Jakub Kohák Doufám, že Ježíšek jezdí vlakem

Transkript

1 12 / 2013 / ročník 4 / zdarma pro vas rekl amní magazín česk ých drah Nový jízdní řád Od 15. prosince 2013 Ze světa železnice Za slavnými expresy do zámoří Jakub Kohák Doufám, že Ježíšek jezdí vlakem

2 Báječný vánoční dárek CESTOVÁNÍ VLAKEM ČD POKAŽDÉ SE SLEVOU Dejte svým blízkým pod stromeček In Kartu! lze vybrat slevu na jízdné ve výši 25, 50 nebo 100 % dobu trvání slevy je možné zvolit podle potřeby In Kartu jako dárek pořídíte pouze v eshopu ČD a to i s dárkovým certifikátem.

3 editorial / 01 Vážení čtenáři, milí spolucestující, na závěr letošního roku jsme místo nakupování vánočních dárků řešili vážné zdravotní problémy jednoho z našich grafiků. Nakonec se nám podařilo přemluvit Santu Clause (Ježíšek neměl čas), aby nám pomohl. A co z toho vyplývá? Nepřijdete o porci pravidelných rubrik a v rozšířené verzi průvodce nabídkou ČD vám představíme zásadní novinky, které vás čekají s novým jízdním řádem. A také že zázraky se dějí a zdraví a dobrá nálada přece jen zůstanou těmi nejvyššími hodnotami, jejichž předávkování se netrestá. Veselé Vánoce a šťastný vstup do nového roku přeje Redakce ČD pro vás kouzlo železnice Ivan Douša Mlha na kolejích

4 02 / obsah 07 rozhovor 11 retro Komu patří Vánoce? Máte dojem, že vánoční svátky se už dnes neslaví tak jako dříve? Na stole smažený kapr, pod stromečkem dárky a jiskra v dětských očích. Podívejte se na ty nejzajímavější fotografie, které jste nám do redakce zaslali. 35 cestopis Stovky kilometrů sjezdo Jakub Kohák Poněkud výstřední umělec, jehož ledabylý vzhled neunikne vaší pozornosti. Účinkuje v mnoha televizních pořadech a reklamách a některé z nich dokonce sám režíroval. Věří Jakub na Ježíška?

5 Příští číslo vyjde obsah / 03 Za slavnými expresy do zámoří Na každém obydleném kontinentu se můžete svézt expresem, který z obyčejné cesty dokáže udělat zážitek. V těchto luxusních vlacích se podávají například vybrané pokrmy nebo vás ubytují v komfortních apartmá. I cesta může být cílem. 47 ze světa železnice 17 kultura Tipy a recenze Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt. 42 zábava Aby vám cesta rychleji uběhla Křížovka, komiks, rubrika Co mi hlava nebere, fotosoutěž pro mladé talenty a vánoční povídka spisovatelky Markéty Hejkalové, kterou v žádné její knize nenajdete. vek a luxusních zážitků Zimní Švýcarsko nadchne rozmanitou nabídkou lyžařských i odpočinkových aktivit. Ráno vás vyvezou unikátní lanovky na zdejší alpské vrcholy, přes den si zalyžujete na kilometrech sjezdovek a večer si můžete dopřát koupel v termálních lázních. 52 ČD průvodce Nový jízdní řád Připravili jsme pro vás přehled těch nejvýznamnějších novinek v dálkové a regionální dopravě. Nezapomeňte si ověřit, jestli váš tradiční spoj odjíždí ve stejný čas a zda nepatříte mezi ty, na které čeká vyšší sleva. Nový jízdní řád 2014 startuje již 15. prosince! 23 cestování po ČR Kraj Vysočina Nemáte rádi konzumní Vánoce ve stylu pobíhání po nákupních centrech? Pojměte tyto svátky o něco tradičněji a vydejte se do Třeště na Betlémskou cestu. V místních rodinách se již po dvě staletí zabývají tvorbou betlémů, na jejichž prohlídku vás pozvou i přes práh vlastního domu.

6 04 / novinky Psali jsme Evropský soud: plaťte za zpoždění způsobené vyšší mocí (č. 22/2013) Musí železniční dopravce odškodňovat cestující i za zpoždění, které nevzniklo jeho vinou (popadané stromy na trati, srážky na přejezdech...)? Až do poloviny září si dráhy na položenou otázku odpovídaly záporně. Rozhodnutí Evropského soudního dvora však nyní pravidla dramaticky změnilo. V Rusku tečou stovky miliard do dopravních projektů (č. 22/2013) Ruská vláda považuje expanzi železnice za klíčovou pro další hospodářský rozvoj. Mezi hlavní investiční projekty patří modernizace Bajkalsko-amurské a Transsibiřské magistrály nebo vysokorychlostní trať do Kazaně. Další pak souvisejí s mistrovstvím světa v kopané v roce ČD Tip Na advent do Drážďan za 16 eur Připravili jsme pro vás na předvánoční období atraktivní nabídku! Až do 22. prosince můžete vyrazit s výhodnými jízdenkami ČD Tip Advent v Drážďanech z Prahy do Drážďan a zpět za 16 eur (cca 440 korun). Jízdenky platí ve 2. třídě přímých vlaků EuroCity a zakoupíte je výhradně v eshopu ČD. Stačí, když na stránce vyberete z nabídky v levém sloupci Mezinárodní doklady a ČD Tip. Zde najdete i podmínky užití a zakoupení této jízdenky. Z Prahy do Drážďan je možné cestovat vlaky EC 178 Alois Negrelli nebo EC 176 Johannes Brahms s odjezdy z Prahy hl. n. v 6.29 nebo Cestou zpět můžete využít jakýkoli vlak EC v týž den do h. Nákup jízdenek je potřeba provést vždy nejpozději 3 dny před odjezdem vlaku. Do roku 2030 omladíme téměř třetinu vozidlového parku (č. 23/2013) Nakupovat nové vlaky, pokračovat v modernizaci stávajících a přitom ušetřit. Odpověď na tyto zdánlivě protichůdné požadavky má přinést nová koncepce obnovy vozidlového parku Českých drah. Podrobnosti k této problematice nabízí rozhovor s Danielem Kuruczem, náměstkem generálního ředitele ČD pro ekonomiku a techniku. Přeprava pražského monolitu se stala manifestací národní hrdosti (č. 23/2013) K desátému výročí republiky bylo rozhodnuto vztyčit v říjnu 1928 na Pražském hradě kamenný monolit symbolizující úctu k padlým ve světové válce. K přepravě mohutného žulového bloku z Telče do Prahy posloužila v prosinci 1925 železnice. Zvláštní vlak byl vítán nadšenými davy. Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 300 Kč/rok na zeleznicar.cd.cz. Pro nejmenší Elfíkovy magnetky v prodeji V ČD Centrech na nádražích Českých drah si nyní můžete zakoupit sadu Elfíkových magnetek za 25 Kč. Obsahuje dvacet samostatných magnetů s vagony a písmenky, ze kterých mohou vaše ratolesti skládat slova a zároveň celý vlak v čele s lokomotivou. Přejeme příjemnou zábavu! Marsané na ZŠ Petici za slušné chování si školáci vzali za svou Kampaň Českých drah s Marsany a peticí za slušné chování nejen v dopravních prostředcích se zalíbila dětem i učitelům ze Základní školy Brodek u Přerova. Obrázky Marsanů si vytiskli a použili na nástěnky ve škole, slušné chování ve vlaku lze totiž stejně dobře aplikovat i na chování dětí ve třídě. Inspirujte se stejně jako oni na a seznamte se s Odpadkářem nepořádným, Sedavcem kočárkovým či Nepouštěčem seniorníkovým.

7 novinky / 05 Křest knihy Pohádky přednosty Drahoráda Věděli jste, že existuje polepšovna pro mašinky nebo lokomotiva Šmudla? A zajímalo by vás, kdo jsou Bojánci nebo čím jsou zvláštní neposlušná Madlenka a pochůzkář Eda? To všechno a mnohem více okořeněné kouzelnými obrázky akademického malíře Jiřího Boudy najdete v krásné knížce, kterou pro vás napsal spolupracovník redakce ČD pro vás Robert Drozda. Ten se také podílí na projektu Českých drah Preventivní vlak. Křest této půvabné knížky pro nejmenší se uskutečnil počátkem listopadu v žižkovském ostrově čtení a her jménem Tapatan. Železniční pohádky se tu otestovaly přímo na dětech, když herec Divadla pod Palmovkou René Přibil přečetl první kapitolu o mašince Šmudle. Pohádky přednosty Drahoráda vydává nakladatelství Junior v Říčanech u Prahy. O tři výtisky pohádek podepsaných autorem Robertem Drozdou a opatřených unikátním razítkem Pokřtěno v Tapatanu můžete soutěžit na straně 63. anketa články, které vás nejvíce zaujaly Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás: 1 26 % hlasů Ze světa železnice tun v dívčích rukou (Václav Rubeš) 2 24 % hlasů Cestopis Za vnitřní krásou vídeňských paláců (Zdeněk Ston) 3 15 % hlasů Retro To byl strávníků RaJ (Martin Navrátil) Železničář (V)čas! Čas jedna když ne z nejdražších, pak jistě nejdůležitějších veličin, kterou je nutno měřit a zobrazovat. A zvláště na železnici, kde představuje alfu a omegu většiny činností. Jízdní řád a přesný čas jsou doslova siamská dvojčata. O tom, jak se měření času vyvíjelo společně s železniční dopravou, se dočtete na tematické dvoustraně čtrnáctideníku Železničář č. 22/2013. VÁNOČNÍ CHUŤ V regálech označených jako PONT Tip najdete každý měsíc zajímavé produkty. Díky partnerství s českou Biopekárnou Zemanka zde bude v prosinci k dispozici tradiční cukroví Vanilkové rohlíčky slazené přírodním cukrem a Vánoční hrudky. Vše dle receptur známé kuchařky a publicistky Hanky Zemanové. V nabídce budou i další druhy sušenek z produkce této pekárny. Přejeme vám veselé a letos díky biopekárně i zdravější vánoční svátky a příjemný vstup do nového roku. Váš PONT Market Objednejte si předplatné Železničáře nebo ČD pro vás a získejte navíc speciální kalendář za zvýhodněnou cenu! Více o této nabídce na straně 41.

8 06 / novinky z regionů Listopadové soutěže Soutěžili jste s minulým číslem ČD pro vás? Přesvědčte se, zda jste odpovídali správně. Soutěž o 5 knih Norské hlavní město se jmenuje: A) Oslo Soutěž o 3 kalendáře Bazilika získala vyznamenání v roce: A) 1985 Soutěž o předplatné časopisu Turista V Jeseníku najdete pozůstatky dolů na: C) zlato Soutěž o knihu 333 výletů po rozhlednách Součet nadmořských výšek rozhleden: 492 m n. m. Soutěž o knihu Krkouni Strojvůdkyně se jmenuje: Andrea Jména všech výherců najdete již nyní na Moravskoslezský kraj Nová zastávka Třinec centrum rozšiřuje služby Nedávno otevřená zastávka Třinec centrum (Trzyniec Centrum) si díky své poloze záhy získala oblibu cestujících. Zpočátku byli ale odkázáni čekat na vlak na nástupišti a kupovat jízdenky až u průvodčího. To se už změnilo. Od listopadu mohou cestující využít služeb pokladny ČD s prodejem veškerého sortimentu vnitrostátních jízdních dokladů včetně rezervací, jízdenek pro malý pohraniční styk pro cestování na Slovensko a samozřejmě i dlouhodobých časových jízdenek Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS. Kromě pokladny ČD slouží cestujícím i čekárna, což jistě ocení v nadcházejícím zimním období. Praha a Středočeský kraj Parním vlakem na křivoklátský adventní jarmark V sobotu 14. prosince se můžete letos naposledy svézt Křivoklátským expresem. Vlak sestavený z historických vozů poveze parní lokomotiva Šlechtična z roku Jak už název vlaku napovídá, pojede na Křivoklát, kde se koná velký řemeslnický a vánoční jarmark. Těšit se můžete i na vystoupení kejklířů, hudebních a divadelních skupin. Cestující s jízdenkami na parní vlak získají 50% slevu na vstupné na 1. prohlídkový okruh hradem Křivoklát. A kdy parní vlak odjíždí? Na cestu se vydá z nádraží Praha-Braník v 9.12 h a v metropoli ještě zastaví ve Vršovicích a na Smíchově a pak i v Berouně. Příjezd na Křivoklát je plánován na h, zpět do Prahy se vlak vydá v h. Jízdenky zakoupíte v předprodeji na pražském branickém nádraží v osobní pokladně nebo v mezinárodní pokladně Masarykova nádraží, kde je možné koupit i místenky. Pardubický kraj Království mašinek na zámku Pokud patříte mezi milovníky mašinek a vláčků, vypravte se do Pardubic. Do 23. února je na pardubickém zámku k vidění výstava věnovaná železničním modelům a jejich sběratelství. Expozice zahrnuje nespočet modelů lokomotiv, vagonů a vůbec všeho, co k železnici patří, a doplňují ji ukázky modelových kolejišť nejrůznějších měřítek. Z velké části se na výstavě prezentují modely souprav, které ve své historii využívaly České, resp. Československé dráhy, ale vystaveny jsou i modely zahraničních vlaků, hlavně ze států střední a západní Evropy. Více informací najdete na Praha Rekonstrukce Fantovy kavárny je před koncem Stavební práce na rekonstrukci Fantovy kavárny na pražském hlavním nádraží skončí do konce prosince. Investor akce, společnost Grandi Stazioni ČR, slibuje, že v první polovině příštího roku otevře v opravených prostorách nový gastroprovoz. Rekonstrukce navazuje na revitalizaci odbavovací haly a zahrnuje m 2 podlah, sochy, skleněnou fasádu, znaky měst, okna i kování. Opravena byla i střecha nad kopulí a nad jižním křídlem, kam byla umístěna nová technologická zařízení obsluhující tuto část budovy. Jedním z posledních kroků rekonstrukce bude osazení monumentálního svítidla.

9 rozhovor / 07 JAKUB KOHÁK TEXT: PAVEL HRABICA FOTO: ABELSONAGENCY, Kristýna Hrabětová David Turecký A ARCHIV JAKUBA KOHÁKA V dobré společnosti lenochů Patří k nejvyhledávanějším českým reklamním režisérům, je po něm poptávka doma i v zahraničí. V posledním období se stále častěji objevuje i před kamerou ať již ve vlastních reklamách, nebo ve filmech, seriálech a nejrůznějších zábavních pořadech.

10 08 / rozhovor Vy jste datem narození takzvané Husákovo dítě. Co vám z těch 70. let minulého století zůstalo v paměti? Spousta krásných věcí. Dětství jsem prožil na Jižním Městě, velkém pražském sídlišti. Přestěhovali jsme se tam poté, co nám zbourali dům v centru Prahy v ulici Dobrovolného 1, kde jsme původně bydleli. Dnes tam stojí metro Florenc. Na co jste si mezi paneláky hráli? Na policajty a na zloděje, klasika. Do školy jsem to měl 50 metrů, obchodní dům Rozvoj za rohem. Schovávali jsme se po staveništích, no nádhera. V zimě nám to tátové vždycky někde polili vodou a bruslilo se. Perfektní. Ještě si vzpomínám, že jsme na škole měli heslo: Mládež pomůže splnit závěry ikstého sjezdu KSČ. Jednou mě k němu vzal v sobotu ráno strejda, postavil na takový betonový květináč a vyfotil mě s tím heslem za zády. Recese. Podobnou fotku mám z vojny, sloužil jsem na letišti v Praze-Kbelích. Byly tam hangáry se starými rozsekanými letadly a nepojízdnými auty. A nad tím se skvělo: Výtečná technika a výtečně připravený řidič to jsou zásady zabezpečení letištního provozu. Jsem líný zavazovat si tkaničky na botách. Potkáte mě jen s rozvázanými. Asi jako jeden z posledních jste zažil vojnu... Už jenom na rok. Měl jsem po gymnáziu a udělali ze mě zdravotníka. Vojna to byla dobrá, ale taky ztráta roku. Alespoň mi ale zůstali nějací kamarádi, občas se vidíme. Přesto bych vojnu mnoha lidem doporučoval. Rok je asi dlouho, ale tři měsíce určitě, nic proti tomu. Co máte z povahy po rodičích? Maminka je potomek kozáků z Ukrajiny. Je v ní kozácká čest. Jak se ocitla v Čechách? Už se tu narodila. Ale její tatínek, můj dědeček, utekl za války před nacisty do Ruska a tam potkal babičku. Po válce si ji přivezl domů. Co já vím, babička byla potomek nějaké nižší šlechty. Jmenovali se Uljanovovi. Prý měli vlčáka, který byl ve své době největší na světě. Máte tam na východě nějaké příbuzné? Naposledy za námi byli ještě za komunistů, pak se to přetrhlo, nevíme, co s nimi je. Problém je i v tom, že babička sice pocházela z Ukrajiny, ale Stalin je všechny přesídlil hromadně do Kirgizie, kde se s dědečkem seznámila. Takže komunikace mezi Kirgizií a Českem je geograficky náročná. vizitka Jakub Kohák (39) Narodil se v Praze. Vystudoval sportovní Gymnázium Nad štolou. V přijímacích řízeních na vysokou školu uspěl na FAMU, kterou po jedenácti letech úspěšně dokončil. Mezi fanoušky je znám především jako režisér úspěšných reklamních spotů (např. Pepsi, Kofola, T-Mobile, Chevrolet, Nadace Terezy Maxové aj.). Zahrál si ve filmech Čert ví proč, Hlídač č. 47 nebo U mě dobrý, Okresní přebor Poslední zápas Pepika Hnátka. V současnosti má pravidelný krátký ranní pořad na rádiu Evropa 2. Není ženatý, ale s partnerkou má tříletého syna. Co tatínkova strana? Odkud ten pochází? Napůl z Brna, napůl z Prahy. Babička pracovala na poště a dědeček byl vrchní inspektor státních drah. Nebo možná pradědeček. Ten byl taky fotbalový rozhodčí, máme ještě jeho rozhodcovskou průkazku. Nosíte dlouhé vlasy a jste neoholený proto, že jste líný se holit a stříhat, nebo je to záměr? Image, jak se říká? Dnes je to image, ale vzniklo to z toho prvního. Teď mám výhodu, že se o to už asi půl roku ani starat nemusím, protože správnou délku mi udržují filmaři seriálu Doktoři

11 rozhovor / 09 z Počátků. Přistřihávají a přiholují mě tak, aby to souhlasilo s dějem. Přibližně dvakrát za rok, když jsem někde v zahraničí a natáčím, mám všechno hotové a nemám v hotelu co dělat, tak se oholím dohladka. Tahle činnost mě obtěžuje. Celý život jsem taky líný zavazovat si tkaničky na botách. Potkáte mě jen s rozvázanými. Na druhé straně jsem se dočetl, že s rozvázanými tkaničkami chodil i Albert Einstein. Říkám si, že nejsem zase v tak špatné společnosti lenochů Co se vašeho oblékání týká, je to váš výhradní styl, nebo máte doma ve skříni také něco jiného? Všechno možné. Nosím ale to, co je mi pohodlné. Dneska mám třeba krátké kalhoty. Záleží na tom, co mi která firma dá. Protože mě využívají jako nosiče svých výrobků. Jsou to hlavně firmy, které si předcházejí špičkové světové sportovce. Když jsem začal hrát hokej a v jedné firmě správně vycítili, že budu velký hokejista, tak si mě hned podchytili a nosím jejich věci. Stejně jako oblečení nebo boty fotbalových firem. Jste vyhlášený reklamní režisér. Které zahraniční natáčení bylo nejexotičtější? Asi v Keni pro Kofolu. Jezdili jsme po neobydlených místech, byla to paráda. Zajímavá byla také Malajsie se slony. Dobrá byla i Jižní Afrika, tam jsem točil Pepsi pro arabský svět. Co je na reklamě pro takový nápoj pro Araby specifické? Točili jsme rovnou dvě verze najednou. Jednu pro Afriku a druhou pro Asii a Jižní Ameriku. Všechno se točilo dvakrát. V jedné verzi byl herec černoch, v druhé běloch. A rozdíly? V arabských reklamách například musejí mít ženy zakryté lokty a ramena. Muži také nemohou být moc odhalení, myslím, že se ve spotech nesmí tančit, některé věci nesmíte dělat pravou a některé levou rukou. Pravou rukou se v arabském světě jí a levou utírá zadek, to musíte mít na paměti. Před natáčením dostanete seznam, milion věcí. Vždycky řeknu já to nebudu číst, jen mi říkejte, co se může a co ne. Vy to víte líp. Nakolik se při natáčení reklamy střetává tvůrčí nadšení režiséra se zájmy klienta? Devětadevadesát procent dopadne tak, že všechno natočíme a rozhoduje se ve střižně. Já jako režisér ale přicházím k natáčení už ve chvíli, kdy již je vše předjednané a schválené, do detailu nalajnované. Velké firmy projednávají s reklamními agenturami kampaň Hrál jsem už jako malé dítě v reklamě na zelí. půl roku a dělá se třeba až desátá schválená verze. Na té se pak už nic nemění. S tím vědomím k práci přistupuji. Nemáte vnitřní pnutí, že byste udělal něco jinak? Funguje to tak, že agentura má schválenou verzi a osloví několik režisérů, kteří se vyjádří, jak by to natáčeli konkrétně, a tady se mohu nějak vyjádřit. Oni se podle toho rozhodnou. Jak se ve vaší branži hledají kšefty? Já nemám slovo kšeft rád. Je to buranské. To říkají muzikanti teď nejsou kšefty. Není to kšeft, je to práce. Ideální koníček. Tak tedy ne kšefty, ale nabídky. Přicházejí samy? Většinou ano. Je to dané tím, že produkcí, které se zabývají reklamou, není moc a každá zastupuje nějaké režiséry. Buď vám rovnou volají, co mají, ať se jdete podívat, nebo vám návrh nedají, protože už vás znají a vědí, že by se vám to nelíbilo, že to není váš styl. Co oceňují na vás? Že dělám spoty, které jsou řemeslně dobře zpracované, že jsou dobře vybraní herci a není zabitá myšlenka. Možná si cení originalitu. Že si umím vybrat partu, která dokáže postavit barák. Nescházejí vám ani herecké ambice. Jak se snoubí s reklamním natáčením? Žádné herecké ambice nemám. Když dostanu nabídku a myslí si, že bych byl dobrý, tak se nebráním. Hrál jsem už jako malé dítě v reklamě na zelí. Pak ve studentských filmech. Trošku v reklamách. Když se objevíte v nějakém pořadu dvakrát třikrát, další nabídky se nabalují.

12 10 / rozhovor Babička pracovala na poště a dědeček byl vrchní inspektor státních drah. V 5 letech s maminkou. V 7 letech s prababičkou. Kdysi jste dostal cenu pro mladé režiséry v Cannes. Ceníte si podobných titulů? To jsou ocenění spíš pro reklamní agentury, týká se to reklamní branže, režisérův vklad je malý. Já beru, když někdo ocení můj videoklip. Protože ten si vymyslím od začátku do konce. Ale videoklipů se dnes už moc netočí. To je pravda. Už to není jako kdysi, kdy byla média omezená tím, že nebyl internet. Internet dnes oslabuje pozici videoklipů. Dávat peníze do výroby videoklipu je blbost. Denně je sto nových a všechny je sledovat nelze. Dřív byly na jednotlivých televizních kanálech hudební pořady. Dnes dáte klip na internet a ani se to v tom množství k divákovi nedostane. Máme prosinec, takže otázka vy a Vánoce je namístě Doufám, že Ježíšek jezdí vlakem. Jak jinak by to stihl? Věřil jste na Ježíška? Jistě. Hlavně jsem ho chtěl každé Vánoce vidět. Rodiče mě tahali pořád ven, ať se jdu dojmy Jakub Kohák mimo obraz Domluvené setkání se uskutečnilo asi až na třetí pokus buď točil a nestíhal, nebo odjel točit do zahraničí. Napotřetí tedy všechno klaplo a dali jsme si kafe v jeho oblíbeném pražském Louvru. Působí pohodově a pohodový také je. Od rozhovoru jsem čekal, že ho povede celý v nadsázce, že budu muset rozlišovat, kdy hovoří vážně a kdy si ze mě dělá legraci. Toho druhého bylo minimálně nebo téměř vůbec. Jakub Kohák nebere život tragicky, a právě proto je asi spokojený a jako režisér také úspěšný. V ateliéru při fotografování spolupracoval na jedničku. Je režisér a pro pokyny od kamery nebo foťáku má přirozené profesní pochopení. projít. Aby mohli doma aranžovat dárky. Já pořád pozoroval okno, jestli se tam něco neděje. Najednou se tam cosi objevilo, svíčky, někdo zamával. Tak jsem spěchal domů. Dveře na balkon byly otevřené a naši říkali teďka tady byl. Koukal jsem z balkonu, ale nikdy jsem ho nezahlédl. Měl jste konkrétní představu, jak vypadá? Byl blíž Santa Clausovi, dědovi Mrázovi, nebo malému Ježíškovi? Šacoval jsem ho na střední věk, spíš mladší, s křidýlky. Které dárky jste míval nejraději? Ponožky, učebnice, pravítko Ne, vážně, vzpomínám si na velkého nafukovacího lva. Asi jsem měl radost ze všeho. Vánoce konzumní, nebo duchovní? Co volíte? Moc je neslavím. Naši se rozvedli, maminka má kořeny v Rusku, takže pravoslaví, naše Vánoce neslavila a neslaví. Tatínek zase ano. Tradičně, se vším. Chodíme pořád pouštět kapra. Na Vánoce jsem jako kluk byl přes den s mámou a na večer jel k tátovi na stromeček. U maminky byl jen kapr a salát, dárečky, ale bez koled a všeho, co k českým Vánocům patří a co bylo u táty. Co ve vás taková dvojakost zanechala? Jednou jsem něco točil a nestihli jsme to právě do Vánoc. Zvukař, původem ze Srbska, povídá, že může i o Vánocích. Jako pravoslavného ho to netrápilo. A já mu rozuměl.

13 retro / 11 TAK ZASE PO ROCE... TEXT: TOMÁŠ CACH Komu patří Vánoce? Věřícím? Dětem? Rodičům? Ježíškovi? Santa Clausovi? Gurmánům? Obchodníkům? Všem dohromady? Ať tak či onak, chovají se úplně stejně jako kdysi touto dobou. Nezadržitelně se blíží. Malý pomocník. Foto: archiv Romana Kozáka

14 12 / retro T ak letos už opravdu ne, říkám si už řadu let. Dcery jsou dávno, dávno dospělé (čili je to taky už moc nebere), moji rodiče léta mimo tento svět. V tomto roce k nim přibyl i tchán a díky švagrovou vyvolaným sporům o dědictví se jaksi zredukovalo naše rodinné společenství o členy jejího klanu. Hm... úplně nejlepší by bylo uniknout s manželkou těm dnům někam do tepla. Jenže pro našince je v tomto období v podstatě jedinou (finančně) dostupnou destinací Egypt... Zatím se ale držím statečně. Od září v pohodě ignoruju stále intenzivnější mediální a reklamní obchodnické kampaně; v těchto dnech se však nevyhnu každoročnímu rituálu: předání příslušného obnosu starší dceři, která za něj zakoupí v mém zastoupení 2 3 středně hodnotné dárky pro manželku. (Ty pak sám doplním několika knihami, samozřejmě takovými, které si pak se zájmem přečtu.) Stále to však se mnou nic nedělá. Ale vím, že ať se budu bránit sebevíc... Většinou tak asi dva dny před Štědrým večerem mě Vánoce svou atmosférou nakonec spolehlivě dostanou. Distributoři dárků Na Ježíška jsme se sestrou nikdy nevěřili, dokonce ani v nejútlejším dětství. Prostě jsme věděli, že vánoční dárky nakupují rodiče a kdesi je před námi schovávají. Přitom nás ani nenapadlo po nějakých balíčcích pátrat, protože bychom se ochudili o ten moment překvapení. (Z dnešního pohledu musím konstatovat, že nabídka spotřebního zboží v 60. letech stejně moc překvapení neskýtala...) Přiznáním ke svému ježíškovskému bezvěrectví jsem v pozdějších letech budil u leckoho údiv, ne-li přímo soucit, necítím se jím však být jakkoli poznamenán. V otázkách víry ostatně celý život zastávám názor, že každý si může věřit, čemu chce, pokud to nevnucuje jiným. Od počátku 50. let se komunistický režim u nás pokoušel nahradit Ježíška jiným distributorem vánočních dárků Dědou Mrázem, postavou z ruské mytologie, převzatou později většinou zemí Sovětského svazu. Přes oficiální propagandu se příliš neujal, a pokud si vzpomínám, děti (aspoň moji spolužáci) se přísně vyhlížejícího staříka spíš bály. S devadesátými léty vtrhl s novými poměry do našich končin Santa Claus, pojatý však (ostatně stejně jako v USA, kde se těší největší oblibě) především jako komerční symbol Vánoc. Troufám si tvrdit, že např. v televiz- Mráz DědaDěda Mráz Ježíšek Ježíšek Děda Mráz Ježíšek ních reklamách nerozlišuje většina lidí Santu od spotů na prací prášky, zahradní techniku nebo dámské vložky. Dnes si můžeme svého distributora vánočních dárků zcela svobodně vybrat. Faktem ovšem zůstává, že si je musíme, stejně jako dřív, zacvakat sami. Každý podle své kapsy. Velká žranice Omlouvám se za poněkud drsný mezititulek, ale ruku na srdce pro většinu z nás byly a jsou vánoční svátky zejména příležitostí k bohapustému přeží... přejídání. Rok co rok nám sice některá média vnucují recepty na tradiční pokrmy v jakýchsi nechutně light variantách, v reálu se však i zastánci nejkrutějších redukčních diet v těch dnech utrhnou ze řetězu. (Prozradím vám své řešení. Vždycky před Vánocemi cíleně shodím cca 3 kg pod svou obvyklou váhu, o svátcích si užívám, co hrdlo ráčí, a na Nový rok jsem zase na svém. Vřele doporučuju!) Dny vánočního volna se zkrátka odehrávají téměř ve všech rodinách ve znamení plných stolů a to bez ohledu na socialisticko-kapi- Vánoce v Potštejně Snímek z 50. let zachycuje oslavy Vánoc mé tety a strýce ve východočeské obci Potštejn. I když oba už nejsou mezi námi, máme na ně ty nejkrásnější vzpomínky. Martina Jusková Santa Claus Santa Claus Santa Claus talistické proměny společnosti. V naší rodině jsme si například pochutnávali o Vánocích na všelijakých delikatesách už i za Novotného, jenom jsem jako dítko netušil, kolik času musela moje matka obětovat jejich shánění... Nyní je už sice k dostání, na co si vzpomenete, terčem kritiky spotřebitelů

15 retro / 13 však bývá kvalita i těch nejzákladnějších surovin. Řada vybraných lahůdek je pak pro mnohé finančně nedostupná. Kulinářským symbolem Vánoc je snad pro každého vánoční cukroví. Kdysi se peklo nepochybně mnohem víc, hospodyňky se chlubívaly i desítkami druhů. Za mého dětství u nás dominovaly pracny, které táta miloval (a zbytek rodiny nesnášel), já měl vždycky nejraději cukroví nepečené. V posledních letech zaznamenávám kolem sebe značný útlum, co se týče domácí přípravy hektická doba zřejmě ubírá ženám čas i chuť se s tím patlat. I moje žena prošla tímto vývojem a nakonec skončila u krabice kvalitního cukroví vyráběného jakousi známou známé na kšeft. Vůbec jí to nevyčítáme, aspoň jsme ušetřeni náletu většího množství kalorických bomb. Takže až se zase letos sejdeme u pomyslného společného vánočního stolu, přeji nám všem dobrou chuť a co nejmíň zažívacích potíží! Čirá radost V roce 1947 to byly mé třetí Vánoce. Všechno bylo mnohem skromnější než dnes, včetně dárků, ale ve vzpomínkách stejně zůstává čirá radost. Pavel Kučera A co duchovno? Často se kritizuje, že předlistopadový režim degradoval původní duchovní význam Vánoc (jakožto křesťanských svátků oslavu narození Ježíše Krista) na pouhé svátky klidu a míru, přesněji rodinné. Jenomže naprostá většina národa, snad nejateističtějšího v Evropě, je přesně takto vnímala a vnímá a to jaksi sama od sebe, bez ohledu na politický systém v zemi. A především pak jako příjemně dlouhé volno na konci roku, prodloužené často ještě víkendem a pokud možno několika dny dovolené až do Silvestra. Nekřesťanské, ale všeobecně vžité chápání Vánoc považuje za jejich středobod Štědrý den, resp. večer (opulentní večeře + rozdávání dárků), nikoli, ve významu křesťanské tradice, následující sváteční dny. Ty bývají věnovány především rodinným návštěvám spojeným zase s obžerstvím. Jistě, skoro ve všech rodinách se zdobí stromeček, leckde pustí koledy nebo si vzpomenou na nějaký jiný zvyk (lití olova) je to však jen jakýsi povinný vánoční folklor. A pokud má někdo pocit, že ctí už adventní dobu lítá- Zdroj: ním po super/hypermarketech o železné, bronzové, stříbrné a zlaté neděli, je třeba mu připomenout, že tato označení nemají původ křesťanský, ale čistě obchodnický, tedy komerční. Po roce 1989 se na nás pravidelně v adventním čase valí z masmédií úvahy různých církevních hodnostářů (snad i proto, že už se to může ), kteří posluchačům/divákům/čtenářům důrazně vysvětlují, jak je třeba k těm Vánocům přistupovat, ba je přímo prožívat. Přijde mi to zcela kontraproduktivní věřící spoluobčany poučovat netřeba a nás ostatní (nevěřící majoritu) už tuplem ne. Užijte si tedy blížící se vánoční svátky zcela podle svého gusta a stavu mysli. Anebo před nimi i prchněte třeba do toho Egypta... Vánoce Bylo mi jedenáct a pod stromeček jsem dostal svetr. Šmolkově modrý, takový jakoby chlupatý, s delším vlasem. Přišel mi mimořádně hnusný a představa, že v něm budu muset jít mezi lidi (do školy), ve mně okamžitě vyvolala silnou nevolnost. Leč jako slušně vychovaný chlapec jsem si ten kus oděvu zkusmo oblékl a projevil aspoň náznak předstírané radosti. Abych se trochu vzpamatoval, natáhl jsem se ke špičce vánočního stromku pro největší kousek z čokoládové kolekce. Tehdy se ještě stromečky zdobily normálními svíčkami, v té chvíli hořely všechny. Puf! Levý rukáv modrého svetru vzplál ještě modřejším plamenem. Ostatní členové rodiny se na mne vrhli a společným úsilím mě uhasili. Svetříku však už nebylo pomoci. Jako slušně vychovaný chlapec jsem projevil patřičnou lítost. Cože... že jsem to udělal schválně?! No dovolte! Tedy... možná že... jaksi podvědomě... A vůbec kdo si to má po těch letech přesně pamatovat! Co se u nás konzumuje při štědrovečerní večeři Bramborový salát Smažený kapr Smažený řízek Rybí polévka Chlebíčky Houbový kuba Jiná ryba než kapr Kapr na jiný způsob Kachna Vepřová pečeně Krocan Jiné

16 Pro koho vláček? Když jsem (snad v roce 1960) našla pod stromečkem ten vláček, hned mi bylo jasné, že si tím táta vlastně splnil svůj klukovský sen. Ale samozřejmě jsem se snažila nedat to na sobě znát. Nina Martínková Kolečko navíc O Vánocích v roce 1967 dostal můj brácha Luděk ke všem dárkům navíc toto krásné kolečko. Co v něm však posléze vozil, to už si vážně nepamatuju. S. Svatoš A slouží dodnes Všechny dárky se musely pochopitelně hned vyzkoušet! Přibližně 23 let uplynulo od vzniku tohoto snímku, na kterém je má o dva roky starší sestra. Já se (coby předčasný vánoční dárek narozena v září) zřejmě někde dokrmuji... Dotyčný vánoční stromek včetně většiny ozdob nám slouží dodnes. Lenka Niezgodová

17 retro / 15 šance Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií s příběhem (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na adresu cdprovas@cd.cz, případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo do předmětu u uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata: č. 1/2014: ELEKTRONIKA A ELEKTROPŘÍSTROJE V DOMÁCNOSTECH uzávěrka zaslání 11. prosince 2013 č. 2/2014: NOVINY A ČASOPISY uzávěrka zaslání 15. ledna 2014 Vánoční jihnutí Fotografie byla pořízena v Hostišové u Zlína (tenkrát Gottwaldova) v roce 1964 s mým staříčkem, který byl velký pedant a netýkavka, ale jak je vidět na Vánoce každý zjihne... M. Heryánová To musela být nadílka! Bujaré veselí ve tvářích mojí maminky s dědečkem o Vánocích roku 1975 svědčí o tom, že určitě byly po všech stránkách bohaté. Johana Mustacová

18

19 kultura / 17 kino filmy na doma divadlo výstavy knihy cd Kulturní jana kábrta tipy a recenze OLBRAM ZOUBEK Sochy štíhlých postav, muži či krásné ženy v mírném předklonu, těla vlající ve větru jako by svými gesty chtěla svým obdivovatelům, nebo jen sama sobě, něco říct nebo naznačit to jsou typická díla Olbrama Zoubka, který připravil rozsáhlou výstavu svých prací v Jízdárně Pražského hradu. Pokud však chcete mít svého Zoubka doma, můžete v soutěži vyhrát originální autorský tisk Zvěstování se signaturou autora. JÍZDÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU OTEVŘENO DO 3. BŘEZNA Více o výstavě na straně 19. ČD TIP Soutěž o pět tisků Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte tisk v hodnotě Kč. Kde můžete navštívit výstavu Olbrama Zoubka? A) ve Slovanském domě B) v Obecním domě C) v Jízdárně Pražského hradu Odpověď jednoduše zadejte do příslušného formuláře na do 20. prosince.

20 18 / kultura Kino VŠE JE ZTRACENO Pokud někdo tipoval, že Robert Redford už vysedává v domově důchodců, hodně se přepočítal. Jako osamělý mořský vlk zažívá největší dobrodružství svého života. Jeho jachtu poškodí plovoucí kontejner plný čínských bot, nad ním se houfují zlověstné bouře, kolem žraloci a službu vypovídá technika. Je tohle v lidských silách zvládnout? USA, 106 MIN. / REŽIE J. C. CHANDOR / HRAJE ROBERT REDFORD V KINECH OD 12. PROSINCE Divadlo PROKLETÍ NEFRITOVÉHO ŠKORPIONA Jméno autora je zárukou, že se bude na jevišti hodně povídat, ale že se u toho všichni také docela hodně zasmějí. Hra, kterou Woody Allen napsal podle jednoho ze svých filmů, zamotala vztah vyšetřovatele pojišťovny a jeho ne zrovna oblíbené nadřízené. Po hypnotizérské seanci se z nich stanou milenci a komplicové, kteří vykrádají sejfy bohatých klientů. HORÁCKÉ DIVADLO, JIHLAVA / REŽIE PAVEL PALOUŠ / HRAJÍ MILAN ŠINDELÁŘ, LENKA SCHREIBEROVÁ, STANISLAV GERSTNER, MARTA DŘÍMAL ONDRÁČKOVÁ, TEREZA OTAVOVÁ, KRYŠTOF ČEŘOVSKÝ FRAJEŘI VE VEGAS Michael Douglas, Robert De Niro, Morgan Freeman a Kevin Kline. Už pro ta čtyři jména se cesta do kina vyplatí. V této komedii jsou z nich celoživotní přátelé, kteří se rozhodnou zavzpomínat na svá mladá léta. Mají k tomu ideální příležitost, neboť jeden z nich, zapřisáhlý starý mládenec, se chce ženit s o polovinu let mladší přítelkyní. Jede se do Vegas! USA, 105 MIN. / REŽIE JON TURTELTAUB / HRAJÍ MICHAEL DOUGLAS, ROBERT DE NIRO, MORGAN FREEMAN, KEVIN KLINE V KINECH OD 19. PROSINCE V LESE ČERNÉM, HLUBOKÉM Pražské Divadlo Ungelt se během let vyprofilovalo jako zajímavá scéna s akcentem na herce, kteří zde excelují většinou v komorních představeních. Dalším takovým je i psychologický thriller o dvou sourozencích, který postupně odkrývá nejen obraz jejich dětství i přetrvávajícího silného pouta, ale především temná zákoutí jejich duší. DIVADLO UNGELT, PRAHA / REŽIE VIKTOR POLESNÝ / HRAJÍ ZLATA ADAMOVSKÁ A PETR ŠTĚPÁNEK Filmy na doma RED 2 Stará špionská partička je podruhé v akci a opět je to docela slušná zábava. Bývalý agent CIA Frank Moses dává znovu dohromady svůj svérázný elitní tým, jehož úkolem je vypátrat ztracenou smrtící zbraň nové generace, která by mohla změnit rozložení sil na Zemi. A kromě toho mají tihle důchodci také dost problémů sami se sebou. USA, 116 MIN. / REŽIE DEAN PARISOT / HRAJÍ BRUCE WILLIS, JOHN MALKOVICH, ANTHONY HOPKINS, HELEN MIRREN, MARY-LOUISE PARKER, CATHERINE ZETA-JONES JOBS Jeho příběh je tak fascinující, že už dva roky po jeho smrti je z něho film. Steve Jobs byl zkrátka největším technologickým vizionářem této doby a právě jeho mimořádným obchodním schopnostem se film věnuje. Jak se choval ke svým spolupracovníkům, proč ho současně nenáviděli a na druhé straně milovali? Jaké bylo zákulisí miliardového úspěchu? USA, 128 MIN. / REŽIE JOSHUA MICHAEL STERN / HRAJÍ ASHTON KUTCHER, AHNA O REILLY, JOSH GAD, DERMOT MULRONEY, AMANDA CREW, JAMES WOODS