováni postupným biflováním, učitelé přistupovali k výuce se zaţitými a opakovanými (a často i nudnými) metodami. Nemohli se sami rozhodovat, jak by výuku zatraktivnili tak, aby ţáci sami prokázali více svých schopností a dovedností. Stávalo se, ţe dosaţená úroveň vzdělání byla hluboko pod úrovní daných moţností ţáka. Vznikem Rámcových vzdělávacích programů dostaly školy volnost k vytvoření svých Školních vzdělávacích programů. Kaţdá škola si přizpůsobila výuku a vlastní osnovy podle doporučení v Rámcovém vzdělávacím programu. Učitelé nyní mohou více aktivizovat jak činnost svou, tak i následně činnost ţáků při výuce. To na druhé straně však vyţaduje, aby učitel sám byl aktivní a byl schopen mimo jiné si takovou činnost, která dokáţe rozvinout znalosti ţáků, sestavit. V současnosti není odkázán jen na metodikami doporučené prohledávání knih, můţe (a měl by) informace potřebné k výuce si být schopen sám vyhledat. Podle RVP ZV má základní vzdělávání ţákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet své vlastní klíčové kompetence 5 Klíčové kompetence zahrnují jak osvojování znalostí, tak i rozvoj schopností, dovedností, získávání postojů, vytváření hodnot potřebných pro ţivot člověka. Ţák na základní škole by si měl osvojit kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence sociální a personální, občanské, komunikativní a pracovní. 4 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Metodický portál RVP [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 5 Tamtéţ 12

13 Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými obory: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Člověk a svět práce (Pracovní vyučování) Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou vymezeny charakteristikou vyjadřující postavení a význam oblasti v základním vzdělávání a obsahem jednotlivých oborů dané oblasti. V této části je také naznačena návaznost mezi vzdělávacím obsahem prvního a druhého stupně základního vzdělávání. Na charakteristiku navazuje cílové zaměření vzdělávací oblasti, které vymezuje, k čemu je ţák prostřednictvím vzdělávacího obsahu veden tak, aby postupně dosahoval klíčových kompetencí. Praktické propojení vzdělávacího obsahu s klíčovými kompetencemi je dáno tím, ţe si škola na základě cílového zaměření vzdělávací oblasti stanovuje ve Školním vzdělávacím programu (ŠVP) vzdělávací strategii vyučovacích předmětů vymezuje si činnosti vedoucí k dosaţení očekávaných výstupů. Očekávané výstupy vymezují předpokládanou způsobilost vyuţívat osvojené učivo v praktických situacích a v běţném ţivotě. 6 Při vytváření školních programů je ţádoucí propojování jednotlivých témat (tzv. mezipředmětové vztahy). Reformou ve vzdělávání se zvýšila pozornost na vlastní samostatnou práci ţáků a na schopnost pracovat v kolektivu (týmová spolupráce). Ţákům jsou často zadávány projektové úkoly, které řeší malé skupinky. Tím jsou nuceni ke vzájemné spolupráci a vedeni k samostatnému hledání vhodných řešení. 6 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Metodický portál RVP [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 13

14 Čtenářská gramotnost Pojmem gramotnost všeobecně rozumíme dovednost čtení a psaní. Aby byl jedinec gramotný, musí získat určité dovednosti a znalosti. Tato všeobecná gramotnost se dělí na další druhy gramotností, například čtenářskou, literární, jazykovou, numerickou, atd. Vstupem na základní školu se malé, šesti aţ sedmileté děti nejprve učí čtenářské gramotnosti. K dokonalému zvládnutí čtenářské gramotnosti však nestačí jen vědomosti a dovednosti, které si člověk osvojí v dětství během prvních let školní docházky. Gramotnost je v současnosti vnímána jako neustále rozšiřující soubor vědomostí, dovedností a postupů, které si člověk během ţivota osvojuje v různorodých situacích a při interakci se svým okolím. 7 Čtenářskou gramotností se zabýval výzkum PISA 8 (Programme for International Student Assessment) v roce 2009, jehoţ cílem bylo zjistit mimo jiné i čtenářské dovednosti patnáctiletých ţáků ve srovnání s jinými zeměmi. Ve výzkumu PISA 2009 je čtenářská gramotnost definována jako schopnost porozumět psanému textu, zabývat se jím, přemýšlet o něm a pouţívat ho k dosaţení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti. 9 Alarmující je, ţe ve výzkumu v roce 2009 naši ţáci dosáhli jen podprůměrných výsledků ve srovnání s jinými zeměmi. 10 Počítačová gramotnost S nástupem počítačů se začalo mluvit o počítačové gramotnosti. Ta je nezbytná při práci s informačními komunikačními technologiemi. Podle Jiřího Dostála počítačově gramotný jedinec umí ovládat počítač a jeho periferie, umí pracovat s běţným softwarovým vybavením a vyuţívat sociálních sítí 11. Petr Sak a Karolina Saková vymezují počítačovou gramotnost kompetencemi, které umoţňují jedinci vyuţívat nové technologie pro jeho 7 BASL, Josef; KRAMPLOVÁ, Iveta; PALEČKOVÁ, Jana. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 : Umíme ještě číst?. 1. Praha 1 : Ústav pro informace ve vzdělávání, s. Dostupné z WWW: < ISBN s OECD Programme for International Student Assessment (PISA). [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 9 BASL, Josef; KRAMPLOVÁ, Iveta; PALEČKOVÁ, Jana. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 : Umíme ještě číst?. 1. Praha 1 : Ústav pro informace ve vzdělávání, s. Dostupné z WWW: < ISBN s Tisková konference - PISA Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. Praha : ÚIV, [cit ]. Dostupné z WWW: < 11 DOSTÁL, J. Informační a počítačová gramotnost klíčové pojmy informační výchovy. Moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, s ISBN

15 profesní a osobní ţivot v té míře, kdy se necítí komputerově handicapován, není za digitální přehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou jeho volby 12 Podle Jiřího Peterky je počítačová gramotnost schopnost pracovat s nejčastěji vyuţívaným programovým vybavením, schopnost pouţívat internet ke komunikaci, k vyhledávání a zpracování informací, schopnost efektivního vyuţití sluţeb a moţností, které moderní technologie nabízí 13 Počítačové gramotnosti a vyuţitím počítačů při výuce na základních školách se věnuji blíţe v následující kapitole. Informační gramotnost Informační gramotnost definuje American Library Association (ALA) jako dovednost, pomocí které je jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, je schopen si informace vyhledat, vyhodnotit a efektivně uloţit 14. Organizace UNESCO v Praţské deklaraci uvádí: Informační gramotnost zahrnuje znalost vlastních informačních potřeb, schopnost identifikovat, vyhledat, ohodnotit, uspořádat a efektivně vytvářet, pouţívat a předávat informace, které se vztahují k určitému problému či tématu; je to základní předpoklad pro moţnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoţivotní vzdělávání. 15 Jiří Peterka ve svém článku Jak se měří informační gramotnost uvádí informační gramotnost jako schopnost rozeznat, kdy potřebuji informace, umět je vyhledat, vyhodnotit a efektivně vyuţít 16. Podle jeho názoru počítačová gramotnost spočívá ve schopnosti ovládání a práci s počítačem, kdeţto informační gramotnost v práci s informacemi. Zatímco obsah počítačové gramotnosti můţe být určitým způsobem závislý na tom, jaký druh počítače uţivatel pouţívá, jaký pouţívá operační systém a s jakými aplikacemi pracuje, obsah informační gramotnosti by neměl být závislý na tom, jaké nástroje kdo pouţívá (jaké počítače, 12 SAK, Petr; SAKOVÁ, Karolina. Počítačová gramotnost a způsoby jejího získávání. Lupa.cz : Server o českém internetu [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN PETERKA, Jiří. Jak se měří informační gramotnost, earchiv [online].[cit ].Dostupné z WWW: < 14 Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL : Association of College and Research Libraries [online]. Chicago : 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < 15 The Prague Declaration. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 16 PETERKA, Jiří. Jak se měří informační gramotnost, earchiv [online].[cit ].Dostupné z WWW: < 15

16 jaké aplikace), ale co s nimi dokáţe při práci s informacemi, tj. jak dokáţe informace vyhledávat, vyhodnocovat, interpretovat a vyuţívat. Podle J. Dostála informačně gramotný člověk má osvojeny následující způsobilosti, tedy dokáţe: 17 identifikovat informační potřeby pro získání informací zvolit nejvhodnější strategii vyuţívat odpovídající zdroje a informační systémy v informačních zdrojích vyhledat poţadované informace získané informace kriticky zhodnotit informace vhodně zpracovat a vyuţít informace zprostředkovat jiným lidem v různých podobách a prostřednictvím různých technologií posoudit morální a právní aspekty vyuţívání informací Z definic vyplývá, ţe informačně gramotný jedinec si uvědomuje potřebu získat informaci. Dokáţe si informaci pomocí dostupných zdrojů vyhledat a úspěšně pouţít. Přitom dodrţuje zásady právního řádu, etikety, bezpečnosti. Informaci si umí uchovat pro další potřebu. Informační vzdělávání, Informační výchova K získání informační gramotnosti je nutná informační výchova či informační vzdělávání. Informační vzdělávání a informační výchova jsou dva pojmy mající stejný význam. Na středních a vysokých školách se spíše setkáváme s názvem Informační vzdělávání. Vzhledem k tomu, ţe moje práce se týká základní školy, kde jsou v názvech předmětů zaţité pojmy výchova (tělesná výchova, pracovní výchova, hudební výchova, atd.), rozhodla jsem se pouţívat název informační výchova. Informační výchova je podle J. Dostála záměrný, cílevědomý a plánovaný proces přípravy člověka na vytváření, získávání, zpracování a vyuţívání informací v osobním a pracovním ţivotě: Dostál, J. Informační a počítačová gramotnos t klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, s. 60 [online]. [cit ]. Dostupný také z WWW: < ISBN >. 18 DOSTÁL, J. Moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, Informační a počítačová gramotnost klíčové pojmy informační výchovy. s. 63.ISBN

17 Cílem informační výchovy je naučit uţivatele práci s informacemi, to znamená, naučit je informace efektivně vyhledávat a vyuţívat. Jde o ucelený formativní proces získávání znalostí, vědomostí a návyků z oborů a disciplín, které se zabývají shromaţďováním, zpracováním, uchováváním, zpřístupňováním a vyuţíváním informací 19 Při vyhledávání informací by se měl jedinec opírat o všechny dostupné informační zdroje, nejen na internetu, ale i sluţby knihoven. Informační výchova učí řešit informační problém od zadání tématu přes vyhledávání relevantních informací aţ po bibliografické citace ve vlastním textu vypracovaném na zadané téma. 20 Informační vzdělávání je dlouhodobý proces, který vede ke zvyšování úrovně informační gramotnosti a který by měl prolínat celým vzdělávacím systémem od základních aţ po vysoké školy. Jeho jednotlivé stupně by na sebe měly plynule navazovat. Základní škola se tak stává prvním článkem při výchově věnující se práci s informacemi. Podrobně se tomuto tématu věnuji v hlavní části své diplomové práce. 19 Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Termín Informační vzdělávání. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 6MI-02085?func=finda& find_code=wtr&request=informa%c4%8dn%c3%ad+vzd%c4%9bl%c3%a1v%c3% A1n%C3%AD&request_op=AND&find_code=WAU&request=&request_op=AND&find_co>. 20 TICHÁ, Ludmila; ŢIŢKOVÁ, Štěpánka; RAMAJZLOVÁ, Barbora. Koncepce informační výchovy na ČVUT. Praha : [s.n.], s. Dostupné z WWW: < s. 3 17

18 2 VYUŢITÍ POČÍTAČŮ PŘI VÝUCE NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE 2.1 Psychologické aspekty žáků základní školy Mluvíme-li o výuce ţáků na základní škole, je nezbytné se zmínit o ţácích z psychologického hlediska. Základní škola je první a v tomto směru jediná instituce, která dokáţe z malého negramotného šestiletého dítěte vychovat (samozřejmě spolu s rodiči) jedince, který ve svých patnácti letech, kdy tuto školu opouští, umí dokonale číst, psát, počítat, dokáţe se samostatně rozhodovat, řešit problémy. Je to období, kdy jsou zaloţeny základy k jeho následujícímu působení v jeho dalším ţivotě. Nástupem do školy se pro dítě významně změní ţivot. Je na něho kladen nátlak směřující ke kaţdodennímu plnění povinností učení, psaní úkolů. S těmito poţadavky se více či méně ztotoţňuje. Jeho další úspěchy či neúspěchy souvisí i s jeho pozitivním sebevědomím. To je spojeno se sebehodnocením, které je v tomto období zcela závislé na mínění okolí. Hodnocení ve škole představuje novou situaci dítě si zde musí svou pozici teprve vydobýt. Doba nástupu do školy nebyla stanovena náhodně. Ve věku šesti aţ sedmi let dochází k různým vývojovým změnám, které jsou podmíněny zráním a učením, přičemţ zralost znamená dispozici pro větší odolnost vůči zátěţi, lateralizaci ruky, zlepšení senzomotorické koordinace a manuální zručnosti. Zrání centrální nervové soustavy je předpokladem k rozvoji určitých poznávacích schopností a vnímání. Dítě v mladším školním věku akceptuje skutečnost jako danou. Přijímá informace dospělých tak, jak jsou mu prezentovány a bere je jako pravdivou realitu. Děti v tomto období se chtějí učit hlavně proto, aby byly oceněny a akceptovány pro něj důleţitou osobou. V období středního školního věku (osmý aţ jedenáctý rok, tedy třetí aţ pátý ročník) se děti většinou na školu adaptovaly, zvládly základní normy chování. Pod vlivem nových zkušeností dosahují určité socializační úrovně. S rozvojem logického myšlení a kritického vnímání se mění jejich postoj k dospělým, i k učitelům. Poţadavky, které se liší od jejich názoru, povaţují za nespravedlivé a odmítají se podle nich řídit. Identifikují se především se svými vrstevníky (zejména stejného pohlaví). Neméně důleţitá je role spoluţáka. Pro ţáka je velmi důleţité být spoluţáky akceptován. Pokud tomu tak není, dochází k problémům v jeho chování. Starší školní ţák (pubescent) mění postoj jak k sobě samému, tak i ke svému okolí a celému světu. Dítě se stává kritičtějším, potřebuje si potvrdit své vlastní hodnoty. Začíná se 18

19 více zaměřovat na svou vlastní budoucnost. Zcela přirozeným jevem je v tomto období kritizování dospělých, především učitelů. Dokáţe ocenit schopnosti a vlastnosti učitele, které mu imponují, na druhé straně odmítá chování, které je podle něho nerovnoměrné, nadřazené. V pubertě nabývá ještě více na významu školní třída a spoluţáci. Chce se s třídou identifikovat a chce být ostatními spoluţáky akceptován. Skupinová identita je pro něho velmi významnou hodnotou. Zároveň se v tomto období vyprošťuje z vazby na svou rodinu. Dokonale si uvědomuje sám sebe a přijímané informace rád zpochybňuje. Při vytváření školních osnov je nezbytné přihlíţet k psychologickým akceptům ţáků na základní škole. Během devíti let školní docházky se nápadně změní osobnost ţáka. Cílem vzdělávacích programů je nejen získání vědomostí, ale také naučit ţáky se samostatně rozhodovat a uplatňovat kritické myšlení při vstřebávání informací. 2.2 Význam používání počítačů na základní škole Nástup počítačů přinesl zvrat do ţivota základních škol. Jestliţe v osmdesátých letech minulého století pracovala s počítačovými programy jen hrstka učitelů, v současnosti neexistuje ţádná škola, která by nevlastnila alespoň jeden počítač. Zatímco dříve si učitelé dělali starosti s otázkou programování, s nástupem osobních počítačů a s nabídkou relativně příjemného programového vybavení tyto obavy utichly. Uţivatel (učitel a jeho ţák) uţ nemusel umět počítač programovat. Běţným uţivatelem se tak mohl stát nejen odborník, ale i laik. Počítačové technologie nabízejí pro vzdělávání nové mnoţnosti: počítače se vyuţívají nejen v programování, ale i ve výuce cizích jazyků, v předmětech exaktních věd (chemie, biologie, fyzika), k matematickým výpočtům, ke zpracování dat v zeměpise a dějepise, a dokonce i v českém jazyce. Pomocí počítače se můţe člověk vzdělávat i mimo školu. Přímo z domova nebo z různých míst na světě se můţe napojit na počítačovou síť a můţe se radit se svým učitelem, plnit zadané úkoly a výsledky posílat. Komunikace mezi lidmi, výměna informací ovlivňuje vztahy mezi lidmi, myšlení člověka, ţivot nás všech. Internet se stává výzvou pro vzdělávání: Co, jak a proč učit! Co, jak a proč se učit! 21 Počítače vytvářejí spolehlivé a přitaţlivé prostředí pro učení, které láká a přitahuje. Při práci s počítačem mohou děti o úkolu přemýšlet, nemusejí mít strach, ţe se před třídou zesměšní. Bezchybný text mohou snadno vytvořit i ţáci se specifickými vývojovými poruchami učení jako je například dyslexie či dysgrafie. Počítačové systémy respektují 21 ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Vyuţití počítače při vyučování : Náměty pro práci dětí s počítačem. S. 9 19

20 individuální poţadavky ţáka, jeho tempo učení. Počítač můţe pracovat rychlostí vyhovující potřebám ţáka, dovoluje mu vrátit se zpět, úkol znovu začít, případně ho dokončit jindy a na různých místech. Děti, které učení příliš nebaví, se díky počítačům mohou pro učení znovu nadchnout, a tím se zlepší jejich školní výsledky. Počítače tedy dávají ţákovi příleţitost být úspěšný tam, kde předtím neuspěl a kde často proţíval trauma z nezdaru. Díky počítačům mohou být velice rychle zpřístupněny zdroje informací. Je důleţité proto vést děti k technikám sběru a zpracování dat, k efektivním metodám výběru a uspořádání informací, k jejich třídění a prezentaci. V této souvislosti nabývá informační výchova jakoţto výchova k práci s informacemi na významu. Je nutné ţáky naučit vyhledávat a třídit data, pracovat s databázemi. Velké mnoţství dat je prezentováno graficky. Grafické prostředí se stává stále víc nástrojem pro komunikaci mezi lidmi, sloţité myšlenky a vztahy jsou často srozumitelnější právě v grafické podobě. Proto by se měly děti učit na počítači tvořit obrázky, grafy, schémata, náčrty, zpracovávat data i v grafické podobě a grafickými prostředky zachycovat myšlenky a fakta Etapy začlenění práce na počítačích do výuky Počítače byly do výuky začleňovány ve třech etapách: 22 automatic : učitelé vyuţívali počítače k testování ţáků, ţáci se učili v předmětu Informatika algoritmy, automatizace a vytváření programů information : učitelé pouţívali počítače k přípravě učebních materiálů, ţáci se učili zpracovávat data, řešit pomocí počítačových technologií problémy z techniky, matematiky, přírodních věd i humanitních oborů communication : v současnosti učitelé i ţáci vyuţívají počítačů především k přístupu k ohromnému mnoţství informací Informační technologie byly vyuţívány nejprve na vysokých školách, později pronikly na střední školy. Jakmile se práce na počítačích stala jednodušší a příjemnější, bylo moţné ji zařadit i do práce na základních školách. Výukové aplikace počítačových technologií se zpočátku zaměřovaly pouze na matematiku, ale velmi brzy se začali ţáci setkávat s výukovými programy v jazycích a v jiných humanitních předmětech. V řadě zemí (Holandsku, USA, Velké Británii, Německu, aj.) se počítače vyuţívají naprosto přirozeně ve 22 ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Vyuţití počítače při vyučování : Náměty pro práci dětí s počítačem. S

21 všech vyučovacích předmětech. 23 Tento trend se snaţí kopírovat i české školství. Stalo se samozřejmostí pouţívat výukové programy v jazycích a informatice. V ostatních předmětech se počítače vyuţívají méně. Důvodem můţe být vyšší počet ţáků ve třídě, neţ je kapacita počítačů v jedné počítačové učebně (v jazycích a informatice se při vyšším počtu ţáků třída můţe rozdělit). V současnosti existuje široké spektrum výukových programů, didaktických her, elektronických encyklopedií, procvičovacích cvičení. Mnoţství i kvalita těchto aktivit neustále narůstají. Učitelé základních škol mají moţnost si výukové programy i cvičení sami vytvářet. K inspiraci se stále častěji obracejí na Internet, který je chápán nejen jako nekonečný zdroj informací, ale také jako prostředek komunikace ve vzdělávání. Velkou podporu pro získávání počítačů a práci s nimi znamenalo ustanovení Státní informační politiky (SIPVZ ). V roce 2000 schválila vláda ČR Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání 24, v níţ formuluje cíle v oblasti informační gramotnosti. O rok později vznikl Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha) 25, kde mimo jiné byly vytyčeny základní poţadavky týkající se zavádění informačních a komunikačních technologií do výuky. Celoplošným zaváděním počítačů do škol se zabýval projekt Internet do škol (Indoš) 26. Významným počinem se stal projekt EU peníze školám 27, jehoţ cílem je zjednodušit základním školám získávání evropských dotací z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Řešení spočívá ve vyuţívání tzv. šablon klíčových aktivit. Pomocí těchto šablon si školy podle svých potřeb sestaví projektovou ţádost, na jejímţ základě získají dotaci. Na základě vybraného a posléze schváleného balíčku témat si samy vytvářejí výukové vzdělávací programy. Podporované jsou projekty, které napomáhají rozvíjet znalosti a dovednosti ţáků a pedagogických pracovníků v cizích jazycích, matematice, přírodních vědách, ICT, čtenářské a informační gramotnosti, finanční gramotnosti a inkluzivním vzdělávání. K dispozici je cca 4,5 mld Kč. Podmínky pro získání dotace jsou nastaveny tak, aby na dotaci dosáhly všechny základní školy, které o ni poţádají. Výše dotace pro školu závisí na počtu ţáků školy a na zvolených klíčových aktivitách. 28 Důraz (a podmínka) je kladen na vyuţití počítačů, internetu, interaktivních tabulí a další techniky. Na rozdíl od INDOŠe (Internet do škol) je více transparentní (absence generálně- 23 ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Vyuţití počítače při vyučování : Náměty pro práci dětí s počítačem. s Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 25 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice : Bílá kniha. Praha : Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, s. Dostupné z WWW: < ISBN Indoš : Internet do škol [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 27 Eupenizeskolam.cz [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 28 Tamtéţ 21

22 dodavatelsko-centralistického pojetí), zapojení učitelé, tvořící digitální učební materiál, dostanou za svou práci navíc finanční odměnu. Školy si mohou svobodně rozhodovat o své práci na tomto projektu, coţ ale na druhé straně vede k větší zodpovědnosti vedení škol Možnosti zařazení počítačů do výuky Počítače mohou být zařazovány do výuky v kterémkoli předmětu. Mohou slouţit jako nástroje k tvorbě textů, obrázků, tabulek, grafů, k vyhledávání informací, při zkoušení a opakování pomocí výukových programů. V samostatném předmětu (na základních školách se předmět většinou nazývá Informatika) se ţáci učí práci na počítači (počítačové gramotnosti), poznávají princip činnosti počítače, osvojují si základní dovednosti obsluhy počítače. Práci s počítači se ţáci mohou věnovat i v nepovinných či volitelných předmětech a zájmových krouţcích. V současné době se na základních školách výuka realizuje podle vzdělávacích programů (Obecná škola, Občanská škola, Národní škola, Základní škola). Obecně platí, ţe jako vhodný didaktický program (například výukové hry, hry na opakování a procvičování učiva, tvořivé hry) se mohou počítače vyuţívat jako kaţdé jiné pomůcky ke splnění výukových cílů v jakémkoliv předmětu Základní předpoklady pro práci na počítačích ve školách Aby mohly být počítače ve školách vyuţívány, je nezbytné, aby byly splněny následné podmínky: mít nainstalovánu počítačovou síť (patřičný počet počítačů, síťově propojených) počítače by měly být v kaţdém kabinetu, ve sborovně, v ředitelně, kanceláři, tak, aby kaţdý učitel měl kdykoliv přístup k počítači na škole by měla být alespoň jedna počítačová učebna s mnoţstvím počítačů podle počtu ţáků, ţáci by měli mít moţnost vyuţívat počítačů i v době mimo výuky (o přestávkách, po vyučování), stejně tak by je měli mít moţnost vyuţívat i ţáci v odpoledních hodinách (ve školním klubu, školní druţině) nutností je připojení k internetu je vhodné mít jeden počítač v kaţdé třídě, nejlépe s projekčním zařízením učitelé by se měli informovat o novinkách a výukových aplikacích počítačů ve výuce, měli by mít moţnost se poradit o technickém řešení své výuky, mít moţnost si v klidu 22

23 po vyučování nové programy či výukové materiály vyzkoušet, případně pod vedením odborníků formou školení se naučit s novým programem pracovat na kaţdé škole by měl být odborník ICT pracovník (správce sítě), který zajišťuje technický servis, spravuje počítačovou síť, odpovídá za nákup technického a programového vybavení, koordinuje poţadavky učitelů na vyuţívání počítačů ve škole, organizuje interní školení pro učitele, konzultuje s učiteli jejich otázky týkající se práce s počítači při výuce V současné době kaţdá škola vlastní nejméně jeden počítač a má přístup k internetu. Správce sítě plní svou funkci na základních devítiletých školách. Na školách, které mají pouze první stupeň (první aţ pátou třídu), správce sítě vykonává svou práci externě (například osoba zaměstnaná v jiné firmě, u jiného zaměstnavatele, a do školy pravidelně dochází) Příklad programů vyuţívaných při výuce Počítačových programů je v současné době velké mnoţství. Záleţí na tom, které si učitel vybere, a také na finančních moţnostech školy. Nejjednodušší klasifikace jednotlivých programů vychází z pozice ţáka při vlastní práci s počítačem: 29 nástroj (tool): tyto programy jsou pouţívány jako nástroj k nějaké činnosti (textové editory, grafické editory, integrované programy pro práci s dokumenty) učitel (tutor): ţák se pod vedením elektronického učitele něčemu učí, opakuje či procvičuje učivo nebo je také zkoušen (například programy pro výuku cizího jazyka, českého jazyka, matematiky) ţák (tutee): ţák se zde naopak stává učitelem, učí počítač provádět akce, zadává počítači příkazy. Podle reakce počítače děti poznávají, jak program funguje a zda pracuje tak, jak zamýšlely. Tyto programy promění počítač v herní nástroj (například Comenius LOGO, SGP Baltazar) hračka (toy): jedná se o programy, které promění počítač v elektronickou hračku, jako například počítačové hry se vzdělávacím obsahem (didaktické hry) testovací programy byly jedny z prvních programů určených pro práci na školách, jedná se o programy s hotovými testy určenými k ověření znalosti ţáků 29 ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Vyuţití počítače při vyučování : Náměty pro práci dětí s počítačem. S

24 Školy si mohou vybírat z programové nabídky různých firem. Mezi nejčastěji vyhledávané a ve školách prakticky pouţívané jsou například Terasoft, LangMaster International. Školy si programy hradí samy, před zakoupením však mají moţnost si program zdarma vyzkoušet. 2.4 Počítačová gramotnost učitelů Aby mohla výuka na školách probíhat i pomocí počítačových programů či na internetu, je nutné, aby učitelé byli dostatečně počítačově gramotní. Všichni pracovníci škol mají tuto povinnost stanovenou ve Vyhlášce č. 317/ Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, která je platná od 1. září 2005, dále pak ve školském zákonu č. 561/ , jehoţ úplné znění bylo vyhlášeno 2. září 2008 a zohledňuje všechny změny zákona, které nabyly účinnosti do tohoto data. Metodický pokyn MŠMT ČR čj.: 30799/ představuje pravidla při tvorbě ICT plánu škol. Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy ČR ve své Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ 2000) stanovil úrovně informační gramotnosti pedagogických pracovníků. Učitelé se začali postupně vzdělávat v modulech: Základní uţivatelské znalosti (Z), Vzdělávání poučených uţivatelů (PO), Volitelné moduly (P1, P2), Specifické vzdělávání (S), Vzdělávání ICT správců školní počítačové sítě (N) a Vzdělávání ICT koordinátorů (M). Součástí projektu SIPVZ mělo být i bezplatné připojení škol k internetu společností Telefonica O2, a to na základě prováděcí smlouvy, jejíţ platnost skončila k Telefonica tuto sluţbu poskytovala do , kdy nabídla školám uzavření nových samostatných (a zpoplatněných) smluv. 33 V současnosti si školy připojení k internetu platí ze svých finančních prostředků, stejně tak i další vzdělávání pedagogů v oblasti ICT. Základním vzděláním v oblasti ICT prošli téměř všichni učitelé. Část z nich si své poznatky dále rozšiřují. Z vlastní praxe však vím, ţe nadále se na školách vyskytují učitelé, 30 Vyhláška 317 : o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. In Sbírka zákonů. 2005, 111, s Dostupný také z WWW: < ped_prac.pdf>. ISSN Úplné znění školského zákona online] [cit ].. Dostupné z WWW: < 32 Standard ICT sluţeb ve škole : Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Č. j / , s.11. Dostupný také z WWW: < 33 Aktuální stanovisko k projektu SIPVZ. MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < >. 24

25 kterým dělají problémy základní práce na počítačích (ať uţ psaní ve Wordu či přenos textů kopírování a ukládání). I kdyţ se většinou jedná o učitele starší (i učitele důchodce), mělo by i pro ně být povinností se vzdělávat v práci na počítačích nadále (třeba i opakovaně). Není nic horšího, neţ kdyţ musí učiteli, který si neumí poradit v hodině s počítačem, přijít na pomoc jeho vlastní ţák. 25

26 3 INFORMAČNÍ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH 3. 1 Význam informační výchovy Informační výchova se začala rozvíjet v minulém století v knihovnách. Jako informační zdroje byly nejprve označovány tištěné dokumenty. Vznikem a rozvojem internetu a jeho sluţeb se vedle tištěných dokumentů objevují i zdroje elektronické. Velkou oblibu, a to i u ţáků základních škol, si v posledních letech získal internet. Vyhledávat zdroje na internetu se stalo pro mnohé lidi jednodušší a zábavnější. S rostoucím významem takto získaných informací se rozvíjí nástroje umoţňující jejich sdílení. To vede ke zvyšování nároků na občany. Je kladen důraz jak na orientaci v dostupných informačních zdrojích a na znalosti a dovednosti spojené s vyhledáváním a hodnocením informací, tak i na jejich vyuţívání v různých ţivotních situacích. Důleţitou součástí je i respektování autorských práv a dodrţování etických zásad. Tato skutečnost vyvolává četné diskuze o potřebných změnách v naší vzdělávací soustavě. 34 Na vysokých školách se v současnosti úspěšně začalo rozvíjet informační vzdělávání. Je to dlouhodobý proces vedoucí ke zvyšování informační gramotnosti a stává se součástí vysokoškolského studia. Na středních školách je informační vzdělávání, stejně jako na základních školách, většinou zahrnuto do předmětu Informační a komunikační technologie. Některé vysoké školy začaly aktuálně nabízet studijní obor Informační výchova (například Pedagogická fakulta University Palackého nabízí od roku 2010 nový obor Informační výchova se zaměřením na vzdělávání 35 ), jejímţ cílem je vychovat budoucí generaci pedagogů, kteří se budou ve svém zaměstnání věnovat mimo jiné také informační výchově svých ţáků a studentů. Na základní škole je výchova k práci s informacemi součásti vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Ţáci se učí především počítačové gramotnosti, jejíţ zvládnutí na potřebné úrovni je předpokladem k informačnímu vzdělávání, které pak vede ke zvyšování úrovně informační gramotnosti. Vzhledem k tomu, ţe vyhledávání informací na internetu se i pro ně stává nevyhnutelnou činností, je zapotřebí je seznámit a naučit je korektní práci při této činnosti. Aby se tak ale mohlo stát, bylo by zapotřebí do základního vzdělávání 34 Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR. [online]. Praha : Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [cit ]. Dostupné na WWW:< s

27 implementovat vedle vzdělávání v počítačové gramotnosti i vzdělávání v gramotnosti informační. To znamená, ţe do budoucna pravděpodobně uţ nebude stačit jedna aţ dvě hodiny výuky předmětu Informatika týdně, zaměřené především k počítačové gramotnosti, ale bude nutné začlenit do tohoto předmětu (nebo stát se samotným předmětem) další alespoň jednu hodinu týdně vzdělávání v informační gramotnosti. Informační vzdělávání (či informační výchova) je dlouhodobý, postupný a cílevědomý proces, který má věcnou a pedagogicko-didaktickou stránku a je zacílený na vybavení jedince odpovídající mírou vědomostí, schopností, zručností a návyků, potřebných pro relevantní interakci s informačním prostředím 36. Informační výchova je proces, který by měl prolínat celým vzdělávacím systémem, jehoţ počátky jsou právě na základních školách. 3.2 Spolupráce s knihovnou Ţáci základní školy jsou zváni místními knihovnami na pravidelné besedy uţ od první třídy. V první třídě jsou většinou (z důvodů ještě nepříliš plynulého vlastního čtení) pasivními posluchači. Ve druhé třídě jsou vyzýváni ke čtenářské aktivitě. Zaměstnanci knihoven pomáhají také učitelům v jejich přípravě s informační výchovou jejich ţáků. Učitelům, vyučujícím u těch nejmenších (1., 2., 3. třída), doporučují zaměstnanci knihoven zaměřit se na těchto několik úkolů: 37 probudit zájem o četbu umět naslouchat čtenému textu číst samostatně s porozuměním seznámit se s formalitami při vypůjčování knih pohybovat se v knihovně udrţovat v knihovně čistotu a pořádek naučit ţáky jednoduché rychlé orientaci v textu knihy 36 SAKÁLOVÁ, Elena. Informačná gramotnosť detí. Kniţnica [online]. 2008, 9., 4, [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN SOUDSKÁ, Dagmar. Informační bulletin - supplementum 67 Problematika školních knihoven a práce s knihou a informacemi : Některé poznatky z pedagogických čtení z let první vydání. Praha : [s.n.], 1990, s

28 Učitelům, kteří vyučují ţáky středního věku (4. 6. třída), doporučují, aby se ţáci během školního roku v ţákovské knihovně naučili: které základní druhy literatury existují co je jmenný katalog a jak s ním pracovat jak otvírat nové knihy z čeho se kniha skládá základní kniţní a knihovnické terminologii orientaci v knize, v textu pouţívat slovníků, atlasů hledat informace v encyklopediích Pro ţáky nejvyšších ročníků základní školy (7. 9. třída) byly zvoleny úkoly: naučit samostatně zpracovat nalezené informace vyuţívat různých částí knihy podle jejich určení, tzn. ovládnout základní metodiku postupu při hledání informace v knize naučit dělat přehledné poznámky a dokumentační záznamy, souhrnné informace, přitom dbát na grafickou úpravu vědět, co je to resumé a jak se sestavuje sestavit bibliografii prohloubit všechny dosud získané vědomosti, procvičovat práci s odkazy v různých slovnících a encyklopediích vědět, co je informace informační instituce v ČR organizace a vyuţití knihoven sluţby poskytované knihovnami informační prameny Důleţité pro splnění vytyčených cílů je správné propojení práce s informacemi s běţnými formami práce. Zadají-li se ţákům na začátku hodiny informační úkoly, měly by se vyuţívat také v průběhu celé hodiny podle probírané látky. Je nutné vedle práce s informačními prameny zařadit také další formy a metody, například sestavení grafů, práce se slepou mapou, elektronickými nahrávkami, seřazování pojmů, sestavení časové tabulky, atd. 28

29 Obecné zásady, kterými se řídí ţákovské knihovny: naučit ţáky zjišťovat a vyhledávat dané informační prameny naučit ţáky z pramenů vybírat nejdůleţitější informace postupně vypěstovat schopnost zpracovat vyhledané informace vyţadovat od ţáků bibliografickou citaci pouţitých pramenů u písemného zpracování informací pěstovat u ţáků péči o grafickou úpravu a přehlednost u ústních zpráv hodnotit také způsob přednesu a jeho plynulost Školní informační centrum K tomu, aby informační výchovu bylo moţné skutečně implementovat do školních osnov, je potřeba mít ve školách dobré informační zázemí. Ve čtvrté kapitole mé diplomové práce upozorňuji na to, ţe kaţdá škola má svůj ICT plán, kde mimo jiné seznamuje s mnoţstvím počítačů, proškolováním svých pedagogů. Není moţné včlenit informační výchovu do školy, která by neměla potřebné mnoţství počítačů pro své ţáky. Stejně tak by měl být učitel, který by tento předmět vyučoval, nejen pedagogické znalosti, ale měl by být i informačním odborníkem. Nejefektivnějším řešením by bylo vytvoření školního informačního centra. Tedy nejen školní knihovny, ale prostředí, kde by ţáci pracovali nejen s knihami, ale i s internetem. Školní informační centrum by mělo mít jak informační, tak i studijní a výchovnou funkci. Ţáci by se zde v době mimo vyučování mohli věnovat samostudiu, přípravám na výuku, ale i volnočasovým aktivitám spojených s prací na internetu či čtení knih. Mělo by tedy splňovat tyto poţadavky: mělo by být místem, kde ţáci mohou nalézt informace jak ke svému studiu, tak i pro své záliby, proto by mělo být přístupné ţákům dopoledne o přestávkách a odpoledne po vyučování mělo by být vybaveno dostatečným mnoţstvím počítačů umoţňujících internetové připojení, stejně tak by mělo být dostatečně vybaveno odbornými knihami souvisejícími s výukou mělo by zajišťovat přístup také k intranetovým stránkám školy 38 SOUDSKÁ, Dagmar. Problematika školních knihoven a práce s knihou a informacemi : Některé poznatky z pedagogických čtení z let První vydání. Praha : [s.n.], 1990, s

30 mělo by být i moţností kulturního vyţití ţáků (tematické filmy, natočená školní videa, ) Činnost ve školním informačním centru by měla být zajišťována nejlépe pedagogem s informačním vzděláním, aby byl schopen vést ţáky správným směrem při jejich činnostech. 3.4 Práce s informacemi podle Rámcového vzdělávacího programu Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZP) stanovuje základní okruhy učiva jednotlivých předmětů a průřezová témata. V nich vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání ţáků, specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíţ by měli ţáci dosáhnout na konci základního vzdělávání, vymezuje vzdělávací obsah očekávané výstupy a učivo. RVP je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podle měnících se potřeb společnosti, zkušenosti učitelů se školními vzdělávacími programy i podle měnících se potřeb a zájmů ţáků 39. Podle RVP si kaţdá škola vytváří svůj vlastní Školní vzdělávací program (ŠVP). Cílem vzdělávání je vybavit všechny ţáky klíčovými kompetencemi na takové úrovni, která je pro ně dosaţitelná a připravit je na další vzdělávání. Získané klíčové kompetence tvoří základ pro celoţivotní učení, vstup do ţivota a do pracovního procesu. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence povaţovány kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Ve třech z těchto jmenovaných kompetencí je přímo začleněna práce s informacemi: kompetence k učení: ţák vyhledává a třídí informace na základě jejich pochopení, propojeni a systematizace je efektivně vyuţívá k procesu učení, v tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě 40 kompetence k řešení problémů: ţák vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: < 40 Tamtéţ, s

31 kompetence komunikativní: ţák vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem 42 Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZP rozdělen do těchto vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Vzdělávací obsah Informační a komunikační technologie je tvořen stejnojmenným vzdělávacím oborem. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou vymezeny Charakteristikou vzdělávací oblasti, která vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělávání a naznačuje návaznost mezi vzdělávacím obsahem 1. stupně a 2. stupně. Na charakteristiku navazuje Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Tato část vymezuje, k čemu je ţák prostřednictvím vzdělávacího obsahu veden, aby dosahoval klíčových kompetencí. Kaţdá škola si na základě cílového zaměření vzdělávací oblasti stanoví ve svém školním vzdělávacím programu výchovné a vzdělávací strategie vyučovacích předmětů. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je tvořen očekávanými výstupy a učivem. V rámci 1. stupně je vzdělávací obsah dále členěn na 1. období (1. aţ 3. ročník) a 2. období (4. aţ 5. ročník). Očekávané výstupy jsou prakticky zaměřené, vyuţitelné v běţném ţivotě a ověřitelné a vymezují předpokládanou způsobilost vyuţívat osvojené učivo v praktických situacích a v běţném ţivotě. RVP ZP stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku (1. období) jako orientační (nezávazné) a na konci 5. ročníku (2. období) a 9. ročníku jako závazné. Učivo je v RVP ZP strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat, činností) a je prostředkem k dosaţení očekávaných výstupů. Tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu. Je doporučené školám k dalšímu zpracování do jednotlivých ročníků. Učivo na úrovni ŠVP se stává závazné. Školy si vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů rozčlení do vyučovacích předmětů a rozpracují, případně doplní v učebních osnovách podle potřeb, zájmů, zaměření a nadání ţáků tak, aby bylo zaručené směřování k rozvoji klíčových kompetencí. Z jednoho vzdělávacího oboru můţe být vytvořen jeden vyučovací předmět nebo více předmětů, případně můţe předmět vzniknout integrací vzdělávacího obsahu více vzdělávacích 41 Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: < s Tamtéţ 31

32 oborů. Záměrem je, aby učitelé při tvorbě školních vzdělávacích programů vzájemně spolupracovali, propojovali vhodná témata a posilovali nepředmětný přístup ke vzdělávání. 43 Informační gramotnost je v RVP ZV zakotvena ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jako povinná součást základního vzdělávání na 1. a 2. stupni. Tato oblast má umoţnit dosáhnout ţákům základní úrovně informační gramotnosti orientovat se ve světě informací, tvořivě s informacemi pracovat a vyuţívat je při dalším vzdělávání a praktickém ţivotě. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu umoţňuje realizovat metodu učení kdekoliv a kdykoliv, vede k ţádoucímu odlehčení paměti při současné moţnosti vyuţít mnohonásobně většího počtu dat a informací neţ dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební text a pomůcky. Získané dovednosti umoţňují ţákům aplikovat bohatou škálu informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti (vybrané cíle, které se zaměřují na informační gramotnost) 44 : poznání úlohy informací a informačních činností a k vyuţívání moderních informačních a komunikačních technologií porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uloţením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým vyuţitím schopnosti formulovat svůj poţadavek a vyuţívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení porovnávání informací a poznatků z většího mnoţství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací respektování práv k duševnímu vlastnictví RVP ZV jasně stanovuje, jak se ţáci mají učit informační gramotnosti, ale jak uţ jsem se zmínila v minulé kapitole, řada škol sice svůj vzdělávací obsah stanoví podle RVP ZV, ale nakonec se ţáci v hodinách věnují více výuce ke kvalitní počítačové gramotnosti. Informační výchově by se mělo dát více prostoru. 43 Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: s Tamtéţ, s

33 4 SOUČASNÝ STAV POČÍTAČOVÉ A INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Počítačová gramotnost se na základních školách vyučuje většinou v předmětu nazvaném Informatika nebo Informační a komunikační technologie. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o moderní formu práce (ţáci se učí pracovat s technologií, kterou pouţívají rádi a bez této znalosti se v dnešní době uţ neobejdou), je tento předmět u ţáků oblíben. Informatika je zařazována jako povinný nebo volitelný předmět, případně jako zájmový krouţek. Kaţdá škola tvoří tzv. ICT plán, ve kterém seznamuje veřejnost s celkovým počtem ţáků, s celkovým počtem pedagogických pracovníků školy, proškolených pracovníků a jejich úroveň proškolení. Dále se z ICT plánu dozvíme o celkovém počtu učeben a také počtu počítačových učeben. Důleţitý je také údaj o celkovém počtu pracovních stanic ve škole, počtu pracovních stanic v jednotlivých počítačových učebnách, odborných a běţných nepočítačových učebnách a počtu pracovních stanic určených pro učitele. Významným údajem je také stáří pracovních stanic a předpokládaná doba ukončení jejich provozu, způsob zajištění serverových sluţeb a připojení k internetu a přehled placených výukových aplikací a informačních zdrojů. V neposlední řadě plán ICT obsahuje informaci o způsobu zajištění přípojných míst v budově školy (počítačová síť, bezdrátová síť, ) Informační a komunikační technologie na základních školách Historie a současnost informačních a komunikačních technologií na základních školách Proces zavádění informačních a komunikačních technologií (ICT) do škol začal jiţ na počátku devadesátých let minulého století. Většina škol sice vlastnila počítač, ale bez připojení na internet, aktualizace počítače byly dostupné výhradně na disketách. Internet, , webové stránky aj. byly dostupné aţ ve druhé polovině devadesátých let. V první fázi implementace počítačů do škol se jednalo o jejich vyuţití ve správě školy, k dokumentaci a 45 PLOJHAROVÁ, Olga. Vyuţívání ICT na základní škole. [s.l.], s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd. Vedoucí práce Mgr. Klára Šeďová, Ph. D. 33

34 evidenci ţáků, rozvrhovým informacím, suplování, atd. Z toho důvodu mělo počítač k dispozici především vedení školy. 46 Otevřením zahraničních trhů po roce 1989 se dostaly do naší republiky, a tedy i do škol počítače modernější, s kvalitnější programovou nabídkou. Problémem však byla vysoká cena. Proto se vláda rozhodla napomoci školám a schválila tyto důleţité dokumenty: Státní informační politiku, Koncepci státní informační politiky a Bílou knihu (Národní program rozvoje vzdělávání). Následoval projekt Indoš a současný projekt EU peníze školám 47. Ţáci byli s prací na počítači seznamováni nejprve v krouţcích (nepovinných předmětech), posléze si mohli Informatiku zvolit jako jeden z volitelných předmětů (ţákem zvolený volitelný předmět se stává povinným na celý školní rok.). V současnosti se Informatika jako předmět, kde se ţáci učí počítačové gramotnosti, stala nedílnou součástí základních škol. Učitelé vyuţívají počítače k prezentaci svého učiva i k vytváření výukových materiálů. Stále více základních škol vyuţívá programy k hodnocení ţáků (tzv. e-ţákovská kníţka nahrazující klasickou tištěnou ţákovskou kníţku). Učitelé mají moţnost se ve svých schopnostech s informačními technologiemi nadále proškolovat, účastnit se seminářů a konferencí (například v březnu 2011 se uskutečnila konference ICT ve školství 48 ). Také metodický portál rvp.cz umoţňuje zdarma učitelům účastnit se například e- learningových kurzů 49. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT), v souvislosti s čerpáním prostředků z evropských fondů, věnuje zvýšenou pozornost informačním a komunikačním technologiím na školách. Na stejném metodickém portálu je mapována úroveň začleňování ICT do škol. K určení, do jaké míry se školám daří začlenit informační a komunikační technologie, jak technologie skutečně podporují výukový proces, byl vytvořen evaluační nástroj Profil Škola Vychází z předpokladu, ţe škola prochází podobnými fázemi vývoje vyuţívání ICT jako učitel. Nástroj umoţňuje reálně posoudit, do jaké míry se škole daří ICT začleňovat do ţivota celé školy, a dává návod, kam vyuţívání ICT směrovat. Akční plán pro realizaci Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období (usnesením vlády č. 1276/2008) srozumitelně a konkrétně objasňuje jednotlivé 46 Zounek, J.: ICT v ţivotě základních škol. Praha: Triton, 2006, 151 s. ISBN Str Viz kapitola Profil škola21 - nástroj změny. Metodický portál RVP [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 34

35 kroky při začleňování jak ICT do ţivota škol, tak i vzdělávání učitelů a ředitelů v této oblasti 51. Smysl informačních a komunikačních technologií tkví v nápomoci učiteli v jeho práci se ţáky. Nemají tedy zcela nahradit jeho práci, ale přidat mu nové moţnosti, které by byly bez technologií obtíţné nebo by nebyly vůbec uskutečnitelné. Informační a komunikační technologie mohou být pouţity i nevhodně, čímţ mohou mít i negativní přínosy. Kaţdý učitel si musí vyzkoušet v praxi, kdy je pro něho a pro jeho ţáky vyuţití ICT vhodné a kdy ne: Pokud jsou technologie vyuţity pro podporu konstruktivních, inovativních metod, mohou být dané výsledky dobré. Naopak, pokud jsou tyto technologie pouţívány jako podpora dosavadního tradičního vzdělávání, které je do určité míry přeţitkem, tak tento proces daná očekávání nepřináší, 52 usuzuje PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., konzultant vzdělávání, lektor a didaktik ICT ICT plán školy ICT plán zpracovává většinou ICT koordinátor s vedením školy. Vychází z obsahu vzdělávání na škole, poţadavků jednotlivých pedagogů a moţností školy. Standard ICT sluţeb ve škole 53 stanovuje Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Standard má obsahovat pracovní stanice umístěné v počítačových a nepočítačových učebnách, technické parametry pracovní stanice, zajištění serverových sluţeb, připojení k Internetu, výukové programové vybavení a informační zdroje, vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ICT a moţnosti vyuţití počítačů jak pro první, tak i pro druhý stupeň. ICT plán školy 54 popisuje stávající stav: celkový počet ţáků, pedagogických pracovníků (z toho počet proškolených a na jakých úrovních), popis standardního prostředí ţáka a pedagoga, způsob zajištění přípojných míst v budově školy, rychlost a způsob připojení školy k Internetu, zajišťované serverové sluţby, způsob zajištění schránek elektronické pošty a prostoru pro webové prezentace školy, ţáků a pedagogických pracovníků, informace o dodrţování autorského zákona a licenčních ujednání NEUMAJER, Ondřej. Skrytý potenciál ICT ve školství. Congress World. 2011, II., 2. Dostupný také z WWW: < 53 Metodický pokyn Standard ICT sluţeb ve škole a ICT plán školy. [s.l.] : [s.n.], s. Dostupné z WWW: < 285>. 54 Tamtéţ 35

36 4.1.3 ICT plány vybraných škol V současnosti je zveřejnění ICT plánu školy na webových stránkách nepovinné. Vybrala jsem si devět základních škol podle těchto kritérií: lokalita v ČR (různá), rozdílná velikost školy a volně zpřístupněný plán ICT na školních webových stránkách. Vybrané základní školy: Základní škola a Mateřská škola, Šanov, okres Znojmo, Komenského 241, Šanov 55 Základní škola Slovanka, Antonína Sovy 3056, Česká Lípa 56 Základní škola Ing. M. Plesingera-Boţinova, Neratovice 57 Základní škola Lipenec, č. p. 119, Louny 58 Základní škola a mateřská škola Brno, Husova 17, Brno 59 Základní a mateřská škola Košetice 165, Košetice 60 Základní škola Hrotovice, F. B. Zvěřiny 221, Hrotovice 61 Základní škola, Zborovská 2696, Tábor 62 Základní škola Daskabát, Daskabát 72, Olomouc 63 Základní školy jsem porovnávala podle Metodického pokynu standardu ICT sluţeb ve škole a ICT Plán školy 64. Hodnotila jsem, zda tyto školy mají všechny náleţitosti ve svých ICT plánech (ve školním roce 2010/2011) uvedeny Stávající stav Celkový počet ţáků na škole a v případě základní školy také na jednotlivých stupních škol %2Dplan%2Dskoly Metodický pokyn Standard ICT sluţeb ve škole a ICT plán školy.zkola : Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 36

37 Šest škol uvedlo dle poţadavku počet ţáků na jednotlivých stupních, zbylé tři uvedly jen celkový počet ţáků na škole. Celkový počet pedagogických pracovníků ve škole, z toho počet pedagogických pracovníků proškolených na úrovni Z, P a S. Počet pracovníků na škole uvádí ve svých ICT plánech všechny mnou zkoumané školy, ale jen čtyři uvedly řádně současnou úroveň proškolení svých učitelů. Počet počítačových učeben, odborných pracoven a běţných tříd a celkový počet přípojných míst, pracovních stanic a zařízení prezentační techniky ve škole a v jednotlivých učebnách, kabinetech, sborovně a ředitelně. Všech devět škol tyto náleţitosti uvedlo. Popis standardního pracovního prostředí ţáka a pedagogického pracovníka, včetně dostupného programového vybavení a výukových informačních zdrojů. Tento poţadavek v plném rozsahu splnily čtyři školy, pět škol popsalo pouze programové vybavení. Způsob zajištění přípojných míst v budově školy (kabeláţ počítačové sítě, bezdrátová síť, ). Informaci poskytlo všech devět škol. Rychlost a způsob připojení školy do internetu. Všechny školy uvedly. Zajišťované serverové sluţby. Popsaly všechny školy. Způsob zajištění schránek elektronické pošty a prostoru pro webové prezentace školy, ţáků a pedagogických pracovníků. Všechny školy mají svou elektronickou schránku a reprezentují se na webových stránkách. Informace o dodrţování autorského zákona a licenčních ujednání. 37

38 Pouze čtyři školy výslovně uvedly, ţe neporušují autorská práva. Konstatování zda stávající stav naplňuje standardem poţadované ukazatele. Informaci poskytly tři školy Cílový stav a postup dosažení cílového stavu Plánem do budoucna se zabývá osm škol, u jedné školy je moţné se dočíst pouze stávající skutečnost. Z cílů devíti škol vyplynuly tyto závěry: školy mají snahu modernizovat své ICT učebny do takové míry, aby byl poskytnut prostor u jednoho počítače pro jednoho ţáka k umoţnění jeho samostatné práce co nejširší vyuţívání on-line informačních zdrojů a e-learningových aplikací zapojení školy do projektu EU peníze školám pokračovat v proškolování učitelů v dalších úrovních v oblasti ICT postupně vybavit další třídu interaktivní tabulí Osm škol popsalo, jakým způsobem chtějí svých cílů v oblasti ICT dosáhnout Význam ICT plánů Provoz základní školy je v dnešní době nemyslitelný bez přístupu k počítačovým technologiím. I malá škola, která má pouze první stupeň, má alespoň jeden počítač. Bez přístupu k ové poště by škola byla oddělená od vnějšího dění. Ne vţdy však tomu tak bylo. Základní školy si mohly poţádat o příspěvek (finanční) ke zřízení internetového připojení. V různých časových odstupech tak učinila většina škol. Aby bylo jasné, ţe tento příspěvek na vytvoření jen tak školy nepromarnily a naopak mají snahu se dále v tomto směru rozvíjet, tvoří ICT plány. Díky plánu si školy také ujasní svá slabá místa a snaţí se o další zkvalitňování nejen informačních a komunikačních technologií, ale i o další vzdělávání svých pedagogických pracovníků. Pokud je plán ICT veřejný na internetu, je tak moţné z něho vyčíst i kvalitu školy v této oblasti. 38

39 4.2 Počítačová gramotnost na základních školách v současnosti Vymezení pojmu počítačová gramotnost S rozvíjejícím se pouţíváním osobních počítačů se pojem počítačová gramotnost stal všeobecně srozumitelným. Počítačovou gramotností se všeobecně myslí kompetence k ovládání a vyuţívání osobního počítače. Terminologická databáze Národní knihovny uvádí, ţe počítačová gramotnost je schopnost a dovednost jednotlivce efektivně vyuţívat informační a komunikační technologie 65. Přesnou definici, co musí počítačově gramotný jedinec zvládat, můţeme najít na webových stránkách ECDL (European Computer Driving Licence) 66. Podle této definice, má jedinec: být schopen vyuţívat hlavní moţnosti operačního systému včetně úprav základních nastavitelných vlastností a pouţití funkcí programové nápovědy efektivně ovládat pracovní plochu počítače a pracovat v grafickém uţivatelském prostředí znát základní pojmy z oblasti správy souborů a být schopen efektivně organizovat soubory a sloţky tak, ţe budou snadno rozpoznatelné a snadno k nalezení pouţívat pomocné programy ke komprimování a extrahování velkých souborů a pouţívat antivirové programy k ochraně proti počítačovým virům prokázat schopnost pouţívat programové nástroje pro jednoduché úpravy textu a nástroje pro tisk dostupné v rámci operačního textu Práce na počítačích na základní škole Ţáci na základní škole začínají těmi nejjednoduššími úkoly. Přestoţe řada dětí uţ při vstupu do první třídy dokáţe zdárně pracovat a pohybovat myší, není moţné o nich říci, ţe umí pracovat na počítači, ţe jsou počítačově gramotní. Počítačovou gramotnost získají aţ cíleným vzděláváním, které jako první v jejich ţivotě zajišťují základní školy. 65 PLANKOVÁ, Jindra. Počítačová gramotnost. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [cit ]. Dostupné z WWW: < 66 Základní moduly programu ECDL CORE. ECDL Czech Republic [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 39

40 Práci s počítači se ţáci základních škol většinou učí na druhém stupni (šestá aţ devátá třída), ale jsou i takové školy, které tuto výuku zařazují i na prvním stupni (od páté třídy). Počítačová gramotnost je zařazována do vyučování jako povinný i nepovinný předmět (krouţek) anebo jako předmět volitelný: Kaţdá škola musí kromě povinných předmětů nabídnout ţákům na druhém stupni (šestá aţ devátá třída) 6 hodin Dalšího cizího jazyka. Pokud si ţák nezvolí Další cizí jazyk, musí si ve stejném rozsahu zvolit jiné volitelné předměty. Vedle toho musí škola nabízet nejpozději od 7. ročníku další volitelně vzdělávací předměty minimálně v rozsahu jedné hodiny v ročníku (v 7. aţ 9. ročníku) pro kaţdého ţáka. Ţák tedy volí minimálně 6 hodin Dalšího cizího jazyka nebo nevolí Další cizí jazyk a pak volí minimálně 6 hodin jiných volitelných předmětů. Dále je moţné vyuţít disponibilní časovou dotaci k posílení povinných předmětů, k tvorbě nových povinných předmětů, včetně předmětů pro realizaci průřezových témat, k další nabídce volitelných předmětů, k vytváření předmětů speciální péče. Celkové počty hodin musí dát součet 118 na 1. stupni, respektive 122 hodin na 2. stupni. Součet realizovaných hodin nesmí být vyšší ani niţší. Pokud chce škola uvést také nepovinné předměty, je nutné je uvádět odděleně od povinných a volitelných předmětů, protoţe nečerpají hodinovou dotaci z hodin stanovených v RVP ZV. 67 Záleţí tedy na kaţdé škole, jak si výuku mzorganizuje Dotazník 1: Počítače na základní škole Abych se dozvěděla více o vyuţití počítačů, sestavila a poslala jsem do základních škol anonymní dotazník. Při výběru základních škol jsem se zaměřila na to, abych dotazník poslala do různě velkých (s různým počtem ţáků) škol v kaţdém kraji. Ze své praxe vím, ţe i malotřídní školy mají několik počítačů, na kterých mohou ţáci pracovat, mohou se připojit k internetu, vyhledávat informace či procvičovat učivo ve výukových programech. Svými uzavřenými otázkami jsem chtěla zjistit, zda v mém vzorku dotazovaných škol se vyskytne alespoň jedna škola, která se počítačovou gramotností nezabývá, která nemá ani 67 Učební plán. Metodický portál RVP : Inspirace a zkušenosti učitelů [online].[cit ]. Dostupné z WWW: < 40

41 jeden počítač vyuţívaný při výuce. Dotazovala jsem se celkem 250 škol. Odpovědi zaslalo 49 škol: 1. Má Vaše škola počítačovou učebnu? Výsledek dotazu: 19 škol má jednu učebnu, 27 škol má dvě učebny a jen 3 školy uvedly, ţe mají více neţ dvě učebny. U dotázaných škol se nevyskytla ani jedna škola, která by počítačovou učebnu neměla. 2. Kolik počítačů je v jedné učebně? Jedna škola odpověděla, ţe vlastní do 10 počítačů, 24 škol má více neţ deset a méně neţ patnáct počítačů, 14 škol vlastní do dvaceti počítačů a 10 škol má více neţ dvacet počítačů určených k výuce. Z této části dotazníku vyplývá, ţe se nevyskytuje škola (z dotazovaných), která by nevlastnila alespoň jeden počítač určený k výuce. 41

42 3. Je předmět, zabývající se prací na počítači (nazvaný například jako Informatika, Práce s počítači, ) - tedy počítačovou gramotností, součástí Vašeho školního vzdělávacího plánu? Všech 49 škol odpovědělo kladně. 4. Od kterých ročníků mají Vaši ţáci moţnost tento předmět navštěvovat? 33 škol své ţáky postupně vzdělává od páté třídy do deváté, 10 má předmět jen v některých ročnících, 3 školy otevírají tento předmět aţ tehdy, je-li počet zájemců větší neţ 12, 2 školy nabízí Informatiku aţ od sedmé třídy, 1 škola pouze na druhém stupni. 5. Je tento předmět ve Vašem ŠVP povinný, volitelný anebo nepovinný? Pro většinu ţáků na školách je předmět, ve kterém se ţáci učí počítačové gramotnosti, volitelný (43 škol), 6 škol uvedlo, ţe předmět je stanoven jako nepovinný (krouţek). 6. Byli nebo jsou Vaši učitelé proškolováni v práci s počítačem alespoň na úrovni Z? Kladně odpovědělo 48 škol, jedna škola neodpověděla. Závěry vyplývající z dotazníku Z odpovědí anonymního dotazníku vyplývá, ţe všechny školy (které mi na dotazník odpověděly), mají ve svém školním vzdělávacím plánu ukotven předmět, jehoţ náplní je vzdělávání dětí v počítačové gramotnosti. Předmět, který se touto činností zabývá, je většinou volitelný, a to především na druhém stupni základních škol. Pokud si tedy ţák tento předmět zvolí například v sedmé třídě, má moţnost navázat na své poznatky a prohlubovat 42

43 počítačovou gramotnost dále ve třídě osmé a deváté. Učitelé jsou proškoleni (anebo stále proškolováni) v práci s počítačem. 4.3 Informační gramotnost na základních školách v současnosti V současné době se setkáváme s pojmem informační gramotnost stále častěji. Na rozdíl od počítačové gramotnosti se však nejedná o zvládání práce na počítači, jako například schopnost pracovat s dokumentem, kopírování, vkládání textů, posílání ových zpráv, atd. Informační gramotnost se týká práce s informacemi. Aby tato práce byla co nejefektivnější, je nutno se jí učit. Proto je v současnosti třeba informační gramotnost zařazovat do výuky, počínaje základními školami, přes střední školy aţ k vysokým školám. Ani ukončení studia neznamená ukončení informační gramotnosti. I dospělý člověk, který dostudoval před více lety, můţe (a měl by) zlepšovat a vyvíjet svou informační gramotnost Vymezení pojmu informační gramotnost Na základních školách se jak počítačová, tak i informační gramotnost vyučuje v předmětu většinou nazvaném Informatika. Informační gramotnost v současnosti netvoří samostatný předmět. Podle terminologické databáze Národní knihovny je informační gramotnost schopnost jednotlivce prostřednictvím dostupných informačních metod a technologií vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat a vyuţívat informace. 68 Podle normy ČSN ISO je informační gramotnost uvědomění si potenciálu informací a souvisejících zdrojů, a schopnost tyto zdroje vyuţívat. 69 Americká knihovní asociace (ALA) na stránkách ACRL (Association of College & Research Libraries) uvádí v závěrečné zprávě americké knihovní asociace, ţe chce-li být člověk informačně gramotný, musí být schopen rozpoznat, kdy je potřebné informace nalézt, mít schopnost tyto informace nalézt, vyhodnotit a efektivně je vyuţívat. Aby občané byli informačně gramotní, je třeba začlenit koncept informační gramotnosti do vzdělávacích programů. Informačně gramotní lidé jsou ti, kteří se naučili, jak se učit. 68 ŠVEJDA, Jan, PLANKOVÁ, Jindra. Informační gramotnost. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [cit ]. Dostupné z WWW: <

44 Vědí, jak se učit, protoţe vědí, jak je znalost organizována, jak najít informace a jak je pouţívat. 70 Jeremy Shapiro a Shelley K. Hughes ve vědeckém článku Information Literacy as a Liberal Art pojednávají o informační gramotnosti jako o novém liberálním umění 71. Informační i počítačové gramotnosti jsou podle těchto vědců funkčně cenné technické dovednosti. Informační gramotnost by měla být ale koncipována ve větší šíři, jako nové liberální umění, které se rozprostírá od pouţívání počítačů, přes přístup k informacím a jejich kritickému hodnocení, aţ k technické infrastruktuře se sociálním, kulturním a dokonce i filozofickým kontextem informace. V roce 2003 se konala v Praze mezinárodní konference, kde zástupci dvaceti tří zemí diskutovali o důleţitosti informační gramotnosti v celosvětovém kontextu. Výsledkem rokování byla Praţská deklarace, ve které je informační gramotnost pojata jako klíč k sociálnímu, kulturnímu a hospodářskému rozvoji národů a komunit, institucí a jednotlivců ve 21. století a musí se stát součástí celoţivotního vzdělávání lidí. 72 Z definic vyplývá, ţe informační gramotnost znamená mít schopnost efektivně lokalizovat, hodnotit, vybírat, pouţívat a sdílet informace Význam vzdělávání vedoucí k informační gramotnosti Informace nás ovlivňují čím dál více. Nejsou jimi ovlivňováni jen dospělí lidé, ale hlavně děti. U nich je více neţ důleţité, aby si uměly vybrat mezi přemíry informací, kterými jsou často zahlcovány, ty informace, které skutečně potřebují. S přibývajícími informacemi je potřeba stále vyvíjet a zefektivňovat vzdělávací metody a postupy a přizpůsobovat se jejich stále většímu nárůstu. Je nutné naučit ţáky a studenty všech typů škol schopnosti vyhodnocovat správné informace, vybrat si ty, které jsou významné a nezabývat se těmi, které nejsou pro daný úkol nebo situaci důleţité. Je nutné také předcházet přesycenosti informacemi, zvláště u ţáků základních škol, neboť v tomto věku mají tendenci vybírat si to, co se jim líbí a často si nevyberou, co je pro ně důleţité. Pokud 70 Presidential Commitee on Information Literacy: Final Report. ACRL Association of College Research Libraries : A division of the American Library Association [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 71 SHAPIRO, Jeremy J.; HUGHES, Shelley K. Information Literacy as a Liberal Art : Englightenment proposal for a new curriculum. Educom Review [online]. March/April 1996, 31, 2, [cit ]. Dostupný z WWW: < 72 UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [online] [cit ]. The Prague Declaration "Towards an Information Literate Society". Dostupné z WWW: < 44

45 se taková situace stane častěji, jsou frustrovaní, učení je přestane bavit. Je třeba ţáky a studenty naučit takové postupy, aby dokázali informaci efektivně vyuţít, odhadnout její význam a dokázat se rozhodnout, zda ještě někdy tuto informaci budou chtít pouţít. K tomu, aby se ţáci a studenti s informacemi naučili efektivně pracovat, je nutné informační gramotnost zařadit do výuky. Měla by být součástí celého vzdělávacího systému. Je tedy nezbytné, aby informačně gramotní byli i jejich pedagogové. To můţe být problém pro starší pedagogy (hlavně na základních školách), kteří tuto gramotnost ještě ve svém vysokoškolském studiu neměli zahrnutu. K rozvíjení svých informačních dovedností se můţe ale kaţdý učitel zúčastnit různých konferencí, setkání, internetových diskuzí, seminářů, atd. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy se ve svém Návrhu koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání zabývá nejen počítačovou gramotností, ale i zvýšením informační gramotností. Navrhuje například zavedení komplexního informačního portálu, který má podle jasné hierarchie potřeb a finančních moţností zpřístupňovat komplexní agendu ve vztahu k procesu vzdělávání a postupem času se má rozšiřovat o další funkce a moţnosti podle potřeb uţivatelů. V současnosti existují i další portály či webové stránky, které mohou pedagogové vyuţívat nejen ke svému vzdělávání, ale i k diskuzi a předávání svých rad a zkušeností jiným učitelům Výuka informační gramotnosti na základních školách v současnosti Ţák základní školy by se měl podle Rámcového vzdělávacího programu (RVP) 75 orientovat ve světě informací, vyhledávat informace potřebné k řešení úkolů či problémů na základě znalosti procesu vzniku, přenosu a zpracování informace a vyuţívat k tomu moţnosti Internetu a informačních institucí. Výuka těchto dovedností je zařazena do vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Cílovým zaměřením informační výchovy podle RVP je: poznání úlohy informací a informačních činností a k vyuţívání moderních informačních a komunikačních technologií 73 Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období [s.l.] : MŠMT, září s. Dostupné z WWW: < 2&id=139413&download=true>. 74 Například: Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: < 45

46 porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uloţením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým vyuţitím schopnosti formulovat svůj poţadavek a vyuţívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení porovnávání informací a poznatků z většího mnoţství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu či jiných médiích Ve vzdělávacím obsahu vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie je zahrnuta nejen výchova k počítačové gramotnosti, ale i k informační gramotnosti: na prvním stupni (1. 5. ročník) ţák při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché a vhodné cesty vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích komunikuje pomocí internetu či jiných běţných komunikačních zařízení na druhém stupni (6. 9. ročník) ţák ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji Na konci základního vzdělávání má ţák být schopen: vyhledat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně vyuţívat v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě vyhledat informace vhodné k řešení problému, nacházet jejich shodné, podobné a odlišné znaky, vyuţívat získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechat se odradit případným nezdarem a vytrvale hledat konečné řešení problému vyuţívat informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem 46

47 Výuka informační gramotnosti podle ŠVP na vybraných školách Všechny základní školy v naší republice si musely podle Rámcového vzdělávacího plánu vytvořit své vlastní Školní vzdělávací plány, které si podle svých potřeb a moţností mohly přizpůsobit. Ke zjištění současné situace v oblasti výuky v informační gramotnosti jsem si vybrala vzorek škol, kde jsem podle školních vzdělávacích plánů srovnávala, zda ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie je zahrnuta vedle práce s počítači také práce s informacemi, informační výchova. Vybrala jsem z kaţdého kraje jednu školu, mající počet ţáků v rozmezí a která má na svých stránkách volně přístupný a nezkrácený školní vzdělávací plán (některé školy nemají plán zpřístupněn, je pouze k osobnímu prohlédnutí v ředitelně, anebo je na internetu pouze jeho zkrácená verze). U vybraných škol jsem sledovala zařazení informační gramotnosti do školního vzdělávacího plánu (zda je práce s informacemi vůbec v náplni vzdělávání školy), počet učeben s počítači (dostatek počítačů = kaţdý ţák pracuje sám). Nebylo mým cílem školy porovnávat navzájem. Vybrané základní školy: Jihočeský kraj: Základní škola a Mateřská škola Helsinská 2732, Tábor 76 Počet ţáků: 627 Počet PC učeben: 3, v učebnách je celkem 47 počítačů připojených k internetu Školní knihovna je součástí školy. Oblast Informační a komunikační technologie je obsaţena v předmětu Informatika. Informatika je jako povinný předmět v 5. a 6. ročníku, ve 4., 7., 8. a 9. ročníku je to předmět volitelný vţdy s dotací jedné hodiny týdně. Ţáci se učí vyhledávat a třídit informace, jsou seznamováni s vazbami na legislativu a obecné morální oblasti zákona (internetové pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnosti, ) Jihomoravský kraj: Základní škola Dambořice, okres Hodonín, příspěvková organizace, Dambořice 466, Dambořice

48 Počet ţáků: 140 Počet PC učeben: 1 Cílové zaměření školního vzdělávacího plánu v oblasti Informační a komunikační technologie a ve stejnojmenném předmětu směřuje k poznání úlohy informací a informačních činností a k vyuţívání moderních informačních technologií, k porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uloţením na médium, přenosem, přes zpracování aţ k praktickému vyuţití, dále ke schopnosti formulovat svůj poţadavek, porovnávání informací a poznatků z většího mnoţství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování věrohodnosti vyhledaných informací. Předmět je povinný v 5., 7. a 9. ročníku s jednohodinovou dotací týdně. Karlovarský kraj: Základní škola Aš, Hlávkova 26, Aš 78 Počet ţáků: 608 Počet PC učeben: 1 s 20 počítači Školní knihovna pro ţáky i učitele je součástí školy. Předmět Informatika je vyučován na prvním stupni v 5. třídě jednu hodinu týdně, na druhém stupni v 6. ročníku jednu hodinu týdně obě hodiny jsou povinné, od 7. ročníku mají ţáci moţnost 1 hodiny Informatiky týdně jako volitelného předmětu. Předmět Informatika se v 1. období, v 5. ročníku, zaměřuje na pouţívání jednoduchých a vhodných cest při vyhledávání informací na portálech, v knihovnách a v databázích. Ve druhém období, v 6. a 7. ročníku, se ţáci učí ověřovat věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzovat závaţnost a vzájemnou návaznost. Seznamují se se společenským tokem informací (vznikem, přenosem, transformací, zpracování, distribucí informace). Učí se formulovat poţadavek při vyhledávání na internetu a určit hodnotu a relevanci informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování. Ve třetím období, v 8. a 9. ročníku, se ţáci zabývají věrohodností informací a informačních zdrojů. Ţáci mají povinnost vypracovat po třetím roce výuky v Informatice závěrečnou práci, kde je kladen důraz mimo jiné na dodrţování autorských práv a věrohodnost informací

49 Královéhradecký kraj: Masarykova základní škola, Broumov, Komenského 312, okres Náchod 79 Počet ţáků: 392 Počet PC učeben: 4 Škola má svou knihovnu, která slouţí jako informační centrum školy. Ve školním vzdělávacím plánu si škola klade důraz na občanskou, jazykovou, informační a metodologickou gramotnost. V informační gramotnosti škola poskytuje výuku v umění informace získat, třídit a pouţít, zahrnuje. Předmět Informatika se učí v 5., 6. a 7. třídě po jedné hodině týdně. V 5. třídě je výuka informační gramotnosti zaměřená na orientaci ve světě informací (internet), vyhledávání informací na portálech a v knihovnách. V 6. třídě se k datům učí přistupovat kriticky a v 7. třídě se ţáci učí vyhledané informace kriticky hodnotit a vyuţívat pro práci v ostatních předmětech. Získají přehled o moţnostech i úskalí na internetu. Liberecký kraj: Základní škola a Mateřská škola Bohumila Hynka Cvikov, Sad 5. května 130/1, Cvikov 80 Počet ţáků: 630 Počet PC učeben: 2 Škola učí ţáky pracovat a vyuţívat informační a komunikační prostředky pro komunikaci s okolním světem. Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie se na škole učí od 5. do 9. třídy po jedné hodině za týden. Kromě počítačové gramotnosti učí ţáky orientovat se ve světě informací a vyuţívat je při dalším vzdělávání v praktickém ţivotě. Porozumět toku informací, počínaje jejich vznikem, uloţením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým vyuţitím. Porovnávat informace a poznatky z většího mnoţství alternativních informačních zdrojů, a tím dosahovat větší věrohodnosti vyhledaných informací. Respektovat práva k duševnímu vlastnictví při vyuţívání software. Zaujmout odpovědný, etický přístup k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu či jiných médiích

50 Moravskoslezský kraj: Jubilejní základní škola prezidenta Masaryka a Mateřská škola Trojanovice 362, Frenštát p. Radhoštěm, okres Nový Jičín 81 Počet ţáků: 111 Počet PC učeben: 1, v nich 16 počítačů Škola má pět samostatných ročníků prvního stupně. Přístupem k internetu umoţňuje ţákům vyhledávat potřebné informace, ty pak zpracovávat a vyhodnocovat. Předmět Informatika se na škole vyučuje ve 3. a v 5. třídě po jedné hodině týdně. Olomoucký kraj: Základní a mateřská škola Lipník nad Bečvou ulice Hranická Počet ţáků: 197 Počet PC učeben: 2 Ve svém školním vzdělávacím plánu si škola klade za cíl vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně vyuţívat v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě. Umoţňuje všem ţákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti orientovat se ve světě informací, tvořivě s informacemi pracovat a vyuţívat je při dalším vzdělávání i v praktickém ţivotě. Předmět Informatika je vyučován v 5., 7., 8. a 9. třídě jednu hodinu, v 6. třídě dvě hodiny týdně. Vzdělávání v dané oblasti vede ţáka k poznání úlohy informací a informačních činností, k porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uloţením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým vyuţitím, ke schopnosti formulovat svůj poţadavek, porovnávat informace a poznatky z většího mnoţství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací. Pardubický kraj: Základní škola Dašice, Sadová 416, Dašice 83 Počet ţáků: 201 Počet PC učeben: 1 V ŠVP plánu škola zahrnuje program zavádění informačního prostředí, který je zaměřen na co nejefektivnější práci s informacemi. Ţáci mají k dispozici školní knihovnu, volný

51 přístup na internet. Kniţních a elektronických zdrojů mohou pouţívat ke zpracovávání drobných pracovních úkolů. Předmět Informatika je vyučován od 5. do 8. třídy po jedné hodině týdně, v 9. třídě jsou to dvě hodiny za týden. Cílem je naučit ţáky co je Internet, kdy vznikl a jaké jsou jeho sluţby, vyhledávat a zpracovat informace na základě stanovených poţadavků. Plzeňský kraj: Základní škola a Mateřská škola Švihov, Školní 343, Švihov 84 Počet ţáků: 279 Počet PC učeben: 1 Součástí školy je školní knihovna pro ţáky i učitele. Oblast Informační a komunikační technologie je vyučován v předmětu Informatika. Na prvním stupni je tento předmět obsazen v 5. třídě jednou hodinou týdně, na druhém stupni v 6., 7. a 9. třídě také jednou hodinou týdně. V 7. a 9. třídě je tento předmět volitelný, v 5. a 6. třídě povinný. Náplní předmětu je kromě počítačové gramotnosti také umoţnit ţákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a vyuţívat je při dalším vzdělávání i v praktickém ţivotě. Ţák se v 5. třídě naučí orientovat na internetu, v 6. třídě vyuţívat vyhledávač Google, vyhledá www stránku o určitém tématu. V 9. třídě je schopen ověřit si věrohodnost informací a informačních zdrojů a posoudit jejich závaţnost a vzájemnou návaznost. Obsahem učiva je i informační etika. Praha Základní škola a Mateřská škola, náměstí Svobody 2/ Praha 6 85 Počet ţáků: 372 Počet PC učeben: 1 Škola má navíc svou školní knihovnu se třemi počítači s přístupem na internet. Informační gramotnosti se ţáci učí v předmětu Informatika. Na prvním stupni v 5. třídě jednu hodinu týdně, na druhém stupni v 6. třídě také jednu hodinu týdně povinně a další dvě hodiny jako volitelný předmět. V 5. třídě ţáci vyhledávají informace na internetu

52 pouţíváním jednoduchých a vhodných cest. Poznají druhy sluţeb, internetové portály, databáze, knihovny. Středočeský kraj Základní škola Pečky, Třída Jana Švermy 342, Pečky 86 Počet ţáků: 463 Počet PC učeben: 3, moţnost vyuţívání počítačů s připojením na internet i mimo výuku Školní knihovna je součástí školy Předmět Informatika se vyučuje v 5. a 6. třídě po jedné hodině týdně. Ve svém školním vzdělávacím plánu si škola klade za cíl naučit ţáky vyuţívat nové informace a komunikační technologie, pracovat nejen s tištěnými, ale i s elektronickými zdroji informací. Ústecký kraj Základní škola Jungmannova 660, Roudnice nad Labem 87 Počet ţáků: 660 Počet PC učeben: 2 Ve školní knihovně je soustředěna většina informačních zdrojů, které vyuţívají jak ţáci, tak i učitelé. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie je obsaţena v předmětu Informatika na prvním stupni ve 4. a 5. třídě, na druhém stupni v 6. a 7. třídě. Učitelé školy vedou ţáky k efektivnímu vyhledávání, sběru a třídění informací, k pouţívání internetu úměrně k jejich věku. Kraj Vysočina Základní škola a mateřská škola, Polenská 162/4, Dobronin 88 Počet ţáků: 249 Počet PC učeben: 1 s 22 počítači Informační a komunikační technologie jsou zastoupeny v předmětu Informatika v 5. A 6. ročníku po jedné hodině týdně. Ţákům je předkládán dostatek informačních zdrojů, jsou

53 vedeni k vyhledávání, třídění, posuzování a vyuţívání informací. Úroveň ovládání informačních technologií prokazují ţáci devátého ročníku zpracováním a obhajobou závěrečné práce. Zlínský kraj: Základní škola Bratrství Čechů a Slováků, Pod Zábřehem 1100, Bystřice pod Hostýnem 89 Počet ţáků: 493 Počet PC učeben: 2 Informatika je zařazena jak mezi volitelné předměty, a to od 7. ročníku po jedné hodině týdně, tak i jako nepovinný předmět od 6. do 9. ročníku. Ţáci mají kaţdý den o hlavní přestávce a třikrát týdně po vyučování moţnost navštěvovat studovnu kde mají přístup k internetu. Dvakrát týdně před vyučováním mají také volný přístup do dvou učeben informatiky a na internet. Na stránkách školy je zřízena anonymní internetová poradna, kam se mohou obracet pro radu jak ţáci a jejich rodiče, tak i pedagogové. Stránka obsahuje i etický kodex internetové poradny, základní pravidla Bezpečného internetu, Listinu dětských práv na internetu a rady jak bezpečně pouţívat internet. Závěry: všechny základní školy se řídí podle Rámcového vzdělávacího plánu většina škol pokrývá oblast výuky Informační a komunikační technologie v předmětu Informatika většina škol zařazuje Informatiku jako povinný předmět v 5. a 6. ročníku, v dalších ročnících na druhém stupni je tento předmět volitelný (nemusí si jej volit všichni ţáci) v předmětu Informatika jsou ţáci podle školních vzdělávacích plánů vzděláváni v počítačové i informační gramotnosti vzhledem k tomu, ţe Informatika je většinou dotována pouze jednou hodinou týdně, jsou dle mého názoru ţáci vzděláváni v informační gramotnosti jen velmi povrchně

54 podle mého názoru (a z vlastní zkušenosti praxe na základní škole) se školy věnují převáţně vzdělávání v počítačové gramotnosti, informační gramotnosti (i přesto, ţe je musí být - obsaţená ve školních vzdělávacích plánech) se spíše nevěnují, pokud ano, tak velmi málo Informační gramotnost na základních školách je nutné rozvíjet. V současné době uţ nestačí jen ţáky učit, jak mají pracovat s počítači. Většina z nich má doma neomezený přístup k Internetu, který nepouţívají jen k získání znalostí do výuky. V záplavě informací si nejsou schopni vybrat ty, které budou mít pro ně největší přínos, nebudou pro ně znamenat nějaké nebezpečí ani nebezpečí pro ostatní. Informační gramotnost je nutné zlepšit uţ i u ţáků na základních školách. Aby ale ţáci byli skutečně informačně gramotní, je nutné je nejprve naučit, jak pracovat, aby jejich práce s informacemi byla efektivní, jak dodrţovat autorská práva, atd. Za tímto účelem by se měla začít na základních školách vyučovat informační výchova, která by byla rovnocenná jiným výchovám (ať uţ hudební, výtvarné, tělesné, či pracovní a jiné). Je taktéţ nutné nadále rozvíjet spolupráci škol s veřejnými knihovnami, a to i u těch škol, které svou školní knihovnu mají. Informační vzdělávání (informační výchova) je v současnosti nezbytné. Přestoţe se o tomto tématu začalo hovořit i psát, většinou se omezuje na vysoké či střední školy. Vzhledem k tomu, ţe vzdělávání začíná od základní školy, je nutné i informační vzdělávání zahájit uţ na základní škole Dotazník 2: Získávání informací z internetu Abych se dozvěděla více o skutečné současné situaci v oblasti získávání informací z internetu na základních školách, rozeslala jsem dotazník do 750 škol. Školy jsem vybírala tak, abych měla zastoupený rozličný vzorek, to znamená, ţe jsem vybírala z kaţdého kraje ty školy, které mají od 100 ţáků a výše, školy malotřídní (mají jen 1. aţ 5. ročník) i školy devítileté menší (200 aţ 500 ţáků). Do dotazníku jsem zahrnula i školy s velkým počtem ţáků (1000 a výše). Dotazník byl anonymní a zaslala jsem ho elektronicky ředitelům škol. Celkem odpovědělo 243 škol. 54

55 Otázka č. 1: Mají Vaši ţáci na Vaší škole moţnost ve volném čase, po vyučování nebo o přestávkách na školních počítačích připojení k Internetu? Z odpovědí vyplývá, ţe 57% tázaných škol umoţňují ţákům přístup k internetu, ale jen v určené době. Jen v době výuky mohou ţáci internet vyuţívat na 23% školách a pouze ve 20% školách mají ţáci přístup k internetu kdykoliv. Otázka č. 2: Poţadují Vaši pedagogové po ţácích, aby si informace pro splnění zadaných úkolů vyhledali i na internetu? Ţádná z dotazovaných škol nenapsala zápornou odpověď. Pouze 5% škol uvedlo, ţe informace z internetu poţadují po ţácích velmi zřídka. Ve většině předmětů chtějí po ţácích tento úkol u 16% škol, jen v některých předmětech uvedlo 53% škol. Pravidelně tuto činnost po ţácích poţadují pedagogové u 26% škol. 55

56 Otázka č. 3: Vyuţívají Vaši pedagogové k získávání potřebných informací do výuky i internet? Nejvíce odpovědí (69%) zaznamenali ředitelé škol, ve kterých učitelé pravidelně čerpají informace z internetu. Na 11% školách čerpají učitelé informace z internetu občas a jen někteří učitelé získávají informace na 20% všech dotazovaných škol. Ţádný ředitel neuvedl moţnost nikdy anebo nevím. Otázka č. 4: Je předmět "Informatika" ve Vaší škole povinný? Jako povinný předmět zařadilo Informatiku do svého vzdělávacího plánu 81% tázaných škol, 17% škol má tento předmět jako volitelný, který se ale stává po zvolení ţákem povinným a pouhá 2% škol uvedla, ţe předmět je krouţek pro zájemce. 56

57 Otázka č. 5: Zúčastňují se Vaši ţáci hodin v knihovně, které jsou zaměřené na informační výchovu či informační vzdělávání? (Tedy ne jen besed o knihách, spisovatelích, literárních výročích, atd.) Nejvíce škol (47%), uvedlo, ţe knihovna takové lekce neorganizuje. Lekcí se nezúčastňují ţáci z 23% dotazovaných škol. Ostatní školy se zúčastňují, ale jen některé třídy pravidelně (4% škol), nepravidelně (některé třídy) ve 14% školách. Nepravidelně chodí do knihoven na tyto informační lekce všechny třídy u 9% škol, a jen ţáci ve 3% škol mají tuto moţnost všichni ţáci pravidelně. Závěry: ţáci mají na základní škole přístup k počítači, i kdyţ většinou jen v rámci výuky pedagogové velmi málo poţadují po ţácích, aby si informace vyhledali na internetu, pokud se tak děje, tak jen v některých předmětech učitelé naopak informace z internetu většinou čerpají předmět Informatika je na školách vyučován jako volitelný nebo povinný předmět většina škol se informační výchovy v knihovnách nezúčastňuje anebo se nemají moţnost zúčastnit 57

58 5 Informační výchova na základních školách návrh implementace do vzdělávacího programu Informační vzdělávání či informační výchova je prostředkem k získání informační gramotnosti. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je informační vzdělávání ucelený formativní proces získávání znalostí, vědomostí a návyků z oborů a disciplín, které se zabývají shromaţďováním, zpracováním, uchováváním, zpřístupňováním a vyuţíváním informací. 90 Cílem informační výchovy je naučit uţivatele vyhledávat a vyuţívat všechny dostupné informační zdroje. K tomuto cíli směřují vysoké, střední, ale také základní školy. Na základních školách je informační výchova vyučována v rámci předmětu Informatika, coţ nestačí, protoţe Informatika zatím není povinný předmět pro všechny třídy jako například Český jazyk, a proto jeho časová dotace je maximálně dvě hodiny týdně. Informatika se na základních školách učí v současnosti jen v některých postupových ročnících. Vzhledem k tak malému poskytnutému prostoru při výuce je nevyhnutelné to, ţe ţáci se v hodinách Informatiky učí spíše počítačové gramotnosti a na rozsáhlejší a stejně důleţitou informační výchovu uţ nezbývá čas. O tom, ţe informační výchovu nelze učit pouze v rámci jiného předmětu (v tomto případě Informatiky), je přesvědčená i Milena Medková, která se tímto tématem zabývá v článku Informační výchova na školách utopie či realita 91 Zamýšlí se nad dvěma problémy: kam informační výchovu zařadit (aby ţákům zůstal stejný počet hodin výuky, bylo by nutné jiným předmětům hodiny naopak vzít) a kdo by tento předmět měl učit (absolvent informačního vzdělávání, ale na málokteré škole je pro tuhle pozici prostor). Ve své diplomové práci navrhuji zařadit do osnov základních škol Informační výchovu jako plnohodnotný předmět s dotací jedné hodiny týdně. Na prvním i na druhém stupni by si kaţdá škola mohla zvolit zařazení tohoto předmětu do svého Školního vzdělávacího programu -do oblasti Informační a komunikační technologie- taktéţ hodinu týdně, viz Návrh Rámcového učebního plánu škol. 90 PLANKOVÁ, Jindra. Informační vzdělávání. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, [cit ]. Dostupné z WWW: < 91 MEDKOVÁ, Milena. Informační výchova na školách utopie či realita. Duha [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN

59 Současný Rámcový učební plán podle RVP ZV 92 1.stupeň 2.stupeň Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory ročník ročník Minimální časová dotace Jazyk a jazyková Český jazyk a liter komunikace Cizí jazyk 9 12 Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie 1 1 Člověk a jeho svět 12 - Člověk a společnost Dějepis Výchova k občanství - 11 Člověk a příroda Fyzika - Chemie - Přírodopis - 21 Zeměpis - Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví - Člověk a zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce 5 3 Průřezová témata P P Disponibilní časová dotace (viz poznámka x) Celková povinná časová dotace Poznámka x: Škola má povinnost nabídnout ţákům na 2. stupni vzdělávací obsah oboru Další cizí jazyk v rozsahu 6 vyučovacích hodin (nejpozději od 8. ročníku). Ţák, který si nezvolí Další cizí jazyk, si musí ve stejné časové dotaci vybrat z jiných volitelných oborů. V současnosti je na školách minimální počet hodin v oblasti Informační a komunikační technologie (1 hodina v průběhu prvního stupně a jedna hodina v průběhu druhého stupně). Školy pro výuku Informatiky čerpají z disponibilní časové dotace. Pro zařazení Informační výchovy jako povinného předmětu do vzdělávacího programu navrhuji převést 5 hodin z disponibilní dotace na prvním stupni do povinných hodin a na druhém stupni převést čtyři hodiny taktéţ z disponibilních hodin do povinných. Tak bude v prvním aţ devátém ročníku po jedné hodině týdně Informační výchovy, přičemţ v prvním, druhém a třetím ročníku by se Informační výchova soustředila na práci s tištěnými zdroji - knihami, a od čtvrtého ročníku by se ţáci vzdělávali jednak v počítačové gramotnosti, tak i v informační gramotnosti viz Navrhovaný učební plán. 92 Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: < s

60 Navrhovaný učební plán 1.stupeň 2.stupeň Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory ročník ročník Minimální časová dotace Jazyk a jazyková Český jazyk a liter komunikace Cizí jazyk 9 12 Matematika a její aplikace Informační a komunikační Počítačová gramotnost (Informatika) 2 2 technologie Informační výchova 5 4 Člověk a jeho svět 12 - Člověk a společnost Dějepis Výchova k občanství - 11 Člověk a příroda Fyzika - Chemie - Přírodopis - 21 Zeměpis - Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví - Člověk a zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce 5 3 Průřezová témata P P Disponibilní časová dotace 8 19 Celková povinná časová dotace Z mého návrhu je patrné sníţení hodin v oblasti disponibilní dotace, které jsem přesunula do povinných hodin oblasti Informační a komunikační technologie. Oblast jsem rozdělila na Počítačovou gramotnost (Informatiku) a Informační výchovu. Počítačové gramotnosti se ţáci věnují jednu hodinu týdně ve čtvrté aţ sedmé třídě, Informační výchově jednu hodinu týdně v kaţdém postupovém ročníku. Ţáci si mohou z disponibilní oblasti zvolit, zda chtějí Informatiku i v osmé a deváté třídě (Informatika jim bude nabídnuta jako volitelný předmět, jak je tomu v současnosti). Přidáním jedné hodiny Informační výchovy nebude překročen maximální týdenní hodinovou dotaci (1. a 2. ročník 22 hodin, ročník 60

61 26 hodin, 6. a 7. ročník a odpovídající ročníky víceletých středních škol 30 hodin, 8. a 9. ročníky a odpovídající ročníky víceletých středních škol 32 hodin) Projekt Informační a čtenářská výchova na základní škole Kovářov Vyučovat ţáky základních škol k efektivní práci s informacemi by se mělo stát nutností. Tento názor sdílí v současnosti i někteří ředitelé základních škol v České republice. Na Základní škole Kovářov 94 se v letech uskutečnil projekt Informační a čtenářská výchova na základní škole, jehoţ cílem bylo vytvoření výchovně vzdělávacího programu, na jehoţ základě budou rozvíjeny dovednosti ţáků základní školy v oblasti práce s informacemi. Základní škola vyuţila nové aktivizační metody výuky, která posílila u ţáků praktickou schopnost pracovat s textem a orientovat se v současném informačním světě. Pro naplnění plánů si škola vytvořila dílčí cíle: zprovoznění informačního centra školy, vytvoření programu informační a čtenářská výchova a vytvoření elektronického sborníku ukázkových hodin. Náklady na projekt ve výši ,- Kč byly plně hrazeny poskytovatelem podpory, financovány byly sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. První oddíl programu byl ve své pilotní fázi ověřován ve školním roce a v prvních čtyřech měsících školního roku Následovalo zhodnocení aktivit vytvořeného programu, které byly v uvedeném období realizovány. Podkladem pro hodnocení 93 Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: < s

62 se staly průběţný monitoring aktivit, písemné záznamy učitelů, výstupy ţáků, hospitační záznamy a diskuze při společných schůzkách. Projekt tvořil tři části: výchova ke čtenářství, zpracování informací a jejich prezentace a metody práce s textem. Závěrečnou evaluační zprávou ţáci i učitelé hodnotili praktické aplikace metod a postupů vzhledem k vytvořenému programu. Mě zajímal druhý (i kdyţ méně rozsáhlý) oddíl programu s názvem Zpracování informací a jejich prezentace, zaměřený na informační výchovu: Díky projektu škola získala nové informační zdroje, zvláště odbornou literaturu, encyklopedie a slovníky, které škole umoţnily vést ţáky k osvojení dovednosti informace vyhledat, zpracovat a prezentovat. Na základě definice informační gramotnosti byl stanoven obecný způsob, jak tuto gramotnost vyučovat. Velmi významným prvkem bylo osvojení taxonomie vzdělávacích cílů, která se stala jasným měřítkem toho, zda učitelé nezůstávají v implementaci informační gramotnosti na základní úrovni poţadovanou informaci nalézt v textu. 95 Učitelé se svými ţáky v hodinách pracovali na různých úrovních. Hledali a reprodukovali informace jiţ dříve získané, dbali na to, aby ţáci informacím porozuměli do té míry, ţe byli schopni je vyjádřit svými slovy, rozebírali na sloţky sloţitější informační zdroj a vytvářeli něco nové, co předtím v mysli ţáka neexistovalo. Ţáci měli mimo jiné za úkol vypracovat desítky referátů podle nově vytvořených zadání, která se zaměřovala právě na informační gramotnost. Ţáci deváté třídy vypracovali absolventské práce, které úspěšně proběhly v červnu Příprava i ověřování programu byla velmi náročná nejen pro učitele, ale i pro ţáky. Z evaluační zprávy vyplývá, ţe projekt byl úspěšný. Ţáci i učitelé si museli osvojit odlišný způsob práce, neţ na který byli doposud zvyklí. Učitelé se v oblasti výuky informační výchovy dále vzdělávají, začátkem března 2011 se například uskutečnil čtyřdílný cyklus seminářů informační gramotnost a práce s informačními zdroji. Základní škola Kovářov je jedna z prvních škol v naší republice, ve které si učitelé uvědomili důleţitost informačního vzdělávání ţáků. Podařilo se mi navázat kontakt s ředitelem této školy, Mgr. Liborem Mandovcem, který mi k prostudování při přípravě této diplomové práce rád poskytl materiály týkající se projektu. S jeho svolením čerpám z projektu Informační a čtenářská výchova na základní škole náplň hodiny v sedmé třídě

63 v Tabulce č. 13, a náměty v následující kapitole 5.2 Metodika práce s informacemi ze stejnojmenné kapitoly zmíněného projektu. 5.2 Metodika práce s informacemi V informační výchově na základní škole lze vyuţít takových informačních zdrojů, které jsou ţákům věkově vhodné. Záleţí na učiteli, jeho výběru a záměru. Vhodnými informačními zdroji na základní škole mohou být: učebnice, pracovní sešity odborná literatura, encyklopedie, slovníky internet elektronické encyklopedie, naučné výukové programy audiovizuální dokumenty (DVD, CD, VHS, apod.) časopisy, noviny letáky, návody, manuály, příručky, sborníky mapy, obrazy Výuka práce s informacemi začíná jiţ v prvním ročníku. V prvním, druhém a třetím ročníku pracují s informacemi, získanými z konkrétní četby. 96 Ţák čte naukové texty za účelem studia vypisuje poznámky vybírá podstatné informace do pracovních listů pracuje na základě pochopení písemného pokynu zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu propojuje, dává do souvislosti vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, předčítá z dětských časopisů Podstatné pro výuku práce s informacemi jsou především učitelovy pokyny ţákům, které mají rozvíjet maximum ţákových dovedností v této oblasti, přičemţ dovednost najít poţadovanou informaci v textu je pouze základní kompetencí. 96 ZŠ Kovářov 63

64 5.2.1 Předpoklady úspěšné práce s informacemi na základní škole Aby výuka v informační výchově splnila svůj hlavní cíl naučit ţáky informace efektivně vyhledávat, získané informace třídit a správně pouţívat je nutné, aby ţáci byli učeni všem těmto sloţkám: 1) Mít přístup k informacím = ţáky je nutné učit tak, aby byli schopni rozlišit a najít potřebný zdroj, a to v tištěné, mluvené i v grafické podobě (ţák se učí, kam jít, po čem sáhnout, jak zadat heslo do vyhledávače, koho se zeptat, aby nalezl potřebný zdroj informací). Ţáci pracují s texty, které vybral učitel. Ţáci samostatně vyhledávají texty ve zdrojích nabídnutých učitelem (v knihách, časopisech, encyklopediích, na označených www stránkách). Ţáci samostatně vyhledávají ne pouze texty z nabídnutých zdrojů, ale i zdroje samotné. 2) Získat informace = ţák je schopen porozumět zdroji, analyzovat, syntetizovat a vyhodnocovat informace (ţák se učí s texty pracovat tak, aby jim porozuměl, tzn. vyhledá podstatné informace k úkolu, porovná informace z různých zdrojů, posoudí jejich hodnotu, hledá mezi nimi souvislosti, které informace chybí, odhalí hlavní myšlenku a podpůrné informace). Ţáci hledají hlavní myšlenky a podpůrné informace v textu. Ţáci vyhledávají informace k zadanému úkolu či otázce. Ţáci porovnávají informace z různých zdrojů. Ţáci posuzují kvalitu informací, jejich objektivitu, autorský záměr. Ţáci hledají souvislosti mezi informacemi, vysuzují závěry. Vhodné je pouţívání pracovních listů, různých grafických organizmů, podstatným předpokladem je modelovost výuky učitel kaţdou poţadovanou dovednost nejprve názorně ukáţe (předvede celý proces). 64

65 Příklady grafických organizérů: Hlavní myšlenka Podpůrné informace (detaily) Shrnutí celého úseku textu, který jsem zpracovával: Důleţité informace e Méně důleţité informace Nejméně důleţité informace 3) Přetvářet informace = ţák se naučí o informacích psát, mluvit o nich svými slovy a vyjadřovat je v různých grafických uspořádáních (ţák se učí dosud získaných informací vyuţít, porovnat je mezi sebou, vybrat ty nejdůleţitější, uspořádat je logickým způsobem a sepsat je) Ţáci tvoří prezentaci, flip. Ţáci tvoří na základě informací vlastní text. Ţáci provádějí srovnání a analýzu v rámci pracovního listu. Ţáci tvoří pracovní list pro spoluţáky. Ţáci tvoří referát, ročníkovou či absolventskou práci. Ţáci tvoří náčrt, schéma, myšlenkovou mapu, protokol. 65

66 4) Přenášet informace = ţák je schopen publikovat nebo jinak šířit nově pojatou znalost (ţák se učí, jakým způsobem zpracované informace uchovávat nebo je předávat dál, jak a proč je zaznamenat, jak s nimi seznámit druhé) Ţáci prezentují svou práci před ostatními (mluvená, písemná, elektronická podoba). Ţáci zpracovávají informace na PC a manipulují s nimi v rámci digitálních nosičů. Ţáci předávají ostatním ţákům připravené poznámky. Práce s informacemi zahrnuje tyto dílčí oblasti: Vědomí potřeby informace i malé děti touţí svými otázkami po informacích, dospělí by jim měli pomoci je nalézt nikoli přímou odpovědí, orientovat je na přiměřený informační pramen 2. Výběr informačních pramenů děti by měly na úrovni odpovídající jejich věku znát, kde mohou informace získat 3. Strategie vyhledávání informací - děti by měly vědět, kam se mají podívat a jakým způsobem se mají do informačních pramenů podívat (je zde zahrnuta například dovednost pokročilého čtení, zběţného vyhledávání, shrnutí přečteného, vyčtení smyslu, způsob vyhledávání vhodných stránek k danému tématu, efektivní postup při procházení odkazů, ) 4. Hodnocení informací ţáci se učí oceňovat informační hodnotu zdroje a hodnotu získané informace, oddělovat podstatné a pravdivé informace od nepodstatných a nepravdivých. 5. Organizace a úprava poznámek ţáci by měli získat dovednost v samostatném a funkčním vedení poznámek. 97 VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. 2., rozšířené a aktualizované. Praha : Grada, s. Dostupné z WWW: < ISBN s

67 Navrhované činnosti ţáků v předmětu Informační výchova V průběhu školní docházky na základní škole by se měli ţáci podle mého návrhu v rámci informační výchovy zabývat těmito činnostmi: První stupeň: 1. ročník: návštěva veřejné knihovny orientace v obrázkovém textu orientace v krátkém textu seznámení s knihou, základní členění knihy na kapitoly péče o knihy práce s dětskými časopisy 2. ročník: návštěva veřejné knihovny základní orientace v knize knihovna, orientace v knihovně význam autora, ilustrátora péče o knihy správné návyky při čtení klíčová slova pro vyhledávání práce s internetem: nejpouţívanější vyhledávače vyhledávání obrázků na internetu 3. ročník: návštěva veřejné knihovny knihovna jako významná instituce základní orientace v primárních pramenech správné návyky při čtení základní údaje v bibliografickém záznamu orientace v knize podle obsahu péče o knihy výpisky z knih zběţné čtení práce s časopisy 67

68 4. ročník: 5. ročník: práce s informacemi na internetu (základní vyhledávání) návštěva veřejné knihovny naučná literatura informace a jejich význam referát ze získaných informací péče o knihy bibliografické citování správné návyky při čtení bezpečný internet internetové slovníky komunikace na internetu návštěva veřejné knihovny vyhledávání v primárních pramenech bibliografické údaje péče o knihy jmenný katalog bezpečný internet formulace poţadavku při vyhledávání naučná literatura, práce s odborným textem zběţné čtení Druhý stupeň: 6. ročník: návštěva veřejné knihovny vyhledávání v primárních pramenech orientace v knize odborná literatura péče o knihy historie knih bibliografické citování 68

69 7. ročník: 8. ročník: kyberšikana historie internetu bezpečný internet pojem informace formulace poţadavku pro vyhledávání význam a cíle knihoven návštěva knihovny, muzea, informačního střediska primární a sekundární prameny písmo: vznik, vývoj bezpečný internet kyberšikana klíčová slova porovnávání informací z více zdrojů typy informačních zdrojů hodnocení získaných informací práce s knihou: rejstříky, katalogy (knihovna) referát ze získaných informací informační instituce (základní typologie) návštěva muzea, galerie, archivu, knihovny základní a pokročilé vyhledávání, booleovské operátory dokument jako informační pramen, dělení dokumentů primární a sekundární informační prameny plagiátorství bibliografické citace autorská práva ochrana osobních údajů klíčová slova předmětové katalogy bezpečný internet, sociální sítě a osobní bezpečí kyberšikana 69

70 9. ročník: primární a sekundární informační prameny terciální informační prameny plagiátorství autorská práva zákon o svobodném přístupu k informacím bibliografické citace práce s grafickými informacemi pokročilé vyhledávání, booleovské operátory referáty ze získaných informací opakování učiva základní školy absolventská práce Ţáci základní školy by měli být vedeni k tomu, aby si uvědomili, ţe jen přesná a úplná informace je pro jejich práci důleţitá. Měli by vědět, kde mohou potřebné informace vyhledat. Při práci s internetem umět zformulovat otázku, identifikovat klíčová slova. Získané informace by měli ţáci vyhodnotit, a pouţít ty, které jsou uţitečné. Výsledky své práce by ţáci měli dokázat dobře interpretovat. Měli by vědět, proč musejí dodrţovat autorská práva. Ţáci by měli v rámci informační výchovy být vedeni k tomu, aby dokázali odpovědět na následující otázky: 98 Jakou informaci potřebuji? Jak a kde ji naleznu? Jakým způsobem ji získám? Jak poznám a rozhodnu, zda je informace relevantní, objektivní či pravdivá? Mám právo ji získat či uţívat? Dokáţi získanou informaci prakticky vyuţít? Jakým způsobem mohu informaci distribuovat? Jak se mohu bránit informačnímu přesycení? 98 ALBRECHT, Kamil. Informační výchova jako nástroj rozvoje informační gramotnosti na základních a středních školách s. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Škyřík. 70

71 5.3 Informační výchova na 1. stupni ZŠ Výuka na základních školách je rozdělena na dva stupně. První stupeň tvoří první aţ pátý ročník a druhý stupeň navštěvují ţáci od šestého do devátého ročníku. Na prvním stupni se ţáci učí pracovat s textem, jsou vzděláváni především k dobré úrovni ve čtenářské gramotnosti. Po zvládnutí porozumění čtenému textu mohou přistoupit k rozvoji počítačové a informační gramotnosti Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie na prvním stupni ZŠ Přestoţe Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání je otevřený dokument (je moţné jej v určitých časových etapách inovovat podle měnících se potřeb společnosti), je důleţité při tvorbě školních vzdělávacích osnov z něho vycházet. Proto se budu řídit základními poţadavky na vzdělávání ţáků v oblasti Informační a komunikační technologie, které jsou obsaţeny v RVP ZV. RVP ZV vytyčuje znalosti, které ţák po ukončení určitého ročníků má umět a označuje je jako očekávané výstupy. Ty rozlišuje podle vzdělávacích stupňů na ZŠ (1. a 2. stupeň). První stupeň dělí ještě na 1. a 2. období. Aby očekávaných výstupů bylo dosaţeno, navrhuje RVP ZV okruhy učiva, které školy při tvorbě Školního vzdělávacího programu zahrnou a rozpracují ve svých školních osnovách. Očekávané výstupy v období na prvním stupni základních škol: 99 Vyhledávání informací a komunikace ţák: při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché a vhodné cesty vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích komunikuje pomocí internetu či jiných běţných komunikačních zařízení učivo: společenský tok informací (vznik, přenos, transformace, zpracování, distribuce informací) základní způsoby informace ( , chat, telefonování) metody a nástroje vyhledávání informací 99 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, s

72 formulace poţadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy Zpracování a vyuţití informací ţák: pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru učivo: základní funkce textového a grafického editoru Informační výchova v 1. ročníku základní školy Pro ţáky v první třídě je nejdůleţitější si zvyknout na nový školní reţim. Skončilo pro ně období hraní a nastal čas plnění povinností. To, ţe se naučí číst a psát, je pro ně velký skok k cestě za získáváním dalších informací. Protoţe četba je jednou z důleţitých nově osvojených činností v tomto školním roce, měly by děti získávat informace především z nich. V prvním pololetí školního roku by ţáci měli také pracovat s obrázky, které naleznou nejprve v knihách, později na internetu. NÁVRH ČINNOSTÍ V PRVNÍM POLOLETÍ PRVNÍ TŘÍDY seznámení s knihou (z čeho je kniha vyrobena, vazba, stránkování) jak se o knihy staráme (obaly, záloţky, nevpisovat do knihy případně jen tuţkou) rozčlenění knihy na kapitoly (jak je poznáme) vyhledávání tematicky zaměřeného obrázku z určitého mnoţství knih (ze školní knihovny nebo donesených dětmi z domu) práce s dětskými časopisy (děti si přinesou různé nebo si učitelé zapůjčí z knihovny, se kterou spolupracují): výběr časopisů podle témat, například o zvířatech, sportech, komiksech, sci-fi ţánru, atd. povídání o tom, co děti na obrázku vidí práce ve skupinkách - projekt: vybrat z časopisů obrázky zaměřené podle jednoho téma (které si skupinka 3 aţ 4 ţáků sama určí), vytvořit jejich vystřiţením a nalepením třídní výstavku vystřihování a tvorba nástěnky k významným událostem Příklad: viz Tabulka č. 1: První ročník, Vánoce 72

73 Tabulka č. 1: První ročník, Vánoce TÉMA: VÁNOCE Ročník: 1., první pololetí, prosinec Časová jednotka: 2 vyučovací hodiny Metody: hledání obrázkové informace v obrázkové knize Situace: závěrečné hodiny před Vánocemi Kompetence pracovní: ţák vyhledává a třídí obrázkové informace k řešení problému: ţák vyhledává informace se shodným tématem komunikativní: ţák přijímá názory druhých ţáků a vyjadřuje názor svůj občanské: ţák respektuje národní tradice Cíle ţák je schopen pracovat samostatně i ve skupince s obrázkovou informací ţák najde a vybere správný obrázek ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost obrázkové informace Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby vyjmenovali vše, co si představují pod pojmem Vánoce učitel zopakuje dětem tradice Vánoc učitel se zeptá, které knihy nebo časopisy o Vánocích jim uţ někdo přečetl v minulých letech učitel seznámí ţáky s výběrem knih a časopisů s tématem Vánoc, které si přinesl (názorně ukáţe) Vlastní práce Zadání úkolu: - ţáci jsou rozděleni do skupinek (po 3 aţ 4 dětech) - učitel vysvětlí, jakým způsobem budou vyhledávat obrázky v časopisech, na co se mají soustředit při výběru, čeho vyvarovat (velikost obrázků, počet obrázků, způsob vystřiţení a nalepení) - poradí dětem, jak pracovat ve skupince Práce na úkolu: - ţáci pracují v určeném čase, učitel pomáhá s řešením vyskytnutých problémů, radí Vyhodnocení práce: - ţáci hotovou práci odevzdají učiteli - učitel rozloţí práce dětí po třídě - ţáci si prohlédnou všechny práce, komentují je Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky a vyzdvihne to, co se povedlo na tabuli, které typy obrázků ţáci nejčastěji pouţívali společně s dětmi vybere nejzdařilejší práci 73

74 PŘÍKLADY ČINNOSTÍ VE DRUHÉM POLOLETÍ PRVNÍ TŘÍDY V tomto období uţ děti mohou číst jednoduchá slova z písmen, která se naučily. Znají číslice do deseti. Opět navrhuji v Informační výchově pracovat s tištěným textem, orientaci na internetových stránkách nemusejí všechny děti zvládnout. Práce s obrázky jako s informačním materiálem můţe být rozšířena o vyhledávání obrázků a zapsání stránky, na které se obrázek nachází, zda nadpis pohádky, článku, atd. je v souladu s obrázkem, děti mohou v textu vyhledávat klíčová slova (vysvětlení tohoto pojmu) v textu, poznávat spisovatele, básníky a ilustrátory, a kde jejich jména v knize najdou, nadále opakovat s dětmi péči o knihy, vytvořit si další záloţku, kde děti napíší název oblíbeného hrdiny z knih. Příklad: viz Tabulka č. 2: Záloţka k oblíbené knize 74

75 Tabulka č. 2: První ročník, Záloţka k oblíbené knize TÉMA: ZÁLOŢKA K OBLÍBENÉ KNIZE Ročník: 1., druhé pololetí Časová jednotka: 2 vyučovací hodiny Metody: vytváření záloţky podle získané informace o knize Situace: - předchází vyprávění a shrnutí informací o oblíbených knihách Kompetence k učení: ţák vyhledává informace v knize k řešení problému: ţák vyhledává informace se shodným tématem pracovní: ţák vyhledává a třídí potřebné informace komunikativní: ţák je schopen říci svůj názor před ostatními ţáky Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost informace z knihy Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby řekli název oblíbené knihy učitel vyzve ţáky, aby jednou větou vyjádřili, co se jim v oblíbené knize nejvíce líbilo, čím je kniha ovlivnila učitel se zeptá jednotlivě ţáků, co je pro knihu charakteristické Vlastní práce Zadání úkolu: - ţáci pracují jednotlivě - učitel zadá ţákům úkol, aby v knize na stránce (x) vyhledali jméno nebo název toho, co je pro knihu charakteristické - učitel dětem jednotlivě radí - učitel vyzve ţáky, aby to samé našli i na jiné stránce (nebo jiných stránkách) a stránku (stránky) napsali na tabuli - práce na záloţce učitel vysvětlí - ţáci si sami navrhnou, jak velkou chtějí záloţku, co bude jejím obsahem Práce na úkolu: - ţáci pracují v určeném čase, učitel pomáhá s řešením vyskytnutých problémů, radí Vyhodnocení práce: - ţáci hotovou práci odevzdají učiteli - učitel rozloţí práce dětí po třídě - ţáci si prohlédnou všechny práce, komentují je Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky a vyzdvihne to, co se povedlo, zeptá se na názor ţáků učitel i ţáci sestaví nástěnku ze záloţek 75

76 5.3.3 Informační výchova ve 2. ročníku základní školy Ţáci druhé třídy základní školy uţ plynule čtou slova i jednoduché věty, orientují se v celém textu. Jsou schopni najít v textu potřebný údaj, označit ho, či vypsat. V informační výchově ve druhém ročníku by si ţáci měli prohloubit dovednosti při práci s tištěným textem, především s knihou. Vzhledem k tomu, ţe ţáci se seznamují podrobně s knihou, měli by být začleněny v rámci informační výchovy návštěvy v knihovně, ať uţ školní nebo veřejné. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ VE DRUHÉ TŘÍDĚ základní orientace v knize jako důleţitém informačním zdroji (titulní strana, typy vazeb, obsah, závěr, tiráţ, členění knih na kapitoly, ) vţdy předvádět konkrétní příklad knihovna jako významná instituce při hledání informačních zdrojů (hodiny by se měly uskutečnit v knihovně s odborným výkladem knihovnice zaměřeným na orientaci v knihovně, výpůjční pravidla, ) autor, ilustrátor a jejich význam při vytváření knih autorské právo - přiměřeně k věku dětí vysvětlit, proč autorská práva existují a proč se musí dodrţovat, co se stane při jejich nedodrţování v rámci péče o knihu ţáci vyrobí obal knihy výstavka různých titulů knih ve třídě (ţáci si donesou knihy z domova) společná četba práce s informacemi na internetu: seznámení s vyhledávačem Google jako s nejvíce pouţívaným internetovým vyhledávačem: jakým způsobem zadávat slova při vyhledávání informací (jednoslovné výrazy) praktické vyhledávání, učitel zadá jednoslovný výraz a ţáci zjišťují, kolik a jaké informace získali ţáci dostanou za úkol ve vyhledávači Google zadat název například zvířete a zjistit o něm co nejvíce informací seznámení s dalšími známými vyhledávači v České republice (Atlas, Centrum, Jyxo, Seznam, Morfeo) děti si vyzkouší vyhledávat jeden stejný výraz v různých vyhledávačích vyhledávání obrázků na internetu (s pouţitím vyhledávačů, s kterými se ţáci uţ seznámili) Příklady: viz Tabulka č. 3 a Tabulka č. 4 76

77 Tabulka č. 3: Druhý ročník, Kniha a její tvůrci 100 TÉMA: KNIHA A JEJÍ TVŮRCI Ročník: 2. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: výklad, vyprávění, beseda s dětmi Situace: - kniha je výsledek práce několika osob Kompetence k učení: ţák vyhledává informace v knize k řešení problému: ţák vyhledává informace se shodným tématem komunikativní: ţák je schopen říci svůj názor před ostatními ţáky Cíle ţák je schopen reagovat na otázky ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe najít důleţitou informaci v knize Úvodní motivace učitel se zeptá ţáků, zda vědí, jak knihy vznikají, poslouchá názory jednotlivců učitel ukáţe ţákům knihu a upozorní na titulní stranu, aby si děti uvědomily, co je zde napsáno Vlastní práce Povídání o spisovateli: - učitel přirovná knihu k uměleckému dílu, knihu píše spisovatel, který je nejvýznamnějším umělcem, vytvářející knihu - učitel popíše, jak musí spisovatel například zemi, o které píše a její zvláštnosti, nebo zvířátka a jejich ţivot. Spisovatel musí být vzdělaný člověk - učitel se zeptá dětí, jestlipak nějaké spisovatelé znají, společně s dětmi jmenuje spisovatele školní četby Povídání o malířích a ilustrátorech knih: - učitel se zeptá ţáků, co v knihách kromě textu naleznou obrázky, kdo je maluje malíř, kterému se v knihách říká ilustrátor a obrázky ilustrace - tak, jak je mnoho spisovatelů, tak je i mnoho ilustrátorů. Učitel se zeptá, zda děti nějakého znají - učitel ukáţe dětem knihu o Ferdu Mravencovi a zeptá se, zda znají, kdo Ferdu namaloval (Ondřej Sekora) zdůrazní, ţe tento ilustrátor nejen kreslil knihu, ale ji i napsal. Vysvětlí, ţe spisovatel můţe být i ilustrátorem a dokáţe to dalším příkladem Josefa Lady, vyzve děti, aby si vzpomněly alespoň na jednu jeho známou postavičku kocoura Mikeše - učitel i děti vzpomínají na další známé postavičky a přiřazují k nim jména ilustrátorů (například Josef Čapek a pejsek s kočičkou, Radek Pilař a Rumcajs, Manka a Cipísek, Jiří Trnka a obrázky ke knize Christiana Andersena, Helena Zmatlíková a Honzík - učitel má tyto knihy připraveny a spolu s dětmi prohlíţí obrázky - ţáci si z knih postupně vytvářejí výstavku ve třídě 100 MAJEROVÁ, Drahomíra, et al. Knihovnicko-informatická výchova : Metodické texty. České Budějovice : Státní vědecká knihovna České Budějovice, s., s

78 Zadání domácího úkolu: - učitel vyzve ţáky, aby si prohlédli dětské knihy, které mají doma, na arch tvrdého papíru napsali barevnými písmeny vţdy název knihy a k ní přiřadili spisovatele a ilustrátora a přinesli do školy Závěrečné opakování: - učitel klade dětem otázky: kdo je to spisovatel, ilustrátor, jak se říká obrázkům v knize, kde najdou v knize napsané jméno spisovatele - učitel si společně se ţáky prohlédnou výstavku z knih a zopakují známá jména pomocí doplňování písmen na tabuli Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků, jejich aktivitu při výkladu, aktivní děti pochválí, pasivní povzbudí do další práce Další náměty činností navazující na tuto vyučovací hodinu: podle obrázků z výše jmenovaných knih děti rozeznávají ilustrátory vzájemné porovnávání prací ilustrátorů, v čem se jejich ilustrace liší, co je pro ně charakteristické učitel seznámí děti s dalšími spisovateli a ilustrátory a jejich díly učitel domluví a zařadí do výuky besedu v místní veřejné knihovně, případně společně navštíví školní knihovnu Mezipředmětové vztahy: ve výtvarné výchově si děti zahrají na ilustrátory a nakreslí obrázek jako další ilustraci ke knize nebo k příběhu, který si čtou ve škole. Ţáci v prvním a druhém ročníku se vedle čtenářské dovednosti učí rozvíjet i svou čtenářskou představivost, coţ je vlastnost velmi důleţitá pro pozdější samostatnou práci s písemnými (ale i jinými) informacemi. Na základě abstraktních písmen a slov se děti učí vytvářet si vlastní konkrétní představy věcí a jevů a dávat je do logických souvislostí. To je základem pro pochopení čteného a základem pro pochopení tištěné informace. Proto dovednost číst a čtenému rozumět je hlavním úkolem informační výchovy v prvních dvou ročnících základní školy. Ale patří sem také pěstování kladného vztahu ke knize. Získá-li dítě uspokojení z vlastní četby, naučí se také váţit si předmětu, který mu toto uspokojení přináší knihy. Naučí-li se dítě váţit si knihy vůbec, bude si v budoucnu váţit i knih odborných, coţ se odrazí na rozvoji jeho zájmů FILIPOVÁ, Miloslava. Učíme děti hledat a pátrat v knihách : Metodická příručka s náměty na aktivní informační práci ţáků základní školy. Olomouc : Krajský pedagogický ústav v Olomouci, 1985, s. 7 78

79 Tabulka č. 4: Druhý ročník, Seznámení s vyhledávačem Google TÉMA: SEZNÁMENÍ S VYHLEDÁVAČEM GOOGLE Ročník: 2. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: hledání informace v internetovém vyhledávači Situace: návaznost na oslavu Dne Země Kompetence pracovní: ţák vyhledává elektronické informace k řešení problému: ţák vyhledává informace se shodným tématem komunikativní: ţák je schopen říci svůj názor před ostatními ţáky Cíle ţák je schopen pracovat samostatně s elektronickou informací ţák najde potřebné informace ţák dokáţe posoudit správnost elektronické informace ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby vyjmenovali vše, co si představují pod pojmem Země (i země) a výsledná slova zapíše na tabuli učitel se zeptá, proč oslavujeme Zemi, proč ji máme chránit učitel se zeptá ţáků, zda uţ vyhledávali něco na internetu Vlastní práce Zadání úkolu: - ţáci pracují samostatně - učitel se zeptá, co si ţáci představují pod pojmem internetový vyhledávač - učitel se zeptá, zda ţáci uţ slyšeli název Google, kdy a kde se s tímto pojmem setkali - učitel napíše na tabuli internetovou adresu vysvětlí (ne podrobně), co znamená http, www, cz, vyzve děti, aby si tuto adresu zadali do adresáře na internetové stránce - učitel vysvětlí, co na stránce, která se dětem po kliknutí na adresu objeví, znamenají výrazy Vyhledávání Google a Zkusím štěstí - učitel vyzve ţáky, aby si vybrali společně jedno slovo z tabule a zapsali do vyhledávacího okénka na stránce - ţáci s učitelem komentují výsledky - učitel vyzve ţáky, aby zadali slovo země a společně porovnávají výsledné informace - učitel nakonec vyzve ţáky, aby si vybrali jedno slovo z tabule, které zadají do vyhledávače a pak z výsledků na první stránce vyberou tu informaci, kterou povaţují za nejpřesnější a tu si zapíší do sešitu Práce na úkolu: - ţáci pracují samostatně, učitel pomáhá s řešením vyskytnutých problémů, radí Vyhodnocení práce: - učitel vyzve ţáky, aby zapsanou informaci přečetli celé třídě, a výsledky zapisuje na tabuli 79

80 - ţáci společně s učitelem rozhodnou, kterou informaci povaţují společně za nejpřesnější Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky a vyzdvihne to, co se povedlo učitel se zeptá ţáků, jak se jim vyhledávání v Google vyhledávači líbilo, vysvětlí, proč se jim objevilo velké mnoţství stránek s informacemi Učitel při přípravě hodin můţe čerpat: O webu: Nápověda vyhledávání na webu: Funkce a nástroje Google: Google na Wikipedii: Informační výchova ve 3. ročníku základní školy Ţáci třetí třídy základní školy se dobře orientují v krátkém textu, umí plynule psát i číst. Protoţe uţ dokonale znají abecedu, mohou se učit pracovat mimo jiné s abecedně řazenými informacemi, případně informace řadit podle abecedy. Děti by měly nadále pracovat převáţně s knihou, časopisy. Ve třetí třídě se ţáci povinně začínají učit cizí jazyk, čehoţ můţe učitel vyuţít také v informační výchově. Nadále je důleţitá spolupráce školy s knihovnou, ţákům by měly být doporučovány také individuální výpůjčky knih v knihovně. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ VE TŘETÍ TŘÍDĚ orientace v knize podle obsahu knihovna zůstává stále významnou institucí při hledání informačních zdrojů (nadále se uskutečňují besedy ţáků v knihovně) základní orientace v primárních pramenech základní údaje z bibliografického záznamu pramenů (příjmení, jméno, název) péče o knihy, hygiena knih úvod k pořizování výpisků o přečteném, vynechání nepodstatných částí textu (tj. metodika tvorby referátu), naučit děti, jak psát výpisky 80

81 podle okolností uvedení do techniky tzv. zběţného čtení (výběr krátké informace podle nápadně vytištěných slov) časopisy, noviny: známé tituly, charakteristika, vyuţití současných dětských periodik, kdo se podílí na vzniku časopisů (šéfredaktor, redaktoři, fotoreportéři, domácí i zahraniční zpravodajové, dopisovatelé) srovnání časopisů s knihou vést děti k zájmu o naučnou literaturu pokračuje výklad o ilustracích a ilustrátorech ţáci pracují s bibliografickým aparátem například vyhledávají z obsahu knihy, v které kapitole najdou potřebnou informaci, práce s informacemi na internetu: seznámit ţáky se zásadami bezpečného internetu, autorská práva (přiměřeně k věku dětí) vyhledat informace o spisovatelích, ilustrátorech v internetových vyhledávačích, vybírat jen nejjednodušší informace (pro ţáky třetí třídy stačí vyhledat dobu, kdy autor či ilustrátor ţije či ţil, která další díla napsal nebo nakreslil) Mezipředmětové vztahy: ţáci porovnávají rozdíl v české abecedě a abecedě v cizím jazyce Praktické příklady: viz Tabulka č. 5 a Tabulka č. 6 81

82 Tabulka č. 5: Třetí ročník, Rozdíl mezi beletrií a naučnou literaturou TÉMA: ROZDÍL MEZI BELETRIÍ A NAUČNOU LITERATUROU Ročník: 3. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: rozpoznání textu a správné zařazení Situace: učitel si připraví několik knih patřící do beletrie a několik knih naučných, vystaví je v popředí třídy Kompetence pracovní: ţák vyhledává tištěné informace k řešení problému: ţák třídí vyhledané informace komunikativní: ţák je schopen říci svůj názor před ostatními ţáky Cíle ţák je schopen pracovat samostatně s elektronickou informací ţák najde potřebné informace ţák třídí vyhledané informace ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby povídali o své četbě doma i ve škole (individuální a společné) učitel se zeptá, kde si ţáci vyhledají informace týkající se tématu z prvouky nebo vlastivědy, kam se podívají, kdyţ nevědí, jak se něco píše anebo řekne v jazuce, který se ve třetí třídě začali učit Vlastní práce Zadání úkolu, Práce na úkolu: - ţáci pracují ve skupinkách (2 aţ 3 ţáci nebo společně) i celá třída - učitel vyzve ţáky, aby společně jakýmkoliv způsobem roztřídili knihy, které naskládal v popředí třídy - učitel upozorní ţáky, ţe některé knihy jsou pro zábavu a některé ke vzdělávání, tedy beletrie a naučná literatura - učitel vyzve ţáky, aby kaţdá skupinka si vzala do rukou jednu knihu patřící do beletrie a jednu knihu patřící do naučné literatury - učitel poţádá ţáky, aby kaţdá skupinka přečetla úryvek nejprve z beletrie a pak z naučných knih, ostatní ţáci naslouchají - učitel společně se ţáky hodnotí práci skupinek - učitel upozorní na hlavní bibliografický záznam knihy (název knihy, příjmení a jméno autora) - učitel vyzve ţáky, aby knihy poskládali podle abecedního pořadí příjmení autorů - učitel vyzve ţáky, aby knihy poskládali tentokrát podle abecedy cizího jazyka, který se učí Vyhodnocení práce: - učitel průběţně kontroluje správnost práce ţáků, - ţáci společně s učitelem hodnotí správnost své práce Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky a vyzdvihne to, co se povedlo 82

83 Tabulka č. 6: Třetí ročník, Zásady bezpečného internetu TÉMA: ZÁSADY BEZPEČNÉHO INTERNETU Ročník: 3. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: beseda s dětmi a vyhledávání na internetu Situace: - děti se musí naučit chránit své soukromí i při vyhledávání informací na internetu Kompetence k učení: ţák vyhledává elektronické informace k řešení problému: ţák vyhledává informace se shodným tématem pracovní: ţák vyhledává a třídí potřebné informace komunikativní: ţák je schopen říci svůj názor před ostatními ţáky Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost informace ţák dokáţe rozpoznat, které informace o sobě a svých blízkých nemá zveřejňovat Úvodní motivace učitel se zeptá ţáků, co si představují pod pojmem bezpečí učitel vyzve ţáky, aby pověděli, kdy/kde se cítí bezpečně a kdy/kde ne a proč Vlastní práce Vysvětlení pojmu: - učitel vysvětlí ţákům existenci druhu nebezpečí při práci s internetem - učitel řekne ţákům zásady bezpečného internetu - učitel zdůvodní, proč tyto zásady musejí děti dodrţovat - učitel vyzve ţáky, aby si v internetovém vyhledávači zadali heslo bezpečný internet - učitel vyzve ţáky, aby si vybrali jednu z nabízených webových stránek a prohlédli si základní nabízené informace - pokud si více ţáků vybere stejnou stránku, nasměruje učitel ţáky na jiné stránky Práce na úkolu: - ţáci pracují v určeném čase, učitel pomáhá s řešením vyskytnutých problémů, radí a upozorňuje na správnost/nesprávnost při výběru webové stránky, na co se ţáci mají soustředit na vybrané stránce Vyhodnocení práce: - ţáci jednotlivě nahlas zdůvodní, proč si vybrali právě tu webovou stránku - učitel okomentuje výběr ţáků - ţáci si prohlédnou jednotlivé stránky na počítačích ostatních ţáků Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky a vyzdvihne to, co se povedlo, zeptá se na názor ţáků ţáci si napíší odkazy na ty stránky, které byly pro ně přínosné 83

84 Informačních zdrojů na téma bezpečný internet je v současnosti celá řada. Učitel při přípravě hodin můţe čerpat například z těchto internetových zdrojů: - Bezpečný Internet : - Safer internet.cz : - Bezpečně online.cz : - komiks určený dětem: (viz Příloha č. 3) Anglicky psané webové stránky: - Safe kids.com : - Safe Internet Surfing : (viz Příloha č. 4) - Stay Safe : - Child Abuse and Neglect in Eastern : Tištěné zdroje: Uţitečné internetové tipy pro rodiče mladších dětí (do 10 let) ; Uţitečné internetové tipy pro rodiče starších dětí (nad 10 let) / [autor textu Online Safety Institute]. -- [Praha] : Úřad vlády České republiky, , 15 s. :. ISBN: (broţ.). Růţička, Oldřich. Internet pro děti. Oldřich Růţička ; [Ilustrace Jiří Nebenführ]. Vyd. 1. Praha : Computer Press, s. ISBN Ţáci ve třetí třídě znají, jak zadat jednoduché heslo do internetového vyhledávače, s kterým se seznámili ve druhé třídě. Protoţe tento rok mají nový předmět povinný cizí jazyk, mohou se seznámit s cizím jazykem i na internetu. Učitel vysvětlí, ţe internetové zdroje jsou psané i v angličtině. Ţáci pracují také s výukovými programy zakoupenými školou Informační výchova ve 4. ročníku základní školy Cílem informační výchovy ve čtvrté třídě základních škol je naučit ţáky se dobře orientovat v textu jim přístupných knih, a to jak beletrie, tak i naučných. Ţáci jsou v tomto věku schopni se naučit formulovat sdělení, seznamují se s tvorbou referátu, ke kterému 84

85 potřebují získat relevantní informace. Ty by měli získat i z internetových stránek. Důleţité je, aby ţáci byli schopni z mnoţství informací vybrat ty, které jsou pro ně uţitečné. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ VE ČTVRTÉ TŘÍDĚ význam informací pro výuku správná formulace sdělení tvorba referátu ze získaných informací populárně naučné časopisy orientace na stránce ve slovnících, encyklopediích práce s naučnou literaturou základní pravidla bibliografického citování (příjmení a jméno autora, název díla, nakladatelství, rok vydání a počet stran) účelné zápisy ve čtenářském deníku kultura čtení (správné návyky při čtení) hygiena knihy bezpečný internet vyhledávání v on-line internetových slovnících vyhledávání informací do referátu, rozlišení uţitečné informace od nepotřebné komunikace prostřednictvím internetu práce s výukovými programy a internetovými učebními texty Praktický příklad: viz Tabulka č. 7 a Tabulka č

86 Tabulka č. 7: Čtvrtý ročník, Základní informační prameny TÉMA: ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ PRAMENY Ročník: 4. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: výklad učitele a následná soutěţ pro děti Situace: - shrnutí poznatků o knihách a časopisech Kompetence k učení: ţák získá znalosti o informačních pramenech k řešení problému: ţák třídí získané znalosti pracovní: ţák vyuţívá získané znalosti komunikativní: ţák je schopen říci svůj názor před ostatními ţáky Cíle ţák je schopen pracovat samostatně i ve skupince ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost zařadit získanou znalost a informace Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby řekli, odkud čerpají informace, kdyţ se potřebují něco nového dovědět učitel vyzve ţáky, aby pověděli, proč si správnou odpověď musí někde vyhledat a ne si ji jednoduše vymyslet Vlastní práce Zadání úkolu: - učitel vysvětlí ţákům, co je to informační pramen, co je to dokument - učitel přednese ţákům, jak rozdělujeme informační prameny (primární, sekundární, terciální dělení podle původu obsahu, nebo dělení podle nosiče na tištěné, elektronické a mikrografické dokumenty) - učitel řekne a názorně ukáţe příklady primárních pramenů:písemné dokumenty (monografie, učebnice, skripta encyklopedie, slovníky, časopisy, noviny, sborníky, výzkumné práce), obrazové, zvukové a audiovizuální prameny - učitel seznámí ţáky se zástupcem sekundárních pramenů (knihovní katalogy) - učitel se zmíní ţákům, ţe mezi terciální prameny patří například databáze databází a bibliografie bibliografií (můţe uvést příklad pro porozumění) - učitel rozdělí ţáky do trojic a připraví je soutěţ - učitel ţákům, rozdělených do skupinek, zadává otázky, týkající se nové učební látky (například řekne název časopisu, ţáci jej zapíší do primárního tištěného pramene, ) Práce na úkolu: - ţáci pracují ve skupinkách v určeném čase, učitel neradí a ani nepomáhá ţádné skupince s řešením úkolu Vyhodnocení práce: - učitel sečte získané body a vyhodnotí nejlepší skupinky Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků 86

87 Učitelé na tuto soutěţ mohou získat informace například z webových stránek: - Kurz práce s informacemi : - stránky ČVUT: - na stránkách Knihovny Karviná: nebo z tištěných knih: - TOMAN, Jiří. Metody a technika informační činnosti. 1. vyd. Praha : SNTL, s. - Terminologický slovník. Informační prameny. Sest. Eva Hlavatá a kol. 1. vyd. Praha : ÚVTEI, s. 87

88 Tabulka č. 8: Čtvrtý ročník: Základní informační prameny vyhledávání na internetu TÉMA: ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ PRAMENY Ročník: 4. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: vyhledávání na internetu Situace: - předchází zopakování znalostí o informačních pramenech Kompetence k učení: ţák si opakuje znalosti o informačních pramenech k řešení problému: ţák třídí získané znalosti pracovní: ţák vyuţívá získané znalosti komunikativní: ţák je schopen říci svůj názor před ostatními ţáky Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost zařadit získanou znalost a informace Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby jmenovali příklady jednotlivých informačních pramenů učitel vysvětlí ţákům, ţe na internetu je moţno vyhledat příklady všech jím jmenovaných informačních pramenů Vlastní práce Zadání úkolu: - učitel zadá ţákům samostatný úkol, aby se pokusili na internetu vyhledat jakékoliv informační prameny - učitel následně vyzve ţáky, aby vytvořili dokument sestavený z informačních pramenů, které vyhledali na internetu - učitel pobídne ţáky k roztřídění vyhledaných pramenů na primární, sekundární a terciální Práce na úkolu: - ţáci pracují samostatně v určeném čase, učitel radí a pomáhá s řešením úkolu Vyhodnocení práce: - učitel sepisuje získané informace ţáků na tabuli, ţáci vyjadřují své připomínky a hodnotí si navzájem svou práci, učitel upozorňuje na chyby a pomáhá se správným řešením Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků, zopakuje co, se ţákům podařilo 88

89 5.3.6 Informační výchova v 5. ročníku základní školy Většina základních škol zařadila povinný předmět Informatika do svého školního vzdělávacího programu (viz kapitola 4) s časovou dotací jedné hodiny týdně. Přestoţe se ţáci v těchto hodinách učí se primárně počítačové gramotnosti, neměla by být informační výchova podceňována. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ V PÁTÉ TŘÍDĚ vyhledávání v primárních informačních pramenech bibliografické údaje hygiena knihy jmenný katalog bezpečný internet vyhledávání informací ve známých vyhledávačích formulace poţadavku k vyhledání informace spolupráce s veřejnou knihovnou Ţáci v páté třídě uţ poznali vyuţití počítače jako multimédia. V jednotlivých předmětech je dobré vyuţívat výukové programy, kterých je na trhu velké mnoţství. Například výukový program Terasoft 102, který lze po zakoupení školou instalovat do školní intranetové sítě. Program lze vyuţívat ve většině předmětů. K podpoře výuky informatiky lze vyuţít výukový program TS Výuka informatiky 1 Ovládání textových editorů. Tento software je vhodný nejen pro ţáky, ale i pro další vzdělávání učitelů. Dalšími výukovými softwarovými programy jsou například Multimediální učebnice MS Excel 2002 single a - multi, Word a Excel c příkladech multi, PowerPoint a Access v příkladech - multi, Obsluha PC snadno a rychle MS Windows XP multi, atd. Jak lze ovšem z názvú výukových programů vyčíst, není jejich náplní informační výchova, ale pouze počítačová gramotnost. Praktický příklad viz Tabulka č. 9 a Tabulka č

90 Tabulka č. 9: Pátý ročník, Kniţní katalog TÉMA: KNIŢNÍ KATALOG Ročník: 5. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: - výklad učitele - praktické vyhledávání informací v kniţním katalogu Situace: - tuto hodinu by bylo dobré uskutečnit ve školní knihovně, případně v knihovně, se kterou škola spolupracuje Kompetence k učení: ţák je schopen vyhledat potřebnou informaci k řešení problému: ţák třídí získané znalosti pracovní: ţák vyuţívá získané znalosti k efektivní práci komunikativní: ţák se dokáţe srozumitelně a souvisle vyjadřovat Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost zařadit získanou znalost a informace Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby pověděli, zda si pamatují všechny knihy, které mají doma učitel vyzve ţáky, aby jmenovali autory knih (pokud si je pamatují) učitel vyzve ţáky, aby si zopakovali abecedu Vlastní práce Zadání úkolu: - učitel vysvětlí ţákům význam kniţních katalogů - učitel seznámí ţáky se jmenným katalogem - učitel představí ţákům moţnost vyhledat knihu podle tematické kartotéky - učitel vysvětlí ţákům, jakým způsobem pracují s tematickou kartotékou a jmenným katalogem - učitel zadá ţákům několik témat (například dobrodruţné příběhy, zvířata v moři, ţivot na zemi, ţivot slavných Čechů, atd.) - ţáci mají za úkol k těmto tématům vyhledávat knihy Práce na úkolu: - ţáci pracují společně, učitel radí a pomáhá s řešením úkolu Vyhodnocení práce: - učitel zopakuje nalezené informace ţáků a rozhoduje o správnosti Závěrečné hodnocení - učitel obecně zhodnotí práci ţáků 90

91 Tabulka č. 10: Pátý ročník, Cesta do muzea 103 TÉMA: CESTA DO NAARDENU Ročník: 5. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: hledání dostupných informací na internetu Situace: hodinu je vhodné zařadit před plánováním výletu nebo exkurze Kompetence pracovní: ţák vyhledává a třídí informace k řešení problému: ţák vyhledává informace z textových a obrazových zdrojů komunikativní: ţák přijímá názory druhých ţáků a vyjadřuje názor svůj občanské: ţák respektuje národní tradice Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák najde a vybere správnou informaci ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost informace Mezipředmětové vztahy - Vlastivěda - Výtvarná výchova - Zeměpis - Informatika Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby pověděli, jak by se mohli dostat do Naardenu, zda vědí, kde se toto místo nachází Vlastní práce Zadání úkolu: - ţáci pracují ve skupinkách po dvou - učitel umístí do středu tabule hierarchicky nejvyšší pojem jako hlavní téma - učitel vyzve ţáky, aby k hlavnímu tématu jako klíčovému pojmu pomocí spojnic připojovali významově podřazené pojmy, k nim přiřadili další větve a charakterizovali centrální pojem do hloubky podle potřeby - učitel vyzve ţáky, aby pouţívali k označení dalších významových souvislostí barvy, obrázky, symboly a různé další způsoby zvýraznění Úkoly - ţáci dle pokynů učitele zadají internetovou adresu (Muzeum J. A. Komenského), kde zjistí datum narození a úmrtí J. A. Komenského, alespoň dvě knihy, které napsal, podobiznu J. A Komenského - ţáci zapíší město, ve kterém se nachází muzeum J. A. Komenského - ţáci zadají adresu a zjistí výši dětského vstupného do muzea - ţáci zadají adresu a zaznamenají důleţité či zajímavé textové a obrazové informace o městě - ţáci zadají adresu nastaví si českou verzi jazyka a prohlédnou si stránku, z které si zaznamenají důleţité informace - ţáci si podle zadané stránky JONÁK, Zdeněk. Cesta do Naardenu. Metodický portál RVP : inspirace a zkušenosti učitelů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 91

92 naplánují cestu autem, vyhledají nejkratší trasu z místa bydliště do Naardenu a zapíší počet kilometrů a dobu jízdy Vyhodnocení práce: - ţáci vzhledané informace prezentují ostatním ţákům a porovnávají s údaji z tištěných materiálů Závěrečné hodnocení učitel obecně zhodnotí práci ţáků učitel zapíše nalezené informace na tabuli 92

93 5.4 Informační výchova na 2. stupni ZŠ Druhý stupeň tvoří ţáci šestého aţ devátého ročníku. Ţáci druhého stupně umí dobře číst, měli by umět získat základní informace z textu, dokázat se v textu orientovat. V předmětu Informatika pokračují ve vzdělávání v počítačové gramotnosti. Ţáci by se měli nadále vzdělávat také v informační gramotnosti Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie na druhém stupni ZŠ podle Rámcového vzdělávacího programu 104 Vyhledávání informací a komunikace ţák: ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost učivo: vývojové trendy informačních technologií hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování internet Zpracování a vyuţití informací Ţák: ovládá práci s textovými a grafickými editory a i tabulkovými editory a vyuţívá vhodných aplikací uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji zpracuje a reprezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě 104 Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: < s

94 učivo: počítačová grafika, rastrové a vektorové programy tabulkový editor, vytváření tabulek, porovnávání dat, jednoduché vzorce prezentace informací (webové stránky, prezentační programy, multimédia) ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etika Informační výchova v 6. ročníku základní školy Ţáci v šesté třídě si zpočátku zvykají na odlišný způsob výuky, neţ na který byli zvyklí. V informační výchově v 6. třídě je důleţité nejprve zopakovat se ţáky nabyté vědomosti z prvního stupně a dále je rozšiřovat. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ V ŠESTÉ TŘÍDĚ vyhledávání v primárních informačních pramenech orientace v knize vznik a vývoj knihy kyberšikana historie internetu informace formulace poţadavku k vyhledání informace vyhledávání informací ve slovnících, encyklopediích vyuţívání získaných informací v jiných předmětech Ţáci si své znalosti mohou ověřit v testech, které si učitelé vytvoří sami, anebo mohou čerpat z tištěných či elektronických zdrojů. Jako příklad jsem zvolila elektronický test, který vytvořili učitelé na základní škole v Dobřichovicích 105. (Viz Tabulka č. 12) Testy mohou slouţit nejen při opakování učiva škole, ale mohou pomoci také při domácím opakování a procvičování učební látky. Oblíbené jsou také online testy, které ihned po ukončení práce zobrazí výsledky. Ţák (i učitel v hodině) má tak zpětnou vazbu o stavu svých znalostí. Řada škol vyuţívá moţnosti e-learningu na internetových stránkách školy pro opakování a procvičování v hodinách anebo jako samostatnou práci ţáků při domácím procvičování

95 Tabulka č. 11: Šestý ročník, Bezpečný internet TÉMA: BEZPEČNÝ INTERNET Ročník: 6. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: - výklad učitele - test Situace: - zopakování znalostí ţáků o bezpečí na internetu z předešlých ročníků Kompetence k učení: ţák je schopen vyhledat potřebnou informaci k řešení problému: ţák třídí získané znalosti pracovní: ţák vyuţívá získané znalosti k efektivní práci komunikativní: ţák se dokáţe srozumitelně a souvisle vyjadřovat Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost zařadit získanou znalost a informace Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby pověděli vše, proč se mluví o bezpečném internetu učitel vyzve ţáky, aby řekli příklady (pokud znají), kdy je jejich bezpečnost ohroţena přes internet Vlastní práce Výklad učitele: - učitel vysvětlí ţákům pojem kyberšikana - učitel se ţáky probere důleţitost přihlašovacího hesla - učitel vysvětlí správné chování při poskytování (neposkytování) osobních údajů na internetu - učitel poučí ţáky, jak se správně chovat při přijímání ových zpráv (pozor na neznámé uţivatele) - učitel upozorní ţáky na riziko zneuţití osobních údajů na sociálních sítích - učitel poučí ţáky o důleţitosti antivirových programů Ověření znalostí: test (viz tabulka č. 12) Vyhodnocení práce: - učitel zopakuje ţákům zásady bezpečného internetu - učitel nabídne příklady webových stránek s tématikou bezpečného internetu Závěrečné hodnocení - učitel obecně zhodnotí znalosti ţáků 95

96 Tabulka č. 12: Šestý ročník, Bezpečný internet, test PŘIHLAŠOVACÍ HESLO o nikomu zásadně nesděluji, jde o citlivý osobní údaj o si uloţím do mobilního telefonu, abych si ho nemusel pamatovat o není důleţité, protoţe hackeři ho stejně dokáţí vţdycky odhadnout a překonat o můţu říct jen svým opravdu nejbliţším kamarádům, ale pokud mi oni dají na oplátku svoje 2. KYBERŠIKANA ZNAMENÁ: o nový druh bojového sportu o nová počítačová hra ke staţení na internetu o druh šikany, který vyuţívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, y či blogy o focení kamaráda mobilem 3. POKUD MĚ JAKÝKOLI UŢIVATEL INTERNETU POŢÁDÁ O POSKYTNUTÍ MÝCH OSOBNÍCH ÚDAJŮ NEBO SOUKROMÝCH FOTOGRAFIÍ o nikdy tyto materiály neposkytnu, i kdyby mě poţádala osoby, kterou znám o poskytnu je, vţdyť o nic nejde, dají se kdykoli smazat o poskytnu je jen provozovateli dané sluţby o poskytnu je jen nejbliţšímu kamarádovi 4. POKUD DOSTANU OD NEZNÁMÉHO UŢIVATELE S PODEZŘELOU PŘÍLOHOU o neotevírám přílohu a ujistím se u odesílatele, ţe jde o přílohu neškodnou o přílohu neotevírám přímo z u, ale uloţím ji předtím na pevný disk o přílohu neotevírám a ihned smaţu o přílohu otevřu jen, mám-li zapnutý firewall 5. POKUD MĚ NĚKDO NA CHATU POŢÁDÁ O SDĚLENÍ ADRESY A TELEFONU, o pošlu mu je teprve, aţ on mi pošle svoje o pošlu mu je, ale poţádám o odpovídající protisluţbu (peníze, lístky do kina, kredit

97 na mobilní telefon) o pošlu mu je o nepošlu mu je, jde o citlivé údaje 6. PŘI REGISTRACI DO SOCIÁLNÍCH SÍTÍ OBECNĚ PLATÍ, ŢE o čím více toho vyplním a sdělím, tím více najdu přátel o čím méně toho o sobě vyplním a sdělím, tím méně mohou být moje osobní údaje zneuţity o i bez mého svolení mohou být mé osobní údaje sděleny třetím stranám o pouze s mým svolením mohou být mé osobní údaje sděleny třetím stranám 7. KTERÉ Z NÁSLEDUJÍCÍCH HESEL JE NEJBEZPEČNĚJŠÍ? o o o R2ze34KL o David 8. NA SEZNAMCE ZÁSADNĚ o zveřejňuji míry, váhy, telefon a adresu, protoţe to působí důvěryhodně a přiláká více zájemců o seznámení o nezveřejňuji osobní informace, jako je adresa nebo telefonní číslo o zveřejňuji co nejvíce fotografií o zveřejňuji pouze jméno a adresu 9. POKUD MĚ NA NETU KDOKOLI OBTĚŢUJE o nechám si to pro sebe a nikomu to neřeknu, stal bych se terčem posměchu o svěřím se kamarádovi, rodičům nebo se obrátím na Linku bezpečí o začnu ho obtěţovat také a on toho nechá sám o nikomu to říkat nemusím, protoţe ho to za chvíli přestane bavit 10. V POČÍTAČI BY URČITE NEMĚLA CHYBĚT o nejaktuálnější verze antivirového programu o nejaktuálnější verze přehrávače hudby 97

98 o nejaktuálnější verze komprimačního programu o nejaktuálnější verze internetového prohlíţeče 11. PRAVDIVÉ JSOU o všechny informace, které najdu na internetu o pouze informace ze stránek končících na.cz a.eu o jen některé informace na internetu o jen informace na stránkách označených značkou 12. ZAPNUTÍ BRÁNY FIREWALL o zpomaluje počítač, a proto se doporučuje ji zapnout, pouze pokud jsme připojeni k veřejné wi-fi síti o se doporučuje vţdy, protoţe chrání počítač připojený k internetu před útoky zvenčí o nemá na zabezpečení počítače vliv, tento nástroj slouţí ke snadnému spouštění programů o není třeba, máme-li aktualizovaný antivirový program SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: 1a, 2c, 3a, 4c, 5d, 6b, 7c, 8b, 9b, 10a, 11c, 12b 98

99 5.4.3 Informační výchova v 7. ročníku základní školy Na většině základních škol (viz ICT na ZŠ) je předmět informatika vyučován od pátého ročníku, přičemţ od sedmého ročníku je tento předmět volitelný. To znamená, ţe si jej zvolí ti ţáci, kteří o něj mají zájem. Pokud si Informatiku zvolí, stává se pro ně povinným. Ostatní ţáci mohou volit mezi jinými předměty. Bylo by dobré, aby alespoň informační výchova byla mezi povinnými předměty. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ V SEDMÉ TŘÍDĚ vyhledávání v primárních i sekundárních informačních pramenech písmo, vznik a vývoj kyberšikana formulace poţadavku, klíčová slova zdroje informací vyhledávání informace ve více zdrojích, porovnání výsledků pouţívání rejstříků v knihách porozumění zkratkám a jejich uţívání zhodnocení dosaţených výsledků a vyuţití získaných informací V informační výchově je důleţité naučit ţáky si relevantní informace vybírat ze zdrojů, které jsou pravdivé, osvědčené a spolehlivé. Ţáci by se měli stát aktivními při vybírání správného zdroje, a ne jen pokládat za důleţitou jakoukoli informaci, která se jim objeví na monitoru. K tomu jim musí být nápomocni učitelé, kteří ţáky seznámí nejprve s teorií (viz například Tabulka č. 13), a poté, v další hodině, zadá ţákům úkoly praktické. 99

100 Tabulka č. 13: Sedmý ročník, Jak získat a vyuţívat získané informace 107 TÉMA: Jak získat a vyuţívat získané informace Ročník: 7. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: - výklad učitele Situace: - hodině předchází výuka o informaci, co je informace, - teoretická příprava Kompetence k učení: ţák je schopen naučit se teoreticky vyhledat potřebnou informaci k řešení problému: ţák je schopen teoreticky informace zpracovat pracovní: ţák je schopen teoreticky informace zpracovat komunikativní: ţák se dokáţe srozumitelně a souvisle vyjadřovat Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák je schopen se samostatně rozhodnout ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost postupu Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby zopakovali své znalosti o informaci z předešlých hodin učitel vysvětlí ţákům, ţe i při získávání informace a její vyuţití je z důvodu efektivity práce zapotřebí dodrţovat správný postup Vlastní práce Výklad učitele: - učitel nastíní ţákům, co je to být informačně gramotný - učitel seznámí ţáky jak postupovat před získáváním informací: stanovit si, co jiţ víme a co je potřeba ještě o problému zjistit, - učitel přednese ţákům podle osnovy, jak mají pracovat, aby byli informačně gramotní osnova: 1) před získáním informací: - stanovit, co jiţ víme a co ještě zjistit potřebujeme - určit si zdroje informací, z kterých budeme čerpat - určit, které zdroje jsou nejvíce věrohodné, a z těch budeme nejdříve čerpat 2) při získávání informací: - identifikovat a získávat relevantní informace ze zdrojů - hodnotit informace 107 FALTÝSKOVÁ, Andrea. Obsah projektů informačního vzdělávání knihoven: porovnání vybraných zahraničních projektů [online]. Brno, s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. Dostupné z WWW: < 100

101 3) po nalezení informace: - pouţíváme informace k dosaţení předem stanovenému cíli - prezentujeme informace - zhodnotíme procesy a produkty aktivit, které vedly k dosaţení cíle Vyhodnocení práce: - učitel pokládá ţákům otázky na zopakování výkladu, můţe zařadit test, příklad praktické činnosti 101

102 Tabulka č. 14: Sedmý ročník, Vánoce 108 TÉMA: Vánoce Ročník: 7. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: hledání informací v textu Situace: - závěrečná hodina práce s textovým editorem - předchází výuka a procvičování vyţadovaných dovedností Kompetence k učení: ţák vyhledává a třídí informace, pracuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly k řešení problému: ţák je schopen vyhledat informace k řešení problému, nalézt jejich shodné, podobné a odlišné znaky komunikativní: ţák rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů kompetence občanské: ţák respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví Cíle ţák vypracuje samostatně úkol a prokáţe dovednosti práce s textovým editorem ţák najde a vybere podstatné části textu na základě otázek ţák v textu vyhledá konkrétní informace o tématu na internetu ţák posoudí obsah webových stránek z hlediska jejich účelu Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby zadali do vyhledávače slovo Vánoce, vybrali si jednu z nalezených webových stránek a zjistili, o čem a proč k tématu Vánoc čtenáře informují (např. recepty na cukroví, Vánoce ve světě, nabídka rekreace na Vánoce, křesťanský význam Vánoc, ) učitel zapíše získané informace od ţáků na tabuli Vlastní práce Zadání úkolu: - ţáci si otevřou , v němţ formou přílohy obdrţí zadání úkolu (učitel si předem připraví) Práce na úkolu: - ţáci vypracují v určeném čase úkoly dle zadání pracují s připraveným textem, vyhledají potřebné informace na internetu, doplní některé úkoly na základě vlastní zkušenosti - učitel během práce monitoruje práci ţáků a radí Vyhodnocení práce s textem: - ţáci hotovou práci vytisknou a odevzdají učiteli - po skončení vymezeného času učitel rozdá hotové práce zpět ţákům, aby dostali práci někoho jiného, a vyzve je, aby práce svých spoluţáků zkontrolovali a na zadní stranu napsali případné obsahové či formální nedostatky - po kontrole se vrátí práce zpět k autorům, kteří se mohou případně na své hodnocení zeptat 108 ZŠ Kovářov 102

103 Závěrečné hodnocení: učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky učitel na tabuli ukáţe zápis různých příkladů informací o Vánocích učitel se společně s ţáky pokusí zformulovat základní typy informací o Vánocích (co je cílem: prodat, poučit, pomoci, naučit, apod.) Informační výchova v 8. ročníku základní školy Ţáci osmého ročníku umějí pracovat s textem, vloţit obrázek do dokumentu, text okopírovat i vytisknout. Proto je moţné, aby učitelé po ţácích tohoto věku vyţadovali vytvoření referátu či projektu, a to jak v rámci individuální, tak i skupinové práce. V informační výchově by se měli naučit dodrţovat autorská práva a bibliografické citace. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ V OSMÉ TŘÍDĚ základní a pokročilé vyhledávání informací, Booleovské operátory dokument jako informační pramen, dělení dokumentů primární informační prameny (monografie, sborník, periodika, obrazové dokumenty) sekundární informační prameny (bibliografie, knihovní katalogy, bibliografické databáze, referátové časopisy) terciální informační prameny (databázová centra) plagiátorství formulace poţadavku dotazu za pomoci pouţití booleovských operátorů, klíčová slova vyhledávání v předmětových katalozích (Atlas, Seznam, Centrum, Yahoo) Ţáky v osmé třídě základní školy je třeba vzdělávat v informační gramotnosti tak, aby byli schopni vyhledané informace začlenit a efektivně pouţít. Hledáním informací reagují na zadaný úkol do předmětu. V informační výchově se ţáci nejen naučí, jak správně a efektivně informace vyhledávat, ale také jak správně a efektivně získané informace pouţít. Proto jako další příklad uvedu práci s informacemi v hodině anglického jazyka (Tabulka č. 15). 103

104 Tabulka č. 15: Osmý ročník, Citace TÉMA: Citace Ročník: 8. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: - výklad učitele a následné praktické činnosti ţáků Situace: - předchází zopakování o knize a jejích náleţitostech Kompetence k učení: ţák je schopen naučit se základní údaje z knihy k řešení problému: ţák je schopen vyřešit zadaný úkol dle daných pravidel pracovní: ţák je schopen získané informace zpracovat komunikativní: ţák se dokáţe srozumitelně a souvisle vyjadřovat Cíle ţák je schopen pracovat samostatně ţák je schopen vybrat důleţité informace ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost výběru informace Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby zdůvodnili, proč se uvádí autor, vydavatel, rok vydání, atd. učitel vyzve ţáky, aby vyjmenovali náleţitosti, které jsou důleţité při výběru knihy například v knihovně, podle čeho si ţáci knihu hledají, a zapíše na tabuli Vlastní práce Výklad učitele: - učitel vysvětlí, co je citace (doslovně převzatá část textu z jiného díla), bibliografická citace (umoţňuje identifikaci a zpětné vyhledání dokumentu, ze kterého pochází citace), citování (odkaz na zdroje, ze kterých jsme čerpali) - učitel vysvětlí, proč citujeme (dodrţování autorských práv, moţnost ověření našich tvrzení, odkazy na další literaturu) - - umístění citací (pod čarou nebo na konci dokumentu) - - obecné zásady citování (přehlednost, jednoduchost, úplnost), citovat z primárních dokumentů, dodrţovat normy) - - chyby při citování (necitování čerpaných děl, citování nepouţitých děl, citování nesouvisejících děl, nepřesné a neúplné citování, špatné citování) Praktické činnosti ţáků k procvičení citování: - učitel napíše na tabuli náleţitosti knihy, kterou si předem připraví a názorně předvede na tabuli, jak citování provádět - -učitel rozdá ţákům monografie a vyzve k citování (ţáci si knihy prostřídají, takţe kaţdý ţák cituje kaţdou knihu) - učitel napíše způsob správného citování periodika, poté rozdá ţákům časopisy a ti opět citují kaţdý časopis - učitel názorně předvede bibliografickou citaci webové stránky, ţáci si následně citování procvičí - učitel představí webové stránky, které pomůţou ţákům s citacemi ( - učitel ţákům při činnosti pomáhá a radí 104

105 Závěrečné hodnoceni: učitel obecně vyhodnotí práci ţáků učitel pomocí ústně kladených otázek ţákům zopakuje zásady bibliografických citací učitel zopakuje a zapíše na tabuli důvody důleţitosti citování 105

106 Tabulka č. 16: Osmý ročník, Londýn hoří TÉMA: London s burning Ročník: 8. Časová jednotka: 2 vyučovací hodiny Metody: - vyhledávání informací a jejich pouţití v projektu - skupinová práce Mezipředmětové vztahy: Informatika, Informační výchova Anglický jazyk, Dějepis, Zeměpis Situace: - předchází zopakování učiva o historické události z roku 1666, navázání na hodinu angličtiny (London s burning) Kompetence k učení: ţák je schopen se naučit získané informace k řešení problému: ţák je schopen vyřešit zadaný úkol dle daných pravidel pracovní: ţák je schopen získané informace zpracovat a prezentovat komunikativní: ţák se dokáţe srozumitelně a souvisle vyjadřovat Cíle ţák je schopen pracovat efektivně ţák je schopen vybrat relevantní informace ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost výběru informace Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby pověděli vše, co si pamatují o události, proč je tato událost historicky významná učitel vyzve ţáky, aby popsali, odkud mohou čerpat informace o této události učitel vyzve ţáky, aby vyjmenovali klíčová slova pro vyhledávání učitel předvede způsob pokročilého vyhledávání pomocí booleovských operátorů učitel zopakuje základní pravidla práce s informacemi (hledání v primárních pramenech, relevantní informace, bibliografické citace) Vlastní práce Zadání úkolu: - ţáci přečtou text v učebnici, učitel si otázkami ověří, zda ţáci textu dobře rozuměli - učitel jasně stanoví úkol pro ţáky: vyhledat informace o události z roku 1666 v Londýně, dodrţovat základní pravidla bibliografických citací, hledat v primárních i sekundárních pramenech, pouţívat klíčová slova, informace musí být pravdivé Práce na úkolu: - ţáci vyhledávají potřebné informace na internetu, v knihách - získané informace ţáci zpracují do powerpointové prezentace - učitel během práce ţákům pomáhá a radí Vyhodnocení práce s textem: - ţáci hotovou práci prezentují před celou třídou Závěrečné hodnocení: učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky učitel vyhodnotí nejzdařilejší práce a umístí na školní webové stránky 106

107 5.4.5 Informační výchova v 9. ročníku základní školy V devátém ročníku je důleţité, aby si ţáci zopakovali všechna pravidla efektivního hledání informací, aby se dokázali dobře orientovat v primárních i sekundárních pramenech, a aby získané informace uměli vyuţít pro svou práci. Měli by znát bibliografické citace, důleţitost autorských práva a zásady bezpečné práce na internetu. Bylo by dobré, kdyby svých znalostí vyuţili při absolventské práci, ať uţ vypracované formou individuální či skupinové práce. PŘÍKLAD ČINNOSTÍ V DEVÁTÉ TŘÍDĚ pokročilé vyhledávání, booleovské operátory vyhledávání v primárních a sekundárních pramenech etiketa na internetu (netiketa) práce s grafickými informacemi terciální informační prameny tvorba webové stránky opakování učiva základní školy závěrečný projekt, absolventská práce Další příklady: viz Tabulka č. 16 a Tabulka č. 17. Ţáci devátého ročníku jsou schopni vytvořit internetový časopis, který aktualizují kaţdý měsíc. Umějí pracovat s obrazovými informacemi, které mohou pouţít při tvorbě školního časopisu. Informace, které se naučili vyhledávat, pouţívají v dalších předmětech. Příklad vyuţití informací v zeměpisu je v Tabulce č. 17. Na konci devátého ročníku si ţáci opakují své nabyté znalosti ze základní školy. Stejně by tak tomu mělo být i v informační výchově. Po teoretickém zopakování ţáci vypracují projekt nebo rozsáhlejší absolventskou práci. 107

108 Tabulka č. 17: Devátý ročník, Etiketa na internetu 109 TÉMA: Etiketa na internetu Ročník: 9. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: - výklad učitele a navazující práce ţáků Kompetence k učení: ţák je schopen naučit se slušnému chování při práci s internetem k řešení problému: ţák je schopen vyřešit zadaný úkol pracovní: ţák je schopen získané informace zpracovat komunikativní: ţák se dokáţe srozumitelně a souvisle vyjadřovat Cíle ţák je schopen pracovat efektivně a v určeném čase ţák je schopen vybrat relevantní informace a vyuţít je ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost výběru informace ţák se dokáţe orientovat na internetu Úvodní motivace učitel vyzve ţáky, aby vyjmenovali zásady slušného chování ve společnosti učitel vyzve ţáky, aby popsali, které zásady slušného chování porušují a proč Vlastní práce Výklad učitele: - učitel objasní ţákům nutnost slušného chování také při práci s internetem, uvede pojem netiketa - učitel seznámí ţáky s principy, které by měli vţdy dodrţovat: nešířit nepravdivé informace, zodpovídat za důsledky svého chování při práci s internetem - učitel zdůrazní, ţe adresátem jakéhokoliv sdělení na internetu je člověk a proto by měli na něj brát ohled - učitel uvede další zásady a doporučení při práci s internetem: -- v elektronické komunikaci dodrţovat stejná pravidla, konvence a zásady jako v běţném ţivotě -- nebýt zbytečně útoční či agresivní -- nikdo není středem vesmíru, proto neočekávejte, ţe kaţdý hned všeho nechá, jen aby odpověděl na váš dotaz -- pokud dojde ke sporu, je nutné argumentovat, věc po dobrém vyřešit -- jste to, co píšete, ostatní o vás nic jiného nevědí -- při psaní zprávy: buďte struční, pište k věci, jasně definujte obsah svého sdělení, nepřeposílejte ptákoviny -- rozlišovat, v jakém prostředí se nacházíte -- sami se řiďte netiketou, ale pokud to někdo jiný neudělá, snaţte se o toleranci, případné prohřešky proti netiketě kritizujte raději soukromým dialogem neţ veřejně Zadání úkolu: - první úkol: učitel ţáků rozešle různé typy ových dopisů (stručných), na který ţáci vhodnou formou odpoví (dopisy jsou slušné, útočné, agresivní, nic

109 neříkající a spam) - druhý úkol: ţáci vytvoří dvojice a navzájem si pošlou elektronický dopis podle typu prostředí (učitel zadá) např. dopis řediteli školy, kamarádovi, ţádost o brigádu, dotaz do knihovny), ţáci si navzájem i odpoví Práce na úkolu: - ţáci pracují samostatně - učitel během práce ţáků pomáhá a radí Vyhodnocení práce s elektronickými dopisy: - dvojice ţáků prezentují své dopisy navzájem s dopisy jiných dvojic Závěrečné hodnocení: učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky 109

110 Tabulka č. 18: Devátý ročník, Počasí a podnebí ve světě 110 TÉMA: Počasí a podnebí ve světě Ročník: 9. Časová jednotka: 1 vyučovací hodina Metody: vyhledávání a vyuţití informací Mezipředmětové vztahy: Informatika, Informační výchova Zeměpis Anglický jazyk Kompetence k učení: ţák je schopen naučit se vyhledat a pouţít informace k řešení problému: ţák je schopen vyřešit zadaný úkol pracovní: ţák je schopen získané informace posoudit a zpracovat komunikativní: ţák se dokáţe srozumitelně a souvisle vyjadřovat Cíle ţák je schopen pracovat efektivně a v určeném čase ţák je schopen vybrat relevantní informace a vyuţít je ţák dokáţe srozumitelně a samostatně hovořit ţák dokáţe posoudit správnost výběru informace ţák se dokáţe orientovat na internetu Úvodní motivace učitel se zeptá ţáků, o čem se lidé, kteří se blíţe neznají, většinou baví (o počasí) učitel vyzve ţáky, aby pověděli, proč je pro lidi v současnosti předpověď počasí tak důleţitá Vlastní práce Zadání úkolu: - učitel vyzve ţáky, aby uvedli klíčová slova týkající se vyhledávání informací na internetu, a napíše je na tabuli, ţáci vyhledají webové stránky s počasím - první úkol: -- učitel zadá ţákům úkol zjistit aktuální počasí v jím určených městech ve světě (například Brno, Tunis, Canberra, Sao Paulo, Quito) -- ţáci zjistí další údaje o vybraných městech (nadmořská výška, teplota, vlhkost vzduchu, rychlost větru, tlak vzduchu, oblačnost) - druhý úkol: -- ţáci mají zjistit počasí na následující dva dny (například) pro Paříţ (zítra v noci, zítra ve dne, pozítří v noci, pozítří ve dne jaká bude minimální a maximální teplota, rychlost větru a směr větru, oblačnost) - třetí úkol: -- ţáci vyhledají informace o počasí (například) v Londýně , a na základě tohoto zjištění ţáci rozhodnou, zda jsou uvedená tvrzení správná: a) Nejvyšší průměrná teplota by la naměřena v roce 2000 b) Maximální teplota v roce 2010 byla niţší neţ maximální teplota v roce

111 c) Nejniţší minimální teplota byla naměřena v roce 2010 Práce na úkolu: - ţáci si vyhledají potřebné informace (měli by se dostat na webovou stránku Weather Underground: - učitel pomáhá ţákům, radí Vyhodnocení práce: - ţáci napíší na tabuli URL stránky o počasí a společně vyhodnotí nejefektivnější postup k dosaţení potřebných informací Závěrečné hodnocení: učitel obecně zhodnotí práci ţáků, upozorní na nejčastější nedostatky učitel předvede další internetové stránky o počasí 111

112 5.5 Shrnutí hlavních zásad informační výchovy žáků 1. Před pouţitím kterékoli publikace vést ţáky k tomu, aby se s ní předem orientačně seznámili. Nejvhodnější metodou je ústní rozbor formou návodných otázek, spojených s prohlíţením příslušných orientačních částí publikace. 2. Nepouţívat pokyn najděte si stránku, ale vést ţáky k návyku orientovat se v dokumentu podle jeho informačního aparátu. 3. Vést ţáky k návyku nepřehlíţet v textu odborné publikace, encyklopedie, či slovníku ţádné zkratky, značky, poznámky. 4. Vyhýbat se neurčitým poţadavkům, ţádat na ţácích vţdy zcela konkrétní informaci, a zařazovat ji do určitého kontextu. 5. Pěstovat a upevňovat v ţácích dovednosti vybírat z textu jen potřebné relevantní informace, podporovat rozvoj jejich logického myšlení a vědomí potřeby informace. 6. Učit ţáky pracovat nejen s prameny pro ně určenými, ale i s informačními prameny náročnějšími, odbornými. 7. Vţdy formulovat konkrétní úkol, co přesně mají ţáci najít a dbát na to, aby bylo ţákům jasně a srozumitelně vysvětleno jak mají při vyhledávání postupovat. 8. Vţdy je nutné, aby si učitel sám předem vyzkoušel to, co po ţácích bude poţadovat, aby si sám poţadovanou informaci vyhledal. 9. Vţdycky se dobře seznámit s příslušnými informačními prameny, ze kterých jsou ţákům vybírány úkoly, aby bylo jisté, ţe ţáci poţadovanou informaci opravdu naleznou. V případě potřeby je dobré vyzkoušet, zda je formulace úkolu dostatečně jasná. 112

113 10. Mají-li ţáci hledat konkrétní informaci z delšího textu, je dobré jim úkol usnadnit zdůrazněním vhodného orientačního slova nebo slovního spojení, které je v textu obsaţeno. 11. Vţdy vést ţáky k dodrţování hygienických zásad při práci jak s tištěnými zdroji, tak i při práci na počítači. 12. Ţáky je dobré při práci povzbudit a také slovně ohodnotit (nejen známkou). 13. Je nezbytné řídit se zásadami individuální výuky u těch ţáků, kteří si nevědí rady, jsou pomalejší, apod. 14. Domácí úkoly formulovat tak, aby ţáci museli i doma pracovat s příslušnými informačními prameny a nespoléhali se na svou paměť nebo na pomoc dospělých. Výsledek jejich práce ve škole zkontrolovat, rozebrat a zdůvodnit způsob, jak úkol plnili, jak postupovali. 15. Nebránit se diskutovat se ţáky o tématech výuky. 113

114 Závěr Informační výchova je procesem, který vede k získání optimální úrovně informační gramotnosti. Získání znalostí a dovedností s prací s informacemi je dlouhodobá záleţitost, která v podstatě začíná v okamţiku, kdy si dítě uvědomí, ţe se dovědělo něco nového. Postupem času získává informací čím dál víc a můţe se stát, ţe si nebude vědět rady, co s nimi, co je důleţité, co naopak je potřeba zapomenout. Je podstatné, aby se s informacemi naučily pracovat všechny děti. Z toho důvodu nestačí zavádět informační vzdělávání jen na středních a vysokých školách. Jediné místo v naší vzdělávací soustavě, kterým projdou všichni mentálně schopní lidé je základní škola. Proto je podle mého názoru informační výchova tak důleţitá uţ i na základních školách. Cílem mé diplomové práce bylo navrhnout implementaci předmětu Informační výchova do vzdělávacího programu na základních školách, do školních osnov. Navzdory tomu, ţe tato výchova není plně hodnotná ostatním předmětům (je stále jen velmi malou součástí vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie), existují i dnes školy, které výchovu k práci s informacemi u svých ţáků nepodceňují (např. výše zmíněná škola ZŠ Kovářov). Na konkrétních příkladech a tabulkách jsem ukázala, jakým způsobem lze tuto důleţitou součást vzdělávání dnešních dětí na základních školách uskutečnit. Přesto, ţe v mém návrhu by se měla informační výchova učit v budově základní školy, je stále důleţité, aby učitelé spolupracovali s knihovnami. Je potřebné, aby se ţáci seznamovali i s činností knihoven a měli moţnost si vyhledávat informace v instituci k tomu primárně určené. Učit ţáky pracovat s informacemi vyţaduje metody kompatibilní s cíli rámcového vzdělávacího programu, kladoucí důraz na samostatnou a aktivní činnost ţáků a omezující jejich pasivní působení v hodinách výuky. Jednou ze základních podmínek úspěchu je, aby učitel přestal být jediným nositelem nových poznatků, a stal se organizátorem řídícím samostatnou práci ţáků při jejich vyhledávání. Má-li být výchova k práci s informacemi účinná, je nutno přenést těţiště práce z výkladu učitele na vyhledávání vhodných poznatků samotnými ţáky. V současnosti je práce se ţáky základní školy mnohem náročnější, neţ tomu bylo před vznikem Rámcového vzdělávacího programu. Je to dáno také tím, ţe ţáci získali připojením k internetu dříve nevídané moţnosti. Aby těchto moţností dokázali vyuţít ve svůj prospěch, měli by umět vybírat si ty informace, které jsou pro ně potřebné a zbytečnými informacemi se nezabývat. A právě tuto schopnost, stejně jako schopnost číst, psát a počítat, by měli ţáci získat na základní škole. 114

115 Seznam tabulek Tabulka č. 1: První ročník, Vánoce..73 Tabulka č. 2: První ročník, Záloţka k oblíbené knize...75 Tabulka č. 3: Druhý ročník, Kniha a její tvůrci...77 Tabulka č. 4: Druhý ročník, Seznámení s vyhledávačem Google...79 Tabulka č. 5: Třetí ročník, Rozdíl mezi beletrií a naučnou literaturou...82 Tabulka č. 6: Třetí ročník, Zásady bezpečného internetu...83 Tabulka č. 7: Čtvrtý ročník, Základní informační prameny...86 Tabulka č. 8: Čtvrtý ročník, Základní informační prameny vyhledávání na internetu.88 Tabulka č. 9: Pátý ročník, Kniţní katalog...90 Tabulka č. 10: Pátý ročník, Cesta do muzea...91 Tabulka č. 11: Šestý ročník, Bezpečný internet...95 Tabulka č. 12: Šestý ročník, Bezpečný internet, test...96 Tabulka č. 13: Sedmý ročník, Jak získat a vyuţívat získané informace 100 Tabulka č. 14: Sedmý ročník, Vánoce Tabulka č. 15: Osmý ročník, Citace..104 Tabulka č. 16: Osmý ročník, Londýn hoří 106 Tabulka č. 17: Devátý ročník, Etiketa na internetu Tabulka č. 18: Devátý ročník, Počasí a podnebí ve světě Seznam příloh: Příloha č. 1: Dotazník 1: Počítače na základní škole Příloha č. 2: Dotazník 2: Získávání informací z internetu Příloha č. 3: Titulní stránka Komiksu Pod dohledem Příloha č. 4: Safe Internet Surfing : 115

116 Literatura a zdroje Aktuální stanovisko k projektu SIPVZ. MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ALBRECHT, Kamil. Informační výchova jako nástroj rozvoje informační gramotnosti na základních a středních školách s. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Škyřík Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha : Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < BASL, Josef; KRAMPLOVÁ, Iveta; PALEČKOVÁ, Jana. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 : Umíme ještě číst?. 1. Praha 1 : Ústav pro informace ve vzdělávání, s. Dostupné z WWW: < ISBN BBC [online] [cit ]. CBBC Stay Safe. Dostupné z WWW: < Bezpečně-online.cz [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Bezpečný Internet [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Big6 [online]. Eng. Dostupný z WWW: < BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. Kladno : AISIS, Dostupný z WWW: < ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Vyuţití počítače při vyučování : Náměty pro práci dětí s počítačem. Vyd. 1. Praha : Portál, s. ISBN České vysoké učení technické v Praze [online] [cit ]. Informační výchova 1. stupeň. Dostupné z WWW: < Česká republika. Zákon č. 561/2004 Sb. : Školský zákon. In Sbírka zákonů, Česká republika ČUMPLOVÁ, Ludmila; HANZOVÁ, Marie. Školní knihovny a výchova k práci s informacemi. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, s. ČUMPLOVÁ, Ludmila; SOUDSKÁ, Dagmar. Informační bulletin - supplementum 62 Knihovnicko - informatická výchova ţáků základních škol : Sborník lekcí veřejných knihoven. Praha : 1989, s

117 DOMBROVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost teorie a praxe v ČR. Národní knihovna, 2004, roč. 15, č. 1. Dostupné i na WWW: < DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost klíčové pojmy informační výchovy. In Infotech 2007 moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, s Dostupný také z WWW: < ISBN Eupenizeskolam.cz [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < FALTÝSKOVÁ, Andrea. Obsah projektů informačního vzdělávání knihoven: porovnání vybraných zahraničních projektů [online]. Brno, s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví. Dostupné z WWW: < FILIPOVÁ, Miloslava. K metodám a formám práce při zavádění informační výchovy na středních školách. Olomouc : Krajský pedagogický ústav, s. FILIPOVÁ, Miloslava. Výchova k práci s informacemi na základních školách : Metodická příručka pro učitele. první vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, s FILIPOVÁ, Miloslava. Učíme děti hledat a pátrat v knihách : Metodická příručka s náměty na aktivní informační práci ţáků základní školy. Olomouc : Krajský pedagogický ústav v Olomouci, s. Gemeente Naarden [online].[cit ]. Dostupné z WWW: < Gymnázium Vincence Makovského : se sportovními třídami Nové Město na Moravě [online] [cit ]. Počasí a podnebí ve světě. Dostupné z WWW: < HANZOVÁ, Marie; TURECKIOVÁ, Michaela; VALIŠOVÁ, Alena. Školní knihovny a výchova k práci s informacemi. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, s. HOUDKOVÁ, Ludmila. Informatická výchova dětí a mládeţe v knihovnách Středočeského kraje : Příprava uţivatelů informací na sztředních školách - teze. Kladno : Státní vědecká knihovna, s. Child Abuse and Neglets in Eastern Europe [online] [cit ]. Child and Internet. Dostupné z WWW: < IDG Eventworld [online]. [cit ]. ICT ve školství Dostupné z WWW: < 117

118 INFO.edu.cz : Portál o školství a vzdělávání [online].mšmt ČR, [cit ]. Dostupné z WWW: < Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL : Association of College and Research Libraries [online]. Chicago : 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < Indoš : Internet do škol [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: JONÁK, Zdeněk. Cesta do Naardenu. Metodický portál RVP : inspirace a zkušenosti učitelů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < KAHN, Norma B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. Vyd. 1. Praha : Portál, s. ISBN Katalogy a databáze Národní knihovny ČR [online]. Ex Libris, NK ČR, 2009 [cit ]. Dostupné z WWW: < KELNAROVÁ, Zuzana. Role RVP v rozvoji informační gramotnosti ţáků na základních školách. [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, s. Vedoucí práce: Mgr. Petra Šedinová. Dostupný z WWW: < KLINDOVÁ, Luboslava, RYBÁROVÁ, Eva. Vývojová psychologie. Vilém Pech. 4. vyd. Praha : SPN, ISBN Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Kurz práce s informacemi. Kde hledat informace I. Elportál: portál Masarykovy univerzity [online] [cit ].. Dostupné z WWW: < MAGID, Larry. SafeKids.com : Online safety & civility [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < MAJEROVÁ, Drahomíra, et al. Knihovnicko-informatická výchova : Metodické texty. České Budějovice : Státní vědecká knihovna České Budějovice, s. MEDKOVÁ, Milena. Informační výchova na školách utopie či realita. Duha [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN Metodický pokyn Standard ICT sluţeb ve škole a ICT plán školy. Zkola : Informační a vzdělávací portál Zlínského kraje [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < spx>. 118

119 Metodický pokyn Standard ICT sluţeb ve škole a ICT plán školy s. Dostupné z WWW: < aspx?a=316&p=8285>. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy : Standard ICT sluţeb ve škole [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Modul E-learning. Metodický portál RVP: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2007[cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN Museum Mausoleum Comenius [online].[cit ]. Dostupné z WWW: < Muzeum Jana Amose Komenského Uherský Brod [online]. [cit ]. Jan Amos Komenský. Dostupné z WWW: < Národní program rozvoje vzdělávání v České republice : Bílá kniha. Praha : Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, s. Dostupné z WWW: < ISBN Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období [s.l.] : MŠMT, září s. Dostupné z WWW: < true>. NEUMAJER, Ondřej. Skrytý potenciál ICT ve školství. Congress World. 2011, II., 2. Dostupný také z WWW: < Nový comics "Pod dohledem" má naučit mladé váţit si soukromí. BIG Brother Awards.cz : Lidská práva a technologie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < OECD Programme for International Student Assessment (PISA). [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze [online].[cit ]. Dostupné z WWW: < PETERKA, Jiří. Jak se měří informační gramotnost, carchiv [online]. [cit ].Dostupné z WWW: < PLOJHAROVÁ, Olga. Vyuţívání ICT na základní škole. [s.l.], s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd. Vedoucí práce Mgr. Klára Šeďová, Ph. D. 119

120 Presidential Commitee on Information Literacy: Final Report. ACRL Association of College Research Libraries : A division of the American Library Association [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Profil škola21 - nástroj změny. Metodický portál RVP: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2007[cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN Profil škola21 - zapojení do ţivota školy. Metodický portál : inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2007[cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN RÁMCOVÝ vzdělávací program pro základní vzdělávání. Metodický portál RVP [online] [cit ]. Dostupný na World Wide Web: < Rámcový vzdělávací program : (se změnami provedenými k ). Praha : VÚP, s. Dostupné z WWW: < Safe Internet Surfing [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < SAK, Petr; SAKOVÁ, Karolina. Počítačová gramotnost a způsoby jejího získávání. Lupa.cz : Server o českém internetu [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN SAKÁLOVÁ, Elena. Informačná gramotnosť detí. Kniţnica [online]. 2008, 9., 4, [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN Safer internet. cz :...pro bezpečnější internet [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ISSN SOUDSKÁ, Dagmar. Informační bulletin - supplementum 67 Problematika školních knihoven a práce s knihou a informacemi : Některé poznatky z pedagogických čtení z let první vydání. Praha : 1990, s. 53 SOUDSKÁ, Dagmar. Problematika školních knihoven a práce s knihou a informacemi : Některé poznatky z pedagogických čtení z let První vydání. Praha : s. SHAPIRO, Jeremy J.; HUGHES, Shelley K. Information Literacy as a Liberal Art : Englightenment proposal for a new curriculum. Educom Review [online]. March/April 1996, 31, 2, [cit ]. Dostupný z WWW: < Státní informační u komunikační politika [online] Dostupný z WWW: < KP_def.pdf>. 120

121 Studijní obory. Univerzita Palackého [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Terasoft : Výukové programy [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < The Prague Declaration. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ation.pdf>. TICHÁ, Ludmila; ŢIŢKOVÁ, Štěpánka; RAMAJZLOVÁ, Barbora. Koncepce informační výchovy na ČVUT. Praha : s. Dostupné z WWW: < Tisková konference - PISA Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. Praha : ÚIV, [cit ].. Dostupné z WWW: < Učební plán. Metodický portál RVP : Inspirace a zkušenosti učitelů [online].[cit ]. Dostupné z WWW: < Úplné znění školského zákona online] [cit ]. Dostupné z WWW: < UIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. 2., rozšířené a aktualizované. Praha : Grada, s. Dostupné z WWW: < ISBN s Vyhláška 317 : o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. In Sbírka zákonů. 2005, 111, s Dostupný také z WWW: < ped_prac.pdf>. ISSN Weather Underground : wunderground.com [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní moduly programu ECDL CORE. ECDL Czech Republic [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Zákon č. 561/2004 Sb. : Školský zákon. In Sbírka zákonů, Česká republika. Zounek, J.: ICT v ţivotě základních škol. Praha: Triton, 2006, 151 s. ISBN

122 Základní školy: ICT plán ZŠ a MŠ Košetice. [s.l.] : [s.n.], s. Dostupné z WWW: < enty=1551&n=ict%2dplan%2dskoly>. Jubilejní základní škola prezidenta Masaryka Trojanovice [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Masarykova základní škola Broumov [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní a mateřská škola Brno, Husova 17 [online] [cit ]. Dokumenty - ICT plán školy. Dostupné z WWW: < Základní a mateřská škola Dobronín [online]. 2000, [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní a mateřská škola Lipník nad Bečvou [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola a Mateřská škola [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola a Mateřská škola Šanov [online] [cit ]. Aktuální ICT plán školy. Dostupné z WWW: < Základní a Mateřská škola Švihov [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola Aš [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola Bratrství Čechů a Slováků [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola Dambořice : Máš na to! [online]. Dambořice : 2008 [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola Dašice, okres Pardubice, Sadová 416 [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola Hrotovice [online] [cit ]. ICT plán školy, škola C. Dostupné z WWW: < Základní škola Kovářov [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola Lipenec [online]. 2008, [cit ]. ICT plán školy. Dostupné z WWW: < 122

123 Základní škola Pečky, okres Kolín [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < Základní škola Slovanka [online] [cit ]. ICT plán školy. Dostupné z WWW: < Zsdaskabat : Daskabát 72 [online] [cit ]. ICT - plán. Dostupné z WWW: < ZŠ a MŠ Tábor, Helsinská 2732 [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < ZŠ Dobřichovice [online] [cit ]. Bezpečný internet - test. Dostupné z WWW: < ZŠ Ing. M. Plesingera-Boţinova [online] [cit ]. ICT plán školy. Dostupné z WWW: < ZŠ Jungmannova 660, Roudnice nad Labem [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < ZŠ Tábor, Zborovská 2696 [online] [cit ]. ICT plán školy - Základní škola, Zborovská 2696, Tábor, na období 2011 a Dostupné z WWW: < Knihovny: Holešov.info : Městský informační portál [online] [cit ]. Nabídka besed pro základní školy - školní rok 2010/2011. Dostupné z WWW: < Knihovna Kroměříţska [online] [cit ]. Nabídka besed pro ţáky MŠ a 1. aţ 9. tříd ZŠ. Dostupné z WWW: < Krajská knihovna Františka Bartoše [online]. 2005, [cit ]. Sluţby pro školy. Dostupné z WWW: < Městská knihovna Rumburk [online] [cit ]. Nabídka pro školy. Dostupné z WWW: < Regionální knihovna Karviná [online] [cit ]. Index of/ KVC. Dostupné z WWW: < 123

124 Přílohy Příloha č. 1: Dotazník 1: Počítače na základní škole 1. Má Vaše škola alespoň jednu počítačovou učebnu? o Ano, jednu. o Ano, dvě. o Ano, více neţ dvě. o Ne. 2. Kolik počítačů je v jedné učebně? o 1-10 počítačů. o počítačů. o počítačů. o Více neţ 20 počítačů. 3. Je předmět, zabývající se prací na počítači (nazvaný například jako Informatika, Práce s počítači, ) - tedy počítačovou gramotností, součástí Vašeho školního vzdělávacího plánu? o Ano. o Ne. 4. Od kterých ročníků mají Vaši ţáci moţnost navštěvovat tento předmět? o Od první do deváté třídy. o Pouze na druhém stupni. o Od páté do deváté třídy. o Od šesté do deváté třídy. o Od sedmé třídy do deváté třídy. o Od sedmé třídy do deváté třídy. o Předmět otevřeme jen kdyţ je dostatek zájemců (více neţ 12). 5. Je tento předmět ve Vašem ŠVP povinný, volitelný anebo nepovinný? o Povinný. o Volitelný. o Nepovinný. 6. Byli nebo jsou Vaši učitelé proškolováni v práci s počítačem alespoň na úrovni Z? o Ano, všichni. o Ne. 124

125 Příloha č. 2: Dotazník 2: Získávání informací z internetu 1. Mají Vaši ţáci na Vaší škole moţnost ve volném čase, po vyučování nebo o přestávkách na školních počítačích připojení k Internetu? o Ano, kdykoli. o Ano, ale jen v určené době. o Ne, počítačů mohou vyuţívat jen v době výuky. 2. Poţadují Vaši pedagogové po ţácích, aby si informace pro splnění zadaných úkolů vyhledali i na Internetu? o o o o o Ano, pravidelně. Ne, nikdy. Velmi zřídka. Jen v některých předmětech. Ve většině předmětů. 3. Vyuţívají Vaši pedagogové k získávání potřebných informací do výuky i Internet? o Ano, pravidelně. o Občas. o Jen někteří. o Nikdy. o Nevím. 4. Je předmět "Informatika" na Vaší škole povinný? o Ano, je to povinný předmět. o Je to volitelný předmět, který se stává po zvolení ţákem povinným. o Je to krouţek pro zájemce. 5. Zúčastňují se Vaši ţáci hodin v knihovně, které jsou zaměřené na informační výchovu či informační vzdělávání? (Tedy ne jen besed o knihách, spisovatelích, literárních výročích, atd.) o Ano, všechny třídy, pravidelně. o Jen některé třídy, pravidelně. o Jen některé třídy, nepravidelně. o Ne. o Knihovna takové hodiny neorganizuje 125

126 Příloha č. 3: Titulní stránka Komiksu Pod dohledem Zdroj: Příloha č. 4: Safe Internet Surfing : 126