Editorial. Z obsahu. ročník 21 č. 3/2011

Transkript

1

2 1 Editorial Tyto řádky píši bezprostředně po schůzi předsednictva našeho sdružení, první po úmrtí předsedy pana Ing. Radko Weignera. Atmosféra jednání byla touto okolností jednoznačně poznamenána. Jednání se po vzpomínce na něho a uctění jeho památky rozbíhalo tak nějak rozpačitě. V průběhu jednání bylo třeba řešit tolik úkolů, na kterých s námi do posledních dnů svého života aktivně pracoval, že byl najednou opět mezi námi a my pokračovali a plánovali jako dříve. Pokud se nám bude ve sdružení práce dařit, dokážeme pracovat dle jeho odkazu a rozvíjet dobré vztahy mezi širokou betlemářskou obcí. Bude to patrně nejlepším naplněním jeho odkazu. Na jaře příštího roku nás čekají nové volby předsednictva, výkonného výboru a předsedy sdružení. Podobnou integrující osobnost bude České sdružení přátel betlémů asi obtížně hledat. V minulých číslech se Ing. Ludvík Mátl, místopředseda ČSPB a předseda redakční řady časopisu Betlémy a betlemáři, podrobně věnoval tvorbě časopisu, pokoušel se iniciovat členy sdružení k většímu zájmu o publikování informací z činnosti regionálních poboček, jejich zážitků z cest a řadě jiných zajímavých poznatků. Obávám se, že vzhledem k tomu, že v uplynulých osmdesáti číslech BaB, i v časopisech dalších spolků se stejným zaměřením už bylo popsáno tolik stran textu, že se velmi tenčí počet betlémů a betlemářských událostí, které ještě zpracovány nebyly. Dokonce dochází k publikování stejných textů v několika časopisech to už je na pováženou, zvlášť, když odebíráme, tedy i platíme všechny tyto tiskoviny. Nelze se potom divit, že například muzea kolektivní členové členství ukončují. Ukazuje se, že bude nezbytné se zaměřit ještě více na úroveň článků a více prostoru věnovat kvalitnímu obrazovému doprovodu, který vypoví více než pouhý popis. Tato na Obratem lze zaslat termíny letošních betlemářských a vánočních výstav ke zveřejnění do předvánočního časopisu! ročník 21 č. 3/2011 Z obsahu Popisky k barevné obálce 2 Muzeum v Rumburku 3 Stěhování betlému v Třebechovicích 9 Betlém u sv. Martina v Třebíči 10 Konference cest. ruchu v Hr. Králové 13 Causa Svitavský betlém 14 Ocenění Mgr. Milana Hornišera 16 Autorská výstava Jana Rody 18 Přehled připravovaných výstav 19 Zápis z předsednictva ČSPB 22 Činnost reg. pobočky Jižní Morava 23 Nová vánoční známka 24 Přílohy: Nabídkové letáky na puzzle s třebíčskými betlémy na dřevitou vlnu pro betlemářské potřeby Vydavatel: České sdružení přátel betlémů o.s. Adresa redakce: P.O. BOX Hradec Králové Sazba a tisk: OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí Registrace: MK ČR E Do tisku zadal 14. listopadu 2011 Ing. Ludvík Mátl

3 2 první pohled neschůdná teorie by byla uskutečnitelná, kdyby tato problematika přiměla české betlemáře k hledání společné cesty. Mimo jiné byl vysloven názor, jak by bylo skvělé, kdyby mnohem častěji informovali odborní pracovníci, etnografové muzeí o jejich sbírkách betlémů, nových nákupech a výstavní činnosti. Pracuji v muzeích již 17 let a po celou dobu neustále sleduji omezování finančních prostředků, tím pádem snahu zřizovatelů snižovat počty zaměstnanců a požadovat více práce za méně peněz. Předpokládám, že na tom jsou všichni podobně. Nakonec i pro mne znamená napsat úvodník to, že usednu k počítači v sobotu večer, neboť ve všední dny, po náročném pracovním programu, už ani nevidím. Podělím se ještě s informacemi o připravovaných výstavách a expozicích v muzeích. Začnu tím, že ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy se na počátku října sešli národopisci z členských muzeí na jednání etnografické komise Asociace muzeí a galerií, nejen aby projednali vše co měli v plánu, ale také z toho důvodu, že chtěli vidět výstavu Dárek z pouti poutní a pouťové umění, která představuje vše zajímavé od historie až po současnost poutí, významných poutních míst, ale mimo jiné také informace o předmětech, které se z poutí přinášely, včetně betlémů. O výstavě jste již četli v minulém čísle BaB v článku PhDr. Luboše Kafky. Tato výstava potrvá do 15. ledna Ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti bude letos od 18. listopadu vystaveno na 700 betlémů. Muzeum na rok 2014, kdy oslaví 100. výročí založení, připravuje novou moderní interaktivní expozici. V Muzeu Jindřichohradecka bude letos vystavovat své řezby a betlémy Ing. Jan Roda, v příštím roce zde bude ukončen rozsáhlý projekt podpořený z evropských fondů a otevřeno 8 nových expozic. Spolek českých betlemářů v Praze k pátému výročí svého založení připravuje výstavu v Muzeu Karlova mostu. Muzeum v Českém Těšíně připravuje Vánoce v muzeu národopisný projekt česko slovensko polské spolupráce. Chebské muzeum připravuje Vánoce v muzeu s řadou betlémů a velký projekt přeshraniční spolupráce na příští dva roky. Půjde o spolupráci zejména s muzeem ve městě Marktredwitz. V tomto místě je možné v adventním a vánočním čase navštěvovat nejen muzeum s výstavou betlémů, ale je možné v rámci pochůzek navštívit domácnosti i kostely a obdivovat specifické, mnohdy rozsáhlé, keramické betlémy. V rámci nového projektu se společně chystají zmapovat a veřejnosti představit historii a vývoj betlemářství na území od Slavkovského lesa po Krušnohoří. Máme se tedy dozajista na co těšit. Přeji všem členům sdružení i náhodným čtenářům časopisu zbytek podzimu, potěšení z přípravy vánočních výstav a očekávání času adventního. PhDr. Zita Suchánková 1. místopředsedkyně ČSPB Městské muzeum v Ústí nad Orlicí opět letos pořádá již 18. ročník Mezinárodní soutěže pro děti Vánoce a betlém Podrobnosti a propozice nejdete na Popisky k barevným obrázkům na obálce Titulní strana obálky: Jesličky z vánoční varianty betlému z kostela sv. Martina v Třebíči 2. strana obálky: Betlém z kostela sv. Martina v Třebíči, adventní (nahoře) a tříkrálová (dole) varianta 3. strana obálky: Velký malovaný šternberský betlém (k článku o Mgr. Milanu Hornišerovi na str. 16) 4. strana obálky: Ze sbírek muzea v Rumburku olej Večer tříkrálový od Augusta Frinda ( )

4 3 Betlémy v českých muzeích O historii, sbírkách, betlémech i rekonstrukci budovy muzea v Rumburku Bc. ESTER SADIVOVÁ Z historie muzea Muzejní expozice byla v roce 1922 přestěhována z přízemí do druhého poschodí budovy. Vzdělávací spolek Humboldt, nesoucí symbolicky jméno Alexandra Humboldta ( ), Správcem sbírek byl od roku 1920 profesor Lerchl, od roku 1933 dr. Erwin Görlach a od věhlasného německého učence, byl ustaven roku 1936 knihovník a archivář Rudolf Demel. v Rumburku již 7. února V 80. letech 19. Na počátku okupace nový Landratsamt zabral století měl 124 členů. Jeho posláním byla podpora a rozšiřování populárně vědeckých znalos- pro svoje potřeby dosavadní prostory muzea. Sbírky byly dočasně deponovány na několika tí. Z podnětu členů spolku a na základě rozhodnutí městského zastupitelstva bylo 15. května místech a to v klášteře, budově soudu (bývalém rumburském zámku) a Pfeiferově továrně založeno Městské vlastivědné muzeum Ihned po válce byly sbírky městského muzea v Rumburku. zajištěny. Rozhodnutím Místní správní komise O sbírky umístěné v přízemí tehdejší odborné (MSK) získalo muzeum prostory v prvním patře tkalcovské školy (dnešní zdravotnické) se starali dobrovolníci z řad místních učitelů. Cílem bývalé továrny J. Förstera ve Vraní ulici číslo 10 (dnes Na Valech 401/4). Současně MSK vydala sbírkotvorného programu bylo shromažďování konfiskačnímu oddělení pokyn, aby muzejním a vystavování předmětů souvisejících s historií regionu, s místní přírodovědou a uměním. pracovníkům (Stanislavu Gaberovi a Rudolfu Demelovi) byla umožněna prohlídka domů opuštěných vysídlenými Němci, čímž byla zachráněna V muzeu byly soustřeďovány cechovní truhly, prapory, znaky, mistrovské kusy (především řada cenných předmětů. Do Rumburka byly převezeny také sbírky zrušeného městského muzea soustružnické a zámečnické), umělecká díla a různorodý pramenný materiál kroniky, listiny, písemnosti cechů, spolků aj. v Krásné Lípě. Zahrnovaly předměty k dějinám punčochářství, mobiliář, vzácnou pozůstalost akademického malíře Augusta Frinda a jedinečnou sbírku klavírního virtuoza Augusta Stradala (posledního žáka Franze Liszta). Z Jiřetína pod Jedlovou byla převzata část sbírky Karla Frieseho. Poválečná expozice muzea byla slavnostně otevřena 4. července V roce 1951 získalo muzeum statut Okresního vlastivědného a vedením byl pověřen Rudolf Demel. Tehdy byly získány Försterova továrna na barvení tkanin a lněné příze, dnes budova muzea

5 4 knihovny zrušených klášterů kapucínského z Rumburka, redemptoristů z Filipova a oblátů z Varnsdorfu. Knižní fondy byly uloženy v adaptované budově rumburského kláštera, kam byly rovněž přestěhovány exponáty církevního umění od gotiky do 19. století. Dne 24. května 1958 byla zpřístupněna první samostatná expozice věnovaná Rumburské vzpouře. Roku 1961 byla expozice církevního umění z kláštera přesunuta do mateřské budovy muzea. K velké reinstalaci sbírek došlo na konci 60. let. Muzeum existuje od roku 1977 jako pobočka Okresního (dnes Oblastního) muzea v Děčíně. Rekonstrukční práce a stavební adaptace budovy Stávající budova prochází dlouhodobě rekonstrukcí, zahájenou náročnou opravou druhého patra, kde hrozilo zřícení stropů. Rozšířená expozice ve třech podlažích budovy, pro návštěvníky otevřena od , byla přístupná do roku Přibližovala dějiny města a celého regionu, Rumburskou vzpouru a nabízela vstup do stylizovaného depozitáře. Výstavní síň prezentovala cca 8 a více tematických výstav ročně. V roce 2008 bylo přistoupeno k další rekonstrukci budovy, zateplení, výměně oken a položení nové střešní krytiny. V letošním roce došlo v rámci poslední etapy rekonstrukce vnitřních prostor k vybudování nové elektroinstalace, opravám prasklých příček, realizaci nových osvětlovacích těles a je přistoupeno k opětovnému nainstalování sbírek, které musely být pod vlivem stavebních adaptací uloženy do depozitářů. V závislosti na finančních možnostech bude v roce 2012 otevřena expozice muzea zahrnující stylizovaný Ateliér krásnolipského malíře Augusta Frinda, Přijímací pokoj klavírního virtuosa Augusta Stradala, Světničku punčochářů z Krásné Lípy, místnost připomínající slavnou minulost hostince Münzbergových na hradě Tolštejně aj. Restaurování klavichordu ze Stradalovy pozůstalosti a benefiční koncerty Rumburské muzeum uspořádalo již 6 benefičních koncertů, díky kterým jsou shromažďovány prostředky na restaurování vzácného klavichordu z pozůstalosti Augusta Stradala. Je naším přáním, aby se klavichord stal funkční ozdobou sálu reflektujícího slavnou a nepříliš známou hudební minulost Šluknovska. Autorem projektu Záchrany klavichordu je varnsdorfský rodák - varhaník, hráč na klavichord a muselaar Tomáš Flégr. Ovšem náklady na opravu nástroje s prasklou resonanční deskou zatím převyšují výtěžek benefice. O muzejních betlémech Vánoční výstavy jsou v rumburském muzeu pořádány v podobném duchu od roku Původním záměrem pořadatelů betlémových výstav v letech předešlých byla především prezentace Budova bývalé Försterovy továrny v současnosti muzeum

6 5 Kieslichův pohyblivý betlém (z fotoarchivu muzea) exponátů z muzejní sbírky, aby tak bylo návštěvníkům názorně představeno řezbářství místních mistrů jako takové. Ovšem vzhledem k množství nesignovaných, těžko zařaditelných děl, nebyla prezentována sbírka uceleně a více se proto omezovala na návštěvnicky atraktivní exponáty. S ohledem na svobodu vystavování a stupeň badatelského poznání byl tento záměr pozměněn. Dokonce se podařilo díky spolupráci s řadou odborníků a nadšenců z celé republiky (Natálie Belisová, Bohunka Krámská, Jan Roda, Jiří Votruba aj.) prosadit na restaurování některá díla, jejichž hodnota je pro betlemáře nevyčíslitelná, ovšem z hlediska celé muzejní sbírky by zůstala jejich potřebná obnova prozatím odložena. Jednou z největších betlemářských osobností poválečné éry byl bezesporu Karl Heinz Pietschmann stavitel kostelního a klášterního betlému, vášnivý soukromý sběratel a znalec místního tzv. niederlandského betlemářství. S řadou odsunutých betlemářů udržoval osobní kontakty a vždy muzeu předával své zkušenosti. Druhým duchovním otcem místních jesliček je Jaroslav Pšenička, dlouholetý dobrovolný spolupracovník muzea, který betlémy žije celoročně a je ve stálém spojení s německými betlemáři a badateli a převzal stavění kostelních betlémů. V Rumburger Zeitung ze dne se Pius Ulbrich ( ), zakladatel betlemářského spolku ve Šluknově, vyjádřil: Že má dnes Niederland nejlepší betlémy v Čechách, ba v celé republice, a v tomto křesťanském lidovém umění je vedoucí, dokazují i odborné časopisy betlémového světa, když udělují severočeským betlémům chválu a plné uznání. Právě toto prohlášení nás stále vede k pátrání, kde bychom dále nalezli pochvalné zmínky o starých betlémech v nazarénském stylu. Jedním z nám známých zahraničních příspěvku je např. obsažný příspěvek zveřejněný v lipském Hodinářském týdeníku pocházející z pera Heinricha Otta věnovaný Kieslichovu pohyblivému betlému. Ten by mohl být dnes postaven svou složitou propracovanou

7 6 mechanikou a monumentálností na stejnou úroveň s Krýzovými jesličkami z Jindřichova Hradce, s Metelkovým betlémem v Jilemnici, či s Proboštovým betlémem v Třebechovicích po Orebem, což nám potvrdil také odborník nejpovolanější Kamil Andres. Bohužel muzeum vlastní jen malé torzo a několik dobových fotografií celé dílo skončilo zřejmě v propadlišti dějin. Betlemářství v Rumburku a okolí tzv. českém Nizozemí Nejstarší zpráva o betlémech ve výběžku pochází z klášterní kroniky a je datována rokem Peter Zebieker měl prodat v Rumburku za dva stříbrné groše betlém Hansi Hozdlerovi. Vzhledem k ceně se jednalo spíše o malé jesličky, užívané jako školní pomůcka, jako rekvizita při vánoční hře, provozované kantory a žáky před městskou radou. První doložená zmínka o varnsdorfském kostelním betlému pochází z roku V jiřetínské farní kronice zápis dokládá vyplacení odměny za postavení betlému v roce Roku 1723 byl pořízen zápis o vyplacení honoráře za obstarání vánočních stromečků k výzdobě u jesliček ve šluknovském kostele. Celý šluknovský region se proslavil zejména rumburskou vébou, plátnem kvalitou srovnatelným s holandským, které bylo schopné i na světových trzích konkurovat cenou. Místní tkalci jej dodávali na vídeňské trhy ve vacích z teletiny. A nepřímo zapříčinili celkový zájem o betlémy, když se na vánočních trzích seznámili s tyrolskými řezbáři. Jelikož figurky od nich zakoupené si jako suvenýry přinášeli domů pečlivě zabalené v krabičkách, zůstalo jim lidové pojmenování Schachtelmännl - krabičkoví panáčci. Takovéto figurky se do našich časů v muzejní sbírce bohužel nedochovaly (stejně jako staré rumburské figurky, jejichž hlavičky, ruce, nožky i klobouček bývaly ze dřeva a končetiny k trupu připevněny pomocí drátků, v barvených, klihem napuštěných plátěných oblečcích). Když byl zaznamenán zájem o tyrolské řezby, přišli do kraje z Grödnerova údolí kolem roku 1800 samotní tyrolští řezbáři. Přiváželi s sebou jak hotové výrobky, tak polotovary, řezbářské náčiní či limbové dřevo (naposledy roku 1836). Figurky některých vynikaly živostí a jemností provedení. Zásadním způsobem ovlivnily pozdější místní tvorbu. Svým způsobem se staly vzory. Figurky tehdy štafíroval Franz Grohmann, lidově přezdívaný Malerfranzel. Původně býval vlašský betlém jednoduše stavěn, bez pozadí, na třech stupních. Využívalo se přírodnin, skály tvořily pařízky (avšak ani papírové nebyly neobvyklé) a celou scenérii dotvářelo chvojí. Když ustala inspirace Welšany, stalo se druhým pramenem pro čerpání vzorů Německo s orientálními betlémy. Tak vznikl proud, který proslavil místní betlémové řezbářství nejvíce. Řezbáři z nejrůznějších povolání dosáhli v oblasti betlémové tvorby mistrovství a jejich díla snesou srovnání s profesionály své doby. Řezbář Müller s figurkami do betlému (z fotoarchivu muzea)

8 7 Vilémovský železniční viadukt inspirace pro most v Kieslichově betlému Vánoční výstavy betlémů v rumburském muzeu Každá z vánočních výstav v Rumburku se snaží být jiná. Pravidelně je vystavován rozsáhlý betlém rodiny Weickertových ze Šluknova s figurkami Franze Xavera Schütze a Franze Herbricha. Torzo Kiesslichova betlému čeká na restaurování, ovšem pohyblivé figurky vždy byly předním lákadlem nejen pro dětské návštěvníky. Muzeum prezentuje pravidelně i tvorbu místních amatérských řezbářů. Snažíme se zachovat vyváženou pestrost, aby si na své přišli znalci místního betlemářství i široká veřejnost. Ještě v tomto roce budou mít návštěvníci možnost spatřit tvorbu dosud nepřekonaného řezbáře a štafírníka Dominika Rudolfa ze Studánky. Stejně tak je dobrou tradicí vychutnat si pravou vánoční atmosféru ze štětce krásnolipského malíře Augusta Frinda. Rumburský betlém

9 8 Jako každý rok je výstava zahájena v sobotu před první adventní nedělí (26. listopadu) ve hodin Řezbařením v muzeu, oblíbenou komponovanou akcí s ukázkami tradičních řemesel, nejen s mistry řezbáři při práci. Výstava potrvá do Hromnic. Zároveň budou přístupné Srovnávací fotografie Rumburku objektivem Václava Jelínka a výstava Hanka a Bjarnat Krawcovi, uspořádaná ze sbírky varnsdorfského muzea při příležitosti životních výročí významných umělců, původem z Horní Lužice. Betlemářství není rozhodně výsadou českého Nizozemí. Každý region se může prezentovat skvělou specifickou betlemářskou tvorbou. Ovšem u nás byl naprosto výjimečný způsob péče o betlémy, neutuchající celoroční betlemaření u neřezbářů. Bez zajímavosti není fakt, že řezby na profesionální úrovni vycházely z rukou amatérských řezbářů. Ti tvořili dle kvalitních předloh v nazarénském stylu, poučeni pouze přátelskými diskusemi se zkušenějšími tvůrci, sami zcela odlišného řemesla. A proto se snažíme šířit jejich slávu i dnes, aby byla obnovena ztracená paměť, zapříčiněná odsunem původního obyvatelstva. Rumburská muzejní sbírka skrývá skutečné poklady, ovšem v porovnání s naší znalostí o místní kvalitní a přebohaté produkci se jedná jen o maličký zlomek. Přesto jsou vánoční výstavy středobodem muzejního roku. Bez ohledu na Rumburskou vzpouru, kterou musím rovněž řádně propagovat a bohatou sbírku, kterou s největší pečlivostí shromáždili naši předchůdci. Rumburské muzeum se snaží zachovat statut malého domáckého vlastivědného muzea s individuálním přístupem k návštěvníkům. Snad se v příštím roce podaří zpřístupnit novou expozici, aby tak každý nalezl část, jež se nesmazatelně zapíše do jeho vzpomínek a do Rumburku se znovu vrátil. Otvírací dobu pro veřejnost nutno sledovat na stránkách Oblastního muzea v Děčíně či města Rumburk; vstupné je 30 a 15 Kč. Telefonická objednání: , info@ muzeumrumburk.cz). Až pojedete na proslulou výstavu domácích betlémů do německého Schirgiswalde ( ), zastavte se v rumburském muzeu! Těšíme se na Vaši návštěvu! Dobový pohled na část Rumburka v popředí budova muzea

10 9 Minifotoreportáž ze stěhování Třebechovického betlému V minulém čísle 80 tohoto časopisu byly na str. 10 až 14 zveřejněny podrobné informace o zahájené přestavbě Třebechovického muzea betlémů i o připravovaném stěhování Proboštova betlému. Přesun na silničním podvalníku na vzdálenost cca 800 metrů do objektu bývalých Dřevařských závodů se uskutečnil za pěkného počasí (to bylo jednou z podmínek) v pondělí 26. září Stěhování za asistence státní i městské policie se těšilo velkému zájmu veřejnosti a my Vám z něho nabízíme několik snímků od místních fotografů. Co by tomu stěhování asi říkal učitel Fr. Skřivan, když před 2. svět. válkou betlém po vlastní ose procestoval téměř celou tehdejší Československou republiku.

11 10 O moravských chrámových betlémech Malovaný betlém v kostele sv. Martina v Třebíči Mgr. ANTONÍN ŽAMBERSKÝ Hlavní tvůrce betlému, Antonín Čeloud (nar. 1839, zemř. 1918) se vyučil u svého otce soukeníkem. Pak soukenické řemeslo zaniklo a on se živil jako lakýrník, malíř písma, pozlacovač a zastával funkci kostelníka děkanského kostela sv. Martina v Třebíči. Do betlémů v Třebíči zavedl zvyk před svátkem Tří králů odstranit ze spodní části betléma pastýře s ovcemi a darovníky a nahradit je tříkrálovým průvodem. Do horní části betléma dával menší figurky - získal tak hloubku a nahoru za betlém dal ještě malované pozadí. Ve snaze přiblížit betlém krajině narození Kristova se vydal roku 1905 do Svaté země, odkud se vrátil rozčarován tamní krajinou - pro svou plochost a bílé skály se pro jeho betlém nehodila a zůstal věrný tomu, co vytvářel. Někdy okolo roku 1970 kaplan kostela sv. Martina vytvořil k betlému informační vývěsku, na níž uvedl, že betlém je z roku Není vyloučeno, že tento údaj nalezl v písemných dokumentech uložených na faře. Je-li rok 1863 pravdivý, pak dokazuje, že se v kostele betlém vyvíjel od menšího rozsahu k dnešní velikosti. Je jisté, že Antonín Čeloud stojí na počátku řady těch, kdo betlém stavěli. Snad mu v tom pomáhali farníci Blahovec, Zelníček a Strniště, jak se uvádí v literatuře. Na sklonku života mu pomáhal betlém stavět jeho syn Cyril. Není možné zjistit, stavěl-li se betlém v průběhu I. světové války. Doma měl Antonín Čeloud betlém postaven naposledy asi v roce 1916, snad to platí i o betlému v kostele. Jeho syn Cyril Čeloud musel narukovat (nějakou dobu sloužil u polního kuráta v Jihlavě). Antonín Čeloud zemřel několik měsíců před koncem I. světové války. Po ní se o betlém staral jeho syn Cyril Čeloud (nar. 1872, zemř. 1928), vyučený pozlacovač (vyučil se v roce 1893 u otce a na přeučenou byl v Tyrolsku), po otci také kostelník. Od Cyrila Čelouda je v betlému několik figurek (podepsány nejsou, lze tak usoudit na základě rozboru malířského rukopisu). Zřejmě je také autorem úpravy dřevěné jeskyně. Úprava spočívala v nahrazení zadní dřevěné stěny průsvitnou, za ní svítila žárovka. Cyril Čeloud zemřel poměrně v mladém věku jako bezdětný. Stavění betlému se ujali Jaroslav Charvát (vyučený truhlář, vykonával funkci městského strážníka, soused Antonína Čelouda), Karel Křivánek (malíř pokojů) a Rudolf Kadlec (švec). Karel Křivánek za pomoci Jaroslava Charváta vytvořil pro betlém nové pozadí (krajinu), které nahradilo původní (signatury na novém: levý segment J. Charvát 1932, střední segment 7/ Křivánek Karel, malíř pokojů ). Nové pozadí je namalováno na překližce, původní bylo na lepence. Nové pozadí velmi volně vycházelo z původního, přidány jsou další krajinné motivy. V roce 1930 manželka Jaroslava Charváta Apollonia darovala Svaté rodiny pro pastýřskou i tříkrálovou variantu betlému, které namaloval její syn Eduard Charvát (nar. 1906) původní Svatá rodina Antonína Čelouda nyní v souboru chybí. Jaroslav Charvát a Karel Křivánek se o betlém starali jen několik sezon, Rudolf Kadlec (nar. 1874, zemř. 1956) ho stavěl až do své smrti, tedy několik desetiletí. Skutečnost, že mu v mládí Antonín Čeloud neprozradil původ krásné zelené barvy, z něj udělala jeho osobního nepřítele. Na sklonku života stavěl do betlému svoje figurky, čeloudovy nevystavoval. Zašel tak daleko, že zelenou barvu na stromech přemaloval.

12 11 Po Kadlecovi betlém až do své smrti stavěl Adolf Jelínek (nar. 1897, zemř. 1982), vyučený malíř pokojů a natěrač. Posledních 10 let jeho péče o betlém postupně přerůstala do symbolické úrovně o betlém se fakticky staral Antonín Žamberský, který prováděl jeho údržbu a se zvyšující se intensitou se podílel na jeho stavění. Adolf Jelínek se svým synem Jiřím v roce 1969 upravili kostru. Za Adolfa Jelínka se betlém stavěl okolo 17. prosince rovnou v pastýřské variantě. Byl požadavek, aby zbyla ještě jedna neděle na úklid kostela. Zpravidla 4. ledna se stavěla tříkrálová varianta, betlém se sklízel po 20. lednu. Adventní varianta se nestavěla. V průběhu roku 1982 zemřeli děkan P. Jaroslav Kampf i Adolf Jelínek. V tom roce kostelník pan Samuel po mši objevil v lavici zapomenutý balíček, obsahující betlémové figurky. Mezi nimi byla figurka Svaté rodiny pro adventní variantu belému, ostatní figurky neměly souvislost s tímto betlémem. Nalezenou adventní Svatou rodinu s vysokou pravděpodobností maloval Antonín Čeloud. Nález umožnil po mnoha letech betlém vystavit i v adventní variantě. O betlém se od roku 1982 stará Antonín Žamberský (nar. 1952), absolvent matematicko fysikální fakulty University Karlovy v Praze, povoláním informatik a v současnosti také kurátor sbírky betlémů Muzea Vysočiny Třebíč. Z popudu nového duchovního správce P. Otmara Kaplana byla vytvořena kompletně nová kostra asi v roce Vzhledem a velikostí odpovídá předchozí, je však rozdělávací jednotlivé kopečky jsou na základní nosné konstrukci zavěšeny. Kostru vytvořil Karel Bém, byla upravena ve dvou následujících sezonách. Bohužel krátce po jejím dokončení byla nalezena fotografie betlému, zachycující autentické Čeloudovo uspořádání. Současně byly vytvořeny nové skály. Požadavek na vyšší míru demontovatelnosti kostry vznikl zejména z problémů se skladováním kostry v období mimo vánoc. V roce 1989 betlém natáčeli filmaři dokumentaristé z tehdejšího Gottwaldova (Zlína), film se promítal v kinech jako předfilm a v televizi. Filmovali tehdy i jiné betlémy z Čech a Moravy. Rozložitelnost kostry se využila při nabídce na vystavení betlému v Lilienfeldu (Dolní Rakousy), kam se betlém vezl v letech 1992, 1994, 1995, 1996 a Byl zde vystaven vždy 3 až 4 dny okolo svátku Neposkvrněného početí P. Marie (8. prosince) na akci zvané Advent in Lilienfeld. Zde byl hlavním exponátem na výstavě pořádané v klášteře - vždy jej vidělo okolo 10 tisíc lidí. V Rakousku byl propagován v tisku (Niederösterreichische Nachrichten) i v televizi (ORF2, InfoKanal). Iniciátory akce byli lyžaři, kteří po pádu železné opony v roce 1989 hledali Kožichovivce - rodiště Matyáše Žďárského, který v Lilienfeldu žil a proslavil jej vypracováním Alpských sjezdařských technik a v roce 1905 uspořádáním prvního závodu ve slalomu na světě. Iniciátorem akce na české straně byl Ing. Jiří Mastný a na rakouské předně ředitel školy Gerhard Steger. V roce 2000 prakticky po celý advent byl betlém vystaven v kapli farního centra Hellerhof farnosti Kostel sv. Martina v Třebíči

13 12 Paudorf-Göttweig (Dolní Rakousy, poblíž Kremže / Krems an der Donau), nejprve v pastýřské a později vánoční variantě. Iniciátorem byli poutníci z Třebíče do Mariazell, konkrétně na české straně Ing. Jaroslav Maxa a na rakouské farář P. Dr. Udo Eduard Fischer, OSB. I při této příležitosti byl betlém presentován v tisku (Niederösterreichische Nachrichten, JA) a v televizi (ORF 2). V kostele sv. Martina je betlém každoročně stavěn na začátku adventu a jeho výstava končí okolo 2. února následujícího roku a v tomto období dochází k několika obměnám. Adventní varianta Maria s Josefem, kravkou a oslíkem jdou do Betléma, ovečky, bez darovníků. Vánoční varianta - Ježíšek je v jeslích, přibudou darovníci se svými dary, jeskyně s andělem, který pastýřům oznamuje novinu o narození Ježíše. Tříkrálová varianta - Ježíšek je větší, je na klíně matky, většina oveček se odstraní, odstraní se scéna zjevení pastýřům a vše je nahrazeno početným a pestrým tříkrálovým průvodem z Východu s koňmi, velbloudy i slony. Zveme Vás do Třebíče na návštěvu našeho betléma v kostele sv. Martina i ostatních třebíčských kostelech. Od 1. září 2010 byly na zámku v Třebíči uzavřeny všechny expozice muzea, mezi nimi i betlémy, které se vystavovaly celoročně téměř 45 let, tedy i v letním období. V současnosti probíhá generální oprava zámku, jeho otevření pro veřejnost je plánováno na přelom let 2013/14. Celoročně bude vystaven pouze jeden velký třebíčský betlém. Cílem je každoročně pořádat v Třebíči vánoční výstavy betlémů, první se uskutečnila již loni. Druhá z nich proběhne v prosinci 2011 v rámci příhraničního projektu Porta culturae. Budou na ni konfrontovány betlémy z jihu Čech a Moravy s betlémy z Dolních Rakous; v Moravských Budějovicích proběhne o nich konference. Záměrem je jejím účastníkům také ukázat betlém v kostele sv. Martina. Kontakty: Římskokatolická farnost Třebíč-město, Martinské nám. 87/20, Třebíč Tel.: , , trebicmartin@volny.cz Redakční poznámka: Třebíčským betlémům jsme se věnovali podrobně v článcích Mgr. Antonína Žamberského v časopise Betlémy a betlemáři č. 73. Rádi se do Třebíče opět vracíme s pozvánkou na prohlídku betlému v kostele sv. Martina. Navštívit Třebíč stojí za to s ohledem na pamětihodnosti i v zimním období. Třebíčí protékající řeka Jihlava nejen pomyslně, ale i historicky, rozděluje město na dvě části. Starší osídlení bylo na levém břehu Jihlavy a souvisí se založením benediktinského kláštera již v roce Architektonicky cenná klášterní bazilika sv. Prokopa s rozsáhlou románskou kryptou i navazujícím areálem (později zámek, dnes Muzeum Vysočiny Třebíč) a mimořádně dochovaný celek městské židovské čtvrti v Podklášteří včetně nedalekého židovského hřbitova byly v roce 2003 prohlášeny za památky UNESCO. Historické a můžeme říci i dnešní živé městské centrum s prostranným podlouhlým náměstím a starobylými měšťanskými domy je na pravém břehu řeky. Této části dominuje tzv. Městská věž s přilehlým, původně gotickým, kostelem sv. Martina. V některých průvodcích se uvádí, že hodiny na Městské věži, která je vysoká 75 metrů, mají největší průměr ciferníku v ČR. Právě římskokatolická farnost Třebíč město, která také spravuje kostel sv. Martina, postupně vydala řadu skládaček puzzle různých velikostí s vyobrazením betléma z tohoto kostela. Podrobnosti jsou na přiloženém propagačním letáčku. Ediční činnost je však výrazně bohatší, byly vydány puzzle s vyobrazením biskupských katedrál v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Olomouci, kostelů Hostýn, Hodonín, Hustopeče, Zaječí, Žarošice, Slavkov, Jaroměřice nad Rokytnou (včetně zámku), Hluboké Mašůvky, Třebíč (sv. Martin 2 druhy, sv. Prokop), Přibyslavice, Kostelní Vydří, Nová Říše, Svatá Hora, Český Krumlov, Vyšší Brod, Kájov, Jablonné v Podještědí a další. Mimo to bylo vydáno několik skládaček s námětem návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice. Vše si můžete prohlédnout na pěkných www stránkách a případně objednat (viz kontakty v předcházejícím článku).

14 13 Propagace betlemářství východních Čech Konference na podporu cestovního ruchu v Královehradeckém kraji se zaměřením na betlemářství Hledání noclehu v adventním betlému z kostela sv. Martina v Třebíči Občanské sdružení Retour (tento název má připomínat zaměření na staré hodnoty v regionální turistice) ve spolupráci s Královéhradeckým krajem pořádaly 4. října 2011 v reprezentativním prostředí nového areálu sídla Královéhradeckého kraje (tzv. Nový pivovar) III. ročník Konference na podporu regionálního cestovního ruchu na téma znovuobjevování tradičních hodnot v regionu. Záštitu nad konferencí převzali hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc a pražský arcibiskup Dominik Duka. Konference byla určena pro zástupce měst a obcí, pracovníky informačních turistických center a kulturních institucí, podnikatele v cestovním ruchu a studenty odborných škol. Toto jednání bylo zaměřeno zejména na betlemářství a loutkářství v Královehradeckém kraji. Naše sdružení bylo požádáno o spoluúčast při pořádání. Rozsáhlý nosný referát včetně doprovodného promítání zajistil předseda místní reg. pobočky pan PaeDr. Josef Ptáček. Vzhledem ke složení účastníků, většinou bez hlubších znalostí betlemářských souvislostí, vhodně zvolil obsah příspěvku, protože v úvodě pohovořil o betlemářství všeobecně a až návazně přešel na problematiku jesličkářství ve východních Čechách. Podrobně přiblížil betlemářské regiony, významné solitérní betlémy i lidové tvůrce jesliček. Jako zajímavost uvedl i Braunův skalní betlém poblíž Kuksu. Nezapomněl také zmínit více než dvacetiletou činnost Českého sdružení přátel betlémů a jeho podíl na propagaci betlemářství v regionu. Na vystoupení dr. Ptáčka kratším příspěvkem navázal místopředseda sdružení ing. Ludvík Mátl, který připomenul např. některé aspekty betlemářství z hlediska cestovního ruchu i o otevřenosti členství v ČSPB pro zájemce o betlemářství. Na závěr konference se uskutečnila prezentace odborných škol a učilišť zaměřených na gastronomii s ochutnávkou krajových specialit. Škoda, že se přes pozvání (organizátory zajišťováno bohužel na poslední chvíli) nezúčastnilo konference více členů sdružení. Lze konstatovat, že se naše sdružení solidním způsobem prezentovalo a zároveň posílilo svoji společenskou prestiž na úrovni Královehradeckého kraje. Doufejme, že sdružení přibudou i další noví členové, protože jsme na konferenci rozdali také několik přihlášek. L. Mátl Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři v digitální podobě včetně vhodných doprovodných fotografií průběžně zasílejte zatím předsedovi redakční rady na matl.ludvik@seznam.cz, ale i na disketách (CD-ROM) nebo v rukopisné či lépe strojopisové podobě na současnou adresu: České sdružení přátel betlémů o. s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ Návrhy k uveřejnění na webové stránky sdružení zasílejte na františek.odstrčil@seznam.cz

15 14 Ke kdysi slavnému betlemářství na Hřebečsku území Schönhengstgau KAUZA SVITAVSKÝ BETLÉM BOHUMÍR ANDRLE Ve Svitavách se betlém objevil poprvé pravděpodobně po příchodu misie dvou členů jezuitského řádu v roce Prvním stavitelem svitavského betléma byl farář Marschalek. Jak svitavské betlémy vypadaly? Velký vliv na svitavské betlemářství měla olomoucká škola, ale hlavně díla autorů baroka hřebečského okruhu, kterými byli Friederich Strauss, Judas Taddäus Supper, Christian Franz David a Georg Franz Patzak, spolutvůrce impozantního betlému hraběte Sporka na Kuksu. Pramenné doklady o svitavských betlémech pocházejících již z roku 1680, oba svitavské kostely (sv. Jiljí a Navštívení Panny Marie) vlastnily podle zpráv zcela jistě betlémy již před V té době se jesličky staly nezbytným inventářem také mnoha měšťanských i selských domácností. Prvním svitavským, prameny doloženým autorem betlémů byl místní rodák, barokní sochař Georg Anton Heinz, autor sochy sv. Jana Sarkandra na Brněnské ulici ve Svitavách. Jeden z jeho umělecky zdařilých barokních betlémů se nachází v majetku vídeňského muzea lidového Ukázka ze svitavských jesliček (rovněž na str. 15) umění. V 19. století zaznamenáváme celé generace svitavských řezbářů betlémů, které napodobovaly vzory starých barokních mistrů takřka k nerozeznání. Byli to především Tomas Haberhauer, malíř pokojů a jeho syn Alois z nedalekého Rotmühlu (dnes Radiměře), jejich pomocník Wenzel Goliasch. Jeden z jejich krásných betlémů vlastnila v třicátých letech 19. století významná svitavská rodina Tyroltů. Z druhé poloviny 19. století známe další generaci laických řezbářů, Friedricha Sobolu, Andrease Stiepeka a Johanna Wilimeka st. Třetí generaci, tzv. orientálního stylu představují August Ohner, Adolf Adler, Friedrich Sobola, Karl Langr, Franz Schlesinger, Bernard Schmeisser. Na výzdobě malovaných scenérií, pozadí či teras se podíleli významní svitavští malíři, např. Johann Dittmann. V roce 1923 byl ve Svitavách založen Spolek přátel betléma. Scházeli se prý jen v neděli, proto se nazývali nedělní řezbáři (Sonntagsschnitzer). Za svého učitele si vybrali renomovaného řezbáře a sochaře Andrease Stiepaka. Na svých setkáních se radili o své práci, o výstavách. Představitelem spolku byl tehdejší farář P. Karl Bílek. V roce 1922 napočítal Anton Mudrak ve Svitavách 49 majitelů velkých betlémů a velké množství malých. Mezi

16 15 dvěma světovými válkami bylo podle německé publikace Heimattbuch (1974) napočítáno ve Svitavách na 400 vyřezávaných betlémů. Vysídlení obyvatel německé národnosti ze Svitav se nesmazatelně podepsalo na vývoji této krásné tradice. Většina betlémů byla po odchodu původních obyvatel rozkradena a zničena, figurky dostávaly děti k hraní, některé se zachránily a jsou roztroušeny po světě. Ve Svitavách zůstala pouhá torza betlémů, jejichž autory jsou různí svitavští řezbáři 19. a první poloviny 20. století. V betlémech se většinou nacházejí velmi různorodé figurky, setkáváme se tu s celou řadou signatur a různých stylů zpodobnění. Ve Východočeském muzeu v Pardubicích je velký svitavský mechanický betlém, který byl koncem šedesátých let a v sedmdesátých letech 20. století vzhledem k neustálému stěhování a nevhodným uložení velmi poškozen a v současné době je postupně restaurován. Tento betlém si zřejmě nejvíce pamatují obyvatelé Svitav, neboť byl do šedesátých let 20. století každoročně vystavován v místním muzeu. V kostele sv. Josefa je poměrně ucelený orientální betlém. V kostele Navštívení Panny Marie je rozsáhlý soubor budov a betlémských figurek, opět různých stylů a velikostí. Je patrné, že byly postupně dotvářeny nové figurky, které nahrazovaly původní poškozené. Krajinné pozadí tohoto betléma maloval svitavský malíř a portrétista Johann Dittmann. V tomto kostele se nachází také pozoruhodná postní varianta betléma (figury velikosti cca 50 cm) Kalvárie s letopočtem Všechny tyto betlémy jsou dřevěné polychromované. Vymyká se jim betlém z klášterní kaple sv. Vincence z Pauli, který do Svitav přivezly řádové sestry a je z přírodního dřeva. Autora bohužel neznáme. Betlém, o který usilují svitavští vytvořil neznámý autor v letech a byl doplňován až do roku Postavičky jsou polychromované dřevo. Rozsáhlý betlémový soubor byl součástí sbírek muzea ve Svitavách, kam byl předán po roce 1945 jako konfiskát. Jeho předchozí majitel není znám, ale jednalo se původně o velmi rozsáhlý celek doplňovaný a tvořený prokazatelně po jedno celé století. Některé figury a stavby mají pohyblivé části se zbytky mechanismu. Když bylo v 70. letech 20. století rozhodnuto, že ve Svitavách bude muzeum přebudováno na expozici revolučních tradic, nacházel se betlém v důsledku nevhodného umístění a letitého zanedbání údržby ve velmi žalostném stavu. Komise odborných pracovníků, která měla za úkol rozhodnout o sbírkách muzea, určila betlém k přemístění do některého jihomoravského muzea (pravděpodobně do Lysic), popřípadě dokonce k fyzické likvidaci. Tehdejší kurátorka uměleckořemeslných sbírek muzea v Pardubicích Ludmila Ladýřová prosadila převzetí betléma do sbírek pardubického muzea. Následně se zasadila o postupné restaurování jednotlivých částí, které bylo raději vykazováno jako restaurování lidových plastik a modelů obydlí. V současné době se usiluje, aby byl tento betlém navrácen zpět do Svitav. Doufejme, že toto úsilí dojde zdárného konce. (Zdroj: Zdena Lenderová - Historické betlémy z Čech, Moravy a Slovenska, katalog k výstavě betlému ve Východočeském muzeu v Hradci Králové 2004, str. 47, 48, 49)

17 16 Z činnosti regionálních poboček tentokrát ze Šternberka a Olomoucka Zasloužené ocenění betlemáře p. Mgr. Milana Hornišera PETR HORNIŠER Můj otec předseda Regionální pobočky ČSPB pan Mgr. Milan Hornišer již od roku 1990 pravidelně vystavuje betlémy ve Šternberku, v okolních obcích a v Olomouci. Na první výstavě, kterou uspořádal na gymnáziu ve Šternberku, bylo vystaveno 17 betlémů a 30 vánočních pohlednic. Každoročně pak betlémů přibývalo a kromě gymnázia také vystavoval dvakrát v Městské galerii ve Šternberku a později od roku 2003 na hradě Šternberk. Každoročně výstavy obdivovalo mnoho účastníků, byly to nejen betlémy, ale i spousta pohlednic, vánočních forem na pečení, formiček, ozdob na vánoční stromek. Poslední výstava v roce 2010 byla uspořádána v místnostech Expozice času ve Šternberku. K vidění byly papírové betlémy od nejstarších skládacích až po betlémy nejnovější (do expozice se vešlo pouze 70 kusů), dále vánoční písně a koledy (noty, knihy), vánoční známky z celého světa a vánoční pohledy (1500 kusů), formy i formičky na pečení a staré ozdoby na stromeček. Součástí této výstavy byl i největší a zároveň nejvzácnější betlém, který můj otec Milan Hornišer vystavuje jen ve Šternberku. Má rozměry 4,5m x 0,9m x 1,5m, přes 180 figur, keřů, stromů Velmi zajímavé je na něm to, že vznikl ještě dříve než Třebechovický betlém. První postava je s podpisem Johana Iwana a je z roku Drobné detaily tohoto nádherného díla oceníte, když u něj budete přímo stát. Vyráběn byl po dlouhých 78 let a to až do roku 1904 postupně byl děděn, až nakonec byl p. Hornišerem zakoupen a návazně veřejně vystavován. Na šternberském hradě bylo vystavováno také několik velikonočních betlémů, které jsou velkou vzácností a i další zajímavosti jako hanácké kroje z období kolem roku 1920, kraslice, časopisy, knihy, malované truhličky, podnosy, kalamáře, pouzdra, stará fota, klapače, hrkače, pomlázky atd. Výstavy bývají doplněny vystoupením hanáckého souboru z Hnojic. Několikrát na výstavy přijela i Česká televize a reportáže odvysílala i v pořadu Toulavá kamera. Při těchto výstavách byli přítomni i zástupci města Šternberka a velmi často i sám starosta města Mgr. Jaromír Sedlák. Mgr. Hornišer (vpravo) přebírá Cenu města Šternberka

18 17 Hrad Šternberk Zastupitelstvo města Šternberka se rozhodlo udělovat od roku 2002 Cenu města Šternberka občanům, kteří se významným způsobem zapsali do jeho historie. Můj otec byl starostou města navržen na udělení této ceny a v roce 2009 toto ocenění obdržel. Z tohoto zaslouženého ocenění dlouholeté práce měl radost nejen pan Hornišer, ale i jeho rodina, přátelé a samozřejmě betlemáři. Cenu města Šternberka dostal za přínos v oblasti kultury a zachovávání tradic. Tuto poctu získalo zatím jen 24 občanů z města, které má 14 tisíc obyvatel. Kostel s klášterem V knihách Prošli Šternberkem a Osobnosti Šternberka od Vlasty Hlůzové je rovněž uvedeno jméno pana Hornišera vedle takových velikánů jako Albert ze Šternberka, Gustav Frištenský, Jan II. z Lichtenštejna, Jiří z Poděbrad, Eliška Junková, Hana Maciuchová, Gabriela Preisová, Bruno Sojka a další. Věříme, že úspěšná a městem oceněná mnoholetá vystavovatelská a organizátorská činnost Mgr. Milana Hornišera povzbudí další betlemáře k zachovávání i dalšímu rozvíjení lidových obyčejů a tradic včetně betlemářství. Detail betléma Milana Hornišera Udělené ocenění

19 18 K připravovaným letošním výstavám Jan Roda betlémy sochy sousoší Předvánoční a vánoční čas přivítá Muzeum Jindřichohradecka opět výstavou betlémů. V letošní roce to bude druhá autorská výstava v rámci cyklu Vánoce u svatého Jána, kde nám své práce představí Ing. Jan Roda, který se narodil 16. června 1938 v Praze. Své mládí však prožil v Českých Budějovicích a proto má k jižním Čechám silné pouto. Jan Roda, přestože absolvoval stavební fakultu ČVUT v Praze a pracoval jako projektant vodohospodářských staveb, se již od mládí zajímal o národopis a řezbářství. Netrvalo dlouho a našel si svou cestu i k betlémům. Pod rukama mu začaly ožívat figurky nejrůznějších tvarů a velikostí a postupně vznikaly i rozměrné Mgr. ZVONAŘOVÁ ALEXANDRA betlémské celky. Zpočátku s drobnějšími figurkami, postupně s většími. Autor se snaží, aby každý betlém měl svou specifickou podobu. Vedle betlémů vyřezává J. Roda nejen sochy a sousoší nejrůznější světců, ale také reliéfy. Na řezbářských setkáních dokáže kolegy řezbáře i návštěvníky často překvapit, s jakou odvahou se pouští do rozměrných plastik, někdy i s využitím motorové pily. Autor neustále experimentuje s povrchovou úpravou svých řezeb a hledá nejpůsobivější varianty. Na jeho figurách převládá úprava mořením a zlacením. Vedle tvůrčí práce se zabývá také restaurováním historických betlémů především v Praze a jejím okolí. Mezi desítkami zrestaurovaných prací, ale nechybí ani jesličky z mnoha dalších regionů Čech. Je také nadšeným sběratelem historických betlémů a betlémských figurek. Během let jej jeho zájem o betlémy přivedl také k badatelské práci. Tehdy využil svých kontaktů v církevních kruzích a začal dokumentovat betlémy uložené v kostelech, často z mnoha důvodů zapomenuté a nestavěné. Popsal většinu pražských kostelních betlémů a zhodnotil současný stav betlémů v mnoha regionech naší republiky. Na výstavě, která se představí od 25. listopadu do 30. prosince v kostele sv. Jana Křtitele, bude vystaveno téměř padesát prací Jana Rody. Těšit se můžeme nejenom na jeho současná díla, ale i na historické restaurované betlémy a zajímavá díla z jeho bohaté sbírky. Výstava bude zahájena slavnostní vernisáží, která se uskuteční ve čtvrtek 24. listopadu v 16 hodin s hudebním programem žáků a učitelů ZUŠ v J. Hradci. Součástí programu bude též křest katalogu výstavy. Ing. Jiří Roda při práci a jeden z jeho betlémů

20 19 Tradiční výstava betlémů v německém Schirgiswalde (okr. Budyšín) Alžbětiská síň u katolického kostela od pátku do neděle Otevřeno: 8 19 hodin (v neděli jen do 18 h.) Výstava se koná v Alžbětině sále u katolického kostela v bezprostřední blizkosti náměstí. Bude vystaveno více než 100 betlémů ze Schirgiswalde a blízkého okolí. Skoro všechny tyto betlémy jsou majetkem rodin a jsou každoročně v těchto rodinách stavěny. V Schirgiswalde se uchovalo i mnoho vyřezávaných českých betlémů. Důvodem je dlouholeté příbuzenské spojení se severem Čech, protože městečko Schirgiswalde bylo českou enklávou. Tím došlo k zachování betlemářských tradic, které na české straně odsunem německého obyvatelstva zanikly. Většina těchto starých prací bude k vidění na výstavě. Pořadatelem výstavy je Betlemářský spolek pro Schirgiswalde a okolí, který si dal úkol zachovat domácí betlemářske zvyky. Můžete však také obdivovat moderní betlémy ze všech materiálů a celého světa. Současně s výstavou budou v sobotu a neděli probíhat Mikulášské trhy. Nejlepší příjezd z ČR je přes hraniční přechod Šluknov. Informace k výstavě podá: Krippenverein Schirgiswalde und Umgebung e.v., 026 Schirgiswalde, Sohlander Str. 21; tel.: 03592/32333, krippenverein-schirgiswalde@web.de POŘÁDANÉ VÝSTAVY BETLÉMŮ 2011/12 (sestaveno na základě oznámených údajů bez záruky) Lokalita Výstava Termín Poznámky Banín (okr. Svitavy), Kulturní dům Betlémy , Pá 16 18, So 13 16, Ne, Sv: Tel.: (p. Samek) Bystré u Poličky Výstava betlémů Hvožďany u Bechyně, č.p.2; Chomutov, Oblastní muzeum, nám. 1. Máje, kostel sv. Kateřiny Jablonec n. Nisou, kostel sv. Anny Jindřichův Hradec, kostel sv. Jana Křtitele Kamenec u Poličky, Spolkový sál Obecního úřadu Betlémy ve stodůlce (16. ročník) organizuje Jana Pokorná Vánoce v muzeu skříňkové betlémy ze všech koutů Čech Vánoce s betlémy Autorská výstava Ing. Jana Rody (cca 50 exponátů) VIII. vánoční výstava denně ; jen Út a So hod ; 9 12 a hod Po Pá 15 18hod. So Ne a jen do 13 hod : hod. Vernisáž v 16 hod. Vernisáž ve 14 h.