ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠŤ

Transkript

1 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠŤ architektonický ateliér Šumavská 416/ Brno ÚNOR 2014

2 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠŤ OBJEDNATEL: POŘIZOVATEL: SCHVALUJÍCÍ ORGÁN: NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ: ZPRACOVATEL: garant projektu: koncepce: spolupráce: dopravní infrastruktura: Město Třešť Revoluční 20/1, Třešť Ing. Vladislav Hynk, starosta Magistrát města Jihlavy, Úřad územního plánování Masarykovo nám. 1, Jihlava Jolana Pavlíková Zastupitelstvo města Třešť Krajský úřad Kraje Vysočina odbor územního plánování a stavebního řádu oddělení územního plánování architektonický ateliér Šumavská 416/15, Brno doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. číslo autorizace ČKA: Ing. arch. Jiří Knesl doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. Jaroslava Stružková Ing. arch. Jan Špirit Ing. arch. Bohuš Zoubek Ing. arch. Adam Koten Bc. Markéta Novotná Ateliér DPK s.r.o. Ing. Petr Soldán technická infrastruktura: vodní hospodářství: Ing. Vítězslav Vaněk zásobování plynem a teplem: Ing. Vítězslav Vaněk zásobování elektřinou: Ing. Karel Rychlý ÚSES, krajina: zábor půdního fondu: právní konzultace: Ageris s.r.o. RNDr. Jiří Kocián Ing. arch. Jiří Knesl Mgr. Eva Grabarczyková Mgr. Otakar Teyschl

3 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU: A. Vysvětlivky a zkratky A1 B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů B1 1. Využívání území z hlediska širších vztahů B2 C. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch C1 1. Východiska vyhodnocení C2 2. Odůvodnění rozvoje hlavních funkcí C4 3. Závěr C6 D. Komplexní zdůvodnění řešení D1 1. Údaje o počtu listů a výkresů územního plánu D2 2. Pojmy D3 3. Vymezení zastavěného území D3 4. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot D3 5. Urbanistická koncepce D21 6. Koncepce veřejné infrastruktury D28 7. Koncepce uspořádání krajiny D48 8. Podmínky využití ploch D55 9. Vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací D Stanovení kompenzačních opatření D Územní rezervy D Dohoda o parcelaci D Územní studie D Regulační plán D Etapizace D Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb D59 E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL E1 1. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) E2 2. Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu E10 F. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KV F1 1. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KV F2 G. Vyhodnocení splnění zadání a pokynů G1 1. Údaje o splnění zadání G2 2. Vyhodnocení souladu se schváleným výběrem nejvhodnější varianty G14 3. Vyhodnocení souladu s pokyny pro zpracování návrhu ÚP dle 51, odst. 3 SZ nebo 53 odst. 3 SZ G14 4. Vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu ÚP dle 55 odst. 3 SZ G14 H. Výsledek přezkoumání územního plánu H1 1. Soulad s Politikou územního rozvoje H2 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem H2 3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování H2 4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů H4 5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů H5 I. Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území I1 1. Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území I2

4

5 A. VYSVĚTLIVKY A ZKRATKY

6 Alej: krajinný či sídlení prvek skládající se ze dvou stromořadí lemujících z obou stran komunikaci. Alternativní zdroje: na rozdíl od konvenčních zdrojů (plyn, uhlí apod.) obnovitelné. V Územním plánu míněny zejména solární zdroje a tepelná čerpadla. ČOV: čistička odpadních vod. DN: jmenovitý vnitřní průměr potrubí. DO: dotčený orgán ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Historické jádro: historické území města rámcově vymezené ulicemi Roosweltovou, 5. května a Franze Kafky a náměstím Svobody, Malým náměstím a náměstím T.G. Masaryka. Hřeben: horní hrana šikmé střechy, kde se stýkají většinou dvě střešní plochy. HD: hromadná doprava. Hlavní dopravní prostor: viz Obr. A.02: Schéma uličního prostoru. HPP: hrubá podlažní plocha, tj. součet půdorysných ploch všech podlaží dané stavby, včetně konstrukcí a komunikačních jader. IAD: individuální automobilová doprava. Informativní část (legendy výkresu): skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nemá závazný charakter (např. železniční trať mimo řešené území). Zeleň izolační: zpravidla vzrostlá zeleň sloužící zejména k odclonění rušivých provozů od okolí z důvodů hygienických či estetických. Kompaktní zástavba: zástavba na jednolité stavební čáře bez odstupů mezi jednotlivými stavbami. K.ú.: katastrální území. Lokalita: část území města vymezená na základě územní sounáležitosti (např. mezi dvěma bariérami) či shodných znaků (např. struktura zástavby). Malobytovka: bytový dům se čtyřmi až osmi bytovými jednotkami a dvěma až třemi nadzemními podlažími včetně podkroví. MK: místní komunikace. MŠ: mateřská škola. MÚK: mimoúrovňová křižovatka. NBC: nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). NKP: národní kulturní památka. Nízkoenergetické a pasivní domy: v Územním plánu chápány ve smyslu ČSN Tepelná ochrana budov. NRBK: nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES). Objekt: v Územním plánu je totožný s pojmem budova nebo stavba. OP: ochranné pásmo; území, v němž jsou stanoveny zvláštní podmínky (např. ochranné pásmo kulturní památky, ochranné pásmo vodního zdroje apod.). PM: parkovací místo. Pozemek rodinného domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění rodinného domu, včetně všech s ním souvisejících staveb a zařízení. Pozemek bytového domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění bytového domu, včetně všech s ním souvisejících staveb a zařízení. Pozemek polyfunkčního domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění polyfunkčního domu, včetně všech s ním souvisejících staveb a zařízení. Pozemní komunikace: dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti (viz zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Profil komunikace: v Územním plánu chápán jako výraz pro příčné uspořádání prostoru místní komunikace dle ČSN Projektování místních komunikací. A2

7 Proluka: nezastavěné místo vzniklé vybouráním některé části v souvislém zastavění nebo ponecháním volné parcely (případně parcel) v zastavěné řadě, včetně nezastavěného nároží. Prostor polosoukromý: prostor sdílený jasně definovanou skupinou uživatelů (obyvatel, návštěvníků apod.). Prostor soukromý: privátní prostor přináležející k jedné konkrétní jednotce (domu, bytu, výrobně apod.). Prostor veřejný: viz veřejné prostranství. Příslušenství komunikací: zejména zařízení pro svislá dopravní značení, dopravní telematiku, případně výběr mýta, dále zařízení pro provozní informace, např. hlásiče náledí, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení, objekty a prostranství sloužící výkonu údržby komunikace, včetně jejich připojení na komunikace, ploty. Pokud nejsou samostatnými objekty též chodníky, veřejné parkovací plochy, obratiště a odpočívky. PUPFL: pozemky určené k plnění funkcí lesa. PÚR ČR: Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008); podrobněji viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Rastr vzrostlé zeleně: soubor několika stromořadí lemující parkovací a odstavná stání na parkovištích. RBC: regionální biocentrum územního systému ekologické stability. RBK: regionální biokoridor územního systému ekologické stability. RD: rodinný dům. RP: regulační plán. RS: regulační stanice. RURÚ: rozbor udržitelného rozvoje území, součást územně analytických podkladů. Římsa: horní hrana svislé konstrukce stavby zpravidla obíhající okolo celého jejího obvodu. Skupina 1 silničních vozidel: malé, střední a velké osobní automobily a karavany (viz ČSN Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Skupiny 2 a 3 silničních vozidel: malé, střední a velké nákladní automobily včetně autobusů (viz ČSN Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Skupina 3 silničních vozidel: tahače, přívěsy, návěsy, jízdní soupravy, kloubové a patrové autobusy, traktory a samojízdné pracovní stroje (viz ČSN Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Solitérní sídla: sídla mimo jádrové kompaktní město. Součásti komunikací: zejména vozovky, krajnice, obruby, přidružené a přídavné pruhy, zastávkové pruhy a ostrůvky, jízdní pruhy a pásy pro cyklisty, mostní objekty včetně chodníků, revizních zařízení a ochranných štítů, lávky pro chodce a cyklisty, nadjezdy, podchody, opěrné a zárubní zdi, svahy násypů a zářezů, dělicí pásy, příkopy a jiná odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky, dále zábradlí a svodidla, protihlukové stěny a valy, únikové zóny, dopravní ostrůvky a dělicí pásy, zpomalovací prahy a jiná bezpečnostní opatření. Stavební čára: linie, na kterou je předepsáno umístit hlavní část průčelí stavby. Stavba nesmí svým půdorysem tuto linii směrem do veřejného prostranství přesahovat. Kompaktní stavební čára je definována jako plynulá linie s požadavkem řadové výstavby na její hraně, bez odstupu mezi jednotlivými domy. Jednolitá stavební čára je definována jako plynulá linie s možností i solitérní výstavby na její hraně, tj. s odstupy mezi jednotlivými domy. Stavby občanského vybavení: viz Tab. A.01: Tabulka staveb občanského vybavení Stavební hranice: linie, kterou stavba směrem do veřejného prostranství nesmí svým půdorysem přesahovat, může však stát za ní. Stavební využití / stavební charakter: využití plochy nebo území ve prospěch objektů. Stavební zákon: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. SŠ: střední škola / středoškolský (-á). STL: středotlaký plynovod. Stromořadí: charakterizováno jako liniová výsadba stromů zpravidla jednoho druhu, často tvořící doprovod liniového prvku nebo stavby. A3

8 TTP: trvalý travní porost. Uliční prostor: prostor zahrnující celý profil ulice, tj. od domu k domu. Podrobněji viz Obr. A.01: Schéma uličního prostoru. ÚP: Územní plán, podrobněji viz pojem Územní plán. ÚPnSÚ 1997: do doby schválení tohoto Územního plánu platný Územní plán sídelního útvaru Třešť, včetně schválených změn (Změna 1 ÚPnSÚ Třešť, 2001 a Změna 2 ÚPnSÚ Třešť, 2006). ÚPD: územně plánovací dokumentace. ÚS: územní studie, podrobněji viz pojem Územní studie. ÚV: úpravna vody. ÚSES: územní systém ekologické stability. Územní plán: tento územní plán tj. Územní plán Třešť. V užším slova smyslu se jedná o výrokovou část Územního plánu. Územní studie: viz 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Veřejné prostranství: všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další nezastřešené prostory veřejně přístupné každému. Prostor může být veřejně přístupný i v určitém režimu (např. park, který se zavírá na noc). VHD: veřejná hromadná doprava. Viladům: samostatná obytná stavba o více než třech bytových jednotkách nepřevyšující pět nadzemních podlaží včetně podkroví, na vymezeném pozemku. Na viladům se vztahují stejné podmínky jako na bytový dům. Vnitroblok: prostor obklopený úplně nebo částečně zástavbou (zejména obytnou). Vnitroblok může být uzavřený či rozvolněný. Volná krajina: krajina nacházející se v zásadě mimo souvisle zastavěná území sídel, ovšem bez pevně stanovené hranice. VTL: vysokotlaký plynovod. Vyhláška č. 268/2009 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 500/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Význam městský: charakteristika určující územní platnost daného prvku v tomto případě odpovídající významu a potřebám města, mající význam pro město. Význam místní / lokální: charakteristika určující územní platnost daného prvku v tomto případě odpovídající významu a potřebám místa, mající význam pro dané místo (lokalitu). Význam nadměstský / nadmístní: charakteristika určující územní platnost daného prvku v tomto případě přesahující význam města, mající význam pro přilehlý region, kraj či vyšší geografickou nebo správní jednotku. Vzrostlá zeleň: skupina vzrostlých stromů. ZČÚ: Výkres základního členění území. Zeleň izolační: viz izolační zeleň. Zeleň vzrostlá: viz vzrostlá zeleň. ZŠ: základní škola. ZPF: zemědělský půdní fond. ZÚR KV: Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina A4

9 STAVBY VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ (tj. občanského vybavení veřejné infrastruktury) vzdělávání a výchova sociální služby zdravotnictví kultura církve veřejná správa ochrana obyvatelstva veřejná pohřebiště jesle; mateřské školy; střední školy; vysoké školy; základní umělecké školy; speciální školy; včetně ubytování, tělocvičen, bazénů, zahrad apod. azylové domy; domy na půl cesty; noclehárny; dětské domovy; vesničky SOS; domy s pečovatelskou službou; domovy důchodců; stacionáře (denní a týdenní) apod. ambulance; ordinace; zdravotnická záchranná služba; nemocnice; polikliniky; hospice; léčebny; rehabilitační ústavy; lékárny; ozdravovny; záchytné stanice apod. divadla; koncertní sály; muzea; galerie; kina; knihovny; archivy; botanické zahrady; pavilóny; hudební pavilóny; amfiteátry; hvězdárny a planetária; klubovny; rozhledny apod. sakrální stavby, profánní stavby včetně far, kláštery apod. radnice; soudy; úřady; pošty apod. stavby a zařízení složek integrovaného záchranného systému (policie, hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba); stavby a zařízení civilní ochrany (např. stálé úkryty, sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci) apod. hroby; hrobky; kolumbária; obřadní síně; krematoria apod. STAVBY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT (tj. občanského vybavení veřejné infrastruktury) stadiony, sportovní haly, tělocvičny, bazény, hřiště apod. STAVBY KOMERČNÍHO VYBAVENÍ administrativa lázeňství obchod banky; pojišťovny; podnikatelské inkubátory; stavby pro vedení podniků; sídla firem; budovy armádních štábů; budovy bezpečnostních složek apod. lázeňské pavilóny; léčebny; ozdravovny; lázeňské kolonády apod. stavby s prodejními plochami a jinými obchodními prostory charakteru služeb, např. samoobsluhy, nákupní střediska, obchodní domy, autosalóny apod. služby strategické služby nerušivé služby (potenciálně) rušivé služby centra sdílených služeb (Shared Services Centers, SSC); centra zákaznické podpory, high-tech opravárenská centra; centra outsourcingu podnikových procesů (Business Process Outsourcing, BPO); centra outsourcingu IT (Information Technology Outsourcing, ITO); centra outsourcingu podnikových procesů; technologická centra apod. služby cestovního ruchu; návrhářské a projekční služby; půjčovny; kadeřnictví; čistírny; malo-kovářství; malo-zámečnictví; malo-truhlářství apod. služby motoristům (např. autoservisy, půjčovny aut); čerpací stanice pohonných hmot; klempířství; velko-kovářství; velko-zámečnictví; velkotruhlářství apod. stravování ubytování věda a výzkum výstavnictví restaurace; motoresty; kavárny; cukrárny; vinárny; pivnice; bufety; jídelny apod. hotely; motely; hostely; ubytovny; penziony; internáty; koleje; kempy apod. laboratoře; planetária; hvězdárny; vědecká centra; výzkumné ústavy; skleníky apod. výstavní pavilóny; výstavní haly; veletržní stánky apod. Tab. A.01: Tabulka staveb občanského vybavení A5

10 Obrazovou přílohu kapitoly A Odůvodnění tvoří tyto obrázky: Obr. A.01: Schéma uličního prostoru A6

11 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

12 1. VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Územní plán řeší správní území města Třešti, které sestává z katastrálních území Třešť, Buková u Třešti, Čenkov u Třešti a Salavice. Součástí města jsou tedy, kromě vlastního sídla Třešti, i sídla Buková, Čenkov a Salavice. Dle údajů ČSÚ žilo k v Třešti obyvatel Postavení obce v systému osídlení Město Třešť je součástí správního obvodu ORP Jihlava. Postavení města v rámci regionu je ovlivněno jeho polohou v blízkosti krajského města Jihlavy (19 km), které je významným zdrojem pracovních příležitostí a nadmístní vybavenosti. Silniční tahy procházející křižující obec zajišťují dobrou vazbu jak v severojižním směru na Jihlavu a dálnici D1 (19 km), Telč (13 km) a Dačice (26 km), tak ve západovýchodním směru na Pelhřimov (30 km) a Třebíč (34 km). Sídla Třešť a Salavice jsou obsluhována železniční tratí č. 227 Kostelec u Jihlavy Slavonice, která umožňuje železniční spojení s Jihlavou, Telčí a Dačicemi. Z místních vazeb je nejdůležitější zejména vazba na Batelov a Stonařov, pro které je Třešť centrem nadmístní vybavenosti. Město Třešť je od roku 2002 členem Mikroregionu Třešťsko založeného Předmětem činnosti svazku je realizace strategie rozvoje Mikroregionu Třešťsko, trvale udržitelného rozvoje regionu svazku obcí a dalších aktivit v oblasti ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, rozvoje cestovního ruchu, rozvíjení kulturních a historických hodnot regionu, ochrany životního prostředí, propagace regionu a vytváření příznivých vnitřních a vnějších vztahů, schválených orgány svazku obcí (jinak i činnosti dle 50 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Svazek obcí může vyvíjet vlastní hospodářskou činnost. Členy tohoto svazku jsou kromě Třešti také obce Batelov, Hladov, Hodice, Jezdovice, Jihlávka, Kaliště, Klatovec, Nový Rychnov, Otín, Panenská Rozsíčka, Růžená, Řásná, Stonařov, Švábov a Třeštice Širší vztahy dopravní infrastruktury Územní plán vytváří územní podmínky pro fungování dopravní infrastruktury v rámci území městyse i v rámci jeho širších vazeb. Územní plán vytváří územní podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu, zvláště pro prostupnost území v návaznosti na volnou krajinu. Přes území Třešti prochází přes Čenkov, Třešť a Salavice dálková cyklotrasa č. 16 Slavonice Přibyslav. Územím Třešti vycházejí také regionální cyklotrasy č Třešť Pelhřimov, 5090 Třešť Rohozná, 5093 Třešť Šibeniční vrch, 5091 Telč Třešť, 5200 Nad Třešťskou myslivnou Aleje. Obsluha Třešti veřejnou hromadnou je zajištěna autobusovými zastávkami v Třešti (Třešť náměstí, Třešť pila, Třešť poliklinika, Třešť železniční přejezd), v Salavicích u železniční stanice, v Čenkově, na křižovatce u Bukové (cca 1 km od centra Bukové) a na křižovatce v Pouštích. Tyto zastávky jsou obsluhovány linkovými autobusy firem ICOM Transport a.s. a Radek Čech autobusová doprava s.r.o. Z Třešti vyjíždí linky do Jihlavy, Panských Dubenek, Opatova, Brtnice, Dlouhé Brtnice, Pavlova a Růžené, přes Třešť projíždí linky z Telče do Jihlavy, z Batelova do Jihlavy, z Jihlavy do Studené, z Jihlavy do Počátků a z Dačic do Pelhřimova na Humpolec a Prahu. Železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy Slavonice obsluhuje sídla Třešť (vlaková stanice Třešť a vlaková stanice Třešť město) a Salavice. Územím Třešti prochází dvě silnice II. třídy. Severojižní směr obsluhuje silnice II/406 (od silnice II/602 Třešť Telč Dačice Slavonice (Rakousko). Dle ZÚR KV je sledována přeložka této silnice západně od zastavěného území Třešti. Západovýchodním směrem vede přes Třešť silnice II/402 (Batelov Třešť Stonařov Víska k silnici II/405). Ze středu Třešti vychází dvě silnice III. třídy. Západním směrem silnice III/4065 (Třešť Čenkov Růžená) a východním směrem III/4066 (Třešť Stajiště Pavlov). Na silnici II/402 je napojeno sídlo Buková prostřednictvím silnice III/4021. Salavice jsou napojeny na silnici II/406 prostřednictvím silnic III/4061 a III/4062, které se sbíhají v Salavicích a dále pokračují jako III/4062 severovýchodním směrem přes Pístov až do Jihlavy Širší vztahy technické infrastruktury Vodní toky a plochy Řešené území je značně členité a patří do tří povodí. Hlavním tokem protékajícím Třeští a Salavicí je Třešťský potok ústící do řeky Jihlavy. Do něj ústí Bukovský potok, Valchovský potok s přítoky Lovětínský potok, Čenkovský (od Čenkova) a Sovův potok (od Pouští) a několik bezejmenných menších přítoků všech těchto toků. Na tocích jsou četné vodní plochy. Tyto toky jsou ve správě Povodí Moravy s.p. Kamenný potok (nad Salavicemi) je ve správě Lesů ČR, stejně jako Lovecký potok, který ve východní části Pouští patří do povodí Jihlavky. Malá část nezastavěného území západně od Bukové patří do povodí řeky Jihlavy. B2

13 Zásobování vodou Infrastruktura pro zásobování pitnou vodou je v sídlech stabilizovaná, všechna sídla mají vybudovaný veřejný vodovod včetně související infrastruktury (vodojemy, úpravny vody, čerpací stanice apod.), využívají pitnou vodu z místních zdrojů a pramenišť, vodovodní systém v Třešti je navíc doplňován vodou z dálkového vodovodního řadu Nová Říše-ÚV Jihlava Hosov, který prochází východní částí řešeného území. Odkanalizování Kanalizaci ukončenou v ČOV má pouze sídlo Třešť, ostatní sídla likvidují splaškové vody v žumpách na vyvážení nebo v septicích s přepadem do vodotečí a Územní plán pro tato sídla navrhuje systém odkanalizování, včetně nové čistírny odpadních vod v každém sídle. Zásobování elektrickou energií Územní plán vytváří územní podmínky pro zásobování obce elektřinou při respektování širších vazeb na okolí. Zásobování elektřinou je zajištěno z distribuční soustavy 22 kv, venkovních kmenových vedení VN 22kV č. VN87 a č. VN43, které obě vychází z rozvodny 22kV Telč. Dále se jsou v dlouhodobějším výhledu stanoveny koridory pro výstavbu nového venkovního vedení VVN 2 x 110 kv z rozvodny 110/22 kv Jihlava západ do rozvodny 110/22 kv Telč a koridor pro propojení návrhové rozvodny 110/22 kv Telč na vedení VVN 110kV Kosov Telč. Zásobování plynem Plynofikováno je pouze sídlo Třešť, a to pomocí odbočky VTL plynovodu Pavlov Jenštejn na jihu řešeného území Širší krajinné vztahy Geomorfologie krajiny a krajinný ráz Území Třeště se z hlediska geomorfologického řadí do Českomoravské vrchoviny, respektive do geomorfologického celku Křižanovská vrchovina. Třešť leží na břehu Třešťského potoka, jehož niva protíná město severojižním směrem, v nadmořské výšce 545 m.n.m. Nejvyšším bodem ve správním území je Velký Špičák ležící východně od města ve výšce 734 m.n.m., jehož součástí je rozsáhlé chráněné území bukového pralesa. Ochrana přírody V řešeném území se vyskytují dvě významné oblasti zvýšeného výskytu prvků ochrany přírody. Jedná se o oblast Velkého špičáku, kde se v řešeném území rozkládá Evropsky významná lokalita Velký Špičák a Národní přírodní rezervace Velký špičák a s řešeným územím zde sousedí Přírodní rezervace v Kluči. Druhou oblastí jsou Zadní Pouště, kde je vymezena Evropsky významná lokalita Rybníky v Pouštích a Přírodní rezervace Rybníky v Pouštích, vyskytuje se zde také větší množství chráněných stromů. Mimo tyto oblasti se v území nachází větší počet jednotlivých prvků ochrany přírody, jako je například Přírodní park Javořická vrchovina, který zasahuje do západní části řešeného území, dubová alej u Třeště či různé prvky chránící rybníky nacházející se v řešeném území (např. Přírodní park Bukovské rybníčky, výskyt zvláště chráněných živočichů v Jezdovickém rybníce apod.). Územní systém ekologické stability Nadregionální ÚSES je Třešti zastoupen částmi nadregionálního biocentra 55 Špičák ve východní části řešeného území a nadregionáoním biokoridorem 123, který z tohoto biocentra vychází jižním směrem a mimo řešené území jej propojuje s nadregionálním biocentrem 80 Pařezitý-Roštejn u hranic obcí Růžená, Třeštice a Doupě. Regionální ÚSES v třešti představuje regionální biokoridor 509 vycházející jihovýchodním směrem z nadregionálního biocentra Špičák. tento biokoridor pokračuje jihovýchodním směrem za hranici řešeného území až do regionálního biocentra Jestřebský les v obci Brtnička. Řešení ÚSES a vymezení jeho dílčích skladebných částí je vesměs plně provázáno s řešeními ÚSES v rámci platné ÚPD sousedních obcí a města Jihlavy (k.ú. Popice u Jihlavy). Zajištěná zatím není návaznost LBK 13 v k.ú. Spělov (městys Dolní Cerekev) - zde lze předpokládat vyřešení problému při zpracování nového ÚP Dolní Cerekev. B3

14 Obrazovou přílohu kapitoly B Odůvodnění tvoří tyto obrázky: Obr. B.01: Poloha Třešti v rámci České Republiky Obr. B.02: Širší vztahy geomorfologie B4

15 C. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

16 1. VÝCHODISKA VYHODNOCENÍ 1.1. Vazba na PÚR ČR Město Třešť není součástí žádných oblastí či os vymezených PÚR ČR 2008, proto z tohoto dokumentu pro město Třešť nevyplývají žádné konkrétní požadavky ani úkoly k řešení. Splnění obecných požadavků a priorit je popsáno v kapitole G. Odůvodnění Územního plánu Vazba na nadřazenou územně plánovací dokumentaci Dle ZÚR kraje Vysočina leží Třešť, respektive k.ú Třešť a k.ú. Salavice, v rozvojové ose OSk 2 (Jihlava Třešť Telč); největší rozvoj bydlení je tedy logicky směřován do samotné Třeště; zástavba Čenkova, Bukové a Salavic je Územním plánem stabilizována, respektive jejich zastavěné území je pouze dotvarováno; největší rozvoj z těchto třech vesnic je navržen v Salavicích, které leží v krajské ose Vazba na zadání Územní plán byl zpracován v souladu s požadavky uvedenými v Zadání Územního plánu Třešť Vymezení zastavěného území Na základě stavu území a podle 58 Stavebního zákona bylo k datu 1. ledna 2014 vymezeno zastavěné území. Dále na základě nadřazených dokumentací (ZÚR KV), územně analytických podkladů a dalších dokumentů a podkladů a v rámci řešení návrhu Územního plánu byly vymezeny zastavitelné plochy takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje města s ohledem na znalost území a možnosti, které dává Územní plán jakožto koncepční materiál. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 1. ledna Rozsah zastavěného území: ha Podrobněji viz bilanční tabulka (Tab. C.01) Plochy s nevhodnou strukturou zástavby nebo funkcí - přestavby Plochy přestavby jsou vymezeny za účelem intenzifikace využití pozemků v zastavěném území jedná se buď o nahrazení stávající nevhodné zástavby nebo nahrazení nevhodné funkce jiným využitím, či o využití větších celků dosud nezastavěných pozemků (typicky zahrad), jednotlivé proluky však nejsou jako plochy přestavby vymezeny. Jedná se tedy o podporu rozvoje města uvnitř jeho dnešních hranic, která následně může snižovat nároky na rozvoj města na zelené louce. Jako plochy přestavby jsou Územním plánem vytipovány a následně vymezeny brownfieldy - bývalé průmyslové areály při ulici Nádražní, opuštěné družstvo u Hlubokého rybníku, bývalá pila při silnici na Jihlavu, průmyslový areál při ulici Tovární, v ulici Partlicově pod hřbitovem, bývalá drůbežárna na severu Třešti a bývalé zemědělské družstvo v Salavicích (zatím co první tři zmiňované jsou vymezeny opět pro výrobní činnost, ostatní jsou určeny pro větší začlenění do obytné struktury města). C2

17 1.6. Významné proluky ve stabilizovaných plochách zastavěného území Ve stabilizovaných plochách zastavěného území města neexistují proluky, které by významně snižovaly nároky na vymezení zastavitelných ploch. typ plochy s rozdílným způsobem využití plochy stabilizované [ha] plochy zastavitelné [ha] plochy přestavby [ha] plochy změn v krajině [ha] celkem [ha] plochy smíšené obytné (SO) 133,7 28,3 14,3 0,0 176,4 plochy komerčních zařízení (OK) 9,8 0,6 1,0 0,0 11,4 plochy veřejného vybavení (OV) 16,6 0,9 0,5 0,0 18,0 plochy pro tělovýchovu a sport (OS) 8,3 3,9 2,4 0,0 14,6 plochy občanského vybavení specifických forem (OX) 0,0 0,0 0,0 101,4 101,4 plochy zeleně (z) 23,7 0,7 0,3 0,0 24,6 plochy veřejných prostranství (P) 107,1 5,6 3,0 6,5 122,1 plochy dopravní infrastruktury (D) 46,4 2,1 5,1 25,7 79,3 plochy technické infrastruktury (T) 4,0 2,5 2,0 0,0 8,5 plochy výroby a skladování (V) 28,6 2,8 13,6 0,0 45,0 plochy specifické (X) 9,6 0,0 0,0 0,0 9,6 plochy rodinné rekreace (RI) 24,1 3,1 0,0 0,0 27,1 plochy lesní (L) 2 131,4 0,0 0,0 0, ,4 plochy smíšené nezastavěného území (NS) 527,9 0,0 0,0 8,4 536,3 plochy zemědělské (NZ) 1 252,3 0,0 0,0 0, ,3 plochy vodní a vodohospodářské (W) 134,0 0,0 0,0 6,6 140,6 celkem 4 457,6 50,5 42,1 148, ,7 Tab. C01: Bilanční tabulka ploch C3

18 2. ODŮVODNĚNÍ ROZVOJE HLAVNÍCH FUNKCÍ 2.1. Bydlení Vzhledem k poměrně výhodné poloze města ve struktuře osídlení jihovýchodní Moravy v pásu sídel Jihlava Třešť Telč Dačice lze ve městě předpokládat poptávku především po bydlení v rodinných domech. Pro tento rozvoj je důležitá také existence kvalitního občanského vybavení (mateřská škola, základní škola, kulturní dům, tělocvična, sportovní areál, ordinace lékařů, pošta) a také technické infrastruktury (zejména odkanalizování sídla na ČOV a veřejný vodovod). Územní plán vymezuje pro rozvoj bydlení plochy smíšené obytné určené především pro pozemky rodinných domů. Výpočet pro stanovení potřebné výměry rozvojových lokalit pro tuto funkci (návrh počítá s nárůstem rozsahu zastavitelných ploch smíšených obytných o cca 21 % a při započítání ploch přestaveb s nárůstem rozsahu o cca 31 %; navrženo je celkem 42,6 ha rozvojových ploch) vychází z těchto východisek: rozvíjet bydlení především v jádrovém sídle samotné Třešti (zejména s ohledem na dobrou dostupnost kvalitního občanského vybavení); sídla Bukovou, Čenkov a Salavice již výrazně nerozšiřovat; dle ZÚR kraje Vysočina leží v rozvojové ose OSk 2 (Jihlava Třešť Telč) samotná Třešť a Salavice (nikoliv Čenkov a Buková); největší rozvoj bydlení je tedy logicky směřován do samotné Třeště; zástavba Čenkova, Bukové a Salavic je Územním plánem stabilizována, respektive jejich zastavěné území je pouze dotvarováno; největší rozvoj z těchto třech vesnic je navržen v Salavicích, které leží v krajské ose; od roku 2001 ubylo v městě 162 obyvatel, vzhledem k roku 1991 pak 177 obyvatel; rozvoj bydlení je ovlivněn současným trendem zvyšování kvality bydlení (snižování počtu osob na byt a zároveň zvyšování obytné plochy na obyvatele) dle dostupných statistických dat a srovnání v rámci EU (Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005) lze předpokládat, že bude dále docházet k postupné změně struktury a kvality bytového fondu; pokud použijeme pro srovnání průměr z rakouských a německých dat, ze dvou zemí nám kulturně i geograficky nejbližších, zjistíme, že můžeme i při zachování nezměněného počtu obyvatel důvodně očekávat nárůst počtu bytů (a tedy i potřebu rozvojových ploch pro jejich výstavbu); vzhledem k tendenci poklesu počtu obyvatel města v posledních letech a celkovému demografickému vývoji v ČR nelze v následujících cca 20 letech počítat s nárůstem počtu obyvatel; rozvoj bydlení je ovlivněn umístěním Třešti ve struktuře osídlení jihovýchodní Moravy v pásu Jihlava Třešť Telč Dačice a zejména blízkostí hospodářského centra kraje krajského města Jihlavy. ze srovnání statistických dat, které je uvedeno v následující tabulce, je patrné, že byty v Třešti mají v rámci ČR i ve srovnání s Německem průměrnou velikost (90,5 m²), tzv. obložnost (tj. počet osob na byt) je ve srovnání s průměry ČR a okolních zemí vyšší (2,85 osob/byt) a velikost bytů na osobu vykazuje v Třešti také menší hodnotu (31,1 m²/osobu); vzhledem těmto hodnotám lze předpokládat tendenci kvalitativních změn v bytovém fondu. průměrný počet v bytech celkem osob na byt (obložnost) průměrná plocha bytu [m2] průměrná obytná plocha bytu [m2] průměrná plocha bytu na osobu [m2] Německo 2,1 ** 89,9 ** 42,9 ** Rakousko 2,3 ** 98,5 ** 42,9 ** Česká republika 2,47 * 86,7 * 65,3 * 35,1 * Třešť 2,85 * 90,5 * 67,6 * 31,8 * Tab. C.02: Tabulka hodnot charakterizujících úroveň bytového fondu (* - Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Český statistický úřad, 2013; ** - Housing Statistics in the European Union 2010 /The Hague: Ministry of the Interior and Kingdom Relations/ 2010) Pokud budeme předpokládat, že počet obyvatel obce zůstane přibližně stejný (tedy osob), a budeme podle příkladu Německa počítat, že obložnost bytů se bude postupně zvyšovat na hodnotu 2,1 obyvatele/byt, vychází nám, že pro tyto obyvatele bude v celé obci potřeba bytů; to je nárůst o zhruba 544 bytů oproti současnému stavu (2 204 obydlených bytů). C4

19 Pokud budeme předpokládat, že na jeden nový byt bude potřeba průměrně m²) rozvojových ploch pro bydlení (bude se spíše jednat o stavbu rodinných domů), vychází nám potřeba vymezení rozvojových ploch pro bydlení v rozmezí 27,2 54, 4 ha. zároveň je třeba konstatovat, že pro zajištění dynamického rozvoje sídla v návrhovém období Územního plánu je vždy nutné vymezit větší množství rozvojových ploch než je reálná potřeba; tato skutečnost je dána tím, že při záměrech o využití navržených ploch může vždy dojít k problémům s jejich dostupností např. z důvodu vlastnických vztahů, problémům se zainvestováním atd.; pokud by tedy nebyly rozvojové plochy navrženy s dostatečnou rezervou, mohlo by se stát, že rozvoj města bude až do vyřešení situace (např. změnou Územního plánu) ochromen. Z hlediska územního plánování se další vývoj v oblasti bydlení bude ubírat dvěma základními způsoby: ve stabilizovaných plochách smíšených obytných bude probíhat kultivace stávající zástavby, tj. zkvalitňování bytového fondu formou rekonstrukcí a zahušťování stávající struktury zástavby tak, aby provoz města byl co nejšetrnější; budou zastavovány proluky a nezastavěné pozemky v bezprostřední návaznosti na již zastavěné; v rozvojových plochách smíšených obytných bude probíhat zástavba pravděpodobně převážně rodinnými domy Výroba a skladování Vzhledem k historickému vývoji a postavení ve struktuře osídlení jihozápadní Moravy se na území města poměrně výrazně zastoupeny výrobní areály, a to nejen zemědělského ale i průmyslového charakteru. Výrobní a skladovací plochy jsou rozloženy poměrně rovnoměrně na území samotné Třeště. Zemědělské areály se nacházejí při obvodu města a rovněž v okolních vesnicích Buková, Čenkov a Salavice. Územní plán vymezuje pro rozvoj podnikatelských aktivit plochy výroby a skladování určené především pro výrobní a skladovací areály s potřebným zázemím (administrativa, technická infrastruktura, apod.) a rovněž pro zemědělské využití. Návrh počítá s nárůstem rozsahu ploch výroby a skladování o cca 7 % oproti současnému stavu, poměr rozvojových ploch ku stabilizovaným je nicméně větší (16,4 : 28,6 ha = 57 %), protože všechny přestavbové plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny na stávajících nedostatečně využívaných výrobních areálech či jejich částech, které jsou proto navrženy k revitalizaci. Rozsah rozvojových lokalit pro tuto funkci vychází z těchto východisek: vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj různých velikostí a typů výrobních, skladovacích a zemědělských areálů; město (konkrétně sk.ú. Třešť a Salavice) se nachází dle ZÚR KV na rozvojové ose OSk 2 Jihlava Třešť Telč - (Dačice). Tím jsou pro územní plán dány předpoklady pro potvrzení vhodných stávajících a vymezení nových výrobních ploch ve městě Rekreace Rekreace nabývá různých podob. Územní plán vymezuje jak plochy individuální rekreace (pro zahrádkaření), tak plochy veřejné zeleně (parky) a pro tělovýchovu a sport. Individuální rekreace je významným prvkem rekreace zejména v sídlech (zejména ve městech) Tvoří významnou složku ve struktuře zástavby sídla, tj. přechod sídla a krajiny a tvoří rovněž nezanedbatelnou plochu zeleně. V mnoha případech se také jedná o potenciálně rozvojové obytné území, které je využito pro rozšiřování zástavby rodinnými domy. V nemnoha případech jsou však takové plochy zatěžovány výstavbou objektů srovnatelných s rodinnými domy bez patřičného napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Proto je omezení velikosti objektů (které je de facto prostorovým regulativem na úrovni stanovení charakteru zástavby) nezbytnou součástí podmínek využití ploch rodinné (individuální) rekreace. Územní plán vymezuje většinu stávající pozemků zahrádkových či chatových osad jako stabilizované plochy rodinné rekreace. Výjimku tvoří zejména lokalita na východním břehu Váňovského rybníka, jejíž zástavba má v současné době již charakter ulice rodinných domů. Proto byla tato oblast vymezena jako plochy smíšené obytné. Jako stabilizované plochy jsou rovněž vymezeny chatové osady na Velkém Špičáku, které se tak mohou rozvíjet pouze v rámci jejich zastavěného území. Jako zastavitelné plochy rodinné rekreace byly vymezeny tato území: Nad hřbitovem při křížové cestě na Šibeniční vrch. Území je do značné míry zastavěno drobnými objekty zahradního charakteru. Územní plán tak jasně vymezuje severní hranici zástavby na svahu Šibeničního vrchu. U batelovské spojky v nivě Třešťského potoka u čistírny odpadních vod. Území je doplňkem již existující zahrádkářské osady mezi její severní hranicí a koridorem pro plánovanou batelovskou spojku. Zeleň je jednou ze základních urbanistických složek v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením ploch zeleně (Z), jejichž podmínky obecně umožňují využití ve prospěch veřejně zeleně a parků, a rovněž vymezením tzv. tras C5

20 stromořadí, které vymezují prostory v sídle i krajině pro výsadbu stromořadí, alejí a remízů. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování systému sídelní zeleně. Hlavním účelem navrženého systému sídelní zeleně je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro odpočinek a relaxaci obyvatel, případně i návštěvníků obce, zaručení dobrých klimatických podmínek obce a estetické působení zeleně v obraze obce. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy zeleně (Z): U Vodojemu (rozvojová plocha 1554-Z na západě Třešti, západně od ulice U Vodojemu) pro zajištění veřejně přístupné zeleně a každodenní rekreace ve stejnojmenné rozvojové lokalitě navržené pro nízkopodlažní obytnou zástavbu. Sport a rekreace jsou jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch pro tělovýchovu a sport (OS) a ploch občanského vybavení specifických forem (OX). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro sport a tělovýchovu, případně rekreaci obyvatel. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Jako stabilizované plochy pro tělovýchovu a sport byly vymezeny pozemky stávajících významných sportovních zařízení, které zaručují dostatečnou obsluhu řešeného území tělovýchovnými nebo sportovními zařízeními. Ostatní stávající sportoviště (méně důležitá pro základní obsluhu území) jsou zahrnuta do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou však stále přípustná. Jako zastavitelné plochy byly vymezeny tato území: U batelovské spojky (rozvojová plocha 1131-OS při ulici Dr. Richtra) plocha určená pro zázemí případného rekreačně přírodního území v nivě Třešťského potoka (např. zázemí tzv. akademie golfu nebo jezdectví); Rozšíření sportovního areálu (rozvojová plocha 1301-OS u stávajícího areálu střední školy při ulici Josefa Hory) plocha je určená pro případné rozšíření sportovního areálu; využívá prostoru mezi stávajícím areálem a zamýšleným silničním obchvatem města Veřejné vybavení Veřejné vybavení (dle Stavebního zákona občanské vybavení veřejné infrastruktury) je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejného vybavení (OV) pro stavby a zařízení užívané ve prospěch zejména vzdělávání a výchovy, veřejné správy, bezpečnosti obyvatel, sociálních služeb, kultury apod. Jako stabilizované plochy veřejného vybavení vymezuje Územní plán většinu ze shora jmenovaných zařízení veřejné infrastruktury. Tím je zaručena ochrana a rozvoj těchto zařízení ve prospěch veřejného vybavení. Výjimku tvoří drobné stavby (např. kaple v Salavicích), zařízení v souvislé obytné zástavbě (např. Sokolský dům na nám Svobody) nebo zařízení s doplňkovou funkcí (např. muzeum modelů v budově vlakového nádraží), které jsou z důvodu malého rozměru a zvolené metodiky zpracování Územního plánu agregovány do jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Specifickým případem jsou zařízení pro obranu státu (Střelnice Policie ČR v Salavicích a areál policejní školy Ministerstva vnitra při silnici do Pavlova), které jsou vymezeny jako plochy specifické (X). Územní plán vymezuje tyto zastavitelné plochy veřejného vybavení (OV): Rozšíření hřbitova (rozvojová plocha 1097-OV na východě Třešti, jižně od stávajícího areálu hřbitova) pro zajištění pozemků k případnému rozšíření hřbitova. 3. ZÁVĚR Územní plán zajišťuje městu Třešti možnosti rozvoje kvalitních obytných částí s odpovídající veřejnou infrastrukturou (včetně možností rekreace) v dobré docházkové vzdálenosti. Neméně důležité je také zajištění prostoru pro rozvoj výrobních a komerčních aktivit podporujících zaměstnanost. Vzhledem k současnému stavu a možnostem rozvoje města ve vazbě na demografický vývoj a nárůst obyvatel, je navržený rozvoj úměrný potenciálu města a jeho současným i případným budoucím potřebám. C6