BAKALÁŘSKÁ PRÁCE URČENÍ ČASOVÝCH ZMĚN URBÁNNÍCH TŘÍD V TŘEBÍČI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BAKALÁŘSKÁ PRÁCE URČENÍ ČASOVÝCH ZMĚN URBÁNNÍCH TŘÍD V TŘEBÍČI"

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE URČENÍ ČASOVÝCH ZMĚN URBÁNNÍCH TŘÍD V TŘEBÍČI A JEJICH ZÁVISLOST NA ZMĚNĚ HUSTOTY SILNIČNÍ DOPRAVY ZA UPLYNULÝCH 40 LET DETERMINATION OF TEMPORAL URBAN CLASS CHANGES IN TŘEBÍČ AND THEIR RELATION TO THE ROAD TRANSPORT DENSITY DURING LAST 40 YEARS Vedoucí práce: doc. Ing. Lena Halounová, CSc. Katedra mapování a kratografie červen 2012 Lada NEVORALOVÁ

2 ZADÁNÍ

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Určení časových změn urbánních tříd v Třebíči a jejich závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let jsem zpracovala samostatně. Veškeré použité zdroje, literaturu a podklady uvádím v seznamu na konci práce. V Praze dne... Lada Nevoralová

4 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí práce doc. Ing. Leně Halounové, CSc. za pomoc a rady během zpracování této práce. Díky patří také panu Ing. arch. Karlu Vepřekovi za získání a poskytnutí podkladových statistických dat. Dále děkuji Bc. Vladimíru Holubcovi za zpřístupnění programu pro zobrazování zpracovávaných údajů. Za pomoc při získání dat děkuji také pracovníkům ČÚZK.

5 ABSTRAKT Hlavním cílem bakalářské práce je určit změny ve vybraných třídách využití území na jádrovém území města Třebíč pro časové úrovně od roku 1970 do současnosti. Změnové plochy jednotlivých tříd jsou dány do souvislosti se silniční dopravou, její intenzitou a vývojem ve stejném časovém období. Součástí hodnocení je i sledování počtu obyvatel obce. Funkční třídy pro určené roky jsou vyhodnoceny graficky na podkladě leteckých snímků v prostředí programu ArcGIS. Tato práce je součástí výzkumu rozvoje urbanizovaného území, kde jsou podobně zpracována další města a výsledky budou sloužit pro souhrnné vyhodnocení v oblasti územního plánování, rozvoje měst a silniční dopravy. KLÍČOVÁ SLOVA Třebíč, Land Use, ÚHDP, ArcGIS, intenzita dopravy, letecké snímky ABSTRACT The main aim of this thesis is to identify changes in selected land use classes in the city Třebíč for time periods since 1970 to present. Changes of the area are given in relation to traffic and its density at the same time period. The development of the population is monitored. Land use classes are also graphically analyzed on the aerial photographs in the ArcGIS. This bachelor s work is part of research of development of urban area. It includes other cities and results will be used for summary analysis of urban planning, city development and traffic. KEY WORDS Třebíč, Land Use, UHDP, ArcGIS, traffic density, aerial photograph 5

6 OBSAH ABSTRAKT... 5 KLÍČOVÁ SLOVA... 5 Seznam grafů... 8 Seznam obrázků... 8 Seznam tabulek ÚVOD CÍLE PRÁCE MĚSTO TŘEBÍČ Charakteristika města Historický vývoj Urbanistický vývoj Obyvatelstvo Zemědělství a průmysl Doprava Kultura a památky POUŽITÁ DATA Sběr dat Úprava dat Územní plán Letecké snímky ZPRACOVÁNÍ Plochy Územní plán a vektorizace Topologie Hustota dopravy VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Správní území Vývoj ploch v intravilánu Vývoj funkčních ploch Intenzita využití území Změny využití území

7 6.3 Hodnocení dopravy Vývoj dopravní infrastruktury Hustota dopravy Analýza dopravy v souvislosti s počtem obyvatel a plochami ZÁVĚR Odpovědi na zadané otázky Závěrečné hodnocení POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH Tištěné přílohy Přílohy na DVD PŘÍLOHY

8 SEZNAM GRAFŮ Graf 3-1: Vývoj počtu obyvatel v Třebíči Graf 6-1: Vývoj správního území Třebíče Graf 6-2: Vývoj využití území Graf 6-3: Vývoj využití území v % roku Graf 6-4: Vývoj zastoupení ploch v intravilánu Graf 6-5: Intenzita využití území Graf 6-6: Změna hustoty dopravy v Třebíči v % roku Graf 6-7: Průměrná intenzita dopravy na měřených úsecích Graf 6-8: Hustota dopravy na příjezdu do Třebíče Graf 6-9: Hustota dopravy v Třebíči Graf 6-10: Podíl průměrné hustoty dopravy a plochy SÚ Graf 6-11: Hustota dopravy na ha plochy Land Use Graf 6-12: Hustota dopravy na ha plochy ÚHDP Graf 6-13: Závislost intenzity dopravy a obytných ploch Graf 6-14: Závislost intenzity dopravy a výrobních ploch SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 3-1: Umístění kraje Vysočina a okresu Třebíč v České republice Obrázek 3-2: Městské části Třebíče Obrázek 3-3: Katastrální území Třebíče Obrázek 4-1: Tabulka identických bodů při transformaci Obrázek 5-1: Ukázka vektorizace silnic Obrázek 5-2: Ukázka vyhodnocení ploch na ortofoto snímcích Obrázek 5-3: Ukázka vyhodnocení ploch na leteckcýh snímcích Obrázek 5-4: Ukázka hlášení topologické chyby Obrázek 5-5: Ukázka topologických chyb SEZNAM TABULEK Tabulka 4-1: Přehled využitých vrstev Tabulka 4-2: Přehled prvotního sloučení vrstev Tabulka 4-3: Přehled vrstev a využití území Tabulka 4-4: Transformace snímků roku Tabulka 5-1: Úseky příjezdových komunikací Tabulka 6-1: Vývoj ploch intravilánu v % roku Tabulka 6-2: Změny ve využití ploch Tabulka 6-3: Změny ve využití ploch

9 1 ÚVOD Města rostou. To je nezpochybnitelný fakt, který se projevuje nejen ve světě, ale také v naší republice. Přibývá zastavěných ploch, budují se nové komplexy, ať už bytové nebo průmyslové, vznikají nová obchodní centra. Spolu s plochou měst rostou také jejich nároky na dopravní spojení pro transport osob nebo zboží. Tak se naskýtá otázka, zda a jak úzce spolu souvisí rozvoj dopravy a urbanistické zástavby. Tato práce, jakožto součást většího projektu, se právě touto otázkou zabývá, hledá souvislost a případnou závislost mezi rozvojem silniční infrastruktury a změnou funkčních ploch ve městě Třebíč. Práce sleduje rozvoj silniční sítě a využívá statistická data o měření hustoty dopravy na úsecích silnic v blízkosti zkoumaného území. První kapitola je zahájena obecným úvodem a následně je věnována městu Třebíč. Krátce je zde zmíněna historie, obecná charakteristika týkající se obyvatelstva a dopravy a také zemědělství a průmyslu. Další kapitola pojednává o datech, ze kterých práce vychází. Je nastíněna volba vhodných podkladů, jsou uvedeny zdroje a popsány počáteční úpravy nutné před samotným zpracováním. Následující kapitola poskytuje přehled postupu vyhodnocení jednotlivých podkladů, popsán je zvláště průběh prací v geoinformačním (GIS) programu ArcGIS. V poslední kapitole je pak provedena analýza dosažených výsledků, zhodnoceno nalezení časových změn ve využití území, stanovení souvislosti rozvoje tříd s intenzitou silniční dopravy. Při zpracování této práce se vychází ze statistických údajů o tzv. funkčních plochách (land use), úhrnných hodnotách druhů pozemků (ÚHDP) a sčítání dopravy. Jako podklady pro práci slouží také data z leteckého snímkování během uplynulých 40 let, na nichž je provedeno grafické hodnocení ploch. K tomu jsou využity metody geografických informačních systémů (GIS). 9

10 2 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem této práce je zhodnotit vývoj města Třebíče od roku 1970 do současnosti identifikovat území, kde došlo ke změnám, posoudit časová období z hlediska největších změn funkčních ploch v souvislosti s vývojem dopravní situace ve městě a jeho bezprostředním okolí. Funkční plochy jsou vyhodnoceny pouze pro jádrové území města, tedy oblast, která patřila pod správní území po celou dobu sledovaného období. Jednotlivé plochy jsou rozděleny do pěti základních tříd: Obytné plochy, Dopravní plochy, Plochy výroby, Rekreační plochy, Ostatní plochy, které jsou graficky zobrazeny na leteckých snímcích od roku Základem je územní plán obce, který je porovnán s aktuálním ortofoto. Práce je součástí projektu OC MŠMT s názvem Modelování urbanizovaných území s cílem snížit negativní vlivy lidské činnosti, který se zabývá sledováním změn a vývoje více měst v závislosti na rozvoji dopravní infrastruktury v jejich okolí. Součástí projektu je grafické vyhodnocení funkčních tříd podle leteckých snímků. 10

11 3 MĚSTO TŘEBÍČ 3.1 CHARAKTERISTIKA MĚSTA Třebíč je dnes obec s rozšířenou působností, dříve byla okresním městem. Nachází se v jihovýchodní části kraje Vysočina. Po krajském městě Jihlavě je druhým největším městem tohoto kraje. Třebíč leží na březích řeky Jihlavy, v přírodě Českomoravské vrchoviny. Dnes má město téměř 38 tisíc obyvatel a rozlohou zabírá necelých 58 km 2. OBRÁZEK 3-1: UMÍSTĚNÍ KRAJE VYSOČINA A OK RESU TŘEBÍČ V Č ESKÉ REPUBLICE Zdroj: vlastní zpracování, data (1) Třebíč prošla v průběhu svého vývoje mnoha obdobími rozkvětu, ale negativně se na ní podepsaly války, husitské, třicetiletá i napoleonské, časté středověké požáry a mor. Ve své době získalo město Třebíč mnohá práva, včetně opevnění hradbami. Karlovo náměstí, hlavní náměstí města a jedno z největších v České republice, má ulicový charakter, čímž dává Třebíči povahu tzv. podunajských typů měst. Náměstí tvořilo nejstarší centrum města, které bylo uzavřené hradbami se třemi branami. V době renesance vznikla za městskými hradbami nová předměstí: Jejkov a Stařečka. Podklášteří, nacházející se skutečně v podhradí kláštera, už se stalo součástí tehdejšího židovského města. Třebíč se dále rozšiřovala, v 19. století se rozvoj přesunul jižním směrem, kde vznikly městské části Domky a Borovina 11

12 s domy pro Baťovy dělníky. Dvacáté století pak přineslo výstavbu spojenou s dukovanskou elektrárnou a velká panelová sídliště, největší na Nových Dvorech a v Borovině. (2) 3.2 HISTORICKÝ VÝVOJ Během staletí svého vývoje se Třebíč stala významným kulturním i hospodářským centrem. První zmínka o městě pochází z roku 1101, kdy byl na břehu řeky Jihlavy založen benediktinský klášter, jeden z nejbohatších tehdejšího přemyslovského státu. Mniši začali budovat město a starali se o jeho rozvoj a vzdělání místních obyvatel. Ve 13. století byla u kláštera vystavěna trojlodní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa. Ta jediná přečkala boje a ničení, které město postihly v průběhu následujících století. Během husitských válek byl klášter tři týdny obléhán vojsky Matyáše Korvína, protože se v něm ukrýval syn Jiřího z Poděbrad Viktorín. V roce 1468 klášter zanikl a došlo k vyhnání řeholníků. Klášter byl postupně přebudován na renesanční a barokní zámek. Osada Třebíč se na rozdíl od kláštera vyvíjela od samých počátků rychle a k lepšímu, už v roce 1277 získala podle dochované listiny právo označení města. Ve 14. století bylo od Karla IV. uděleno právo opevnit se hradbami, které byly zanedlouho postaveny a vydržely až do 18. století, kdy byly z větší části zbourány, protože začaly bránit rozvoji města. Na některých místech se však dodnes dochovaly jejich zbytky a základy. Ani původní gotické město se však nevyhnulo devastaci za husitských válek a muselo být nahrazeno novým s renesanční podobou. To však v důsledku mnoha požárů bylo také zničeno a měšťané postavili barokní domy. V době před Bílou horou byla Třebíč významným centrem Jednoty bratrské. Během třicetileté války se Třebíč dostala do vlastnictví panského rodu Valdštejnů a musela později těžce hájit vydobytá městská práva. Sedmnácté století bylo důležité také pro blízké židovské město, založené ve 14. století ve čtvrti Zámostí, kde kolem roku 1640 byla postavena Přední synagoga a roku 1669 Zadní, zvaná také Nová, synagoga. V této době také vznikla radnice, kde sídlily správní orgány samostatné židovské obce. Devatenácté století přineslo do města výraznou změnu v ekonomické sféře. Ve velké míře se totiž rozšířila výroba obuvi a zpracování kůže a také průmyslová výroba. Bylo to ale také století ničivé, během kterého ve městě vypuklo několik velkých požárů, přišla povodeň, kdy voda dosahovala do prvních pater domů, a řádila cholera. Století dvacáté začalo pro Třebíč optimisticky. Průmysl se dále rozšiřoval, Tomáš Baťa sem zavedl svůj závod a nechal postavit nové budovy nejen pro výrobu, ale také dělnické domky v městské části Borovina. Dodnes v prostorách 12

13 Baťova podniku sídlí firma na výrobu obuvi. Na místním židovském obyvatelstvu se ovšem znatelně podepsala druhá světová válka, kdy se z Terezína po osvobození vrátilo jen deset osob z původních téměř 300 a tím došlo k zániku židovské části města. Později ve dvacátém století Třebíč musela rozšířit zástavbu novými sídlišti, kvůli přistěhování velkého množství lidí za prací, díky stavbě nedaleké jaderné elektrárny v Dukovanech. V roce 2003 byly významné třebíčské památky, židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa, zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. V současnosti město usiluje o rozvoj památkové zóny a židovského města tak, aby nedošlo k narušení historických památek. Dokonce byl zřízen Fond Třebíč, který zaštiťuje rekonstrukce budov a shání finanční prostředky pro takovéto projekty. (3) 3.3 URBANISTICKÝ VÝVOJ Obec tvoří 10 katastrálních území: Budíkovice, Pocoucov, Podklášteří, Ptáčov, Račerovice, Řípov, Slavice, Sokolí, Třebíč a Týn u Třebíče. Městských částí je 17, ale jen 10 z nich tvoří přímo městskou zástavbu, tzv. jádrovou oblast, zbylých 7 představuje blízké okolí města neboli přidruženou oblast. Jádrová oblast města tvořena katastrálními územími Třebíč, Týn, Podkláštěří a Řípov má rozlohu 2216 ha, celková rozloha obce je 5760 ha. Po roce 1989 se některé bývalé místní části osamostatnily: Krahulov (1990), Kožichovice a Okřešice (1993) a Střítež (1995), čímž došlo ke zmenšení rozlohy obce. Dnešní území Třebíče rozdělené na městské části a katastrální území je zobrazeno na obrázcích 3-2 a

14 OBRÁZEK 3-2: MĚSTSKÉ ČÁSTI TŘEBÍČE Zdroj: Wikipedie ( ) (4) OBRÁZEK 3-3: KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ TŘEBÍČE Zdroj: vlastní zpracování, data ZABAGED 14

15 počet obyvatel 3.4 OBYVATELSTVO Ve městě žije v současnosti necelých 38 tisíc obyvatel, z toho největší část bydlí podle údajů z Odboru matriky a evidence obyvatel Městského úřadu v Třebíči z roku 2009 v městské části Nové Dvory, a to Naopak nejmenší městský obvod je Řípov s počtem 69 občanů. (5) GRAF 3-1: VÝVOJ POČTU OBY VATEL V TŘEBÍČI Vývoj počtu obyvatel Zdroj: vlastní zpracování, data ČSÚ (6) Z časového hlediska je v počtu obyvatel znatelný přírůstek v poslední třetině dvacátého století, kdy se město rozšířilo jednak díky přidruženým obcím a také díky přistěhování zaměstnanců za prací do nové elektrárny v Dukovanech. Vrcholu bylo dosaženo v roce 1994, kdy ve městě žilo obyvatel. V současné době se objevuje klesající trend a v roce 2011 během Sčítání lidu, domů a bytů byla určena hodnota (7) 3.5 ZEMĚDĚLSTVÍ A PRŮMYSL Třebíč jako bývalé okresní město je centrem výroby a průmyslu. V minulosti zde převládal cech soukenický, který však nemohl čelit nově vznikajícím manufakturám v Brně. Naopak koželužnický cech se rozvíjel a rozšiřoval až do dvacátého století, kdy místní závod Karla Budischowského koupil Tomáš Baťa a započal novou éru obuvnictví v Třebíči. Skutečný rozmach průmyslu však začal už na konci století devatenáctého, po zavedení železnice. V té době byl významný například Hasskův podnik nebo firmy Wallig a Benz. Poslední dvě jmenované se zde udržely dodnes. V roce 1948 došlo k jejich sloučení pod První brněnskou strojírnu Třebíč a. s. a dnes se zaměřují na výrobu kotlů, motorů a součástek do stavebních a zemědělských strojů. 15

16 Další dnes významnou firmou sídlící v Třebíči je Uniplet a.s., který se specializuje na výrobu pletacích strojů, jejich součástek a náhradních dílů. Další velký podnik je TTS energo s. r. o. zaměřený na obnovitelné zdroje energie, především biomasu. V Třebíči je podle územního plánu stanovená průmyslová zóna. Jedná se o plochu v jižní části města u silnice II/360, která je určena pro výrobu a skladování. V roce 2002 byly pro zónu zajištěny inženýrské sítě a v současnosti je plně obsazena. Největší plochu zde zaujímá firma TEDOM s. r. o. specializující se do ledna 2012 na výrobu autobusů, dnes na kogenerační jednotky a motory. Na menší rozloze pak vyrábějí další, převážně strojírenské, společnosti. Většina obyvatel pracuje v sektoru průmyslu a služeb, počet pracovníků v zemědělství klesá, přestože více než polovinu rozlohy obce tvoří zemědělská půda. (8) 3.6 DOPRAVA V minulosti město bylo významným dopravním uzlem, kde se potkávaly tehdejší obchodní cesty z Brna do Prahy a z Vídně do Prahy. V roce 1739 však byla otevřena tzv. Císařská cesta, která se městu vyhýbala. Toto obcházení Třebíče přetrvalo do současnosti, kdy vede ve značné vzdálenosti od města hlavní tah z Prahy do Brna, dálnice D1. Spojnicí s ní je silnice druhé třídy číslo 360, která je tak velmi vytížená a už deset let probíhá její rekonstrukce. Městem dnes prochází jediná silnice první třídy, I/23, vedoucí z Brna do Jindřichova Hradce, resp. do Českých Budějovic, kam už však vede pod jiným číslem. Dále jsou tu silnice druhé třídy, sloužící především pro místní dopravu, silnice I/351, vedoucí z Chotěboře do Dalešic, a I/360, spojující Letohrad s Jaroměřicemi nad Rokytnou. Pro lepší dopravní obslužnost města a okolí plánuje místní zastupitelstvo vystavět velký městský okruh. Zatím je však z něho dokončena pouze severovýchodní část, ostatní části jsou ve fázích návrhů, vizualizací a plánů. Na rozdíl od silniční dopravy se ta železniční Třebíči nevyhýbá. Město leží na železniční trati číslo 240 spojující Jihlavu s Brnem. Úsek dráhy byl vystavěn v roce 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy, v dnešní době se plánuje elektrifikace a modernizace. Ani letecká doprava v městě nechybí. Nedaleko Třebíče leží malé sportovní letiště s travnatým povrchem. Třebíč je město a jako takové má i svoji městskou hromadnou dopravu, kterou zajišťuje devět autobusových linek. Plány na zavedení trolejbusové dopravy skončily v 90. letech dvacátého století bez realizace kvůli nedostatku financí. 16

17 3.7 KULTURA A PAMÁTKY Město Třebíč je kulturním centrem už od svého vzniku, kdy benediktinští mniši byli nositeli vzdělání do širokého okolí. Oficiálně byla důležitost města potvrzena v roce 2003, kdy byly na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány místní bazilika a židovské město. Bazilika sv. Prokopa byla u benediktinského kláštera na břehu řeky Jihlavy vystavěna ve 13. století. Ta jediná, na rozdíl od zbytku kláštera, přečkala boje a ničení, které město postihly v průběhu následujících století. Významný architekt F. M. Kaňka, který se podílel i na stavbě katedrály svatého Víta v Praze, baziliku v 17. století rozšířil v barokním stylu, dostavěl barokně-gotickou klenbu hlavní lodi a přebudoval vstupní průčelí. Vedle hlavní chrámové lodi se zde nachází zachovalá kaple s gotickými freskami. Původní klášter byl přestavěn na renesanční zámek a dnes v něm sídlí Muzeum Vysočiny. Tato bazilika však není zdaleka jedinou církevní památkou, přestože je bezesporu nejvýznamnější. Ze 13. století pochází také původně románský farní kostel sv. Martina, později v baroku doplněný klenbou a upravený. V blízkosti kostela stojí pozdně gotická městská věž, původně součást opevnění, dnes slouží jako vyhlídková věž. Další chrám pochází z roku 1693 a je brán jako symbol vítězství katolicismu během třicetileté války. Jedná se o kapucínský klášter s kostelem Proměnění Páně na předměstí Jejkov, postavený na místě původní bratrské kaple. Věž u kostela pochází až z roku Důkazem dnešní kulturní rozmanitosti města je pravoslavný kostel svatého Václava a svaté Ludmily pocházející z let Chrám je uvnitř vyzdoben ikonami a báň je pokryta pláty z pravého zlata. Ve městě stojí také evangelický kostel v secesním slohu pocházející z roku Jádrem Třebíče je rozlehlé Karlovo náměstí, jedno ze tří největších v České republice, na kterém se dochovalo několik gotických a renesančních domů, mezi nejvýraznější patří sgrafitově zdobené domy tzv. Malovaný a Černý, a významná renesanční radnice z roku Uprostřed náměstí dnes stojí sousoší svatých Cyrila a Metoděje, které roku 1885 vytvořil sochař B. Seeling. Velmi významný památkový komplex představuje židovská čtvrť. Její podoba je evropským unikátem, protože se jedná o jedno z nejzachovalejších ucelených židovských měst. Zároveň je to jediná židovská památka zapsaná na seznamu UNESCO, která není v Izraeli. Židovské osídlení se v těchto místech nacházelo pravděpodobně už ve 13. století. Největší rozkvět čtvrti a příliv obyvatelstva se datuje do století 17. Do dnešní doby zůstalo zachováno 123 původních domků a dvě synagogy Přední a Zadní. Důležitou součástí je hřbitov, kde se dosud nachází přes hrobů a 300 náhrobků, a tudíž se jedná o jeden z nejrozsáhlejších hřbitovů v České republice. (9) 17

18 Jednou z mála nenáboženských památek je větrný mlýn v jihozápadní části města. Byl dokončen v roce 1836 a od té doby představuje významnou dominantu. Nikdy nesloužil k mletí mouky, jen k mletí kůry stromů, tzv. třísla, která sloužila místním koželuhům, dnes se nevyužívá vůbec. Protože se jedná o chráněnou technickou památku, která se nachází v ochranném pásmu železnice, není možné uskutečnit žádné rozsáhlejší opravy a přestavby. (10) 18

19 4 POUŽITÁ DATA 4.1 SBĚR DAT Za sběr a získání většiny použitých dat patří dík panu architektu Vepřekovi, který připravil podklady pro mnoho měst zařazených do tohoto projektu. Pro Třebíč konkrétně to byly letecké snímky z let , územní plán města ve vektorové podobě, tabulky o vývoji počtu obyvatelstva, dále tabulky využití území a ÚHDP a údaje ze sčítání hustoty silniční dopravy od Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Některé tabulky byly pro potřebu této práce doplněny a aktualizovány novými hodnotami pro roky podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ŘSD. (11) (12) Další potřebná data, ZABAGED a aktuální ortofoto, poskytl ČÚZK. Oblast Třebíče se nachází v pásmu střed, takže poskytnuté snímky pochází z roku 2010 a jsou s rozlišením 50 cm, tedy velikost pixelu představuje 0,5 m. Ortofoto bylo dodáno se souřadnicovým umístěním, proto mohlo sloužit pro transformaci starších leteckých snímků. Pro úplnost časové řady leteckých snímků byla použita služba WMS, kterou poskytuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL), na jehož stránkách jsou k dispozici jako podkladová data černobílé letecké snímky z let (13) Území potřebné pro tuto práci bylo nasnímáno v roce (14) 4.2 ÚPRAVA DAT ÚZEMNÍ PLÁN Jako základ pro grafické vyhodnocení funkčních ploch byl použit územní plán města, který určuje plošné a prostorové uspořádání území obce, krajiny a infrastruktury. Vymezuje zastavěná území a stanovuje zastavitelné plochy v souladu s politikou územního rozvoje. (15) Jsou v něm zobrazeny a rozděleny plochy podle využití území, také zachycuje plány obce na rozšiřování zastavěného území a poskytuje přehled o zařazení jednotlivých ploch do funkčních tříd. Územní plán však obsahuje také plochy navrhované, tedy zařazuje některé části do tříd, do kterých zatím ve skutečnosti nepatří. Musela tedy být provedena úprava těchto ploch podle současného ortofota. Výkres však musel být předtím převeden pro práci v programu ArcGIS, jak je popsáno dále v této kapitole. Územní plán města Třebíč byl poskytnut v mnoha souborech a verzích, s některými změnami dosud neprojednanými a neschválenými. Ze souborů byl vybrán soubor TR_URBA1.dgn, který obsahoval plochy města rozdělené do vrstev podle seznamu v souboru Kla_urba.doc, tedy podle jejich urbanistického využití. Byly zde také vrstvy liniové a bodové, musely být předem vybrány vrstvy plošné, které budou vstupovat do dalšího zpracování. Seznam využitých vrstev, jejich číslo a název je zobrazen v tabulce 4-1. Jednotlivé vrstvy z formátu *.dgn, souboru 19

20 programu MicroStation, byly exportovány do souborů shapefile (*.shp), což je základní formát pro práci v programu ArcGIS, kde byl projekt dále zpracováván. TABULKA 4-1: PŘEHLED VYU ŽITÝCH VRSTEV SEZNAM VRSTEV ZE SOUBORU KLA_URBA.DOC Vrstva Pozn: Popis 11 Polygon Zastavěné území 13 Polygon Orná půda 14 Polygon Vodní plochy 16 Polygon Zahrady 17 Polygon Lesy hosp. a ochr., krajinná zeleň, lesop. 18 Polygon Louky 19 Linie Veřejná a liniová zeleň návrh 20 Polygon Historické jádro 21 Polygon Plochy bydlení RD stav 22 Polygon Návrhové plochy 24 Polygon Plochy bydlení BD stav 25 Linie Ochranné lesy, lesoparky, zahr. návrh 27 Polygon Plochy občanského vybavení stav 28 Polygon Plochy sportu stav 30 Polygon Plochy výroby stav 32 Linie Státní silnice 33 Linie Místní komunikace 35 Polygon Statická doprava 36 Polygon Železnice 38 Linie Doprava 40 Linie Skládka 41 Polygon VKP, CHKO 44 Linie ÚSES 47 Linie Hřiště 57 Linie BPEJ, zábor ZPF 59 Polygon Veřejná zeleň 61 Polygon Lesy příměstské Zdroj: vlastní zpracování Export vrstev proběhl v pracovním prostředí samotného ArcGISu, který umožňuje otevření formátu *.dgn. Pro pracovní okno byl pomocí nástroje Data Frame Properties nastaven souřadnicový systém S-JTSK_Krovak_East_North, který dovoluje práci s daty v geodetických souřadnicích v Křovákově systému, kde jsou osy oproti matematické orientaci otočeny. Stejný souřadnicový systém byl zvolen také ve vlastnostech výkresu pomocí pracovního prostředí ArcCatalog. 20

21 Soubor *.shp dokáže pracovat pouze s jedním typem dat, tedy buď body, liniemi nebo polygony. Podle těchto kritérií byl také rozdělen výkres *.dgn po načtení do programu ArcGIS. Pro potřebu tohoto projektu byla zvolena vrstva s polygony a podle atributů, které obsahovaly informaci o příslušnosti k vrstvě původního výkresu (např. zastavěné území č. 11, zahrady č. 16 a další), byly nástrojem Select by Atributes vytvořeny jednotlivé soubory *.shp. Plochy z vrstvy 22 (Návrhové plochy) byly roztříděny vizuálně podle skutečného stavu na leteckých snímcích z roku Soubory některých vrstev byly dále sloučeny do kategorií, podle předpokládané příslušnosti k plochám využití území. Tím vznikl menší počet vrstev a práce s nimi byla přehlednější a jednodušší. Toto prvotní sloučení dokládá tabulka 4-2. Došlo tím například ke spojení vrstev stavu a návrhu a začlenění ploch z vrstvy Návrhové plochy podle skutečného současného využití. TABULKA 4-2: PŘEHLED PRVOTNÍHO SLOUČENÍ VRSTEV SEZNAM VRSTEV A JEJICH ZAČLĚNĚNÍ DO PLOCH VRSTVA V ÚP PLOCHY 11 Zastavěné území zastavěné území 13 Orná půda zemědělská půda 14 Vodní plochy vodní plochy 16 Zahrady zahrádkářské kolonie 17, 25 Lesy hosp. a ochr., krajinná zeleň, lesop. - stav + návrh lesy, sady 18 Louky louky, travní porost 19, 59 Veřejná a liniová zeleň návrh + Veřejná zeleň veřejná zeleň, parky 61 Lesy příměstské příměstské lesy 20 Historické jádro historické jádro 21 Plochy bydlení RD stav plochy bydlení RD 24 Plochy bydlení BD stav plochy bydlení BD 27 Plochy občanského vybavení stav občanské vybavení 28, 47 Plochy sportu stav + Hřiště plochy sportu 30 Plochy výroby stav plochy výroby 35 Statická doprava statická doprava 36 Železnice železnice 32, 33, 38 Doprava + Státní silnice + Místní komunikace silnice 40 Skládka skládka 41 VKP, CHKO ochrana přírody, parky 44 ÚSES ÚSES Zdroj: vlastní zpracování 21

22 Následně byly plochy sloučeny podle využití území ve dvou úrovních, jak ukazuje tabulka 4-3. Pro tyto třídy bylo provedeno vyhodnocení na současném ortofoto z roku Pro roky 2010 a 2001 byla úprava a vektorizace ploch realizována v obou úrovních pro celé současné správní území. U starších let byly mapy stavu odvozeny pouze ve druhé úrovni a jen pro plochu jádrového území, jak je dále popsáno. TABULKA 4-3: PŘEHLED VRSTEV A VYUŽITÍ ÚZEMÍ SEZNAM VRSTEV PRO LAND USE VRSTVY: 1. úroveň 2. úroveň zastavěné území zemědělská půda zemědělská ostatní vodní plochy vodní zahrádkářské kolonie rekreační rekreační lesy, sady louky, travní porost ostatní ostatní veřejná zeleň, parky rekreační příměstské lesy lesy rekreační historické jádro plochy bydlení RD plochy bydlení BD občanské vybavení plochy sportu obytné rekreační obytné rekreační plochy výroby výrobní výrobní statická doprava železnice silnice skládka dopravní ostatní dopravní ostatní ochrana přírody, parky zeleň rekreační ÚSES NE NE Zdroj: vlastní zpracování LETECKÉ SNÍMKY Úprava leteckých snímků spočívala především v transformaci. K její realizaci byl využit v programu ArcGIS nástroj Georeferencing. Za podklad sloužilo současné ortofoto poskytnuté od ČÚZK v podobě souřadnicově umístěných snímků *.jpg. Vzhledem k podrobnosti a rozlišovací schopnosti historických snímků byly identické body voleny převážně na křižovatkách polních cest, případně na velkých zemědělských a průmyslových objektech, kde se nepředpokládá výrazná stavební úprava nebo změna. Tabulky souřadnic identických bodů pro všechny snímky jsou přílohou na DVD, zde je zařazena jedna na obrázku 4-1 pro ukázku. Obsahuje identické body ve snímkových souřadnicích snímku a v souřadnicích S-JTSK. 22

23 Textový soubor s uloženými souřadnicemi může být znovu načten a může být provedena transformace libovolného řádu (pokud je dostatečné množství identických bodů) od prvního stupně polynomické transformace, přes druhý a třetí stupeň až po transformaci Spline. Vyšší stupně však nebyly většinou používány, protože u nich dochází k příliš velké deformaci snímků, která neodpovídá realitě. OBRÁZEK 4-1: TABULKA IDENTICKÝCH BODŮ PŘI TRANSFORMAC I Zdroj: vlastní zpracování Další tabulka ukazuje seznam jednotlivých snímků, jejich zbytkovou chybu a použitý způsob transformace. Zde je zobrazena opět pouze jedna (pro jeden rok), ostatní jsou přílohou na DVD. snímek TABULKA 4-4: TRANSFORMACE SNÍMKŮ ROKU 1989 Transformace snímků použitá transformace výsledná chyba (RMS error) [m] stupeň 2, stupeň 2, stupeň 6, stupeň 18, stupeň 13,6 Zdroj: vlastní zpracování 23

24 5 ZPRACOVÁNÍ 5.1 PLOCHY ÚZEMNÍ PLÁN A VEKTORIZACE Plochy z územního plánu ne zcela odpovídaly skutečnému využití podle současného ortofota. Územní plán jako takový obsahuje kromě aktuálního stavu také navrhované změny a úpravy. Proto musely být nejprve všechny plochy zařazeny do devíti, ve druhé úrovni následně do pěti, tříd využití území. Protože ve vytvořených souborech *.shp i v původním územním plánu byly silnice pouze v liniové podobě, musely být jejich plochy vytvořeny vektorizací. K tomu posloužila data ZABAGED poskytnutá ČÚZK, kdy byla vrstva silnic připojena ke stávajícímu projektu, a jednotlivé třídy silnic byly zobrazeny různými typy čar podle uložených atributů. Tím došlo k jejich odlišení od místních komunikací a ulic. Následně pomocí nástroje Editor a funkce Construction Tools byly vytvořeny jednotlivé polygony odpovídající silnicím. Topologická čistota byla zajištěna zvláště díky možnosti přichytávání nově vznikajícího polygonu na již existující body. K tomu slouží funkce Snap to Feature, volba Vertex. Části místních komunikací uvnitř bloků zástavby byly zařazeny do vrstvy Plochy bydlení, případně Plochy výroby. Na následujícím obrázku 5-1 je ukázáno zobrazení ulice (tenká zelená čára), která byla zařazena do Ploch bydlení (červená barva) a silnice (silnější bílá čára), jejíž průběh byl zvektorizován do samostatné vrstvy Plochy dopravy (šedá barva). OBRÁZEK 5-1: UKÁZKA VEKTORIZACE SILNIC Zdroj: vlastní zpracování Při tvorbě polygonů silnic také bylo využito nástroje Trace, který umožňuje sledovat trasu, tzn. napojit se na stávající linii a od jednoho bodu ke druhému zkopírovat její průběh (vytvořit lomové body nové hranice na již existujících bodech). 24

25 Pro vrstvy Zemědělské plochy byla využita data ZABAGED, vrstva OrnaPudaAOstatniNeurcenePlochy.shp. Její části byly na základě vizuálního porovnání se stavem na ortofotu zkopírovány a případně upraveny, aby navazovaly na předchozí části výkresu. Stejně byla užita i vrstva LesniPudaSeStromy.shp, jejíž části vytvořily polygony do vrstvy Lesní plochy. Některé polygony převzaté z dat ZABAGED však musely být ještě rozděleny pomocí nástroje Cut Polygons Tool, protože zasahovaly přes silnice, kde měly být Plochy dopravy. Jako řezací linie byla většinou použita přímo silnice z dat ZABAGED. Na následujících obrázcích je ukázáno vyhodnocení na základě podkladových leteckých snímků. Během zpracování bylo využito průhlednosti kreslených ploch, což práci urychlovalo. OBRÁZEK 5-2: UKÁZKA VYHODNOCENÍ PLOCH NA ORTOFOTO SNÍMCÍCH 2010 Zdroj: vlastní zpracování OBRÁZEK 5-3: UKÁZKA VYHODNOCENÍ PLOCH NA LETECKCÝH SNÍ MCÍCH 1989 Zdroj: vlastní zpracování 25

26 5.1.2 TOPOLOGIE Protože většina ploch vznikla převzetím z územního plánu, který byl kreslen v programu Microstation, docházelo často k nejednotnosti lomových bodů hranic, což způsobilo vzájemné překrytí ploch a mezery v kresbě. Proto byla v projektu zavedena kontrola topologie (čistoty kresby). Aby však mohla být provedena, musely být soubory *.shp převedeny do geodatabáze, která práci s topologií podporuje. Pomocí topologie byly následně chyby odhaleny a odstraněny, nejčastěji připojením překrývající se plošky do konkrétní jedné třídy pomocí funkce Merge. Na obrázku 5-4 je ukázka z výpisu chyb, kde dochází k překrytí plochy bydlení a rekreace. OBRÁZEK 5-4: UKÁZKA HLÁŠENÍ TOPOLOGICKÉ CHYBY Zdroj: vlastní zpracování OBRÁZEK 5-5: UKÁZKA TOPOLOGICKÝCH CHYB Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 5-5 ukazuje červeně zvýrazněné chyby, malé plošky, které vznikly nejednotnými hranicemi. Pouhou vizuální kontrolou kresby jsou tyto nepřesnosti často nepozorovatelné, protože se jedná o malé detaily, které navíc mohou být skryty například tloušťkou čáry hranice. Ve výkresu využití území pro rok 2010 bylo takto nalezených nepřesností přes 500, každá z nich tedy musela být opravena a odstraněna. 5.2 HUSTOTA DOPRAVY Data o vývoji statistických údajů ze sčítání hustoty dopravy byla z velké části poskytnuta od arch. Vepřeka. Doplněno bylo jen několik údajů pro roky 2000 a 2005 z map Výsledky sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR. (11) Dále byly zahrnuty hodnoty pro rok 2010 z interaktivní mapy ŘSD (12), kde pro každý 26

27 sčítací úsek byla po registraci zobrazena tabulka ukazující nejen celkový součet vozidel, ale také podrobnější informace o počtu osobních a nákladních vozidel a motocyklů. Dále byly v tabulce uvedeny emisní a hlukové výpočty, intenzita cyklistické dopravy, tyto však pro tuhle práci nebyly využity. Z tabulek byly podle mapy a podle předchozího rozdělení vybrány úseky příjezdových silnic a zpracovány samostatně oproti úsekům uvnitř zastavěného území města (intravilánu). Úseky silnic směřujících do města (mimo zastavěné území) zachycuje následující tabulka 5-1. Konkrétní hodnoty počtu vozidel pro dané měřené úseky komunikací jsou uvedeny v příloze na DVD. TABULKA 5-1: ÚSEKY PŘÍJEZDOVÝCH KOMUNIKACÍ Seznam příjezdových úseků Č. silnice Úsek Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy Pro takto rozdělené úseky byly vytvořeny tabulky sledující změnu (přírůstek/úbytek) počtu vozidel za den. Za počáteční stav byl zvolen rok 1973, protože u roku 1968, který byl v tabulkách hustoty dopravy sledován jako první, byl k dispozici pouze jeden sčítací úsek. Změny pak byly hodnoceny v procentech, kdy průměrný počet vozidel z roku 1973 (2586 vozidel za den) byl brán jako 100 %. Dále byly vytvořeny samostatné grafy sledující vývoj hustoty dopravy pro jednotlivé druhy vozidel (těžká, osobní, jednostopá vozidla) na všech úsecích. Tyto grafy jsou přiloženy na DVD. 27

28 ha 6 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ 6.1 SPRÁVNÍ ÚZEMÍ Město Třebíč prošlo během posledních čtyřiceti let řadou změn v rozloze správního území. Bylo to způsobeno především sloučením a následným odpojením okolních vesnic. Průběžný vývoj rozlohy správního území ukazuje následující graf 6-1. Počáteční stav pro tuto práci je rok 1973, tedy katastrální území Třebíč, Týn u Třebíče, Podklášteří a Řípov, mající dohromady rozlohu 2216 ha. Tato katastrální území jsou brána jako jádrové území, nad kterým bylo prováděno další vyhodnocení. Velký přírůstek plochy do roku 1980 je způsoben připojením vesnic Budíkovice, Kožíchovice, Krahulov, Pocoucov, Ptáčov, Račerovice, Slavice, Sokolí a Střítež. Některé z nich se po roce 1989 opět odtrhly a po osamostatnění Stříteže v roce 1995 už celková rozloha obce zůstává nezměněna 5760 ha. GRAF 6-1: VÝVOJ SPRÁVNÍHO Ú ZEMÍ TŘEBÍČE Vývoj správního území Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use 6.2 VÝVOJ PLOCH V INTRAVILÁNU VÝVOJ FUNKČNÍCH PLOCH K dispozici byl současný územní plán města. Převedením ploch do jednotlivých vrstev využití území a jejich následnou úpravou (doplnění a upřesnění na základě ortofota, čistota kresby) byl získán současný stav, rok 2010, a rozloha ploch. Podrobněji je postupu věnována kapitola Zpracování. Pro rok 2010 a 2001 bylo vyhodnoceno celé správní území, pro další roky už pouze území jádrové. V jádrovém území dále byly odděleny plochy intravilánu a extravilánu. Do výsledného hodnocení pak vstupovaly pouze hodnoty z urbanizovaného území, tedy intravilánu. Z grafu 6-2 je patrný nárůst podílu zastavěného území v celkové ploše sledované oblasti. Z počátečních 25 % v roce 1973 se do současnosti poměr zvedl na 44 % jádrového území Třebíče, což představuje zvětšení o 400 ha. Na grafu je 28

29 ha také viditelné zpomalení růstu v posledních deseti letech. Zpočátku strmý růst rozlohy intravilánu se snižuje, stejně tak dochází ke zpomalení rozvoje obytného území. Velký nárůst však zaznamenaly plochy určené pro rekreaci v období Do té doby téměř konstantní plocha vzrostla o bezmála 200 ha. Příčinou však kromě stavby nových sportovišť a vzniku zelených ploch může být také nepřesné přiřazení ploch do jednotlivých tříd, protože data pro rok 2000 pochází pouze z vektorizace černobílého leteckého snímku a ve stejném období je vidět pokles rozlohy ostatních ploch. GRAF 6-2: VÝVOJ VYU ŽITÍ Ú ZEMÍ Vývoj ploch využití území a intravilánu Plocha intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use Vývoj obytných ploch zpočátku věrně kopíruje rostoucí křivku intravilánu, v období však došlo k poklesu. Z 55 %, které představovalo obytné území v rámci intravilánu v roce 1990, se v roce 2000 plochy bydlení propadly na pouhých 48 %. Není to způsobeno úbytkem obytných ploch, ale jejich stálou rozlohou i přes zvětšení oblasti intravilánu. Oproti tomu plochy výroby nezaznamenávají ve sledovaných 40 letech žádné velké změny. Většina továren a výrobních prostor byla postavena již dříve a zůstávají využívány dodnes. Součástí Rozboru udržitelného rozvoje území je omezit výstavbu nových průmyslových a nákupních zón na periferii, aby se tím zabránilo zvyšování automobilové dopravy a obslužnost v rámci města byla dostupná pěšky nebo na kole. (16) Stejně tak plochy dopravy představují za celou dobu sledovaní 5% rozlohy intravilánu, a to i přes stavbu nové části silnice druhé třídy č. II/360. Vyrovnáním k tomu bylo připojení ulic, které dříve sloužily jako průtah městem, do třídy obytných ploch. Pokud se na změnu ploch podíváme poměrně k roku 1970, je přírůstek znatelný i u dopravních ploch, jak ukazuje následující graf a tabulka

30 % roku 1970 TABULKA 6-1: VÝVOJ PLOCH INTRAVILÁNU V % ROKU Plocha intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch počet obyvatel Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use GRAF 6-3: VÝVOJ VYU ŽITÍ Ú ZEMÍ V % ROKU 1970 Třebíč - vývoj ploch využití území a intravilánu v % roku Plocha intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch počet obyvatel Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use Nejvíce patrný je z tohoto procentuálního srovnání v grafu 6-3 již zmíněný nárůst rekreačních a pokles ostatních ploch v období Pro doplnění přehledu je zde také uveden vývoj počtu obyvatel, jenž svým průběhem koresponduje s vývojem obytných ploch. 30

31 počet obyvatel/plocha % intravilánu Procentuální zastoupení funkčních tříd v intravilánu v průběhu let je zobrazeno na následujícím grafu 6-4. Obytné plochy se pohybují stále kolem 50 % a zaznamenávají propad v roce Stejný rok je zlomový i pro rekreační plochy, které se zde dostávají z 10 % na 30 % z celkové plochy urbanizovaného území. Třída ostatní se z počátečních 17 % dostala v roce 2000 na 5 % a dále klesá. Dopravní plochy se po celou dobu sledování vývoje drží na 5 %. GRAF 6-4: VÝVOJ ZASTOUPENÍ PLOCH V INTRAVILÁNU 60 Zastoupení ploch v intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use INTENZITA VYUŽITÍ ÚZEMÍ Pojmem intenzita využití území je chápán poměr počtu obyvatel k ploše intravilánu, resp. obytných ploch. Vývoj obou křivek si v podstatě odpovídá, do roku 1990 rostou, poté přichází zlom a snižování zjevné výrazněji u intravilánu. Je zde patrné období , kdy se téměř nezměnil počet obyvatel, ale plocha urbanizovaného území se zvětšila. Do roku 2010 pak dochází k poklesu počtu obyvatel o dva tisíce, a tím i přes zvětšení obytných ploch klesá křivka využití. GRAF 6-5: INTENZITA VYUŽITÍ Ú ZEMÍ Intenzita využití území Plocha intravilánu Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use Rozloha obytných ploch 31

32 6.2.3 ZMĚNY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Pro přehled změn jednotlivých funkčních tříd byly na základě ploch získaných vektorizací leteckých snímků vytvořeny tabulky 6-2 a 6-3 obsahující plochy, u kterých došlo ke změně přiřazení k funkční třídě. V řádku je suma pro starší rok a ve sloupečku suma novějšího roku. Na úhlopříčce je vždy rozloha, která zůstala ve stejné třídě využití území. Hodnocení bylo provedeno pro období před a po roce TABULKA 6-2: ZMĚNY VE VYUŽITÍ PLOCH změny v ha bydlení výroba doprava rekreace ostatní suma 1974 bydlení výroba doprava rekreace ostatní suma Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use Nejvíce změn obsahuje pro obě sledované etapy řádek Ostatních ploch, kdy dochází nejčastěji k přeřazení zemědělských ploch do jiné třídy, v první řadě do ploch bydlení, dále rekreace a výroba. TABULKA 6-3: ZMĚNY VE VYUŽITÍ PLOCH změny v ha bydlení výroba doprava rekreace ostatní suma 1989 bydlení ,2 0,5 0,5 438,2 výroba 0,2 119, ,5 doprava 0,1 0 64,4 0,5 0,1 65,1 rekreace 0 0 1, ,4 676,7 ostatní 55,7 16,6 1, ,5 suma ,9 67, Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use Kromě zobrazených tabulek byly o přehledu změn vytvořeny mapky zobrazující plochy v počátečním a koncovém roce sledovaného období. Jedna, zachycující změnu obytných ploch, je součástí tištěných příloh, mapy pro ostatní třídy jsou přiloženy na DVD. Na všech třídách kromě ostatních ploch je patrný nárůst rozlohy. 32

33 6.3 HODNOCENÍ DOPRAVY VÝVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Při hodnocení hustoty dopravy ve městech a jejich okolí je kromě jednotlivých měřených úseků také nezbytné sledovat vývoj komunikací, stavbu nových silnic, obchvatů a podobně. Stejně tak u této práce nebyly všechny sčítací úseky neměnné, během sledovaného období došlo ke stavbě nových částí silnic a tím i vzniku nových měřených úseků. Základem však zůstává stávající silniční síť, která je radiální směřující do blízkých sídel kolem v okolí Třebíče. Městem ani jeho správním územím neprochází žádná dálnice, v bezprostřední blízkosti hranic ORP Třebíč se však přibližuje nedůležitější dopravní tepna České republiky, dálnice D1. Na území obce se nachází silnice první třídy I/23 a dále silnice nižších tříd. Využitelnost těchto komunikací v meziměstské dopravě je výrazně omezena především jejich šířkou a průjezdem skrz obytná sídla. Není tedy divu, že se město snaží odklonit z centra narůstající nákladní i osobní dopravu a plánují se přeložky a nové, zejména kruhové, křižovatky. Z grafu 6-7 na následující straně je zřejmý velmi rychlý a prudký nárůst počtu především osobních vozidel na měřených úsecích po roce Objevuje se tedy nutnost rozšíření infrastruktury a zajištění plynulosti dopravy přes město. Nejvýznamnějším projektem je zde obchvat města, který však stále z větší části zůstává jen neuskutečněným plánem. Jedinou dokončenou částí z plánované stavby je severovýchodní úsek tvořený přeložkou silnice druhé třídy č. II/360, která po dokončení v roce 2003 odsunula dopravu z ulice Velkomeziříčská (byl zde měřený úsek hustoty dopravy číslo ). (17). Je to část obchvatu, která má v budoucnu městu zajistit propojení s dálnicí D1. Dále jsou plánovány tři části: jihozápadní pro spojení výpadovek na Telč (I/23) a Moravské Budějovice (II/360), jihovýchodní pro odklon dopravy mezi Moravskými Budějovicemi a Náměští nad Oslavou (I/23) a severozápadní pro urychlení dopravy z Velkého Meziříčí (II/360) na Telč (I/23) a Jihlavu (II/405). V tuto chvíli tak všechna doprava ze silnice první třídy č. I/23 z Brna do Českých Budějovic prochází přes město, přes ulice Pražská, Sucheniova, Bráfova třída a Sportovní, tvořící tzv. průtah. Městský úřad Třebíč zveřejnil v lednu 2012 plán, že ve spolupráci s ŘSD proběhne v letech rozšíření současného průtahu a vzniknou nové řadící pruhy pro zrychlení dopravy. Tato stavba má sloužit pro zlepšení dopravní situace ve městě před realizací celého obchvatu, která je pravděpodobně vzdálenou budoucností. (18) V širším okolí města se objevuje převážně trend stavby obchvatů pro ulehčení dopravy ve městech. V Moravských Budějovicích byla jeho výstavba dokončena v roce 2010 a odklání dopravu ze silnice I/38 ze Znojma na Jihlavu. Ta silnici také odklonila z centra města a v roce 2008 uvedla do provozu jižní část obchvatu. 33

34 počet aut za den HUSTOTA DOPRAVY Základním ukazatelem vývoje intenzity dopravy je její změna za časové období. V této práci byl sledován vývoj od roku 1973, což byl první rok s dostupnými informacemi pro více měřených úseků. K tomuto roku také byl vztažen graf 6-6 ukazující procentuální změnu průměrné hodnoty z měřených úseků v daném roce. GRAF 6-6: ZMĚNA HUSTOTY DOPRAVY V TŘEBÍČI V % ROKU Průměrná hustota dopravy v % roku Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy Jak je z grafu patrné, po pozvolném růstu do roku 1990 dochází k prudšímu zvyšování a největší skok směrem nahoru nastal v období V předchozích letech byla tendence mírně stoupající, zde však dochází k velkému posunu o téměř 80 %. Jak dokazuje graf 6-7, jednalo se v tomto období o nárůst počtu osobních vozidel. GRAF 6-7: PRŮMĚRNÁ INTENZITA DOPRAVY NA MĚŘENÝCH ÚSECÍCH Průměrná intenzita silniční dopravy těžká vozidla osobní vozidla motocykly suma vozidel Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy 34

35 počet aut za den Pro další hodnocení byla použita statistická data o měření na vybraných úsecích komunikací. Přehled lokalit měřených úseků je uveden v příloze na DVD. Samostatně jsou zobrazeny hlavní příjezdové cesty do města z různých směrů. Nejvytíženější jsou především úseky silnic I/23 od Náměště nad Oslavou a II/360 od Moravských Budějovic, žádný z nich však nedosahoval hranice vozidel za den. Až nově vzniklý úsek obchvatu, na měřeném úseku , se v roce 2010 přes tuto mez přehoupl, když se během deseti let průběhu měření zvýšil počet vozidel o více než dva tisíce. GRAF 6-8: HUSTOTA DOPRAVY NA PŘ ÍJEZDU DO TŘEBÍČE Hustota dopravy v okolí města Třebíč Průměrný počet Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy Oproti příjezdovým komunikacím jsou ty uvnitř města daleko vytíženější, jak ukazuje graf 6-9. Více než polovina měřených úseků zde dosahuje hodnot větších než aut za den. Nejvíce využívanými částmi pak jsou ulice Sucheniova (měřený úsek ) a Bráfova třída (měřený úsek ). Obě tyto ulice jsou součástí silnice č. I/23 a plánuje se jejich rekonstrukce, rozšíření a následně zklidnění dopravy díky budoucímu obchvatu města. (18) 35

36 počet aut/plocha v ha počet aut za den GRAF 6-9: HUSTOTA DOPRAVY V TŘEBÍČI Hustota dopravy uvnitř města Třebíč Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy ANALÝZA DOPRAVY V SOUVISLOSTI S POČTEM OBYVATEL A PLOCHAMI Kromě hustoty dopravy byla provedena také analýza vztahující se k plochám území a jejich vývoji. Výsledkem jsou následující grafy ukazující počet vozidel v poměru ke správnímu území, dále vztah k plochám land use. Na grafu vyjadřujícím hustotu dopravy na hektar správního území je znát velký propad do roku 1980, kdy se výrazně zvýšila rozloha správního území kvůli přiřazení okolních vesnic pod obec Třebíč. I po ustálení velikosti správního území po roce 1995 však křivka klesá, což odpovídá grafu 6-7, že klesá i celková suma vozidel. GRAF 6-10: PODÍL PRŮMĚRNÉ HUSTOTY DOPRAVY A PLOCHY SÚ 2,5 Průměrná doprava na plochu správního území 2 1,5 1 0, Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy, Land Use 36

37 počet vozidel/rozloha ha počet vozidel/rozloha ha V grafu 6-11 je zobrazen poměr rozlohy jednotlivých tříd ploch k průměrné hustotě dopravy. Zvláště patrný je skok u ostatních ploch v období Odpovídá to poklesu rozlohy z grafu 6-2, který sledoval vývoj ploch jednotlivých tříd. Ve stejném období je také znatelný pokles hustoty na rekreačních plochách. Nejmenší hustota je pochopitelně na obytných plochách, protože z urbanizovaného území zaujímají polovinu rozlohy. Největší hustota připadá naopak na dopravní plochy, které až v posledním desetiletí předběhly ostatní plochy. GRAF 6-11: HUSTOTA DOPRAVY NA HA PLOCHY LAND USE 250 Huostota dopravy na plochy využití území Obytné plochy Výrobní plochy Dopravní plochy Rekreační plochy Ostatní plochy Plocha intravilánu Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy, Land Use Na grafu 6-12 pak vidíme hustotu dopravy na plochy ÚHDP. Pro všechny křivky je znatelný pokles do roku 1980, způsobený zvětšením správního území obce. Po roce 1995, kdy se již plocha nemění a jednotlivé třídy ÚHDP jsou také téměř konstantní, kopírují křivky svým tvarem vývoj intenzity dopravy z grafu 6-6. GRAF 6-12: HUSTOTA DOPRAVY NA HA PLOCHY ÚHDP Huostota dopravy na plochy ÚHDP 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, zemědělská půda lesní půda vodní plochy zastavěná plocha a nádvoří ostatní plochy a neplodná půd Zdroj: vlastní zpracování, data Sčítání dopravy, ÚHDP 37

38 intenzita dopravy intenzita dopravy Na následujících grafech 6-13 a 6-14 je znázorněna závislost intenzity dopravy na rozloze obytných a výrobních ploch. Pro oba vztahy byla provedena regresní analýza, byly určeny korelační koeficienty a z nich druhá mocnina, tedy koeficient determinace. Korelační koeficient vyjadřuje závislost dvou veličin, a čím blíže je jedné, tím je vztah pevnější a veličiny se navzájem více ovlivňují. Zde je pro obytné plochy koeficient roven R=0,7526 a pro výrobní plochy R=0,6625. Kladná hodnota ukazuje na míru podmíněnosti nárůstu dopravní intenzity a zvětšování rozlohy obou tříd. GRAF 6-13: ZÁVISLOST INTEN ZITY D OPRAVY A OBYTNÝCH PLOC H 8000 Závislost obytných ploch a intenzity dopravy obytné plochy [ha] y = 18,542x ,2 R² = 0,5664 Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use, Sčítání dopravy Graf 6-13 a 6-14 obsahují kromě bodů za jednotlivé sledované roky také lineární regresní přímku. Její rovnice je uvedena v rohu grafu a pod ní je hodnota koeficientu determinace. Ten určuje sílu lineární závislosti obou veličin. Pro plochy bydlení je roven R 2 =0,5664, je tedy o málo větší, než pro výrobní plochy. GRAF 6-14: ZÁVISLOST INTEN ZITY D OPRAVY A VÝROBNÍCH PLOC H 8000 Závislost výrobních ploch a intenzity dopravy vyrobni plochy [ha] y = 70,81x ,4 R² = 0,4389 Zdroj: vlastní zpracování, data Land Use, Sčítání dopravy 38

39 7 ZÁVĚR 7.1 ODPOVĚDI NA ZADANÉ OTÁZKY Ve kterém časovém období došlo k největším změnám v růstu (úbytku) jednotlivých druhů funkčních ploch? U většiny tříd funkčních ploch byl největší nárůst zaznamenán v prvním období, tedy , kdy došlo u obytných ploch ke zvýšení o 29 % rozlohy z roku 1970, u výrobních o 33 % a ostatních ploch o 15 %. Dopravní a rekreační plochy zaznamenávají největší nárůst v období , kde rekreační plochy zvětšily svou rozlohu o 328 % a dopravní o 37 %. Ve stejném období je zachycen také největší pokles a to ostatních ploch o 60 %. Ve kterém časovém období byly realizovány na území města nové dopravní trasy event. významné realizace v dopravní infrastruktuře a jaké? Nejvýznamnější realizovanou dopravní stavbou v Třebíči je severovýchodní úsek tvořený přeložkou silnice druhé třídy č. II/360, která po dokončení v roce 2003 odsunula dopravu z ulice Velkomeziříčská. Během sledovaného období došlo ve městě také k úpravě silnice I/23 a přesunu dopravy z ulice Brněnská na Bráfovu třídu, kde také vznikl nový měřený úsek Z dostupných leteckých snímků je pravděpodobné období této stavby mezi lety Ve kterém časovém období byly realizovány nové dopravní trasy v širším zázemí města? Nejvýznamnější změny v dopravních trasách v okolí města se objevují převážně v posledním desetiletí. V Moravských Budějovicích byla uskutečněna výstavba obchvatu města a od dokončení v roce 2010 odklání dopravu ze silnice I/38 ze Znojma na Jihlavu. Další stavbou je obchvat Jihlavy, která také odklonila silnici I/38 z centra města a v roce 2008 uvedla do provozu jižní část obchvatu. Ve kterém časovém období došlo k největšímu růstu intenzity dopravy na vybraných trasách města a v jeho zázemí? Největší nárůst intenzity dopravy je zaznamenán v období V tomto období velmi výrazně stoupl počet osobních vozidel, většina sledovaných úseků na příjezdových komunikacích překročila hranici 5000 vozidel za den a ve městě se průměrný počet vozidel přiblížil Ve kterém časovém období došlo k poklesu intenzity dopravy v zastavěném území města? Na většině úseků uvnitř intravilánu dochází k poklesu až v posledních pěti letech sledovaného rozmezí, tedy v letech U úseků na bývalé silnici II/360 došlo k poklesu už v předchozí etapě, tedy po roce 2000, protože došlo k otevření severovýchodní části obchvatu města a tyto části silnice byly přeřazeny do místních komunikací. Jedná se o úseky , ,

40 7.2 ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ Cílem této práce bylo především odhalit a stanovit souvislost rozvoje města a zvyšování hustoty dopravy. Také najít plochy, které se v průběhu posledních čtyřiceti let změnily, zhodnotit rozšiřování zastavěného území, určit případnou spojitost se vzrůstající dopravou a zhodnotit vývoj jednotlivých tříd funkčních ploch na jádrovém území města. První kapitola práce byla věnována obecné charakteristice města, přiblížení jeho historie a dalších parametrů, jako jsou dopravní podmínky, hospodářské poměry a podobně. Tyto údaje sloužily jako základ pro seznámení s danou oblastí. Dále byla zvážena podkladová data potřebná pro tuto práci. Velká část materiálů byla dodána od Ing. arch. Vepřeka. K těmto bylo přidáno několik aktuálních informací většinou z roku V práci je zhodnocen jejich sběr a nutná úprava. Ze všech získaných zdrojů pak byla provedena analýza konkrétních výsledků. Důležitým výstupem zpracování jsou graficky vymezené plochy jednotlivých tříd využití území, provedené na podkladě leteckých snímků v programu ArcGIS. Tento program umožňoval jako další GIS softwary práci s rastrovými i vektorovými formáty najednou, transformaci snímků na správné souřadnice, práci ve zvoleném souřadnicovém systému, možnost kresby i editace a důležitou topologii kresby. Navíc program závěrečné mapky exportuje do mnoha formátů, což usnadňuje prezentaci získané mapy bez nutnosti instalace daného SW na dalších počítačích. Zpracované grafy a tabulky o jednotlivých třídách využití území a hodnotách ÚHDP potvrdily myšlenku, že se zvětšuje plocha urbanizovaného území, hlavně plochy rekreační a obytné, naopak ubývá rozloha zemědělské půdy a lesů. Tento trend se zdá být všeobecným u velkých měst, jak určitě potvrzují další podobné práce, které jsou součástí projektu hodnocení efektivnosti rozvoje silniční sítě z hlediska urbanismu. 40

41 POUŽITÁ LITERATURA 1. GeoWiki. 153GIS1-3. cvičení [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://maps.fsv.cvut.cz/~cajthaml/vyuka/gis1/gis1_cviceni3.zip>. 2. SEDLÁČEK, Jiří. Wikipedie. Třebíč - Wikipedie [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/t%c5%99eb%c3%ad%c4%8d>. 3. Třebíč. Historie města: Třebíč [Online] [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.trebic.cz/historie-mesta/d-1383/p1=8957>. 4. Wikipedie. Soubor:Trebic [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:trebic_mc.svg#globalusage>. 5. STATISTICKÁ ZPRÁVA MĚSTSTKÉHO ÚŘADU TŘEBÍČ A NĚKTERÝCH VYBRANÝCH PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ZA ROK 2009 [Online] únor [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.trebic.cz/vismoonline_actionscripts/file.aspx?id_org=16973&id_do kumenty=8618&n=statisticka%2dzprava%2dmeu%2dtrebic%2dza%2drok%2d 2009&p1=9141>. 6. Český statistický úřad. Veřejná databáze [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp?vo=tabulka>. 7. Sčítání lidu, domů a bytů Vše o území [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://vdb.czso.cz/sldbvo/>. 8. Strategický plán rozvoje města Třebíče pro období [Online] 13. červenec [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.trebic.cz/vismoonline_actionscripts/file.aspx?id_org=16973&id_do kumenty=6479&n=strategicky%2dplan%2drozvoje%2dmesta%2dtrebice%2dpr ofil%2dmesta%2dtrebice>. 9. Třebíč. Židovská čtvrť [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.trebic.cz/zidovska-ctvrt/ms-9033/p1=9033>. 10. Mapa města Třebíč [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.trebic.cz/mapa_mesto/>. 11. ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic - Intenzita dopravy [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.rsd.cz/silnicni-a-dalnicnisit/intenzita-dopravy>. 12. ŘSD. Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010 [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://scitani2010.rsd.cz/pages/shop/default.aspx>. 41

42 13. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. MAPOVÝ SERVER [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://geoportal2.uhul.cz/index.php>. 14. ČÚZK. [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.cuzk.cz/generujsoubor.ashx?nazev=30-zu_k_orto_cb>. 15. Sbírka zákonů. Stavební zákon [Online]. [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.sbirkazakonu.info/stavebni-zakon/>. 16. Třebíč. Rozvoj udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Třebíč [Online] listopad [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.trebic.cz/vismoonline_actionscripts/file.aspx?id_org=16973&id_do kumenty=8463>. 17. Metropolis. Městský okruh Třebíč [Online] [Citace: ]. Dostupné z: <http://www.os-metropolis.info/mestsky-okruh-trebic.htm>. 18. Třebíč. Bráfova třída bude lépe průjezdná [Online] leden [Citace: ]. Dostupné z: < 19. Petr DAVID, Vladimír SOUKUP. Velká cestovní kniha - Česká republika. Praha : Soukup & David, s.r.o., ISSN: DVOŘÁČEK, Petr. To nejzajímavější z české architektury. Olomouc : Rubico, ISBN:

43 8 SEZNAM PŘÍLOH 8.1 TIŠTĚNÉ PŘÍLOHY Příloha 1: Tabulky intenzity dopravy v okolí Třebíče Příloha 2: Tabulky intenzity dopravy v intravilánu Třebíče Příloha 3: Vizualizace dat ZABAGED Příloha 4: Využití území Třebíče Příloha 5: Využití území Třebíče Příloha 6: Využití území Třebíče Příloha 7: Využití území Třebíče Příloha 8: Využití území Třebíče Příloha 9: Vývoj zastavěného území Třebíče Příloha 10: Vývoj obytných ploch Příloha 11: Vývoj funkčních tříd města PŘÍLOHY NA DVD Rozděleno do složek: Text práce ve formátu pdf Údaje o dopravě o Sčítací úseky ve městě a jeho okolí useky.pdf useky_mimo_mesto.pdf o Mapy měření ŘSD doprava_2010.jpg doprava_2005.png doprava_2000.jpg Letecké snímky a ortofoto Mapy stavu zvektorizované výsledné mapy Mapy změn pro jednotlivé třídy Projekt ArcGIS a soubory s daty ve formátu geodatabáze Tabulky uspořádané tabulky s grafy v jednom souboru rozdělené na listech Transformace seznamy souřadnic identických bodů Územní plán původní soubor TR_URBA1.dgn a soubor popisu vrstev ZABAGED vizualizace dat, vrstvy oříznuté podle správního území a jejich zpracování v ArcGISu 43

44 PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1: TABULKY INTENZITY DOP RAVY V OKOLÍ TŘEBÍČE Počet vozidel za den na příjezdových cestách do Třebíče Č. silnice Úsek/rok Průměrný počet Změna průměrné hustoty dopravy v % roku 1973 rok prům. hustota dopr přírůstek/úbytek

45 PŘÍLOHA 2: TABULKY INTENZITY DOP RAVY V INTRAVILÁNU TŘE BÍČE Počet vozidel za den v intravilánu Třebíče silnice úsek/rok MK MK MK Průměrná hodnota Průměrná hodnota Změna průměrné hustoty dopravy v % roku 1968 rok prům. hustota dopr přírůstek/úbytek

46 PŘÍLOHA 3: VIZUALIZACE DAT ZABAGED 46

47 47

48 PŘÍLOHA 4: VYUŽITÍ Ú ZEMÍ TŘEBÍČE

49 PŘÍLOHA 5: VYUŽITÍ Ú ZEMÍ TŘEBÍČE

50 PŘÍLOHA 6: VYUŽITÍ Ú ZEMÍ TŘEBÍČE

51 PŘÍLOHA 7: VYUŽITÍ Ú ZEMÍ TŘEBÍČE

52 PŘÍLOHA 8: VYUŽITÍ Ú ZEMÍ TŘEBÍČE

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

OBEC DOBŘÍŇ. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování

OBEC DOBŘÍŇ. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování OBEC DOBŘÍŇ ÚZEMNÍ STUDIE PLOCH Z3 a P3 Pořizovatel: Projektant: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování Ing. Petr Laube, 28. října 909, 277 11, Neratovice

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Jednotná dopravní vektorová mapa (JDVM) Jednotná dopravní vektorová mapa JDVM 2007. Geografický informační systém. ISSS 2.

Jednotná dopravní vektorová mapa (JDVM) Jednotná dopravní vektorová mapa JDVM 2007. Geografický informační systém. ISSS 2. Geografický informační systém vektorová mapa vektorová mapa () ISSS 2. dubna 2007 Mgr. Štěpán Žežula ved.odd.koncepce GIS CDV 2007 www.jdvm.cz www.cdv.cz vektorová mapa 2007 je geografický informační systém

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM) Plánování města Územní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i Zpráva o řešení úkolu za I. pololetí 2011 Výzkum uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí Červen 2011 Výzkumný ústav geodetický,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Velká města Kraje Vysočina

Velká města Kraje Vysočina Velká města Kraje Vysočina Vypracování: o Krátké informace k velkým městům Kraje Vysočina Třebíči, Havlíčkovu Brodu, Žďáru nad Sázavou o Kontrolní úkoly: 1) Multiple Choice 2) Informační prospekt pro turisty

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec

Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec pořizovatel: Obecní úřad Srubec Říjen 2016 I. Textová část: OBSAH ZADÁNÍ: Obsah a. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. ZABAGED Základní báze geografických dat. Hanka Olešovská

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. ZABAGED Základní báze geografických dat. Hanka Olešovská ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD ZABAGED Základní báze geografických dat Hanka Olešovská Zeměměřický úřad Praha, 9. 6. 2015 ZABAGED - definice Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED ) je digitální geografický

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

město s historií průvodce památkami

město s historií průvodce památkami město s historií průvodce památkami Bazilika sv. Prokopa Se stavbou románské baziliky se začalo ve 30. letech 13. století a bazilika byla zasvěcena Panně Marii. Stavba byla během staletí několikrát poškozena,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Příloha usnesení Zastupitelstva obce Vodice ze dne... č.... o schválení zadání Změny č. 1 Územního plánu Vodice NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Pořizovatel : Městský úřad Tábor, odbor rozvoje

Více

ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST A

ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST A ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA TEXTOVÁ ČÁST A Brno 9 / 2015 Strana 2 POŘIZOVATEL Úřad architektury a územního plánování Magistrát města Kladna Náměstí starosty Pavla 44 272 52

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

P Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE Katastrální území: Hartmanice u Žimutic Stupeň dokumentace: NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor regionálního rozvoje Ing. Petra Sedláčková

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY č. 7 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ŠEBETOV

ZADÁNÍ ZMĚNY č. 7 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ŠEBETOV Pořizovatel Městský úřad Boskovice, odbor výstavby a územního plánování, ve smyslu 6 odst. 1) písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů zpracoval

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU CHRÁŠŤANY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU CHRÁŠŤANY ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU CHRÁŠŤANY katastrální území Chrášťany u Týna nad Vltavou a Pašovice NÁVRH ZADÁNÍ BŘEZEN 2012 Návrh na pořízení: Obec Chrášťany Pořizovatel: Městský úřad Týn nad Vltavou, nám.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Aplikace geoinformatiky v sociální geografii ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové Příloha č. 1 smlouvy o dílo Zadání podklad pro podání cenové nabídky Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové územní studie bude podkladem pro aktualizaci

Více

II. Automobilová doprava

II. Automobilová doprava II. Automobilová doprava Vývoj motorizace a automobilizace Evidence vozidel Do roku 2001 byly údaje o počtech vozidel přebírány od Policie ČR. Od roku 2002 jsou tato data získávána od nového správce agendy,

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Ing. Jiří Fryč, Ph.D. Školitel: doc. Ing. Rudolf Rybář, CSc. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více

duben 2009 Jedná se o lokalitu (dále též jen Z1/1 ) u severovýchodního okraje sídla.

duben 2009 Jedná se o lokalitu (dále též jen Z1/1 ) u severovýchodního okraje sídla. Návrh zadání změny č. 1 územního plánu Kunžak duben 2009 a) úvod O pořízení změny č. 1 územního plánu Kunžak rozhodlo zastupitelstvo obce Kunžak svým usnesením ze dne 29. 1. 2009. Jedná se o lokalitu (dále

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 2 Tvorba tematických

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NEZABUDICE. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Nezabudice PROJEKTANT:

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NEZABUDICE. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Nezabudice PROJEKTANT: ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NEZABUDICE POŘIZOVATEL: Obecní úřad Nezabudice PROJEKTANT: srpen 2011 Název územně plánovací dokumentace: Změna č.1 územního plánu Nezabudice Řešené území: části k.ú.

Více

Určení časových změn urbánních tříd v Jihlavě a jejich závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let

Určení časových změn urbánních tříd v Jihlavě a jejich závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie Určení časových změn urbánních tříd v Jihlavě a jejich závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Počátky Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 3084 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 2657 Hustota obyvatel: 86 obyv/km

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Číčenice

Zpráva o uplatňování územního plánu Číčenice Zpráva o uplatňování územního plánu Číčenice období říjen 28 - září 212 Zpráva o uplatňování územního plánu Číčenice je vyhotovena na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č. 183/26 Sb. o územním plánování

Více

ÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1 okr. Znojmo I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DAMNICE BYLA SPOLUFINANCOVÁNA Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Pořizovatel: Objednatel: Projektant: MÚ

Více

ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko

ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko 6.11.2014 13.1.2015 21.1.2015 Obsah 1 Cíle a účel řešení územní studie... 2 2 Vymezení řešeného území... 2 3 Základní urbanistická koncepce a její regulace... 2 ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jeremenko 3.1 HODNOTY

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HUZOVÁ

ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HUZOVÁ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HUZOVÁ sestavený k projednání ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů zpracovaný

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBOVIDY

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBOVIDY NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBOVIDY Pořizovatel: Městský úřad Šlapanice, odbor výstavby, oddělení územního plánování a památkové péče Pracoviště Brno, Opuštěná 9/2, 656 70 Brno Zpráva o

Více

1. ZMĚNA Č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD

1. ZMĚNA Č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD změna č.3 ÚPO Vysoký Újezd 1. ZMĚNA Č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD 1.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešené území Změny č.3 ÚPO VYSOKÝ ÚJEZD- lokalita změny Z3-1 leží na území obce Vysoký

Více

ZMĚNA č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOROUHEV

ZMĚNA č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOROUHEV ING.ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, ZAVŘENÁ 32, 634 00 BRNO ZMĚNA č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOROUHEV POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD POLIČKA, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ROZVOJE

Více

Seminář. Územně analytické podklady v Plzeňském kraji 8.3.2012

Seminář. Územně analytické podklady v Plzeňském kraji 8.3.2012 Seminář Územně analytické podklady v Plzeňském kraji 8.3.2012 Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje a Odbor informatiky Program 2 Zahájení Úvodní slovo Ing. arch. Miloslav Michalec vedoucí

Více

NÁVRH. Změny č. 4 územního plánu Sluštice,

NÁVRH. Změny č. 4 územního plánu Sluštice, NÁVRH Změny č. 4 územního plánu Sluštice, (dokumentace návrhu změny územního plánu zpracovaná pro účel společného jednání, tedy projednání s dotčenými orgány, nadřízeným orgánem a sousedními obcemi. K

Více

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje stanovují způsob tvorby ÚKM Jihočeského kraje a její aktualizace do doby než dojde ke zprovoznění RUIAN, poté přechází

Více

Z A D Á N Í LUKA NAD JIHLAVOU. PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. úřad územního plánování. odbor územního plánování a stavebního řádu

Z A D Á N Í LUKA NAD JIHLAVOU. PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. úřad územního plánování. odbor územního plánování a stavebního řádu Z A D Á N Í PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LUKA NAD JIHLAVOU Objednatel změny územního plánu: Pořizovatel změny územního plánu: Krajský úřad: Městys Luka nad Jihlavou Magistrát města Jihlavy,

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. Změny č. 5 územního plánu. sídelného útvaru. Kondrac

NÁVRH ZADÁNÍ. Změny č. 5 územního plánu. sídelného útvaru. Kondrac NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 5 územního plánu sídelného útvaru Kondrac k projednání ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Červenec

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost Charakter území a sídelní struktura městského a venkovského prostoru (a také rozdíly mezi nimi) jsou do značné míry dány samotnými kritérii, pomocí nichž byly

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky

Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky N Á V R H Z A D Á N Í Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky zpracovaný podle ustanovení 47 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

Více

TR VYSOČINA. Iveta Hennetmairová. Iveta Hennetmairová. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

TR VYSOČINA. Iveta Hennetmairová. Iveta Hennetmairová. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám TR VYSOČINA Iveta Hennetmairová Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Doksany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Doksany Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Doksany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Úprava zákl. ceny staveb.pozemku obce nevyjmen. v tab.č.1 - dle 3 cit.vyhl. (příl.č. 2, tab.č.2)

Úprava zákl. ceny staveb.pozemku obce nevyjmen. v tab.č.1 - dle 3 cit.vyhl. (příl.č. 2, tab.č.2) 2. Ocenění pozemků 2.1. Pozemek parc.č. 248/1 Jedná se o pozemek parc.č. 248/1 - zahrada, který je ÚP určen k zastavění objekty bydlení. Výměra pozemku je 1216 m 2. Pozemek bude oceněn dle 9 odst. 3 cit.

Více

MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN

MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN Jaroslav Kleprlík 1, David Šourek 2 Anotace: Tento článek se

Více

OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ

OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ 2016-2022 Schváleno Zastupitelstvem obce Choustník dne 14.12.2015 Jan Kubart starosta Mgr. Radim Jindra místostarosta 1 Obsah programu

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více