Postoje jako predikátory chování

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Postoje jako predikátory chování"

Transkript

1 SOCIÁL Í PSYCHOLOGIE Anotace: Cíle: Pochopení sociálního rozměru člověka pohledem psychologie. Student se má učit do jisté míry předvídat chování lidí podle sociálního kontextu, v němž se nacházejí. Může tak volit preventivní strategii a taktiku svého chování a naučit se profesionálně zvládat emoce okolí a odvracet zbytečné konflikty mezi lidmi. Obsah (jídelníček pro studující): Předkrm: Předmět sociální psychologie, její význam pro porozumění jedince mezi lidmi a jeho vztahům k druhým lidem; prehistorie a založení hraniční vědy: sociální psychologie; půvab nudných definice vědního oboru; behaviorální koncept sociální psychologie a problematika porozumění sociálnímu jednání Hlavní menu: Sociální percepce a interpersonální percepce; implicitní teorie osobnosti; osobnostní konstrukty; stereotypy a kvazikategorizace; kauzální atribuce; základní atribuční omyl; pravidlo antropocentrismu; sociální, sexuální a spirituální inteligence, Postoje; význam postojů v každodenním životě; povaha a měření postojů, vytváření postojů, změny postojů; stereotypy ve vnímání a rasové postoje; Teorie komunikace; verbální a nonverbální komunikace; patologické formy komunikace (podceněná kapitola sociální psychologie); jak si řádně vychutnat hádku; komunikace sněhuláků v transakční analýze, životní dráhy, Skupiny, organizace a jedinec: skupiny a organizace; vůdcovství a skupinové změny; účinně jednající skupina; Jedinec ve skupině Zákusky a saláty: Sociálně patologické jevy se zaměřením na děti a mládež; Aplikace sociální psychologie; Autoritářství; Sociální trénink; Sociálně psychologické myšlení v každodenním životě a v činnosti pracovníků; Sociálně psychologické teorie a kultura. 1 Úvod do sociální psychologie z historického hlediska Sociální myšlení, předzvěsti sociální psychologie Psychologie davu h Zaměření a rozrůznění moderní sociální psychologie 2 Evoluční sociální psychologie Altruismus a přirozený výběr Přirozený výběr a chování Altruistické chování Inkluzivní fitness (zdatnost) a význam příbuzenského rodu Kooperace a kompetice Výběr partnera a rodové rozdíly v chování Výběr partnera Rodové rozdíly v preferovaném počtu partnerů Kritéria výběru partnera Mladí muži riziko, násilí a čest Péče o nevlastní potomky a žárlivost

2 3 Vývojová sociální psychologie Podstata socializace Děti jsou sociální bytosti od narození Socializace a sociální psychologie Vývoj vztahů Připoutání Vztahy, sociální vývoj a sociální psychologie Jazyk a sociální psychologie Vývoj sociálních znalostí Sociální interakce a porozumění Porozumění sociálnímu světu 4 Emoce Co jsou emoce? Emoce jako sociálněpsychologický konstrukt Proč prožíváme emoce? Význam emocí z evolučního hlediska Emoce jako systém sociálních vodítek Emoce a pružnost chování Zpracovávání informací Ovládání a kontrola Jak emoce vznikají a čím se od sebe liší? Kulturní a individuální rozdíly ve zhodnocování událostí Existují specifické vzorce reakcí u různých druhů emocí? Motorické projevy Výraz tváře Zvukové projevy Kontrola a cílené ovlivňování emocí Fyziologické změny Subjektivní pocity Dimenze pocitů Pojmenovávání pocitů Jak na sebe působí jednotlivé složky emocí? Katarze Zpětná vazba Důsledky kontroly emocí 5 Postoje Definice konceptu postojů Funkce postojů Struktura postojů Determinanty postojů Přesvědčování Změna chování může vést ke změně postoje Důsledky postojů Postoje řídí zpracování informací

3 Postoje jako predikátory chování 6 Prosociální chování Proč si lidé pomáhají? Biologický přístup Individualistický přístup Interpersonální přístup Přístup zaměřený na sociální systémy Pomoc v nouzi: Kdy pomáháme? Důsledky přijetí pomoci Sociální opora 7 Agresivní chování Definování agrese Teorie agrese Frustrace a agrese Agrese jako naučené chování Pozorování agrese v médiích Agrese v různých sociálních situacích Domácí násilí Agrese ve škole a v práci Agrese: od útoku k interakci Normy jako kontrola agrese Skupinová agrese 8 Sociální interakce: kooperace a kompetice(konkurence) Za hranicemi vlastního zájmu: změna situací Za hranicemi dyády a malé skupiny Od dyády k velké skupině Od mezilidského k meziskupinovému vztahu Řešení konfliktu Zásah třetí strany Zásah do struktury skupiny 9 Afiliace, přitažlivost a partnerské vztahy Afiliace potřeba sociálního kontaktu, vztahu Situace podněcující afiliaci: Kdy se lidé sdružují? Pohnutky afiliace: Co lidé hledají, vyžadují-li při stresu kontakt s druhými? Účinky afiliace Nedostatek afiliace a osamělost Nedostatek afiliace a zdraví Přitažlivost a vývoj vztahu Podmínky prostředí Podobnost postojů Přátelství jako vztah Pohlaví a přátelství

4 Milenecká přitažlivost Stereotyp tělesné přitažlivosti Rodové rozdíly v preferencích tělesné přitažlivosti a statusu Partnerské vztahy: spokojenost a zánik vztahu Spokojenost ve vztahu Oddanost ve vztahu Důsledky rozchodů 10 Sociální vliv v malých skupinách Konformita neboli vliv většiny Proč jsou lidé konformní: normativní a informační vliv Normativní a informační vliv: výzkumné důkazy Inovace neboli vliv menšiny Moc vytrvalé menšiny Vliv většiny a menšiny: Dva procesy, nebo jeden? Vliv většiny a menšiny: imitace versus originalita Rozhodování ve skupinách Skupinová polarizace Vysvětlení skupinové polarizace Skupinové myšlení: extrémní případ skupinové polarizace Uposlechnutí nemorálních příkazů: sociální vliv autority Situační determinanty poslušnosti Co byste udělali? Dynamika poslušnosti 11 Skupinový výkon Determinanty skupinového výkonu Procesní zisky a ztráty Individuální výkon v sociálním kontextu Pouhá přítomnost Obava z hodnocení Konflikt pozornosti Mnohostranný přístup Výsledek skupiny je kombinací individuálních zdrojů Vzájemná závislost Pravidla sloučení zdrojů Procesní ztráty ve třech úkolových aktivitách Generování nápadů Sběr informací Rozhodování Předcházení procesním ztrátám Struktura skupiny Diferenciace rolí Diferenciace postavení Komunikační vzorce Překonávání dysfunkčních aspektů skupinové struktury

5 12 Meziskupinové vztahy Co je meziskupinové chování? Obecně rozšířené představy o meziskupinovém konfliktu a předsudcích Předsudek jako osobnostní typ Teorie obětního beránka : meziskupinová agrese jako výsledek frustrace Interpersonální versus skupinové chování Meziskupinové chování jako reakce na skutečné či představované zájmy skupiny Pouhé členství ve skupině jako zdroj meziskupinové diskriminace Výzkum minimálních skupin Vysvětlení meziskupinové diskriminace v minimálních skupinách Členství ve skupině a sociální identita Kdo jsem já? Kdo jsme my? Meziskupinová diferenciace v přirozených podmínkách Zvýhodňování vztažné skupiny a skupinová identifikace Podřadné postavení, meziskupinové srovnávání a sociální nepokoje Zmírnění meziskupinového konfliktu a změna negativních stereotypů Nadřazené cíle 13 Psychologie zdraví: sociálněpsychologické hledisko Chování a zdraví Dopad chování na zdraví Determinanty chování ve vztahu ke zdraví Strategie změny chování ve vztahu ke zdraví Stres a zdraví Měření zásadních životních událostí Proč jsou zásadní životní události tak stresující? Jak může stres ovlivnit zdraví? Faktory regulující vztah mezi stresem a zdravím Primární literatura : Miles Hewstone, Wolf Stroebe: Sociální psychologie. Portál, Praha 2006 Výrost J., Slaměník I.: Sociální psychologie - Sociálna psychológia. Praha, ISV Výrost J., Slaměník I.: Aplikovaná sociální psychologie II. Praha, Grada Publishing Červený K.: Osamělost je nebezpečnější než kouření. In: Pauza.cz - společensko-kulturní magazín, Honsová J.: Zkoumání emocí v psychologii Schmiedler K.: Prostředí města, urbanistická tvorba a sociální patologie. In: Psychologie dnes, č. 9, Yalom I. D.: Když Nietzsche plakal. Praha, Portál, NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, ISBN (výborný přehled sociálně psychologické problematiky; obsahuje věcný a jmenný rejstřík) NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Svoboda, (výborný přehled sociálně psychologické problematiky, i když obsahuje poznání v sociální psychologii pouze do šedesátých let minulého století, text je doplněn věcným a jmenným rejstříkem) VÝROST, J. a SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie/ Sociálna psychológia. Praha: ISV, ISBN X (výborný přehled sociálně psychologické problematiky; značná část textu je bohužel v současné slovenštině, což neprospívá srozumitelného a snadnému čtení jinak vysoce odborného textu; text je doplněn věcným a jmenným rejstříkem)

6 Sawicki, S.: Sociálna psychológia. Bratislava, STUBA 2002 ČÍŽKOVÁ, J. Přehled sociální psychologie. Olomouc: UP, ISBN (skripta s velmi dobrým přehledem sociálně psychologické problematiky, který je určen pro posluchače učitelství a sociální práce; skripta neobsahují jmenný a věcný rejstřík) ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, ISBN (učebnice z edice pedagogické literatury; část problémů je uváděna v podobě pouhých "výčtů", ale kniha obsahuje i kapitolu o aplikaci metod a technik sociální psychologie ve výchovně vzdělávací praxi, text nemá věcný a jmenný rejstřík, je však doplněn slovníčkem užívaných pojmů) KRECH, D., CRUTFIELD, R.S. a BALLACHEY, E.L. Člověk v spoločnosti: Základy sociálnej psychólogie. Bratislava: SAV, (výborný překlad a ukázka typické behaviorální učebnice sociální psychologie z dob, kdy ještě slovenština byla zcela srozumitelná, každá kapitola obsahuje nejen názorné ukázky z experimentální činnosti, ale i slovníček užitých pojmů) JANOUŠEK, J., aj. Sociální psychologie. I. II. Učební text FF UK. Praha: SPN, (skripta pro studující psychologie na FF UK - lze doporučit pozorné čtení nejen prvního, ale zvláště druhého dílu) HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál ISBN (čtivý text z americké sociálně psychologické produkce; populárním výkladem usnadňuje pochopení řady jevů; autorka však splatila daň populismu a pro čtivost vynechala teoretické definice pojmů a jejich analýzu, což je vždy požadováno na vysokoškolské úrovni znalostí ze sociální psychologie; text má věcný a jmenný rejstřík )

7 Podmínky k udělení zápočtu a složení zkoušky: Předmětem zkoušky bude prokázat znalost základních pojmů a problémů oboru sociální psychologie. Nepominutelnou podmínkou (conditio sine qua non) ke zkoušce je podrobné prostudování nejméně dvou základních učebnic sociální psychologie a schopnost srovnat jejich pojetí sociálně psychologických jevů. Studující může použít i jiných pramenů, než jsou uvedeny v seznamu literatury. Dále se hodnotí vlastní iniciativa na vyučování a aktivita ve vyhledání, v četbě a v porozumění dalším textům. Okruh literatury není omezen, ve světových jazycích je v současnosti již k dispozici nepřehledný počet základních učebních textů i studií o jednotlivých kapitolách či aplikacích sociálně psychologického vědění. Doporučit lze zvláště publikace prestižního nakl. McGraw-Hill. Otázky, témata ke zkoušce: Uchazeči si ke zkoušce přinesou seznam prostudované literatury. Literaturu ke zkoušce lze i konzultovat se zkoušejícím.

8 Ukázka z knihy: Miles Hewstone, Wolf Stroebe: Sociální psychologie. Portál, Praha 2006 Důsledky rozchodů Jaké důsledky mají rozchod a rozvod na duševní a tělesný stav? Rozpad vztahu, především rozvod, pochopitelně leckdy mívá vážné a dalekosáhlé důsledky. Rozvodovost se navíc stále zvyšuje, tudíž jeho dopady ovlivňují stále vyšší počet jedinců západního světa. Bylo zjištěno, že duševní i tělesné zdraví rozvedených partnerů je horší než partnerů žijících v manželství; stav rozvedených jedinců je dokonce ještě horší než stav vdov a vdovců či jedinců, kteří nikdy nebyli ženatí či vdané. Jednou z příčin je možnost, že rozvod je důsledek, nikoli příčina duševních problémů (Cochrane, 1988; Stroebe a Stroebe, 1986). Vždyť i zakončení manželství rozvodem je samo o sobě bolestné. Z teorie připoutání vyplývá, že si partneři dokonce i tváří v tvář nejhlubší nenávisti a nejvyhrocenějším konfliktům mezi sebou budují emoční pouto, které nelze jednoduše přetnout, byť by oba chtěli. V mnoha případech dochází k tomu, že po rozvodu nebo po rozchodu bývá jedinec na svém bývalém partnerovi citově závislý, což se mimo jiné projevuje ulpívajícími myšlenkami o partnerovi, úvahami nad vztahem, přemýšlením nad tím, co bývalý partner nejspíše dělá, pocitem, že se z rozchodu nikdy nevzpamatuje (Ganong a Coleman, 1994; Kitson, 1982). Jedinec po rozchodu tedy nejdřív musí projít procesem odpoutání se od partnera, kromě toho je třeba, aby se vyrovnal s přechodem od manželského stavu ke svobodnému (resp. rozvedenému). Samostatné bydlení totiž po dlouholetém svazku vyžaduje nemalou míru adaptace a také značné úsilí. Navíc si jedinec jen stěží dokáže udržet předešlé přátelské vztahy, takže si musí budovat nové. Přizpůsobování se jinému, v tomto případě nižšímu sociálnímu statusu leckdy bývá velmi bolestné, především proto, že rozvod doprovází stigma. Kromě toho se iniciátoři rozvodu zpravidla dočkají méně pomoci než ovdovělí jedinci, protože přátelé mohou stranit druhému partnerovi. Musejí se vyrovnávat se selháním a leckdy i odmítáním. Přesto platí, že adaptace na rozvod bývá pro někoho snazší, pro někoho náročnější. Například lidé, kteří rozvod iniciovali, mají hustou síť přátel a ještě k tomu i spokojený intimní vztah, se se vzniklou situací vypořádávají relativně nejlépe. Samozřejmě se projevuje vliv rysů osobnosti, v tomto ohledu jsou pro jedince velmi výhodné především sebeúcta, nezávislost, vstřícnost vůči změnám a rovnostářský postoj k oběma pohlavím (Price-Bonham, Wright a Pittman, 1983). Většina rozvedených jedinců se sice znovu ožení a vdá, přesto se nemálo lidí dalšího manželského svazku obává a upřednostní společné soužití bez sňatku. Někdo již nového partnera nehledá, zůstává sám. Menšina rozvedených jedinců vstupuje do homosexuálního vztahu (Buunk a Van Driel, 1989; Ganong a Coleman, 1994). Oddanost ve vztahu Co představuje oddanost, jak vzniká? Patrně bychom s naprostou samozřejmostí předpokládali, že lidé ve vztahu spokojení nemají potřebu od partnerů odcházet a že nespokojení lidé naopak dříve či později vztah ukončí. Odborníci v oblasti sociálních věd však již dlouhou dobu sledují, že spokojené vztahy nemusejí být stabilní a že stabilní vztahy nemusejí být spokojené (Rusbult a Buunk, 1993). Rusbult (1983) na základě svých zkušeností představila investiční model, jímž vysvětluje, co jedince motivuje k udržení vztahu, jinak řečeno které faktory posilují oddanost vůči partnerovi a vztahu. Podle Rusbult oddanost znamená, že jedinec chce vztah udržet a chce k němu být i duševně poután. Oddanost je přitom podmíněna třemi faktory: 1) vysokou

9 spokojeností, tj. jedinec partnera miluje a o vztahu přemýšlí pozitivně; 2) vnímanou nízkou kvalitou alternativ, tj. aktuálně je daný vztah pro jedince nejlepší možností; dále samostatný život (naplněný prací nebo dobrými kamarády) a přítomnost jiného partnera v životě jedince (Buunk, 1987). Při rozvíjení vztahu se jedinci postupně jiným alternativám uzavírají myšlenkově i v chování. Johnson a Rusbult (1989) při výzkumu, v jehož rámci měli spolupracovníci experimentátorů oslovovat probandy a navazovat s nimi komunikaci, zjistili, že se v řadách vysoce oddaných zadaných jedinců projevuje silná tendence odmítat atraktivní jedince opačného pohlaví. Investiční model (Investment model): Teorie předpokládající, že oddanost ve vztahu vychází z vysoké spokojenosti, nízké kvality alternativ a vysokých investic. Oddanost (Commitment): Tendence jedince udržet vztah a být k němu duševně poután. Řada vztahů někdy prožije nepříznivé období, a i když se v takových chvílích objeví příznivější varianty, nemusí to znamenat, že by se vztah rozpadl. Právě proto investiční model uvádí ještě tření proměnnou: 3) vysoké investice poukazující na způsoby a možnosti, na jejichž základě se život partnerů propojuje. Patří sem časové investice, úsilí, snaha, oběti, společní přátelé, sdílené vzpomínky a zážitky, sdílené zájmy, společný majetek. Z nových výzkumů vyplývá, že se self obou partnerů začnou po čase překrývat a propojují se, tudíž partnerův zisk je na základě identifikace, sdílených rysů i schopností vnímán i jako vlastní zisk (Aron, Aron a Smollan, 1992; Aron, Aron, Tudor a Nelson, 1991). Z velkého počtu studií vyplývá, že uvedené tři faktory spokojenost, alternativy a investice jsou nezbytným východiskem pro predikci oddanosti a pravděpodobnosti rozpadu vztahu. Platí pro heterosexuální i homosexuální vztahy (Rusbult a Buunk, 1993). Oddanost zpětně působí na mnoho projevů chování i prožívání, především se projevuje v ochotě ustoupit od vlastních zájmů ve prospěch vztahu jako celku. Vysoce oddaní jedinci tak například jsou ochotnější činit oběti kvůli vztahu: vzdají se důležitých aktivit a osob (zaměstnání, rodičů, koníčků, náboženského vyznání, přátel), jen aby udrželi vztah, je-li to nutné (Van Lange, Rusbult a kol., 1997). Rusbult a Martz (1995) dále zjistili, že v případech týraných žen, jež vyhledaly pomoc v azylovém domě, je navzdory krutému týrání vysoká pravděpodobnost, že se k partnerovi posléze vrátí, byly-li partnerovi před odchodem do azylového domu vysoce oddané. Další neuvěřitelný případ oddanosti zjistili ve své studii Buunk a Bakker (1997): Málo oddaní jedinci s větší pravděpodobností měli mimomanželský sex bez ochrany, aniž by partnera informovali a učinili příslušná opatření, aby případně netrpěl důsledky jejich chování. Proč si lidé pomáhají? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, musíme ji založit hned na několika rovinách: biologické, individuální, interpersonální i na rovině sociálních systémů. Biologický přístup Za jakých podmínek lze prosociální chování vysvětlit evoluční psychologií? Biologický přístup k altruismu vysvětluje prosociální chování z hlediska vrozených tendencí či genetických predispozic. Samozřejmě tak okamžitě vyvstává otázka, proč by proces přirozeného výběru měl upřednostňovat gen, který zvyšuje pohotovost jedince pomáhat druhým. Jedna z možných odpovědí zní, že prosociální chování je výsledek přirozeného

10 výběru, pokud spíše zvyšovalo, než snižovalo naději jedince (a jeho příbuzných) na reprodukci (srov. 2. kapitola). Na vývoji prosociálního chování se přitom patrně podílely dva základní procesy: upřednostňování příbuzných jedinců a vzájemnost. Nejdříve se zaměříme na příbuzenské vztahy: Reprodukční úspěch jedince (tj. inkluzivní zdatnost) závisí na míře předání vlastních genů budoucí generaci. Inkluzivní zdatnost představuje výsledek kombinace reprodukčního úspěchu jedince (přímá zdatnost) a podílu reprodukčního úspěchu příbuzných jedinců, jenž je podnícen chováním daného jedince (nepřímá zdatnost; Hamilton, 1964). Například koeficient příbuznosti mezi sourozenci je 0,5. Proto jedinec upřednostňuje své geny tak, že zvyšuje šance na přežití svých pokrevních bratrů a sester. Teorie recipročního altruismu podle Traverse (1971) vysvětluje prosociál ní chování na základě normy reciprocity (vzájemnosti) mezi nepříbuznými jedinci. Základní východisko této teorie zní, že prosociální chování bude mít v průběhu přirozeného výběru úspěch, bude-li probíhat podle normy reciprocity a budou-li náklady pomáhajícího nižší než prospěch jedince, jemuž je pomáháno. Reciproční altruismus přitom vychází z předpokladu, že pro Taniu má tzv. smysl, aby pomáhala Stephanii, bude-li to znamenat, že druzí (např. Stephanie) budou chránit Taniu. Mezikulturní výzkumy poskytování a přijímání pomoci zjišťují, že reciprocita je univerzální jev, který nacházíme v různých kulturách. Dále je zjišťováno, že frekvence poskytování a přijímání pomoci vysoce korelují (R. C. Johnson a kol., 1989). Reciprocita (norma) (Reciprocity /norm of/): Pravidlo, že bychom se ke druhým měli chovat tak, jak se oni chovají k nám. Podporuje pozitivní reakce na vstřícné chování a negativní reakce na nežádoucí chování. Prosociální reciprocita nastává, když jedinec pomáhá s cílem, že jeho pomoc bude opětovaná. Jsou-li náklady pomáhajícího nízké a prospěch jedince přijímajícího pomoc naopak vysoký, je reciproční altruismus výhodný. Problém samozřejmě spočívá v tom, že takové chování je možno zneužívat. Proto bývá omezeno na specifické okolnosti, jimiž jsou vysoký stupeň důvěry mezi pomáhajícím a příjemcem pomoci; stabilita členství ve skupině, stabilita skupiny v čase, vysoká míra vzájemného uznání mezi členy skupiny (Voland, 1993). Důvěra přitom nezřídka bývá výsledkem blízkého vztahu a podobnosti v názorech. Obecně lze říci, že právě tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost vzájemné podpory a snižují riziko zneužití prosociálního chování. Individualistický přístup Individualistický přístup podobně jako biologický vysvětluje altruismus z hlediska tendencí jedince pomáhat. Neplatí však automatický předpoklad, že by byly podmíněné geneticky (ačkoli mohou být), nýbrž předpoklad, že je jedinec získal v procesu sociálního učení. Individualistické teorie altruismu bývají děleny na dva směry: první pohlíží na altruistické chování sítem nálad, druhý vychází z předpokladu, že je podmíněné rysy a vlastnostmi osobnosti. Altruistické chování Proč se altruistické chování stává dilematem při vysvětlování jevů souvisejících s přirozeným výběrem? Pojmem altruistické chování se v biologii označuje proces, při němž jedno zvíře posiluje zdatnost (fitness) druhého zvířete navzdory možné ztráty vlastní zdatnosti. Takovéto chování

11 najdeme v celém spektru živočišné říše (tab. 2.1). Samozřejmostí je i výpomoc v říši lidí. Například na ulici věnují peníze žebrákovi, pomohou člověku, který omdlel na chodníku; dárky pro příbuzné, přátele a známé bývají samozřejmostí. Sociální psychologové zkoumali podmínky, v nichž se altruistické chování projevuje. Nevymezili ho však v rámci zdatnosti, nýbrž jako ochotu jedince pomáhat druhé osobě navzdory možnosti volby, aby se rozhodl jinak (viz 9. kapitola, téma prosociální chování). Při výzkumu sledovali dopad chování na osobnost, sociální normy, náklady na pomoc a zisky z pomáhání. Na první pohled je těžké slučovat takovéto chování s procesem přirozeného výběru, protože jeho cílem je podle původní teorie přežití vlastního rodu. Altruistické chování (Altruistic behaviour): Z evolučního hlediska se jedná o chování přispívající ke zdatnosti jiných jedinců, navzdory investicím ze zdatnosti daného jedince. Z hlediska sociální psychologie se jedná o chování, pro něž je příznačné zaujímání hlediska druhého a empatie se záměrem prospět druhé osobě, ačkoli iniciátor pomoci není nucen podporu poskytnout. Pomáhající chování (Helping behaviour): Z biologického hlediska se jedná o ekvivalent altruistického chování v nejširším slova smyslu. Prosociální chování (Prosocial behaviour): Z biologického hlediska se jedná o ekvivalent altruistického chování; z hlediska sociální psychologie je vymezení užší než altruistické chování, jelikož cílem snah je zlepšit situaci příjemce pomoci, přičemž iniciátor pomoci není povinen pomáhat. Předešlé generace biologů zastávaly názor, že jedinec koná pro dobro celé skupiny, potažmo rodu. Jednání ve prospěch rodu je přitom vznosný ideál, k němuž se lidstvo snaží přiblížit. Jenže v realitě pak dochází k situacím, kdy se na dobru a snahách jedněch doslova přiživují druzí, využívají a zneužívají altruistické jednání druhých a sami nepřispívají ani málem. Tak to chodí v říši zvířat. Počítačové simulace procesu přirozeného výběru ukazují, že zvířata jednoznačně jednající ve prospěch své skupiny budou v budoucnosti odstrčena a nahrazena jedinci, kteří sledují pouze vlastní zájem a prospěch. Z těchto simulací tudíž vyplývá, že pomoc vyústí ve vyhynutí pomáhajících a v přežití těch, jimž je pomáháno. Jak je tedy možné, že druhy citované v tabulce 2.1 stále žijí? Proč si lidé pomáhají? Psychologie davu Akademické a vědecké základy psychologie davu jsou pestré. Na jedné straně k jejímu zrodu přispěly metody a koncepty sugesce, konkrétně tradice hypnózy (umění, způsoby provádění, dogmata, kulty), tedy navození stavu připomínajícího spánek, v němž jedinec s určitými

12 omezeními přijímá sugesce od hypnotizéra. Anton Mesmer ( ), muž, který uváděl lidi do stavu transu, tvrdil, že dokáže pojmout univerzální animální moc ( magnetismus ), která posiluje a upevňuje život a zdraví. Později se tomuto procesu začalo říkat hypnotická sugesce. Jejím cílem bylo zredukovat stupeň klientova vědomí, jaksi je snížit na primitivnější rovinu. Tato metoda byla používána pro diagnostické i terapeutické účely ve známém kontroverzním případu, kdy proti sobě stáli francouzské lékařské fakulty v Nancy a Salpétrière v Paříži. Stala se však i jedním z nejdůležitějších modelů sociálního vlivu a ranými psychology davu byla využita jako vysvětlení údajné iracionality, emocionality a primitivního chování davů (viz Barrows, 1981; Paicheler, 1985). Psychologie davu (Crowd psychology): Studium mysli (srov. kolektivní mysl) a chování davu a zkušeností jedinců v davech. Sugesce (Suggestion): Technika a/nebo proces vyvolání zkušenosti či chování jedince na základě pokynů iniciátora, například hypnotizéra. Na druhé straně k jejímu zrodu přispěl lékařský model, který byl svou podstatou více orientován na patologii. Byl převzat z epidemiologie. V souvislosti s hypotézou o bakteriálním nakažení, která byla záhy vědecky prokázána při výzkumu lovců mikroorganismů, jehož aktéry byli Louis Pasteur ( ) a Robert Koch ( ), byla vytvořena analogie s duševní nákazou. Tento proces byl přisuzován šíření afektu a neuznávání daných hodnot společnosti 2 v agitovaných a neklidných davech obecně. Duševní nákaza se stala klíčovým pojmem LeBonovy velmi vlivné psychologie davu (LeBon, 1895), ačkoli on sám tento termín nezavedl (viz Nye, 1975). Později začal být interpretován jako cirkulární reakce (Allport, 1924) a vzájemná stimulace (Blumer, 1946). Teoreticky tak ztratil povahu infekční nemoci (Milgram a Toch, 1969). Lékařsky pojaté narušení obrazu davu v 19. století bylo vynikajícím způsobem zdokumentováno a zkritizováno Barrowsem (1981) a McPhailem (1991). Barrows však nepočítal s tím, že po dlouhém období ticha má myšlenka emocionálního nakažení reálnou naději, aby získala druhou šanci u současných sociálních psychologů (Hatfield, Cacioppo a Rapson, 1994). Kromě lékařských kořenů psychologie davu je třeba zmínit i kriminologii. To, co bylo z lékařského pohledu podvědomá a afektivní reakce, byla z právního hlediska snížená odpovědnost jedince přítomného v davu, případně v delikventním davu (Sighele, 1891; Tarde, 1901). Výchozí předpoklad tohoto lékařsky-právního přístupu opět zní, že jedinec v davu klesá na primitivnější, infantilnější rovinu, než když jedná sám. V davu tudíž klesá i schopnost logického uvažování, jedinec se méně nechává vést rozumem a ve výsledku je za sebe méně odpovědný. Tyto názory byly uveřejňovány do roku 1895 v mnoha italských a francouzských publikacích, naopak LeBon je zprostředkoval široké veřejnosti, laické i odborné, ve svém bestselleru, v němž však nedal žádný prostor původním autorům. Každopádně později všichni, kteří studovali povahu a chování davu, odkazovali výhradně na LeBona jako na mistra psychologie davu (např. Freud, 1953; kriticky Nye, 1975; Moscovici, 1981a). Vezmeme-li v potaz oba zdroje, lékařský i právní, pak toto latinské pojetí spojuje dav s absencí normality, přisuzuje mu buď nemoc, nebo trestnou činnost, přinejlepším jej spojuje s polehčujícími okolnostmi. Chceme-li však porozumět tomu, proč skupinové chování a jeho mentální atributy byly považovány za nenormální či protispolečenské, musíme nahlédnout do politického a společenského kontextu, v němž se toto pojetí zrodilo. Politické události, jež v té době udávaly tempo vývoje psychologie davu, zahrnovaly: opakované revoluce ve Francii (1789, 1830, 1871); dramatické ekonomické a sociální změny v důsledku rychlé industrializace a urbanizace;

13 povstání mas (Ortega y Gasset, 1932); sílící vliv a moc odborů a socialismu při stávkách a májových demonstracích; korupce a skandály; vojenská porážka Francie ze strany Pruska v roce 1871; revoluční pařížská komuna a její krvavé potlačení. Vezmeme-li v potaz všechny výše uvedené okolnosti, dospíváme ke konstatování, že politický, společenský i etický řád se ocitl pod silnou palbou a že se situace stala hrozbou především pro buržoazii (van Ginneken, 1992). Barrows (1981) velmi přesvědčivě argumentoval, že převládal pocit dekadence a lidé počítali se zhoršením stavu. Byly objevené masy (Moscovici, 1981a). Panovaly obavy a strach, od vědců se očekávalo, že podrobně zanalyzují příčinný vztah mezi jednáním mas a sociálními nepravostmi. Kriminologické a lékařské (psychiatrické i epidemiologické) vysvětlení vyznělo tak, aby odpovídalo a vyhovovalo převládajícímu duchu doby. Navzdory protiřečícím si konceptům duševní jednoty davu (LeBon, 1985) a skupinové mysli nadřazené jedinci, což jsou myšlenky, které si proklestily cestu i do 20. století (např. McDougall, 1920), je důležité mít na paměti, že latinské pojetí psychologie davu spočívalo v tvrzení, že normální jedinec se v důsledku působení sociálních tlaků davu rovněž stává nenormálním. LeBon zahrnoval pod hlavičku dav agitované chování davu, porotu, masové demonstrace a parlament, kriminální i náboženská uskupení, v současné době ovšem existuje mnohem pestřejší rozlišení: máme davy, sociální hnutí, obecenstva, instituce. Zásadní rozlišení učinil ale již Tarde (1901) a posléze Park (1972). Dospěli k názoru, že mezi davem a veřejností existuje rozdíl. Dav spojili s tělesným kontaktem a prostorovým omezením. Na druhé straně veřejnosti přisoudili, především díky technickým vymoženostem umožňujícím komunikaci prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků (v té době jen tisku) prostorový přesah a šíření názoru veřejnosti. Psychologie davu se podobně jako psychologie národů nevyvíjela v kontextu akademické psychologie po McDougallově (1920) apelování na nadindividuální skupinovou mysl. Na rozdíl od ní se jí však podařilo začlenit některá zcela zásadní témata do nové sociální psychologie, která byla nově institucionalizovaná. Tím se samozřejmě otevřel prostor pro experimentování a analyzování daných témat. Například při studii agrese bylo možno pracovat s jevy jako skupinové násilí a konečně bylo reálné operovat vysvětlujícími konstrukty jako deindividuace (Turner, Hogg, Oakes, Reicher a Wetherell, 1987; viz 14. a 15. kapitola). Téma sociálního vlivu se rozšířilo na pojmy, které dříve byly vnímány jako vlivy sugesce, nákaza a napodobování (viz Moscovici, 1985; Paicheler, 1985; historie davu a další sociální jevy a pojetí srov. Graumann a Moscovici, 1986a, 1986b, 1987). Sociální osamělost Ale Breuer pokračoval dále. "Jistě na vás působí jiný stres. apříklad ve středu jste se zmínil o nedávné zradě. Ta u vás jistě stres vyvolala. Každá lidská bytost pociťuje Angst, a proto nikdo neunikne bolesti způsobené rozpadem přátelství. ebo bolesti z osamocení. Abych byl, pane profesore, upřímný, jako lékaře mne váš denní rozvrh znepokojuje. Kdo může takové osamění snést? Fakt, že nemáte ženu, děti ani kolegy, jste uvedl na důkaz toho, že jste stres ze svého života vystrnadil. Ale já mám na to jiný názor: Extrémní odloučenost stres nevylučuje, naopak je sama o sobě stresem. Osamělost je živnou půdou nemoci."

14 Irvin D. Yalom: Když Nietzsche plakal K sociální podstatě člověka patří jeho potřeba sociálního kontaktu, která nachází uspokojení v sociálních interakcích. Mnozí autoři (A. H. Maslow, H. A. Murray aj.) považují potřebu styku s jinými lidmi za základní sociální potřebu člověka (J. Výrost, I. Slaměník, 1997). Tento předpoklad vychází hlavně z Maslowovy hierarchie potřeb (pokud lidé uspokojí své základní biologické potřeby, začínají mít větší váhu hierarchicky výše postavené potřeby mezi něž patří i smysluplné vztahy k blízkým lidem). Důsledkem nenaplnění této potřeby je právě osamělost. Interakce s jinými lidmi je pro člověka důležitá hned z několika různých důvodů: (1) Poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání sociální reality. Jedinec má možnost ověřit si ve vztahu k jinému člověku co je správné, vhodné nebo žádoucí pro sociální chování. Předmětem konsensuálního ověření se stává to, v čem se jedinec shoduje, nebo si je blízký s lidmi, ve vztahu k nimž si své chování ověřoval. Tendence k afiliaci (potřeba člověka navazovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi) vzrůstá při nejistotě a zejména v situacích ohrožení. (2) Přítomnost blízké osoby nebo osob umocňuje pocity štěstí v radostných chvílích, a naopak poskytuje úlevu a útěchu při zármutku, bolesti a zklamání. Tento druhý případ můžeme velice dobře ilustrovat na následujících příkladech. (a) Americký psycholog James Pennebaker v řadě pokusů prokázal, že pokud přimějeme člověka aby sdělil své trápení, jeho zdravotní stav se změní k lepšímu. Jeho pacienti měli možnost denně psát např. o nejvíce zraňujícím zážitku v životě nebo o nějakých naléhavých starostech dne. Výsledkem bylo překvapující zlepšení imunitního systému, zlepšení funkce jaterních enzymů, omezení návštěv lékařů a snížení počtu dní pracovní neschopnosti. (b) Ženy s pokročilou rakovinou prsu i metastázami, které se jednou týdně setkávaly s ostatními pacientkami, aby se vypovídaly ze svých úzkostí a strachu přežívaly dvakrát tak dlouho, než ženy, které chorobě čelily samy. Významný americký psychiatr a onkolog Jimmie Holland uvedl: "Každý člověk postižený rakovinou by měl být členem podobné skupiny. Kdyby existoval lék, který takto dokáže prodloužit život pacientů, farmaceutické firmy by se popraly o to, kdo jej bude vyrábět. Svěřování se, vlídné slovo a účast jsou zdarma a nic nás nestojí." (K. Červenka, 2001) (3) Interakce poskytuje podněty pro srovnávání (úspěšnosti, výkonnosti, způsobů prožívání...), osvojování si nových poznatků a zpětnou vazbu pro akty vlastního chování. (4) V interakci se očekává odměna za úspěšně vynaložené úsilí. Ocenění jiných zvyšuje sebehodnocení. (5) Spolupráce s jinými a společné dosahování výkonu v různých činnostech přináší uspokojení. (6) Příjemné pocity u blízkých a důvěrných vztahů vyvolává vzájemná důvěra, vzájemné sdělování si informací, které nejsou přístupné jiným lidem. Stejně tak je důležité sdílení stejných či podobných názorů, přesvědčení, postojů a možnost jejich diskutování. (7) Těsné interpersonální vztahy dávají člověku pocit bezpečí, protože ve složitých životních situacích se může obrátit o pomoc k lidem, o nichž ví, že mají o něho starost a že jsou ochotni mu pomoci. Těmto jednotlivým příčinám navazování interpersonálních kontaktů přisuzují různí lidé různou důležitost. Zároveň se lidé liší i mírou motivace k navazování přátelských kontaktů a mírou sociálních dovedností.

15 Vraťme se však zpět k sociální osamělosti. Pokud bychom se měli pokusit osamělost někam zařadit, bylo by její místo jistě mezi emocemi. Existují pokusy formulovat definici emoce, avšak ty jsou velmi neuspokojivé a lze spolu s H. E. Jonesem (1950) říci, že každý rozumí slovu emoce a ví, co to znamená až do doby, kdy se emoce pokusí definovat. Většina autorů zabývajících se emocemi soudí, že je definovat nelze, protože to jsou specifické zážitky, jako např. zážitek nějaké barvy. Empirická věda však potřebuje pracovat s určitě vymezeným konceptem a koncept emoce je v empirické psychologii velmi heterogenní. Proto se někdy uvádí pracovní definice, např. Schmidt-Atzertova (1996), která zní: "Emoce je kvalitativně blíže popsatelný stav, který vystupuje se změnami na jedné, nebo z více následujících rovin: cit, tělesný stav a výraz." C. E. Izard (1981), soudí, že "emoce vytvářejí primární motivační systém člověka", zdůrazňuje, že "úplná definice emocí" musí zahrnovat její následující tři aspekty či komponenty: prožívání nebo vědomé pociťování, procesy, které se odehrávají v mozku a v nervové soustavě, a pozorovatelné projevy výrazu, zejména v obličeji. Někteří psychologové ovšem soudí, že psychologická definice emocí nemusí zahrnovat žádné neurologické aspekty tohoto jevu, i když ovšem existují. Pokud bychom chtěli nějak rozdělit emoce, mohli bychom použít teoretické rozdělení, s nímž však ne všichni vědci souhlasí. Díky tomuto rozdělení získáme primární emoce, tedy jakési základní spektrum citů, jejichž míšením vznikají všechny ostatní emoce. Následující skupiny vycházejí z Golemanova dělení (1997): hněv, smutek, strach, radost, láska, překvapení, rozhořčený odpor, hanba. Pokud bychom měli uvést hlavní představitele skupiny smutek, získali bychom tyto: žal, zármutek, neradostnost, sklíčenost, neveselost, melancholie, sebeobviňování, osamělost, zoufalství a v patologickém extrému až těžká deprese. Definice emocí i jejich rozdělení je těžký problém a žádná z podaných definic, stejně tak jako jejich rozdělení, neuspokojuje všechny psychology (J. Honsová, 1999). Jestliže se v dalším textu budeme chtít blíže zaměřit na osamělost, měli bychom si stanovit rozdíl mezi pojmy samota a osamělost, jejichž význam bývá často spojován. Samota nerovná se osamělost a naopak, osamění není samota. Samota je stav, díky kterému jedinec uniká ze svého sociálního prostředí (1) dobrovolně (jako prostředek vyrovnání se s prožitými událostmi, možnost nerušeného hledání řešení složité životní situace, příležitost k odpočinku a čerpání sil např. pro práci, nebo při potřebě přemýšlet o svém životě), (2) z vlastní vůle avšak pod tlakem (např. v důsledku obavy ze ztráty přízně svého sociálního prostředí, nebo v obavě z odhalení některých rysů jeho chování a osobnosti) a (3) nedobrovolně (např. v důsledku náhody, nehody, nebo zaviněním ze strany druhé osoby). Samota je objektivní stav, který je lehko rozpoznatelný při pozorování zvenku. Ne tak osamělost. Osamělost se týká našeho vnímání sociálních interakcí a jejich charakteristik a prožívání, či pociťování důvěrných mezilidských vztahů. "Osamělost se vyskytuje tehdy, když určitá osoba považuje svoje zapojení do sociálních vztahů za slabší a méně uspokojivé než by si sama přála." (L.A. Peplau, D. Perlman, 1982). Osamělost samu bychom mohli rozdělit na dva typy: (1) sociální izolaci a (2) emocionální izolaci. Podle L.A. Peplaua a D. Perlmana bychom při charakteristice osamělosti měli zdůraznit především tři hlavní znaky. Prvním z nich je, že osamělost je subjektivní prožitek. Vyplývá tedy z naší interpretace událostí. To znamená, že na její určení nestačí pouhé pozorování, zda je někdo sám, nebo obklopen jinými lidmi, důležité je spíše osobní vnímání vztahů, a to především jejich kvality a ne kvantity. Druhým z aspektů je to, že osamělost je výsledkem percipování jistých nedostatků v interpersonálních vztazích. Třetím důležitým znakem je to, že osamělost je nepříjemná (podle výsledků

16 faktorové analýzy provedené C. Rubensteinem a P. Shaverem v r jsou čtyřmi hlavními pocity zažívanými při osamělosti zoufalství, deprese, "netrpělivá nuda" a sebelítost, tedy čtyři různé negativní emoce). Sociální izolace je výsledkem absence, nebo nedostatku takových sociálních vazeb, ve kterých jsou sdílené společné aktivity a zájmy (tedy především nepřítomnost přátel a známých). Tento stav nastává převážně tehdy, když člověk opustí známé prostředí (rodiny a přátel) a ocitá se v novém prostředí (z důvodu studia, změny zaměstnání apod.). V tomto novém sociálním prostředí se cítí osamoceně až do té doby, dokud se mu nepodaří navázat nové sociální kontakty. Emocionální izolace je zapříčiněná chyběním blízkého, důvěrného vztahu s jednou konkrétní osobou. Člověk, byť obklopen mnoha známými, postrádá důvěrný vztah založený na vzájemném porozumění a důvěře, který by mu poskytoval možnost intimního sdělování, možnost mluvit o sdílených názorech a postojích, možnost vzájemného odměňování (v psychologickém smyslu), spolehnutí a opory. Lapidárně řečeno je emocionální osamělost pocit, že nemáme nikoho blízkého, s kým se můžeme podělit o své vnitřní pocity, komu můžeme bezvýhradně důvěřovat a kdo nás má rád. Z již řečeného vyplývá, že jisté situace nebo okolnosti (změna sociálního prostředí) vedou s větší pravděpodobností k prožívání osamělosti. Zjistilo se však, že silnější tendence k prožívání osamění mají i někteří lidé. Osamělost je tedy možno považovat za osobnostní proměnnou. Podle P. Shavera, W. Furmana a D. Buhrmeistera (1985) je také důležité rozlišovat osamělost jako rys a osamělost jako stav. Rys osamělosti představuje relativně stabilní vzorec prožívání osamělosti, který se s ohledem na různé situace jen velmi málo mění. Stav osamělosti je zážitek, který je časově ohraničený a je spjat s dramatickými a výraznými změnami v životě, převážně souvisejícími s formováním nových sociálních sítí. Pokud bychom chtěli zjistit co zapříčiňuje osamělost, měli bychom se pokusit lidi prožívající osamění charakterizovat. Bylo zjištěno, že pocity osamění se spojují se zvýšenou úrovní sociální anxiety a studu a zároveň s nižším stupněm sebeúcty a asertivity. Osamělí lidé jsou obvykle introvertovaní, anxiózní a přecitlivělí na odmítání a trpí s větší pravděpodobností depresí. Mají problémy s formováním přátelských vztahů a se svým zapojováním do společenských a skupinových aktivit. Činitelem ovlivňujícím prožívání osamělosti je také nedostatek reciprocity v interpersonálních vztazích. Příčinou problémů osamělých v interpersonální sféře je negativní, příliš kritické posuzování sebe i jiných lidí. Tato negativní očekávání vedou osamělé lidi k chápání jakýchkoli nepatrných podnětů jako projevů odmítání. Jedním z činitelů, který může zčásti způsobovat osamění je nedostatek sociálních zručností. Pro některé lidi může být velkým problémem navazovat nové kontakty a známosti. Chybí jim totiž základní sociální zručnosti jak vést konverzi tak, aby pro obě strany byla přínosná a obohacující. Tyto dovednosti se nejlépe získávají v praktické konverzaci s jinými lidmi, což je kamenem úrazu právě pro osamělé lidi. Podle různých výzkumů je také zjištěno, že osamělí lidé mají tendenci přebírat pasivní interpersonální roli. Tedy, že nevynakládají nějaké výraznější úsilí zapojit se do konverzace. Pokud by mělo dojít ke srovnání interakčních stylů osamělých a neosamělých lidí zjistíme, že osoby s vyšší mírou osamělosti projevují poměrně malý zájem o své partnery, kladou jim málo otázek a často neadekvátně reagují na to, co jim partner říká. Nejčastějí se zmiňují sami o sobě a začínají nová témata bez vztahu k zájmům partnera.

17 Osamělí lidé jsou tedy v jakémsi bludném kruhu svých problémů, což také vysvětluje důvody stálosti pocitů osamělosti. Nedaří se jim vytvářet přátelství, protože do interpersonálních vztahů vstupují s negativními očekáváními a s málo rozvinutými sociálními zručnostmi. Za těchto okolností pro ně interakce s jinými lidmi není zdrojem potěšení a příjemných zážitků, ale naopak příčinou různých nepříjemností. Zajímavé je srovnání prožívání pocitů osamění mezi muži a ženami. Přestože osamělost prožívají obě pohlaví přibližně stejně často, ženy o své osamělosti vypovídají mnohem častěji. Muži mají spíše tendenci svou osamělost popírat, což zřejmě souvisí s tím, že osamělí muži jsou méně akceptováni a sociálně více odmítáni než osamělé ženy (S. Borys, D. Perlman, 1985). Zároveň by se také dalo říct, že muži svou osamělost snášejí mnohem hůře než ženy. Osamělí muži mají dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí než muži s úzkými sociálními vazbami. U osamělých žen je toto riziko vyšší jen o polovinu (K. Červený, 2001). Samozřejmě, že k pocitům osamění nevedou pouze tyto osobní dispozice a charakteristiky. Sociální izolace může vzniknout například v důsledku negativních společenských podmínek města, mezi něž můžeme zařadit především přelidnění (vysoká hustota obyvatelstva), špatné socioekonomické podmínky a právě sociální izolaci. Centra měst jsou oblastmi s vyšším výskytem duševních chorob, vyšší sociální dezorganizací, množstvím osob žijících osaměle bez rodinných vazeb, s rozpadlými domácnostmi, s množstvím jedinců s alkoholismem a jinými problémy. Mezilidské vstupy jsou často omezovány pouze na situace, které zahrnují specializované a omezené aspekty osobnosti, tzv. parciálnost sociálních rolí. Tato fragmentalizace a omezená integrace různorodých rolí může vést k odcizení, stavu bez společenských norem, který je projevem slabě integrované sociální struktury. Nedostatek smysluplného kontaktu rezultuje v patologie z izolace. I města (respektive jednotlivé budovy a prostory mezi nimi) však mohou být navrhována tak, aby se zvýšily kontakty mezi lidmi. Potom už náš městský život nebude muset charakterizovat anomie, osamělost a odcizení (K. Schmiedler, 2000). Měl však dr. Breuer pravdu když tvrdil, že: "Extrémní odloučenost stres nevylučuje, naopak je sama o sobě stresem. Osamělost je živnou půdou nemoci."? Že sdělení problému, zbavení se stresu, pozitivně ovlivňuje zdravotní stav pacientů už nám dokázaly závěry Jamese Pennebakera a Jimmieho Hollanda (viz výše). Nyní se pokusme uvést výsledky několika výzkumů, které by dokazovaly, že osamělost je živnou půdou nemoci. Ze sledování stovky pacientů po transplantaci kostní dřeně vyplynulo, že osamělost jako rizikový faktor významně zvyšuje úmrtnost, a naopak blízké mezilidské vztahy mají mocnou léčivou sílu. Z pacientů, kteří měli silnou citovou podporu svých partnerů, rodiny nebo přátel, přežilo transplantaci dva roky 54 procent ve srovnání s pouhými dvaceti procenty těch, jimž se takového povzbuzení nedostalo. Nejpůsobivější je švédská studie z roku Všem geteborgským mužům, narozeným v roce 1933, byla nabídnuta lékařská prohlídka zdarma. O sedm let později bylo 752 mužů, kteří absolvovali první prohlídku, znovu kontaktováno, ale jedenačtyřicet z nich mezitím zemřelo. Muži, kteří při první prohlídce uváděli, že žijí v silném citovém napětí, měli úmrtnost třikrát vyšší než ti, kteří žili klidně. Příčinou emočního stresu byly závažné finanční potíže, nejistota v práci, propuštění ze zaměstnání, rozvod nebo soudní spor. Přítomnost více než tří nebo více takových stresujících faktorů v roce před prohlídkou předpovídala pravděpodobnost úmrtí v následujících sedmi letech přesněji než zdravotní poruchy typu vysokého krevního tlaku či

18 cholesterolu. U mužů, kteří uváděli, že mají dobré mezilidské vztahy, na které se mohou spolehnout - manželku, přátele a podobně - nebyla nalezena jakákoliv souvislost mezi úmrtností a vysokým stresovým zatížením (K. Červený, 2001). Sociální psychologie je často koncipovaný být studium jak jednotlivci si povšimnou, vliv, a vztahovat se k jiným. Více fundamentally to může být pochopeno být studium jak naše myšlenka a self-uvědomění je společenské od původu (tj., vyrobený možný jazykem a sociální vzájemné ovlivňování). Podle Gordona Allport je klasická definice, sociální psychologie je pokus rozumět a vysvětlovat to jak myšlenka, cit a chování jednotlivců je ovlivňován skutečný, představil si, nebo znamenala přítomnost jiní. Představil si nebo naznačil přítomnost, Allport navrhne, že účinky sociálního vlivu jsou cítěny dokonce, když nejsou tam žádní jiní lidé o. Sociální psychologie je obvykle považována za subfield jedné psychologie nebo sociologii, ačkoli tam jsou rozdíly se spoléhat na kterou disciplínu, na kterou my se odkazujeme. Někteří tyto rozdíly jsou organizační v přírodě. Psychologičtí a sociologičtí sociální psychologové inklinují publikovat v různých žurnálech. Jiné rozdíly zahrnují druh procesů zdůrazněných příslušnými disciplínami. Psychologičtí sociální psychologové inklinují vzít interactional přístup k lidskému společenskému chování, které zdůrazní faktory oba uvnitř osoby (poznání, ovlivnit, motivy, neurophysiology, a osobnostní vlastnosti) a bezprostřední sociální situace. Sociologičtí sociální psychologové inklinují zdůraznit procesy venku osoby u více vzdáleného makra-vyrovnaný, takový jako společenské zřízení a více bezprostřední mikro-vyrovnaný, takové jak společenské vzájemné ovlivňování. Oba zahrnují použití jednotlivce a skupiny jako jednotky analýzy v jejich výzkumu. Tam být také pohledy překonat rozdíl mezi jednotlivec a společenský (nebo opozice vnitřek a venku osoba) tím, že vezme různou jednotku analýzy (upovídaná psychologie nebo společenský Constructionism, například, vzít jazyk jako jejich hlavní zájem). Historie Kázeň sociální psychologie začala u úsvitu dvacátého století. Momenty orientačního bodu zahrnují publikaci Charlese Hortona Cooley je lidská přirozenost a společenské zřízení v 1902, který snažil se vysvětlit společenské

19 zřízení použitím představy o zrcadle self. První učebnice v sociální psychologii by byly vydávané o šest let později E. A. Ross a William Mcdougall. Mlýn Johna Stuarta, Comte a jiní položili základ pro sociální psychologii tím, že tvrdí, že lidské sociální poznání a chování mohli a should být studován vědecky mít rádi nějakou jinou přírodní vědu. Gabriel Tarde a Gustave Le Bon davový psychologies byl také základní. Významná akademická pole Subfields sociální psychologie Sociální psychologická práce může být oslovena se zájmy a důrazy oba psychologie a sociologie v mysli. Jako výsledek, disciplína může být rozdělena do přinejmenším dva generál subfields, který se soustředit na relativní význam některých předmětů přes jiné. (House, 1977) As sociologická sociální psychologie, které pohledy na společenské chování lidí v podmínkách asociací a vztahy, které oni mají. Tento typ se přikloní k sociologii. Jedna odnož tohoto pohledu je Osobnost a pohled společenského zřízení, který zdůrazní spojení mezi osobností jednotlivce a identitu a jak to se vztahuje ke společenským zřízením. Sociologičtí sociální psychologové inklinují publikovat v Social psychologii čtvrtletně. Sociologičtí

20 sociální psychologové obvykle jsou členy sekce sociální psychologie americké sociologické asociace (ASA). As psychologická sociální psychologie, které pohledy na společenské chování lidí v podmínkách duševních stavů jednotlivců a jejich bezprostředních sociálních situacích. Psychologičtí sociální psychologové inklinují publikovat v Journal osobnosti a sociální psychologie, osobnost a přehled sociální psychologie, a experimentální sociální psychologie. Psychologičtí sociální psychologové obvykle jsou členy společnosti osobnosti a sociální psychologie. Vztah k ostatnímu poli Sociální psychologie má úzké vazby s jinými společenskými vědami, obzvláště sociologie a psychologie. To také má velmi silná pouta s polem sociální filozofie. Sociologie je studium chování skupiny a lidských společností, s důrazem na strukturách společností a procesů sociálního vlivu. Zahrnuje všechny organizační chování. Psychologie je studium základových psychologických procesů, které dělají všechna chování a zážitky možné. Některé příklady věcí to snaží se vysvětlit to být: připsání duševních stavů k jiným, pojem unitary ' self ', zrak a vnímání, osobnost a identita, válčení a násilí, láska, být hladový, se probouzet, etc. Filozofie společenských věd je studium teoretických otázek o zážitku a chování osob a vyrovnání zapojené s jak oni jsou studováni ve společenských vědách. To zahrnuje otázky příbuzné filozofii mysli, filozofie jazyka, sociální epistemologie, a mnoho ostatního pole. Starosti sociální psychologie Obecné výzkumné zájmy

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Produkt sociální reklama 1 informační kampaň o společnosti nebo produktu. 2 výzva k pomoci. 3 edukace o problému a jeho možném řešení

Produkt sociální reklama 1 informační kampaň o společnosti nebo produktu. 2 výzva k pomoci. 3 edukace o problému a jeho možném řešení Příloha č. 3 Kódovací klíč oba typy reklam A. Námět I. Produkt komerční reklama 1 pochutiny 2 jogurt 3 telefonní a internetové služby 4 úklid a domácnost 5 pivo 6 finanční produkt 7 léky 8 prodejní řetězce

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková Otázka: Metoda skupinové sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Jejím smyslem je psychosociální působení na skupinu lidí s nějakým společným znakem a cílem, aby

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. DATUM VZNIKU: Prosinec 2012 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. DATUM VZNIKU: Prosinec 2012 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_07_Motivace Seminář z

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku 2013-1-ES1-LEO05-66586 SENDI - Začleňování speciálních vzdělávacích potřeb a zdravotních postižení OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku Tento projekt

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Psychologie v marketingové komunikaci (B_PsyMK)

Psychologie v marketingové komunikaci (B_PsyMK) Psychologie v marketingové komunikaci (B_PsyMK) ZS 09 - Bakalářské studium Garant předmětu:. PhDr. M. Kafka, CSc. Vyučující:.. PhDr. M. Kafka, CSc. Mgr. Michal Tomčík Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:..

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu Vedení týmů a týmová práce Vedení týmu Efektivní vedení Teorie rysů Zvláštní způsob chování (GRID) Situacionalistický přístup Nové vedení (charisma) Teorie rysů Úspěšný vedoucí se vyznačuje určitými rysy

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více