ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou obilovin včetně kukuřice, malých zrnin, olejnin, luskovin, brambor, pícnin, zelenin, chmele, révy vinné a ovocných dřevin podle Zásad, kterými se stanovovaly podmínky pro poskytování dotací pro roky na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství (dále jen Zásady ) 1.1 x aplikovaný výzkum experimentální vývoj 1.2. PODPROGRAM Podprogram 1) Tvorba genotypů s vysokou rezistencí k biotickým a abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou obilovin včetně kukuřice, malých zrnin, olejnin, luskovin, brambor, pícnin, zelenin, chmele, révy vinné a ovocných dřevin NÁZEV PROJEKTU Tvorba a testování genotypů drobnozrnných obilovin s kvalitativními parametry pro různé směry využití, s vysokým výnosovým potenciálem a kombinovanou rezistencí k abiotickým a biotickým stresům POSLÁNÍ PROJEKTU Tvorba nových genových zdrojů a prebreeding genotypů pšenice, ječmene, ovsa a tritikále vhodných pro podmínky ČR, s kvalitativními parametry pro různé technologie zpracování, vysokým výnosovým potenciálem podpořeným kombinovanou rezistencí k nejvýznamnějším škodlivým činitelům ANOTACE K PROJEKTU

2 Fuzariózy klasu patří k závažným chorobám obilnin. Mohou mít za následek kromě redukce výnosu i přítomnost mykotoxinů ve sklizeném zrnu. Mykotoxiny mají negativní vliv na zdraví člověka a způsobují ztráty v živočišné produkci. Sledovat odolnost genotypů jednotlivých plodin k fuzarióze klasu a k hlavním houbovým chorobám. Virová onemocnění obilnin nabývají v současné době na významu. Porosty obilnin (zejména ozimé pšenice a ječmene) jsou na našem území každoročně napadány virem zakrslosti pšenice (WDV) a virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Virus mozaiky ječmene ( BaYMV) zatím na našem území nebyl sledován, nicméně představuje vážnou hrozbu při jeho rozšíření. Vzhledem k tomu, že dosud nebyly zjištěny vhodné zdroje odolnosti k těmto chorobám, je velmi důležité hledat nové odolné genotypy. Nerovnoměrné rozdělení srážek a velké výkyvy teplot vyžaduje genotypy s vyšší odolností k abiotickým stresům. Odolnost k vyzimování (zimovzdornost) je nejdůležitější abiotický faktor sledovaný u ozimých pšenic a triticale, který úzce souvisí s výnosovou a ekonomickou stabilitou produkce. Nejdůležitějším znakem zimovzdornosti je mrazuvzdornost, kterou je možné provokačně testovat. Testovat vybrané genotypy na odolnost k nízkým teplotám. Za limitující aminokyseliny se obecně považují lyzin, treonin, tryptofan a sirné aminokyseliny. Detailní studium zásobních bílkovin pšeničného zrna umožnila až jejich charakterizace elektroforetickými technikami. Intenzivně je již více let studována genetika zásobních bílkovin a jejich lokalizace na chromozómech pšenice. Informace o bílkovinných či molekulární markérech predikujících vhodnost pšenic k nepotravinářskému využití však dosud chybí. Tvorba nových genotypů pšenice a tritikále vhodných pro výrobu škrobu a biolihu, nebo krmné účely. Oves je významný pro výživu lidí i zvířat především pro svůj obsah bílkovin a antioxidačních látek (nutriční hodnota). Testovat vhodnost genotypů pro jednotlivé směry využití. Zveřejnit výsledky v odborných publikacích a osiva získaných genotypů s deklarovanými vlastnostmi poskytnout do genobanky CÍL PROJEKTU Testování a tvorba genových zdrojů ozimé a jarní pšenice a ječmene, ovsa a tritikále - s odolností k faktorům zimy zimovzdornost (pouze ozimé pšenice, triticale a ječmen) - s odolností k napadení fuzariózou klasu (původce Fusarium culmorum a F. graminearum) a odolností k akumulaci mykotoxinů (zejména Deoxinivalenol DON) s kombinovanou odolností k dalším houbovým a virovým chorobám

3 - se specifickým složením zásobních bílkovin vhodným pro nepotravinářské využití nebo specifické potravinářské využití. - ječmen jarní pro euroslad - ječmen ozimý pro krmné účely - ječmen ozimý pro sklizeň metodou GPS - ječmen ozimý pro sladovnické využití - testování genotypů ovsů pro různé směry využití - s vysokým výnosovým potenciálem v klimatických podmínkách ČR DÍLČÍ CÍLE ŘEŠENÍ PROJEKTU -výběr genotypů s vyšší rezistencí k abiotickým stresům - testování a výběr donorů rezistence k významným chorobám ozimé a jarní pšenice a ječmene, ovsa a tritikále ječmene - vytvoření kolekce vlastních genových zdrojů s dílčí kombinací požadovaných vlastností - vytvoření polotovarů s požadovanou kombinací vlastností a znaků: - ječmen jarní s kvalitativními parametry pro euroslad se zvýšenou výtěžností sladu (přítomnost termostabilní beta-amylasy) a zlepšenou senzorickou stabilitou piva (přítomnost inhibujícího genu LOX-1), s odolností k BYDV (gen Yd2), zlepšenou odolností k listovým chorobám a fuzariózám klasu a vysokým výnosovým potenciálem - ječmen ozimý s vysokým výnosem zrna, s odolností k BaYMV (gen rym4), zimovzdorností vhodnou pro podmínky ČR a odolností listovým skvrnitostem - ječmen ozimý s vysokým výnosem hmoty vhodný pro sklizeň metodou GPS, s odolností k BYDV, zimovzdorností vhodnou pro podmínky ČR a odolností k listovým skvrnitostem - ječmen ozimý se sladovnickými parametry (USJ nad 4 b.), s rezistencí k BaYMV (gen rym4), listovým chorobám a vysokým výnosovým potenciálem. - oves setý se zlepšenou nutriční hodnotou 2. SKUTEČNOST ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ PROJEKTOVÝ TÝM SELGEN a.s.

4 ORGANIZACE ÚČASTNÍCÍ SE PROJEKTU SELGEN a.s ŘEŠITELSKÝ TÝM Ing. Ondřej Veškrna, Ing. Radovan Skala, Ing. Zuzana Kocourková, Ing Václav Knytl, Ing. Josef Hynek, Ing. Lenka Stemberková, Ing. Libor Stárek, Ing. Martina Hanusová. Ing. Pavel Mařík, Ing. Vladimír Tyller, Ing. Martin Hromádko, Ing. Josef Čapek, CSc., Ing. Zuzana Matoušková, Ing. Vlastimil Chour, Ing. Marie Chourová, Miroslava Kaprová, Ing. Anna Heřmanská, Ing. Karel Švec, Ing. Irena Bížová, Bc. Hana Holubová, Ing. Klára Konečná techničtí a pomocní pracovníci ČASOVÝ POSTUP PRACÍ 2008 Testování a výběr genetických zdrojů 2009 Testování a výběr genetických zdrojů, vytváření genotypů s požadovanou kombinací vlastností a znaků 2010 Testování a výběr genetických zdrojů, vytváření genotypů s požadovanou kombinací vlastností a znaků, ověřování vytvořených genotypů v polních podmínkách 2011 Vytváření genotypů s požadovanou kombinací vlastností a znaků, ověřování vytvořených genotypů v polních podmínkách 2012 Ověřování vytvořených genotypů v polních podmínkách 2013 Ověřování a vytvoření výstupní kolekce genových zdrojů s deklarovanými vlastnostmi vhodných k předání pro šlechtitelské využití AKTIVITY USKUTEČNĚNÉ 2008 V prvním roce byly vybrány možné výchozí zdroje křížení, s účelem hodnocení jejich odolností ke komplexu listových a klasových chorob, dále pro stanovení jakostních a

5 výnosových ukazatelů. Genové zdroje ozimých plodin byly zasety již na podzim roku 2007, průběh zimy byl mírný s absencí sněhové pokrývky, ale s dostatkem dešťových srážek, výnosy v roce 2008 byly nadprůměrné, stejně tak jako ukazatele jakosti (číslo poklesu, obsah lepku, HTS). Jarní obiloviny byly zasety na jaře roku 2008 ve správném agrotechnickém termínu, prosty rovnoměrně vzešly. Rok 2008 byl srážkově příznivý, pouze v dubnu nastal mírný přísušek, který omezil rozvoj listových chorob, naopak dostatek srážek na přelomu června a července podpořil rozvoj klasových chorob. Provedené testování odolnosti k mrazu ozimých plodin v mrazových komorách bylo velmi významné, protože absence nízkých teplot během zimy znemožnila polní hodnocení odolnosti k vyzimování. Na základě výsledků provokačních testů mrazuvzdornosti bylo možné selektovat genotypy, které byly mírnou zimou na poli zvýhodněny, ale jejich mrazuvzdornost je na nízké úrovni. Genové zdroje ozimého tritikále byly zasety již na podzim roku 2007, průběh zimy byl mírný s absencí sněhové pokrývky, ale s dostatkem dešťových srážek, výnosy v roce 2008 byly nadprůměrné, stejně tak jako ukazatele jakosti (číslo poklesu, objemová hmotnost, HTS). Provedené testování odolnosti k mrazu ozimých plodin v mrazových komorách bylo velmi významné, protože absence nízkých teplot během zimy znemožnila polní hodnocení odolnosti k vyzimování. Na základě výsledků provokačních testů mrazuvzdornosti bylo možné selektovat genotypy, které byly mírnou zimou na poli zvýhodněny, ale jejich mrazuvzdornost je na nízké úrovni. V roce 2008 byly otestovány výchozí genetické zdroje ovsa na obsah beta-glukanů a antioxidantů. Mezi odrůdami byl prokázán výrazný rozdíl. Byla otestována odolnost materiálů k houbovým chorobám (rez travní a ovesná, padlí travní). Byly vyhodnoceny vegetační a hospodářské vlastnosti linií z testování na 4 lokalitách. Na základě těchto hodnocení byly do dalšího roku vybrány materiály pro další šlechtitelskou práci Ve druhém roce byly nadále testovány genové zdroje pro křížení, navíc bylo provedeno jejich nakřížení pro vznik nových genotypů s požadovanými vlastnostmi rodičů. Ozimé plodiny

6 byly zasety už na podzim 2008, působení nízkých teplot během zimy omezila sněhová pokrývka, takže bez větších problému přezimovaly všechny ozimé plodiny. Nadále jako velmi významnou lze tedy hodnotit možnost testování v mrazových komorách pro popsání odolnosti genotypů k nízkým teplotám. Nástup jara v roce 2009 byl pozdní, ale razantní s vysokými teplotami a přísuškem, došlo k mírnému poškození vzcházejících jarní pšenic během měsíce dubna. Listové choroby se vlivem srážkové nepříznivého vývoje v roce 2009 v polních podmínkách neprojevily, ale byly získány cenné informace o těchto odolnostech z infekční školky se závlahou. Teplý a vlhký červen zapříčil vznik klasových fuzarióz i v polních podmínkách, bylo tak možno porovnat výsledky s výsledky z provokačních testů. Výnosy ozimých plodin byly průměrné, u jařin podprůměrné, z jakostních ukazatelů došlo k poklesu HTS, zároveň se zvýšením obsahu dusíkatých látek. Ozimé tritikále bylo zaseto již na podzim 2008, působení nízkých teplot během zimy omezila sněhová pokrývka, takže bez větších problému přezimovaly všechny ozimé plodiny. Nadále jako velmi významnou lze tedy hodnotit možnost testování v mrazových komorách pro popsání odolnosti genotypů k nízkým teplotám. Teplý a vlhký červen zapříčil vznik klasových fuzarióz i v polních podmínkách, bylo tak možno porovnat výsledky s výsledky z provokačních testů. Výnosy ozimého tritikále byly průměrné, z jakostních ukazatelů došlo k poklesu HTS, zároveň se zvýšením obsahu dusíkatých látek Tvorba nových genotypů ovsa setého a nahého s vyšší nutriční hodnotou. V rámci úkolu byly otestovány výchozí genetické zdroje na obsah beta-glukanů a antioxidantů. Mezi odrůdami byl prokázán výrazný rozdíl. V roce 2010 budou rozbory rozšířené o stanovení obsahu bílkovin a tuků vyšší odolností k houbovým chorobám rez travní, rez ovesná, padlí travní. Byla otestována odolnost materiálů k houbovým chorobám výběr genotypů s vyšší rezistencí k abiotickým stresům. Byly vyhodnoceny vegetační a hospodářské vlastnosti linií z testování na 4 lokalitách. Nejlepší genotypy budou v roce 2010 opětovně testovány na více lokalitách a v zahraničí. Testy specifické odolnosti k padlí u ozimého a jarního ječmene Na základě laboratorních testů specifické odolnosti k padlí travnímu provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu, a rovněž s využitím výsledků bonitace polní odolnosti k padlí zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k padlí.

7 Testy na odolnost k listovým skvrnitostem u ječmene Na základě laboratorních testů odolnosti k hnědé skvrnitosti provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany, polního infekčního testu odolnosti ke komplexu hnědých skvrnitostí provedeném na ŠS Lužany, a rovněž s využitím výsledků bonitace polní odolnosti k hnědé skvrnitosti, spále ječmene a tmavohnědé endofytické skvrnitosti zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd, byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k jednotlivým listovým skvrnitostem. Testy zimovzdornosti a mrazuvzdornosti u ozimého ječmene Na základě testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test) provedených na ŠS Lužany a s využitím výsledků testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test a laboratorní test v regulovaných podmínkách) z VÚRV Praha-Ruzyně v.v.i. provedených u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu a rovněž s využitím bonitace přezimování v polních podmínkách v pokusech a sortimentu odrůd byly vybrány genové zdroje odolnosti k vyzimování vhodné pro podmínky ČR, a to s dobrou mrazuvzdorností, regenerační schopností a odolností chorobám způsobujícím vyzimování (plíseň sněžná). Testy na rezistenci k BaYMV pomocí molekulárních markérů V rámci této aktivity byly využity výsledky z laboratoře ŠS Stupice, VÚRV Praha- Ruzyně a přihlédnuto k výsledkům z polních infekčních testů v Ascherslebenu (D). Kolekce linií ze ŠS Lužany a předpokládané donory rezistence komplexu BaYMV založené genem rym4 byly otestovány pomocí molekulárního markéru Bmac0029. Výběry rostlin F2 generace z kombinací novošlechtění s donory genu rym11 a předpokládané GZ genu rym11 byly otestovány pomocí molekulárního markéru HVM3. Na základě výsledků těchto testů byly vybrány genové zdroje odolnosti k virové mozaice ječmene (komplex BaYMV). Vytvoření kolekce GZ pro rok 2010 Genové zdroje vybrané v rámci aktivit A01/09 až A07/09 byly zařazeny do sortimentu na křížení pro rok 2010 a vysety na podzim 2009 na ŠS Lužany ve 2 blocích 1. na poli pomocí secího stroje Wintersteiger plotmatic a 2. ručním výsevem v pozdějším termínu v izolátu v areálu šlechtitelské stanice. Při výběru GZ byly zohledněny výsledky jednotlivých aktivit směřující k výběru GZ s odolností k stresorům, ale i různé směry využití:

8 2010 Ve třetím roce byly nadále testovány a vybírány genetické zdroje pro křížení a byly vytvářeny genotypy ozimé a jarní pšenice s požadovanými vlastnostmi a znaky, dále potom byly ověřovány vytvořené genotypy v polních podmínkách. Ozimé obiloviny byly zasety ve správném agrotechnickém termínu, průběh zimy charakterizovala vysoká a trvalá sněhová pokrývka (až 53 cm), která velice dobře izolovala porost od nízkých teplot (minimum -25 C), vlivem trvale ležící sněhové pokrývky došlo k rozvoji plísně sněžné, kdy následně nebylo možné v polních podmínkách rozlišit vliv napadání tímto patogenem nebo vliv nízkých teplot. Opět se projevila výhoda možnosti otestování genotypů při mrazových testech, kdy bylo možno jasně odlišit genotypy s nízkou mrazuvzdorností od genotypů náchylných k plísni sněžné. Rok 2010 byl srážkově bohatý a stavy porostů byly velmi dobré, došlo k rozvoji listových chorob i v polních podmínkách, genotypy byly tedy hodnoceny v přirozeném a stimulovaném prostředí, došlo k porovnání dosažených hodnocení. Ozimé tritikale bylo zaseto ve správném agrotechnickém termínu. Rok 2010 byl srážkově bohatý a stavy porostů byly velmi dobré, došlo k rozvoji listových chorob i v polních podmínkách, genotypy byly tedy hodnoceny v přirozeném a stimulovaném prostředí, došlo k porovnání dosažených hodnocení V roce 2010 byly metodou kombinačního křížení na základě rozborů z roku 2009 vytvořeny nové genotypy s předpokládanou vyšší nutriční hodnotou. Linie s odolnostmi k houbovým chorobám byly použity jako rodičovské komponenty pro křížení, pokračovalo se s ověřováním odolnosti k padlí travnímu a rzem. Byly vyhodnoceny vegetační a hospodářské vlastnosti linií z testování na 3 lokalitách. Ječmen Testy specifické odolnosti k padlí u ozimého a jarního ječmene Na základě laboratorních testů specifické odolnosti k padlí travnímu provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu, a rovněž s využitím výsledků bonitace polní odolnosti k padlí zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k padlí.

9 Testy na odolnost k listovým skvrnitostem u ječmene Na základě laboratorních testů odolnosti k hnědé skvrnitosti provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany, polního infekčního testu odolnosti ke komplexu hnědých skvrnitostí provedeném na ŠS Lužany, a rovněž s využitím výsledků bonitace polní odolnosti k hnědé skvrnitosti, spále ječmene a tmavohnědé endofytické skvrnitosti zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd, byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k jednotlivým listovým skvrnitostem Testy zimovzdornosti a mrazuvzdornosti u ozimého ječmene Na základě testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test) provedených na ŠS Lužany a s využitím výsledků testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test a laboratorní test v regulovaných podmínkách) z VÚRV Praha-Ruzyně v.v.i. provedených u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu a rovněž s využitím bonitace přezimování v polních podmínkách v pokusech a sortimentu odrůd byly vybrány genové zdroje odolnosti k vyzimování vhodné pro podmínky ČR, a to s dobrou mrazuvzdorností, regenerační schopností a odolností chorobám způsobujícím vyzimování (plíseň sněžná). Testy na rezistenci k BaYMV pomocí molekulárních markérů V rámci této aktivity byly využity výsledky z laboratoře ŠS Stupice, VÚRV Praha- Ruzyně a přihlédnuto k výsledkům z polních infekčních testů v Ascherslebenu (D). Kolekce linií ze ŠS Lužany a předpokládané donory rezistence komplexu BaYMV založené genem rym4 byly otestovány pomocí molekulárního markéru Bmac0029. Výběry rostlin F2 generace z kombinací novošlechtění s donory genu rym11 a předpokládané GZ genu rym11 byly otestovány pomocí molekulárního markéru HVM3. Na základě výsledků těchto testů byly vybrány genové zdroje odolnosti k virové mozaice ječmene (komplex BaYMV). Testy na rezistenci k BYDV pomocí molekulárních markérů Byly využity výsledky testů VÚRV Praha-Ruzyně, v.v.i. na odolnost k virové zakrslosti ječmene založenou genem Yd2 pomocí molekulárního markéru Ylp u kolekce zahraničních linií pocházejících z Experimental Institute for Cereal Research Fiorenzuola d'arda (I) a Institut für Epidemiologie und Resistenzressourcen Aschersleben(D). V roce 2010 nebyl

10 vytipován žádný nový zdroj rezistence k BYDV založený genem Yd2 vhodný pro šlechtitelské využití Vytvoření kolekce GZ Genové zdroje vybrané v rámci aktivit a nově získané odrůdy světového i domácího sortimentu (GB) byly zařazeny do sortimentu na křížení pro rok 2011 a vysety na podzim Ve čtvrtém roce byly nadále testovány genetické zdroje pro křížení a byly vytvářeny a testovány genotypy ozimé a jarní pšenice s požadovanými vlastnostmi a znaky, dále potom byly ověřovány vytvořené genotypy v polních podmínkách. Zasetí ozimých plodin proběhlo na podzim roku 2010 ve vhodném agrotechnickém termínu, zimní měsíce byly ve znamení vysoké sněhové pokrývky již od měsíce listopadu, v polovině měsíce února sníh roztál a genotypy byly prověřeny týdenními holomrazy (min. -17 C), na porostech zasetých v řádném agrotechnickém termínu nedošlo k vážnému poškození porostu, ale bylo možno sledovat rozdíly v odolnosti k vyzimování mezi jednotlivými genotypy. To bylo následně potvrzeno mrazovými provokačními testy. V tomto roce došlo k prvnímu zásevu genotypů vybraných na testování odolnosti k suchu, byly vysety ručně na třech lokalitách a následně hodnoceny, genotypy jevící se jako vhodné byly vybrány k dalšímu testování. Celkově byl rok 2011 během vegetace sušší, porosty byly zkrácené, nebyl zaznamenán výskyt listových chorob v přirozeném prostředí, proto jsou cenné výsledky z infekčních školek, kde došlo k plnému projevu patogena. Letní měsíce byly naopak deštivé a chladné, což způsobilo problémy během sklizně a došlo i k poklesu jakostních ukazatelů, zejména čísla poklesu. Ve čtvrtém roce byly nadále testovány genotypy ozimého tritikále vlastnostmi a znaky, dále potom byly ověřovány v polních podmínkách. Zasetí ozimého tritikále proběhlo na podzim roku 2010 ve vhodném agrotechnickém termínu. V tomto roce došlo k prvnímu zásevu genotypů vybraných na testování odolnosti k suchu, byly vysety ručně na třech lokalitách a následně hodnoceny, genotypy jevící se jako vhodné byly vybrány k dalšímu testování. Celkově byl rok 2011 během vegetace sušší, porosty byly zkrácené, nebyl zaznamenán výskyt listových chorob v přirozeném prostředí, proto jsou cenné výsledky z infekčních školek, kde došlo k plnému projevu patogena. Letní měsíce byly naopak vlhké a chladné, což způsobilo pokles jakostních ukazatelů, zejména čísla poklesu. V roce 2011 se pokračovalo s křížením vytypovaných genotypů s vyšší nutriční hodnotou

11 V infekční školce bylo vyseto 180 km pro hodnocení odolnosti k padlí travnímu a 4200 kmenů s očekávanou odolností ke rzi ovesné. V klimatizovaném boxu bylo otestováno 1200 linií na odolnost ke rzi ovesné a 1650 linií na odolnost ke rzi travní. Linie s odolnostmi byly použity jako rodičovské komponenty pro křížení výběr genotypů s vyšší rezistencí k biotickým stresům. Testy specifické odolnosti k padlí u ozimého a jarního ječmene Na základě laboratorních testů specifické odolnosti k padlí travnímu provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu, a rovněž s využitím výsledků bonitace polní odolnosti k padlí zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd, byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k padlí. Testy na odolnost k listovým skvrnitostem u ječmene Na základě laboratorních testů odolnosti k hnědé skvrnitosti provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany, polního infekčního testu odolnosti ke komplexu hnědých skvrnitostí provedeném na ŠS Lužany, a rovněž s využitím výsledků bonitace polní odolnosti k hnědé skvrnitosti, spále ječmene a tmavohnědé endofytické skvrnitosti zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd, byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k jednotlivým listovým skvrnitostem Testy zimovzdornosti a mrazuvzdornosti u ozimého ječmene Na základě testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test) provedených na ŠS Lužany a s využitím výsledků testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test a laboratorní test v regulovaných podmínkách) z VÚRV Praha-Ruzyně v.v.i. provedených u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu a rovněž s využitím bonitace přezimování v polních podmínkách v pokusech a sortimentu odrůd, byly vybrány genové zdroje odolnosti k vyzimování vhodné pro podmínky ČR, a to s dobrou mrazuvzdorností, regenerační schopností a odolností chorobám způsobujícím vyzimování (plíseň sněžná). Testy na rezistenci k BaYMV pomocí molekulárních markérů V rámci této aktivity byly využity výsledky z laboratoře ŠS Stupice, VÚRV Praha- Ruzyně a bylo přihlédnuto k výsledkům z polních infekčních testů v Ascherslebenu (D). Kolekce linií ze ŠS Lužany a předpokládané donory rezistence komplexu BaYMV založené genem rym4 byly otestovány pomocí molekulárního markéru Bmac0029.

12 Testy na rezistenci k BYDV pomocí molekulárních markérů Byly využity výsledky testů VÚRV Praha-Ruzyně, v.v.i. na odolnost k virové zakrslosti ječmene založenou genem Yd2 pomocí molekulárního markéru Ylp u kolekce zahraničních linií pocházejících z Experimental Institute for Cereal Research Fiorenzuola d'arda (I) a Institut für Epidemiologie und Resistenzressourcen Aschersleben(D). V roce 2011 nebyl vytipován žádný nový zdroj rezistence k BYDV založený genem Yd2 vhodný pro šlechtitelské využití Vytvoření kolekce GZ Genové zdroje vybrané v rámci aktivit a nově získané odrůdy světového i domácího sortimentu (GB) byly zařazeny do sortimentu na křížení pro rok 2012 Ověřování vytvořených genotypů v polních podmínkách V roce 2011 pokračovalo ověřování vlastností populací a linií v raných generacích s cílem získat nové vlastní genové zdroje s požadovanou kombinací znaků a polotovary vhodné k využití v komerčním šlechtění, respektive vytvoření kolekce s deklarovanými vlastnostmi V pátém roce byly nadále ověřovány vytvořené genotypy v infekčních školkách, navíc vzhledem k dostatku osiva ve vyšší generaci bylo započato zkoušení v polních podmínkách, Genotypy ozimých obilovin byly zasety bez problému v první polovině října 2011, rostliny rovnoměrně vzešly a teplý podzim přispěl k dobrému stavu porostů. Bohužel v měsíci únoru zasáhly většinu území ČR holomrazy s teplotními minimy pod -20 C, které trvalo více než týden, to způsobilo úplné vymrznutí genotypů a genových zdrojů s nízkou mrazuvzdorností, genotypy se střední mrazuvzdorností byly poškozeny částečně, došlo ke zničení cca 10% celkových ploch v novošlechtění. Stav porostů nakřížených genotypů byl dobrý, potvrdily se tak výsledky získané z mrazových testů a zvýšila se tak jejich důležitost pro výběr genotypů v letech s mírnou zimou. Následné jaro bylo velmi suché, rostliny trpěly nedostatkem vláhy, nedošlo k přirozenému rozvoji listových patogenů, kromě rzi pšeničné. Byly získány cenné výsledky z infekčních školek se závlahou. Testované materiály na suchovzdornost byly vysety ručním výsevem na třech kontrolních lokalitách (Úhřetice, Chlumec nad Cidlinou a Hustopeče-JM) vzhledem k průběhu zimního počasí, došlo k vymrznutí lokality Hustopeče a

13 Úhřetice, byla hodnocena pouze lokalita Chlumec nad Cidlinou. Letní měsíce doprovázely přeháňky, které následně ovlivnily jakostní ukazatele, došlo ke snížení čísla poklesu a HTZ, naopak obsah dusíkatých látek byl díky špatnému stavu porostů velmi vysoký. Genotypy ozimého tritikále byly zasety bez problému v první polovině října 2011, rostliny rovnoměrně vzešly a teplý podzim přispěl k dobrému stavu porostů.. Byly získány cenné výsledky z infekčních školek se závlahou. Dozrávání doprovázely přeháňky, které následně ovlivnily jakostní ukazatele, došlo ke snížení čísla poklesu a HTZ, naopak obsah dusíkatých látek byl díky řidším porostům velmi vysoký. V roce 2012 bylo v laboratoři otestováno 32 genotypů a novošlechtění ovsa na obsah betaglukanů a antioxidantů. Byly vybrány 2 pluchaté odrůdy, vhodné pro tvorbu odrůd ke krmným účelům, a tři pluchaté a 2 nahé odrůdy, vhodné pro lidskou výživu. Tyto genotypy budou nadále používány pro křížení. V infekční školce bylo vyseto 560 kmenů pro hodnocení odolnosti k padlí travnímu a 5710 kmenů s očekávanou odolností ke rzi ovesné. V klimatizovaném boxu bylo otestováno 1400 linií na odolnost ke rzi ovesné a 2000 linií na odolnost ke rzi travní. Vybrané linie, především s kombinovanou odolností, budou po vyhodnocení agronomických vlastností použity jako rodičovské komponenty pro křížení. Byly vyhodnoceny vegetační a hospodářské vlastnosti linií z testování na 4 lokalitách. Díky rozdílnému klimatickému průběhu vegetačního období na jednotlivých lokalitách bylo možno genotypy extrémně náchylné na sucho, které se projevilo především na lokalitě Krukanice, vyřadit ze šlechtitelského procesu. Ječmen Testy specifické odolnosti k padlí u ozimého a jarního ječmene Na základě laboratorních testů specifické odolnosti k padlí travnímu provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu, a rovněž s využitím výsledků bonitace polní odolnosti k padlí zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd, byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k padlí. Testy na odolnost k listovým skvrnitostem u ječmene Na základě laboratorních testů odolnosti k hnědé skvrnitosti provedených v Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany, polního infekčního testu odolnosti ke komplexu hnědých skvrnitostí provedeném na ŠS Lužany, a rovněž s využitím výsledků

14 bonitace polní odolnosti k hnědé skvrnitosti, spále ječmene a tmavohnědé endofytické skvrnitosti zjištěné na lokalitách a.s. SELGEN v polních pokusech a sortimentu odrůd, byly vybrány vhodné genové zdroje odolnosti k jednotlivým listovým skvrnitostem Testy zimovzdornosti a mrazuvzdornosti u ozimého ječmene Na základě testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polnělaboratorní mrazový test) provedených na ŠS Lužany a s využitím výsledků testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test a laboratorní test v regulovaných podmínkách) z VÚRV Praha-Ruzyně v.v.i. provedených u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu a rovněž s využitím bonitace přezimování v polních podmínkách v pokusech a sortimentu odrůd byly vybrány genové zdroje odolnosti k vyzimování vhodné pro podmínky ČR, a to s dobrou mrazuvzdorností, regenerační schopností a odolností chorobám způsobujícím vyzimování (plíseň sněžná). Testy na rezistenci k BaYMV pomocí molekulárních markérů V rámci této aktivity byly využity výsledky z laboratoře ŠS Stupice a přihlédnuto k výsledkům z polních infekčních testů v Ascherslebenu (D). Předpokládané GZ genu rezistence komplexu BaYMV založené geny rym4 a 5 byly otestovány pomocí molekulárního markéru Bmac CAPS markérem a předpokládané GZ genu rym11 byly otestovány pomocí molekulárního markéru HVM3. Na základě výsledků těchto testů byly vybrány genové zdroje odolnosti k virové mozaice ječmene (komplex BaYMV).. Testy na rezistenci k BYDV pomocí molekulárních markérů Byly využity výsledky testů VÚRV Praha-Ruzyně, v.v.i. na odolnost k virové zakrslosti ječmene založenou genem Yd2 pomocí molekulárního markéru Ylp u kolekce zahraničních linií pocházejících z Experimental Institute for Cereal Research Fiorenzuola d'arda (I) a Institut für Epidemiologie und Resistenzressourcen Aschersleben(D). V roce 2012 byly z VÚRV převzaty výběry z nových GZ jako zdrojů rezistence k BYDV založené genem Yd2 vhodných pro přímé šlechtitelské využití a vysety do šlechtitelských školek na ŠS LU V šestém roce byly nadále ověřovány vytvořené genotypy v infekčních školkách, navíc vzhledem k dostatku osiva ve vyšší generaci bylo započato zkoušení v polních podmínkách,

15 tyto genotypy byly použity pro vytvoření kolekce genových zdrojů s deklarovanými vlastnosti, vhodnými pro předání na šlechtitelské využití. Genové zdroje ozimých plodin byly zasety na podzim roku 2012, průběh zimy byl mírný s částečnou sněhovou pokrývkou, s průměrnými dešťovými srážkami, jaro bylo velmi příznivé a teplé, ke zlomu došlu v měsíci květnu, kdy teploty výrazně poklesly, na některých lokalitách došlo k poškození porostů mrazem během metání, navíc bylo toto období srážkově nadprůměrné. Došlo k rozvoji všech chorob v přirozených podmínkách, mohly se tak porovnat výsledky z infekčních školek a polních pokusů. Po chladné květnu a červnu přišlo období velmi vysokých teplot a přísušku, porosty byly sklizeny za suchého počasí, nedošlo tak poklesu jakostních ukazatelů, pouze byly zaznamenána nižší HTZ. Suchovzdornost byla testována v polních i laboratorních podmínkách. Pro polní hodnocení byly vysety potomstva klasů vybraných rostlin, u kterých byl předpoklad vyšší velikosti kořenového systému (vybráno podle dříve změřené elektrické kapacity kořenů). Materiály, které byly sklizeny, byly rozborovány na jakost a vhodné genotypy byly vybrány pro výsev a další testování. Po těchto letech testování, ověřování vlastností a jejich upevňování, lze prohlásit, že osivo těchto genotypů je v porovnání s kontrolními běžně pěstovanými odrůdami významným přínosem, nejen z hlediska zvýšení rezistence ke komplexu listových a klasových chorob, zvýšením mrazuvzdornosti, vyhověním agrotechnickým požadavkům a stabilitou jakostních ukazatelů. Takto získané nejlepší genotypy budou následně užívány v šlechtitelském procesu a osivo bude uskladněno v genobance na ŠS Stupice a bude k dispozici všem zájemcům (jejich seznam v tabulce genotypů, popis je uveden v bodu 3.1.). Přehled rozsahů testů u jarní a ozimé pšenice ( ) pšenice ozimá a jarní fusarium braničnatka pšeničná braničnatka plevová hnědá skvrnitost pšenice choroby pat stébel rez pšeničná rez travní rez plevová padlí travní mrazuvzosrnost ssucho porůstání

16 Genové zdroje ozimého tritikále byly zasety na podzim roku 2012, průběh zimy byl mírný s částečnou sněhovou pokrývkou, s průměrnými dešťovými srážkami, jaro bylo velmi příznivé a teplé, ke zlomu došlu v měsíci květnu, kdy teploty výrazně poklesly, na některých lokalitách došlo k poškození porostů mrazem během metání, navíc bylo toto období srážkově nadprůměrné. Došlo k rozvoji všech chorob v přirozených podmínkách, mohly se tak porovnat výsledky z infekčních školek a polních pokusů. Po chladné květnu a červnu přišlo období velmi vysokých teplot a přísušku, porosty byly sklizeny za suchého počasí, nedošlo tak poklesu jakostních ukazatelů, pouze byly zaznamenána nižší HTZ. Po těchto letech testování, ověřování vlastností a jejich upevňování, lze prohlásit, že osivo těchto genotypů je v porovnání s kontrolními běžně pěstovanými odrůdami významným přínosem, nejen z hlediska zvýšení rezistence ke komplexu listových a klasových chorob, zvýšením mrazuvzdornosti, vyhověním agrotechnickým požadavkům a stabilitou jakostních ukazatelů. Testy na odolnost ke rzi ječné v polních podmínkách Výskyt a symptomatický projev rzi ječné byl v roce 2013, na lokalitě Lužany slabý, ohniskovitý Testy zimovzdornosti a mrazuvzdornosti u ozimého ječmene Na základě testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polnělaboratorní mrazový test) provedených na ŠS Lužany a s využitím výsledků testů zimovzdornosti (provokační nádobový test) a mrazuvzdornosti (polně-laboratorní mrazový test a laboratorní test v regulovaných podmínkách) z VÚRV Praha-Ruzyně v.v.i. provedených u kolekce ozimých ječmenů z ŠS Lužany a kolekce registrovaného sortimentu a rovněž s využitím bonitace přezimování v polních podmínkách v pokusech a sortimentu odrůd byly vybrány genové zdroje odolnosti k vyzimování vhodné pro podmínky ČR, a to s dobrou mrazuvzdorností, regenerační schopností a odolností chorobám způsobujícím vyzimování Testy na rezistenci k BaYMV pomocí molekulárních markérů V rámci této aktivity byly využity výsledky z laboratoře ŠS Stupice a přihlédnuto k výsledkům z polních infekčních testů v Ascherslebenu (D). Předpokládané GZ genu rezistence komplexu BaYMV založené geny rym4 a 5 byly otestovány pomocí molekulárního markéru Bmac CAPS markérem. Od testování pomocí molekulárního markéru HVM3 detekujícího přítomnost genu rym11 bylo upuštěno pro nedostatečnou shodu s polním

17 infekčním testem v Ascherslebenu ( ). Na základě výsledků těchto testů byly vybrány genové zdroje odolnosti k virové mozaice ječmene (komplex BaYMV). i u linií pro výstupní kolekci GZ (SG-L 00/086/B/10 SG-L 1131/11). Testy na rezistenci k BYDV pomocí molekulárních markérův rámci této aktivity byly využity výsledky z laboratoře ŠS Stupice a přihlédnuto k výsledkům testů VÚRV Praha-Ruzyně, v.v.i. na odolnost k virové zakrslosti ječmene založenou genem Yd2 pomocí molekulárního markéru Ylp. Kombinace odolnosti k BYDV (Yd2) a BaYMV (rym4) byla zjištěna u 1 lužanské populace a u kolekce GZ zahraničních linií pocházejících z Experimental Institute for Cereal Research Fiorenzuola d'arda (I), která byla převzata z VÚRV v roce Testy na rezistenci k BYDV v polních infekčních testech Byly využity výsledky polního infekčního testu VÚRV Praha-Ruzyně, v.v.i. na odolnost k virové zakrslosti ječmene u kolekce linií ze ŠS Lužany, sortimentu registrovaných odrůd a světového sortimentu. Z lužanských testovaných linií byly zjištěny 3 s významnou odolností k BYDV, z toho u 1 byla potvrzena rezistence založená genem Yd2 a u 2 polygenně založená tolerance pocházející z odrůdy Sigra Na základě rozborů z předchozích let byly v roce 2013 vybrány nejvhodnější rodičovské komponenty ovsa pro další šlechtitelskou práci. Křížením byly vytvořeny nové genotypy, pokračovalo se s ověřováním agronomických vlastností u genotypů stávajících. V infekční školce bylo vyseto kmenů pro hodnocení odolnosti k padlí travnímu a rzi ovesné. V klimatizovaném boxu bylo otestováno 1400 kmenů na odolnost ke rzi ovesné a rzi travní. Vybrané linie, především s kombinovanou odolností, jsou používány ve šlechtitelském programu jako zdroje rezistence. Byly vyhodnoceny vegetační a hospodářské vlastnosti linií z testování na 4 lokalitách. Díky rozdílnému klimatickému průběhu vegetačního období na jednotlivých lokalitách a silnému polehnutí porostů na lokalitě Krukanice bylo možné, především u nahých ovsů, ověřit vliv poléhání na kvalitu zrna. Byl prokázán vliv genotypu na tuto vlastnost. Oves-testování k biotickým stresům (počet testovaných materiálů): Padlí travní Rez ovesná

18 Rez travní Tvorba nových genotypů : počet nakřížených kombinací počet získaných hybridních zrn AKTIVITY NEUSKUTEČNĚNÉ V letech nepříznivých pro rozvoj patogena nebylo uskutečněno hodnocení rzi plevové v infekční školce v Uhřeticích PŘEHLED ZMĚN, KTERÉ NASTALY V PRŮBĚHU ŘEŠENÍ V řešitelském týmu došlo k řadě změn zejména v personálním obsazení. Několik pracovnic nastoupilo na mateřskou dovolenou, řada pracovníku ukončila pracovní poměr s ohledem na důchodový věk. Všechny změny byly řádně vysvětleny v dílčích zprávách. 3. VÝSLEDEK ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU A ZPŘÍSTUPNĚNÉ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ 3.1. KOMENTÁŘ Charakteristika genotypů ozimé a jarní pšenice výsledky dotačního titulu 3.d. OZIMÁ PŠENICE

19 Genotyp ozimé pšenice ST : Linie vznikla trojcestným křížením. F1 generace po křížení odrůdy Sakura a linie SG-S byla křížena na odrůdu Eurofit. Linie byla zařazena ve výnosových testech v letech Dosahovala průměrného výnosu 102% nad kontrolní odrůdy (Seladon, Complet). Je to polopozdní krátkostébelný genotyp s velmi dobrou odolností k poléhání. Linie vykazovala dobrou mrazuvzdornost, v provokačních testech byla hodnocena jako střední (5). Má střední odolnost k padlí, rzi pšeničné a plevové a listovým skvrnitostem. Nadprůměrně odolná byla hodnocena odolnost k FHB. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A zejména vysoký obsah bílkovin, sedimentace a objemová hmotnost. Genotyp ozimé pšenice ST : Linie vznikla jednoduchým křížením novošlechtění SG- S a odrůdy Eurofit. Linie byla zařazena do výnosových testů v letech Dosahovala průměrného výnosu 94% na testované kontrolní odrůdy (Seladon, Complet); nadprůměrných výnosů dosahovala v chudších sušších oblastech (lokalita Krukanice a Chlumec nad Cidlinou). Linie je velmi raná, metá v průměru 4 dny před odrůdou Samanta. Je to krátkostébelný genotyp s velmi dobrou odolností k poléhání. Linie vykazovala nadprůměrnou mrazuvzdornost (6). Má dobrou odolnost ke rzi pšeničné, plevové a padlí; pouze průměrnou odolnost k listovým skvrnitostem. Odolnost k FHB byla hodnocena jako nadprůměrná. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A/E zejména vysoký obsah bílkovin, sedimentace a velmi vysoká hodnota objemové hmotnosti (v průměru 814). Genotyp ozimé pšenice ST : Linie vznikla jednoduchým křížením odrůd Manager a Mulan. Linie byla zařazena do výnosových testů v letech Dosahovala průměrného výnosu 100% na testované kontrolní odrůdy (Seladon, Complet); nadprůměrných výnosů dosahovala na lokalitách s vysokým produkčním potenciálem Stupice, Úhřetice. Linie je polopozdní se střední délkou stébla a velmi dobrou odolností k poléhání. Linie vykazovala pouze podprůměrnou mrazuvzdornost (2,5), která není vhodná pro pěstování v ČR. Má průměrnou odolnost ke rzi pšeničné, plevové, padlí a k FHB; lépe byla hodnocena odolnost k listovým skvrnitostem. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A zejména vysoký obsah bílkovin, sedimentace, vysoká hodnota objemové hmotnosti a stabilní vysoká hodnota čísla poklesu.

20 Genotyp ozimé pšenice ST : Linie vznikla trojcestným křížením. F1 generace po křížení odrůd Akteur a Caphorn byla křížena na odrůdu Manager. Linie byla zařazena ve výnosových testech v letech Dosahovala vysokého výnosu 108% nad kontrolní odrůdy (Seladon, Complet) ve všech lokalitách. Je to polopozdní krátkostébelný genotyp s velmi dobrou odolností k poléhání. Linie vykazovala dobrou mrazuvzdornost, v provokačních testech byla hodnocena jako střední (5). Má střední odolnost k padlí, rzi pšeničné a plevové, listovým skvrnitostem a k FHB. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A zejména vysoký obsah bílkovin, sedimentace a objemová hmotnost; číslo poklesu bylo pouze na střední úrovni. Genotyp ozimé pšenice ST : Linie vznikla jednoduchým křížením odrůd Fortuna a Secese. Linie byla zařazena do výnosových testů v letech Dosahovala velmi vysokého průměrného výnosu 112% na testované kontrolní odrůdy (Seladon, Complet). Linie je velmi raná (4 dny před odrůdou Samanta), se střední délkou stébla a střední odolností k poléhání. Linie vykazovala nadprůměrnou mrazuvzdornost (8), v kritické zimě bez problémů přezimovala. Má nadprůměrnou odolnost ke rzi pšeničné, padlí a listovým skvrnitostem. Nižší odolnost byla sledována ke rzi plevové a FHB. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy B má střední obsah bílkovin, vysokou objemovou hmotnost, ale nižší hodnotu sedimentace a číslo poklesu. Genotyp ozimé pšenice ST : Linie vznikla trojcestným křížením. F1 generace po křížení novošlechtění SG-S91-03 a F1154 byla křížena na odrůdu Mulan. Linie byla zařazena ve výnosových testech v letech Dosahovala vysokého výnosu 106% nad kontrolní odrůdy (Seladon, Complet). Je to polopozdní genotyp se střední délkou stébla a velmi dobrou odolností k poléhání. Linie vykazovala dobrou mrazuvzdornost, v provokačních testech byla hodnocena jako střední (5,5). Má střední odolnost k padlí, rzi pšeničné a FHB. Odolnost ke rzi plevové, travní a listovým skvrnitostem je velmi dobrá. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A zejména vysoký obsah bílkovin, sedimentace a objemová hmotnost; číslo poklesu bylo pouze na střední úrovni. Genotyp ozimé pšenice U90599 Původ: U7029 x APACHE Raný až velmi raný genotyp pšenice ozimé

21 Nízká výška rostlin, zvýšená odolnost k poléhání Velmi dobrý zdravotní stav: zvýšená odolnost komplexu listových a klasových chorob. Vysoká mrazuvzdornost. Stabilní hodnoty jakostních ukazatelů, vysoká hodnota objemové hmotnosti, Zelenyho testu a čísla poklesu. Genotyp ozimé pšenice U Původ: ALANA x CLEVER Poloraný genotyp pšenice ozimé. Nízká výška rostlin, střední odolnost poléhání. Genotyp vykazuje v infekčních testech zvýšenou odolnost rzi plevové a zvýšenou odolnost fuzáriu v klasu. Vysoká mrazuvzdornost a vytrvalost do 3. roku vegetace. Vysoká hodnota obsahu dusíkatých látek a vysoká a stabilní hodnota čísla poklesu. Genotyp ozimé pšenice U Původ: RADUZA x ALTOS Poloraný až polopozdní genotyp ozimé pšenice. střední délka rostlin, vyšší až střední odolnost poléhání.střední rezistence komplexu listových chorob, vyšší rezistence ke rzi plevové a fusariu v klasu.velmi dobrá mrazuvzdornost.velmi vysoké hodnoty jakostních ukazatelů, velmi vysoký obsah dusíkatých látek, velmi vysoká objemová hmotnost, vysoká hodnota Zelenyho testu. Genotyp ozimé pšenice U Původ: RU x BOHEMIA Raný až středně raný genotyp pšenice ozimé. Vyšší délka rostlin, vysoká odolnost poléhání. Genotyp je středně odolný proti napadení komplexu listových a klasových chorob. Velmi vysoká mrazuvzdornost. Velmi vysoké hodnoty jakostních ukazatelů, velmi vysoký obsah dusíkatých látek, velmi vysoká objemová hmotnost, vysoká hodnota Zelenyho testu. Genotyp jarní pšenice ST : Linie vznikla jednoduchým křížením odrůdy Vánek a novošlechtění SG-S Linie byla zařazena do výnosových testů v letech Dosahovala nadprůměrného výnosu 102% na testované kontrolní odrůdy (Seance, Kadrilij). Linie je poloraná, se střední délkou stébla a dobrou odolností k poléhání. Má dobrou odolnost ke rzi pšeničné a listovým skvrnitostem. Je mírně náchylná k padlí, rzi plevové a FHB. Linie

22 splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A/B má střední obsah bílkovin a hodnotu sedimentace; vysokou objemovou hmotnost a objem pečiva. Číslo pádu má nižší hodnotu. Genotyp jarní pšenice ST728-10: Linie vznikla vícecestným křížením. Vznikla křížením F1 generace kombinace odrůd Amaretto*Monsun na které bylo opakovaně (2x) křížena odrůda Septima. Linie dosahovala nadprůměrného výnosu 107% na testované kontrolní odrůdy (Seance, Kadrilij). Linie je poloraná, krátkostébelná, s vynikající odolností k poléhání. Má dobrou odolnost ke rzi pšeničné, padlí a listovým skvrnitostem. Je mírně náchylná ke rzi plevové a FHB. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A má střední obsah bílkovin a hodnotu sedimentace; vysokou objemovou hmotnost a objem pečiva. Rovněž hodnota čísla pádu je stabilní a vysoká. Genotyp jarní pšenice ST805-11: Linie vznikla jednoduchým křížením novošlechtění SG- S a SG-S9-03. Linie byla zařazena do výnosových testů v letech Dosahovala průměrného výnosu 99% na testované kontrolní odrůdy (Seance, Kadrilij). Linie je poloraná, se střední délkou stébla a velmi dobrou odolností k poléhání. Má dobrou odolnost ke rzi pšeničné, padlí a listovým skvrnitostem. Vynikající odolnost byla sledována ke rzi plevové. Odolnost k FHB je pouze průměrná. Linie splňuje základní parametry pro zařazení do potravinářské jakostní třídy A má střední obsah bílkovin a hodnotu sedimentace; vysokou objemovou hmotnost, číslo poklesu a objem pečiva. Genotyp jarní pšenice U844 Původ: U802 x SAXANA Středně raný genotyp pšenice jarní. Nižší délka rostlin, střední odolnost poléhání. Genotyp je středně odolný proti napadení komplexu listových a klasových chorob, zvýšená odolnost k fusariu v klasu. Velmi vysoké hodnoty obsahu dusíkatých látek, vysoká hodnota Zelenyho testu. Genotyp jarní pšenice U954 Původ: CH x U422 Středně raný a pozdní genotyp pšenice jarní. Střední délka rostlin, střední odolnost poléhání.genotyp je více odolný proti napadení komplexu listových a klasových chorob, zvýšená odolnost k fusariu v klasu a braničnatce plevové v klasu. Vysoké hodnoty obsahu dusíkatých látek, vysoká hodnota Zelenyho testu.

23 Genotyp jarní pšenice U121 Původ: U773 x U423 Středně raný genotyp pšenice jarní. Střední délka rostlin, vyšší odolnost poléhání. Genotyp je více odolný proti napadení komplexu listových a klasových chorob, zvláště vyšší odolnost k fusariu v klasu, braničnatce plevové v klasu, dále ke rzi pšeničné. Vysoké hodnoty obsahu dusíkatých látek, vysoká hodnota čísla poklesu. Genotyp ozimého tritikále SG-U 24/97 Původ: Modus/RU-58 Velmi raný genotyp ozimého tritikále Střední délka rostlin, zvýšená odolnost k polehání Vyšší odolnost komplexu listových skvrnitostí, a rzi pšeničné, plevové a travní, střední až nižší odolnost padlí travnímu na listu Vysoká mrazuvzdornost Vyšší odolnost k porůstání v klase Vysoká HTS. Genotyp ozimého ječmene SG-L00/086/B/10 Pedigree: LURAN X NELLY Poloraná nesladovnická šestiřadá linie Rezistentní k BaYMV-1 a BaMMV (gen rym4) S nejvyšší odolností k fuzariu v klasu z testovaného sortimentu S velmi dobrou odolností k vyzimování S velmi dobrou odolností k podrůstání Homogenní (DUS 2012 a 2013) Uloženo v GB VÚRV Praha RU 2011/12 (1000 g) Genotyp ozimého ječmene SG-L 1131/11 Pedigree: SG-L 128 /G/00 x CAROLA Polopozdní nesladovnická šestiřadá dihaploidní linie Rezistentní k BaYMV-1 a BaMMV (gen rym4) S nejvyšší mrazuvzdorností z testovaného sortimentu Homogenní (DUS 2013)

24 Uloženo v GB VÚRV Praha RU 2012/13 (1000 g) Genotyp ozimého ječmene SG-L 9678/11 Pedigree: HS LANDI X SG-L 76 Středně raná nesladovnická šestiřadá linie S velmi dobrou odolností k padlí travnímu S velmi dobrou odolností k vyzimování S velmi dobrou suchovzdorností v regeneraci Homogenní (DUS 2013) Uloženo v GB VÚRV Praha RU 2012/13 (1000 g) Genotyp ozimého ječmene SG-L 3423/11 Pedigree: Seco-D 133-3c x Luran Středně raná nesladovnická šestiřadá linie S velmi dobrou odolností k vyzimování S velmi dobrou suchovzdorností v regeneraci S velmi dobrou odolností k lámavosti stébla Homogenní (DUS 2013) Uloženo v GB VÚRV Praha RU 2012/13 (1000 g) Genotyp jarního ječmene SG-S 424 středně vysoký, ranější typ - sladovnický typ, středně vysoký obsah extraktu, nižší friabilita, nižší relativní extrakt - středně odolný polehání - odolnost padlí dobrá - ostatní listové choroby střední až dobrá - středně vysoký podíl předního zrna Genotyp jarního ječmene SG-S 425 sladovnický typ, vysoký celkový extrakt - středně pozdní vyšší typ - odolnost poléhání dobrá - odolnost padlí dobrá - ostatní listové choroby odolnost dobrá - vysoký podíl předního zrna Genotyp jarního ječmene SG-S 415 intenzivní sladovnický typ pro kukuřičnou a řepařskou oblast - sladovnická kvalita 5,6, nižší DSP (stupeň prokvašení), vyšší obsah beta-glukanů

25 -středně vysoký, středně pozdní - odolnost padlí vysoká - odolnost ost. Listovým chorobám střední až dobrá - dobrá odolnost lámavosti stébla - podíl předního zrna vysoký Genotyp jarního ječmene SG-S 435 intenzivní sladovnický typ, vhodný do všech ječmenářských oblastí - sladovnická kvality USJ 4,9, nižší friabilita, vysoký obsah beta-glukanů - středně vysoký podíl předního zrna - odolnost padlí středně dobrá - středně raný, středně vysoký typ - odolnost poléhání středně dobrá - vyšší odolnost podrůstání Genotyp jarního ječmene SG-S 804 intenzivní sladovnický typ - sladovnická kvalita USJ 6,8, nižší Kolbachovoé číslo, nižší relativní extrakt - středně raný - vyšší počet odnoží, kratší stéblo - odolnost poléhání dobrá - odolnost hnědým skvrnitostem střední - odolnost ostatním chorobám dobrá Genotyp jarního ječmene SG-S 912 vyšší výnos v základní variantě - středně vysoký, středně raný - sladovnická kvalita USJ 5,64, nízký obsah relativního extraktu, vyšší obsah betaglukanů - odolnost hnědé skvrnitosti střední - odolnost ostatním listovým chorobám dobrá Genotyp jarního ovsa SG-K 08710: původ: (Azur x Ogle) x (Azur x Klaus) dobrá odolnost ke rzi travní, větší zrno, vysoká objemová hmotnost, vysoký obsah antioxidantů a nízký obsah beta-glukanů Genotyp jarního ovsa SG-K 11993: původ: [(Auron x KR 90-40) Adamo] x [Expander (Lutz x Melys)] velmi dobrá odolností ke rzi travní, větší zrno a větší objemová hmotnost Genotyp jarního ovsa SG-K : původ: Rozmar x (Expander x APR166) rezistence k padlí travnímu, středně odolný ke rzi travní, dlouhé stéblo, drobnější žluté zrno