2 XENOMORPHS: an. and

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2 XENOMORPHS: an. and"

Transkript

1 2 XENOMORPHS: an Abslutalien and AnAlienHlakres3 JOINED TO CREATE MONSTER WORK Abslutalien and AnAlienHlakres3. All rights reserved. 1 / 38

2 1. Psychlgie práce, manažerská psychlgie, základní směry, metdy psychlgie a psychlgie práce. Psychlgie práce přelm 19./20. Stl., zabývá se sbnstmi a činnstmi pracvníků. Představuje speciální psychlgicku disciplínu, která zkumá záknitsti psychické regulace pracvní činnsti a mţnsti vyuţití těcht záknitstí ve splečenské praxi - Předmětem = zkumání všech vlivů vnějšíh prstředí půsbení na člvěka není bezprstřední, ale je zprstředkván vnitřním psychickým prstředím člvěka - 2 kruhy cílů Pdíl na řešení knkrétních praktických prblémů pdnikvé praxe sulad člvěk-práce, zvyšvání efektivnsti a prduktivity práce, bezpečnsti, rzvj sbnsti pracvníků Rzvj psychlgie práce frmu zbecňvání získaných empirických pznatků a jejich integraci d širších teretických systémů Základní frmy dbrné psychlgické činnsti výzkum, expertiza, pradenství, klinické přístupy. Pršla něklika etapami vývje, mezi nejpdstatnější patří: Taylrismus 20. léta - knečně dchází k měření člvěka v pracvním prcesu a jeh způsbilsti. Mechancentrický přístup na člvěka se phlíží jak na strj, klik th vydrží (tedy fyzický způsb měření). Řízený typu phyb-úkl-vyknání - jak dluh fyzicky vydržíme určité prstředí. V tmt bdbí také psychtechnika nebli psychlgická diagnstika, využití psychlgických pznatků zaměřen na 4 blasti:výběr pracvníků, vzdělání a výcvik, racinalizace práce práce, psychlgické analýzy Human Relatins (May) 30. léta reakce na technkratické kncepce. Dchází se k názru, že na výknnst půsbí vedle hmtných prstředků i psychlgické a sciální faktry. důraz na nehmtnu stimulaci - jak se člvěk cítí na pracvišti, jaké mají pracvníci mezi sebu vztahy. May zkumal fyzické pdmínky práce (prašnst,hlučnst) a zjistil že pracvníky vlivňují nejenm fyzické ale i jiné sciální pdmínky. Od th začala vznikat jistá scilgizace 1, která však narazila na určité hranice, důvd: není zaměřena na jedntlivce a nebere v ptaz diferenciaci jedntlivých lidí čim lepší vztahy se autmaticky nervná větší výknnst Inženýrská psychlgie 2.sv.V. - pukazuje na vztah člvěka a techniky, řeší se zde prblém slţitsti armádní techniky a selhání lidskéh faktru. Dchází se k názru, ţe by se technika měla přizpůsbit limitům na straně člvěka Psychlgie rganizace 60. Léta pracvník jak člen systému, který má jiné cíle neţ jedntlivec Sučasnst antrpcentrický- člvěk je bran jak tvřivý, nápaditý a pruţný, je brán jak inviduální sba. Jde další fázi psychlgizace (navazuje na individualizaci, která bere v ptaz ptřeby kaţdéh jedntlivce).prblém je v tm, ţe t prakticky mc nejde (mál veducích, mc lidí). Další prblem je v tm ţe ne všichni jsu či chtějí být tvřiví, nápadití či pruţní. Čím více jdeme na nejnvější kncepce, tím vice tyt kncepce jsu zaměřeny na tvřivé a nápadité jedntlivce (kterých je však méně a méně ).Nejpslednějšim prblémem jsu samzřejmě finance extrémně drahá záleţitst s tazníkvým efektem. Shrnutí etap vývje: Je nutné vědět ţe kaţdá firma a druh její práce zřejmě bude vyţadvat jinu kncepci. Přád existují typy činnstí a lidí na které budu vhdné starší kncepce. Tekucí realita nutný diversity management,být připraven na všechn c můţe přijít, usnadní reakci na t c přijde vytvření pdmínek, které budu kaţdéh zaměstnance psuvat dále (bere v ptaz ptenciál a chuť pracvníka) U psychlgie práce existuje prblém, jak vyuţívat lidi při rganizvání jejich práce tak, aby výrba zbţí či pskytvání sluţeb byla c nejefektivnější. Tent prblém lze rzdělit následvně: Jak rganizvat a přidělvat práci pracvníkům Jak získávat a účinně řídit zaměstnance vyknávající přidělenu práci Jak připravvat pracvníky na rganizační i technlgické změny Jaké vytvřit pracvní pdmínky prt, aby byla zachvána mrálka a úrveň pracvní efektivity Jak se vyrvnávat s knkurencí neb pžadavky jiných hspdářských subjektů Tyt prblémy lze řešit pdle dané situace. Ukazuje se, ţe nejlepší řešení jsu ta, která beru hled na zaměstnance. Ty je třeba sustavně pznávat a řídit. Nejlépe s vyuţitím pznatků manažerské psychlgie a manažerské scilgie. Manažerská psychlgie zabývá se sbnstí a činnstí pracvníků a manažerů v prcesu řízení.mezi její charakteristiku a a základní směry patří: Práce je skupinvá činnst Pstje a výknnst pracvníků jsu vlivňvány splečesnkými pţadavky, které nemají půvd puze v pracvním prcesu 1 Scilgizace na člvěka půsbí puze vztahy mezi lidmi Scilizace = zesplenšťvání člvěka, zařazení d splečnsti 2 / 38

3 Dsaţení uznání, jistty a pcitu sunáleţitsti jsu pr utváření mrálky a výknnsti pracvníků významější neţ pdmínky, ve kterých pracují (+ zmínit Maslawwu pyramidu ptřeb...) Splupráce ve skupině se neuskutečňuje náhdně, musí být připravvána a řízena=>persnální činnsti manaţera jsu nezbytnu slţku jeh řídící práce. S tímt suvisí i leadership: Jedná se vedení lidí pznávání pracvníků a půsbení na jejich činnst. Vyknavatelem je manažer reprezentuje záměry rganizace ve svěřeném úseku Objektem řídící činnsti jsu zaměstnanci rganizvaní v pracvních skupinách Důleţité zjistit mtivační prfil zaměstnanců charakteristiky jedinečné pr kaţdéh zaměstnance, manaţer je musí pznat prt, aby je mhl efektivně mtivvat Významvnu charakteristiku manaţerů je jejich rzhdvání. Racinální rzhdvání předpkládá analýzu situace, zvážení alternativ a přístupů zúčastněných sb. Příns manaţerské psychlgie je nejen v pchpení sbnstí a činnstí pracvníků, ale i uvědměním, ţe lidské zdrje jsu ve firmě určující slžku řídící činnsti. Prt aby manaţer mhl lidské zdrje dbře řídit, tak puţívá manažersku scilgii. Metdy psychlgie vychází z metdlgie (principy, jak tvřit metdy), která se zaměřuje na: Obecné záknitsti jevů a prcesů (terie) Knkrétní sbnst (diagnstika) Metdy dělíme na: Kvantitativní výsledkem jsu číselné údaje, které se dají zpracvávat a jsu snáze prvnatelné Kvalitativní zkumají jevy více d hlubky, ale těţk se (statisticky) zpracvávají (např. tevřené tázky). Základní psychlgické metdy: 2 Dtazvání nejširší uplatnění: Rzhvr - metda zalžená na výpvědích lidí. Nejdůležitější fáze jsu příprava, stanvený cíl, dělání pznámek Typy: (ne) standardizvaný rzhvr, přímé a nepřímé dtazvání, skupinvý rzhvr, anketa Dtazník Účelvý v rámci nějakéh výzkumu se udělá dtazník, který přesně sedí na danu situaci Diagnstický standardizvaný dtazník pdle určitých nrem Pzrvání jde plánvité, záměrné a systematické vnímání vnějších prjevů jedince či sciální skupiny Frmy vyjadřují jakým způsbe je pzrvání prváděn: Zúčastněné a nezúčastněné zúčastněné pzrvatel je sučástí pzrvané situace Zjevné a skryté zjevné pzrvaní lidé jsu seznámeni s pzrváním Prblémy ujasnění th, c vlastně sledujeme předmět pzrvání musí být jednznačný, pzr na nechtěné zasahvání d chvání sledvaných subjektů Testvání subr standardizvaných úlh, jejichţ řešení má určitu vypvídací hdntu existenci a míře a rzvinutsti určité psychické vlastnsti zkumané sby. Měl by být standardizvané pdle určité nrmy Měl by být prváděn kmpetentní sbu (psychlgem), který dkáže správně interpretvat výsledky Testy by neměly být širce dstupné, nebť by se tím snížila jejich účinnst Experiment za kntrlvaných pdmínek se zasahuje d sciální situace záměrnu změnu určitých faktrů a zjišťují se změny v chvání. Jeh cílem je ppis sciálně psychických jevů a suvislstí, které vlivňují chvání určitéh subjektu=> przumění. Další psychlgické metdy (uplatnitelné zvláště ve výzkumu): Škály Určité číselné řady (stupnice), které služí k zachycení jevů kvalitativní pvahy (např. pracvní spkjenst) prstřednictvím kvantitativníh vyjádření. Kardinální- mim uspřádání prvků lze zjistit i míru rzdílu mezi prvky např. věk Ordinální - lze zjistit puze uspřádání prvků,nelze zjistit míru rzdílu mezi prvky např. špatný-dbrý Nminální ani uspřádání ani rzdíl mezi prvky nám nic neřekne např. červená, mdrá.. Scimetrie metda umţňující dhalit pvahu vzájemných vztahů mezi členy malé sciální skupiny (sympatie, antipatie apt.) Studium bjektivních materiálů či výsledků činnstí před prvedením výzkumu je vhdné zjistit si nějaké infrmace (terii..) Metdy psychlgické diagnstiky sluţí např. ke zjištění příčin dchylek vývje, individuálních zvláštnstí sbnsti.. 2 Všechny uvedené výzkumné metdy se mhu uplatňvat v kvantitativních i kvalitativních výzkumech 3 / 38

4 2. Scilgie práce, scilgie rganizace, manažerská scilgie. Scilgická metdlgie. Manažerská scilgie scilgie jak takvá je empirická (praktická) věda, která se zabývá vztahy mezi lidmi. Knkrétně se jedná vztahy mezi lidmi, které mají trvalejší platnst a tyt vztahy vytvářejí určité sciální skupiny. Scilgie se zabývá strukturu sciálních skupin a fungváním jejich jedntlivých částí. Manaţerská scilgie na tt nahlíţí z phledu firmy, jejím předmětem jsu firma a její uspřádání - sleduje strukturu vztahů mezi pracvníky a útvary. sciální prcesy, které ve firmě prbíhají. vztahy firmy k jiným sciálním subjektům: vztahy k hspdářským rganizacím a institucím jde partnerské, knkurenční či knfliktní vztahy vztahy ke státu a státním institucím (kde nejde partnerské vztahy) vztahy k veřejnsti zákazníci, klienti ptencinální zaměstnanci Manaţerská scilgie navazuje na scilgii rganizace, pdniku, průmyslu, práce, řízení, trhu a průmyslvých vztahů.přístupy manaţerské scilgie a manaţerské psychlgie se dplňují a prpjují, tt slučení se nazývá sciální psychlgie. Scilgie rganizace - Organizace - celistvý sciální útvar, kde se jedntlivé části vzájemně dplňují a jsu spjvány s jejich významem pr celek. Dá se nahlíţet jak na systém (viz dle). - 3 subsystémy: technický a technlgický eknmický sciální sciální jevy výsledky aktivity lidí, mající mezi sebu vazby: percepční - pznávací kmunikační při předávání infrmací mezi sc. subjekty interakční vzájemné půsbení ; 1 subjekt na druhý, ten na další řetězvý účinek existují jevy, které jsu nedmyslitelně spjeny s chváním člvěka, ale nelze je prstřednictvím chvání jedinců pznat - Zabývá se definicí rganizace, teretickými výchdisky: strukturu rganizace mechanistická struktura rganizace vyská kmplexnst pyramidvá pdba rganická struktura rganiazce hrizntální i vertikální splupráce, malá frmalizace např. améba, kde se mění zaměření určitéh úseku i pčet jeh lidí na pţadavcích trhu (realita???japnsk.) demgraficku, prfesní a kvalifikační strukturu, rganizační kulturu rganizačním chváním a změnu v rganizaci - Systém - kmplex prvků, které jsu ve vzájemné interakci neb závislsti a které jsu z určitéh hlediska uspřádány, změny některých prvků vyvlají změnu u statních Scilgie práce - Práce je uvědmělu a cílevědmu činnstí člvěka, v jejímţ průběhu dchází k přetváření předmětů přírdy, resp. výsledků předchzí pracvní činnsti tak, aby mhly sluţit k uspkjvání jeh ptřeb - scilgie práce studuje práci jak sciální prces, zabývá se frmami sciálních seskupení vhdnými pr pracvní činnst, věnuje se pstavení a úlze jedince v pracvním prcesu - Sciální aspekty a suvislsti prbíhá v určitém splečenském prstředí; prstřednictvím práce lidé uspkjují nejen své základní bilgické ptřeby, ale i ptřeby sciální; materiální prstředky, které člvěk ve své práci puţívá, jsu ve většině případů výsledkem pracvní činnsti druhých lidí; lidská práce není činnstí izlvanu, práce sama sbě představuje významnu splečensku hdntu, sám pracující člvěk je v převáţné míře splečenským prduktem - Spčívá v tm, ţe pracující člvěk frmvaný splečenským půsbením vstupuje prstřednictvím práce d vztahů s druhými lidmi, a tak s nimi kperuje v činnstech neb směňuje výsledky činnstí; práce má skupinvý charakter - Dále se zabývá splečenská dělba práce, pracvní činnst a její becné charakteristiky (druh práce, pdmínky, rganizace), význam lidské práce, ţivtní způsbem, ţivtní styl, vlný čas, prfese charakteristika a dynamika, zaměstnanst a nezaměstnanst, změny ve světě práce (flexibilita rganizace a jedntlivce) 4 / 38

5 - Příklady charakteristiky některých sbnstí a směrů: Henry Frd autmbilvý průmysl, zaměření: Hrmadná výrba, dprava pracvávanéh výrbku (pásy..) Maximální dělba pracvních perací->vyská specializace, pakvané úlhy mhly vyknávat nekvalifikvaní dělníci Velká část prdeje řešena zaměstnanci splečnsti na své rizik, kteří mají 20% z knečné ceny (mtivace) Tmáš Baťa Prdej řešen pdbně jak u frda přes síť zaměstnanců. Ohdncení při překrčení prdejů, při nesplnění napak penalizace Vize která mtivvala pracvníka...např. Náš zákazník náš pán Eltn May Zkumal stížnsti, které se pjily k fyzickým pdmínkám práce (prach,hlučnst), přišel i na jiné příčiny sciálníh charakteru. Díky tmu se bjevil určitý lidský faktr human relatins. Sciální vazby začínají být velmi důležité. Od th začala vznikat jistá scilgizace 3, která však narazila na určité hranice, důvd: není zaměřena na jedntlivce a nebere v ptaz diferenciaci jedntlivých lidí čim lepší vztahy se autmaticky nervná větší výknnst Scilgická metdlgie - způsb pznávání v scilgii, který je zalţen na linii terie hyptéza empirická data - becně se jedná pstup pužívaný v empirických neb experimentálních vědách; jde pstup, v němž jsu vyváženy jak pstupy zalžené na racinalitě, úsudku a lgice, tak na smyslvém vnímání a rganizaci získání žáducíh pčtu dat realitě; scilgicky empirický výzkum je prt jen jednu z částí becné scilgické metdlgie. Hyptézy = knkretizace zkumané prblematiky v teretické rvině. Kdyţ máme vysvětlit (zdůvdnit, dkázat) nějaký fakt a nemáme mezi uznanými tezemi terie ptvrzený sud něm, vyslvíme nějaku nvu tezi, které všem nevíme, jestli je pravdivá neb falešná. Tut nvu tezi hyptézu pdrbíme prcesu věřvání 3 Scilgizace na člvěka půsbí puze vztahy mezi lidmi Scilizace = zesplenšťvání člvěka, zařazení d splečnsti 5 / 38

6 3. Metdy sciálníh výzkumu, předpklady pznání v psychlgii a scilgii, kvalitativní a kvantitativní výzkum, zdrje empirických pznatků. Zdrje empirických infrmací - 3 základní skupiny dle zdrjů empirických infrmací: Výpvědi člvěka realitě (realita vnitřní/vnější), existenci faktu a vztahu k němu Chvání člvěka, a t puze jeh pzrvatelné prjevy, Výsledky činnstí člvěka a dalších sciálních subjektů, Záznamy výpvědích, chvání a výsledcích činnstí. Kvalitativní výzkum - Kvalitativní měření velmi dlišných skutečnstí a jejich přeměřvání mezi sebu je mţné jen tehdy, jsu-li kvality převedeny na zcela hmgenní třídu jevů = kvantum (mnţství) vyjádřitelné číslem (kvantifikace) t umţní vyuţití matematickéh a statistickéh aparátu - = dplněk výzkumu kvantitativníh, úklem je dhalvat, jaký je bsah, jaké jsu další dsud neznámé skutečnsti sciálních a sciálně psychických jevech, a t především a) existenci těcht jevů a jejich struktur, b) jejich vlastnsti a funkce, c) faktry, které sciální a sciálně psychické jevy vlivňují neb s nimi suvisejí - Zachycuje jevy jak dynamické a zejména jejich pdmínění (snaha pchpení smyslu jednání subjektů); cílem je vytváření adekvátníh ppisu neb lgické knstrukce celku sciálníh a sciálně psychickéh jevu Kvantitativní výzkum - Lze h realizvat, jde-li jevy relativně jednduché a d určité míry pznané (tj. mají jednznačný výraz, je mţné se jich zmcnit pmcí nástrjů zajištění hrmadných dat) - Vztahuje se k scilgickému a sciálně psychlgickému výzkumu - Stanvuje úrveň (hdnty neb veličiny) charakteristik a je zaměřen na: Rzsah výskytu, četnst zastupení Frekvence Intenzita - Úklem výzkumu je měření ve výše uvedených dimenzích + sledvání jejich suvislstí Okruhy metd a technik kvantitativníh a kvalitativníh výzkumu není mţné přesně rzlišit pzrvání, analýza dkumentů, anketa; hlubkvé (ne)standardizvané rzhvry; jsu t 2 etapy empirickéh výzkumu. Metdy výzkumu - 4 základní kategrie dtazvání, pzrvání, experiment, analýza věcných skutečnstí - Kvantitativní metdy dtazvání (předmět dtazu, scénář rzhvru, míst, tázka typy tázek = uzavřené/tevřené/pltevřené, přímé/nepřímé, instrumentální/meritrní; dtazvací metdy standardizvaný individuální rzhvr; dtazvání na ulici; písemné, telefnické, elektrnické dtazvání, speciální škálvací pstupy); pzrvání (zúčastněné/nezúčastněné, zjevné/skryté); experiment (závislé/nezávislé prměnné, zkumaný (řízeně se mění nezávislé prměnné)/kntrlní (nemění se nezávislé prměnné) vzrek); analýza věcných skutečnstí (analýza dkumentů, bsahvá (kmunikace), fyzických stp (prdukty minuléh chvání); - Kvalitativní metdy nestandardizvaný hlubkvý rzhvr; psychlgická explrace (prjektivní techniky; asciativní pstupy; přiřazvací techniky; fyzignmický test (subr prtrétů); technika nákupních listů); skupinvé rzhvry (hniskvé skupiny = fcus grups; skupinvé rzhvry s experty) Předpklady pznání v psychlgii a scilgii Celý průběh empirickéh výzkumu musí splňvat minimálně 2 kritéria: validitu (zkumáme t c jsme zkumat chtěli) a pužitelnst (relevanci pr t, c vlastně zkumáme). Předpkladem pznání při sledvání určitéh jevu je nutné znát jeh vlastnsti: - Neuzavřenst všechn se příliš vlivňuje (sciální jedntky, které představují sby), prt se vytváří mdely, které vybírají ze vztahů mezi sciálními jedntkami puze určité atributy - Dynamičnst prblém zachycení stavu určitéh jevu i jeh prměny - Hrmadnst jevy spjené s velkým pčtem jedinců -> řešení přes výběrvé subry - Pravděpdbnstní (náhdný) charakter vţdy jde nejednznačné příčiny a následky Díky tmu víme jak k těmt jevům přistupvat: - Zbrazit jev v celku (pkud t jde..např nezaměstnanst pdíl těch c nepracují ku těm c pracují, v celku znamená ţe se nevyjadřují všechny dpady které z ní plynu.nejde t však puţít vţdy (rituály, nrmy, tradice), ale některé z těcht zachytí určité sciální instituce a ty je pak mhu v celku zbrazit. - Analýzu jevu na jedntlivé slţky a tyt slţky na prvky, které představují vlastnsti neb chvání jedinců. Tyt prvky se pak zpětně skládají, určuje se pak velký pčet jedinců s určitým chváním či vlastnstí. Takvýt jev se pak dá chápat jak hrmadný. 6 / 38

7 4. Průběh empirickéh výzkumu. Objekt výzkumu a výběrvé vzrky. Techniky získávání empirických dat. Průběh empirickéh výzkumu: 4 (jedná se cyklus, který začíná ptřebu realizace a knčí věřením) 2. Ptřeba realizace suvisí s důvdem výzkumu, nicméně tent důvd vychází právě z ptřeby. Měla by určit i cíle výzkumu, které musí být jasné, knkrétní a také prveditelné. 3. Příprava Definice prblému Analýza sekundárních dat mají se na mysli dkumenty, které úzce suvisí s tématem Zadání výzkumu interní neb externí vlba ddavatele Vlba metdy dtazvání Analýza a zpracvání kritických faktrů výzkumu Obava z chystaných změn Mtivace k vyplnění dtazníku Návratnst dtazníku Annymita dtazníku Příprava dtazníku Srzumitelnst a lgičnst Kmunikace a knzultace dtazníku psuzení především srzumitelnsti a lgičnsti 4. Terén dtazvání Distribuce dtazníku závisí na zvlené metdě sběru dat, vyplnění bude hrmadně či individuálně? Průběţné sledvání návratnsti bude mţné a je vůbec účelné h sledvat? Kntaktní sby dtazvaní musí vědět, ţe výzkum nerganizuje nadřízený, ale nějaká nezávislá rganizace 5. Vyhdncení před výsledky je nutné udělat analýzu návratnsti, pkud bude návratnst dtazníku 95%, tak t vypvídá tm ţe buď mají dtazvaní enrmní zájem na tm situaci řešit a neb dtazvané k vyplňvání někd dnutil. 6. Verifikace výsledky výzkumu čast vykáţí, ţe něc je v nepřádku. Je třeba zjistit, prč tmu tak je. Prt je vhdné si výsledky výzkumu věřit tím způsbem, ţe zjišťujeme prč lidé dpvěděli určitým způsbem. 7. Aplikace pkud výsledky výzkumu prkáţí určitý prblém,tak je třeba h řešit. 8. Ověření za předpkladu ţe byla uskutečněna aplikace k vyřešení prblému, tak je třeba věřit, zda-li tat aplikace byla úspěšná. Tt věření je vhdné prvést pmcí dalšíh šetření, vzniká tedy nvá ptřeba realizace výzkumu a celý cyklus s pakuje. Oblasti získávání empirických (zkušenstních) dat - 3 základní blasti dle zdrjů empirických infrmací: Výpvědi člvěka realitě (realita vnitřní/vnější), existenci faktu a vztahu k němu Zvýší věrhdnst výpvědi: Jednduché dtazy dtazvaný pd tím vidí jednu skutečnst Dtazy, na které můţe dtazvaný dpvídat ze znalsti věci Kntrlní dtazy Zmatení celkvé rientace dtazů Chvání člvěka vypvídací hdnta vlivněna tím, zda-li pzrvaný subjekt ví tm, ţe je pzrván Výsledky činnstí člvěka neb skupin lidí Věcné jde věci, které můţeme vidět, drţet atp. Materiální, ale nevěcné např. nviny nejsu důleţité pr papír, ale pr myšlenky v nich Záznamy výpvědích, chvání a výsledcích činnstí. Techniky empirickéh výzkumu - pr získání dat sciálních jevech: - Techniky dtazvací Individuální sbní rzhvr pzr na t, aby tam nikd jiný nebyl přítmný, získáme tak největší pčet infrmací Dtazvání na ulici pzr na dbu dtazvání, musí být c nejmenší Skupinvý rzhvr vhdné puţití diktafnu či videzáznamu pr zjištění reakcí Telefnické dtazvání pzr na pršklení těch, kteří telefnují Elektrnické dtazvání rk d rku se více rzmáhá, tvrba dtazníkueasy (vyplnt.cz,ggle dcs) Písemné dtazvání pzr na mtivaci vyplnění, max. 150 tázek; adresná a neadresné (anketa) Psychlgická extraplace má smysl puze tehdy, pkud se snažíme najít příčinu určitéh vypzrvanéh jevu; standardizvané testy, asciativní techniky (říkáme určitá slva a respndent dpví, kteru sbu si vybaví) 4 Dle Psychlgie a sc. řízení se dělí puze na přípravnu, realizační a vyhdncvací fázi. 7 / 38

8 - Techniky pzrvání - jde plánvité, záměrné a systematické vnímání vnějších prjevů jedince či sciální skupiny, musí být prváděn za předem stanvených pdmínek c mţná nejbjektivněji a c nejpřesněji musí být zaznamenán Pzrvání má priritu před statními technikami, pkud je subjekt pzrvatelný (vypvídá nejvíce) Frmy vyjadřují jakým způsbe je pzrvání prváděn: Zúčastněné a nezúčastněné zúčastněné pzrvatel je sučástí pzrvané situace Zjevné a skryté zjevné pzrvaní lidé jsu seznámeni s pzrváním Prblémy ujasnění th, c vlastně sledujeme předmět pzrvání musí být jednznačný, pzr na nechtěné zasahvání d chvání sledvaných subjektů - Experiment za kntrlvaných pdmínek se zasahuje d sciální situace záměrnu změnu určitých faktrů a zjišťují se změny v chvání. Jeh cílem je ppis sciálně psychických jevů a suvislstí, které vlivňují chvání určitéh subjektu => przumění. - Dkumentární prameny ckliv, c sluţí k přensu infrmace - Speciální techniky skalgram vytváří se různé stupnice (práce, rdina, sprt) a ty se pak pspjují, dbré puţití při malém pčtu jedinců Stupnice musí mít prtiklady- např. U peněz (male a velké peníze ) sémantický diferenciál pdbné skalgramu mnţství různých stupnic, které se vyhdncují splečně. Jde však rzdíly ve významech. Jde t abychm se přiblíţili významům c mají lidé v hlavě aniţ si t ti lidé uvědmí. Objekt výzkumu a výběrvé vzrky Objektem výzkumu je sciální jedntka neb subjekt (jedinec, skupina, rganizace), na který je vázán sledvaný prblém. Objektem je vše, c zjevně neb skrytě bsahuje klizi v sciální realitě, a tudíţ vyvlává prblémvu situaci. Objektem empirickéh scilgickéh výzkumu je ta část splečenské reality, na kteru se zaměřuje prces pznávání, jde zpravidla určitu definvanu mnţinu jedinců. Předmět zkumání významné vlastnsti, stránky a zvláštnsti bjektu, které se přím zkumají, knkrétně jde psychické a sciálně psychické jevy spjené s sbnstí člvěka. Objekt je zachycván prstřednictvím zkumanéh vzrku. Kdyţ není mţné uskutečnit vyčerpávající výzkum šetřením všech jedntek danéh bjektu stanví se běţnými statistickými pstupy vzrek, který bude výchzí základní subr reprezentvat, tzn., ţe veškerá zjištění získaná v daném vzrku lze vztáhnut s určitu stanvenu míru pravděpdbnsti a chybu na celý subr. Statistickým pstupem vytvření vzrku je výběr. Výběr - Kvótní nejčastěji vyuţívaný, vyuţije se, jsu-li známy důleţité strukturální a prprční charakteristiky základníh subru; kvóta např. věk, phlaví, prfese, pzice, apd. - Náhdný dle přesně stanvených pravidel (není t libvlný výběr) se prvede výběr ze základníh subru - Vícestupňvý Velikst vzrku dána statistickými pravidly + vlivněna strukturu základníh subru z hlediska výzkumnéh záměru a charakterem a cílem výzkumu. Puţití jednh vzrku k dluhdbějšímu získávání primárních dat = panelvé šetření (panel) za účelem zachycvání změn v sciální realitě v průběhu času. 8 / 38

9 5. Psychlgie sbnsti. Struktura sbnsti. Vyjádření pracvníh ptenciálu člvěka. Nejdříve znaky sbnsti, prtţe se znaky sbnsti pracují i psychlgické terie. Obecné znaky sbnsti jedinečnst (psychlgické dlišení d statních), suhrnnst a jednta (suhrn psychlgických prvků, tvřící celek), relativní stálst (psychika člvěka, chvání), přizpůsbení a vývj (nepřetrţitý prces, způsb vyrvnávání se změnami v sbě i v klí). Psychlgické terie sbnsti: - Psychanalýza - terie sbnsti zalţená Sigmundem Freudem, spadá d blasti psychlgie, která za základ lidské psychiky a mtivace lidskéh chvání pvaţuje neuvědmvané prcesy skrytě prbíhající v pdvědmí či nevědmí. Freudva psychanalýza přisuzuje hlavní rli pudům, především sexuálnímu pudu, který nazývá libid. - Tři úrvně vědmí: Vědmí ty skutečnsti, které si jedinec uvědmuje Předvědmí jedinec si skutečnsti v dané chvíli neuvědmuje, ale zaměří-li na ně svu pzrnst, je schpen si je uvědmvat Nevědmí jedinec si skutečnsti neuvědmuje a za běţných klnstí se vědmými stát nemhu - Tři slţky sbnstní struktury: On (id) temná a nepřístupná část naší sbnsti, je naplněna pudy (nejlépe sexuálnímy dle Freuda:D)) Já (eg) mezuje půsbení pudvých principů id, nahrazuje je principem reality Nadjá (supereg) sustava vnějších příkazů )např. rdičvských), vyknává dhled nad činnstí, má funkci svědmí, sebepzrvání, ideálu - Behavirismus - je myšlenkvý směr (zalţil J.Watsn), v jehţ centru zájmu stjí chvání, jeh pzrvání a analýza. Chvání lze vědecky zkumat bez dkazu na vnitřní duševní stavy. Cílem je předvídání a vládání chvání. Individuální dlišnsti jedinců jsu přisuzvány vnějším pdmínkám, především sciálním vlivům. Jsu vymezeny 2 úrvně sbnsti: Vrzená úrveň v pdstatě u všech jedinců stejné, pvaha vrzených reflexů Získaná úrveň individuálně dlišné zvyky, věci získané učením - Humanistická psychlgie např. Maslww (a jeh pyramida), subjektivně nejpkrčilejší, bere v ptaz i seberealizační tendence sbnsti. suvisí s následující tázku struktura sbnsti: Struktura sbnsti (substruktury sbnsti) - C člvěk může : Schpnsti : širká škála sbnstních předpkladů nezbytných pr úspěšný výkn určitých činnstí (becné x speciální, phybvé x smyslvé x rzumvé) důleţité brát v ptaz vědmsti, dvednsti, bratnst, zručnst, vlhy, nadání, talent a způsbilst - C člvěk chce :Mtivace: Zaměřenst: mtivy prvtní - vrzené, bilgické ptřeby mtivy druhtné - získané, naučené, návyky, zájmy, hdnty a hdntvé preference a ideály, sciální a kulturní ptřeby člvěka + zmínit Maslawwu pyramidu ptřeb - Jaký člvěk je : Temperament sbnstní dispzice k emcinálním (citvým) reakcím; základní znaky citvé ladění, vzrušivst, dlnst, trvalst, celkvé zaměření (prţívání), extrverti x intrverti, jedinci psychicky labilní x stabilní melanchlik (labilní intrvert), flegmatik (stabilní intrvert), chlerik (labilní extrvert), sangvinik (stabilní extrvert) Charakter, pstje sustava relativně stálých duševních vlastnstí člvěka, které se prjevují v jeh vztazích k různým stránkám skutečnsti, včetně vztahů člvěka k sbě samému; na jeh základě lze předpvědět chvání jedince ve vztazích k druhým lidem, ke splečnsti, ke světu, k vlastní činnsti (vč. práci), k sbě samému; pstje = trvalé sustavy pzitivních neb negativních hdncení emcinálníh cítění a tendenci jednat pr neb prti vzhledem ke splečenským bjektům (základní vlastnsti pstjů kmplexnst (pst je kgnitivní, knativní (tendence zcela určitým způsbem vůči bjektu pstje jednat) a emcinální), knzistence (sudrţnst pstjů), knsnance trsu pstjů (dplňvání pstjů), rezistence (dlnst vůči změně) Big-five (OCEAN-OSEPV) pět základních sbnstních rysů tevřenst vůči zkušensti, svědmitst, extrverze, přívětivst, vyrvnanst 9 / 38

10 Utváření sbnsti: - faktry vnitřní: bilgické geny, dědičná výbava, atd. - faktry vnější sciální, splečenské rdina, autrity, malé sciální skupiny sebeutvářecí aktivity jedince saméh Dynamika sbnsti = dění určené půsbením vnitřních sil (vztahy mezi temperamentem a charakterem) zaměřená na já : - Aktuální já c si myslíte tm, jací skutečně jste - Ideální Já jací byste chtěli být - Pţadvané já jací byste měli být Pkud jsu slžky našeh já příliš rzdílné, má t nepříznivé psychické důsledky (úzkst, vnitřní nephda) Pracvní ptenciál : - způsbilst - základní připravenst pracvníka pr práci fyzická, psychická, dbrná, mrální - kvalifikace - předpklady pr výkn práce - pracvní kmpetence- ţáducí stav vývje pracvních předpkladů člvěka (způsbilst + kvalifikace) v daném pracvním zařazení a v knkrétních pdmínkách pdniku; zvládnutí úklů s pracvním zařazením člvěka - pracvní mtivace - snaha, úsilí pdat maximální výkn; výknvá mtivace = ptřeba úspěchu / ptřeba vyhnut se neúspěchu - identifikace předpkladů - persnální úsek v rganizaci Pdmínky a mžnsti uplatnění v pracvním prcesu: - identifikace pţadavků práce na pracvníka - výčet funkcí/činnstí/úklů pracvníka dané pzice např. iniciace, plánvání, rzhdvání, delegvání, kntrla, atd. - struktura pţadavků práce na pracvníka - pţadavky vyplívající z pracvníh zařazení/z charakteristik rganizace - sulad mezi pţadavky práce a předpklady pracvníků v rganizaci (nárky a pţadavky na pzici, didaktický test, zkušební rzhvr, psychlgické psuzení, assessment centra, atd.) Bariéry pracvníh uplatnění znemţnění vstupu d pracvníh prcesu, limitace mţnstí uplatnění jedinců v některém typu pracvních činnstí, pstupné vytváření pracvníkům bariéry dalšíh pracvníh uplatnění (úraz, nemcnění, syndrm vyhření, atd.) Inteligence vs Intelekt intelekt zahrnuje zkušensti,znalsti Inteligence = in-te-legere v tbě číst.jde vlastnst, která je vrzená.s inteligencí tvří iq testy.iq = mentální věk /chrnlgický věk x 100. Význam tradiční inteligence bývá zpchybňván, měří jednu část inteligence. Emční inteligence lidé s vyským IQ nemusí být úspěšní pkud mají nízké EQ. V běţném ţivtě jde u iq čast neuptřebitelné funkce. Pdstatné na emční inteligenci jsu emce, jejich schpnst je vládat a przumět je statním. Jde subjektivní reakce jedince na určitu situaci (pzitivní, negativní. Jde subr schpnstí, které umţňují vnímat a usuzvat na základě pcitů. Rzhduje více sbním i pracvním úspěchu neţ IQ. T ţe emční inteligenci máme neznamená ţe ji umíme ještě puţívat, je třeba mít určitu emční kmpetenci Oblasti EQ: Sebevládání (trpělivst,kntrla zlsti,zdrţenlivst ) sebeuvědmění (známe své emce) mtivace (vyuţití energií emcí pr dsaţení cílů) empatie (vcítení se d th c druhý cítí) scialní dvednsti(umění mít vztahy..). Čím je práce kmplexnějšíh charakteru tím větší rli hrají dvednsti emční inteligence. Interpersnální inteligence- schpnst navazvat vztahy. 10 / 38

11 6. Sciální skupina a pracvní skupina. Pracvní tým. Prblém virtuálních týmů. Sciální skupina skupina tří neb více jedinců, mezi nimiţ existuje určitý splečenský vztah, pdmínku je vzájemná psychická vazba mezi členy skupiny. Třídění sciálních skupin na základě: - veliksti (malé=3-30 sb), - typu vazby spjující členy frmální a nefrmální, - stupni stálsti vnitřní vazby trvalý charakter x existence časvě mezená, - charakteru členství dbrvlné x autmatické x kmbinvané, - typu slidarity členů vnitřních (vlastní, my) x vnějších (cizí, ni), - významu skupinvé vazby pr vysvětlení chvání jedince Vztaţná skupina jedinec se s ní nejvíce identifikuje a vlivňuje jeh hdnty, pstje i jednání. Pracvní skupina představitel malé sciální skupiny, tvří ji skupina lidí jednh pracviště. Znaky pracvní skupiny: - splečné cíle, činnst - frmální vnitřní struktura (pzic a rlí) - zájemné sbní kntakty mezi splupracvníky - trvalé sciální vztahy, splečné pracviště - vědmí příslušnsti ke skupině Řízení pracvní skupiny vlivňuje velikst, sudrţnst, flexibilita, uzavřenst/tevřenst, plarizace, stabilita (spjená s fluktuací), intimita, přitaţlivst, participace, autnmie Pracvní pzice (bsah a charakter práce) x Pracvní rle (dynamika, ideál dvzený d pzice, chvání) Dynamika sciální skupiny vyjadřuje, jak celkvé sciální dění vlivňuje jednání a prţívání jedince, tak i t, jak jedinec napak vlivňuje svji vlastní pracvní skupinu (jak na sebe členvé vzájemně půsbí a jak vlivňují jeden druhéh). - D dynamiky pracvní skupiny patří: sciální facilitace/inhibice jiţ puhá přítmnst druhých vede jedince ke zvýšení (cyklisti) či ke sníţení výknu deindividuace jedinec ztrácí sbní identitu a dchází ke splynutí se skupinu, jiţ se tlik nekntrluje (ve vězení p pár letech ze slušňáka hrubián) efekt přihlížejících jsu situace, kdy sba nejedná prt, ţe přihlíţejí statní (např. nehda...) sciální lenst předpkládáme, ţe výkn skupiny je větší neţ by byl puhý výkn jedinců. T však nemusí platit vţdy.v případě sciální lensti t můţe být napak. knfrmita mnzí lidé změní názr ve skupině i kdyţ jsu předem přesvědčeni tm, ţe je správný., pslušnst vůči autritě, skupinvé rzhdvání (plarizace, myšlení), pslušnst vůči autritě pkud můţeme na někh převést dpvědnst, tak jsme aţ slepě pslušní skupinvé myšlení pkud začne skupina cítit, ţe všemu rzumí (ţe ni jsu nejkmpetentnější) a všichni splu suhlasí, skupina si myslí ţe ckliv vymyslí tak je t nejlepší (samzřejmě špatně, vhdný ďáblův advkát - Skupinvá kheze sudrţnst sciální skupiny, jde chtu všech členů se angaţvat v dsahvání skupinvaých cílů Mbbing cílevědmé šikanvání neb psychický terr na pracvišti, prbíhá systematicky, cíleně, čast, prtiprávně. Alespň půl rku a alespň jednu týdně. Cílem mbbingu je zamezení kmunikace. Průběh: - Knflikt se knstruktivně neřeší - Systematicky se vyknává psychický terr nezdraví se, nejsu předávány infrmace, pmluvání - Reakce pdnikvéh vedení v dbě kdy reaguje jiţ jsu frmální důvdy prt, aby vedení byl spíše s těmi, kd utlačují - Oběť mbbingu je vylučena z pdnikvéh splečenství, můţe vést aţ k výpvědi Mbing je neefektivní, běť i trýznitel vyuţívá čas neefektivně. Předcházení mbbingu úspěšná integrace nvých pracvníků, sledvání pracvníh klimatu, bj prti pletichářství a dnášení, nezlehčvat stíţnsti pdřízených, zásbvat běti mbbingu ptřebnými infrmacemi. 11 / 38

12 Tým pdbné jak pracvní skupina, ale: - ţádná frmální struktura (aţ na veducíh týmu), není tedy přesně určena pzice jedntlivých lidí - časvá existence týmu je mezená, pracvní skupina se dá pvaţvat za trvalu - vztahy v týmu lze určit scimetrií metdy, jak zjistit sciální vztahy ve skupině - při tvření týmu zjistit zda-li daný úkl je vhdný pr týmvu práci: jednduché úkly s jedním mţným řešením, které mají šibeniční termín nevhdné slţité úkly vyţadující kreativitu a jejich vyřešení je mţné více variantami jsu vhdné je vhdné se zeptat či puţít dtazník na ptenciální členy týmu a v něm se zeptat: s kým by sba nejraději splupracvala kd by sbě nejvíce kmplikval práci kh by sba zvlila veducím týmu kh by mhla v týmu pstrádat zvlit ptimální velikst týmu (5-9 sb), zastupení více týmvých rlí (krdinátr, tvůrce,vyhledávač zdrjů,specialista, dknčvatel, týmvý pracvník.) - etapy rzvje týmu (z hlediska sciálních vztahů): frming utváření - nejistta, závislst na veducím strming knfrntace - bsazvání sciálních rlí, knflikt mezi jedntlivci i dílčími skupinami nrming nrmvání utváření pravidel, vzik týmvé sudrţnsti, respekt nrem perfrming výknnst - splečné řešení interpersnálních prblémů ajduring udrţení - druhy týmů prjektvé, invační, zlepšení kvality,kntrla.. - Charakteristiky úspěšných týmů Kvalifikace schpnsti a znalsti Organizace cíle a závazný řád Kperace důvěra a lajalita Virtuální týmy skupina lidí, kteří splupracují napříč časem, prstrem a přes hranice jak jedntlivých států, tak i jedntlivých rganizací prstřednictvím ICT. Pdpruje rzšiřvání multikulturníh prstředí=>prmíšení kultur (ale nedchází k hrţení kulturní identity, ţádné adaptační ptíţe ani diskriminace, pracujeme p Netu;). - Plusy Umţňuje rganizacím pracvat s nejlepšími experty bez hledu na t, kde se nacházejí Větší flexibilita a rzšíření schpnstí splečnsti reagvat na změny na trhu - Mínusy Nutnst být téměř neustále nline vyšší nárky na kvalifikaci a celkvu kmpetenci uţivatelů kmunikvat přes Net a efektivně pracvat na nějakém úklu splečně není nejjedndušší, stejně Przumět někmu nline je stále nárčnější neţ ve skutečnsti... (nevezme papír a nenakreslí..i kdyţ...:d) Je nutná příprava jakým způsbem tvřit virtuální tým, jak se prpjvat s statními virtuálními týmy... Sítě týmů více virtuálních týmů splupracujících na splečném cíli. - Kdy jsu úspěšné Jasně frmulané cíle, nezávislí členvé pracující na splnění úklu, dbré kmunikační spjení, kmpetentní leader, kntakty na důleţité subjekty ve vnějším sciálním prstředí - Kdy nejsu úspěšné Nejasné frmulvané cíle, špatná rganizace (ústí ke špatné synchrnizaci jedntlivých článků sítě), nedstatečná kmunikace (uvnitř i mezi týmy), špa Rizika týmvých sítí nejasně frmulvaný cíl, špatná rganizace práce, nedstatečná kmunikace uvnitř/mezi týmy, nedstatečná mtivace, prpjenst týmů, špatná synchrnizace jedntlivých článků sítě, pdcenění interaktivity, aktuální situace na trhu. Úspěšnst sítě týmů jasně frmulvaný cíl, nezávislí členvé pracující na splnění úklu, interaktivita a dbré kmunikační spjení, kmpetentní leader, kntakty na důleţité subjekty ve vnějším sciální prstředí. 12 / 38

13 7. Kmunikace a interakce. Percepce. Průběh kmunikace. Sciální interakce neustálý kntakt člvěka s druhými lidmi, při němţ dchází k vzájemnému půsbení a vlivňvání výchdiskem je sciální percepce, prstředkem pak sciální kmunikace. Sciální percepce prces ve kterém jde zachycení infrmací z klí, jejich rganizace, zpracvání a následná interpretace.. Interpersnální percepce prces vnímání a pznávání druhých lidí. Existuje zde vnímaná sba a její klí. Způsb vnímání viz kénk JOHARI 5. Chyby při vnímání a hdncení: - efekt přadí - první djem - haló-efekt - vlivnění jedním výrazným prvkem druhéh - steretypizace škatulkvání - prjekce - vlastní rysy d druhých, cţ nemusí být vůbec správně - efekt známsti - lépe psuzujeme známé neţ neznámé - hrnvý efekt - hdncení na základě infrmací z dslechu)) - černbílé vidění nly sith deals an abslute:) Průběh kmunikace desílatel [kmunikátr](myšlenka zakódvání) přens sdělení[kmuniké] (šum) příjemce[kmunikant] (příjem, dekódvání, pchpení) zpětná vazba (reakce na zprávu, čím dříve tím lépe, nesmí být sbní útk; úrveň vnímání či kódu schpnst zpakvat příkaz slv d slva..) Kmunikační jazyk: - Dentativní bjektivní bsah pjmu - Kntativní subjektivní význam pjmů, vztah člvěka, jsu vidět pcity, které t v něm vyvláválává). Kmunikační kanály vertikální, laterální (mezi jedntlivými útvary stejné úrvně), diagnální (napříč všemi útvary na různých úrvních) X frmální, nefrmální. Frmy kmunikace - Neverbální prxemika (vzdálensti), příkln a dkln, dteky (haptika), gesta (ilustrační, symblická, regulační, adaptační), výraz bličeje (mimika), kmunikace prstřednictvím předmětů - Verbální řeč a písm 4 styly řeči knvenční (pzdravy, atd.), knverzační (diskuze, vyjednávání, atd.), perativní (výuka, pracvní prces), sbní (partnerské vztahy)), Kmunikační bariéry a nedstatky - Vnější x vnitřní, a t buď mmentální (fyzické, psychické) neb dluhdbější (sbnstní), - Filtrvání přijatých infrmací zalţené na znalstech, kultuře, sciální zařazení (status), pstje, emce, kmunikační dvednsti. Kmunikační terie a přístupy - transakční analýza - zaměřuje se na eg a jeh prjevy v sciální interakci, důleţité 3 stavy ega (km. rle): dítě emcinalita, trucvitst, pdřadnst, manipulace rdič pečující, kritický, knzervativní dspělý - racinální přístup k prblémům, věcná argumentace, asertivní přístup (viz dále). Pznatky: T v jakém se člvěk nachází stavu lze vypzrvat jak z verbálních tak neverbálních prjevů Vzájemnu interakcí mezi těmit stavy dchází k transakcím. Tyt transakce mhu být: Rvnvážné pkud splu kmunikují shdné kmunikační rle Kmplementární kmunikace rlí rdič a dítě (pvětšinu bezprblémvé:d) Zkřížené na žádst dspěléh reagujeme jak dítě, cž není ideální a v prac. prcesu už vůbec ne - Watzlawickva kmunikační terie - kmunikace není jen řeč, ale veškeré chvání, jde t ţe kmunikaci vlivňuje nejenm t c člvěk dělá, ale i neverbální prjevy (takţe nic nvéh..) - Rgersva kmunikační terie zdúrazňuje respekt ke kmunikačnímu partnervi a, snaţí se vyuţít empatie (vcítění se d pzice druhéh) prt, abychm mu dkázali lépe nasluchat Pdprující kmunikace zalţena na shdě a suhlasu, nikliv neshdě, pkud kritizujeme tak ne člvěka (branná rekace), ale práci, kteru tent člvěk vyknal... 5 jhari kénk s jeh čtyřmi částmi sbnsti člvěka: aréna (c sbě vím a c druzí vidí), fasáda (c sbě vím a c druzí nevidí), slepá skvrna (c sbě nevím, ale c vidí druzí) a kénk pr dbrníka (c sbě nevím a c ani druzí nevidí). Aréna a fasáda by měly být vyrvnané. Zárveň je třeba zmenšvat svu slepu skvrnu 13 / 38

14 - asertivita jde tevřenu kmunikaci, jejímţ cílem je prsadit své vlastní zájmy s tím, aby se respektvaly názry statních. Je zaměřena prti manipulaci. Je t někde mezi agresivní a pasivní kmunikací. Vyuţívá 2 techniky: gramfnvu desku pkud se někd s námi snaţí manipulvat, tak meleme d kla tu svu dkud není pţadavek prsazen tevřené dveře reagujeme na kritiku, ten bývá připraven na naši negativní reakci na kritiku a dpr, nikliv na suhlasný pstj Deset asertivních práv (alespň nějaká) Máte práv změnit názr, máte práv dělat chyby a být za ně zdpvědní, máte práv říci já vám nerzumím, máte práv říci je mi t jedn, máte práv říci já nevím, máte práv dělat nelgická rzhdnutí.. Netwrking prces vyjádření a spřádání sbních a prfesních kntaktů s lidmi s cílem získat sbní dpručení, rady, infrmace, pdpru a energii. Interní x Externí netwrking (mim rganizaci). Osbní (udělání vejšky) x Pracvní (nvý klienti) cíle. Vyţaduje aktivní přístup v navzvání nvých kntaktů, jde rzvíjení vztahů s lidmi. 5 kruhů úspěšnéh netwrkingu: udrţvání kntaktů, splečenský ţivt, dbrné aktivity, aktivita v kmunitě/bci, zvyšvání vnitrpdnikvé viditelnsti. Kmunikace v rganizaci - Vnitřní: prbíhající v rganizaci, vlivňuje mezilidské vztahy v rganizaci + vztah zaměstnanců k ní typy: hrizntální/vertikální/diagnální kmunikace (viz výše) frmální x nefrmální kmunikace v rámci rganizace kmunikační systémy intranet, písemné, ústní klíčvým nástrjem jsu prady - Vnější: identifikace veřejnsti, respektive cílvých skupin, které chceme slvit dle předem stanvených kritérií (věk, phlaví..) PR public relatins Záměrná sciální interakce s jedntlivými skupinami veřejnsti Cílem seznámení se splečnstí,jejíh pzitivníh přijetí, psílení image splečnsti Kmunikace prbíhá na dálku s vyuţitím masvých médií tisk, rádi, televize, internet Důleţité mnitrvat vytváření mediálníh brazu včetně mnitringu výše zmíněných médií a t nejen u vlastní rganizace, ale i knkurenci, trhu.. publicita - šíření pvědmí či infrmace výrbcích a sluţbách techniky práce s veřejnstí- fórum, sutěţe, dny tevřených dveří, exkurze, semináře, 14 / 38

15 8. Knflikt. Interpersnální knflikt. Knflikt rlí. Řešení knfliktů. Knflikt je situace, při které dchází k ptlačení racinálníh jednání emcinálními argumentace přestává být lgická, sníţení respektvání autrity, zkreslení výkladu událstí, ztráta sebekntrly, narušená a zdefrmvaná kmunikace (napadání, nadávky, Interpersnální knflikt - 2 a více sb, jedinec x představitelé splečnsti Sciální knflikt - Střet splečenských skupin neb střet rganizací Dělení knfliktů: - Obecné Krátkdbé/střednědbé/dluhdbé Náhlé a připravné Zjevné a skryté Funkční a disfunkční funkční prblém psuvají dál, disfunkční v závěru vůbec nic neřeší - Pdle předmětu knfliktu Představy rzpry ve vnímání knkrétní situace Názry rzpry ve vnímání skutečnstí, dlišná interpretace Pstje rzdílné tendence a přístupy k jednání v bdbných situacích Zájmů rzdílné a prtikladné úsilí při uspkjení ptřeb Knflikt rlí - Vzniká pkud má jedinec realizvat 2 prtichůdné rle sučasně, např. týmvý pracvník a vyhledávač zdrjů (s přídmkem ďáblva advkáta) - řešení = regiznace na jednu z rlí, mdifikace, přesun na někh jineh Individuální styly řešení knfliktů (dimenze sebeprsazení a splupráce) - Únikvý Minimální sebeprsazení i splupráce, buď vyhnutí knfliktu neb zůstat neutrální. Mnh lidí tt necení, je třeba si vytvřit názr a přiklnit se na nějaku stranu, ale jsu situace, kdy je vhdný pkud daná situace nestjí za t s ní ztrácet čas a energii - Knfrntační Maximální sebeprsazení, minimální splupráce=>sith lrd =>buď výhra neb prhra a nic mezi tím, své zájmy bez hledu na statní - Přizpůsbivý Minimální sebeprsazení,maximální splupráce. Vhdný v situacích, kdy hrzí emcinální knflikt či udrţení splupráce má naprstu priritu - Kperativní Maximální sebeprsazení a maximální splupráce. Vyhledávají se příčiny knfliktu a hledají se splečné bdy, alternativní přístupy řešení. Velmi vhdný při bchdním jednání, nebť hrajeme tevřenu hru narvinu. - Kmprmisní Střední sebeprsazení a střední splupráce. Zalţen na přístupu dej-ber. Obsahuje sérii určitých ústupků. Velmi vhdný pr řešení knfliktů. Řešení knfliktů mezi pdřízenými manaţer - chladná hlava, nadhled, nezaujatě vnímat situaci, przumět a przkumat ji z více úhlů, vést sprné strany k nahlédnutí prblému z různých dalších hledisek, řídí kmunikaci mezi stranami v knfliktu, řešení knfliktu sepsáním návrhů a jejich diskuzí (pzitiva/limity). Řešení knfliktů mezi pdřízeným a nadřízeným prjevení mcenských vztahů, většinu hledně hdncení a dměňvání důleţitá zde jsu prt bjektivní kritéria hdncení důleţité je vyslechnut si pdřízenéh a srzumitelně mu dkázat vysvětlit stanvisk své; knflikt v rzdílném pjetí pracvních pvinnstí/respektvání pracvní kázně; důleţité je vţdy rzpznat pravé příčiny knfliktu a dlišit je d důvdů náhradních Řešení knfliktů s bchdními partnery a s knkurencí nejčastěji hledně interpretace pdmínek/dhdy; knflikty vzniklé mylem (mluva), knflikty důsledkem záměrnéh zkreslvání infrmací, zatajvání důleţitých infrmací, neetickým chváním (pkud lze - uknčení smluvníh vztahu, jinak ţít v bavách); knflikty prušující zákn (právní zástupci + sud); knflikty s knkurencí (hspdářská sutěţ vyuţití prstředníka pr řešení knfliktu medivané řešení knfliktu s pmcníkem/knzultantem; ppř. sud) 15 / 38

16 9. Vyjednávání. Prces, kdy dvě neb více stran hledají řešení, které by byl přijatelné pr všechny zúčastněné. Z hlediska vyjednávání jsu důleţité sbnsti účastníků. S tím suvisí Learyh schéma interpersnálníh chvání Jak člvěk jedná s lidma, vysvětluje t jak se člvěk cítí kdyţ je pdřízený neb nadřízený. 2 bipnální dimenze (pačné strany): - Dimenze dminance a submise (sa y) - Přátelsksti a nepřátelsksti (sa x) Oblast která se blíţí středu - jde t ţe je velmi přizpůsbivá. Pkud se blíţí k hraně, tak se vlastnst zvětšuje a můţeme mít prblémy s daným člvěkem. Důvdem prč tmu tak je jsu rzdílné sbnsti, příklad: autkratická (mc, síla, vládání, přechd d dminance), egcentrická (sebedůvěra, přechd d nadřazensti), agresivní (kritikaţ aţ agrese), pdezíravá (pzice aţ nedůvěra), submisivní (skrmnst, sebepníţení),heperprtektivní ( rzumná, hleduplná, aţ mc se snaţí přejímat dpvědnst) aj. Prces vyjednávání - příprava na jednání (získání infrmací, cíle, analýza, zvlení taktiky, SWOT druhé strany, ) - vlastní jednání navzení atmsféry, budvání interpersnálních vztahů, výměna infrmací, přesvědčvání, vzájemné ústupky a vytváření dhdy; tipy na námitky na náš návrh při vyjednávání: reakce nesmí být ukvapená ani zbrklá pečlivé vyslechnutí, uznání a vyjádření pchpení, předlţení lgických důvdů pdprujících naší argumentaci, věřit si zpětnými dtazy správný dhad pdstaty námitky a přijetí argumentů an-ale suhlas s tím c kd řekl, ale pté určité zpchybnění částí, které byly řečeny=>slabení plus-mínus právě řečená teze se sleduje jak z výhd, tak nevýhd brácení z bsahu námitky se vybere a zdůrazní stránka, kteru lze chápat jak přednst návrhu a nikliv jak námitky bagatelizace - námitka není tak velká, jak ji pnent vidí, nemusí dělat z kmára velbluda nezdpvězená tázka dpvěď na námitku se skryje d tázky, na kteru se nečekává dpvěď vnější pra (dvlávka k autritám), příklady); příprava na bchdní jednání vyhnut se nedstatkům, vyjasnění si cíle a cílů alternativních, hranice minima, určení prstředků k dsaţení cílů, sběr a zpracvání infrmací, znalst sbnsti partnera pr určení strategie/taktiky - zhdncení jednání a následné aktivity psuzení vyjednávání, knečné rzhdnutí, p jednání udrţvat kntakty a věřvat plnění uzavřené dhdy Typy vyjednávání - pziční - pevnění na pzicích, neefektivní, vyjednavači nechtějí hledat ptimální řešení, ale svje řešení - principiální vyjednávání - ddělení lidí d prblémů, sustředění se na zájmy a nikliv pzice, vzájemně prspěšné nabídky, trvání na ddrţvání bjektivních kritérií - interkulturní vyjednávání je třeba překnat bariéry kulturních rzdílů + jazykvé, apd.; uvědmit si dlišné splečenské nrmy (zvyky, byčeje (mrální, nemrální), zákny, tabu); uvědmění si kulturních dimenzí vztah k přírdě a k klnímu prstředí, časvá rientace (dminance, harmnie, pdřízenst), lidská pvaha, rientace aktivit (bytí, kntrlvané jednání, knání), vztah lidí k druhým mdely interkulturníh vyjednávání vyuţití prstředníka neb experta, puţití partnerva stylu, suhraimprvizace, částečné přizpůsbení bu stran Vyjednávací taktiky malevlentní taktika tvrdé a nekmprmisní, zastrašvání, nervncené pdmínky puţívá hrzby. benevlentní taktika - splupráce, rvncennst, dčasný klid zbraní příměří v napjatých vztazích další taktiky taktizvání s rzsahem pravmcí - sba bez pravmcí, dá se dsáhnut max. nezáv. dhdy faktrem času - zdrţvání, urychlení s knfliktem - psychická převaha s infrmacemi - (nepskytnutí, plpravdy, atd.), slib (dměny, apd.) salámvá taktika partner udělá ústupek, tak chceme další a další.. 16 / 38

17 vadnucí krásy na začátku velmi slibná nabídka, která při prjednávání těţce zvadne kladnéh a záprnéh hrdiny ba hrají za stejnu stranu, pčítá se s tím, ţe vděčnst k hdnému přinese nějaké vce Vyjednávání a tvřivst - skupinvá tvrba kncepcí a řešení prblémů - nejtvřivější - klektivní vyjednávání nejméně tvřivé, frmální průběh; management a dbry Sciální kmpetence = bratnst, pvlanst či kvalifikvanst v blasti interpersnálníh styku, umžňuje nám pznat lidi a na základě th lépe jednat prvky: percepční senzitivita (citlivst ve vnímání, rzpznávání emcinálních stavů), srdečnst a navazvání vztahu, širký rejstřík sciálních technik, flexibilita (vycházet s různými lidmi), činrdst a iniciativa, svjení si příjemných, plynulých vzrců jednání. Vyjednávač musí účinně prezentvat své názry, aktivně nasluchat názrům, interpretvat jednání a prjevy, věcně analyzvat inf, tvřit varianty řešení, hledat a nalézat řešení přijatelná pr všechny zúčastněné. Účinně vyjednávat pchpit pdstatu vyjednávání, pznat individuální charakteristiky jednajících sb; vlastní prces jednání je charakteristický strategickými/taktickými pstupy; situační kmpnenty (míst, pčet lidí, čas, status lidí, aj.) Pravidla úspěšnéh vyjednávání - nepdceňvat přípravu + stanvit si jasné cíle + zamyslet se nad dílčími pstupy jejich dsaţení a nad celkvu strategií + prpracvat si dbře argumenty + pznat zájmy druhé strany + jednat knstruktivně a vyhýbat se sbním útkům + usilvat bustranný zisk 17 / 38

18 10. Organizace. Sciální systém pdniku. Struktura sciálníh systému. Organizační kultura. Organizace - celistvý sciální útvar, kde se jedntlivé části vzájemně dplňují a jsu spjvány s jejich významem pr celek. Dá se nahlíţet jak na systém (viz dle). - 3 subsystémy: Technický a technlgický Eknmický t je především pdstata rganizace zisk a uspkjení ptřeb všech+hlavně vlastníků sciální sciální jevy výsledky aktivity lidí, mající mezi sebu vazby: percepční - pznávací kmunikační při předávání infrmací mezi sc. subjekty interakční vzájemné půsbení ; 1 subjekt na druhý, ten na další řetězvý účinek existují jevy, které jsu nedmyslitelně spjeny s chváním člvěka, ale nelze je prstřednictvím chvání jedinců pznat Charakteristika rganizace - Objektivistický přístup vychází ze sciální reality nezávislé na jedinci, sciální jevy sledvatelné pmcí různých metd + dalšími pstupy věd - Subjektivistický přístup - dmítá existenci bjektivníh přístup a připuští jen chápající a rzumějící analýzu, sciální realita je závislá na jedinci. Náhled na sciální realitu - Kncepce radikální změny Prcesy, které se v krátkém čase mění situaci a pdmínky existence skupin a jedntlivců - Kncepce regulace Zkumá pdmínky a důsledky sciálníh přádku, zabývá se stabilizací systému - Významným teretickým přístupem je však byrkratická frma řízení, nebť na přelmu 19. a 20. Stletí vykazvala rychlst, jednznačnst, přísnu pdřízenst a úsprnst. Z hlediska dnešníh uplatnění se dá tm v určitých činnstech uvaţvat (McDnald a autmatizace činnstí) - Byrkratická frma řízení vedle ke knstrukci statických rganizačních struktur (pdba pyramidy), cţ vedl k přílišným nákladům, slţitým prcesům nehledě na t, ţe rzhdvání a kmunikace byl nárčné. - Nvé přístupy začaly chápat rganizaci jak ţivucí rganismus: Organizace je chápána jak ţivucí systém, který má tedy určité vazby vzájemně závislých prvků. Sama si stanvuje vlastní cíle prblém stále nedstatečně rzvíjí sciální stránku věci Léta kulturlgický přístup chápání rganizace. Organizace není ani neţivý strj ani bezduchý rganismus. Lze ji chápat jak suhrn 4 subsystémů: Bilgick-rganický systém tvřený prgramvými elementy, jeţ determinují fyzilgicku stránku jednání Psychlgický systém zahrnuje ptřeby a další mtivy jednání sciálních aktérů Sciální sciální- tvří sustava sciálních rlí uvnitř skupin, důleţité sciální nrmy, sciální hdnty Kulturní systém - - hdntvé a významvá základna jednání, vytváří a mění Každý následující systém plní řídící funkci vůči předchzímu Pdmínky existence sciálníh útvaru stanvení cílů (i mtivační prvek), udrţení struktury (stabilita systému), integrace (přizpůsbení subsystémů tak aby zapadaly a rganizace šlapala), adaptace (umţní přeţít systému vzhledem k klí Organizační struktura mechanistická (vyská kmplexnst, hrizntální diferenciace, silně frmalizvaná)/rganická (důraz na flexibilní a štíhlé rganizační struktury rychlejší rzhdvání, delegace, kmunikace, reakce na změny trhu..) Řízení transfrmace jde prměnu rganizace, rganizační změny. Je třeba zaměstnancům vysvětlit, prč je změna důleţitá (můţe se týkat sciálních změn, změna kultury atp.). Z tht hlediska jsu nejdůleţitější 3 pdmínky úspěšnéh řízení transfrmace: charisma (uplatnění vlivu manaţera, který se jim snaţí nastínit ţe mhu být hrdi na tm, ţe jsu při tm), intelektuální stimulace (manaţer frmuluje tázky,jejichţ dpvědi vedu ke změně, která se jen tak mimchdem cystá:)), a individuální pzrnst (nutné stát za svými zaměstnanci, kdyţ jim změna můţe ublíţit, pdprvat je). 18 / 38

19 Učící se rganizace chápán jak neustálé zlepšvání jednání na základě lepších vědmstí, které umžní lépe chápat účinky jednání, pznatky: - Pr rganizační rzvj je učení a práce se znalstmi zásadní (Bikipedia v ČSOB..časvě nehr. prjekt.) - Nejen rganizace, ale i jedntliví pracvníci jsu schpni se učit. Maximální tevřenst k rzvji (ne aby půl hdiny hledali dkumentaci..) - Dříve či pzději se učení týká celé rganizace, nebť jedntlivé útvary jsu splu v kntaktu. - Učení znamená i kritické hdncení a zbecňvání nvě získaných pznatků dá se učit i z minulsti - PŘIDAT DO DIPLOMKY!(str.427) Organizační kultura =duch firmy = Sbírka hdnt, symblů, pdnikvých hrdinů, rituálů a vlastních dějin, které půsbí pd pvrchem a mají velký vliv na jednání lidí na pracvních místech. (Kennedy) Jiná d Scheina vzrec základních a rzhdujících představ, viz dále: - Úrvně : základní představy a výchdiska pr vnější pzrvatele neviditelné (představy pvaze člvěka, c a kd je zdrjem nsitele pravdy) sciální nrmy a standardy jednání pr vnějšíh pzrvatele jen částečně viditelné, vědmé a d značné míry vlivňvané (zásady, pravidla..) systém symblů viditelné, ale čast je nutné vysvětlení významu symblů a jejich interpretace (např. řeč, blečení) - Charakteristiky nemá ţádnu vlastní individuální bjektivní frmu existence, je jen sdílená přesvědčení, nrmy, hdnty značuje splečné hdnty a nrmy nejde jen suhrn individuálních preferencí, je v tm více (nrmy vznikají spíše ze vzájemné interakce lidí v rganizaci) rzvíjí se, mění se a zaniká v určitém, zcela knkrétním čase a místě- a t tam, kde prbíhají interakce lidí je výsledkem prcesu učení, interakce mezi lidmi se vyhdncují a utvářejí se standardy v suladu s cíli zprstředkvávána v adaptačním prcesu zaměstnance, aby se stal efektivním článkem rganizace umţňuje snadnu rientaci v dění rganizace a sjedncuje a zprstředkvává význam jedntlivých skutečnstí a událstí v rganizac - Silná rg. Kultura Pzitiva: jasnst, zřetelnst, rzšířenst, zaktvenst; zprstředkvává a usnadňuje phled na rganizaci (přehlednst, pchpitelnst), přímá a jednznačná kmunikace, rychlé rzhdvání, plynulá implementace, sniţuje nárky na kntrlu, zvyšuje mtivaci a týmvý duch, zajišťuje stabilitu sciálníh systému (nízká fluktuace); negativa tendence k uzavřensti; fixace na tradice, malá flexibilita, blkace invace; klektivní snaha vyhnutí kritice, knfliktům a vynucená knfrmita chyby hledat v bsahvé stránce kultury musí být nastaven na tvřivst pracvníků, tleranci neúspěchů, hledání invace, atd. - Frmvání žáducí kultury kulturní inţenýři (bjektivističtí), kulturalisté (subjektivističtí) kmprmis krekce stávajícíh kursu ; cyklus dsavadní vzry jednání a interpretace skutečnstí vedu rganizaci d krize znejistění (ztrácení věrhdnsti, kritika) vytvření stínvé kultury či snaha vybudvání nvých vzrů/mdelů/nvý systém stará a nvá kultura v knfliktu, mcenský bj prsazení nvé rientace, akceptace, přijetí kultury rzvj nvé kultury, nvé symbly, rituály, reprezentace dsavadní vzry (klběh); Klíčvé je: zabezpečit maximální a rychlu infrmvanst všech pracvníků Platnu variantu zásad kultury zpracvat d písemné pdby a dát ji všem k dispzici Objektivistický přístup (kultura je jednu z mnha skutečnstí stejnéh řádu, které utvářejí rganizační realitu, integrativní jev, jehţ funkcí je integrvat všechny statní prvky rganizační struktury) x Interpretativní pjetí (subjektivní interpretace sciální struktury a prcesů v rganizaci, důleţitá úlha symblů = sciální výtvry, jejichţ platnst je jak prstrvě, tak časvě mezena a jejichţ význam je subjektivně determinván) Nástrje: verbální symbly - histrky, mýty. Jsu symblem, který v mnha hledech nemusí mít reálný základ (např.z jedné strány můţe být umět jednat racinálně:nejdřív myslet, ptm jednat a z druhé strany praxe vše prvěří, nejdříve jednej a ptm mysli). symblická jednání -byčeje, rituály např. vyznamenávání nejlepších pracvníků symblické artefakty materiální pvahy nejlépe viditelné - lg, barvy, architektura Funkce symblů deskriptivní (zprstředkvávají význam), stabilizační (psilují význam), aktivační (mění význam) Organizační kultura mezinárdních splečnstí: plycentrická (v kaţdé zemi vlastní subkultura- více kultur v jedné rganiazci),glbální (v kaţdé zemi je rganizační struktura sučástí jedné kultury vzniklé v mateřské rganizaci),gecentrická (v kaţdé zemi vlastní kultura, dhrmady dává jednu) 19 / 38

20 11. Pdnikvá identita, pdnikvá etika. Organizační identita = zpět - rganizační kultura = duch firmy,který je základem pr rganizační identitu. Naprti tmu rganizační identita představuje cílevědmě utvářený strategický kncept vnitřní struktury, který zabezpečí nejen fungvání rganizace, ale i vnější prezentaci rganizace v trţním prstředí. Je jedinečná pr kaţdu rganizaci. Vytvření rganizační identity - Vytváří nejdříve vrchlvý mgmt, jde prces prbíhající v hierarchii seshra dlů. Prtţe se jedná strategický kncept rganizační struktury, je zřejmé ţe pdnikvá strategie (c bude cílem businessu z hlediska zákazníků,zisku, výrbků...) je zásadní. Při tvření rganizační identity vzhledem k vnějšímu prstředí je třeba věnvat pzrnst čtyřem cílům: - Hájit zájmy rganizace - Utvářet pzitivní veřejné mínění - Předcházet knfliktům - Získávat pdpru dalších rganizac Při tvření sítě sciálních vazeb s vnějším prstředím rganizace, je firemní kultura a firemní identita zásadní. Psiluje pvědmí serióznsti, důvěryhdnsti, významnsti a k upevňvání pzice na trhu. Klíčvé elementy tvřící rganizační identitu jsu: - rganizační design - vnější vnímatelné ztvárnění rganizačních artefaktů architektura, vybavení, blečení... půsbí v první řadě uvnitř rganizace, nebť zásady a cíle rganizace jsu pracvníkům lépe přiblíţeny vytváří u externíh pzrvatele představy rganizaci, které by měly krespndvat se strategií a cíli, je zřejmé ţe jedntný design urychluje a zefektivňuje prpagaci, rychlejší zavedení výrbku na trh aj. - kmunikace - jak v rganizaci tak klí rganizace (pkud se banka zaměřuje na tpclass crprate, tak asi nebude inzervat v Blesku..) - jednání -jak se zaměstnanci tak se zákazníky či klím (spnzring..) Nejdříve je etika a na jejím základě vyrůstá knkrétní pdba rganizační kultury (nejdříve etika a pak pravidla, nrmy, hdnty...). Etika rganizace vedle právníh rámce (který defact určuje zda-li pdnikáme legálně) se bjevuje pţadavek na prsazvání etiky rganizace: - zahrnuje veškeré nrmy dialgvé frmy drzumívání mezi lidmi, kteří jsu spjati s rganizací - jde t, aby dsaţení zisku nebyl za každu cenu, respektive aby pravda, spravedlnst, bjektivita a splečenská dpvědnst rganizace vůči zaměstnancům i klí nebyly jen prázdnými pjmy. Etika je mnhdy spjvána s existencí a uplatňváním etických kdexů, které v sbě zahrnují etické hdnt: - interní: slušnst a věrnst záknů (např. v Maďarsku se IBM nedařil, tamější splečnsti pracují na hranici zákna bcházejí daně, t si IBM dvlit nemůţe...prt je ten trh neperspektivní) bezpečnst a chrana zdraví na pracvišti uzavírání pracvních smluv - externí vztahy k ddavatelům vztahy k zákazníkům úplatky při získávání infrmací a zakázek pctivst v dbytvých praktikách stanvení cen... Etické hdnty slušnst a věrnst záknu, bezpečnst a kvalita výrbků, knflikty zájmů a jejich řešení, uzavírání pracvních smluv, bezpečnst a chrana zdraví na pracvišti, vztahy k ddavatelům/zákazníkům, stanvení cen, chrana ţivtníh prstředí, atd. Organizační kultura+rganizační identita = image firmy.. braz, který si vytváří vnější klí rganizace (nejvíce se na něm pdílí rganizační design, který je sučástí rganizační identity) 20 / 38

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Výtvarná výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu Výtvarný br RVP G. Hlavní význam je kladen na frmvání estetickéh a citvéh vnímání, utváření sbních

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. Bakalářská práce

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. Bakalářská práce Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Bakalářská práce 2015 Pavel Babic Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Vybrané činnsti řízení lidských zdrjů v rganizaci Pavel Babic Bakalářská práce

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7)

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7) KANDIDÁTI d výbru ČKAIT blast Zlín vlební bdbí 2015-2018 vlby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů d výbru (pčet vlených rgánů 7) 1. Ing. Ladislav Alster 2. Ing. Igr Balák 3. Ing. Marta Bantvá 4. Ing. Petr Chytil

Více

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114)

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) Vzrvé snvy dplňujícíh vzdělávacíh bru EtV (prjekt Etická a učebnice reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) 1. rčník Etická Téma Základy mezilidských vztahů Žák: Výstup si svjí slvvání křestními jmény,

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Závěrečná práce. Manažerské minimum Název práce: Autor: Vedoucí práce: posluchače Kurzu

Závěrečná práce. Manažerské minimum Název práce: Autor: Vedoucí práce: posluchače Kurzu Závěrečná práce psluchače Kurzu Manažerské minimum Název práce: Řízení a práce s týmem při naplňvání standardů kvality sciálních služeb. Autr: Jarslava Janíčkvá Veducí práce: Martina Richtervá Těmínvá

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Přílha č. 1 - Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Klasifikační řád Pravidla pr hdncení žáků Pravidla hdncení a klasifikace žáka Gymnázia Valašské Klbuky se řídí záknem č. 561/2004 Sb., šklským

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škla a Mateřská škla Sudměřice, kres Hdnín, příspěvkvá rganizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY Č. j. 18 89 / 2007-2 V Sudměřicích 1. září 2007 NÁZEV ŠKOLY: Základní škla a Mateřská

Více

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM NÁZEV PROJEKTU: P 1.1 Barevný pdzim P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM ROČNÍK, PRO KTERÝ JE PROJEKT URČEN: 1. 5. PŘEDMĚTY, V NICHŽ SE PROJEKT REALIZUJE: Čj, Pk (Přv), Vv, Pč, Tv PŘEDPOKLÁDANÁ ČASOVÁ DOTACE: 1 měsíc

Více

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula.

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula. Název prjektu: Sbližvání terie s praxí Datum zahájení prjektu: 01.11.2010 Datum uknčení prjektu: 30.06.2012 Obr: MS, SM Rčník: 3 Zpracval: Bc. Jan Dula Mdul: ISO 14 000 OBSAH 1. Úvd..2 2. Přehled nrem

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakvice Šklní vzdělávací prgram ŠD Obsah 1. Identifikační údaje... 3 2. Knkrétní cíle vzdělávání... 3 3. Délka a časvý plán vzdělávání... 3 4. Frmy vzdělávání...

Více

VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH

VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH 1. Míst kde žijeme Žák si utváří představy živtě v rdině, vytváří si pzitivní vztah ke škle a šklní družině na základě zkušenstí z každdenníh živta, pznává nejbližší klí, vytváří

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Hodnocení žáků na ZŠ. Ing. Blanka Smolíková

Hodnocení žáků na ZŠ. Ing. Blanka Smolíková Hdncení žáků na ZŠ Ing. Blanka Smlíkvá Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Předlžená bakalářská práce se zabývá tématem hdncení žáků na ZŠ. Teretická část je rzdělena na dvě základní blasti. První pjednává

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni P-centrum, středisk primární prevence CPPT,. p. s. v Plzni NABÍDKA VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 OBSAH P-centrum, CPPT,. p. s. Vzdělávací služby P-centra Specializační kurz prevence rizikvéh

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu.

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu. Evrpský prstr dvednstí a kvalifikací Pracvní text zpracvaný pr ptřeby řešitelů suvisejících úklů v NÚV a MŠMT, který vlně reflektuje pstřehy účastníka mezinárdní knference Twards a Eurpean Area f Skills

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU Adresát: Nejvyšší státní zastupitelství České Republiky Značka: SL11 OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU dle 180 (neprávněné nakládání s sbními údaji) trestníh zákníku

Více

MANAGEMENT zpracované okruhy

MANAGEMENT zpracované okruhy MANAGEMENT zpracvané kruhy Blažek, L.: Management Organizvání, rzhdvání, vlivňvání (vlně) Obsah 1 A Pjetí managementu... 3 2 A Histrický vývj managementu: Klasický management... 5 3 A Histrický vývj: Manažerská

Více

Školní vzdělávací program školní družiny

Školní vzdělávací program školní družiny Základní škla Třemšná, kres Plzeň-sever, příspěvkvá rganizace Americká 146, 330 11 Třemšná Šklní vzdělávací prgram šklní družiny 1. Identifikační údaje Šklní družina tvří se základní šklu jednu právnicku

Více

1 Krycí list nabídky

1 Krycí list nabídky Základní údaje: 1 Krycí list nabídky Název veřejné zakázky: Systém měření efektivity prcesů Zadavatel: Česká republika, Státní ústav pr kntrlu léčiv rganizační slžka státu IČ: 00023817 Sídl: Šrbárva 48,

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Odbrné učiliště, Praktická škla, Základní škla a Mateřská škla Příbram IV, p.. Šklní vzdělávací prgram ŠKOLNÍ DRUŽINA Šklní vzdělávací prgram je platný d 1. 9. 2014 1 OBSAH 1. Identifikační údaje... 3

Více

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ V RYCHLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ C G Infrmace pr vystavvatele Mezinárdní kngres k 90. výrčí prfesníh pradenství v českých zemích 3. 5. listpadu, 2010 Praha www.careerguidance2010.rg

Více

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr)

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr) 4.37. Maturitní zkuška na Cyrilmetdějském gymnáziu ve šklním rce 2014/ Průběh a rzsah maturitní zkušky na gymnáziu stanví 77 a další zákna č.561/2004 a vyhláška MŠMT č.177/2009 Sb. v aktuálním znění. Pr

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP

Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP Minimální standard vzdělávání v sciální práci ASVSP B. Kmentvaný návrh bsahu studia Dále uvedená minimální kncepce bsahu studia sciální práce předpkládá, že dbrnu kvalifikaci pr samstatný výkn sciální

Více

ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA. Jak zvýšit zájem žáků o jejich učení? Miroslava ČERNOCHOVÁ Viktor FUGLÍK

ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA. Jak zvýšit zájem žáků o jejich učení? Miroslava ČERNOCHOVÁ Viktor FUGLÍK Mirslava ČERNOCHOVÁ Viktr FUGLÍK Katedra infrmačních technlgií a technické výchvy Pedaggická fakulta Univerzity Karlvy v Praze ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA Jak zvýšit zájem žáků jejich učení? Malstranský palác,

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

P R A C O V N Í P L Á N

P R A C O V N Í P L Á N P R A C O V N Í P L Á N (přílha 1 k ŠVP pr šklní rk 2013/2014) šklní rk 2013 / 2014 Prjednán na pedaggické radě dne 27.8.2013.. I. Infrmace škle 1. Prvz mateřské škly: d 6.30 hd. d 16.00 hd. 2. Zřizvatel:

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S u k r m é g y m n a s i u m J s e f a Š k v r e c k é h, S. R. O. P L Z E Ň S K Á 1 1 7 / 3 9, 150 00 P R A H A 5, I Č : 2 5 1 4 0 1 0 8 TEL.: 224 262 286 EMAIL: INFO@SGJS.CZ WWW.SGJS.CZ ČLÁNEK VI. ŠKOLNÍHO

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6 Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ Pučíme Mgr. se z příkladů Grafia, Jana s.r.. Brabcvá špatné praxe? T/F: T: E: Budilva 37 brabcva@grafia.cz 37 722 722 4, 55 77 Plzeň 22 01 WWW.GRAFIA.CZ Mtt: Bže, dej mi

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. Zdravým životním stylem ke kvalitnímu výkonu budoucích profesí. Střední odborná škola ochrany osob a majetku, s. r. o.

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. Zdravým životním stylem ke kvalitnímu výkonu budoucích profesí. Střední odborná škola ochrany osob a majetku, s. r. o. ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Zdravým živtním stylem ke kvalitnímu výknu buducích prfesí. Zpracval: Dr. Mgr. Zbyněk Dmin, výchvný pradce a metdik prevence Mgr. Jana Kpkvá, výchvný pradce a metdik prevence

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy Štětí

Školní vzdělávací program Mateřské školy Štětí Šklní vzdělávací prgram pr předšklní vzdělávání na bdbí d 1.9. 2009 d 31.8. 2012 Mateřská škla Štětí, příspěvkvá rganizace Stračenská 561 Šklní vzdělávací prgram Mateřské škly Štětí č.j. 174/ 2009 Prjednán

Více

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků Charit v olomoucké arcidiecézi. Bc. Michaela Kotěšovská

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků Charit v olomoucké arcidiecézi. Bc. Michaela Kotěšovská Vzdělávací ptřeby sciálních pracvníků Charit v lmucké arcidiecézi Bc. Michaela Ktěšvská Diplmvá práce 2014 ABSTRAKT Abstrakt česky Diplmvá práce se věnuje prblematice celživtníh vzdělávání a učení,

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více