Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií Katedra psychologie. Diplomová práce obor psychologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií Katedra psychologie. Diplomová práce obor psychologie"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Diplomová práce obor psychologie INTIMITA A ZÁVAZEK V PARTNERSKÝCH VZTAZÍCH V MLADÉ DOSPĚLOSTI Vypracovala: Olga Trestrová Vedoucí práce: Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. Brno 2011

2 Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.... Olga Trestrová

3 Mé poděkování patří především Mgr. Lence Lacinové, Ph.D., za podnětné vedení práce, přínosné poznámky, podporu a trpělivost. Také děkuji Mgr. Ondřeji Boušovi za rady při statistickém zpracování dat a všem respondentům, za jejich ochotu zúčastnit se výzkumu. V neposlední řadě děkuji své rodině a přátelům za jejich povzbuzování a důvěru.

4 Obsah I.Úvod... 1 II. Teoretická část Vývojová specifika partnerských vztahů v mladé dospělosti Mladá dospělost Od identity k intimitě Partnerské vztahy Intimita a závazek v partnerských vztazích Triangulární teorie lásky Intimita Koreláty, prediktory a individuální rozdíly intimity Závazek Koreláty, prediktory a individuální rozdíly závazku Teorie citové vazby Citová vazba a intimita Citová vazba a závazek Osobnost Pětifaktorový model osobnosti a intimita Pětifaktorový model osobnosti a závazek Shrnutí teoretické části III. Empirická část Cíl výzkumu Design výzkumu Výzkumný vzorek Realizace výzkumu Pouţité metody Triangulární škála lásky Dotazník struktury vztahů (Relationships Structures Questionnaire RSQ) NEO pětifaktorový osobnostní inventář... 45

5 3 Zpracování dat Výsledky Deskriptivní statistiky Intimita a závazek (Triangulární škála lásky) Citová vazba (RSQ) Osobnostní rysy (NEO Pětifaktorový osobnostní inventář) Souvislost zkoumaných prediktorů s intimitou Souvislost zkoumaných prediktorů se závazkem Dodatečná zjištění Diskuse Predikce intimity Predikce intimity na základě pohlaví Predikce intimity na základě citové vazby Predikce intimity na základě dimenzí Big five Predikce intimity na základě pocitu dospělosti Predikce závazku Predikce závazku na základě pohlaví Predikce závazku na základě citové vazby Predikce závazku na základě dimenzí Big five Predikce závazku na základě pocitu dospělosti Souvislostí s triangulární teorií lásky Omezení výzkumu IV. Závěr V. Seznam literatury IV. Přílohy... 84

6 I. Úvod Partnerské vztahy lze bezpochyby povaţovat za jednu z nejdůleţitějších součástí lidského ţivota. Nepřeberné mnoţství odborných i laických publikací věnovaných právě tomuto tématu je dobrým důkazem toho, ţe lidé mají neutuchající zájem vztahy mezi partery na různých úrovních zkoumat a blíţe je poznávat. Zejména vynořující se dospělost (emerging adulthood) je obdobím, kdy téma partnerských vztahů prostupuje podstatnou částí lidského proţívání. Mladí lidé během ní získávají zkušenosti v různých vztazích a postupně si vytváří představu o člověku, který by je mohl doprovázet v dalším ţivotě jako jejich partner (Arnett, 2004). Kromě toho ale poznávají také svou vlastní schopnost milovat, která se podle Riemanna (2009, s. 13) vyznačuje tím, ţe nás odvádí od nás samých, ţe nás vyvádí za naše meze, ţe je spojena s puzením věnovat svou lásku někomu nebo něčemu, co nejsme my sami. Jinými slovy lze říci, ţe během vynořující se dospělosti v mladém člověku dozrává schopnost dosáhnout ve vztahu určité míry intimity a vytvoření závazku, která by měla být při vstupu do další ţivotní etapy mladé dospělosti jiţ plně rozvinutá. Jak lze ale očekávat, v této schopnosti existují významné interindividuální rozdíly. Někteří autoři (např. Reis, 2006; Collins, Feeney, 2004; Birnie et al., 2009; Simpson, 1990) vysvětlují příčiny těchto rozdílů prostřednictvím teorie citové vazby. Podle nich je schopnost dosahování intimity a vytvoření závazku v partnerském vztahu ovlivňována styly citové vazby - ať uţ těmi, které se člověk naučil v kontaktu s pečující osobou v raném dětství nebo těmi, pomocí nichţ se vztahuje ke svému partnerovi v dospívání a dospělosti. Jiné studie hledají podstatu těchto rozdílů v osobnostních rysech, které povaţují za významné prediktory jak intimity, tak závazku (Engel, Olson, Patrick, 2002; Ahmetoglu, Swami, Chamorro-Premuzic, 2010). Teoretická část práce je věnována zejména představení konceptu intimity a závazku. Důraz je kladen především na Sternbergovo pojetí, které je součástí jeho triangulární teorie lásky (Sternberg, 1986, 1988), protoţe právě z něho vychází empirický oddíl. Kromě toho teoretická část předkládá i dosavadní zjištění týkající se vztahu intimity a závazku s výše zmíněnými prediktory. Empirická část práce si pak klade za cíl zmapovat společné působení těchto prediktorů na intimitu a závazek v partnerských vztazích v mladé dospělosti. 1

7 II. Teoretická část 1. Vývojová specifika partnerských vztahů v mladé dospělosti 1.1 Mladá dospělost Mladou dospělost jakoţto jedno období vývoje člověka je poměrně obtíţné ohraničit konkrétním věkem. Oproti předchozímu vývoji, kde jsou mezníky zřetelnější (např. začátek školní docházky pro školní věk), pro mladou dospělost v současné době ţádný jednoduše stanovitelný počáteční mezník není. Protoţe přechod z dospívání do dospělosti je interindividuálně velmi rozdílnou zkušeností, kterou ovlivňuje mnoho faktorů, i věkové rozmezí, do kterého bývá zasazen, je relativně volně stanovené většinou se jedná o rozhraní mezi druhou a třetí dekádou ţivota (Macek, 2005). Například Robert McCrae a Paul Costa (cit. dle Lemme, 1999) uvádí, ţe dospělým se člověk stává zpravidla mezi 20. a 30. rokem ţivota. Své tvrzení opírají o pětifaktorový model osobnosti. Podle nich se faktory, které model zahrnuje, doposud u kaţdého jedince vyvíjely a měnily, ale právě v tomto období se ustalují do podoby, která bude pro člověka charakteristická v dospělosti a stáří. Věk, ve kterém člověk této stability osobnostních rysů dosáhne, je pak počátkem jeho dospělosti. Havighurst (cit. dle Lemme, 1999) oproti tomu druhou a třetí dekádu ţivota nevidí pouze jako období, v jehoţ průběhu mladá dospělost začíná, ale jako mladou dospělost samotnou, protoţe ta podle něj začíná v 18 a končí ve 35 letech. Ve svém pojetí vývoje člověka ke kaţdé ţivotní etapě přiřazuje vývojové úkoly, které je nutné splnit pro úspěšný vstup do další etapy. Mladou dospělost lze podle něj popsat jako období, kdy má člověk zvládnout následující úkoly (Lemme, 1999, s. 63): vybrat si partnera naučit se s partnerem ţít v manţelství zaloţit rodinu vychovávat děti řídit domácnost 2

8 začít chodit do zaměstnání přijmout své občanské povinnosti najít si vhodnou sociální skupinu V dnešní době se ale zdá být realita poněkud odlišná a lze uvaţovat o tom, ţe i vývojové úkoly by v současnosti mohly být stanoveny jinak, neţ jak je uvedl Havighurst. Pohled na partnerství i rodičovství se od dob vzniku jeho koncepce změnil a podle Macka (2005) dnes není jejich důleţitost v ţivotě člověka vnímána tak jednoznačně. Naopak se dokonce zvyšuje počet těch, pro které rodičovství a partnerství nemá nenahraditelnou hodnotu a jejich ţivotní cíle jsou směřovány jinam. Jinou vývojovou teorii předkládá Levinson (cit. dle Lemme, 1999), který mladou dospělost ohraničuje lety. Do tohoto věkového rozmezí ale zahrnuje i tzv. přechodová období (od 17 do 22 let přechodové období směrem k mladé dospělosti a od 40 do 45 let směrem k střední dospělosti), ve kterých se jednotlivé éry vývoje prolínají. Toto prolínání je typické tím, ţe zatímco člověk získává pocit, ţe bez problémů zvládá všechny vývojové úkoly předchozího období, začíná pociťovat nejistotu z těch, které přijdou v období nastávajícím. Za takové přechodové období lze povaţovat i relativně nový koncept Jeffreyho Arnetta - tzv. emerging adulthood. Podle svého autora vynořující se dospělost plynule navazuje na adolescenci a věkovou hranici lze stanovit přibliţně na 18. rok, který je v Americe spojen s ukončením středoškolského vzdělání (Arnett, 2004) a v našich podmínkách navíc ještě s dosaţením plnoletosti. Obtíţnější je ale stanovit věk, ve kterém vynořující se dospělost přechází v mladou dospělost. Arnett (2004) sice hovoří o 25 letech jako o mezníku, ale dodává, ţe je to záleţitost velmi individuální a věk dosaţení mladé dospělosti tak variuje oběma směry. O tom svědčí i to, ţe v jiné své publikaci emerging adulthood ohraničuje lety (Arnett, 2001). Lze shrnout, ţe stanovit jednotný věk počátku mladé dospělosti by bylo velmi obtíţné. Jak uţ bylo výše zmíněno, příčinou toho můţe být velká interindividuální rozdílnosti vývoje v tomto ţivotním období. Říčan (2004) uvádí, ţe jestliţe v pubertě rychlost vývoje (zejména tělesného) stavěla adolescenty přibliţně ve stejném čase do stejných pozic a před stejné úkoly, v mladé dospělosti vývoj své tempo ztratil a s ním i svůj jednotící vliv. Tato ztráta je ještě umocněna mnoţstvím moţností, které se člověku v dnešní společnosti nabízejí například mladá ţena se můţe brzy provdat a věnovat se řadu let jen dětem, druhá absolvuje vysokou školu a případně si vzdělávání ještě prodlouţí o doktorandské studium, (Říčan, 2004, str. 229) a moţností je samozřejmě daleko více. Důleţité ale je, ţe kaţdá z nich můţe vést 3

9 k jinému průběhu a proţití mladé dospělosti a proto je těţké toto období nějakým způsobem unifikovat. Z vývojových teorií, které jsou zde uvedeny, převáţně vyplývá, ţe období, které jsem zvolila pro svou diplomovou práci (25-30 let), uţ by obecně mohlo být povaţováno za mladou dospělost. Z hlediska prezentovaného výzkumu je však podstatné ověřit, zda se respondenti jiţ cítí být dospělými nebo se cítí být někde mezi (adolescencí a mladou dospělostí). Tzv. feeling in-between totiţ Arnett (2004) povaţuje za jeden ze základních rysů vynořující se dospělosti. Tento rys je typický tím, ţe mladý člověk sám sebe vnímá dle určitých charakteristik jako dospělého, ale zároveň podle jiných charakteristik sám sebe vidí i jako adolescenta. Arnett (2004) dále uvádí, ţe na otázku, zda se cítí být jiţ dospělými, odpovědělo 60% respondentů ve věku let, ţe ano i ne. Dokonce i v pozdějším věku od 26 do 35 let takových odpovědí zaznamenal 30%. Mladé dospělosti je podle Arnetta (2004) dosaţeno, pokud jsou splněny tři zásadní podmínky, ke kterým člověk směřoval během vynořující se dospělosti. Měl by postupně přebrat zodpovědnost sám za sebe, naučit se nezávisle rozhodovat a stát se finančně nezávislým na dosavadních ţivitelích, nejčastěji rodičích. Celkově lze popsat člověka v této fázi ţivota jako převáţně zaměřeného na sebe a svůj vlastní rozvoj. Přestoţe podle Arnetta (2004) mladí v tomto věku jiţ přemýšlejí o tom, ţe by chtěli být manţeli či manţelkami a také rodiči, potřebují nejdříve dokázat sami sobě i ostatním, ţe dokáţou čelit světu jako samostatná jednotka. Tomu odpovídá i proměna znaků mladé dospělosti v dnešní společnosti do podoby, která byla zmíněna výše, oproti tomu, čím se mladá dospělost vyznačovala dříve. V minulosti byla dospělost definována jednoduše momentem, kdy se mladý pár vzal a zaloţil tak novou rodinu (tomu víceméně odpovídají i Havighurstem stanovené vývojové úkoly uvedené výše). Samostatnost a sebejistota mladého člověka se pak projevovala spíše jako schopnost postarat se o své blízké a jejich potřeby (Arnett, 2004). V současném pojetí je sice kladen větší důraz na individualitu a k dosaţení dospělosti jiţ není nutné zaloţení rodiny, přesto ale například Nelson a McNamara Barryová (2005) ve svém výzkumu zjistili, ţe ti mladí dospělí, kteří se sami za dospělé povaţovali, byli ve srovnání s těmi, kteří se za dospělé ještě nepovaţují, méně zaměřeni na sebe a mnohem více se soustředili právě na rodinu. Z toho lze usuzovat, ţe přestoţe to není pravidlem, vstup do mladé dospělosti je stále spojen s touhou po rodinném ţivotě a s jejím realizováním. Dále je také moţné nahlíţet tato zjištění tak, ţe mladý dospělý, který se za dospělého povaţuje, je na rozdíl od toho, který se dospělým ještě být necítí, plně schopen sdílet svůj ţivot s jinými lidmi a zároveň se neobávat 4

10 ztráty vlastního já. To ostatně vyplývá i z Eriksonovy koncepce stádií ţivota, konkrétně z konfliktu mezi intimitou a izolací (viz dále), který se odehrává právě v mladé dospělosti a jehoţ úspěšné vyřešení je podmínkou právě pro zmiňovanou schopnost (Erikson, 2002). Riemann (2004, s ) k tomu uvádí: Proti vůli lásky, proti láskyplné náklonnosti k něčemu či někomu jinému, neţ jsme my sami, stojí náš pud sebezáchovy, podle nějţ je kaţdý sám sobě tím nejbliţším. Náš ţivot se odehrává mezi těmito dvěma základními silami. Na straně vůle milovat v tom nejširším smyslu nalezneme svou potřebu sebeodevzdání a komunikace mezi já a ne-já, potřebu onoho transcendování hranic, které nám dovoluje zapomenout na sebe samé. Na straně sebezáchovy nalézáme svou potřebu zachování vlastního já, jeho vymezení, nezávislosti a autonomie osobnosti a koneckonců seberealizace. Sebezáchova a sebeodevzdání jsou moţná ta nejhlubší hnutí našeho ţivota Vzájemně se doplňují a podmiňují. Dokonce teprve jejich spojení nás činí ţivotaschopnými. 1.2 Od identity k intimitě Jedním ze základních a důleţitých úkolů adolescence je utváření identity. Směrem k dospělosti by její pomyslný tvar měl být čím dál tím více zřetelnější a ucelenější. Marcia (cit.dle Schwartz, 2001) cestu k dosaţení tohoto tvaru rozloţil mezi dvě dimenze exploraci (exploration) a závazek (commitment). Exploraci je moţné definovat jako chování jedince, které je cílené na získání a utřídění informací o sobě samém a svém okolí tak, aby bylo moţné se na jejich základě rozhodovat při důleţitých ţivotních volbách (Grotevant, cit.dle Schwartz, 2001). Oproti tomu závazek lze popsat jako soubor cílů, hodnot a přesvědčení, který je výsledkem explorace a který jedinec přijímá za svůj a řídí se jím (Marcia, cit.dle Schwartz, 2001). Arnettem popsanou vynořující se dospělost lze nahlíţet jako kolísání mezi těmito dvěma dimenzemi, kdy mladý člověk experimentuje a získává zkušenosti a zároveň rozvíjí svou schopnost přijetí závazku aţ do doby, kdy je dostatečně nasycena jeho individuální potřeba informací a zkušeností, na základě kterých by se mohl rozhodnout, k čemu se do svého dalšího ţivota zaváţe tedy jakými cíly a hodnotami se bude řídit. To je také dobrou predispozicí k dosaţení trvalejší intimity v partnerském vztahu. V ideálním případě by měl člověk vstupovat do dospělosti se zralou kapacitou pro intimitu, jejímţ základem je právě pevně vybudované self (McAdams, Vaillant, cit. dle Montgomery, 2005). 5

11 Dodnes zásadní koncepci týkající se přechodu od hledání identity v adolescenci k jejímu dosaţení a schopnosti závazku v mladé dospělosti přinesl také Erik H. Erikson. Ten stanovil osm stádií, jimiţ člověk během svého vývoje prochází. V pátém stádiu podle něj stojí před konfliktem identity a konfuze rolí. Aţ vyřešení tohoto vývojového úkolu, které umoţní adolescentovi najít svou identitu, dovoluje postoupit k šestému stádiu, které Erikson (2002) popsal jako rozpor intimity a izolace. Klíčovou je pro toto období ochota mladého jedince ke spojení své čerstvě nalezené identity s identitou někoho dalšího. Znamená to, ţe člověk, který úspěšně uzavřel předchozí stádium, je připraven vstoupit do intimního partnerského vztahu (ale např. i do přátelského) a dodrţovat jeho závazky i přes oběti a kompromisy, které to s sebou nese. Překáţkou ale můţe být, pokud je takové spojení identit proţíváno jako ohroţení vlastního ega, které můţe vést aţ k tendenci vyhýbat se takovým nebezpečným zkušenostem, a následně i k izolaci a staţení se k sobě (Erikson, 2002). Výsledkem úspěšného zvládnutí konfliktu mezi intimitou a izolací je rozvoj přátelských a partnerských vztahů. Naopak neúspěch přináší osamělost, izolaci a strach z jakýchkoliv blízkých pout (Erikson, cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010). Jak jiţ bylo výše zmíněno, podle Eriksona (cit. dle Nosko et al., 2011) je nutností pro schopnost proţívání intimity ve vztahu úplné nebo téměř úplné dosaţení vlastní identity jedincem. To ovšem lze říci pouze o intimitě ve smyslu blízkosti a vzájemnosti vztahu, neplatí to jiţ pro intimitu sexuální. Mnozí autoři a výzkumníci se Eriksonovu podmínku a návaznost pátého a šestého stádia pokusili a pokoušejí potvrdit, zpochybnit nebo doplnit. V minulosti například Chodorow (cit. dle Zimmer-Gembeck, Petherick, 2006) uvedl, ţe schopnost proţívat intimitu předchází vývoji identity. Allison a Sabatelli (cit. dle Zimmer-Gebeck, Petherick,2006) tvrdí, ţe oba dva procesy probíhají souběţně. S tím souhlasí i Gilliganová (cit. dle Zimmer-Gembeck,Petherick, 2006) ale pouze částečně podle ní to platí pouze u ţen. Z novodobějších výzkumů lze uvést například výzkum McNamara Barryové et al. (2009), kteří prokázali, ţe samotné dosaţení identity je silně pozitivně spojeno s hodnotným, emočně nabitým a podporujícím partnerstvím. To autoři povaţují za podporu Eriksonova tvrzení, ţe dosaţení identity je prekurzorem pro hluboce intimní romantický vztah. Podobně Orlofsky et al. (cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010) zjistili, ţe mladí muţi (univerzitní studenti), kteří dosáhli své identity, prokazovali větší schopnost a ochotu stát se součástí intimního interpersonálního vztahu neţ ti, kteří setrvávají v difúzním stavu identity (dle Marciovy teorie identity, např. Beyers, Seiffge-Krenke, 2010). Ti takové intimity schopni nebyli a většinou byli spíše izolovaní. 6

12 Zjištění Orlofského a jeho spolupracovníků by návaznost Eriksonových stádií spíše potvrzovalo, ale platilo převáţně pro muţe. U ţen bylo mezi dosaţením identity a kapacitou pro intimitu mnohem slabší spojení (Schiedel, Marcia, cit.dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010). Z toho je moţné usuzovat, ţe v dosahování identity a schopnosti hlubokého proţitku intimity existují mezipohlavní rozdíly. Ostatně uţ sám Erikson (cit. dle Zimmer-Gembeck, Petherick, 2006) vyslovil myšlenku, ţe pohlaví můţe mít vliv na platnost vzorce návaznosti intimity na dosaţení identity, protoţe u ţen závazek v intimním vztahu můţe předcházet ukončení vývoje identity. S tím ale nesouhlasí Adams a Archer (cit. dle Zimmer-Gembeck, Petherick, 2006), kteří ve svém výzkumu testovali tři různé modely sledu identity a intimity, a došli ke zjištění, ţe Eriksonem stanovená posloupnost platí jak pro muţe, tak pro ţeny. Je tedy moţné shrnout, ţe Eriksonova stádia (zvláště páté a šesté), tak jak je vymezil, lze stále povaţovat za základ v oblasti vývoje mladého člověka. Je ale třeba více neţ dříve brát v potaz moţné posuny a prolínání obou stádií, které mohou být podmíněny proměnou společnosti. Přijetí závazku a váţné partnerské vztahy jsou dnes totiţ dle Seiffge-Krenkeové (cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010) v důsledku pokračujícího procesu explorace identity odsouvány do pozdějšího věku. 1.3 Partnerské vztahy Mezi nejdůleţitější témata charakterizující mladou dospělost patří bezpochyby láska, partnerské vztahy a sexualita. Podle některých autorů lze schopnost mít spokojený intimní partnerský vztah povaţovat za důleţitý znak mladé dospělosti (Collins,Sroufe; Feldman et al.; cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke,2010). Nicméně první romantické vztahy jsou obvyklé jiţ v adolescenci, ale oproti těm, které jsou navazovány během vynořující se dospělosti a mladé dospělosti, mají odlišnou povahu. Zatímco v rané adolescenci byly často nestálé a pomíjivé (Feiring, cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke,2010) a ve střední adolescenci hodně vášnivé a idealistické (Collins,Sroufe; Connolly, McIsaac, cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010), s přechodem do dospělosti začínají být romantické vztahy bliţší a důvěrnější (Connolly, Goldberg, cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010). Změna nastala také v postoji společnosti k vývoji romantických vztahů. Jestliţe dříve bylo běţné se na konci adolescence či počátku mladé dospělosti vdát nebo oţenit a zaloţit novou rodinu dnes je to spíše neobvyklé. Například v USA byl v roce 1950 průměrný věk vstupu do manţelství 20 let pro ţeny a 22 let pro muţe. V roce 2000 uţ to bylo ale o pět let 7

13 více (Arnett, 2004). V České republice pak byl v roce 2006 průměrný věk muţe při prvním sňatku 31 let a ţeny 28 let (Obyvatelstvo, n.d.). Roky, které odsunem vstupu do manţelství mladí lidé získají, pak vyuţívají zejména ve prospěch explorace moţností, které se jim v oblasti partnerských vztahů a intimních zkušeností nabízejí. Mohou opakovaně navazovat různé romantické vztahy a zase je ukončovat, pokud si uvědomí, ţe chtějí získat ještě jiné zkušenosti a nové záţitky. Takto si postupně utvářejí představu o tom, s jakým partnerem by někdy v budoucnu chtěli ţít v trvalém intimním vztahu, případně manţelství a kdo by naopak pro ně vhodný vůbec nebyl (Arnett, 2004). Tato explorace s sebou ale nese i jistá rizika a negativní emoce. Například výzkum Nelsona a McNamara Barryové (2005) prokázal, ţe mladí lidé v období vynořující se dospělosti často vykazují mírné depresivní symptomy. Byly zjištěny tři hlavní příčiny, které k těmto projevům vedly. První z nich byla negativní sebepercepce a nízká sebedůvěra, s nimiţ se někteří mladí potýkali ve snaze dosáhnout identity. Druhou příčinou bylo opětovné navazování a rozpady romantických vztahů a s tím související proţitek separace. Jako třetí pak figuroval pocit osamělosti vyplývající především z toho, ţe se doposud nepodařilo navázat dlouhodobý váţný vztah a také z opuštění domova. Lze tedy shrnout, ţe i potřeba explorace je individuální a někdo můţe být připraven k intimnějšímu závazku i bez získávání různých zkušeností. Podle Riemanna (2009) naopak právě proţití zrání lásky spíše neţ neustálé hledání nových moţností vede k poznání toho, co člověk ve své hloubce ţádá. Jak jiţ bylo uvedeno, začátek mladé dospělosti resp. vynořující se mladá dospělost není obdobím, kdy by byly sbírány pouze zkušenosti vztahové. Člověk se rozvíjí a mění také v mnoha dalších směrech a postupně tak dotváří svou identitu. Společně s jejím dosahováním pak pravděpodobně získává i větší schopnost trvalé intimity. Podle Arnetta (2004) mladý člověk postupně zjišťuje, ţe je připraven k většímu závazku a touţí po emocionální blízkosti, větší stabilitě a jistotě ve vztahu s někým, kdo se mu pro tento účel bude zdát vhodný. Pokud jsou spolu dva mladí lidé jiţ od adolescence a udrţují svůj vztah i během vynořující se dospělosti, přičemţ implicitně směřují k jeho kulminaci ve sňatek, vidí to Arnett (2004) jako velké riziko pro jejich budoucí vztah, protoţe takový pár je podle něj limitován nedostatkem zkušeností z jiných vztahů a eventuální uvědomění si nevyuţitých moţností můţe vést aţ k zániku vzájemného závazku. Většina mladých dospělých si to ale podle Arnetta (2004) uvědomuje a vyuţívá své příleţitosti k proţitku vlastní nezávislosti a moţnosti práce na sobě a své spokojenosti sama se sebou. Sice uţ mezi dvacátým a dvacátým pátým rokem začínají přemýšlet o tom, ţe by se 8

14 chtěli oţenit či vdát a zaloţit novou rodinu, ale je to pro ně spíše plán do vzdálenější budoucnosti. Obecně mezi nimi panuje shoda, ţe správný věk na svatbu je po dvacátém pátém roku, nejpozději do třiceti je ale vhodné do manţelství vstoupit. Mají představu, ţe v té době jiţ budou připraveni na závazky jak z psychologického, tak z ekonomického hlediska. Zároveň je tato věková hranice podporována i biologickými hodinami ţen, které chtějí zakládat rodinu. To, ţe mladí lidé chtějí čas do doby, kdy jsou připraveni pro trvalý intimní vztah, vyuţít ke svému vlastnímu rozvoji a experimentování, ovšem nutně neznamená, ţe nemohou mít váţnější vztahy. Naopak podle Carvera et al. (cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010) se během vynořující se dospělosti od člověka očekává, ţe bude v nějakém trvalejším a hlubším romantickém vztahu, a jiní to dokonce povaţují za hlavní vývojový znak mladých dospělých (Collins, Sroufe; Feldman et al; cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010). Arnett (2004) k tomu ale dodává, ţe jde spíše o něco, co sociologové nazývají sériovou monogamií, tedy o jakousi sérii dlouhodobějších váţnějších milostných vztahů, které ale většinou nesměřují k manţelství či společnému ţivotu. To je umoţněno i pohledem dnešní společnosti na trvalé svazky mladých dospělých. Poměrně striktní normy, které dříve platily pro věk vstupu do manţelství, jiţ neplatí a mladí lidé jsou tak v tomto rozhodování téměř svobodní a mohou ho přizpůsobit svým potřebám a přáním. Tato relativně nově nabytá svoboda s sebou ovšem nese i jistou zátěţ větší osobní zodpovědnosti, protoţe se jiţ nedá spoléhat na to, ţe je něco jednoduše kulturou dané a lze se tím řídit (Arnett, 2004). Bez tradic a zvyků se mohou mladí lidé ve svém rozhodování cítit příliš osamělí a zmatení v tom, jakou sociální roli by měli přijmout (Arnett, cit.dle Shulman et al., 2004). Podle Korobova a Thorneové (cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010) se při takovém rozhodování člověk často ocitá ve vnitřním konfliktu mezi závazkem a autonomií, pro který je typické kladení otázek typu Mohu se zavázat právě tomuto člověku?, Jsme kompatibilní?, Mohu tolerovat jeho vady a respektovat jeho hodnoty a ţivotní styl? apod. Jestliţe na ně není schopen nalézat odpovědi, raději se jim vyhne a vstup do intimního trvalého vztahu odloţí (Arnett, cit. dle Beyers, Seiffge-Krenke, 2010). Z toho, co bylo výše napsáno, ale plyne, ţe ve věkovém rozmezí, které sleduje výzkumná část této práce (25-30), mladí lidé většinou jiţ mají za sebou experimentování a sbírání zkušeností v různých romantických vztazích, a postupně začínají být připraveni na trvalé intimní vztahy, někteří v nich jiţ ţijí. Samozřejmě ale i zde mohou existovat výjimky a tato připravenost nemusí být z různých důvodů pociťována všemi respondenty. Cílem diplomové práce je zjistit, zda tyto interindividuální rozdíly ve schopnosti či připravenosti 9

15 navázání a udrţení trvalého intimního vztahu ve stanoveném věku lze predikovat na základě zkoumaných proměnných. 10

16 2. Intimita a závazek v partnerských vztazích Odborné pojetí intimity a závazku můţe nabývat různých podob v závislosti na odlišnosti teoretických přístupů. Mnoho autorů a studií věnujících se těmto dvěma konceptům, se jimi zabývá odděleně, přestoţe v reálném ţivotě se často doprovázejí. Za takové základní teoretické pojetí v oblasti závazku můţe být povaţován například model investic C. E. Rusbultové (Rusbult et al., 2006), trojitý model závazku M. Johnsona (Rusbult et al., 2006) nebo model závazku jako osobní oddanosti a závazku jako donucení S. M. Stanleyho a H. J. Markmana (Stanley, Markman, 1992). Intimitou se pak zabývali zejména H. T. Reis, P. Shaver, a předloţili integrovaný model intimity, který pak H. T. Reis dále rozvíjel spolu s B.C. Patrickem (Laurencau, Kleinman, 2006). Vzhledem k tomu, ţe poţadavkem této práce je komplexnější nahlíţení partnerských vztahů, povaţuji za vhodné vycházet z teoretického zázemí, které tomu odpovídá a intimitu a závazek pojímá souhrnně. Triangulární teorie lásky R. J. Sternberga (1986) podle svého autora nabízí ucelený pohled na mnoho aspektů lásky, které tvoří platformu partnerských vztahů. Sám Sternberg (1986) charakterizuje lásku jako sloţitý celek, z části řízený instinkty a pudy, které jsou předávány geneticky, a z části pravděpodobně větší pozorováním naučenou sociální rolí. Tento pohled tak dobře koresponduje i s cíly diplomové práce zkoumat souvislost komponent lásky s osobnostními rysy a tendencí citových vazeb, protoţe ty jsou téţ výsledkem interakce jedince s jeho sociálním prostředím (Hřebíčková, 2011) a genetických předpokladů či vrozených rysů (Digman, 1990; McCrae et al, 2000; cit. dle White, Hendrick, Hendrick, 2004; Carver, cit. dle Brehm et al., 2002). 2.1 Triangulární teorie lásky Základem Sternbergovy triangulární teorie lásky je tvrzení, ţe lásku lze povaţovat za soubor tří komponent intimity, vášně a rozhodnutí/závazku (Sternberg, 1986). Tento Sternbergův předpoklad byl později ověřen výzkumem Arona a Westbayové (1996), kteří dále zpracovávali Fehrovou (1988, cit. dle Aron, Westbay, 1996) empiricky získaných 68 rysů lásky a pokusili se identifikovat souhrnnější dimenze, kterými by bylo moţné charakterizovat lásku. Dospěli ke stejným výsledkům, které uvedl o dvacet let dříve Sternberg 11

17 (1986), tedy ţe lásce lze porozumět prostřednictvím tří dimenzí intimity, vášně a závazku, které jsou spolu vzájemně provázány. Hlavní podstatou první Sternbergovy (1986) komponenty - intimity - je emocionální vklad do partnerského vztahu. Vzhledem k tomu zahrnuje pocity blízkosti, vřelosti, vzájemné propojenosti a pouta ve vztahu (Sternberg, 1986). Dosaţení intimity mezi partnery se projevuje především následujícími charakteristikami (Sternberg, 1988, s. 120): touhou přispívat k blahu milovaného člověka proţíváním pocitů štěstí spolu s milovanou osobou vysokým ceněním si milovaného člověka vědomím, ţe se v případě potřeby lze na druhého spolehnout vzájemným porozuměním vzájemným sdílením ţivotů i majetku vzájemným vyjadřováním a přijímáním emoční podpory důvěrnou komunikací vysokou hodnotou milovaného člověka v ţivotě druhého Vášeň vypovídá o dynamismech vedoucích k milostným poměrům, tělesné přitaţlivosti, konzumaci sexuálního vztahu a podobných aspektů partnerských vztahů. Jako její základní podstatu ovšem ne výlučnou - lze povaţovat motivaci a obecně můţeme říci, ţe tato komponenta pojímá veškeré formy nabuzení se k proţitku vášně v milostných vztazích (Sternberg, 1986). Ale jak Sternberg (1988) zdůrazňuje, kromě sexuálních potřeb zahrnuje i naplnění potřeby sebeúcty, afiliace s druhými, dominance nebo submise a sebeaktualizace. Komponenta rozhodnutí/závazku je definována v krátkodobém hledisku jako rozhodnutí milovat druhého a v dlouhodobém hledisku jako závazek, ţe tato láska bude zachována. Je obvyklé, ţe většinou rozhodnutí předchází závazku, ale nemusí to být vţdy pravidlem. Přítomnost jednoho nutně neznamená přítomnost či návaznost druhého (Sternberg, 1988). Tato sloţka lásky je podle Sternberga (1986) v porovnání s ostatními dvěma sloţkami nejvíce propojena s kognicí, která potenciální rozhodnutí či zavázání se řídí. Takto definované tři sloţky spolu mohou v různé míře interagovat. Sternberg (1986) například popisuje silný reciproční vztah, který existuje mezi vášní a intimitou. Uvádí, ţe tělesná přitaţlivost často stojí za počátkem vztahu, v němţ teprve poté dochází k proţitku intimity. Druhou moţností jsou podle něj blízká přátelství s vysokou mírou intimity, která přerůstají v partnerské vztahy právě aktivací komponenty vášně. Autor sám ale poukazuje na 12

18 to, ţe pozitivní korelace těchto dvou sloţek nemusí být vţdy pravidlem. Jako příklad toho nabízí vztahy navázané pouze za účelem naplnění potřeb plynoucích z komponenty vášně s minimálním poţadavkem na proţitek intimity či dokonce snahou se mu vyhnout (např. milenecké poměry, vyhledávání sexuálních sluţeb). Mezi rozhodnutím/závazkem a vášní i intimitou lze také vidět vzájemné interakce. Přestoţe se podle Sternberga (1986) většina lidí domnívá, ţe přítomnost komponenty rozhodnutí/závazku je podmíněna dosaţením intimity a proţitkem vášně, i opačné pořadí aktivace těchto sloţek je moţné. Podle něj o tom svědčí například dříve běţné dohodnuté sňatky, v nichţ i přes omezený nebo ţádný vliv na výběr partnera můţe být v manţelství dosaţeno plné míry všech tří komponent lásky. Sternberg (1986) výše zmíněné komponenty a jejich interakce představuje v grafické podobě, kdy intimita, vášeň a rozhodnutí/závazek tvoří jednotlivé strany trojúhelníku. Ten můţe nabývat různých proporcí v závislosti na povaze vztahu, který znázorňuje (Clark, Reis, 1988). Tu mohou ovlivňovat zúčastněné osoby, situace i druh romantického vztahu, o který se jedná. V krátkodobých romantických vztazích tak například bývá za nejpodstatnější komponentu povaţována vášeň. Intimita hraje oproti ní spíše umírněnější roli a sloţka rozhodnutí či závazku můţe být dokonce zcela nepřítomna. Pokud se ale jedná o dlouhodobý partnerský vztah, intimita a rozhodnutí/závazek hlavní roli přebírají a tvoří podstatnou část lásky, zatímco vášeň je zde spíše vedlejší a její prostor ve vztahu se můţe stále zmenšovat (Sternberg, 1986). Podle přítomnosti či nepřítomnosti jednotlivých komponent resp. úrovně, které ve vztahu tyto komponenty dosahují, rozlišil Sternberg (1986) sedm resp. osm druhů lásky. Nejlépe lze podstata kaţdého z druhů znázornit níţe uvedeným obrázkem č.1. Ve stručnosti se jedná o následující typy (Kratochvíl, 2005; Brehm et al., 2002; Sternberg, 1988): Láska čistě přátelská obsahuje sloţku rozhodnutí/závazku a vášně v malé nebo téměř ţádné míře. Vzhledem k vysoké míře intimity ale představuje blízký a vřelý přátelský vztah. Láska zaslepená je spíše posedlostí idealizovaným objektem, vyjádřenou vysokou mírou vášně (zpravidla jednostrannou) a současnou absencí intimity i závazku. Typické je její rychlé vzplanutí i ochladnutí. Prázdná láska je charakterizována silným závazkem, bez přítomnosti intimity a vášně. Tyto sloţky se buď vytratili časté pro vyhořelé či rozpadající se dlouhodobé vztahy, nebo jich partneři teprve dosáhnou obvyklé v dohodnutých sňatcích. 13

19 Romantická láska je vztahem s vysokou úrovní intimity a vášně, ale bez vidiny společné budoucnosti tedy s velmi nízkým závazkem. Příkladem mohou být přechodné vztahy v adolescenci či krátkodobé letní lásky. Partnerská klidná láska je častá v dlouho trvajících, spokojených manţelstvích, která jsou udrţována kombinací hluboké intimity a silného závazku, zatímco úroveň komponenty vášně jiţ není přítomna. Osudová láska je typem zaloţeným na vysoké míře závazku a vášně. Absence intimity ale často po opadnutí vášně vede i ke sníţení úrovně závazku, který byl zpravidla vybudován na chatrných základech. Úplná láska nastává, pokud jsou všechny tři komponenty přítomny na vyváţené a stabilní úrovni. Podle Sternberga (cit. dle Brehm et al., 2002) je tento druh lásky ideálem většiny lidí, kterého je náročné dosáhnout. Ovšem ještě obtíţnější neţ jeho dosaţení, je jeho udrţení. Někdy bývá vynecháván osmý druh lásky a to pravděpodobně proto, ţe se o lásku jako takovou v podstatě nejedná. Sternberg (1988) ho nazývá Neláska a vzhledem k tomu, ţe pro tento druh je charakteristická absence všech tří komponent, není moţné ho zakreslit ani do následujícího náčrtu druhů lásky. Jedná se o běţné vztahy mezi známými, v nichţ není ţádný závazek, které nelze definovat ani jako přátelství, kvůli nepřítomnosti intimity, ani jako milostný poměr, z důvodu nepřítomnosti vášně. Obrázek č. 1: Druhy lásky jakožto různé kombinace tří komponent lásky (upraveno dle Sternnberg, 1988, s. 122; Kratochvíl, 2005, s.124) LÁSKA ČISTĚ PŘÁTELSKÁ (pouze intimita) ROMANTICKÁ LÁSKA (intimita + vášeň) PARTNERSKÁ KLIDNÁ LÁSKA (intimita + závazek) ÚPLNÁ LÁSKA (intimita+ vášeň + závazek) LÁSKA ZASLEPENÁ (pouze vášeň) OSUDOVÁ LÁSKA (vášeň + závazek) PRÁZDNÁ LÁSKA (pouze rozhodnutí/závazek) 14

20 Podle Brehmové et al. (2002) je při studiu Sternbergových druhů lásky důleţité si uvědomovat, ţe kvůli nepočitatelnému mnoţství různých vzájemných interakcí komponent a úrovní, kterých jednotlivé sloţky v daném vztahu dosahují resp. mnoha tvarům pomyslného trojúhelníku, nelze v běţném ţivotě takto čisté kategorie pozorovat. Whitley (cit. dle Brehm et al., 2002) dokonce tvrdí, ţe jednotlivé komponenty jsou spolu vzájemně propojeny mnohem více, neţ triangulární teorie lásky dokáţe postihnout, čímţ naznačuje, ţe kategorizace druhů lásek v této podobě není reálná. Otázkou, kterou si je moţné klást v souvislosti s triangulární teorií lásky je, zda všechny tři komponenty, které zahrnuje, jsou stejně významné. Sám Sternberg spolu s Wrightem (cit. dle Clark, Reis, 1988) uvádí, ţe se intimita a závazek v různých partnerských vztazích prokázaly jako důleţitější neţ třetí komponenta vášeň. Stejně tak je právě tato komponenta problematická svou relativně nízkou stabilitou a nemoţností predikce či kontroly (Sternberg, 1986; Brehm et al., 2002). Tato nestálost a odlišná funkce v partnerských vztazích je také důvodem pro to, ţe v empirické části této práce nebude komponenta vášně na rozdíl od ostatních dvou komponent sledována jako závislá proměnná. 2.2 Intimita Intimitě je ve studiu mezilidských vztahů věnována velká pozornost. Ať uţ jde o vztahy partnerské, přátelské, příbuzenské nebo jiné, mnoho autorů intimitu v nich povaţuje za nejvyšší hodnotu lidské existence, která je nezbytnou podmínkou pro spokojený ţivot člověka (např. Bowlby,1969; Kelly, 1955; Rogers, 1951; Sullivan,1953; Reis, Collins, Bersheid, 2000, cit. dle Prager, Roberts, 2004). Baumaister a Leary (cit. dle Brehm et al., 2002) podotýkají, ţe bez stálých intimních vztahů, v nichţ se můţeme starat o druhé a zároveň jimi být opatrováni, nelze v ţivotě optimálně fungovat. Jak vyplývá z výše uvedené triangulární teorie lásky, intimita je podle Sternberga (1986, 1988) jedním ze tří stavebních kamenů partnerských vztahů. Definici a podstatě intimity samotné ale ve své práci příliš prostoru nevěnuje. Při popisu jejích proměn v průběhu vztahu uplatňuje Berscheidové teorií emocí (cit.dle Sternberg, 1986). Intimitu totiţ povaţuje za silně emočně podloţenou a ve způsobu jejího fungování spatřuje podobnost právě s Berscheidové perspektivou. Na základě této podobnosti Sternberg uvádí (1988), ţe intimita v počátku vztahu obvykle plynule narůstá a později se její růst zpomaluje, aţ se relativně 15

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu V Brně dne 16. října 2008 Sp. zn.: 2528/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Pardubic a Krajského úřadu Pardubického kraje ve věci stavby pozemní komunikace umístěné mimo jiné na pozemku

Více

KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ

KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ PhDr. Jan Lašek, CSc. Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Vstupem do školy se z dítěte stává ţák. Od počátku je nucen

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Partner : Způsob Vaší sebe prezentace (Luna v Kozorohu)

Partner : Způsob Vaší sebe prezentace (Luna v Kozorohu) PARTNERSKÝ HOROSKOP 1. osoba: Jméno: Jaroslav Datum a čas:2.2.1962, 14:0 UT+1:0 Místo:Náchod 2. osoba: Jméno: Radka Datum a čas:31.10.1970, 10:30 UT+1:0 Místo:Rokycany Spojení Vodnáře a Štírky může být

Více

Projekt výzkumu v graduační práci

Projekt výzkumu v graduační práci Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Život adolescentů v sociální síti

Život adolescentů v sociální síti Život adolescentů v sociální síti Petr Nilius Centrum pro kognitivní poruchy Neurologická klinika FN Ostrava Nestátní zdravotnické zařízení - Ambulance klinické psychologie Základním cílem adolescence

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Zákonitosti vývoje. Periodizace Vývojové úkoly v jednotlivých obdobích

Zákonitosti vývoje. Periodizace Vývojové úkoly v jednotlivých obdobích EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zákonitosti vývoje Periodizace Vývojové úkoly

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Popis obsahu a struktury programu

Popis obsahu a struktury programu Popis obsahu a struktury programu (Příloha k Žádosti o akreditaci vzdělávacího programu u Společnosti pro projektové řízení, o. s.) 1 Název programu: Řízení projektů v praxi Popište obsah jednotlivých

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

NĚKTERÉ POSTOJE TĚŽCE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ A JEJICH VLIV NA POZICI VE SKUPINĚ VRSTEVNÍKŮ

NĚKTERÉ POSTOJE TĚŽCE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ A JEJICH VLIV NA POZICI VE SKUPINĚ VRSTEVNÍKŮ S t a t i NĚKTERÉ POSTOJE TĚŽCE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ A JEJICH VLIV NA POZICI VE SKUPINĚ VRSTEVNÍKŮ Klára Konvičková Ve svém příspěvku vycházím ze zkušeností a postřehů z práce se zrakově postiženými.

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí Marketing měst a obcí ZS 2009 Magisterské studium Garant předmětu:. Ing. M Vaňák Vyučující:.. Ing. M Vaňák Ing. V. Kunz, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 2/3 Rozsah studijního předmětu:..

Více

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí)

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Autor výzkumu: ŠIK CZ, s.r.o. Realizace výzkumu: únor květen 2010 Výzkum proběhl pod dohledem pedagogů zapojených škol. Cíl výzkumného

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více