STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIV PROVEDENÍ ZÁM RU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

Transkript

1 Neznámá platnost Digitally signed by Ing. Jaroslava Honová Date: :27:52 CEST MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne j.: 51366/ENV/10 STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIV PROVEDENÍ ZÁM RU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ podle 10 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen zákon ) I. Identifika ní údaje Název: Kapacita (rozsah) zám ru: Teplárna Prost jov Zám r je zam en do oblasti energetiky, poskytování podp rných služeb pro pot eby p enosové soustavy s dodávkou tepla ve form teplé/horké vody pro vytáp ní. Teplárna Prost jov zahrnuje Špi kový zdroj. 1 rozší ený o Paroplynový zdroj. Sou ástí obou zdroj jsou také související provozní ásti (chemická úpravna vody, rozvodna NN a VN, rozvodna VVN apod.) pot ebné k provozování hlavních výrobních jednotek. Kapacita zám ru je charakterizována sumárním instalovaným elektrickým výkonem ve výši 140 MWe a p íkonem v palivu cca 308 MW p i vn jší teplot +15 C. Palivem pro hlavní výrobní jednotky teplárny je zemní plyn. Špi kový zdroj. 1: (výrobní jednotka: 1ks spalovací turbina) je p i vn jší teplot 15 C specifikován následujícími parametry: Instalovaný elektrický výkon: 58 MW Jmenovitý tepelný p íkon v palivu: 144 MWt Jmenovitá elektrická ú innost: 40,27 % Spot eba paliva: m 3 /h (p i ref. teplot ) Paroplynový zdroj: (výrobní jednotka: 2 ks spalovací turbina + 2 ks kotel na odpadní teplo + 1 ks parní turbina) je p i vn jší teplot 12 C specifikován následujícími parametry: Instalovaný elektrický výkon: 82 MW Jmenovitý tepelný p íkon v palivu: 164 MWt Jmenovitý tepelný výkon zdroje: 82 MWt Jmenovitá elektrická ú innost spalovacích turbin: 37,75 % Jmenovitá elektrická ú innost parní turbiny: 83,22 %

2 Spot eba paliva: 2 x m 3 /h (p i ref. teplot ) Vým níková stanice: (výrobní jednotka: 2 ks spalinový oh ívák vody + 2 ks parní oh ívák vody; vým níková stanice je sou ástí paroplynového zdroje): Instalovaný tepelný výkon (zahrnuté v tep. výkonu paroplynového zdroje): 32 MW t Teplotní spád: 110/70 C. Vyvedení tepelného výkonu bude realizováno teplovodní sítí s využitím stávajících plynových kotelen. Celková délka teplovodní sít p edstavuje cca 10 km. Související zám ry: Špi kový zdroj. 1 s plynovou turbínou TRENT 60 WLE spalující zemní plyn od výrobce Rolls Royce. Výstavba VTL plynovodu DN 400 PN 40 s p edávacím p etlakem 2,2 MPa. Celková délka VTL p ípojky p edstavuje 2,8 km. Vyvedení výkonu kabelovým vedením z rozvodny 110 kv v rámci areálu výstavby špi kového zdroje do rozvodny R 110 kv Letecká. Celková délka vedení je cca do 2 km. Umíst ní: kraj: Olomoucký obec: Prost jov, Bedihoš k. ú.: Prost jov, Krasice, Bedihoš Obchodní firma oznamovatele: MORAVIA ENERGO, a.s. I oznamovatele: Sídlo oznamovatele: Je abinová 365, T inec II. Pr b h posuzování Zpracovatel oznámení: Dr. Ing. Vladimír Skoumal, ENERGOTIS, s.r.o. Datum p edložení oznámení: 3. ervna 2009 Zpracovatel dokumentace: Ing. Kv toslava Kone ná, Envikon s.r.o. osv d ení odborné zp sobilosti j.: 8129/952/OPVŽP/97 Datum p edložení dokumentace: 15. prosince 2009 Zpracovatel posudku: Ing. Zden k Skoumal osv d ení odborné zp sobilosti j.74979/env/06 Datum p edložení posudku: 8. dubna

3 Ve ejné projednání: Vzhledem k tomu, že p íslušný ú ad neobdržel žádné nesouhlasné vyjád ení k dokumentaci, ve ejné projednání se v souladu s 9 odst. 9 zákona nekonalo. Celkové hodnocení procesu posuzování v etn ú asti ve ejnosti: 3. ervna 2009 obdrželo Ministerstvo životního prost edí oznámení zám ru Teplárna Prost jov (dále jen zám r ) s náležitostmi dle p ílohy. 3 zákona, zpracované Dr. Ing. Vladimírem Skoumalem, ENERGOTIS, s.r.o., Šumperk. 16. ervna 2009 bylo oznámení zám ru rozesláno dot eným územním samosprávným celk m a dot eným správním ú ad m ke zve ejn ní a vyjád ení. 19. srpna 2009 vydalo Ministerstvo životního prost edí podle 7 zákona záv r zjiš ovacího ízení s tím, že zám r má významný vliv na životní prost edí a bude tedy posuzován podle zákona a sou asn stanovilo oblasti, na které má být v dokumentaci vliv zám ru na životní prost edí kladen zvýšený d raz. 15. prosince 2009 obdrželo Ministerstvo životního prost edí dokumentaci vliv zám ru na životní prost edí podle p ílohy. 4 zákona, zpracovanou oprávn nou osobou, která je držitelem autorizace ve smyslu zákona, Ing. Kv toslavou Kone nou, Envikon s.r.o., eská Lípa (dále jen dokumentace ). 17. prosince 2009 byla dokumentace rozeslána dot eným územním samosprávným celk m a dot eným správním ú ad m ke zve ejn ní a vyjád ení. 12. února 2010 byl Ministerstvem životního prost edí pov en Ing. Zden k Skoumal, jako oprávn ná osoba, která je držitelem autorizace ve smyslu zákona, aby zpracoval posudek o vlivech zám ru. 8. dubna 2010 obdrželo Ministerstvo životního prost edí zpracovaný posudek. 19. dubna 2010 rozeslalo Ministerstvo životního prost edí posudek dot eným územním samosprávným celk m a dot eným správním ú ad m ke zve ejn ní a vyjád ení. Protože p íslušný ú ad neobdržel nesouhlasné vyjád ení k dokumentaci, ve ejné projednání se v souladu s 9 odst. 9 zákona nekonalo. Proces posuzování vliv na životní prost edí prob hl v souladu s p íslušnými ustanoveními zákona a v souladu s vyhláškou MŽP R. 457/2001 Sb., o odborné zp sobilosti a o úprav n kterých dalších otázek souvisejících s posuzováním vliv na životní prost edí. Vlivy zám ru Teplárna Prost jov na životní prost edí byly posouzeny ze všech podstatných hledisek. P íslušnému ú adu bylo zasláno celkem 7 vyjád ení k dokumentaci, žádné z nich nebylo nesouhlasné. Všechny p ipomínky k posuzovanému zám ru byly v posudku vypo ádány. Ve ejnost, ob anská sdružení: Ob anská sdružení ve smyslu 23 odst. 9 zákona se k dokumentaci ani posudku zám ru nevyjád ila. K posudku p íslušný ú ad obdržel dv vyjád ení ve ejnosti. Záv ry zpracovatele posudku: Zpracovatel posudku považuje dokumentaci o hodnocení vliv stavby na životní prost edí za akceptovatelnou, doporu uje p íslušnému ú adu vydat souhlasné stanovisko pro realizaci zám ru za respektování podmínek dle bodu III. tohoto stanoviska. Seznam subjekt, jejichž vyjád ení jsou ve stanovisku z ásti nebo zcela zahrnuta: - Olomoucký kraj; 3

4 - Obec Bedihoš ; - Krajský ú ad Olomouckého kraje, odbor životního prost edí a zem d lství; - M stský ú ad Prost jov, odbor životního prost edí; - Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, územní pracovišt Prost jov; - eská inspekce životního prost edí, oblastní inspektorát Olomouc; - Ministerstvo životního prost edí, odbor ochrany vod; - Ministerstvo životního prost edí, odbor ochrany ovzduší; - Ministerstvo životního prost edí, odbor integrované prevence a IRZ; - Ing. Jaroslav Braun, Bedihoš ; - Družstvo vlastník E. Beneše 19, Prost jov. III. Hodnocení zám ru Souhrnná charakteristika p edpokládaných vliv zám ru na životní prost edí z hlediska jejich velikosti a významnosti: Vyhodnoceny byly vlivy zám ru na životní prost edí a ve ejné zdraví. Z hlediska velikosti a významnosti se jako nejvýznamn jší jeví vlivy zám ru na imisní situaci v lokalit a dále hlukové p ísp vky od zám ru. Ostatní vlivy jsou zcela zanedbatelné. P i respektování navržených doporu ení lze vyslovit souhlas s realizací hodnoceného zám ru. Hodnocení technického ešení zám ru s ohledem na dosažený stupe poznání, pokud jde o zne iš ování životního prost edí: Provoz bude vybudován a provozován zp sobem odpovídajícím úrovni poznání v dob posuzování zám ru. V technologii byly uplatn ny prvky, kterými bude dosahováno minimalizace negativních vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví (emise škodlivin do ovzduší, eliminace hluku atd.). Návrh opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv zám ru na životní prost edí v etn povinností a podmínek pro sledování a rozbor vliv na životní prost edí: Opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv na životní prost edí jsou uvedena jako podmínky tohoto stanoviska k posouzení vliv provedení zám ru na životní prost edí. Navržená opat ení jsou odpovídajícím zp sobem strukturovaná, vycházejí ze zjišt ní uvedených v oznámení a dokumentaci p ípadn postihují nejasnosti, které p i posuzování vyvstaly. Opat ení jsou dostate n konkrétní, zárove komplexn postihují problematiku zám ru. Po adí variant z hlediska vliv na životní prost edí: Posuzovaný zám r byl p edložen v jedné realiza ní variant a nulové variant. Vypo ádání vyjád ení k dokumentaci (oznámení): Požadavky k oznámení zám ru byly zohledn ny v záv ru zjiš ovacího ízení.j /ENV/09 ze dne a následn v dokumentaci a tomto stanovisku. V rámci posuzování vliv p edkládaného zám ru na životní prost edí obdržel p íslušný ú ad celkem 4

5 7 vyjád ení k dokumentaci, z toho 1 vyjád ení dot eného územního samosprávného celku, 4 vyjád ení dot ených správních ú ad a 2 vyjád ení odbor MŽP. Žádné vyjád ení nebylo nesouhlasné. Vypo ádání p ipomínek vzešlých z obdržených vyjád ení jsou uvedena v ásti V. posudku. Vypo ádání vyjád ení k posudku: K posudku bylo v zákonné lh t zasláno celkem 10 vyjád ení, z toho 1 vyjád ení dot eného územního samosprávného celku, 4 vyjád ení dot ených správních ú ad, 3 vyjád ení odbor MŽP a 2 vyjád ení ve ejnosti. Všechna písemná vyjád ení byla zpracovatelem posudku vypo ádána v souladu s 9 zákona sou asn s dopln ním podmínek navrženého stanoviska: 1. Olomoucký kraj, ze dne ,. j. KUOK 42690/2010 Posudek zohled uje veškeré pot ebné náležitosti, které zám r dostate n objas ují. Olomoucký kraj nemá k posudku dokumentace o vlivech zám ru žádné p ipomínky. Zpracovatel posudku - bez p ipomínek. 2. Krajský ú ad Olomouckého kraje, odbor životního prost edí a zem d lství ze dne ,.j. KUOK 52890/2010 Odbor životního prost edí a zem d lství Krajského ú adu Olomouckého kraje nemá z hlediska kompetencí vyplývajících z p íslušných právních p edpis v oblasti životního prost edí p ipomínek. Zpracovatel posudku - bez p ipomínek. 3. M stský ú ad Prost jov, odbor životního prost edí, ze dne Vodoprávní ú ad - požaduje zahrnout podmínku. 1 Návrhu souhlasného stanoviska do dalšího stupn PD. Zpracovatel posudku - Podmínka. 1 Návrhu souhlasného stanoviska z stává v návrhu stanoviska v ásti podmínky pro fázi p ípravy. Orgán ochrany p írody - požaduje zahrnout podmínku. 5 (norma uvedená v této podmínce nahrazuje normu v podmínce v podmínce. 12) Návrhu souhlasného stanoviska do dalších stup PD a uvést, zda a v jakém rozsahu jsou požadavky na kácení d evin a zásahy do ploch ve ejné zelen. Zpracovatel posudku - Podmínka. 5 Návrhu souhlasného stanoviska z stává v posledním návrhu stanoviska, podmínka. 12 Návrhu souhlasného stanoviska bude nahrazena výše uvedenou podmínkou. Nov bude dopln na podmínka: V dalším stupni projektové dokumentace (PD) bude uvedeno, v jakém rozsahu jsou požadavky na kácení d evin a zásahy do ploch ve ejné zelen. Orgán ochrany zem d lského p dního fondu - v Návrhu stanoviska požaduje upravit bod 19 (vztahující se k nakládání s kulturní vrstvou p dy) v souladu s ud leným souhlasem k odn tí pozemku ze zem d lského p dního fondu, který vydal Krajský ú ad Olomouckého kraje dne Zpracovatel posudku - Podmínka. 19 Návrhu souhlasného stanoviska bude upravena takto: P i výstavb a p i nakládání s kulturní vrstvou p dy bude postupováno v souladu s ud leným souhlasem k odn tí pozemku ze zem d lského p dního fondu, který vydal Krajský ú ad Olomouckého kraje dne ,.j.: KUOK /

6 Orgán ochrany ovzduší požaduje zahrnout podmínku. 13 Návrhu souhlasného stanoviska do dalšího stupn PD. Zpracovatel posudku - Podmínka. 13 Návrhu souhlasného stanoviska z stává v posledním návrhu stanoviska. 4. Ministerstvo životního prost edí, odbor ochrany vod, ze dne ,.j. 1264/650/10 V posudku jsou respektovány požadavky na ochranu vod a odbor se zám rem souhlasí. Zpracovatel posudku - bez p ipomínek. 5. Ministerstvo životního prost edí, odbor ochrany ovzduší, ze dne ,.j. 1474/780/10 Posudek je zpracován v souladu s p ílohou. 5 k zákonu. 100/2001 Sb. P ipomínky vznesené k dokumentaci byly zohledn ny a odbor z obsahového hlediska neuplat uje žádné p ipomínky. Zpracovatel posudku - bez p ipomínek. 6. Krajská hygienická stanice, územní pracovišt Prost jov, ze dne ,.j. M2PV713S/2010 K p edloženému posudku nemá orgán ochrany ve ejného zdraví zásadní p ipomínky. Zpracovatel posudku - bez p ipomínek. 7. eská inspekce životního prost edí, oblastní inspektorát Olomouc, ze dne ,.j. IZP/48/IPP/ /10/OLH Domnívá se, že posudek spl uje náležitosti p ílohy. 5 zákona. 100/2001 Sb. po formální stránce, nikoliv však po stránce obsahové. Následn jsou uvedeny 3 p ipomínky. Zpracovatel posudku - posudek byl zpracován souladu s p ílohou. 5 k zákonu. 100/2001 Sb. a autor posudku nepovažoval za vhodné a ú elné opisovat jednotlivé kapitoly dokumentace (text dokumentace byl a je všem zainteresovaným k dispozici a z obdržených vyjád ení k dokumentaci bylo z ejmé, že rozsah textu je dosta ující). P íslušný ú ad se s vypo ádáním zpracovatele posudku k rozsahu zpracování posudku ztotož uje. Posudek byl po všech stránkách zpracován v souladu se zákonem. Vzhledem k nejasnostem ve vyjád ení IŽP zpracovatel posudku zpracoval návrh vypo ádání p ipomínek (níže body 1 3) a požádal em zástupce IŽP o vyjád ení z d vodu jednozna ného pochopení. Zástupce IŽP (Ing. Foral) potvrdil dne , že vypo ádání p ipomínek je dosta ující. Vypo ádání p ipomínek: 1. Oznamovatelem zám ru je v daném p ípad spole nost MORAVIA ENERGO, a.s., I , p i emž ást zám ru se týká tzv. Špi kového zdroje. 1, pro který již má vydáno integrované povolení spole nost ENIGEN, s.r.o., I Územní rozhodnutí pro Špi kový zdroj. 1 je však vydáno spole nosti MORAVIA ENERGO, a.s. Tyto nesrovnalosti by m ly být ešeny. Zpracovatel posudku - Nejedná se o p ímou p ipomínku k zám ru. K bodu je možné konstatovat, že spole nost MORAVIA ENERGO prozatím u Špi kového zdroje. 1 resp. Teplárny Prost jov vystupuje jako oznamovatel, investor a stavebník a spole nost ENIGEN jako budoucí provozovatel, tak jak je uvedeno v rozhodnutí 6

7 o integrovaném povolení, resp. v dokumentaci Teplárny Prost jov (viz str. 14). Tyto údaje mají informativní charakter a nemají vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví a nejsou p edm tem posuzování vliv dle zákona. 100/2001 Sb. v platném zn ní. 2. Ke kap. B.I.7 dokumentace EIA, týkající se p edpokládaných termín zahájení stavby a kolaudace díla, zpracovatel posudku uvádí, že: Informace jsou dosta ující a mají spíše orienta ní charakter. Z tohoto konstatování však není z ejmé, zda termínem kolaudace díla je myšlena stavba, a to v etn tepelné sít. Dle názoru IŽP se zpracovatel posudku mohl vyjád it k situaci, kdy nebude zajišt na sou asn výstavba tepelné sít s paroplynovým zdrojem, tj. bez možnosti využití tepla viz konstatování autora rozptylové studie v jejím záv ru, že vypo tené hodnoty (imisí) platí pro sou asný soub h provozu se špi kovým zdrojem, a zárove p i 100% využití odpadního tepla u paroplynového zdroje. IŽP nepožadovala žádný podrobný harmonogram, jak uvádí zpracovatel posudku na str. 19, ale pouze ten, který je v dokumentaci EIA zmi ován. Zpracovatel posudku - Harmonogram je pro zám r jako celek tj. Paroplynový zdroj (jedná se zejména o instalaci technologie spalovacích turbín, chladi, kompresor ZP a p íslušných propojení inženýrských sítí s již nainstalovaným spole ným za ízením pro technologii Špi kového zdroje) v etn tepelné sít (tj. vým níková stanice a tepelná sí, ke které je podrobn jší harmonogram uveden nap. na stran 13 Hlukové studie, která tvo í p ílohu. 11 dokumentace). P edpokládaný termín zahájení 7/2010 je podle zpracovatele posudku nereálný. Provozovatel do dokumentace pro stavební povolení zpracuje aktualizovaný harmonogram, ze kterého bude z ejmé, že je zpracován pro zám r jako celek (tj. v etn využití tepla) a bude respektovat aktuáln splnitelné termíny realizace a kolaudace. 3. Ke kap. V.6 posudku: S návrhem, aby podrobný harmonogram výstavby (který by zajiš oval soub h výstavby tepelné sít a paroplynového zdroje) byl sou ástí dokumentace pro stavební povolení, IŽP souhlasí. S argumentem zpracovatele posudku, že porovnání maximálních hodinových koncentrací imisí m že být zavád jící, IŽP nesouhlasí. Sám zpracovatel rozptylové studie konstatuje, jak bylo již uvedeno, že je z ejmý v tší vliv teplárny p edevším v p ípad krátkodobých vypo tených koncentrací (NO 2 a CO). IŽP nezpochybnila pln ní emisních ani imisních limit, a pouze konstatovala, že imisní situace v dané oblasti s již nyní zhoršenou kvalitou ovzduší se ješt více zhorší. K návrhu možných budoucích kompenza ních opat ení, vyplývajících dosud pouze z návrhu p ipravovaného nového zákona o ochran ovzduší, se zpracovatel posudku nevyjád il. Zpracovatel posudku souhlasí s tím, že v tší p ísp vky jsou u krátkodobých koncentrací resp. p ísp vk koncentrací (p edevším NO 2 a CO). Nelze však provést prostý sou et maximální nam ené a namodelované hodnoty imisní koncentrace. Metodika SYMOS umož uje pro každý referen ní bod výpo et maximální možné krátkodobé hodnoty koncentrací zne is ujících látek, které se mohou vyskytnout v t ídách rychlosti v tru a stability ovzduší, a maximální možné krátkodobé hodnoty koncentrací zne is ujících látek bez ohledu na t ídy rychlosti v tru a stabilitu ovzduší. Vzhledem k tomu, že absolutní maximální (krátkodobé) koncentrace mohou být nam eny za výjime n nep íznivých rozptylových podmínek, nejsou ve studii s modelovými hodnotami porovnávány. D ležit jší než absolutní maximum je po et hodin, b hem kterých je p ekro ena významná hodnota, obvykle hodnota imisního limitu. Ro ní pr m rné koncentrace popisují situaci výstižn ji, protože zahrnují i vliv v trné r žice a tedy i vliv doby trvání r zn vysokých krátkodobých koncentrací. Zpracovatel posudku se ztotož uje s názorem IŽP, že zdroj bude schopen plnit platné emisní limity a bude v souladu se zákonem. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, 7

8 v platném zn ní. Oblast, ve které bude zdroj umíst n, je za azena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z d vodu p ekra ování denního imisního limitu PM 10 (na 23 % území) a p ekro ení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na 7,1 % území. Vzhledem k tomu, že nový zdroj bude emitovat p edevším NO 2 a CO, situace a za azení mezi OZKO se významn nezm ní. K návrh m vyplývajícím z p ipravovaného nového zákona o ochran ovzduší se zpracovatel posudku nebude vyjad ovat, protože není z ejmé, kdy a v jaké podob bude zákon zve ejn n ve sbírce a nabude ú innosti. Dle stávající platné legislativy je však možné u spalovacích zdroj spadajících pod p sobnost zákona. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne išt ní, v platném zn ní, požadovat dodržování p ísn jších emisních limit a spln ní nejlepších dostupných technik (BAT). 8. Ministerstvo životního prost edí, odbor integrované prevence a IRZ, ze dne ,.j. 795/760/10 V rámci vymezení podmínek souhlasného stanoviska požaduje doplnit podmínku: Žádost o integrované povolení bude podána pro za ízení jako celek, tj. Špi kový zdroj. 1 v etn paroplynového zdroje tak, aby bylo možné v ízení stanovit podmínky provozu vycházející z aplikace nejlepších dostupných technik pro celé za ízení sou asn. Zpracovatel posudku - podmínka je sou ástí návrhu upraveného stanoviska. 9. Vyjád ení Ing. Jaroslava Brauna, Bedihoš, ze dne Nesprávné a tedy zavád jící ozna ení p edm tu díla. Z materiálu je nade vší pochybnost z ejmé, že primární ur ení stavby není teplárna, ale elektrárna. Teprve odpad", tj. teplo vznikající jako sekundární produkt p i výrob elektrické energie spalováním plynu lze využít k vytáp ní. Z hlediska dopadu na životní prost edí by proto m l být p edm t díla posuzován jako elektrárna a ne jako teplárna. Osobn v tomto nesprávném ozna ení spat uji úmysl, jehož cílem je dezinformovat ve ejnost o pravé podstat stavby. Zpracovatel posudku - Zákon. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní, podle kterého probíhá proces posuzování, nestanovuje, jakým zp sobem má být zám r pojmenován, ale stanovuje metody, jakým zp sobem má být zám r za azen dle p ílohy. 1 výše uvedeného zákona tak, aby podle p edpokládané velikosti a významnosti vliv zám ru na životní prost edí bylo provedeno i neprovedeno posuzování zám ru na životní prost edí a ve ejné zdraví. Obecn lze konstatovat, že se zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elekt iny ozna ují jako teplárny, p ípadn jinak (stejn by se dalo zpochyb ovat i p i ozna ení elektrárna), ale vzhledem k tomu, že zám r Teplárna Prost jov byl posouzen dle výše uvedeného zákona v plném rozsahu, je pojmenování zám ru zcela nepodstatné. 2. Zvýšení škodlivin v ovzduší po uvedení elektrárny do provozu. V sou asnosti m sto Prost jov provozuje 11 plynových kotelen. Po uvedení elektrárny do provozu s následným využitím odpadního tepla k vytáp ní bude odstaveno 9 ze sou asných 11 plynových kotelen (2 z stanou jako záloha). Z porovnání jednozna n vyplývá, že sou asné zdroje tepla (11 plynových kotelen) jsou daleko menším zdrojem imisí, než je plánovaná elektrárna: u CO dojde ke zvýšení 8 hodinové maximální koncentrace z 15,15 µg/m 3 na 511,9 µg/m 3, tedy skoro 38 násobn. U NO 2 se imise zvýší z 10,3 µg/m 3 na 28,76 µg/m 3 a u PM 10 z 0 na 2,3 až 3,3 µg/m 3. Navíc nov budovaná elektrárna bude p edstavovat významný bodový zdroj zne išt ní - bude docházet k emisi škodlivých látek o velké koncentraci na jednom míst, což bude mít samoz ejm daleko v tší dopad na okolí. Pro úplnost podotýkám, že sou asné zdroje vytáp ní (11 plynových kotelen) jsou dislokovány po celém území m sta Prost jova a tudíž jednotlivé kotelny nep edstavují 8

9 pro své okolí žádný výrazný zdroj imisí. Oblast Prost jova je již n kolik let vyhlašována Ministerstvem životního prost edí jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. P esto, že Evropská unie p ijímá celou adu opa ení ke zlepšení kvalitiy ovzduší, na což reagovala v roce 2007 i vláda eské republiky p ijetím Národního programu snižování emisí R, ubírá se vývoj v prost jovském regionu zcela opa ným sm rem. Na tuto skute nost zpracovatel posudku reaguje tvrzením, že ro ní limity nebudou p ekro eny, a tudíž je vše v po ádku. Zpracovatel posudku - Podle výsledk rozptylové studie, kterou zpracovala autorizovaná osoba dle zákona. 86/2002 Sb. (TESO Ostrava, 2009) a tvo í p ílohu. 10 dokumentace Teplárna Prost jov, bude maximální ro ní p ísp vek NO 2 0,4 µg/m 3, max. hodinový p ísp vek 28,76 µg/m 3, maximální ro ní p ísp vek CO 16,33 µg/m 3, p ísp vek k max. dennímu osmihodinovému pr m ru 28,76 µg/m 3, maximální ro ní p ísp vek PM 10 0,36 µg/m 3, maximální denní p ísp vek 20,97 µg/m 3. Jedná se o teoretické zvýšení imisních p ísp vk, ale p i uvažování maximální produkce emisí, která vyplývá z maximální možné doby provozu zdroje (paroplynový cyklus do cca 8000 hodin za rok, špi kový zdroj do 500 hodin za rok). Skute né imisní p ísp vky lze o ekávat na nižší úrovni vzhledem ke kratší skute né dob provozu a ke skute nosti, že nové zdroje dosahují lepších emisních parametr. Nap íklad p ísp vek prachu nového zdroje je zadán a po ítán na hranici emisního limitu dle Na ízení vlády. 146/2007 Sb., p íloha. 1 kap C, viz rozptylová studie str. 12, ale v provozu p i spalování zemního plynu je koncentrace TZL zcela zanedbatelná (<<1 mg/m 3 ). Na základ výše uvedeného je z ejmé, že poukazování na nár st emisí TZL z 0 na 2,3 až 3,3 µg/m 3 je nerelevantní. Teplárna bude spalovacím zdrojem, který bude využívat nej istšího dostupného paliva (zemní plyn) a bude plnit emisní limity a sou asn nezp sobí p ekra ování imisních limit. Zdravotní d sledky zvýšení imisní zát že jsou vyhodnoceny v Hodnocení zdravotních rizik (RNDr. Kos, 2009), které tvo í p ílohu.12 dokumentace. V záv ru hodnocení jsou hodnoceny p ísp vky jako nevýznamné, pouze po dobu výstavby je nutné p ijmout opat ení k omezení prašnosti (což již bylo zahrnuto v návrhu stanoviska). Oblast, ve které bude zdroj umíst n, je za azena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z d vodu p ekra ování denního imisního limitu PM 10 (na 23 % území) a p ekro ení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na 7,1 % území. Vzhledem k tomu, že nový zdroje bude emitovat p edevším NO 2 a CO se situace a za azení mezi OZKO významn nezm ní. 3. Stanovení oblasti dot ené škodlivými látkami. V posudku je oblast, která je dot ena škodlivými látkami, umíst na do bezprost ední blízkosti elektrárny, tedy do pr myslové zóny a p ilehlých polí. Vhledem ke konvekci kontaminovaných teplých spalin a k atmosférickému proud ní (p evážn jihozápad až západ) bude tato oblast rozsáhlejší, než je uvedeno v posudku a bude zasahovat p evážn obce ležící západn a jihozápadn od elektrárny. Nejvíce budou tedy ovlivn ny obce Bedihoš, Kralice na Hané, Hrub ice a ehovice. Sou asn vzhledem k výše uvedenému, budou v této zón vyšší koncentrace imisí, než p edpokládá posudek. Zpracovatel posudku - Pro výpo et imisních koncentrací z provozu Teplárny Prost jov a z provozu kotelen bylo zvoleno 2856 referen ních bod v pravidelné síti 10 x 11 kilometr a dopl kov bylo zvoleno 10 referen ních bod, které charakterizují nejbližší obytnou zástavbu v okolí Teplárny a další obydlené lokality ve m st Prost jov (viz str. 19 rozptylové studie). Tato oblast je zcela dostate ná a zahrnuje i autorem zmi ované obce. 4. Hluková studie. Hluková studie je zpracována jen pro bezprost ední okolí elektrárny. Nejsou v bec ešeny dopady hluku na vzdálen jší obydlená území jako jsou obce Bedihoš, Kralice na Hané, ech vky a východní okraj m sta Prost jova. 9

10 Elektrárna p edstavuje velmi výrazný bodový zdroj hluku - u plynového zdroje je uvád n celkový akustický výkon dokonce 123,4 db. Vzhledem k tomu, že mezi budoucí elektrárnou a okrajovými ástmi výše jmenovaných obcí je p ímá viditelnost, lze bez problému aplikovat pro výpo et útlumu hluku ve venkovním prostoru následující vztah (následuje výpo et). Pro Bedihoš je potom výsledná hodnota akustického tlaku 60,0 db a pro Kralice na Hané 58,6 db. Upozor uji, že se jedná pouze o hladiny hluku produkovaného elektrárnou. K této hladin hluku je nutno ješt p i íst další složky, jako je hluk z blízké komunikace i v p ípad Bedihošt i železnice a letišt. Nad to je nutno po ítat i s již d íve zmi ovaným p evládajícím západním až jihozápadním proud ním atmosféry, které bude mít negativní vliv na výslednou hodnotu hladiny hluku. Záv rem konstatuji, že celková hladina hluku bude výrazn p ekra ovat hygienické normy stanovené v Na ízení vlády. 148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací. Zpracovatel posudku - P edpokládanou hlukovou situaci po realizaci zám ru popisuje p íloha. 11 hluková studie (Enving 2008 a Akusting 2009). Autor vyjád ení ve svém výpo tu zam uje hodnoty akustického tlaku (L p ) a hodnoty akustického výkonu (L WA ) a následn dochází výpo tem k jiným (vyšším) hodnotám, nežli lze reáln o ekávat. Sou asn tímto zjednodušeným výpo tem (vzorec pro ší ení ve volném poli) nezohled uje skute nou konfiguraci terénu v okolí. Autor p ísp vku nereaguje ani na záv r hlukové studie (Enving 2008), kde je doporu eno snížit hodnoty L wa = 118 db a 123 db na L wa = 95 db. Tento postup nelze p ijmout jako podklad pro tvrzení, že dojde k p ekra ování hygienického limitu pro hluk dle NV. 148/2006 Sb. a je t eba postupovat dle schválených metod p ípadn výsledky ov it m ením (jak je doporu eno v podmínce. 2 v návrhu záv re ného stanoviska). 10. Vyjád ení Družstva vlastník E. Beneše 19, družstvo, ze dne Odstavec 1 - Celkový instalovaný tepelný p íkon p edstavuje špi kový zdroj 144 MW a paroplynový zdroj cca 2 x 82 MW. Uvád ný tepelný výkon pro vytáp ní je 32 MW. Z výše uvedeného vyplývá, že tepelný výkon p estavuje pouze cca 10 % celkového instalovaného p íkonu spalovacího zdroje. íkat tedy, že zám rem je p edevším vytáp ní, je zna n zavád jící. Myslíme si, že zám r by m l být posuzován jako klasická elektrárna. Název Teplárna Prost jov" je tedy zna n zavád jící. Zpracovatel posudku - ešení názvu již bylo popsáno ve vypo ádání k vyjád ení Ing. Jaroslava Brauna ze dne v bodu 1. Odstavec 2 - V sou asné dob se pro vytáp ní dom p ipojených na stávající blokové kotelny vyrobí cca GJ tepla. Obecn lze íci, že p i sou asné technologii kotelen (stá í cca. 20 let) se na výrobu výše zmín ného množství tepla spot ebuje cca m 3 plynu za rok. O ekávaná ro ní spot eba plynu v Teplárn Prost jov je m 3 plynu za rok. To je o cca m 3 plynu více, tj. o více než 19krát než sou asná spot eba zemního plynu. Tento údaj spíše ukazuje na elektrárnu, nikoliv teplárnu. Zpracovatel posudku - Údaj o spot eb plynu ukazuje na možný nár st spot eby paliva (p i maximálním teoretickém využití výkonu), nelze podle n j ur ovat, co je teplárna a co elektrárna (neexistuje žádný p edpis ani norma, která by toto upravovala). Odstavec 3 - I když lze zemní plyn považovat za ekologické palivo, jeho spalováním zvlášt v pr myslových podmínkách vzniká CO a NOx. Myslíme si, že spalováním více než 18krát v tšího množství zemního plynu než v sou asné dob, dojde ke zna nému zhoršení ovzduší v naší tzv. prost jovské kotlin. S v tšinou argument o zd vodn ní pot eby zám ru nelze souhlasit. Ochrana životního prost edí p ízniv jší rozptyl 10

11 škodlivých látek - škodlivých látek bude produkováno cca 19krát více než v sou asném nemoderním stavu vytáp ní. Zpracovatel posudku - Vypo ádání p ipomínky k imisní zát ži je již ešeno k vyjád ení Ing. Jaroslava Brauna ze dne , bod 2. Odstavec 4 - Bezpe nost dodávek - porovnávat nap. moderní kondenza ní kotle s emisemi pod zna kou modrý and l" a moderními bezpe nostními prvky s uvažovaným pr myslovým spalováním a ztrátami v systému je neporovnatelné ve spot eb primárního paliva a emisích ve prosp ch kondenza ních kotl. Lze obecn íci, že centrální spalování zemního plynu pro ú ely výroby tepla je neekonomické a neekologické v porovnání s kondenza ními kotli umíst nými v místech spot eby. Zpracovatel posudku - Bezpe nost dodávek m že být zajišt na obdobnými bezpe nostními prvky u obou typ spalovacích zdroj. Smluvní podmínky a požadavky na stabilitu dodávek mezi dodavatelem a odb ratelem nejsou p edm tem posuzování vlivu zám ru na životní prost edí. Odstavec 5 - Zám r neodpovídá na d íve uvád né otázky: Komu budoucí Teplárna Prost jov" bude v kone ném d sledku prodávat teplo? M stu Prost jov nebo vlastník m p ipojených dom? Za jakou cenu toto teplo bude prodáváno? Jaká bude dlouhodobá garance cenové politiky? Jakým technickým zp sobem bude teplo jednotlivým odb ratel m prodáváno? Moderní sítí, kde parní regulace a parní oh ev TUV má v majetku a ve správ dodavatel tepla nebo centrálním rozvodem p es stávající kotelny, tudíž v podstat ty trubkou starou 40 let se ztrátami cca 60 % na TUV (viz popsáno v p edchozím dopise)? Co když Teplárna Prost jov" nebude moci vyráb t elekt inu (ztráta licence, výpov smlouvy apod.) - bude i nadále bez výroby elekt iny dodáváno teplo? Je možné, aby po vybudování zám ru Teplárna Prost jov" byli odb ratelé nuceni (formou vyhlášky apod.) toto teplo odebírat a to i v p ípad, že si najdou levn jší a t eba i ekologi t jší zp sob výroby vlastního tepla? Zpracovatel posudku - V procesu EIA se posuzují se vlivy na ve ejné zdraví a vlivy na životní prost edí, zahrnující vlivy na živo ichy a rostliny, ekosystémy, p du, horninové prost edí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, p írodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními p edpisy. Ekonomika provozu není p edm tem posuzování. Zám ry charakteru Teplárna Prost jov jsou p ímo podporovány platným zákonem. 86/2002 sb., o ochran ovzduší. Podle 6 odst. 8 zákona o ochran ovzduší jsou právnické a fyzické osoby povinny, je-li to pro n technicky možné a ekonomicky p ijatelné, u nových staveb nebo p i zm nách stávajících staveb využít centrálních zdroj tepla. Sou asn jsou povinny ov it technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie. Projekt Teplárna Prost jov zahrnuje výstavbu tepelného zdroje v etn tepelné sít, která bude sloužit k distribuci tepla. Sou ástí zám ru je i vým níková stanice popis na str. 19 dokumentace, a tepelná sí popis na str. 19 dokumentace (podrobn ji je rozsah zám ru popsán od strany 27 dokumentace). Vyvedení tepelného výkonu bude výstavbou tepelné sít s využitím stávajících plynových kotelen. Ztráty tepla budou sníženy pomocí nových dvoutrubkových rozvod z p edizolovaného potrubního systému v bezkanálovém uložení do pískového lože. Primárním cílem teplárny je výroba tepla a v souladu s výše uvedeným požadavkem zákona. 86/2002 Sb. je zám r p ipraven také na výrobu elektrické energie. Otázky cen, ekonomiky, obchodních vztah a vydávání vyhlášek a nejsou sou ástí procesu posuzování (viz výše). 11

12 Stanovisko: Na základ oznámení, dokumentace, posudku a vyjád ení k nim uplatn ných v etn dalších dopl ujících informací získaných v procesu posuzování vliv na životní prost edí vydává Ministerstvo životního prost edí jako p íslušný ú ad podle 10 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), ve zn ní pozd jších p edpis, z hlediska p ijatelnosti vliv zám ru na životní prost edí S O U H L A S N É S T A N O V I S K O k zám ru Teplárna Prost jov s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a zahrnuty jako podmínky návazných správních ízení. Doporu ená varianta: Na základ záv r posudku a dopl ujících informací se k realizaci doporu uje varianta navržená oznamovatelem (varianta popsaná v dokumentaci vliv zám ru na životní prost edí a v podstatných parametrech definovaná tímto stanoviskem) p i spln ní následujících podmínek. Podmínky souhlasného stanoviska: Podmínky pro fázi p ípravy: 1. V další fázi projektu bude ešeno a od vodn no, zda je možné vsakovat deš ové vody zachycené na nov budovaných objektech (nap. p edávací stanice) nebo je možné je pouze vypoušt t (po dohod s oprávn ným hydrogeologem). 2. Ke kolauda nímu souhlasu, nejpozd ji však k záv re né kontrolní prohlídce stavby p edloží provozovatel KHS Olomouckého kraje m ení hluku v chrán ném venkovním prostoru obytných budov na ulici Kralická (rodinný d m.p. 235 v k.ú. Kralice na Hané ve výšce 3 m nad terénem výpo tový bod 1A; bytový d m.p. 277 v k.ú. Kralice na Hané v r zných výškových stratifikacích výpo tový bod 2E a 3E), kterým bude dokladováno nep ekro ení hygienických limit hluku pro no ní dobu LAeq,1hod. 40 db, v etn nejistoty m eníz provozu všech známých stacionárních zdroj hluku Teplárny Prost jov p i plném výkonu (Špi kový zdroj. 1 a Paroplynový zdroj) a ú innost navržených protihlukových opat ení k ov ení hlukové studie zpracované firmou ENVING, s.r.o. Brno, Sta kova 18a, Brno ze dne 30. ervence P i pr kazu tónové složky bude použita korekce mínus 5 db. 3. Další stupe projektové dokumentace bude v souladu s hlukovými studiemi obsahovat protihluková opat ení (technická, organiza ní a další) cílená ke snížení hlukové zát že v nejbližších chrán ných prostorech definovaných v 30 odst. 3 zákona. 258/2000 Sb. (v platném zn ní). 4. P ed stavebním ízením bude projektantem projektové dokumentace up esn na trasa tepelné sít i pot eba zásahu do zelen v etn kompenza ního opat ení. 12

13 5. V projektové dokumentaci minimalizovat zásahy do zelen a zapracovat SN Technologie vegeta ních úprav v krajin ochrana strom, porost a vegeta ních ploch p i stavebních pracích. 6. V dalším stupni projektové dokumentace (PD) bude uvedeno, v jakém rozsahu jsou požadavky na kácení d evin a zásahy do ploch ve ejné zelen. 7. V projektové dokumentaci bude p esn formulován zdroj vody pro technologické a vody a pro sociální ú ely. 8. Žádost o integrované povolení bude podána pro za ízení jako celek, tj. Špi kový zdroj.1 v etn paroplynového zdroje tak, aby bylo možné v ízení stanovit podmínky provozu vycházející z aplikace nejlepších dostupných technik pro celé za ízení sou asn. Podmínky pro fázi realizace: 9. Dodavatel stavebních prací zajistí ú innou techniku pro išt ní vozovek p edevším v pr b hu zemních prací. 10. Zásoby sypkých stavebních materiál p i výkopech a ostatních potenciálních zdroj prašnosti budou minimalizovány. 11. P i realizaci zám ru je nutné vhodnými opat eními a jejich d sledným dodržováním omezit riziko i drobného úniku ropných látek z dopravních prost edk a stavebních mechanizm do p dního a horninového prost edí. 12. Pro stavbu bude zpracován asový plán realizace stavby a z n j budou vycházet p ípadné návrhy na eliminaci škod a ohrožení p i výstavb. 13. V p ípad odkrytí archeologických nález p i provád ní zemních prací informovat p íslušný orgán státní památkové pé e a umožnit provedení záchranného archeologického pr zkumu dle zákona. 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších p edpis. 14. V p ípad pot eby bude zajišt no skráp ní kv li snížení prašnosti staveništ a p íjezdových komunikací. 15. Neponechávat v chodu motor nákladních automobil, stojí-li vozidlo na míst stavby. 16. Veškerou údržbu a opravy stavebních a dopravních mechanism v etn dopl ování pohonných a mazacích hmot provád t pouze v místech vybavených k t mto ú el m, zásadn mimo obvod staveniš. Zjišt né úniky budou neprodlen lokalizovány, ohlášeny a odborn sanovány. 17. Provozování technologie bude dle podmínek a požadavk dodavatele, respektive výrobce, k emuž budou vypracovány a schváleny provozní p edpisy v etn havarijních ád a bude provedeno ádné zaškolení obsluhy investora. 18. Vypracovat podrobný plán pr b hu a organizace realizace díla, obsahující mimo jiné ur ení a vy íslení množství vzniklých odpad v etn konkrétního zp sobu jejich odstran ní, optimální stanovení p ístupových tras na staveništ, preventivní opat ení a p íslušný kontrolní mechanizmus proti úniku ropných látek z dopravních prost edk a stavebních stroj. 19. Projednat s p íslušným orgánem ochrany p írody a správcem m stské zelen postup stavby horkovodu a rizika dot ení m stské zelen se zam ením na postup jejich minimalizace. D eviny kácet pouze v nezbytn nutném rozsahu a na základ povolení v dob vegeta ního klidu. 13

14 20. Zajistit p ítomnost dendrologa, p ípadn po dohod i správce m stské zelen, p i provád ní výkop v blízkosti vzrostlých strom, zajistit v t chto rizikových lokalitách provád ní výkop ru n a zajistit ošet ení poškozených ko enových systém. 21. Neprovád t zemní práce nebo jiné hlu né innosti v no ní dob nebo ve dnech pracovního klidu. 22. P i výstavb a p i nakládání s kulturní vrstvou p dy bude postupováno v souladu s ud leným souhlasem k odn tí pozemku ze zem d lského p dního fondu, který vydal Krajský ú ad Olomouckého kraje dne ,.j. KUOK / Skrývku orni ní vrstvy využít pro op tovnou rekultivaci po ukon ení výstavby. 24. K nát r m konstrukcí používat vodorozpustné barvy. Podmínky pro fázi provozu: 25. Respektovat a p ijmout opat ení ke snížení nep íznivých vliv na základ použití nejlepší dostupné techniky BAT. 26. Používat palivo, demineralizovanou vodu a další pro provoz pot ebné chemické látky a materiály v p edepsané kvalit a množství. 27. Provozovanou technologii udržovat v ádném technickém stavu a ve stanovených lh tách provád t revize za ízení, servis a údržbu. 28. Dodržovat limity kanaliza ního adu p i vypoušt ní splaškových a technologických odpadních vod. Toto stanovisko nenahrazuje vyjád ení dot ených orgán státní správy, ani p íslušná povolení podle zvláštních p edpis. Platnost tohoto stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že platnost m že být na žádost oznamovatele prodloužena v souladu s ustanovením 10 odst. 3 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), ve zn ní pozd jších p edpis. Ing. Jaroslava HONOVÁ, v.r. editelka odboru posuzování vliv na životní prost edí (otisk kulatého razítka se státním znakem. 11) Obdrží: oznamovatel, dot ené správní ú ady, dot ené územní samosprávné celky, zpracovatel dokumentace, zpracovatel posudku 14