PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ

Transkript

1 Oznámení koncepce podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJE VYSOČINA PRO OBDOBÍ Květen 2015 České Budějovice

2 pro období Strana 2 OBSAH strana Obsah... 2 A. Údaje o předkladateli... 4 B. Údaje o koncepci... 5 B.1. Název... 5 B.2. Obsahové zaměření (osnova)... 5 B.3. Charakter... 8 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení... 8 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení... 9 B.6. Hlavní cíle B.7. Přehled uvažovaných variant řešení B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry B.9. Předpokládaný termín dokončení B.10. Návrhové období B.11. Způsob schvalování C. Údaje o dotčeném území C.1.Vymezení dotčeného území C.2. Výčet dotčených územně samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území E. Doplňující údaje E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí E.4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb Údaje o zpracovateli oznámení koncepce... 31

3 pro období Strana 3 Seznam příloh: Příloha č.1 Příloha č.2 Stanoviska dle 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (vlivy na území soustavy NATURA 2000) Plná moc Seznam obrázků: Obr. 1: Obr.2: Obr.3: strana Územní samosprávné členění ČR kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) Přehled památek zapsaných do seznamu Unesco, národních kulturních památek, městských a vesnických památkových rezervací, městských, vesnických a krajinných památkových zón (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) Seznam tabulek: strana Tab. 1: Bilance půdy v okresech Kraje Vysočina (v ha) k (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) Tab. 2: Vývoj produkce komunálního odpadu (zdroj: ČSÚ) Tab. 3: Přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle 45i... 29

4 pro období Strana 4 A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace: Kraj Vysočina A.2. IČ: A.3. Sídlo: Žižkova Jihlava A.4. Oprávněný zástupce předkladatele: MUDr. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina tel.: behounek.j@kr-vysocina.cz Na základě plné moci zastupuje Mgr. Barbora Sýkorová ředitelka společnosti IURMO o.p.s. tel.: sykorova@institut-urmo.cz

5 pro období Strana 5 B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období (dále používáme POH Kraje Vysočina ) B.2. Obsahové zaměření (osnova) Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina je základním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství na území Kraje Vysočina. POH Kraje Vysočina stanoví cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Kraje Vysočina. POH Kraje Vysočina bude zpracován v souladu s 41 a 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Bude obsahovat analytickou část, závaznou a směrnou část. Předpokládaná osnova dokumentu je následující: 1. Úvod 2. Charakteristika kraje Kapitola bude obsahovat geografickou, demografickou a ekonomickou charakteristiku kraje. Dále bude uvedeno správní členění kraje a institucionální zabezpečení odpadového hospodářství. 3. Analytická část Zpracování analytické části POH Kraje Vysočina bude obsahovat vyhodnocení stavu odpadového hospodářství Kraje Vysočina, zejména: a) Produkce odpadů Bude uveden výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a bude posouzen vývoj jejich produkce a nakládání. b) Vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady Vyhodnocení bude provedeno na území kraje pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů. U komunálních odpadů bude u každé skupiny uvedena podrobně produkce, nakládání a způsoby sběru. Součástí bude prognóza produkce hlavních skupin komunálního odpadu. Jedná se o následující skupiny: o Recyklovatelné odpady o Biologicky rozložitelné odpady v komunálním odpadu (BRKO) o Směsný komunální odpad Mezi výrobky s ukončenou životností patří:

6 pro období Strana 6 o Elektrická a elektronická zařízení o Baterie a akumulátory o Autovraky o Pneumatiky Mezi vybrané odpady dle části čtvrté zákona patří: o Odpady s obsahem PCB a perzistentních organických znečišťujících látek o Odpadní oleje o Kaly z čistíren odpadních vod o Odpady z výroby oxidu titaničitého o Odpady z azbestu c) Vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady Kapitola bude obsahovat vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti. Vyhodnocena budou následující zařízení: - Zařízení pro úpravu materiálově využitelných odpadů - Zařízení pro využití druhotných surovin - Zařízení pro využití biologicky rozložitelných odpadů - Zařízení pro nakládání se stavebními a demoličními odpady o Úprava stavebních odpadů o Skládky - Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady o Úprava a využití o Skládky nebezpečných odpadů o Spalovny nebezpečných odpadů - Zařízení pro úpravu, využití a další nakládání s odpady z výrobků zpětného odběru - Zařízení pro nakládání se směsným komunálním odpadem o Skládky o Jiná zařízení (zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO, zařízení na mechanicko biologickou úpravu komunálního odpadu - MBÚ) - Zařízení pro přepravu odpadů (překládací stanice) d) Podklady pro vypracování kritérií pro umístění a kapacitu zařízení pro nakládání s odpady Kapitola bude obsahovat seznam podkladů pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. Analytická část POH Kraje Vysočina v rámci posouzení vývoje v minulých letech bude zohledňovat celé období platnosti stávajícího Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina (schválený Zastupitelstvem kraje Vysočina dne ). Analytická část

7 pro období Strana 7 POH Kraje Vysočina bude též obsahovat vyhodnocení strategických materiálů Kraje Vysočina k odpadovému hospodářství. Jedná se zejména o tyto strategické materiály: Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina Analýza možností energetického využívání odpadů v Kraji Vysočina Studie proveditelnosti zařízení pro energetické využití odpadů v Kraji Vysočina Postoje obyvatel Jihlavy k výstavbě ZEVO Analytická část bude obsahovat též mapové vyhodnocení, ze kterého bude zřejmé, kde a jaké jsou kapacity pro jednotlivé způsoby nakládání s odpady a kde jsou zapotřebí a jaké změny a doplnění systémů (podle písmene c). 4. Závazná část Zpracování závazné části POH Kraje Vysočina bude obsahovat cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro: a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady, b) nakládání se stavebními odpady, c) nakládání s obalovými odpady, d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech, e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí, g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. V závazné části POH Kraje Vysočina bude kapitola označená jako "Program předcházení vzniku odpadů", která bude obsahovat cíle a opatření k předcházení vzniku odpadů. 5. Směrná část Zpracování směrné části POH Kraje Vysočina bude obsahovat: a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje, b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován, c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů,

8 pro období Strana 8 d) záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné (ZEVO, překládací stanice, sběrné dvory apod.). Směrná část POH Kraje Vysočina mimo jiné uvede všechny reálné varianty (kapacitní, technologické apod.) pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady. Vlastní koncepce je zpracovávána externě dodavatelsky (IURMO o.p.s., 5. května 1640/65, Praha 4). B.3. Charakter Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období je střednědobým koncepčním dokumentem, který stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na celém území Kraje Vysočina. POH Kraje Vysočina se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v 2 odst. 1 písmena a) až j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ) a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tento dokument navazuje na předchozí POH Kraje Vysočina, který byl schválen Zastupitelstvem kraje Vysočina dne Závaznou část Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina vyhlásil kraj obecně závaznou vyhláškou. Obecně závazná vyhláška kraje byla zveřejněna ve Věstníku kraje dne Připravovaný POH Kraje Vysočina je nástrojem pro řízení a realizaci dlouhodobé strategie rozvoje odpadového hospodářství v Kraji Vysočina v oblasti nakládání s odpady a je zpracován na dobu 10 let tj. období 2016 až B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství je uložena zákonem o odpadech a směrnicí o odpadech (směrnice 2008/98/ES1). POH se zpracovává za účelem: - vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů, - vytváření podmínek pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech a v souladu s hierarchií nakládání s odpady, - dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí o odpadech a dalších relevantních předpisů v oblasti odpadového hospodářství, - nastavení podmínek fungování odpadového hospodářství v Kraji Vysočina.

9 pro období Strana 9 Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období podléhá procesu posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období je zpracováván pro oblast odpadového hospodářství a pro dané časové období deseti let. V rámci tohoto období může být POH Kraje Vysočina dle potřeby Kraje Vysočina nebo dle změn právních norem v oblasti odpadového hospodářství aktualizován. Základní principy, tj. strategie a priority dalšího rozvoje odpadového hospodářství Kraje Vysočina jsou dány zákonnými normami (jedná se zejména o zákon o odpadech v aktuálně platném znění a Nařízení vlády č. 352/2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období ) a dále konkrétními potřebami Kraje Vysočina. Cílem POH Kraje Vysočina je zajištění souladu nakládání s odpady na území Kraje Vysočina s cíli POH ČR a to pro cíle, které POH ČR stanovuje na úroveň kraje. POH Kraje Vysočina bude zpracován dle následujících priorit: Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů. Podpora opětovného použití výrobků s ukončenou životností Zajištění kvalitní recyklace a maximálního využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové a zemědělské segmenty v regionu. Zásadní omezení skládkování odpadů, především komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů na území Kraje Vysočina. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) v souvislosti s odklonem BRKO od skládkování. Optimalizace nakládání s ostatními biologicky rozložitelnými odpady (BRO) na území Kraje Vysočina nejlépe ve vazbě na lokální zemědělství a další vhodné využití. Optimalizace veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost. Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství na území Kraje Vysočina. Práce na POH Kraje Vysočina budou realizovány dle jednotlivých dílčích částí:

10 pro období Strana 10 Analytická část zjišťování, analyzování a hodnocení současného stavu odpadového hospodářství v Kraji Vysočina Závazná část - stanovení cílů, zásad a opatření pro dosažení cílů POH Kraje Vysočina Směrná část popis systému řízení rozvoje odpadového hospodářství Kraje Vysočina Zpracování POH Kraje Vysočina bude realizováno dle následujícího harmonogramu: a) Získání závěru zjišťovacího řízení Ministerstva životního prostředí k POH Kraje Vysočina podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o EIA) 30. června 2015 b) Zpracování návrhu části analytické, závazné a směrné POH Kraje Vysočina a jeho předání Objednateli k projednání dle 43 odst. 8 zákona o odpadech. 31. července 2015 c) Zpracování části analytické, závazné a směrné POH Kraje Vysočina, včetně předložení návrhu POH Kraje Vysočina Ministerstvu životního prostředí ke zjištění, že návrh plánu obsahuje náležitosti stanovené zákonem o odpadech a že je v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky září 2015 d) Získání souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí k POH Kraje Vysočina podle 10g zákona o EIA. 15. prosince 2015 e) Předání čistopisu části analytické, závazné a směrné POH Kraje Vysočina a dokumentů dle zákona o EIA. 2. února 2016 f) Zajištění prezentace a obhajoby Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až od zahájení prací na díle až do schválení závazné části POH Kraje Vysočina Zastupitelstvem Kraje Vysočina. B.6. Hlavní cíle POH Kraje Vysočina bude obsahovat návrh opatření pro předcházení vzniku odpadů. POH Kraje Vysočina stanoví cíle, zásady a opatření k dosažení základních priorit. Pro plnění cílů u jednotlivých komodit odpadů budou preferovány způsoby nakládání dle hierarchie nakládání s odpady. Součástí POH Kraje Vysočina bude soustava indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství na území kraje. Základní cíle jsou: a) Předcházet vzniku odpadů a dalšími opatřeními omezovat vznik odpadů a jejich nebezpečných vlastností. b) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (např. energetické využití) a na posledním místě odstranění ( bezpečné odstranění ), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a

11 pro období Strana 11 životního prostředí. Při uplatňování hierarchie podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. c) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. d) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. e) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. f) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů. g) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním. h) Při uplatňování hierarchie reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. i) Při uplatňování hierarchie zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. j) Při uplatňování hierarchie zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. POH Kraje Vysočina se bude soustředit na plnění hlavních cílů, které jsou součástí POH ČR: A) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50% hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. B) Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce C) Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70% hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem (zemina a kamení). D) Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady na území České republiky.

12 pro období Strana 12 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení Dokument Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina bude zpracován v jedné variantě. Forma návrhu POH umožní použití alternativních postupů při vlastní implementaci koncepce, avšak při respektování rámce schválených intervencí (cílů, opatření) a v souladu s principy posuzování vlivu jednotlivých záměrů na životní prostředí. B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Dokument Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina má vztah především ke koncepcím souvisejícím s odpadovým hospodářstvím, ale také ke koncepcím z oblasti životního prostředí. Koncepce, kterých by se mohl navržený POH Kraje Vysočina dotýkat, jsou uvedeny v následujícím přehledu. Národní úroveň Plán odpadového hospodářství ČR Program předcházení vzniku odpadů ČR Politika druhotných surovin Strategie regionálního rozvoje ČR pro období Národní inovační strategie České republiky Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období Národní program reforem pro rok 2013 Státní energetická koncepce Politika územního rozvoje ČR Státní politika životního prostředí ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů Sdělení Evropské komise Evropa 2020 Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571) 7. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU) Iniciativa v oblasti surovin (KOM(2008)699) Ekoinovační akční plán EU

13 pro období Strana 13 Regionální úroveň Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina Program rozvoje Kraje Vysočina Strategie Kraje Vysočina 2020 Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného ráze Kraje Vysočina Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro Kraj Vysočina Zdravý Kraj Vysočina, Program Zdraví 21 pro Kraj Vysočina Plán péče o CHKO Železné hory Plán péče o CHKO Žďárské vrchy Plán oblasti povodí Dolní Vltavy Plán oblasti povodí Horní Vltavy Plán oblasti povodí Dyje Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina Analýza možností energetického využívání odpadů v Kraji Vysočina Studie proveditelnosti zařízení pro energetické využití odpadů v Kraji Vysočina Postoje obyvatel Jihlavy k výstavbě ZEVO Zpracování POH Kraje Vysočina vychází ze zákona č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech. Reflektuje potřeby kraje specifikované kromě jiného v koncepčních materiálech kraje. Nepředpokládáme významný negativní vztah ke koncepčním materiálům. Kumulativní vlivy k jiným záměrům nelze vyloučit, jejich identifikace bude provedena v rámci zpracování dokumentace SEA. B.9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období je červenec Předpokládaný termín dokončení procesu SEA je prosinec Předpokládaný termín projednání Zastupitelstvem Kraje Vysočina je únor B.10 Návrhové období Návrhové období realizace koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina je vymezeno roky

14 pro období Strana 14 B.11. Způsob schvalování Závaznou část Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období schvaluje Zastupitelstvo Kraje Vysočina, vyhlašuje se obecně závaznou vyhláškou Kraje Vysočina a následně se zveřejňuje ve Věstníku právních předpisů Kraje Vysočina.

15 pro období Strana 15 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Vymezení dotčeného území Dotčené území, pro které je zpracovávána posuzovaná koncepce Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období , je vymezeno správním obvodem Kraje Vysočina. Kraj Vysočina zaujímá jižní část České republiky. Na západě sousedí s Jihočeským krajem, na severu se Středočeským a Pardubickým krajem a na východě s Jihomoravským krajem. Kraj Vysočina nesousedí přímo s žádným okolním státem. Obr. 1: Územní samosprávné členění ČR kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) C.2. Výčet dotčených samosprávních celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Dotčeným vyšším územně samosprávným celkem je Kraj Vysočina. Dotčenými samosprávními celky jsou obce v Kraji Vysočina: Počet samosprávných obcí 704 Počet obyvatel (dle ČSÚ, k ) Rozloha km 2

16 pro období Strana 16 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území C.3.1. Ovzduší, klima Do území Kraje Vysočina zasahuje 8 klimatických oblastí dle Quitta. Většina kraje spadá do mírně teplých oblastí MT2, MT3, MT5, MT7, MT9, MT10 a MT11. Chladná oblast CH7 zahrnuje centrální část Žďárských vrchů, Javořické vrchoviny a Křemešníka a malou izolovanou oblast Kutnohorské plošiny. Údaje o kvalitě ovzduší jsme čerpali z Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina, které zpracovala firma Ascend s.r.o. v červnu Kvalita ovzduší na území Kraje Vysočina je v porovnání s ostatními kraji dobrá. K překračování imisních limitů došlo v letech pouze jednou, a to u 24hodinového imisního limitu pro PM 10 v dopravně zatíženém městě Třebíč. Dále dochází k překračování imisního limitu především u troposférického ozonu a pak u benzo(a)pyrenu. Úroveň znečištění ovzduší všemi ostatními znečišťujícími látkami se pohybuje hluboko pod stanovenými přípustnými úrovněmi. Dominantní postavení u emisí sledovaných znečišťujících látek mají silniční doprava a vytápění domácností, pouze u VOC a NH 3 hrají větší roli také menší lakovny a zemědělské chovy. V roce 2012 proběhl monitoring kvality ovzduší v krajském městě v Jihlavě. Z výsledků vyplývá, že v roce 2012 nedošlo k překročení zákonných imisních limitů, stav ovzduší v Jihlavě je dlouhodobě stabilní a hlavní podíl na znečištění ovzduší má doprava, zejména dálnice D1. Vzhledem k tomu, že nejvyšší hodnoty naměřené na všech lokalitách se vyskytují pouze v zimním období, lze velký význam přičítat i vlivu malých zdrojů, resp. vytápění domácností. Velmi důležitým faktorem jsou i rozptylové podmínky. V rámci Kraje Vysočina je realizován projekt Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina, který zpracovává Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě a ENVItech Bohemia s.r.o., v rámci kterého je realizováno měření kvality ovzduší na území kraje Vysočina v letech Roční závěrečná zpráva za rok 2013 potvrzuje, že Kraj Vysočina patří k nejčistším regionům v České republice. I v případě látek, se kterými se ovzduší v ČR potýká nejvíce (PM 10, PM 2,5, benzo(a)pyren) byly na Vysočině naměřeny poměrně nízké koncentrace. Koncentrace SO 2 i NO 2 se k limitu neblížily (zvýšené NO 2 lze pozorovat pouze na dopravou nejzatíženějších lokalitách. Lze konstatovat, že kvalita ovzduší na Vysočině je dobrá, k překračování imisních limitů může docházet pouze v případě dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami, a to pouze na nejzatíženějších lokalitách.

17 pro období Strana 17 C.3.2. Voda Území Kraje Vysočina je pramennou oblastí, prochází jím hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Do Severního moře odvádějí povrchové vody toky Žirovnice, Kamenice, Želivka, Sázava a Doubrava. Do Černého moře odvádějí povrchové vody toky Moravská Dyje, Želetavka, Jevišovka, Rokytná, Jihlava, Oslava, Bítyška, Libochovka, Bobrůvka, Nedvědička a Svratka. Území podél hlavního evropského rozvodí bývá označováno jako střecha Evropy. Všechny vodní toky na území Kraje Vysočina odvádějí vodu z kraje pryč, žádný vodní tok vodu do kraje nepřivádí. Vodní toky v Kraji Vysočina představují významné zdroje pitné vody pro obyvatele Kraje Vysočina i sousedních krajů. Vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce zásobuje pitnou vodou hlavní město Prahu, část Středočeského kraje a západní část Kraje Vysočina, vodárenská nádrž Vír na řece Svratce zásobuje pitnou vodou brněnskou aglomeraci a severovýchodní část Kraje Vysočina. Vodárenské nádrže Mostiště, Hubenov a Nová Říše jsou významnými regionálními zdroji pitné vody. Vodní dílo Dalešice na řece Jihlavě slouží jako zdroj chladící vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Významným hydrologickým prvkem v Kraji Vysočina jsou rybníky, které se vyskytují prakticky na celém území kraje. Nejvýznamnější rybniční soustavy jsou Telč, Javořice a Dářsko. Největším rybníkem na území kraje je Velké Dářko s rozlohou cca 205 ha, který slouží především k rekreačním účelům. Žďárské vrchy byly vyhlášeny jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV).

18 pro období Strana 18 Obr.2: Vodní toky a vodní nádrže v Kraji Vysočina (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) Kvalita povrchových vod je relativně dobrá, především horní toky spadají převážně do I. a II. třídy. Některé úseky středních a dolních toků jsou však znečištěné, spadají do III. a IV. třídy, v některých ukazatelích do V. třídy. Hlavními zdroji znečištění vod jsou komunální odpadní vody ze sídel a plošné znečištění ze zemědělství, v menší míře pak průmysl, především masný, kožedělný a papírenský. C.3.3. Půda Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. V současné době je v Kraji Vysočina celkem cca 410 tisíc ha zemědělské půdy, tj. 60% z celkové rozlohy kraje. Orná půda tvoří 317 tisíc ha, tj. 77% zemědělské půdy.

19 pro období Strana 19 Trvalé travní porosty tvoří 82 tisíc ha, tj. 20% zemědělské půdy. Zbývajících 11 tisíc ha (3%) zaujímají zahrady, rybníky atd. Tab. 1: Bilance půdy v okresech Kraje Vysočina (v ha) k (převzato z Profilu Kraje Vysočina, zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina, prosinec 2014) Okresy Výměra celkem (ha) Zemědělská půda (ha) celkem z toho orná půda travní porosty vinice, sady, zahrady Nezemědělská půda celkem z toho lesní půda Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Kraj Vysočina Podíl kraje na ČR 8,6 9,7 10,6 8,3 4,7 7,4 7,8 Zdroj dat: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, Praha Nejvíce zastoupeným půdním typem v území je kambizem. V plochých částech se nacházejí ostrovy pseudoglejů na těžších hlínách. Nižší plošiny a horní části okrajových svahů centrální části Vysočiny pokrývají území typické kambizemě, často oglejené. Na okrajových svazích jsou zpravidla vyvinuty kambizemě typické. Ty mají největší zastoupení na Třebíčsku. Zde se na sprašových a hlinitých stanovištích nachází ostrůvky luvizemě typické s dalšími subtypy a dále jsou zde hnědozemě s různými subtypy. Na hlinitých materiálech plošin se střídavým zamokřováním vznikly pseudogleje. Na skalnatých stanovištích se vyskytují různé subtypy litozemí a rankerů. V nejvýše položených místech Žďárských vrchů a Javořické vrchoviny jsou zastoupeny podzoly na kyselých stanovištích. Půdy s vysokou hladinou podzemní vody se nacházejí zejména podél vodotečí a na prameništích. Jsou to gleje místy zrašelinělé a fluvizemě. Převažují půdy většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s menším obsahem skeletu, slabě až středně bohaté. Ty se nacházejí zejména na rulách a žulách. Charakteristický je vyšší podíl skeletu, místy jsou půdy až balvanité. C.3.4. Horninové prostředí, geologie, geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění České republiky většina území Kraje Vysočina spadá do podsoustavy (oblasti) Českomoravská vrchovina, která je součástí Českomoravské geomorfologické soustavy (subprovincie). Na severu zasahuje do kraje výběžek podsoustavy (oblasti) Středočeská tabule, která je součástí soustavy (subprovincie) Česká tabule. Českomoravská vrchovina je tvořena především přeměněnými (metamorfovanými) horninami rulami, amfibolity, migmatity. Přeměněné horniny jsou na několika místech prostoupeny hlubinnými vyvřelinami především žulami, syenity, diority (např. masiv jihlavský, třebíčský železnohorský). Pro Kraj Vysočina je typický místní izolovaný výskyt hadců (především v údolí Jihlavy u Mohelna) a krystalických vápenců (např. u

20 pro období Strana 20 Ledče nad Sázavou). Pro výběžek České křídové tabule, která zasahuje na okraji Železných hor až k Velkému Dářku, je typický výskyt pískovců a opuk. C.3.5. Příroda a krajina Prakticky celé území Kraje Vysočina se nachází na území Českomoravské vrchoviny. Tomu odpovídá charakter krajiny. Reliéf je zvlněný s převahou plošin, plochých hřbetů a mělkých údolí. Hluboce zaříznuté a členité je pouze údolí Svratky s většími přítoky na východě kraje. Převažují vyšší nadmořské výšky, průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi m n. m. Nejvyšších nadmořských výšek přes 800 m n.m. dosahuje Českomoravská vrchovina v části Jihlavských vrchů na jihozápadě kraje (Javořice, 837 m n.m.) a v části Žďárských vrchů na severu kraje (Devět skal, 836 m n.m.). Nejníže položeným místem kraje je údolní niva Oslavy a Jihlavy (240 m n m.). Pro krajinu je charakteristická maloplošná mozaika, ve které se střídají plochy lesů a bezlesí (pole a louky). Lesní půda zaujímá cca 207 tisíc ha, tj. cca 30% rozlohy kraje. Rozsáhlejší lesní celky se nacházejí především ve Žďárských a Jihlavských vrších. Většina lesních porostů má nepůvodní skladbu s převahou smrku, následuje borovice a modřín. Lesy s vyšším zastoupením listnáčů se nacházejí především podél vodních toků. Osídlení krajiny je řídké, nicméně souvislé. Do území Kraje Vysočina zasahují na severu na hranici s Pardubickým krajem dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO) - Železné hory a Žďárské vrchy. Celková rozloha CHKO Železné hory je ha, z toho se v Kraji Vysočina nachází ha, tj. 33%. Celková rozloha CHKO Žďárské vrchy je ha, z toho se v Kraji Vysočina nachází ha, tj. 73%. Celkem zaujímají obě CHKO cca 9% z celkové rozlohy Kraje Vysočina. Na území Kraje Vysočina bylo k vyhlášeno celkem 193 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho je 7 národních přírodních rezervací (NPR) o celkové rozloze 1 014,4 ha, 3 národní přírodní památky (NPP) o celkové rozloze 91,3 ha, 71 přírodních rezervací (PR) o celkové rozloze 3 663,4 ha a 110 přírodních památek (PP) o celkové rozloze 1051,3 ha. Celkem zaujímají maloplošná zvláště chráněná území cca 0,9 % z celkové rozlohy Kraje Vysočina. Z celkového počtu maloplošných zvláště chráněných území jich je 45 v rámci CHKO. V Kraji Vysočina jsou dvě smluvně chráněná území. Na území Kraje Vysočina je dle nařízení vlády č. 318/2013 Sb. vymezeno 75 evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000 a žádná ptačí oblast (PO). Celková rozloha EVL je 6 175,3 ha, tj. cca 0,9% z celkové rozlohy Kraje Vysočina. K ochraně krajinného rázu je na území Kraje Vysočina vyhlášeno 9 přírodních parků (o celkové rozloze 48 19,39 ha, tj. cca 7% z celkové rozlohy Kraje Vysočina. V kraji byly vyhlášeny dvě krajinné památkové zóny Náměšťsko a Vranovsko Bítovsko.