Emoční vztah k otci a partnerské vztahy dcer: pojetí závazku v období vynořující se dospělosti.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Emoční vztah k otci a partnerské vztahy dcer: pojetí závazku v období vynořující se dospělosti."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie Diplomová práce obor psychologie Emoční vztah k otci a partnerské vztahy dcer: pojetí závazku v období vynořující se dospělosti. Vypracovala: Jitka Chalupská Vedoucí práce: Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem použila jen citovaných zdrojů. V Třebíči dne 12. května

3 Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Lence Lacinové, Ph.D. za povzbudivý a trpělivý přístup, se kterým vedla moji bakalářskou práci, za její cenné rady a podnětné připomínky. Poděkování rovněž věnuji respondentkám, které se zúčastnily mého výzkumu. 2

4 OBSAH 1 ÚVOD Struktura práce TEORETICKÁ ČÁST Výzvy psychoanalýzy, hlubinných a dynamicky orientovaných směrů Citová vazba v blízkých vztazích Teorie citové vazby behaviorální projevy nebo mentální reprezentace? Citová vazba v romantických vztazích Transformace citové vazby Blízké vztahy v kontextu identity Eric H. Erikson James E. Marcia Kritika modelů vývoje egoidentity: genderové rozdíly Shrnutí a východiska pro výzkumnou část EMPIRICKÁ ČÁST Zaměření a cíle výzkumu Metoda výběru výzkumného souboru a popis vzorku Metoda sběru dat Způsob zpracování dat Výsledky Kategorie popisné Kategorie citové potřeby Kategorie vztahovost Interpretace a diskuse výsledků ZÁVĚR Seznam zdrojů

5 1 ÚVOD Jaký jsou vzájemné vlivy emočního vztahu s otcem a partnerských vztahů dcer? Téma, které přetrvává v mýtech, je diskutováno v laických kruzích s intelektuálním nádechem psychoanalýzy (ovšem ne již jejích revizí), ale je často i tématem samotných dívek a žen od dětství až do dospělosti. Jaké jsou ale naše faktické znalosti o tom, jak vztahy otců a dcer vypadají? Čím jsou charakteristické a jaký mohou mít vliv ještě v dospělém životě ženy? V psychologii se ovšem nemůžeme omezit na tvrdá data, jakýsi předprogramovaný řád toho, jak by měl po celý život vztah otce a dcery vypadat, jaké úkoly jsou předepsány pro jeho jednotlivé vývojové etapy. Vývoj jedince je ovlivňován řadou vzájemných interakcí, které nelze vždy jednoduše analyzovat a považovat za dané. Na úvod je třeba seznámit se s konkrétním kulturně-sociálním prostředním, ve které se zkoumané vztahy odehrávají. I adolescent si tyto kulturní souvislosti začíná uvědomovat, a proto jsou obzvláště důležité i pro samotné studium adolescence. Macek (1999) podotýká, že téma orientace v širším životním prostoru je pro adolescenta novou možností, ale zároveň zdrojem konfliktů při objevování kritérií pro fungování ve společnosti, neboť se ocitá v jakémsi silovém poli mezi dětstvím a dospělostí. Podívejme se tedy nyní na to, jaká východiska naše kultura dospívající ženě nabízí ve vztahu k otci. Následující úvahy strukturuji dle teorie U. Bronfenbrennera, jejímž základem je ekologický systém, který zahrnuje biologickou a sociální interakci ve čtyřech sférách (Macek, 1999). Začneme-li ze širšího společenského kontextu tzv. makrosystému, jistě by naší pozornosti neměla ujít feministická vlna (viz Barša, 2002) stejně jako problematika rozvodů a matek samoživitelek charakteristické součásti fenoménu chybějícího otce. Co ovšem takový emočně a někdy i fyzicky vzdálený otec znamená subjektivně pro postiženou dceru? Pravděpodobně se více dočteme z beletrie než z odborné literatury od řeckých bájí (Antigona, Médea), přes klasické pohádky (Popelka, Sůl nad zlato) po novodobé příběhy (Stepfordské paničky, Výchova dívek v Čechách, Ally McBeal). Jak konstatuje italský jungiánský psychoanalytik Zoja (2005) ve své monografii Soumrak otců, antropologická analýza, kulturní dějiny i současná psychoanalytická praxe vypovídají o jediném: otec se vytrácí z rodiny a ze společnosti. Dřívější silný archetyp otce je dnes nahrazován úlohou spolu-rodiče (co-parent), což v ideálním případě znamená rovnou spolupráci na rodičovských pozicích, v praxi však angažovanost otců zůstává velmi malá (Lamb, 1997; cit dle Zoja, 2005). Naše kultura již nectí mravní symboly otce - patera, v konzumní společnosti je očekáváno spíše naplnění primárních, v podstatě mateřských - živitelských potřeb, z otce se 4

6 stává pečovatel - živitel. Dle autora je však třeba mít na vědomí, že role otce není tak přirozená jako role matky, otcovství je třeba se naučit a předpokladem pro tento proces je vůle, prvotní rozhodnutí ritualizovaná adopce vlastních dětí a následně další množství umělých rituálů, vyznačujících vývojové kroky ve vztahu s dítětem počínajícím jeho relativně jednoduchým biologickým přispěním. Jestliže je potřeba mužů takto strukturovat vlastní roli omezena na pouhý požadavek zaujetí pozice samce a následně sponzora, lze předpokládat, že otcovství subjektivně může pozbývat smyslu a otec i když přítomný se vytrácí (Zoja, 2005). Mluvím-li o ztrátě smyslu, nezpochybňuji tak význam otce v životě jeho dětí, ale vyjadřuji tím spíše porozumění současnému stavu frustrace na straně samotných otců z rozpadu patriarchálního uspořádání. V této práci si tedy rovněž kladu za cíl posloužit jako připomenutí otcům jejich význačné role a povzbuzení pro citlivý a kreativní přístup nejen k jejich synům (který by Zoja předpokládal jako instinktivnější), ale i dcerám. Jestliže mluví Zoja o regresi společnosti na jakýsi primární, mateřský, živitelský stupeň, můžeme jeho argumentaci považovat za maskulinistickou. Domnívám se však, že smyslem této ani Zojovi práce není hodnotit, pouze poukázat na významné fenomény ovlivňující formování identity v naší době. Doklady o tom, že jsou například i intimita a sexualita v médiích prezentovány méně v souvislosti s morálkou, více s požitkem, uspokojením touhy, atraktivitou, dobýváním a rekreací podává v interkulturní studii adolescentů Larson a kol. (2002). Guy Corneau (2000) chápe současnou krizi vymezování rodičovských rolí a partnerství optimističtěji. Ačkoli je pro něj destabilizace patriarchátu rovněž významnou proměnnou zasahující do dynamiky vztahů mezi mužem a ženou, otcem a dcerou, shrnuje, že patriarchát byl neudržitelný pro svoje prosazování abstraktního mužského elementu a nedoceňování ženského citu. Dnes se nám nabízí možnost dosáhnout životaschopnějších vztahů zakládajících se na vzájemnosti a důvěrnosti. Je pro tento cíl třeba zorientovat se i v pojmech utváření já, sebeúcty. Dokud nenalezneme rovnováhu mezi pohyby k sobě - láskou a od sebe - identitou, mohou být naše životy ovlivňovány pouze stereotypy. Jako v současnosti nejproblematičtější shledává Corneau dle své analytické praxe stereotyp ženy, která miluje příliš a muže, který má strach z lásky (Corneau, 2000). Zde si již dokážeme představit, jako mohou být dokonce tyto makrosystémové okolnosti významné pro výzkum tak intimních oblastí jako je vztah s rodiči a partnery. Bronfenbrenner ne nadarmo upozorňuje, že jejich vliv se při psychologickém zkoumání často přehlíží (Bronfenbrenner cit. dle Macek, 1999). 5

7 Exosystémy zasahují do života v podobě užších, konkrétnějších celků, než jsou například ideologie a politická uspořádání makrosystému, ale jsou institucionalizované a tak je jejich ovlivnění rovněž méně dosažitelné. Pod významnými exosystémy si rámci zvoleného tématu můžeme představit např. konkrétní socioekonomické zázemí. Jde v podstatě o možnosti, které se dítěti zdají pevné a nezměnitelné, v pozdějším věku člověk vstupuje do této sféry a může ji nejen ovlivňovat, ale také lépe chápat vliv těchto exosystému na vlastní vývoj. Pro dívku se v této etapě může stát tématem, například proč jí rodiče zvolili právě internátní školu na místo gymnázia v rodném městě, zda měla možnost dozvědět se více o občanských iniciativách pro rovná práva žen apod. Poznatky z Larsonovy studie (2002), které je možno zařadit do problematiky exosystému, hovoří o celkově větším vlivu komunitních norem na vztahy dospívajících, zatímco rodičovské normy se shodně se Zojovým (2005) pozorováním ubývají na důslednosti. Rovněž se potvrzuje narůstající význam rodičovského vlivu více v emoční sféře, finančních investicích a v míře uplatňování kontroly. Společenské normy a zákonitosti mladí lidé prozkoumávají způsobem pokus omyl, což jim umožňuje vyvíjet pouze povrchní seberegulační mechanismy, tzv. easy-task. Tento rozpor ve větší potřebě samostatnosti v exosystému a menší rodičovské výuce k jakési disciplíně má tedy nahradit rodičovská emoční podpora projevující se jedincovou sebevědomou individualitou (Larson a kol, 2002). V mezosystémech se pohybujeme již na osobnější úrovni, a proto se naše vnímání zaměřuje především na vztahy v rámci této sféry (Macek, 1999). Jednotlivé části mezosystému se mění a problémem se pak může stát neudržení harmonie mezi nimi (Muuss cit. dle Macek 1999). Důsledkem takovéto nerovnováhy například mezi rodinou a školou, partou může být rizikové chování mladých lidí. V konkrétním případě se můžeme zamyslet například jaký zájem jevil otec o aktivity svojí dcery. Právě zde pro nás mohou být zajímavým tématem další objevy z Larsonovy studie např. narůstající problém informovanosti rodičů a mezigenerační rozdíly (Larson a kol, 2002). Východiskem má být opět emoční podpora rodiče a komunikace o hlubších souvislostech mezi jednotlivými mikrosystémy. Mikrosystémy jsou nejmenšími jednotkami Bronfenbrennerova ekologického modelu a zahrnují nejbližší vztahy s konkrétními osobami. Mikrosystémy se v adolescenci a mladé dospělosti stávají nejvýznamnějším tématem (Macek, 1999), a proto jim i v mojí práci bude věnována největší pozornost. Obecně se výzkumy adolescence a mladé dospělosti nejčastěji zabývají mikrosystémy rodiny, přátel a romantických vztahů a jejich vzájemných souvislostí. 6

8 1.2 Struktura práce V této práci se zaměřuji na emoční vazbu dívek s otcem a partnerské vztahy žen v kontextu vynořující se dospělosti připomenu tedy tradiční roli hlubinných směrů v tomto tématu a následně využiji jednu ze současných nejvlivnějších teorií a to teorii citové vazby. Přitom se kriticky zaměřím na její základní pojmy a na poznatky o vlivu otce v emočním vývoji dcer. Podrobněji rozeberu další vlivy, které se mohou podílet na změně jistoty citové vazby, která je pro mne klíčovým tématem zvláště v problematice hledání vlastní identity a vyrovnávání se s minulostí. V další části se pak zaměřím na identitu a její vývoj z hlediska nejvýznamnějších teorií, které rovněž podrobím kritickému náhledu a pokusím se je zkonfrontovat s novějšími poznatky. Mým cílem v teoretické části je bližší a možná méně obvyklý pohled na blízké vztahy, jejich transformaci a pochopení jejich významu pro dívky v období vynořující se dospělosti, kdy jsou jejich představy a dosavadní zkušenosti integrovány do počátečních struktur dospělé identity. Ve výzkumné části definuji cíl výzkumu, kterým je popsat a analyzovat, jaký význam je přisuzován objevování identity a přijímání závazku ve vztazích s otcem a v partnerství u žen v období vynořující se dospělosti. Vzhledem k cíli výzkumu volím kvalitativní výzkumný design. Jádrem studie jsou tři kategorie a jejich subkategorie získané z polostrukturovaných rozhovorů kódováním podle metody zakotvené teorie. Jednotlivé podkategorie demonstruji v chronologických souvislostech u každé z 10 respondentek. Na závěr shrnuji odpovědi na výzkumné otázky a diskutuji možná omezení provedeného výzkumu. 7

9 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Výzvy psychoanalýzy, hlubinných a dynamicky orientovaných směrů V této části bych chtěla nastínit, jaké zdroje poskytli pro zkoumání blízkých vztahů mužů a žen zakladatelé hlubinné psychologie. Vztah dcery a otce a jeho vliv na partnerské vztahy je zde popsán ve velmi abstraktní rovině základních dynamismů, přesto myslím, že nám může nabídnout základní rámec pro uvedení do tématu na úrovni jedince a jeho vývoje. Průkopníkem zkoumání normativních vlivů na psychický vývoj dítěte byl Sigmund Freud. Role otce se v jeho teorii nejvýznamněji projevuje v latentním stádiu dětské sexuality. Internalizace otcovské autority a potažmo společenských zásad má chlapci přinést vyvázaní se z oidipovského komplexu, který spočívá v konfliktu narcistního zájmu o genitálie a libidózního obsazení rodičovských objektů (Freud, 1999). Vyřešením, tedy zničením oidipovského komplexu se u chlapce vyvine nadjá neboli svědomí a tím volí dráhu aktivního mužského přístupu k matce - ženě. Jak je ovšem Oidipovský komplex řešen u dívek? Freud (1999) přiznává, že situace se zde stává daleko nejasnější a mezerovitější. Objektem komplexu je u děvčete rovněž matka a Freud uvádí podobnost s vývojem chlapce i v kastrační hrozbě. Na rozdíl od něj, dívka již tento svůj boj však prohrála, a tak jí již nezbývá, než své nedostatky přijmout a pasivně očekávat naplnění přání mít penis a mít dítě zůstávají uchována silně obsazena v nevědomí a pomáhají připravit ženský charakter na jeho pozdější pohlavní roli (Freud, 1999, s. 319). Její kastrační úzkost se později projeví ve strachu, že přijde ne již o objekt tedy penis, ale o lásku otce - muže (cit. Freud dle Barša, 2002). Freudovo neporozumění a odkázání ženy k takovéto podřízené roli nenechalo pochopitelně klidným feministické hnutí. Freud byl posuzován jako mysogynik a psychoanalytická teorie byla revidována (viz Chodorow, 1979). Pasivní ženská identita v jejich chápání není odvozena přímo z pohlavní organizace, ale je udržována patriarchální společností a mužovou snahou chránit se před ženskou aktivitou. Nancy Chodorowová navíc přezkoumala oidipovskou fázi a zjistila, že identita ženy nemusí být vůbec tak ambivalentní, jak vyvozoval Freud, když odmítl ženinu možnost identifikace s matkou z důvodu její vlastní slabosti a nedostačivosti. Naopak v konceptu Chodorowové (1979) shodně s kleiniánskou psychologií může být dívka citově stabilnější díky tomu, že se nemusí od matky odtrhnout, stačí, když zahrne otce mezi primární osoby tento vztah nazývá triangilitou, což znamená obecný heterosexuální vztah k mužům oproti chlapcově exkluzivní a znegované pozici v heterosexuálním vztahu k ženám. Teorie objektních vztahů zde není již otázkou separace, ale spíše udržování vztahů a rozvíjení nových. 8

10 Verena Kastová (2004) nám nabízí příspěvek k otcovskému komplexu u adolescentních mužů z pohledu psychoanalytika Blose. Zde znovu nacházíme potvrzení potřeby otcovské podpory k progresivní životní tendenci v případě opakovaného freudovského problému pohlcující matky v adolescenci. Dále postuluje, že tato podpora je impulzem pro v tomto období zásadní oddělení od otce a vymanění se ze synáčkovství. Já dodávám, že takové podpory by se mělo dostávat i dcerám, když se v dospívání znovu objeví nejasnosti v jejich sexualitě a identitě. Bohužel ne všichni otcové se cítí kompetentní v zasahování do ženských témat, odmítají reflektovat vlastní pocity k dospívání dcery, a tak ji mohou ponechat zmatenou v odvozování vlastní hodnoty a pasivní vzhledem k vlastnímu vývoji (Wright, 1998). Shrneme-li tyto poznatky, můžeme říci, že žena může mít podle psychoanalýzy vyplývající dva různé osudy. Freud spíše předpokládá ženinu závislost a pasivní přístup víme ale, že do jeho teorie značně zasáhl duch doby a také tehdejší výchovné postupy (např. strašení dětí kastrací). Na druhé straně feministická myšlenka staví spíše na sociální konstrukci genderových identit. Změny v přístupu k pohlavnímu vývoji žen nabízejí v současnosti možnost vytvářet fluidní a propustné hranice vztahů. Faktem však zůstává, že vztah s otcem a celkové klima rodiny a širší společnosti může ovlivnit sexuální a psychologický vývoj dívky směrem k pasivitě, existuje však i široké spektrum jednání, kde žena může najít osobní autonomii, postavit se úzkostem a sebevědomě explorovat. Možnosti jsou zřejmé separace nebo udržení a rozvíjení vztahu, aktivita nebo pasivita, autonomie a zakotvenost v internalizovaných normách nebo úzkost z nenaplnění až hysterie. Podle L. Zoji (2005) můžeme označit freudiánskou resp. neofreudiánskou psychologii za zkoumající primární fázi lidského vývoje - dyadické vztahy, převážně tělesné a symbiotické. Možnosti identifikace a individuálního fantazijního zpracovávání tématu ženství a mužství, tedy sekundární socializační a kulturní sféry rozpracovává dále C. G. Jung, zakladatel analytické psychologie v koncepci archetypů anima a animy. Ty jsou v našem tématu přínosné především proto, že zde můžeme zkoumat reprezentace vztahů s otcem a mužským pokolením u dospělých jedinců. V současnosti jsou právě autoři navazující na Junga a jeho analytický směr jedněmi z nejpopulárnějších přispěvatelů na téma rodičovských komplexů a jejich vliv na pozdější partnerský život ( blíže Corneau, 2000; Kast, 2004; i systemicky zaměřený Willi, 2006). Jak již bylo naznačeno, Jung sice z Freuda vycházel, ale v podstatě odmítl jádrovost oidipovského komplexu a celkově materialistický pohled na lidskou osobnost, která je dle psychoanalýzy spíše reaktivním celkem. Jung obohacuje studium lidské psýché o fantazijní a 9

11 aspirační složku, i když sexuální pud je pro něj rovněž hybnou silou - ovšem s regresivním a neurotickým potenciálem. (Kerr, 1999) To, co tedy člověka posouvá ve vývoji, není pouhá fyzická predispozice, ale spíše zkušenost s ní, obohacená o pochopení v kontextu kolektivního nevědomí. Toto pochopení se rozvíjí v procesu individuace, kdy se propracováváme k vlastnímu nevědomí. Postavy animy a anima jsou archetypy psychické struktury, které se v nás začínají klubat v době, kdy se oddělujeme od rodičů a začínáme vést samostatný duševní život (Corneau, 2000). Jsou to naše fascinující, sladké polovičky, naše skutečné součásti promítnuté na plátno fantazie, kde se zobrazují v podobě našeho ideálního partnera. Několikeré zkušenosti nás však povedou k odhalení toho, že nemůžeme očekávat naplnění tohoto ideálu někým jiným, než sami sebou. Tuto dynamiku popisuje J. Willi (2006) v knize Psychologie lásky v kapitole nazvané Ambivalence mezi přitažlivostí a strachem z druhého pohlaví. Anima je ženství v nevědomí muže. Vyvíjí se ve styku s matkou a zkušeností s jinými blízkými ženami, ale také ve vztahu k ženským postavám ve snech, fantaziích, mýtech a pohádkách. Animus je analogický v nevědomí ženy. Promítnutí oněch vzorů na milovanou osobu je v počátku naplňující proto, že oba partneři chtějí rozvíjet tyto svoje části a vzájemně se doplňují. V další fázi však zažíváme frustraci z uvíznutí v těchto protikladech, které může vyvrcholit až v mocenský boj vlastních představ o nezávislost. Zde se opět setkáváme se stereotypem muže, který se vyhýbá emocím ženy a ženu, která se pokouší přivábit unikajícího muže. Východiskem je podle Junga (Jung 1967; cit. dle Willi, 2006) cesta zpět do vlastní Animě/Animovi a rozvoj tohoto potenciálu ve vlastní psýché, Willi sám (2006) nabízí praktickou možnost obnovení důvěrnosti ve vztahu s pokusem nedémonizovat a ocenit osobní kvality partnera opačného pohlaví. Již proces integrace představ by nám postačil k rozsáhlé studii. Ve skutečnosti jsou však vztahy mezi reálnými partnery ještě složitější. Přidávají se totiž rodičovské komplexy, jež subjektivně zvýznamňují jednu část psychické struktury a tím ji činí specifickou. Souhrnně vyjádřeno archetyp je predispozice, která se oživuje, polidšťuje a zosobňuje v závislosti na konkrétní zkušenosti. Avšak komplex 1, který se tvoří v reakci na osobní prožitky, aktivuje jen určitou část archetypového pole (Corneau, 2000). Rodičovské 1 Komplex je nevědomý a do značné míry osamostatněný soubor představ a tendencí. Může blokovat přirozený běh duševního života a může se projevovat až jako druhé já, které stojí v protikladu k vědomému já. Je-li silně afektivně nabitý, může dokonce převládnout v usměrňování psychické činnosti. Z hlediska já jsou čtyři možné vztahy ke komplexu: naprostá neznalost jeho existence, identifikace, projekce a konfrontace. Pouze konfrontace může vést k plodnému vyrovnání se s komplexem a k jeho rozřešení. (http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=15931). Staženo dne

12 komplexy se vytvářejí na základě zkušeností s postavami matky a otce a všech zážitků, které si s těmito postavami asociujeme. Rodičovské komplexy mohou být jako jiné komplexy jak negativní tak pozitivní. Pozitivními chápeme ty, které podpoří prosazení vlastního já a dodají dostatečnou sebedůvěru pro objevování a harmonický seberozvoj. I negativní komplexy a traumata mohou být v našem životě pozitivními hybnými silami. Předpokladem však je navázat s nimi vědomý vztah a stáhnout projekce, které provádíme a skrze které se dostávají mimo naši kontrolu (Corneau, 2000). Závažnějším tématem je však vliv dlouhodobě působících rodičovských komplexů na naši sebeúctu, která je základem našich vztahů na bazální rovině. Vědomí vlastní hodnoty je v životě jedince základním orientačním prostředkem. Pokud jsme v rodině nedostávali dostatek lásky, naše sebehodnocení je narušeno, což vede nakonec k obtížím s rozpoznáváním toho, co je pro nás v životě důležité (Corneau, 2000). Tuto skutečnost však nelze zjednodušovat na problém nedostatku lásky, ať už proto, že lásku je těžké definovat, tak i proto, že zřejmě jen láska pro reálný život nestačí. Ano, láska nám může dát pocit všemocnosti a ten je podle předpokladů Corneau i základním pocitem v raném dětství. Hodnota, kterou si přisuzujeme, je však v reálném životě závislá na vztazích, a proto je otázka komplexnějšího rázu. Jak mohou rodiče ovlivnit naše zvládání tohoto věčně relativního pocitu? 11

13 2.2 Citová vazba v blízkých vztazích Když John Bowlby v šedesátých letech začal pracovat na teorii citové vazby, bylo cílem odpovědět na předpoklady položené psychoanalýzou. Obohacena o etologii, evoluční teorii a kognitivní psychologii, vyvinula se z Freudovy myšlenky přirozenosti a důležitosti raných vztahů nová velká teorie, která vysvětluje vývoj emocionality a na jejímž základě lze predikovat lidské chování a napříč věkem a kulturou (Waters, Cummings, 2000). Bowlby uvedl citovou vazbu (attachment) v opozici k Freudově představě závislého dítěte a nutnosti redukce pudů jako nástroj kompetečně motivovaného dítěte pro využití pečující osoby jako bezpečného zázemí (secure-base), od kterého může explorovat a v případě potřeby použít jako přístav bezpečí a komfortu. Tato bezpečné zázemí je v teorii citové vazby odrazištěm pro další blízké vztahy (Ainsworth 1969; cit. dle Waters, Cummings, 2000). Podle Bowlbyho má totiž organizace citové vazby tendenci zůstat stabilní a intimní pouto s rodiči zůstává zachováno až do dospělosti (Bowlby, 1969; cit. dle Macek, Štefánková, 2006). Termín bezpečného zázemí však není jediným kritériem vztahů a pokud bychom se s teorií podrobně seznámili, zjistíme rovněž, že zde existují další navazující koncepty, ze kterých vyplývá možnost změny v organizaci citové vazby. Představme si zde některé důležité pojmy, omezení teorie a příbuzné koncepty, na jejichž základě hodlám dále rozvíjet úvahu o přenosu konceptu citové vazby do partnerských vztahů. Vzhledem ke konceptu identity, na který navážu v dalších kapitolách považuji za nejzásadnější pojmy exploraci, cílesměrný vztah a změnu citové vazby Teorie citové vazby behaviorální projevy nebo mentální reprezentace? Teorie Bowlbyho a Ainsworthové klade důraz na empirické zkoumání, zaměřuje se na behaviorální projevy kontrolních systémů citové vazby tzv. vazbové chování (attachment behavior), které se projevuje v interakci s vazbovou osobou a jeho smyslem je zabezpečení blízkosti primární osoby v zátěžové situaci (Macek, Štefánková, 2006). Jedním aspektem teorie je tedy podrobný popis fungování citové vazby jako ochranné strategie dítěte, které je biologicky, instinktivně řízeno, má svá jasná pravidla - vazbové vztahy. Na základě těchto pravidel je teorie citové vazby teorií diagnostickou, tedy hodnotící dělí vazby na zdravé a nezdravé, nebo jisté a nejisté-problematické, attachment - detachment 2 (Hazan, Shaver, 1987). Ve vývoji citové vazby jsou podle pozorování ve Strange Situation Test (Ainsworth, Witting, 2 Pojem dettachment používá Bowlby ve významu 1. jako třetí fázi reakce dítěte na násilnou separaci (Kulísek, 2000), 2. jako projevy vyhýbavé citové vazby oproti úzkostné, jejíž projevy jsou spíše rezistentní (Hazan, Shaver, 1987) 12

14 1969; cit dle Kulísek, 2000) definovány tři resp. čtyři typy vazeb s pečující osobou 3. Dále jsou definovány fáze vývoje citové vazby, která má vyústit v cílesměrný vztah (goal-corrrected parntership), kdy se dítě postupně zbaví naprosté závislosti na pečující osobě, začne projevovat empatii a postupně z něj stává autonomní jedinec. Tento proces je ovšem zdlouhavý, dalo by se říci, že pokračuje až k prahu dospělosti, kdy jsou již vztahy více symetrické a reciproční. Jeho podmínkou je utvoření základní identity kolem 4 let věku, kdy by měl být vztah dítěte a rodiče již natolik pevným bezpečným zázemím, aby umožňoval explorovat (Kulísek, 2000). Pro období adolescence byla v dřívějších modelech zdůrazňována důležitost detachmentu jakožto významné fáze ve vztahu rodič-dítě. V novějších poznatcích se však prosazuje spíše potřeba pokračování blízké citové vazby s rodiči, zatímco se snižuje intenzita interakcí a na významnosti získávají intimní přátelství (Lieberman, Doyle Markiewicz, 1999; srov. Ryan, Lynch, 1989). Mary Ainsworthová (1973; cit. dle Kulísek, 2000) předpokládala, že představa bezpečného zázemí a tedy schopnost modulovat úzkost se u dítěte zakládá na zkušenostech s primární pečující osobou, kde zásadní roli hraje matčina citlivost (sensitive responsiveness). V baltimorské studii se zaměřila právě na vliv primární osoby na utváření citové vazby, který formulovala do obecnějších charakteristik matek, způsobech péče a projevech dětí s tou kterou citovou vazbou. Potvrdila, že matčiny způsoby poskytování péče jsou významnou proměnnou v budoucích vztazích jedince. Podobně Grossmann a kol. (2002) zdůrazňují důležitost otcovy citlivosti a povzbuzování ve hře s batolaty pro reprezentaci citové vazby v šesti, deseti a šestnácti letech. Zároveň předpokládají, že právě herní senzitivita je v naší kultuře otcovou doménou, stejně jako je pečovatelská senzitivita matek. Dle Murphyové (1997; cit. dle Grossmann a kol., 2002) je otcův povzbudivý přístup vzhledem k okolnímu světu a vytváření bližších vazeb k neznámým věcem předpokladem pro pocit bezpečí během explorace. Tím otec významně přispívá k jistotě citové vazby, ačkoli např. Bowlbyho původní předpoklad směřoval spíše k okrajovému vlivu otce (Kelly, Lamb, 2000). Navzdory důkazům o rozdílných vazbách dítěte k matce a otci, o nichž podle metaanylýzy STT referovali např. van IJzendoorn a De Wolff (1997; cit. dle Grossmann a kol., 2002), se stále více potvrzuje že dostupnost otce, jeho pozitivní zapojení, podpora, blízkost a vřelost jsou zásadní behaviorální dimenzí pro vztah otce a dítěte (viz přehled Lamb,1997; cit dle Grossmann a kol, 2002; 3 Byly rozlišeny dva základní typy citového pouta jistý (secure kategorie B) a nejistý či úzkostný (insecure, anxious) Nejistý či úzkostný typ byl poté rozdělen do dvou, později do tří základních skupin. A kategorie: úzkostně vyhýbavý (avoidant), C kategorie: úzkostně odmítavý, dříve ambivalentní (resistant, dříve ambivalent), D kategorie: úzkostně dezorganizovaný, dezorientovaný (anxious disorganized disoriented) (Kulísek, 2000) V současní literatuře se často setkáme se třemi označeními jistého (secure), vyhýbavého (aviodant) a úzkostného (anxious) attachmentu 13

15 Macek, Širůček, ). Teorie citové vazby je tedy přiléhavým teoretickým rámcem i pro roli otce, neboť objasňuje, jak významnou roli může hrát v podpoře explorace (Grossman a kol, 2002). Bowlby a Ainsworthová tedy nashromáždili velké množství dat, na kterých objasnili funkci citové vazby v dětství a její typy. Na jednu stranu jsou tyto kategorie velmi silnou doménou teorie citové vazby, protože jsou podpořené důkladným empirickým zkoumáním a tím se odlišily od spekulací psychodynamických směrů. Na druhou stranu aplikace na partnerské vztahy v dospělosti je velmi metodologicky komplikovaná. Ačkoli jen málokdo pochybuje, že se v období dospívání stále uplatňuje vliv toho, co bylo popsáno jako raná citová vazba (early attachment), její přímý vliv na chování a prožívání adolescenta můžeme jen velmi obtížně identifikovat a vypreparovat z řady dalších faktorů a vlivů, které se podílely a v současnosti podílejí na jeho psychosociálním vývoji (Macek, Štefánková, 2006). K teorii citové vazby ovšem patří i to, jak si dítě interakcí s rodiči vytváří mentální reprezentace tohoto vztahu (Bowlby, 1973, 1979; cit. dle Furman, Simon, Shaffer, Bouchey, 2002, str. 241), které vyvolávají značný výzkumný zájem. Tato reprezentace má následně vliv na myšlenky, očekávání a chování týkající se citové vazby (Bowlby, 1973, 1980; Bretherton, 1985; Main, 1991; cit. dle Crowell, Treboux, Waters, 1999). Bowlby pro tyto reprezentace používal termín vnitřní pracovní modely, vnitřní modely fungování (internal working model) či model reprezentací (representational model). Zjednodušeně řečeno, vnitřní pracovní modely fungují podobně jako ostatní pracovní schémata, která si vytváříme na základě zkušeností, a proto jsou také mostem pro pochopení souvislostí teorie citové vazby se sociální, kognitivní psychologií i psychologií osobnosti (Collins, Guichard, Ford, Feeney, 2004). Dle mého mínění je proto uvažování v kontextu pracovních modelů více využitelné v interpretačním pohledu na vztahy i protože nabízí vysvětlení vícero typů vztahů než raná citová vazba, která se vztahuje pouze na specifický styl vztahu s primární osobou. Funkce pracovních modelů je rovněž emočně regulační (Kobak, Cole, Ferenz-Gillies, & Fleming, 1993). I tam, kde pracovní modely stále vyvíjejí, tedy v adolescentních vztazích, Furman a Simonová (2006) potvrdili velký význam pracovních modelů, speciálně u děvčat na chování ve vztahu, jak individuálně u obou partnerů, tak dyadické, zatímco menší souvislost byla nalezena u stylů. 4 Macek, P., Širůček, J. (2007) prezentace Percepce rodičovského chování a její souvislost se sebehodnocením. (On-line), staženo dne Dostupný z 14

16 V kontextu vnitřních pracovních modelů si můžeme vysvětlit, jak vznikají některé problémy interpersonální a intrapsychické problémy potíže se sebepřijetím. Bowlby (1980, cit.dle Kulísek 2000) nazývá příčinu těchto nevědomých konfliktů vícenásobnými modely, které spočívají v používání více protichůdných modelů ve vztahu k určité osobě. Kromě týrání a zneužívání, tedy skutečně závažných traumat, vícenásobné modely vznikají i na základě jiného vnitřně nekonzistentního chování rodičů - dítě je odměňováno, když nevyžaduje péči - chová se zrale a adaptovaně nebo verbální hyperstimulace spolu s odmítáním fyzické blízkosti vedoucí k takovým patologickým poruchám, jako je narcistní osobnost, pasivně-agresivní chování či schizoidní osobnost (Colin, 1996; cit.dle Kulísek, 2000). K rozdílným vazbám k matce a otci do dvou let Kelly a Lamb (2002) uvádějí, že mohou být pro dítě hierarchické podle kritéria citlivosti k potřebám dítěte, což však nenarušuje sílu citové vazby obecně. Později toto rozlišení vymizí a většina dětí si vytvoří prezentaci vazby k oběma rodičům. V pozdní adolescenci a dospělosti se již předpokládá sjednocení citové vazby k otci a v matce v jednotnou reprezentaci (Bretherton, 1985; Main, 1999; Main & Goldwyn, 1984; cit. dle Furman, Simon, 1994). Například AAi hodnotí koherenci ve výpovědích o vztahu s oběma rodiči, kde obvykle vypovídá o jednotné reprezentaci těchto vztahů. V tom smyslu tedy měří, jak jistě jsou adolescenti pomocí formálních operací sjednotit zkušenosti s nimi. V případě nejistých kategorií se nekoherence předpokládá a je rozlišováno citlivěji, jaké projevy nejistoty jsou u každého z rodičů projevovány, velké rozdíly jsou však řazeny do kategorie nelze rozhodnout (Furman, Simon, 2004). Dále se uvažování o pracovních modelech promítá do rozsáhlé diskuse o možnosti změny citové vazby (viz Allen, McElhaney, Kuperminc, Jodl, 2004 ; Davila, Cobb, 2004; Fraley, Brumbaugh, 2004). Podle Bowlbyho původních předpokladů jsou tyto kognitivní struktury poměrně rigidní, zároveň však další významné vztahy s druhými mohou naše pracovní modely aktualizovat (Bowlby, 1973; cit. dle Shaver, Mikulincer, 2006). Tato interpretace nových vztahů je však konzervativní, ve světle zkušeností předchozích. (Širůček, Širůčková, 2006). Potřebu dlouhodobě působící korekce (např. psychoterapie) předpokládá i Kulísek (2000). Naopak podle Marvina a Britnera (1999, cit.dle Kociánová, 2008) jde spíše o flexibilní modely, které jedinci slouží pro pochopení a předvídání jeho vztahů s prostředím a také pro vytváření složitějších sekvencí chování. Předpoklad o neměnnosti mentální reprezentace je tedy v současné době revidován. Např. Priel a Besser (2001; cit. dle Širůček, Širůčková, 2006) uvádějí získaný typ citové vazby (earned-security) v dospělosti. Papini a kol.(1991; cit dle Lieberman, Doyle 15

17 Markiewicz, 1999) zjistili snížení jistoty v citové vazbě s rodiči v průběhu adolescence. Takové zjištění podporuje i Furman a kol. (2002) v analýze pracovních modelů adolescentů ve vztazích s rodiči přáteli a romantickými partnery, kde zjistili nekonzistenci pomocí AAI v těchto různých typech vztahů. Poukazují na to, že množství adolescentů vykazuje odmítavé vnitřní pracovní modely k rodičům a zároveň jisté modely ve vztazích s přáteli a romantickými partnery. Přitom v dospělosti je citová vazba s rodiči znovu jistá. Předpokládají, že v období adolescence jsou přátelské a romantické vztahy zdroji pro rozvíjení jiných rysů vztahu (afiliace, intimita) než těch, které dominují ve vztahu s rodiči (péče). Rodiče sice stále zůstávají bezpečným zázemím, aktivní zájem se ale přenáší na vrstevnické vztahy a s ním i první pokusy o přenesení citové vazby na jinou figuru. Tyto pokusy vedou k přetvoření modelů vztahu s rodiči. Autoři se tedy shodují s předpokladem tzv. hierarchických modelů reprezentací (Furman, Simon, Bouchey, 2002), které představím níže. Změna citové vazby, resp. přenosu některých vazbových komponent na vrstevníky je příznačná pro adolescentní pocit autenticity a hledání vlastní identity (Macek, 2003). Role otce z pohledu teorie citové vazby v procesu přenosu vazbových vzorců je podle Liebermanové, Doylové a Markiewiczové (1999) významná ve vlivu na konfliktnost v přátelských vztazích. Konkrétně pociťovaná dostupnost otce v pozdější dospělosti zvyšuje pravděpodobnost nekonfliktních, uspokojivých vztahů s vrstevníky. Rozdíl v uvažování o vnitřních pracovních modelech jakožto o šablonách nebo naopak spíše flexibilních schématech lze nahlížet jako problém kontinuitního vs. kompenzačního vývojového modelu podle Wilkinsona (2004; cit. dle Širůček, Širůčková, 2006). Kontinuitní nahlížení na uplatňování citové vazby je tradiční v tom smyslu, že se zaměřuje na centrální distinkci jistoty oproti úzkosti, která se na základě generalizace zkušenosti z primárních vztahů stává poměrně stabilním stavem mysli, což je dokládáno např. zjištěnou provázaností typu rané citové vazby s jinými stabilními osobnostními charakteristikami (např. temperament, sociabilita). Kompenzační model více zdůrazňuje změnu orientace citové vazby v širším smyslu, jako vzájemné doplňování se rozličných vztahů v subjektivním významu pro daného jedince v jeho vývoji. Tyto dva modely však neprezentují jako zásadně protikladné, ale spíše alternativní, přičemž kontinuitní model se uplatňuje spíše v uvažování o celoživotním vývoji, zatímco kompetitivní/kompenzační nachází výraznější uplatnění při porozumění aktuální genezi a specifičnosti vztahů v rámci daného vývojového období (Širůček, Širůčková, 2006). V kontextu vynořující se dospělosti vidím jako přiléhavější studium podle kompetetivního modelu. Nejen proto, že jde o vývojové období, ale i proto, 16

18 že jde o specifický kulturní fenomén, v němž jde právě o nacházení sebe sama ve vztazích vrstevnických a jiných, které jsou zdroji nejrůznějších změn. Ze systému mapujícího rozlišné pracovní modely čerpá konceptualizace tzv. dospělé citové vazby, který uplatňuje poznatky z rané citové vazby na romantické vztahy. Dříve než ho ale blíže popíšu, chtěla bych shrnout výše zmíněné úvahy. Z předpokladů Johna Bowlbyho a Mary Ainsworthové vyplývá řada možností jak uvažovat o smylu citové vazby a jejím vlivu na další psychosociální vývoj. Empirické zkoumání behaviorálních projevů nám dává možnost uvažovat nad základním nastavením člověka a jeho fungování v blízkých emočních vztazích a identifikovat různé diagnostiké i obecnější typy. Základní myšlenkou je zde koncept bezpečného zázemí, od kterého dítě může explorovat. Nabízí se i úvaha o tom, jak se toto základní nastavení vyvíjí v budoucích zkušenostech a jaký zpětnovazebný mechanismus, který produkuje další složitě předpověditelné vzorce na bázi intuice (Fraley, Brumbaugh, 2004), zde můžeme identifikovat. Problémovou otázkou v teorii citové vazby a zejména dospělé citové vazby je následně otázka, co skutečně odhalují tzv. dotazníková měření (selfreports). Touto problematikou se zabývá např. Shaver a Mikulincer (2004) nebo Davilová a Cobbová (2004), vzhledem k rozsahu mojí práce ji nemohu bohužel dále rozebírat. Pouze shrnu, že změna citové vazby byla prokázána (např. Davila, Cobb, 2002; Crowel Treboux Waters, 2003) a většina ze vzorku respondentů vykazovala změnu k větší jistotě vazby. Jak jsem naznačila ve shrnutí výzkumu Furmana a kol. (2002), v této změně často figurují vrstevnické vztahy. Dle Ainsworthové (1999; cit. dle Allen, Land, 1999, str. 323) Jedním z koncových bodů ve vývoji vrstevnických vztahů v adolescenci je vývoj romantických vztahů, které se případně časem mohou stát celoživotními vazbovými vztahy Citová vazba v romantických vztazích V osmdesátých letech se objevily dvě práce navazující na teorii rané citové vazby, a to vytvoření Adult Attachment Interview, které hodnotí aktuální stav mysli s ohledem na citovou vazbu (George, Kaplan, Main, 1985; cit. dle Shaver, Mikulincer, 2004). Tento přístup je založen na vývojové perspektivě a hodnotí ranou citovou vazbu s rodiči a vyžaduje tak komplexní a obratnou interpretaci obsahu a stylistiky narativní výpovědi (Mikulincer, Florian, Cowan, Cowan, 2002). Hazanová a Shaver (1987) nezávisle vytvořili jednoduchý sebeklasifikační dotazník, jehož cílem je zjistit mentální modely sebe a partnera, přesvědčení o lásce a vzpomínky na vztah s rodiči v dětství. Jejich přístup je spíše založen na perspektivě psychologie osobnosti a sociální psychologie, kde cílem dotazníku není vyšetřit pracovní 17

19 modely vztahu rodič-dítě, ale spíše vyhodnotit styl citové vazby v dospělých blízkých vztazích (Mikulincer, Florian, Cowan, Cowan, 2002). Ačkoli oba konstrukty - stav mysli a romantická citová vazba - jsou v zásadě odlišné, byly nalezeny některé souvislosti (Shaver, Belsky, Brennan, 2000). V mojí práci balancuji mezi oběma přístupy na rozdíl od zmíněných metod však nehodnotím, ale spíše zkoumám subjektivní laické preference těchto konstruktů v diskurzu výpovědí žen na prahu dospělosti. V tomto období vnímám jako velmi důležitý vliv skutečnosti, že se vztah rodiče a potomka transformuje, což má jistě vliv na stav mysli, a partnerské vztahy rovněž ještě nenabývají všech specifik citové vazby, jak si ukážeme dále. Výsledky výzkumů naznačují, že citová vazba v raném věku zřejmě ovlivňuje i milostné vztahy v dospělosti a partnerský vztah tudíž může být stejně jako rodičovsko-dětský vztah klasifikován do tří typů jistý (secure), vyhýbavý (aviodant) a úzkostně ambivalentní (anxious/ambivalent) (Lacinová, Michalčáková, 2006). Byly potvrzeny i hypotézy o procentuálním rozložení těchto typů, které se v dospělých romantických vztazích významně kryjí s procenty zjištěnými v rané citvé vazbě (např., Campos, Barrett, Lamb, Goldsmith, Stenberg,1983; cit. dle Hazan, Shaver 1987). Co se týká povahy a kvality romantického vztahu, ukazuje se rovněž, že teorie citové vazby poskytuje vhodný teoretický rámec pro studium blízkých citových vztahů v dospělosti (Carnelleyp, Pietromonaco, Jaffe, 1996). Hazanová a Shaver (1987, 1994, Shaver a kol.1988; cit. dle Fraley, Davis, 1997) tvrdili, že nejen systém citové vazby se odráží v těchto vztazích, ale i interakce s behaviorálním systémem péče a sexuality. Přesto jsou si vztahy dítě-rodič a dospělý-dospělý svoji povahou významně podobné. 5 Collins a kol. (2002) uvádí, že vyhýbaví adolescenti podle očekávání navazují vztahy, které hodnotí jako méně uspokojivé, projevují méně pro-vztahového chování a častěji vstupují do vztahu s partnerem, který má méně zdravý osobnostní profil. V jejich prospektivní studii potvrdili přenos těchto charakteristik i do dospělých vztahů. Výsledky pro úzkostné a jisté adolescenty jsou však slabší, komplexnější a gendrově specifické. 5 Jistý typ je charakterizován důvěrou, přátelstvím a pozitivními emocemi, schopní akceptace a podpory partnera navzdory partnerovým chybám v dlouhotrvajícím vztahu.vyhýbavý jsou poznamenáni strachem z blízkosti, intimity a nedostatkem důvěry.úzkostně vyhýbaví zakouší lásku jako zapletený, povětšinou bolestný boj ve snaze přiblížit se druhé osobě, zahrnující posedlost, touhu po vzájemnosti a spojení, žárlivostí a emočními vzestupy a pády. Obecně nejisté typy jsou zvláště zranitelné osamocením. Vyhýbavé typy se však tyto zraňující pocity pokouší zakrýt (Hazan, Shaver, 1987). 18

20 V následných studiích (např. Bartholomew, Horowitz, 1991; Brennan, Clark, Shaver, 1998; cit. dle Mikulincer, Shaver, 2006) se ukazuje, že spíše než tří-kategoriální poněkud zjednodušující typologie, je vhodné uvažování ve dvou dimenzích úzkosti a vyhýbavosti. Inspirací byl čtyřkategoriální model Bartholomewové a Horowitzové (Bartholomew, 1990; cit dle Miller, R. S., Perlman, D., Brehm, S. S., 2007), kde jsou navrženy čtyři styly citové vazby podle pracovních modelů sebe sama a druhých lidí v blízkých vztazích. Tab. 1: Čtyři styly citové vazby: pracovní modely sebe sama a druhých podle Bartholomewové (1990; cit. dle Miller, R. S., Perlman, D., Brehm, S. S., 2007) a dimenze úzkosti a vyhýbavosti podle Brennana, Clarka a Shavera ( 1998; cit.dle dle Miller, R. S., Perlman, D., Brehm, S. S., 2007) ÚZKOST Z ODMÍTNUTÍ > MODEL SEBE Pozitivní Negativní <-----VYHÝBÁNÍ SE INTIMITĚ MODEL DRUHÝCH Pozitivní Negativní JISTÝ(secure) Spokojený s intimitou a vzájemnou závislostí, optimistický, sociabilní ODMÍTAVÝ (dismissing) Soběstačný a lhostejný k intimitě, netečný a ZAPLETENÝ (preoccupied) Ostražitý a úzkostný vůči vztahům, žárlivý USTRAŠENÝ (fearful) Obávající se odmítnutí, nedůvěřivý, plachý, nezávislý podezíravý Tento model je přínosný nejen v uvažování o spojení stylů citové vazby se sebehodnocením, ale v obecné rovině i pro pochopení významu konceptu sebe a druhých. Brennan, Clark a Shaver (1998, cit. dle Miller, R. S., Perlman, D., Brehm, S. S., 2007) následně odvozují, že hodnocení druhých se zakládá na naší obecné vyhýbavosti vzhledem k intimním vztahům, zatímco hodnocení sebe sama je spojena s úzkostí z odmítnutí. V podstatě přijímají navržené čtyři kategorie romantické citové vazby, ovšem zdůrazňují jejich vzájemné překrývání. 19

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Závislost na alkoholu v rodině

Závislost na alkoholu v rodině Závislost na alkoholu v rodině Mgr. Ludmila Kymličková Mgr. Rafał Marciniak Lotos doléčovací centrum, o.p.s. Představení Bytu na půl cesty pobytový doléčovací program až na 2 roky, 2 byty v centru Brna

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A.

Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Přednáška 2. 10. 2015 Wundt W., Freud S., Freudová A. Wundt-vznik vědecké psychologie Freud-zakladatel psychoanalýzy a psychodynamicky orientované psychologie Freudová-ego obranné mechanismy Wilhelm Wundt

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Emoční vývoj v období dospívání

Emoční vývoj v období dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Emoční vývoj v období dospívání Typické charakteristiky

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje

Přednáška č. 9. Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Přednáška č. 9 Sigmund Freud, psychoanalytická teorie, psychosexuální teorie psychického vývoje Eriksonova teorie psychosociálního vývoje Jedna z největších intelektuálů 20. století Narozen na Moravě Lékař,

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Formy sexuálního chování a zneužívání

Formy sexuálního chování a zneužívání Formy sexuálního chování a zneužívání Homosexualita Homosexuální založení se obvykle projevuje celoživotně v citové, vztahové i genitální rovině. Za příznivých okolností bývá spojeno se schopností vytvářet

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Otcové na rodičovské a po rodičovské Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková Otázka: Metoda skupinové sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Jejím smyslem je psychosociální působení na skupinu lidí s nějakým společným znakem a cílem, aby

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Tělesné a hormonální změny v dospívání

Tělesné a hormonální změny v dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Tělesné a hormonální změny v dospívání Vliv

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

VINA. Marta Kocvrlichová

VINA. Marta Kocvrlichová TRITON VINA Marta Kocvrlichová VINA MARTA KOCVRLICHOVÁ TRITON Marta Kocvrlichová VINA Autorka: Mgr. Marta Kocvrlichová Psychiatrická klinika, FN OLOMOUC Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno).

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno). Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov ování,, udržov ování a energetizace chování. Vše e co člověk k dělá, d, dělád z nějakých n pohnutek.

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

Kolik centimetrů se líbí homosexuálním

Kolik centimetrů se líbí homosexuálním Kolik centimetrů se líbí homosexuálním mužům? Jaroslava Valentová 1,2, Vít Třebický 1, Jan Havlíček 1 1 Kat. antropologie, Fakulta humanitních studií UK 2 Centrum pro teoretická e studia, UK & AVČRČ Výška

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF Celkový počet Počet vyplňených Návratnost dotazníků Počet žáků ve třídě 1 7 700 %

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více