POVOLOVÁNÍ STAVEB. Pracovní list č. 1 Téma: Projektová, majetkoprávní a inženýrská příprava

Transkript

1 POVOLOVÁNÍ STAVEB Pracovní list č. 1 Téma: Projektová, majetkoprávní a inženýrská příprava Lektor: Mgr. Jan Hoza Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/

2 Teorie: Cílem tohoto pracovního listu je seznámení se se základními postupy přípravy a povolování staveb v České republice, zejména ve vztahu k průmyslovým stavbám. Stavby často významně ovlivňují své okolí a legislativa platná v ČR řeší jednak pravidla z pohledu technické přípravy, jednak vliv staveb na jejich okolí. V České republice platí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který je běžně nazýván jako stavební zákon. Je to jedna ze základních norem, kterou se u nás řídí výstavba. Subjekt, který obdrží úřední povolení ke stavbě, je nazýván stavebníkem. Než se jím však stane, je nutné provést mnoho předcházejících kroků. V přípravě staveb směřující k získání povolení lze definovat tyto základní fáze: 1) Projektová příprava 2) Majetkoprávní příprava 3) Povolení stavby Projektová příprava stavby se samozřejmě svým rozsahem liší podle konkrétního typu stavby, obecně lze ale říci, že projekt stavby musí zpracovat osoba, která k tomu má příslušnou kvalifikaci, a takováto projektová dokumentace musí být autorizována osobou, která má příslušné autorizační oprávnění (např. pro pozemní stavby, dopravní stavby, vodní stavby apod.). Rozsah dokumentace je stanoven právními předpisy (např. vyhl. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb). V současné praxi patří tato fáze mnohdy k velmi podceňovaným, což vede často k vadám výsledných staveb a k nárůstu nákladů. Výsledkem projektové přípravy je projektová dokumentace, která má několik stupňů. Na začátku se obvykle zpracovává studie, následuje dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro provádění stavby a po dokončení stavby může být zpracována dokumentace skutečného provedení stavby

3 Tabulka č. 1 Druhy projektové dokumentace Název dokumentace Studie Dokumentace pro územní rozhodnutí Dokumentace pro stavební povolení Dokumentace pro provedení stavby Dokumentace skutečného provedení stavby Účel, rozsah slouží jako prvotní projektový podklad, ze kterého vyplývají základní požadavky se stavebnímu záměru; ověřují se základní parametry realizovatelnosti; obvykle se skládá z průzkumů (např. hydrogeologický) a základních situací zamýšlené stavby slouží jako podklad pro získání stanovisek pro územní rozhodnutí a samotného územního rozhodnutí; skládá se z textové, výkresové a dokladové části; neřeší podrobností staveb, ale zejména jejich umístění a vlivy, které má záměr na okolí slouží jako podklad pro získání stanovisek pro stavební povolení a samotného stavebního povolení; skládá se z textové, výkresové a dokladové části; řeší podrobněji technické řešení jednotlivých stavebních a inženýrských objektů; jednotlivé části musejí být zpracovány projektantem s příslušnou specializací dokumentace řešící stavbu do podrobností a detailů, zejména v potenciálně problémových místech; tento stupeň dokumentace stavebníci z důvodu snahy ušetřit často vynechávají, což vede k vadám staveb a zvýšeným nákladům je vyžadována stavebním úřadem ke kolaudaci, pokud došlo v průběhu stavby ke změnám (jedná se ale o změny menšího rozsahu, které lze odsouhlasit při kolaudaci; větší změny musejí bát odsouhlaseny změnou územního rozhodnutí nebo změnou stavebního povolení) Z dokumentace (nejlépe již z fáze studie) vyplynou také požadavky na tzv. majetkoprávní přípravu. Jedná se o vypořádání práv třetích osob, která budou zamýšlenou stavbou dotčena. Konkrétně se může jednat např. o právo provést stavbu na cizím pozemku (např. při budování napojení na sítě technického vybavení může být nutné přivést přípojku po pozemku, který nepatří stavebníkovi), výkup pozemků, řešení věcných břemen (věcné břemeno patří mezi věcná práva k věci cizí, protože omezuje vlastníka nemovité věci ve prospěch jiného tak, že vlastník je povinen něco strpět nebo něčeho se zdržet; věcné břemeno umožňuje oprávněné osobě užívání majetku osoby povinné, například trvalé právo umístění sítí na soukromém pozemku). Vyřešení majetkoprávních problémů je nutným předpokladem pro zahájení procesů směřujících k povolení stavby

4 Tabulka č. 2 Smluvní vztahy Název smlouvy Smlouva o právu provést stavbu Budoucí kupní / kupní smlouva Nájemní smlouva Smlouva o zřízení věcného břemene Účel, obsah obsahuje právo stavebníka provést stavbu na cizím pozemku (uzavírá stavebník s vlastníkem pozemku) řeší výkup dotčeného pozemku nebo jeho části; pokud k výkupu dochází po dokončení stavby, musí také obsahovat právo provést stavbu řeší nájem pozemku buď po dobu výstavby (např. přístupovou cestu ke stavbě) nebo i pozemek pro samotnou stavbu (např. u stavby dočasné, opět musí obsahovat i právo provést stavbu) smlouvou se zřizuje věcné břemeno typicky např. uložení sítí technického vybavení na pozemku, který nepatří stavebníkovi (může být také budoucí smlouva o zřízení věcného břemene a obsahovat právo provést stavbu) Před zahájením povolování stavby je nutné získat stanoviska správců sítí technického vybavení. Z nich vyplyne jednak možnost napojení na stávající sítě technického vybavení (umístění a kapacita těchto sítí), za druhé tito správci musejí vyjádřit souhlas s projektovou dokumentací stavebníka (tj. že navržené technické řešení např. neohrožuje jejich sítě v místech křížení). Dále je nutné získat stanoviska dotčených orgánů. Dotčené orgány jsou úřady a instituce, které se z titulu zákona vyjadřují k projektové dokumentaci. Jedná se například o úřady mající na starost ochranu životního prostředí (obvykle odbor životního prostředí příslušného městského úřadu), územní plánování, hasičský záchranný sbor, hygienickou stanici, inspektorát práce. U speciálních staveb zákony definují další dotčené orgány, např. u staveb souvisejících s jadernou energií, staveb v ochranném pásmu dopravních staveb (např. letišť, železnic, a dalších), staveb dotýkajících se obrany státu. Výše uvedené doklady k majetkoprávnímu řešení a stanoviska správců sítí technického vybavení a dotčených orgánů tvoří tzv. dokladovou část projektové dokumentace. Povolováním staveb se zabývají stavební úřady. Územní rozhodnutí vydává vždy obecný stavební úřad, stavební povolení vydává buď obecný stavební úřad, nebo tzv. speciální stavební úřady (vodoprávní, silniční, drážní, letecký )

5 S kompletní zpracovanou projektovou dokumentací pro územní rozhodnutí, která řeší zejména umístění stavby na pozemcích, rozměry stavby včetně výšky, napojení na sítě technického vybavení a vlivy na okolní prostředí, je možné požádat o vydání územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí je vydáno v tzv. územním řízení, jeho délka je v ČR cca dní. Účastníky toho řízení jsou stavebník, obec, na jejímž území je stavba umístěna, a dále všechny osoby a subjekty, jejichž práva mohou být stavbou dotčena (tj. např. vlastníci sousedních pozemků). Účastníkem také může být jakékoliv občanské sdružení zabývající se ochranou životního prostředí. Během územního řízení je dána účastníkům možnost seznámit se se všemi podklady, vznášet námitky a připomínky a proti územnímu rozhodnutí se odvolat. Celou problematiku územního řízení (které je typem správního řízení) řeší správní řád a stavební zákon. Po vydání územního rozhodnutí je toto zveřejněno na úřední desce příslušného úřadu, který rozhodnutí vydal, a běží lhůta pro odvolání účastníků. Pokud se nikdo proti rozhodnutí neodvolá, územní rozhodnutí nabývá právní moci. Dalším krokem, který již umožní zahájit vlastní stavbu, je získání stavebního povolení. Stavební povolení je vydáno ve stavebním řízení na základě dokumentace pro stavební povolení, která již podrobně řeší celou stavbu včetně jejího vnitřního vybavení (vnitřní dispozice, technologické vybavení stavby topení, vzduchotechnika, elektřina, výrobní zařízení apod.)., naopak se již příliš nezabývá vlivem na životní prostředí, který musí být vyřešen v územním řízení. Délka stavebního řízení kolísá podle složitosti stavby od 30-ti (obvyklý rodinný dům) do cca 90-ti dnů (složité a rozsáhlé stavby s velkým vlivem na okolí). Účastníci jsou obecně podobní jako u územního řízení. Po vydání stavebního povolení a nabytí právní moci je možné zahájit samotnou realizaci stavby. Během této realizace může stavební úřad provádět při kontrolních prohlídkách ověření souladu prováděných prací s projektovou dokumentací a podmínkami územního rozhodnutí a stavebního povolení. Po dokončení stavby požádá stavebník o vydání povolení k užívání stavby. Trvalým povolením k užívání stavby je kolaudační souhlas. Ten je vydán na základě předložení - 5 -

6 všech zákonných podkladů (např. dokumentace skutečného provedení, výsledky zkoušek, stanovisek dotčených orgánů a dalších) a závěrečné kontrolní prohlídky, během které ověří stavební úřad provedení stavby dle schválené projektové dokumentace a vydaných povolení a stanovisek. Pokud jsou splněny všechny požadavky, stavební úřad vydá kolaudační souhlas. U některých složitých staveb (průmyslové stavby) se před vydáním kolaudačního souhlasu ověřují vlastnosti a funkce celé stavby včetně technologií v tzv. zkušebním provozu. Teprve po jeho vyhodnocení je vydáván kolaudační souhlas. Tabulka č. 3 Průběh přípravy stavby Krok Příprava podkladů Studie Vztah k životnímu prostředí Dokumentace DÚR Stanoviska k ÚR Majetkoprávní příprava Vydání ÚR Dokumentace DSP Stanoviska k DSP Majetkoprávní příprava Vydání SP Popis vstupní data pro projektovou přípravu např. vyjádření k existenci sítí technického vybavení od jejich vlastníků/provozovatelů, průzkumy ověření základní realizovatelnosti projektu, stanovení rozsahu majetkoprávní přípravy u velkých, zejm. průmyslových staveb, může být nutné řešit studii vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a integrované povolení k znečišťování živ. prostředí (IPPC) zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí zajištění stanovisek správců sítí technického vybavení a dotčených orgánů k ÚR souhlasy vlastníků pozemků, které nejsou ve vlastnictví stavebníka, s realizací stavby (pro potřeby ÚR stačí souhlas, není nutná smlouva) podání žádosti stavebnímu úřadu spolu s dokumentací, územní řízení, vydání územního rozhodnutí, nabytí právní moci zpracování dokumentace pro stavební povolení zajištění stanovisek správců sítí technického vybavení a dotčených orgánů k SP smlouvy s vlastníky pozemků, které nejsou ve vlastnictví stavebníka (není podstatný přesný typ smlouvy, musí ale obsahovat právo provést stavbu) podání žádosti stavebnímu úřadu spolu s dokumentací, stavební řízení, vydání stavebního povolení, nabytí právní moci - 6 -

7 V průběhu stavby Zkušební provoz / kolaudace kontrolní prohlídky stavebního úřadu; dokumentace skutečného provedení stavby; dokumenty ke stavbě (certifikáty k materiálům, výsledky zkoušek, zaměření stavby atd.) uvedení stavby do provozu do trvalého provozu vydáním kolaudačního souhlasu; před trvalým provozem může proběhnout provoz zkušební ověřující vlastnosti stavby Povolení stavebního úřadu je také vyžadováno např. u rozsáhlých terénních úprav, změn staveb nebo jejich účelu, bouracích prací a dalších významných činností souvisejících se stavbami. Některé drobnější stavební práce naopak povolení nevyžadují nebo je lze povolit ve zjednodušených procesech, které jsou časově méně náročné a jsou pro ně kladeny menší nároky na rozsah dokumentace. Z běžné občanské praxe se lze nejčastěji setkat s tzv. ohlášením, které lze za určitých okolností využít např. pro rodinné domy do 150-ti m2 zastavěné plochy a dvou nadzemních podlažích a podkroví. Tabulka č. 4 Příklady typů povolení staveb Druh stavby anténa do celkové výšky 15 m Přípojka do 50-ti metrů délky Přípojka nad 50 metrů délky Rodinný dům do 150-ti m 2 zastavěné plochy (s max. jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím) Rodinný dům přesahující parametry v předchozím bodě Průmyslová hala Vodovodní nebo kanalizační řad Stavby související s leteckým provozem Způsob povolení stavby územní souhlas územní souhlas územní souhlas + ohlášení územně plánovací informace + ohlášení stavby územní rozhodnutí + stavební povolení územní rozhodnutí + stavební povolení územní rozhodnutí + stavební povolení speciální stavebního úřadu (vodoprávní úřad) územní rozhodnutí + stavební povolení speciální stavebního úřadu (úřad pro civilní letectví) - 7 -

8 Otázky: 1. Vysvětlete pojem věcného břemene, osoby povinné a oprávněné, uveďte příklady. 2. V které fázi povolovacího procesu je stavba umístěna a jsou dány její základní parametry? 3. Je v ČR možné postavit stavbu na cizím pozemku (pozemku, který není ve vlastnictví stavebníka)? 4. Za jakých okolností se mohu stát účastníkem územního řízení? - 8 -

9 5. Jaký je základní limit pro možnost povolit rodinný dům tzv. ohlášením? 6. Kdy a za jakým účel je využit tzv. zkušební provoz? 7. Seřaďte následující kroky dle jejich posloupnosti v průběhu stavby: - stavební povolení - vyjádření dotčených orgánů a správců sítí technického vybavení k dokumentaci pro územní rozhodnutí - DSP - studie - kolaudační souhlas - DÚR - vyjádření dotčených orgánů a správců sítí technického vybavení k dokumentaci pro stavební povolení - stavební povolení - majetkoprávní příprava - územní rozhodnutí - studie vlivu stavby na životní prostředí (EIA) - 9 -

10 8. Navrhněte jednotlivé kroky, které obsahuje příprava stavby a stavba rodinného domu, který splňuje parametry pro ohlášení stavby