ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST"

Transkript

1 ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST ČÍSLO 3 ROČNÍK 9 ČERVEN 2011 PROKLETÍ CHUDOBNÉ DĚVEČKY ZLOMENO PRVNÍ ŠKOLNÍ REZERVACE V ČR PĚTAČTYŘICETILETÁ DO PŘÍRODY ZA HISTORIÍ AKCE PAMÁTKY VÝZNAM KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V SOUČASNOSTI METODIKA: TRADIČNÍ KULTURA JABLUNKOVSKA DOBRODRUŽSTVÍ V ÚZKÝCH ULIČKÁCH DIVIŠOVŠTÍ ZMIZELÍ SOUSEDÉ CO NABÍDNE KLÁŠTERNÍ ZAHRADA VE VRCHLABÍ PAMÁTKY UNESCO PRO DĚTSKÉ OČI SVĚT DROBNÝCH PAMÁTEK V SAULE MODLITBA ZA PŘÍRODU

2 PROKLETÍ CHUDOBNÉ DĚVEČKY ZLOMENO Barokní fara v Horním Maršově bude již za dva roky sloužit jako špičkové zázemí pro environmentální vzdělávací programy díky finančním prostředkům z Operačního programu Životní prostředí. V Maršově obydlí, ale velmi špatné, ze dřeva, hrozí zřícením, kvůli vzdálenosti místa. Tak zní doslovný překlad poněkud nejasného německo-latinského zápisu v duchovenské fassi, který učinil farář Ondřej Josef Schutter dne 22. srpna 1713 v rubrice věnované příbytku faráře v Horním Maršově. Těchto několik slov je nejstarší dochovaná písemná zmínka o existenci maršovské fary. Obydlí faráře zde však muselo stát již dlouho před tímto datem. Patrně již někdy kolem roku 1565, kdy je zmiňován maršovský kostel v Kronice města Trutnova od Šimona Huttela. Život na horách nebyl lehký a bohatství tu nikdy moc nebylo. V roce 1840 jiný farář Franz Zwiner píše: Maršovská fara je chudá děvečka. Tato chudoba je tíživější pro nepříznivé potíže s milostivou vrchností, která nepřispěje ke zkrášlení Domu Božího... Pokud se potřebuje něco pořídit, pořizují si farníci sami " A tak to šlo s Maršovskou farou celá staletí. Tučná léta se střídala s hubenými. Doby úpadku s dobou rozkvětu. Vždycky tu ale byli farníci a jejich farář, komunita a společenství, které dávalo existenci fary a kostela smysl. V minulém století z mnoha smutných důvodů podstatně ubylo farníků. Poslední farář bydlel na faře v 80. letech. Pak zůstala budova s jejími promodlenými zdmi, kterými prošly generace krkonošských horalů, prázdná. Jaký osud ji tak čeká ve století jedenadvacátém? V tom horším případě bude památka postupně chátrat, až spadne. V lepším případě se z ní stane luxusní penzion nebo soukromá rezidence, kam nemá běžný smrtelník vstup povolen V roce 2002 se však stal malý zázrak. Maršovskou faru se podařilo získat Středisku ekologické výchovy Sever, se záměrem zřídit zde otevřené ekologické vzdělávací centrum. Celý projekt se jmenuje Dotek dům obnovy tradic, ekologie a kultury. Takřka osm let na Severu pracovali na tom, aby se stal další zázrak a chudobná děvečka dostala pořádné věno asi tak 35 milionů korun českých a Dotek se stal skutečností. Na konci roku 2009 se tak opravdu stalo. Projekt pod názvem: Ekocentrum Dotek Krkonoše vzdělávací a poradenské centrum pro Královéhradecký kraj byl vybrán k podpoře z Operačního programu Životní prostředí. Dne 1. března 2011 začala předáním staveniště rekonstrukce budovy, která skončí před polovinou roku Ale jak to dopadne, pokud si chudá děvečka pořídí za věno zateplení fasády, rekuperaci vzduchu a solární panely? Věřme, že dobře. Zázraky se dějí! Jan Franta Foto archiv SEV Sever

3 EDITORIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři, NAPADLO VÁS NĚKDY, ŽE SOUČÁSTÍ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ JE I STRAVA, tvářnost krajiny, duchovní život a nejen chrámy, paláce či muzejní exponáty? Důkladně se kulturním dědictvím na příkladu jednoho regionu zabývá vzdělávací projekt Dědictví Jablunkovska. Nad poutavou analýzou kulturního dědictví tohoto kraje se čtenáři odkrývají nové souvislosti: vzájemná interakce s místními přírodními podmínkami určovala způsob hospodaření i skladbu stravy, ale i tvářnost krajiny či oděvů a také kulturní zvyky a projevy duchovního života. Nabízíme vám také ukázku z metodiky výukového programu, který je sice vypracován pro konkrétní region, ale pokud budete mít chuť, můžete ho naplňovat místními reáliemi. Součástí projektu jsou i příklady dobré praxe popsané Vladimírem Šáchou, z nichž nelze nezmínit se o panu učiteli Vlastimilu Ondrovi, který v Nivnici svým přístupem odhaluje podstatu péče o lidovou kulturu, totiž že základem folklorních aktivit není vystoupení na pódiu, ale získávání mnohem autentičtějšího a trvalejšího vztahu k tradici prostřednictvím prožitků v krajině a domácím prostředí. Na autenticitu kladou důraz i ve středisku Chaloupky na Vysočině při přípravě regionálních učebnic, které přímo navazují na zdejší prostředí. Součástí bude například výukový program věnovaný židovské čtvrti v Třebíči, památce UNESCO, kde se žáci a studenti mohou doslova hmatatelně seznámit s kořeny a životem tohoto etnika v českém prostředí. Těžkou kapitolu této historie zpřístupňuje dětem a studentům další jedinečný projekt Zmizelí sousedé, který vtahuje mladé lidi do pátrání po obětech holokaustu. Dává zároveň šanci pochopit univerzalitu základů lidskosti, přenést zkušenost z této tragédie v pozitivním smyslu do současného globálně propojeného světa prostoupeného xenofobními úzkostmi z migrantů, jiných lidí volících raději životu nebezpečnou plavbu do bohatších zemí z válečných končin, v nichž leckterá oblast se neuváženým hospodařením mění z úrodné země v poušť. Společným znakem většiny pedagogických projektů, které vám v tomto čísle Bedrníku nabízíme, je originalita, objevnost a především to, že aktivizují. Žáci a studenti se díky tomu mohou nejen učit zkušeností, ale také vytvořit sami něco nového, přínosného, ať už je zaznamenání historie vyvražděných židovských rodin nebo herbář ze zámeckých zahrad anebo třeba dobrovolnická práce v rámci Akce Památky. Pozornosti je hodná také myšlenka v článku o první školní rezervaci v ČR v Prachaticích, že nestačí jen vymyslet a vytvořit, ale je také třeba počítat s tím, že kulturní výtvory v nejširším slova smyslu potřebují péči. Ta může být nákladná a v současné době na ni mnohde získávají prostředky z evropských fondů, jako například na moderní obnovu vrchlabské klášterní zahrady nebo opravy drobných památek v krajině Českého Švýcarska. Jindy stačí velice málo vysadit kolem křížku uprostřed pole stromy nebo darovat pamětihodnost, která již dosloužila původnímu účelu, ale je obdařena stopami generací, anebo obnovit pozapomenutou studánku A to už jsme zase skoro v příštím čísle, které bude mít nezvyklé téma. Pokud jste na ten pojem ještě nenarazili, v dalším Bedrníku se dovíte, co je to: VIRTUÁLNÍ VODA. Prázdniny plné pamětihodných kulturních a jiných zážitků přeje Hana Kolářová Kresba Winfried Besslich, Německo. Připraveno ve spolupráci s Českou unií karikaturistů. OBSAH PROKLETÍ CHUDOBNÉ DĚVEČKY ZLOMENO...2 INSPIRACE PRVNÍ ŠKOLNÍ REZERVACE V ČR PĚTAČTYŘICETILETÁ...4 NOVÁCKÝ KŘÍŽ...5 DO PŘÍRODY ZA HISTORIÍ...6 AKCE PAMÁTKY...7 RECYKLOHRANÍ ŠETŘÍ PŘÍRODU...10 PROMĚNY CO JE A KDE SE VZALO KULTURNÍ DĚDICTVÍ PŘÍKLAD JEDNOHO REGIONU...11 DIDAKTIKA DĚDICTVÍ JABLUNKOVSKA...17 DOBRODRUŽSTVÍ V ÚZKÝCH ULIČKÁCH...21 DIVIŠOVŠTÍ ZMIZELÍ SOUSEDÉ...23 PAMÁTKY UNESCO PRO DĚTSKÉ OČI...26 NABÍDKA...28 MODLITBA ZA PŘÍRODU...31 Obálka: Výřez veduty Maršova Antonína Jana Venuta z roku

4 INSPIRACE PRVNÍ ŠKOLNÍ REZERVACE V ČR PĚTAČTYŘICETILETÁ První školní přírodní rezervaci v České republice, Přírodní památce Pod Vyhlídkou na Šumavě u Prachatic, je 45 let. Je to pýcha nebo postupně vznikající problém?! Naše rezervace Mezi příchozími y mě zaujala výzva pro zaslání příspěvku do Bedrníku s tematikou: Památky. Na pracovní poradě jsem téma předložila do diskuse v souvislosti s Naší rezervací. Okamžitě začala pestrá slovní vřava s postřehy všech pracovníků. Ta Naše rezervace Přírodní památka Pod Vyhlídkou I, první školní přírodní rezervace v naší republice a jedna z nejstarších v Evropě, byla otevřena ke Dnům ochrany přírody v roce Postupem času přibyla další, sousední část, která nese název Přírodní památka Pod Vyhlídkou II. Obě jmenované přírodní památky jsou obohaceny o naučné prvky pro mnohostranné využití. Byly vybudovány dva samostatné okruhy. Jeden je v prostoru Pod Vyhlídkou I. v lese a druhý, mladší, na přilehlé louce v areálu Pod Vyhlídkou II. Vznikly z nadšení lidí, kteří se nebáli těžké manuální práce a odpracovaných sobot a nedělí. Veškerý materiál, nástroje a nářadí se nosily z příjezdové cesty ručně. Velkou část pracovních skupin tvořili členové kroužku Stanice mladých ochránců přírody (SMOP), tj. žáci Základní školy ve Vodňanské ulici v Prachaticích. Tvůrčím otcem celého tohoto budování byl nezapomenutelný pan učitel Záveský. Moderní výuka v přírodě Během let byl areál hojně využíván jmenovanou školou. Využití směřovalo k modernějšímu přístupu ve výuce, a to přímo v přírodě, v učebně pod širým nebem. Žáci školy v rámci cvičení v přírodě trávili čas na naučné trase i stezce. Zde plnili úkoly, které rozšiřovaly jejich povědomí o přírodě, o světě, ve kterém žijí. Po vzniku Centra ekologické výchovy Dřípatka, které plynule navázalo na činnost Stanice mladých ochránců přírody, se celý areál začal využívat pro terénní ekologické výukové programy. Tento způsob pedagogické práce se realizuje dodnes, školy areál pravidelně využívají. I rezervace stárne Z pohledu provozního ale celá rezervace stárne a je nutná stálá a intenzivnější údržba. Každoročně vyžaduje údržba ekoploch a zázemí z rozpočtu organizace částku dvacet až třicet tisíc korun. Z důvodu šetrného provozu a zákonných povinností se zde nepoužívají zátěžující chemické prostředky a provoz je šetrný k celému areálu péče bez chemie a těžkých strojů je zde zásadou. Všichni zaměstnanci, ať provozní, či pedagogičtí, se na nutnosti pravidelné údržby shodnou. Práce je to velmi namá- 4

5 INSPIRACE havá, a to především fyzicky. Údržbová činnost je vlastně dvojí fyzická práce, která obnáší demontáž a odnesení všeho doslouživšího a následně donesení a zabudování nových kopií původních částí v naučných okruzích. To je pro každého v realitě žijícího praktika pochopitelné. Už méně pochopitelný je fakt, že s postupně narůstající náročností údržby nepřímou úměrou klesá počet úvazkových hodin pro pracovníka údržby. Snažíme se v rámci možností o Naši rezervaci vzorně starat, ale začíná to být rok od roku těžší. Dodáváme si navzájem optimismus a chuť do další práce, protože na té Naší rezervaci je pohodově krásně a jsme na ni náležitě pyšní! Proto si dovoluji touto cestou apelovat na Vás všechny čtenáře. Budujte, ale s dlouhodobou vizí do budoucna. Zkuste si položit otázky: Co s tím vaším výtvorem, dítkem bude za čtyřicet, padesát let? Jaká bude udržitelnost? Jaké to asi bude? Vybudovat, a poté se starat Vybudovat něco nového je jedna věc, ale odpovědně se poté starat je věc druhá a mnohem, mnohem náročnější. Chcete-li, aby za vámi zůstalo pochvaly hodné dílo, tak musíte přemýšlet a domýšlet na mnoho let dopředu. Ráda bych touto cestou také poděkovala všem neúnavným podporovatelům za odpracované hodiny pro tu Naši rezervaci a za poskytnutí věcné i finanční podpory, které není nikdy dost. Velice dobře si uvědomuji, že podporovat naši malou organizaci není pro dárce zvlášť velké zviditelnění, ale zainteresovaného, nadšeného sponzora bychom uvítali s otevřenou náručí. Pro začátek postačí otevřít naše webové stránky a pročíst si je. Musím se také zmínit, že v posledních dvou letech opakovaně žádáme formou grantů o podporu rozsáhlé rekonstrukce celé naučné trasy Pod Vyhlídkou II., ale zatím naše projekty nebyly podpořeny. Naše úsilí je také podepřeno blížícím se významným výročím existence celé 1. školní přírodní rezervace. Bude již čtyřicetipětiletá dáma. A nakonec si dovoluji touto cestou zveřejnit oznámení, že každoročně první sobotu v červnu pořádáme Den otevřených dveří do areálu Naší rezervace. Akce je spojena s úklidem, údržbou a pro zájemce následuje procházka okruhem naučné trasy s lektorem a možnost posezení u krbu pro všechny účastníky. Bližší informace naleznete aktuálně na webových stránkách NOVÁCKÝ KŘÍŽ Následující příběh ukazuje, jak dobrovolná aktivita učitelů a dětí pomohla vtáhnout zpět do současného života malou sakrální památku. To bylo tak... Asi před pěti lety jsem šla takovým zapomenutým koutem přírody u nás v podjavořinské oblasti. Uviděla jsem kříž, kterému se tady říká Novácký. To proto, že před dávnými lety jel jeden sedlák jménem Novák z Horního Němčí do Nivnice s obilím do mlýna. Na kopci ho překvapila náhlá bouřka, při které byl on i jeho kůň bleskem zasažen. Na památku zde pozůstalá rodina postavila kříž, tehdy železný. Byla u něho zasazena i lípa. Krajem se ale přehnala 2. světová válka a kříž i vzrostlá lípa byly zničeny. Osvícený farář Huňka dal pomník znovu vybudovat tentokrát krásný, kamenný. No a tento kříž stojí dodnes. Je krásný, ale má jeden nedostatek: stojí osaměle uprostřed lánu. A označuje vlastně trojmezný bod obcí Horního Němčí, Slavkova a Nivnice. Dřív tudy vedla polní cesta, dnes je vše rozoráno. A kříž je osamocen uprostřed lánu kukuřice, řepky nebo třeba pšenice. Řekli jsme si tedy, že s tím něco musíme udělat. Sešli jsme se ze tří blízkých škol a domluvili se, že kříž osadíme čtyřmi stromy. Sehnali jsme dvě lípy a dvě oskeruše a dali jsme si u kříže schůzku. Všechny děti nesly petky s vodou, protože bylo zapotřebí zasázené stromky zalít. U sázení se děti střídaly a snažily se, aby vše udělaly opravdu pečlivě. Podařilo se. Dnes stojí u Nováckého kříže v každém rohu jeden stromek, samozřejmě velice důkladně opatřený kůly a obaly proti poškození zvěří. V současné době sem chodíme na vycházku a kontrolujeme, jestli se našim stromkům dobře daří. Díky naprosto nezištné práci učitelek z Horního a Dolního Němčí a Nivnice, ale hlavně díky tomu, že dokázaly pro tuto akci získat ve volném čase děti, se podařilo dobré dílo. Novácký kříž shlíží do údolí už veseleji, ale hlavně: mladí, kteří stromky zasadili, těžko budou jiné vandalsky ničit. Vlasta Ondrová Foto: autorka Ing. Silvie Janošťáková, DiS., vedoucí SZČ CEV Dřípatka Prachatice Foto: archiv SZČ CEV Dřípatka 5

6 INSPIRACE DO PŘÍRODY ZA HISTORIÍ Tvorba naučných stezek patří mezi tradiční aktivity Ekocentra Koniklec. První naučnou stezku v Modřanské rokli pracovníci ekocentra vytvořili na jaře roku 2004 a momentálně se připravuje již sedmá. Na mnoha z nich je vidět, že naučné stezky nemusí být ani tak (výhradně) o přírodě, jako spíš v přírodě. Umění naučných stezek Příkladem toho je naučná stezka na pražském Vrchu sv. Kříže, která byla otevřena záhy po té první rovněž v roce Od té doby informuje návštěvníky oblíbeného parku kromě přírodních zajímavostí také o historii a tajemných legendách, kterými je opředen nejen vrch samotný, ale i jeho okolí. Kdo z příchozích před přečtením naučné stezky věděl, jak přišel vrch ke svému jménu? Další zajímavost z historie byla představena nejen na tabuli, ale přímo při slavnostním otevření. Účastníci měli možnost navštívit podzemní kryty uvnitř kopce, na kterém stezka stojí. Podobnou příležitost dostali lidé z Českobrodska, kteří se zúčastnili v květnu roku 2008 slavnostního otevření naučné stezky Zahrady. Mimořádně pro ně byla zpřístupněna gotická hláska, kterou je většinou možné si prohlédnout pouze zvenku a více se o ní dozvědět právě z tabule naučné stezky. Další tabule poskytují návod k pozorování vodního ptactva přímo na přilehlém rybníce, pojednávají o rybách a rybářství nebo o ci- zokrajných dřevinách rostoucích v okolí. Naučná stezka Údolím Šembery, která je právě připravována v rámci projektu Přívětivý Český Brod, na úspěšnou naučnou stezku Zahrady navazuje. Opět nechá kolemjdoucí nahlédnout i do další části zdejší historie, tentokrát místního pivovaru. Novinkou budou netradiční interaktivní prvky, takže se návštěvníci mají na co těšit. Důležitá role místních Ne každá naučná stezka se musí místním a turistům líbit. Jak to udělat, aby se dlouhá práce spojená s její přípravou opravdu vyplatila? Především je třeba neopomenout roli místních obyvatel. Ti mohou poskytnout nenahraditelné informace o minulosti dané oblasti, a to nejen ty písemně dolože-ožené, ale i třeba tradiční pověsti a legendy. Zrovna tak o přírodních zajímavostech avostech toho nejvíce vědí ti, kteří se v dané litě pohybují ve všech ročních i denních loka- dobách. K tvorbě několika naučných ných zek Ekocentra Koniklec také velkou ste- měrou přispěly místní nadané děti, jejichž obrázky nyní pěkně doplňují texty tabulí. Aby naučná stezka mohla dlouhodobě sloužit svému účelu, je třeba ji především na exponovaných místech, jako jsou pražské parky, pravidelně udržovat. Rozhodně se na to vyplatí myslet již při její tvorbě, tabule natisknout na omyvatelný materiál a pro případ jejího úplného zničení ji uchovat v digitální podobě. Odolné působení vnějších vlivů by měly být i samotné stojany, mají přece vydržet mnoho let. Více informací o naučných stezkách i dalších aktivitách Ekocentra Koniklec najdete na Lucie Vančurová, Ekocentrum Koniklec Kresba: Markéta Stejskalová Náhled jedné z tabulí naučné stezky Zahrady Moták pochop 6

7 INSPIRACE AKCE PAMÁTKY Akce památky je program Hnutí Brontosaurus určený mladým lidem se zájmem o památky a kulturní dědictví České republiky. Program se opírá o tři základní pilíře, kterými jsou: dobrovolnická pomoc památkám, zážitkový program a vzdělávání v oblasti památek a historie. Brontosauři odhalují stopy minulosti Akce památky se realizují prostřednictvím jednodenních a hlavně víkendových akcí, které se konají především na jaře a na podzim. Skupinky dobrovolníků (průměrně 15 lidí na akci) objíždějí tuzemské hrady a zámky, zvelebují je a odhalují zaprášené stopy jejich minulosti. Většina navštěvovaných míst jsou evidované lokality, na nichž Brontosauři spolupracují dlouhodobě. V současnosti je v databázi Akce památky asi 30 lokalit. Celý program víkendové akce se obvykle odehrává v areálu lokality. Dobrovolníci zde pracují, baví se, poznávají lokalitu, jsou zde ubytováni. Mladí lidé pomáhají rekonstruovat hradby, uklízet interiéry zámků, opravovat kapličky nebo třeba udržovat zámecké zahrady. Připraven je také program v podobě sebepoznávacích, šifrovacích, běhacích a jiných her, hudebních a divadelních večerů u táboráků, někdy si účastníci zatančí v zámeckých sálech a mnoho dalšího. Vzdělávání probíhá většinou formou prohlídky dané lokality s výkladem od kastelána, konají se také besedy s odborníky (z oblasti údržby památek, s historiky nebo s pamětníky aj.). Mladí lidé se podívají do hradních a zámeckých prostor, které jsou běžně veřejnosti nepřístupné. Lokality Akce památky a příklady činnosti Pracujeme po celé České republice. Nejvíce lokalit Akce památky je v kraji Jihomoravském (např. hrad Veveří, zámek Bučovice, památka Švýcárna v Moravském krasu), Středočeském (zámek Kačina u Kutné hory, Veltrusy u Prahy aj.) a v Pardubickém (Litice nad Orlicí aj.). Další lokality se nacházejí v Jihočeském a Zlínském kraji, na Vysočině i jinde. Při dobrovolnické péči o lokality je brontosauří zásadou spolupráce s místními obyvateli. Snažíme se například pomáhat správcům památek s pořádáním akcí pro veřejnost. Z Olomoucka na Jižní Moravu Ten zámek mi na první pohled učaroval. Navštívil jsem expozici pro veřejnost v prvním patře a moc mě mrzelo, že se nemohu podívat do zbylých tří pater. Později, když už jsme s údržbou a opravou zámku pomáhali, jsem se dozvěděl, že pater je dokonce sedm, vypráví organizátor víkendovek Robert Robby Kubáň o počátku své činnosti na zámku Plumlov (Olomoucký kraj). Základní článek Hnutí Brontosaurus Modrý kámen byl na Plumlově aktivní v letech Brontosauři pomáhali s údržbou interiéru zámku za účelem rozšíření expozice, podíleli se také na pořádání hudebního festivalu pro veřejnost s názvem Plumlovský dýchánek. Po roce 2006 se většina naší činnosti přesunula do Moravského krasu. Získali jsme zde objekt Švýcárna, kde nyní budujeme ekologické volnočasové centrum pro děti a mládež. Právě tento týden pobývá na Švýcárně 30 osmáků, na programu mají environmentální programy, zážitkový program a mnoho exkurzí po jeskyních Moravského krasu, vypráví Robby Kubáň. Podobné středisko jako v Jihomoravském kraji provozuje Hnutí Brontosaurus také na Jesenicku chata Smrčník. Slavnost na hradě Helfštýn. 7

8 INSPIRACE Obrázky z Jesenicka Na Jesenicku se Brontosauři již několik let snaží o komplexní obnovu kulturního a přírodního bohatství a o návrat k tradicím především přírodního lázeňství spojeného se jménem Vincenze Priessnitze ( ). V rámci programu Cesta ke kořenům obnovily stovky dobrovolníků několik desítek pramenů a studánek, opravují boží muka a další drobné památky a pečují o staré ovocné stromy v zaniklých sudetských osadách. V letošním roce připravují jeseničtí Brontosauři hudební festival na Muně u Mikulovic. Muna je bývalý vojenský prostor s množstvím budov rozsetých po lese. Areál pamatuje druhou světovou válku, vojskem byl opuštěn teprve nedávno. Hnutí Brontosaurus Jeseníky obnovuje spolu s dalšími neziskovými organizacemi život v tomto historií pohnutém prostoru. Tanec ve Středních Čechách Jasně, mohl bych pomáhat rodičům doma na zahrádce. Tady je to ale větší sranda. A doma bych nepracoval s mačetou, svěřil se středoškolský student, účastník jarní víkendové akce Irská taneční/pracovní víkendovka na zámku Veltrusy u Prahy. Mačeta, to je odkaz na vysekávání náletových dřevin v částech zámecké zahrady. Taneční víkendovky pořádají Věra a Rosťa Konůpkovi už od počátku tohoto tisíciletí. Místo pro své víkendovky vybírali pragmaticky: Hlavně aby tam byl taneční sál, říkají oba svorně. V minulosti se jejich akce konaly na zámcích Hrubý Rohozec (Liberecký kraj), Bučovice (Jihomoravský kraj) aj. Asi třetina účastníků našich pracovních víkendovek bývají prvoúčastníci, ostatní jezdí opakovaně zatančit si. Na svých tanečních víkendovkých vyučují manželé Konůpkovi irské tance. Tančí se přímo v prostorách zámku, někdy dokonce v kostýmech. 8

9 INSPIRACE Prázdniny s Brontosaurem na hradě Helfštýně. Pořádal základní článek Hnutí Brontosaurus Chudák Svišť. 2 Folklórní kosení chráněných luk na Jesenicku. Akce s tancem a zpěvem každoročně přiláká stovky lidí. 3 Některé víkendové akce a tábory jsou zaměřeny na rodiny s dětmi. Lukov u Zlína (základní článek Klub přátel Lukova). 4 Dobrovolníci si na Lukově upletli vlastní košíky z pedigu a hrubšího vrbového proutí. 5 O hrad Lukov u Zlína dlouhodobě pečuje základní článek Klub přátel Lukova. 6 Sázení ovocného sadu na Vyškovci v Moravských Kopanicích. Kromě sázení účastníci vyřezávali dřevěné lžičky a sušili jablka na křížaly. Archeoskanzeny: historie ožívá pod rukama Pleistocén a holocén jak tuto dobu představit v rámci hodin dějepisu žákům? V pravěké osadě Křivolík (Pardubický kraj) si s tím vědí rady. Nadšenci oblečení v dobových kostýmech provádějí žáky tábořištěm lovců a sběračů, osadou zemědělců, pravěkou svatyní a pohřebištěm. V rámci výukových programů se studenti základních a středních škol dovídají o způsobu života našich dávných předků, o dobových technologiích i náboženské víře. saurus také v Keltském archeoskanzenu Nasavrky (Pardubický kraj). V Nasavrkách nyní probíhá rekonstrukce keltského oppida. Oppidum v minulosti sloužilo jako obchodní stanice na cestě k Jantarové stezce, Keltové zde těžili nerosty. Dnešní oppidum bude skýtat 30 malých dobových staveb. Besedy na zákadních a středních školách Novinkou chystanou v Akci památky je nabídka dílen pro základní a střední školy. Dobrovolní lektoři zajíždějí na školy po celé České republice, mají pro žáky připravený jedno- až dvouhodinový program o významu ochrany kulturního dědictví a o dobrovolnictví. Větší série dílen se uskuteční na podzim V případě zájmu stačí kontaktovat koordinátora Akce památky Rozvoj klíčových kompetencí Dobrovolnická práce pro přírodu a pro památky je charakteristická pro většinu aktivit Hnutí Brontosaurus. Udržování zdravého životního prostředí a zachovávání kulturního dědictví reprezentuje hodnoty občanské společnosti chceme vychovávat mladé lidi k zodpovědnosti a soustavné péči o své okolí. Lidé se potkávají se svou minulostí, když například pečují o zaniklé sady nebo ošetřují hraniční patníky. Účastníci formují svou budoucnost, když vysazují aleje stromů a zvelebují drobné památky na obecní půdě. V programech Hnutí Brontosaurus klademe důraz na to, aby dobrovolníci rozuměli významu a smyslu vykonávané činnosti. Dobrovolnictví vychází z rozhodnutí člověka zapojit se, pomoci sobě a druhým, podpořit záměr dobrovolnické činnosti. Dobrovolnické akce Hnutí Brontosaurus rozvíjí klíčové kompetence zúčastněného člověka. Kromě pracovních a občanských kompetencí dochází k rozvoji komunikačních, sociálních, personálních kompetencí účastníků akcí. Lidé tráví čas ve skupině svých vrstevníků, v rámci zážitkového programu řeší problémové situace. Jsou vedeni k tomu, aby spolu konstruktivně komunikovali. Aktivity jsou vystavěny tak, aby se každému účastníkovi dostalo ocenění, aby každý na chvíli vynikl a projevil své silné stránky. Účastníci se poznávají také neformálně v čase mezi aktivitami. Potkávají nové přátele a zůstávají spolu v kontaktu ještě roky po letních táborech. Vlaďka Regerová, koordinátorka Akce památky, Hnutí Brontosaurus, Hvězdová 10, Brno Foto: archiv Hnutí Brontosaurus Zdroje: Těm, kteří se dali získat dobrovolně, můžeme důvěřovat, ale nikdy těm, kteří byli mocí donuceni nebo lstí získáni. J. A. Komenský Dobrovolníci spolu se studenty vyrábějí předměty ve staré keramické dílně, opracovávají kamennými nástroji dřevo, parohy, kosti i kůže, navštěvují pravěké dílny i kuchyni. Osada Křivolík je provozována občanským sdružením Barcie, bývá veřejnosti přístupná při dobových slavnostech, dnech otevřených bran. Při takových příležitostech si mohou návštěvníci vyzkoušet řemesla nebo ochutnat pravěké pivo, pro děti jsou připraveny starodávné hry. V říjnu 2011 čeká návštěvníky Festival živého pravěku. Podobnou činnost jako v osadě Křivolík podporují dobrovolníci Hnutí Bronto- HNUTÍ BRONTOSAURUS V CELÉ ŠÍŘI Hnutí Brontosaurus je celorepublikové sdružení základních článků, kterých je v současnosti více než 35 a působí lokálně. Hnutí Brontosaurus má více 1200 členů, stovek akcí se každoročně účastní další tisíce dobrovolníků. Pojeď s námi pracovat a ještě si za to zaplať! Tímto heslem lákalo Hnutí Brontosaurus na své letní dobrovolnické tábory sdružené pod program Prázdniny s Brontosaurem. Činnost Hnutí Brontosaurus zahrnuje několik stěžejních programů. Kromě Prázdnin s Brontosaurem a Akce památky je to také Akce příroda zaměřená na dobrovolnickou pomoc vybraným přírodním lokalitám. Dále podporujeme činnost dětských oddílů v programu Brďo. Děti vyrážejí v průběhu roku na výpravy, scházejí se na oddílových schůzkách, účastní se soutěží Máme rádi přírodu aj. Významným tradičním programem je Vzdělávání, v rámci něhož Brontosaurus vzdělává své organizátory, připravuje dílny a školení otevřené pro veřejnost (kurz prezentačních dovedností, vaření aj.). V posledních letech expanduje Brontosaurus s dobrovolnickou činností také do zahraničí (Indie, Rumunsko, Slovensko) a realizují se tuzemské volnočasové a vzdělávací akce s účastníky z různých zemí. Za rok 2009 jsme odpracovali hodin pro přírodu a památky. Vysázeli jsme na ks dřevin, pokosili 57 ha luk, opravovali jsme 17 drobných památek, pečovali jsme o sady i o zvířata, odstraňovali invazní rostliny, udržovali naučné stezky, hrady i zámky, pomáhali na biofarmách Další tisíce hodin brontosauři dobrovolničili při práci s dětmi a mládeží. 9

10 INSPIRACE ZŠ PROVAZNICKÁ, OSTRAVA-HRABŮVKA RECYKLOHRANÍ ŠETŘÍ PŘÍRODU Díky Recyklohraní ušetřila Základní škola Provaznická v Ostravě-Hrabůvce řadu surovin. Žáci naší školy se díky projektu Recyklohraní dovídají zajímavosti o recyklaci odpadů a mají možnost třídit drobné vysloužilé spotřebiče. Škola loni předala k recyklaci také staré televize a monitory z počítačové učebny. Nyní můžeme přesně vyčíslit, kolik elektrické energie, ropy, uhlí, primárních surovin a vody jsme díky tomu ušetřili, stejně jako víme, o kolik jsme snížili produkci skleníkových plynů nebo nebezpečného odpadu. Informace nám poskytla analýza neziskové společnosti Asekol, která pro nás zajišťuje sběr a recyklaci žáky vytříděných elektrozařízení v rámci projektu Recyklohraní. Zpětný odběr a recyklace jedné televize uspoří tolik energie, kolik spotřebuje žárovka za čtyři měsíce nepřetržitého svícení, spotřebu ropy osobního automobilu za 22 km jízdy nebo zabrání vzniku odpadní vody z deseti sprchová- ní. Tato zjištění přinesla analýza dopadu sběru a recyklace televizí a monitorů na životní prostředí, jejíž zpracování iniciovala společnost Asekol. Výsledek studie jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení je pro životní prostředí přínosný. Studie posoudila systém zpětného odběru televizorů a počítačových monitorů. Hodnotila jejich sběr, dopravu a zpracování až do okamžiku finální recyklace jednotlivých druhů vyřazených spotřebičů do nového produktu nebo k jejich konečnému zneškodnění. Pro každý druh byly vyčísleny dopady na životní prostředí. Výsledky studie byly prezentovány jako spotřeba energie, surovin, emise do ovzduší, vody a produkce odpadu. Z Certifikátu environmentálního vyúčtování společnosti Asekol vyplývá, že žáci naší školy v loňském roce vytřídili 9 televizí a 5 monitorů. Tím jsme uspořili 2 kwh elektřiny, 41 litrů ropy, litrů vody a 94 tun primárních surovin. Navíc jsme snížili emise skleníkových plynů o 0 tun CO 2 ekv. a produkci nebezpečných odpadů o 2 tuny. Když si uvědomíme, že například osobní automobil vyprodukuje za rok provozu 2 tuny skleníkových plynů a jedna čtyřčlenná domácnost průměrně ročně spotřebuje 2,2 MWh elektrické energie, jsou to přinejmenším zajímavá čísla. Přestože studie byla zaměřena pouze na televize a monitory, přínos pro životní prostředí představuje recyklace všech ostatních druhů starých spotřebičů. Dík si tedy zaslouží všichni, kteří elektroodpad nevyhazují do popelnice, nebo dokonce do přírody, ale nosí jej do sběrného dvora. Ing. Dana Prymusová, koordinátorka EVVO na škole Foto: archiv ZŠ Provaznická ZŠ Provaznická zorganizovala při příležitosti celosvětového Dne Země na náměstí SNP v Ostravě-Zábřehu aktivity a hry pro žáky škol Severomoravského kraje, kteří se mohli zapojit do soutěží a her třídění odpadu, veselé pytlíky, skládání obrázků z PET víček. O týden na Den Země přímo ve škole některé třídy plnily úkoly v rámci projektu Evropské unie na téma: voda, odpady, energie a ochrana životního prostředí. Další třídy pomáhaly svému městu a přírodě úklidem Bělského lesa, sběre klestí, krmením zvěře při této akci nazvané Ekologie v praxi. Žáci se při ní seznámili například i s možnostmi využití dřevní štěpky, poznali práci lesníků. Všichni žáci a učitelé ve škole se také podíleli na projektu Lesy pro lidi, díky němuž si mohli žáci uvědomit důležitost lesa pro život sebe sama a naší planety. Žáci prvního stupně se postarali o dokončení naučné stezky na školní zahradě. Připravili informační cedulky o rostlinách, které naši zahradu zdobí. Srdečně zveme pedagogy a žáky z ostatních ostravských škol k návštěvě naší naučné stezky. 10

11 PROMĚNY CO JE A KDE SE VZALO KULTURNÍ DĚDICTVÍ PŘÍKLAD JEDNOHO REGIONU Co všechno můžeme zahrnout pod pojem kulturní dědictví? Hrady, zámky, chrámy Patří do něj ale třeba i tvářnost lidmi ovlivněné krajiny či způsob chovu hospodářských zvířat nebo upravená studánka, ale také méně hmatatelné záležitosti, jako je způsob stravování, tradiční slavnosti, oděvy nebo třeba duchovní život. Jaký význam má kulturní dědictví pro současnost? Příležitost dozvědět se více na toto téma na příkladu konkrétního regionu nabízí projekt Dědictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi. Kulturní dědictví Jablunkovska Karpaty považuje za svůj domov přibližně 16 až 18 milionů lidí z několika států. Vlády karpatských států v roce 2003 přijaly Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, zkráceně Karpatskou úmluvu, jejímž cílem je chránit karpatskou faunu a flóru formou poskytování pomoci zaměřené na zlepšování životní úrovně lidí žijících v karpatském regionu. Karpaty nejsou izolovanou divočinou, do které nevkročila lidská noha. V průběhu staletí se zde mnoho malých vesniček úspěšně přizpůsobilo horskému prostředí. Navzdory tomu, že tyto vesničky jsou odděleny státními hranicemi, spojuje obyvatele Karpat v mnohém právě kulturní dědictví. Součástí projektu Dědictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi (viz též Bedrník 2011/1, str. 9) je také studie zaměřená na zhodnocení kulturního dědic- tví Jablunkovska jednoho z rázovitých karpatských regionů. Analýzu Kulturní dědictví Jablunkovska a příklady dobré praxe zacházení s kulturním dědictvím oblasti zpracoval Mgr. Vladimír Šácha se spolupracovníky. Analytická studie hodnotí současný stav kulturního dědictví v regionu. Nezdůrazňuje primárně turistickou atraktivnost popisovaných fenoménů. Důraz je kladen spíše na základní mechanismy vedoucí k jejich zachování. Odhalování těchto mechanismů je založeno především na pohledu aktivně zapojených místních lidí nositelů kulturního odkazu. Péče o kulturní dědictví není v rámci studie vnímána pouze po stránce kunsthistorické, památkářské či folkloristické, ale reflektuje i vazbu k přírodnímu prostředí a současným společenským procesům. Kromě kulturních prvků, které jsou předmětem péče státních a odborných institucí, zahrnuje také jevy, které jsou spíše výrazem individuálních přístupů místních obyvatel. Příklady dobré praxe představují takové způsoby péče, ve kterých hraje významnou roli právě zapojení místních obyvatel a které mají nekomerční charakter. Prezentace uvedených fenoménů může sloužit i jako inspirace, kdy se dokumentované postupy a myšlenky mohou využít i v jiných částech regionu a tím přispívat ke zkvalitnění celkové péče o zdejší kulturní dědictví. Kromě příkladů z Jablunkovska jsou ve studii uvedeny také příklady z jiných regionů České republiky, byly vybírány takové jevy, u nichž se předpokládá jejich přenositelnost. Těšínské knížectví Mikroregion Jablunkovsko se nachází v nejvýchodnější části České republiky, v místě tzv. trojmezí, tedy v bodě dotyku hranice ČR, Polska a Slovenska. Jeho hlavní osou je Jablunkovská brázda mezi Třincem a Jablunkovským průsmykem. Brázda má podobu širokého údolí mezi Moravskoslezskými a Slezskými Beskydy. Mikroregion tvoří šestnáct obcí: Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Celkový pohled na Podzimní jarmark v Dolní Lomné. Foto: V. Šácha,

12 PROMĚNY Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek a Vendryně. Spojovacími prvky většiny jmenovaných obcí je stejná historie, dědictví rolnicko-salašnické kultury, původ obyvatel, společná kultura, zvyky, lidový kroj a především společný dorozumívací jazyk staropolsky (po naszimu). K tomuto kulturnímu okruhu patří také obce Karpentná, Tyra, část Oldřichovic a Guty na území ČR a také Istebná, Jaworzynka, Koniaków v sousedním Polsku. Tyto obce však nenáleží do mikroregionu. Naopak obec Vendryně, která je součástí mikroregionu, se v mnoha historických i kulturních ohledech této společné charakteristice vymyká. Celá popisovaná oblast byla součástí historického území Těšínského knížectví, později Těšínské komory. Orografická situace předurčuje komunikační charakter regionu. Podél řeky Olzy (Olše) vede již od starověku obchodní cesta spojující údolí Váhu s povodím Odry, v širším kontextu pak Podunají s oblastí Baltu. Od okolních oblastí se Jablunkovsko liší: rázem a koloritem krajiny, charakterem architektonických památek, folklorem a dochovanými zvyky, výraznou religiozitou, tradičními pokrmy a specialitami Minulost a současnost Jedno z nejstarších doložených osídlení v regionu se nacházelo na území dnešní obce Hrádek. Již ve 12. století zde stávala opevněná tvrz, jejíž posádka měla za úkol varovat Těšín před případnými nájezdníky a zároveň strážila kupeckou stezku, podél níž vznikaly od 14. století četné osady. Hlavním střediskem regionu se stal Jablunkov. V 16. a 17. století, kdy proběhla v regionu valašská kolonizace, došlo k osídlení jeho horských částí a vzniku řady nových vesnic. Salašnická kultura se stala v tomto období dominantním jevem a výrazně ovlivnila i životní způsob původních obyvatel. Další významnou fází vývoje regionu byl rozvoj železářského průmyslu v Třinci. S tím souvisela také stavba železnice. Výsledkem těchto změn byl ústup tradičního hospodaření, změna životního způsobu a konec tradiční kultury v její přirozené podobě. V současnosti opět vyniká tranzitní funkce regionu. Jablunkovská brázda vytváří přirozenou komunikační linii, kterou vede mezinárodní rychlostní komunikace E 75 a významný železniční koridor. Aktuální společenské změny provází také intenzivní rozvoj turistického ruchu. Přírodní a kulturní podmínky vytvářejí z regionu atraktivní rekreační destinaci zejména pro ostravskou aglomeraci. To přináší nejen pozitivní ekonomický efekt, který přispívá k řešení otázky zaměstnanosti obyvatel, ale také nutnost ochrany přírody i kultury před poškozením v důsledku příliš intenzivní turistické zátěže. Na tento problém navazují aktivity v oblasti ochrany přírody (CHKO Beskydy) a rozvoj folklorního hnutí (festivaly, soubory). Kategorizace kulturního dědictví V rámci tvorby Seznamu Karpatského dědictví se rozlišovaly dvě základní kategorie dědictví přírodní a kulturní. Definování těchto kategorií bylo ale provázeno problémem nejednoznačné zařaditelnosti řady dokumentovaných fenoménů, např. tradiční způsoby hospodaření, regionální odrůdy a plemena zvířat, ráz kulturní krajiny apod. Dalším problematickým bodem bylo rozdělení kulturního dědictví na hmotné a nehmotné, např. výroba krojů nebo lidová malba. Proto bylo pro potřeby této studie použito aktualizované členění, které jednoznačněji odpovídá kategorizaci jednotlivých fenoménů a které vychází z výsledků mezinárodní spolupráce odborníků v rámci Karpatské úmluvy. 12

13 PROMĚNY Mjyszani łowjec v Košařiskách. Tradice obnovená občanským sdružením Koliba. Kromě zaměření na ochranu přírody a kulturního dědictví podporuje návrat původních plemen ovcí do místní krajiny. Foto: V. Šácha, Vynášení Mořany v Dolní Lomné.Foto: K. Kurzysz, Trh s hospodářskými zvířaty v Dolní Lomné. Foto: V. Šácha, Soutěž formanů v Dolní Lomné. Foto: V. Šácha, 2010 A. Historické památky archeologické památky hrady, tvrze, zámky a jiná šlechtická sídla sakrální památky a hřbitovy fortifikační systémy technické památky B. Tradiční kultura tradiční způsoby hospodaření řemesla lidová architektura strava lidový oděv výtvarná kultura tradiční zvyky a slavnosti folklorní projevy duchovní život Slovesný folklor ní sběratelská činnost se však rozvinula především po druhé světové válce. Velká pozornost byla při výzkumu věnována nejen samotnému obsahu, ale také osobnostem vypravěčů. Po většinu naší historie bylo ústní podání hlavním zdrojem předávání informací mezi generacemi. Prostřednictvím legend, pověstí, říkadel nebo jiných projevů slovesného folkloru se nesděloval pouze zajímavý příběh, ale celý komplex nastřádaných zkušeností a představ o podobě světa. Mnohdy se jednalo o jakýsi návod, jak se chovat v některých životních situacích, a do jisté míry představovaly jakýsi kodex chování. Jednalo se o významný zdroj inspirace a poučení. Ve způsobu uchování ústní tradice se výrazně projevila znalost četby a psaní. Díky tomu mohly být mnohé projevy zaznamenány v trvalejší podobě (zápisky, kroniky) a také se rozšířil okruh témat pro sdělování (inspirace četbou kalendářů, knih, novin). V současné době převládají v komunikaci moderní sdělovací prostředky, jejichž základem je akustická (rozhlas, CD) a vizuální (televize, internet) prezentace světa. Důsledkem je všeobecný odklon mladších generací od přímé ústní komunikace. Jedná se o všeobecně rozšířený jev, který se pochopitelně projevuje i na Jablunkovsku. Mnohé projevy slovesného folkloru vymizely z běžného užívání společně se zánikem zvyků, jejichž byly součástí (říkadla, koledy, vinše). Znalost pověstí, letách Jablunkovska. Některé její akce probíhají s minimálními finančními nároky, a podporují tak spontánní přístup k tradici. Konkrétním příkladem může být vynášení Mořany, které probíhá v týdnu před Velikonocemi. Děti si ve škole vyrobí figuru Mořany a poté ji za společného zpěvu nesou obcí. Průvod se zastavuje před obecním úřadem, obchody a na několika dalších místech, kde děti písničkou koledují. Za koledu dávají lidem drobné dárky, které samy vyrobily ve škole. Nakonec Mořanu zanesou k potoku, kde ji zapálí, hodí do vody a hází po ní kameny. Tím symbolicky vynesou zimu z vesnice. Texty k některým písním složily paní učitelky. Jedná se o zajímavý příklad současné písňové tvorby. Akce se účastní všechny děti základní i mateřské školy. Problémy a ohrožení: Pro aktivity, které paní učitelka realizuje, je klíčová podpora obce a vedení školy. Tradiční způsoby hospodaření salašnictví Jedná se o sezonní chov ovcí na horských pastvinách. K tomu se využívala plemena ovcí s hrubší vlnou a s vysokou dojivostí. Jejich hlavním hospodářským přínosem byla totiž produkce mléka, ze kterého se vyráběl především sýr. V květnu se ovce vyháněly na pastviny, kde se pod neustálým dohledem pastýřů pásly až do září nebo do října. Poté se opět sháněly k přezimování do nížin. Tento Pozoruhodným fenoménem těšínského Slezska, a tedy i Jablunkovska, je nářečí. Zatímco některé charakteristické rysy původní kultury, jako např. kroj, lidové zvyky, tanec, ale i způsob hospodaření a tradiční řemeslo, s časem téměř zapadly v zapomnění, původní staropolský jazyk od dob odtržení Slezska od polského království přetrval dodnes. Ačkoliv po celých téměř 700 let nebyl jazykem úředním, přes snahy o jeho vykořenění za dob Rakousko-Uherska, německé okupace, ale také v některých obdobích Československé republiky, se zachoval téměř v nezměněné podobě dodnes. Žije v lidových písních, v dílech místních spisovatelů a básníků, např. Adama Sikory, Karola Piegzy, prof. Dr. Daniela Kadlubce, Władysława Młynka, Aniely Kupcové, Ewy Milerské, Anny Filipek a dalších lidových tvůrců a lidových vypravěčů na Jablunkovsku. Oživuje se nejen v legendách či lidových písní, ale je dosud hlavním komunikačním jazykem místního obyvatelstva. Z oblasti Jablunkovska pochází poměrně velké množství dokladů slovesného folkloru. Byly sbírány během terénních výzkumů už od 19. století. Intenziv- Příklad koledy při gřegořské obchůzce v Bukovci: Kto swe syny miłuje a wiedzie jich ku dobrymu, tyn posyło jich do szkoły, jeśli sie chce uczić tymu. Jeśli synów nimocie, na papiyr nóm dejcie, jedyn grosz albo dwa, mało zubożicie. Kdo své syny miluje, vede je k dobrému, / Ten posílá je do školy, jestli se chce učit tomu. / Jestli syny nemáte, na papír nám dejte, / jeden groš nebo dva neschudnete. (Volný překlad do češtiny) gend či pohádek se sice stále udržuje, ale zdrojem informací už nebývá přímé ústní podání, ale četba nebo audiovizuální záznam. Přesto i v dnešní době vznikají nové projevy slovesných forem. Příkladem mohou být nově složené říkanky, kterými děti ze ZŠ v Dolní Lomné doprovázejí svoji obchůzku s Mořenou. Učitelka Táňa Maršálková Paní učitelka Táňa Maršálková je hlavní organizátorkou řady folklorních akcí, které jsou zaměřeny nejen na příchozí diváky, ale také na žáky místní základní školy. Snaží se o jejich aktivní přístup při zachovávání tradic, a tím výrazně přispívá ke tvorbě jejich povědomí o hodnozpůsob hospodaření vznikal v století v rumunských Karpatech a odtud se tzv. valašskou kolonizací šířil až do Slezska a na Moravu. Na Jablunkovsku se začal uplatňovat během 16. a 17. století. Příchozí kolonisté pocházeli většinou ze Slovenska a polské Haliče. Až do 18. století docházelo k postupnému nárůstu salašnického chovu ovcí. Příchod valašských pastevců umožnil hospodářské využití do té doby opomíjených horských částí regionu, urychlil jejich osídlení a obohatil kulturu o své specifické prvky. Původní obyvatelé regionu přejímali metody hospodaření i kulturu příchozích kolonistů, což se příznivě projevilo ve zvýšení jejich životní úrovně. Rozvoj chovu ovcí zpestřil do té doby 13

14 PROMĚNY mnohem jednodušší jídelníček a poskytl dostatek suroviny pro zhotovení oděvů. Salaší se původně označovalo stádo ovcí. Později se pojem významově rozšířil na celý pastevní areál a zařízení využívané stádem pastvina (pastvisko), koliba (kolyba), košár (košor). Košár byla ohrada postavená nejčastěji ze štípaných jedlových prken zvaných tyniny. Nacházel se v blízkosti koliby a ovce v něm čekaly na dojení nebo i nocovaly. Košár se většinou denně přemisťoval, takže ovce trusem hnojily a tím i zúrodňovaly půdu. Tento způsob hnojení se nazýval košárování. Jako přístřeší k přenocování a ke zpracování nadojeného mléka jim sloužily koliby. Byly to velmi jednoduché dřevěné stavby bez pevné podlahy, stropu i oken. Efektivnost pastvy se zvyšovala zakládáním salašnických spolků. Jejich členem se mohl stát každý, kdo vlastnil nebo měl právo užívat horskou pastvinu. Většinou na 3 ha pastvin platila jedna výsada, tedy právo mít na společných pastvinách 1 krávu a 7 ovcí. Činnost spolku určovaly schůze, kterým se říkalo grómady. První se konávala na jaře, kdy si členové spolku Salašnický chov ovcí zásadním způsobem ovlivnil krajinný ráz regionu. Zatímco v dobách jeho rozvoje docházelo k odlesňování horských hřebenů a vzniku zajímavého biotopu horských pastvin, v době úpadku převládal proces zalesňování. Právě motivace zachování specifického krajinného rázu vede Správu CHKO Beskydy na území své působnosti alespoň k omezené podpoře chovu ovcí. Místo původních plemen však dochází k zavádění cizích masných plemen. Nepříznivý vliv státní politiky na znovuobnovení chovu ovcí se projevuje především v podobě nedostatečné ekonomické podpory a rostoucí míry byrokracie. V současnosti se největší stádo ovcí na Jablunkovsku nachází v Bocanovicích a čítá 400 kusů. Několik menších stád je také v Mostech u Jablunkova, Košařiskách a Nýdku. V porovnání s jinými revybrali ze svého středu sałašnika, který zodpovídal za hospodaření celé salaše a určoval termín začátku pastvy. Tehdy probíhalo tzv. miyszani łowiec, tedy den, kdy ovce podílníků poprvé vytvořily společné stádo nazývané kyrdel. Druhá schůze se konala na podzim, v době ukončení pastvy a při její příležitosti probíhal rozsod, což je den, kdy si členové spolku odváděli ovce zpět do vlastní péče. Mnohé salašnické spolky mívaly své názvy. Například v Mostech u Jablunkova působil spolek Beskid Cierchlanny. Je zajímavé, že tento spolek byl v roce 1989 obnoven. Dnes se však již nezabývá chovem ovcí, ale lesním hospodářstvím. Svého pomyslného vrcholu dosáhlo salašnictví na konci 18. století. Dokumentuje to také srovnání početních stavů ovcí a dobytka: polovina 17. století ovcí a koz a 1000 krav 80. léta 18. století ovcí a koz a 2500 krav 30. léta 19. století kusů valašského dobytka těsně před 1. světovou válkou už jen asi ovcí a koz a 250 krav Už v 18. a 19. století byl však chov ovcí regulován, a to především z důvodu ochrany lesních porostů (nový lesní zákon 1756, císařský patent 1853). Hlavní příčinou ústupu salašnictví se však stal intenzivní rozvoj železářského průmyslu, hornictví a hutnictví koncem 19. století. V polovině 20. století chov ovcí na Jablunkovsku téměř zanikl. K oživení došlo teprve v 70. a 80. letech 20. století. Cílenou cenovou a dotační politikou zaměřenou na podporu rozvoje chovu ovcí došlo postupně k nárůstu počtu chovaných ovcí na 3000 kusů jak u drobných chovatelů, tak především ve velkochovech. Díky pamětníkům a zkušenostem chovatelů ze Slovenska byly znovu využity všechny osvědčené tradiční způsoby chovu ovcí včetně zpracování ovčího mléka. Postupně se chov modernizoval a přizpůsoboval rostoucí poptávce textilního průmyslu po kvalitnější vlně. Začala ustupovat tradiční valašská hrubovlnná ovce jiným ušlechtilým plemenům. V 90. letech 20. století byla v Mostech u Jablunkova vybudována sýrárna na zpracování ovčího i kravského mléka a moderní farma na chov ovcí. Se změnou politického a ekonomického systému po roce 1989 souvisely také procesy vedoucí opět k výrazné redukci chovu ovcí. Místní chovatelé nebyli schopni konkurovat producentům kvalitnější a levnější vlny z Austrálie a Nového Zélandu. Opět vlivem státní politiky byly zrušeny dotace, čímž chov ovcí na Jablunkovsku prakticky zanikl. Salašnictví a současnost Držitel regionální značky Górolsko Swoboda. 14 Foto: K. Kurzysz, 2010

15 PROMĚNY giony je poměrně často rozšířen domácí malochov po několika kusech ovcí. Významnou roli při podpoře znovuobnovení salašnického chovu ovcí hraje občanské sdružení Koliba. Pravidelně v Košařiskách pořádá akci miyszani łowiec, která je připomínkou obřadů souvisejících s vyháněním ovcí na pastviny. Ve své činnosti intenzivně spolupracuje také s podobně zaměřenými organizacemi z Polska a Slovenska. Salašnictví se členové sdružení snaží prezentovat také v rámci řady kulturních akcí, kdy připravují ukázky produktů z ovčí vlny a pokrmů z ovčího mléka. V rámci této činnosti pořádají také tvůrčí dílny zaměřené na děti. K významným problémům, se kterými se sdružení potýká, je zajištění financování akcí. To se většinou děje formou projektů, grantů a sponzorských darů. Dosažitelnost těchto zdrojů je však výrazně omezována rostoucí byrokracií. Zajímavou příležitostí ke koupi ovcí je jarmark hospodářských zvířat, který se již pravidelně na podzim koná v Dolní Lomné. Podzimní jarmark trh domácích zvířat Tato akce vznikla před několika lety v Dolní Lomné a již si získala značnou oblibu (http://dolnilomna.eu). Hlavním motivem je prodejní přehlídka různých druhů a plemen domácích zvířat (koně, krávy, prasata, ovce, kozy, drůbež). Kromě zvířat je zde i možnost zakoupení domácích zemědělských plodin v rámci malého jarmarku v prostoru před muzeem. Velmi atraktivním bodem programu je také ochutnávka místních specialit zabijačka, placky, buchty, výroba sýrů atd. Kromě možnosti nahlédnout do přípravy regionálních jídel si mohou návštěvníci vyzkoušet také různá řemesla (výroba provazů, zpracování vlny aj.). Velmi poutavým bodem programu se stala soutěž formanů, v níž přihlášení soutěžící měří své síly v disciplínách, které souvisí se stahováním dřeva pomocí koňského potahu. Akce je závislá na finančním zajištění z vnějších zdrojů. Rostoucí velikost a návštěvnost akce přináší nebezpečí komercionalizace (především skladba prodejců na jarmarku). Patrná je poměrně nízká účast řemeslníků pocházejících přímo z Jablunkovska. Na jarmarku převažovali prodejci z jiných regionů. Strava Tradiční skladba stravy na Jablunkovsku byla velmi jednoduchá a odpovídala sortimentu pěstovaných plodin a chovaných zvířat. Převládaly jídla z brambor, zelí a obilovin (žito a oves). Maso se na Silné stránky Přitažlivá kulturní krajina s vysokým podílem přírodních prvků Jedinečné kulturní a historické dědictví salašnického hospodaření v krajině Přítomnost řady zajímavých historických památek Dlouhodobá kontinuita osídlení Fungující regionální značení místních výrobků Spontánní obnova některých zvyků Dostatek prostor pro kulturní činnosti a setkávání lidí Otevřené hranice, přeshraniční spolupráce Pozitivní vztah obyvatel ke krajině a tradiční kultuře Slabé stránky Změny v zemědělství (úbytek pracovních míst, nejisté postavení zemědělsky hospodařících subjektů, omezení živočišné výroby) Nedostatek metodických materiálů pro stavebníky nových dřevostaveb Značný důraz na význam velkých folklorních festivalů Dlouhodobé přerušení kontinuity tradiční kultury Velký důraz kladený na rozvoj masové turistiky Příležitosti Rozvoj cestovního ruchu respektujícího ochranu přírody a krajiny Výroba z místních přírodních zdrojů, kvalitní hospodaření s nimi a ochrana (lesy, voda, půda, ovzduší) Šíření potřebných informací pro podnikatele, zemědělce, pracovní poradenství, pomoc začínajícím Rozvoj informačních technologií, dostupnost internetu Obnova kulturního dědictví Programy, granty, dotace a investice ze soukromých, národních a mezinárodních zdrojů Rozvoj center komunitního života v obcích (IC, školy, knihovny, spolky) Využití místních lidí pro kulturní aktivity Rozšíření a prohloubení spolupráce s okolními regiony (včetně přeshraniční spolupráce) Rozvoj občanských aktivit Hrozby Nevyužití příležitostí Znehodnocení krajiny a přírody (nevhodné stavby, masová turistika) Ohrožení tranzitní dopravou Budování nepřiměřeně velké turistické infrastruktury Nekoordinovaná zástavba úrodné zemědělské půdy Problémy s hledáním vhodných finančních zdrojů na zabezpečení pořádaných akcí Byrokratizace žádostí o granty Komercionalizace tradiční kultury stole objevovalo jen jednou za týden nebo při slavnostních příležitostech. S konzumací jídla byly spojeny některé obřadní zvyky, např. žehnání chleba před rozkrojením symbolem kříže nebo sbírání a políbení kousků jídla, které spadly ze stolu na zem. Řada zvyků byla spojena také se štědrovečerními pokrmy. Z pokrmů charakteristických pro region, které se v některých domácnostech zachovaly dodnes a jsou podávány na většině kulturních akcí, je možno jmenovat: Pieczoki brambory pečené v popelu Placki třené brambory pečené na sucho na plotně, podávané se škvarky, kurmóninou, smetanou, vaječinou apod. Copa třené brambory spařené mlékem pečené na vymaštěném pekáči Bachora hrubé vepřové střevo plněné třenými brambory se škvarky, pečené na pekáči Gałuszki třené brambory s moukou vařené jako nočky, podávané se škvarky, tvarohem či bryndzou Poleśniki třené brambory pečené v peci na zelném listu Zelí se zásmažkou podávané s brambory či gałuszkami Kapuśnica (zelňačka) Prdelónka (prdelačka) Jídla téměř zapomenutá: vařený bob, twardy placek, kapuśnik, kurzina, sakómpak, szwołki, praźba, pónczki, domikot, bryja, slinula, podpkomyki a další. Zajímavými specialitami byly také některé alkoholické nápoje miodula (spiritus s medem), warzonka (spiritus s karamelizovaným cukrem). Tradiční pokrmy i nápoje jsou s oblibou prezentovány na folklorních akcích. Někdy bývají jejich součástí také soutěže, kde jednotlivé hospodyně porovnávají své varianty tradičních receptů. 15

16 PROMĚNY Górolsko Swoboda regionální produkt Tato značka je od roku 2007 udělována některým výrobkům z okolí Jablunkova (http://www.regionalni-znacky. cz/gorolsko-swoboda). Garantuje jejich regionální původ, kvalitu a šetrnost vůči životnímu prostředí. Tato kritéria posuzuje u každého výrobku nezávislá certifikační komise. Značku uděluje Polski Związek Kulturalno-Oświatowy (PZKO místní skupina Jablunkov). Cílem je pomoci výrobcům při zviditelňování jejich produktů. Lidová architektura Lidová architektura je jedním z nejvýraznějších projevů tradiční kultury. Její podoba velmi úzce souvisí s přírodními podmínkami, historickým vývojem oblastí a z toho vyplývajícím způsobem hospodaření. Typ zástavby: Městská zástavba náměstí fungující jako tržiště, sídlo regionální správy a vojenské posádky, hospodářské a obchodní centrum regionu (Jablunkov) Řadová ves Varianty: o lesní lánová ves zástavba plánovitě uspořádaná do řady podél cesty a potoka (Mosty u Jablunkova, Bukovec, Hrádek) o valašská řadová ves usedlosti nebo jejich drobné shluky nepravidelně seřazené podél cesty nebo potoka (údolní části Dolní a Horní Lomné) Dvorcová ves samoty nebo drobné shluky usedlostí (Końařiska, mimoúdolní části Dolní a Horní Lomné) Obytný dům V nížinných oblastech Jablunkovska již od středověku převládala dřevěná roubená architektura. V 18. století dospěla do formy trojdílné dispozice s dřevěným či zděným komínem. Častým jevem bylo tzv. rezidenční spolubydlení, kdy jedno obydlí využívala širší rodina hospodáře (např. prarodiče, sourozenci) nebo nádeníci a čeleď. Pro jejich potřeby se vnitřní dispozice komplikovala přístavbou obytných komor. V průběhu pastevecké kolonizace horských částí regionu se stal vzorem staveb selský statek z nížiny. Sociálně ekonomické důvody však často motivovaly stavebníky k návratu k jednodušším formám, především k dvojdílné dispozici domu a otevřenému ohništi v jizbě. Dalším impulzem ve vývoji tradiční architektury v regionu byl vznik dělnických kolonií. První vznikla v roce 1812 při likvidaci salaše na Přelači v Horní Lomné. lesní dělníky. Všechny domy byly jednotného typu. I přesto, že se jednalo o dělnickou kolonii, architektura si zachovávala tradiční ráz roubená konstrukce, trojdílná dispozice, obytné komory. Již v průběhu druhé poloviny 19. století začínají být dřevěné stavby nahrazovány zděnými. Změna způsobu obživy, hospodářských i sociálních podmínek ovlivnila i nároky na bydlení. Stále více se projevoval vliv průmyslu v blízkém Třinci. Dělníci totiž již nepotřebovali tradiční zemědělské zázemí domu, a tak se charakter obydlí měnil. Polovina 20. století se stala obdobím zániku tradiční architektury. Replika staré školy v Dolní Lomné Objekt staré školy z 19. století stál v obci až do roku Poté byl rozebrán a převezen do depozitáře skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. K jeho opětovnému zkompletování však bohužel nedošlo. V roce 2006 byl realizován záměr obce na vytvoření repliky této školy přímo v Dolní Lomné a využití tohoto objektu jako místního muzea (http://dolnilomna.eu). Ve spolupráci s odborníky ze skanzenu byly pořízeny repliky trámů a stavba byla podle původních plánů postavena v centru obce, nedaleko nynější školy. Nachází se v ní dobová expozice školní třídy a také místnost pro pořádání výstav. Zároveň slouží jako zázemí pro místní folklorní seskupení a pro pořádání mnoha kulturních akcí v obci. Před muzeem bylo založeno malé arboretum místních dřevin, geokoutek a bylinková zahrádka. Stavba slouží jako příkladná ukázka použití tradičních materiálů a postupů při realizaci současných dřevostaveb. Základní myšlenka využití školy jako zázemí pro místní folklorní akce a jako místo pro společnou prezentaci přírodních a kulturních fenoménů je nastavena dobře. Ohrožení může nastat v případě, že by muzeum začalo být intenzivně komerčně využíváno nebo naopak, pokud by dveře muzea zůstaly pro návštěvníky i místní obyvatele uzavřeny. Význam kulturního dědictví v současnosti V průběhu 20. století došlo v regionu k podstatnému zvýšení životní úrovně obyvatelstva hlavně zásluhou rozvoje průmyslu a zemědělství. Toto urychlilo kulturní proměny na venkově a odklon od tradiční kultury. Nemalý vliv na změny měl rovněž příliv obyvatel z jiných regionů z Moravy a částečně i Slovenska. Rozhodující vliv na rychlé kulturní proměny měla 1. světová válka, po níž se Těšínsko rozdělilo a Jablunkovský region rychlý příliv zejména inteligence z jiných regionů (učitelé; vedoucí pracovníci různých institucí jako lesů, dráhy, policie; celníci, lékaři, soudci, advokáti apod.). Dále rozvoj českého školství (do té doby byly v oblasti hlavně polské školy). Dalším negativní vliv měla i 2. světová válka. Část obyvatel ve snaze vyhnout se perzekucím volila cestu hlásit se k jiným národnostem. Ještě po 2. světové válce politické, národnostní a částečně i náboženské třenice nepřály zachování kulturního dědictví autonomního obyvatelstva. Po dlouhou dobu byl místní autentický folklor prezentovaný v nářečí považován za polský. Všechny tyto faktory přispěly k postupnému odcizování obyvatelstva od kulturních tradic a zvyků předků. Část obyvatelstva se dokonce styděla za svůj gorolský původ, nemluvě o nářečí. Díky osvětě v oblasti historického vývoje, ať již ve školství, v publikacích, či na různých kulturních akcích, se situace mění. Stále více hlavně mladých lidí hledá své kořeny, zajímá se o historii a kulturu svých předků. Důkazem toho je fakt, že v různých folklorních, tanečních, hudebních či pěveckých souborech působí vedle sebe mladí lidé bez rozdílu národností. Společně prezentují dochované tradice, písně a obřady v původním nářečí. K osvětě nemalou měrou přispívá značný počet vydávaných publikací o historii regionu, jejichž vznik byl iniciován obcemi nebo soukromými vydavateli (např. Irena Cichá, Antonín Szpyrc). Stále větší počet obyvatel pociťuje sounáležitost s regionem a kulturním dědictvím. Svědčí o tom velký počet návštěvníků na různých kulturních akcích, kde je historie regionu v různých formách prezentována (Gorolski Święto, Slezské dny, Miyszani łowiec, Jarmarky, předvádění řemesel apod.). Zřízením Informačního centra GOTIC, působením Muzea v Dolní Lomné a Sdružení Koliba se osvěta v tomto směru zlepšuje. Schází dosud užší spolupráce těchto institucí se školami. Vybrala a zpracovala Hana Kolářová ze zdrojů: Mgr. Vladimír Šácha a spolupracovníci: Kulturní dědictví Jablunkovska (analýza). Mgr. Vladimír Šácha a spolupracovníci: Péče o kulturní dědictví Jablunkovska příklady dobré praxe. Obě studie jsou součástí projektu a vzdělávacích materiálů Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s. Dědictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi, vytvořených v roce 2010 z prostředků Revolvingového fondu MŽP ČR. Na tento článek navazuje metodický materiál v rubrice Didaktika 16 Bylo zde vybudováno 31 usedlostí pro byl přiřazen k České republice. Nastal v tomto čísle Bedrníku.

17 DIDAKTIKA DĚDICTVÍ JABLUNKOVSKA Ukázka ze vzdělávacího programu Dědictví Jablunkovska navazuje na text o kulturním dědictví na regionálním příkladu, který najdete v tomto Bedrníku na str. 11. Vzdělávací program Dědictví Jablunkovska vytvořilo v roce 2010 Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s., ve Veselí nad Moravou. Program je součástí projektu Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s., Dědictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi podpořeného z prostředků Ministerstva životního prostředí. Vzdělávací program Dědictví Jablunkovska slouží jako podpora environmentálního vzdělávání v mikroregionu Jablunkovsko se zaměřením na oblast ochrany jeho přírodního a kulturního dědictví. Cíle: Poznávat přírodní i kulturní specifika Jablunkovska, vnímat a ochraňovat hodnoty těchto jevů a uvědomit si vlastní zodpovědnost za jejich stav a další vývoj, uvědomit si vlastní kulturní identitu. Očekávaný výstup: Žák charakterizuje polohu Jablunkovska a zhodnotí vazbu regionu k vyšším územním celkům a geografickým oblastem, identifikuje základní geografické znaky regionu, charakterizuje jeho hlavní přírodní a kulturní specifika. Návaznost na RVP: Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací oblast: Umění a kultura Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Průřezové téma: Multikulturní výchova Průřezové téma: Environmentální výchova Klíčová slova: Karpaty, Jablunkovsko, pastevectví, valach, jedlobučina Cílové skupiny: Žáci 2. stupně základní školy, střední školy a gymnázia Typická věková skupina: let Autor programu: Mgr. Vladimír Šácha a spolupracovníci Pomůcky: CD: 4 power-pointové prezentace, animace Valašská kolonizace, popis exkurze, metodická příručka Koš výukových pomůcek: plátno Karpaty, kartičky s názvy států Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina a kartičky s jejich státními vlajkami časová osa provázek, klipy k uchycení obrázků, čtyři obrázky: Dákové, Slovan, rumunský Valach, Gorol plátno Jablunkovska, kartičky se zeměpisnými názvy obrázky vývoje krajiny, časová osa plátno, kartičky s popisem jednotlivých fází vývoje krajiny pracovní podložka s klipem a potiskem dřevin a keřů sada pomůcek Lesníkova brašna: textilní brašna, výškoměr, měřící lať, průměrka a měřící pásmo Součástí pomůcek k programu je i klip znázorňující proces šíření salašnického chovu ovcí. Vzdělávací program Dědictví Jablunkovska již byl ověřen v praxi. 17

18 DIDAKTIKA plátno Salašnictví, kartičky se salašnickými pojmy plátno Gorolský kroj, kartičky s názvy krojových součástí pexeso 10 dvojic obrázků sada 25 kartiček pro hru Kufr Realizace programu Interiér (třída, přednáškový sál) s vybavením: počítač, dataprojektor, promítací plocha, možnost dobrého zatemnění. Terénní část (exkurze): Trasa vede z části po beetagové naučné stezce. Doporučené vybavení: alespoň jeden mobilní telefon s fotoaparátem a možností připojení na internet, fotoaparát, dalekohled. Struktura programu Program je rozdělen na 4 tematické bloky: A. Karpaty, B. Jablunkovsko, C. Příroda Jablunkovska, D. Tradiční kultura Jablunkovska, X. Doplňující aktivity. Celková délka programu je odhadována na 3 4 hodiny (výklad prezentací + práce s výukovými pomůckami). Je však možné využívat jednotlivé části programu odděleně nebo postupně. Metodika k bloku D: Tradiční kultura Jablunkovska Popis: historické památky regionu, pověsti a příběhy zajímavých míst, tradiční hospodaření v krajině, salašnictví základní pojmy, lidová architektura charakteristické znaky a příklady, lidový kroj a zvyky, význam tradiční kultury v současnosti. Cíle: Žák: Rozpozná hlavní kulturní specifika Jablunkovska. Na mapě lokalizuje významné kulturní a historické památky regionu. Charakterizuje jednotlivé typy tradičního hospodaření v krajině Jablunkovska. Definuje proměny hospodářského uspořádání v souvislosti s valašskou kolonizací regionu. Vysvětlí pojmy: salaš, koliba, košár, bača, valaška, trombita. Vysvětlí důsledky rozvoje průmyslu na tradiční kulturu Jablunkovska. Popíše a porovná způsoby života tradiční a moderní společnosti. Délka bloku: celkem cca 60 minut Prostředí: místnost s počítačem a dataprojektorem Pomůcky: power-pointová prezentace, animace, koš výukových pomůcek Aktivity: 1. power-pointová prezentace Jablunkovsko s komentářem 2. práce s plátnem Salašnictví, přiřazování kartiček s názvy jednotlivých salašnických prvků, ukázky ovčí vlny a příze 3. poznávání součástí gorolského typu kroje pomocí plátna s namalovaným POWER-POINTOVÁ PREZENTACE KULTURNÍ DĚDICTVÍ JABLUNKOVSKA KOMENTÁŘ K VYBRANÝM SNÍMKŮM Kulturní dědictví Jablunkovska Co vás napadne, když se řekne kulturní dědictví? Nejspíše to budou nějaké památky (lidová architektura, kostely) a možná i folklor (kroje, písničky, hudba). To je určitě správná odpověď, ale není úplná. Tradiční kultura našich předků se vyvíjela vždy ve spojení s okolní přírodou. Proto do kulturního dědictví můžeme zařadit i hospodaření v krajině. Jablunkov Jak už víme, centrem regionu je Jablunkov. Jako jediný z okolních obcí se může pyšnit klasickým náměstím. Zkusme zjistit, jak to na něm vypadalo kdysi dávno... Jablunkovské náměstí Nejprve se podívejme na náměstí v Jablunkově, jak vypadá v současné době. Na obrázku vidíme barokní sloup se sochou Panny Marie, v pozadí řadu velkých zděných budov a na náměstí parkují automobily. Teď se zkusme posunout v čase o sto let zpátky KLIK! Objeví se nám pohled na náměstí, jak vypadalo na konci 19. století. Nebýt sloupu se sochou Panny Marie, tak bychom asi ani nepoznali, kde jsme. V pozadí je řada zvláštních, napůl zděných a napůl roubených budov a na náměstí nestojí žádná auta, ale koňský povoz. ÚKOL: Zkuste se zeptat rodičů nebo prarodičů, zda nemáte doma nějakou starou fotku, kde by byl vidět kus krajiny z okolí vašeho bydliště, jak vypadal před několika desetiletími. Pak si vezměte fotoaparát a pokuste se najít místo, odkud byla stará fotografie pořízena, a krajinu odtud vyfotit znovu. Potom obě fotografie porovnejte a zkuste popsat rozdíly, které uvidíte. Dům na náměstí Teď se podívejme blíže na jeden ze starých domů, jaké kdysi obklopovaly celé náměstí a byly pro Jablunkov typické. Přízemí bylo zděné, patro naopak roubené. Z patra do ulice přesahovala komora, která byla podepřena dřevěnými sloupy. V takových domech bydleli někteří obchodníci a řemeslníci. Kostel v Nýdku Teď se podíváme na staré dřevěné kostely. Ve středověku bylo běžné stavit kostely ze dřeva. Jenomže, jak v nížinách pomalu ubývalo lesů, zachovaly se dřevěné kostely jen v některých horských hned třemi takovými stavbami. První z nich je kostel v Nýdku. Byl postaven už v 16. století. Z počátku byl evangelický, 17. století byl předán do správy katolíkům a zasvěcen svatému Mikuláši. Přesto se v něm ještě asi tři další desetiletí tajně scházeli evangeličtí věřící. Během věků prošel kostel několika úpravami a svoji nynější podobu získal v roce Kostel na Hrčavě Na Hrčavě je nejvýchodnější kostel v celé České republice. Byl postaven teprve v 1. pol. 20. století, a kdyby se nám podařilo podívat i dovnitř, mohli bychom obdivovat jeho krásnou řezbářskou výzdobu, na které se podíleli místní lidoví umělci. Kaple Panny Marie Čenstochovské u Písečné Duchovní rozměr dávají krajině nejenom kostely, ale i drobné kapličky a kříže. Často se k nim váží zajímavé příběhy: Mezi Jablunkovem a Písečnou vedla kdysi jenom obyčejná polní cesta. Jednou se po ní vracel domů do Písečné Jan Lubojatzki. Byl už pozdní večer, když najednou Jana napadli vlci. Snažil se je zastrašit tím, že zapaloval sirky, které měl u sebe. Poslední sirku zapálil u stromu, na kterém visel obraz Matky Boží Čenstochovské. Jan začal Matku Boží prosit o pomoc a za záchranu svého života slíbil, že jí postaví kapli. Vlci skutečně zmizeli a Jan se dostal šťastně domů. Do konce svého života se pak snažil šetřit peníze na výstavbu kaple. Byl však chudý a peníze mu dařilo střádat velmi pomalu. Kapli nechala postavit až v roce 1926 po Janově smrti jeho manželka a umístila do ní obraz, který dříve visel na stromě. Zda Jana Lubojatzkeho skutečně kdysi napadli vlci, nevíme. Tyto šelmy jsou totiž poměrně plaché a člověku se raději zdálky vyhnou. Kaple tu však dodnes stojí a od roku 1990 se stala závěrečným zastavením na křížové cestě, kterou zde v postním období organizují františkáni z Jablunkova. Křížová cesta v Horní Lomné V roce 1836 vypukla na Jablunkovsku epidemie cholery. S modlitbou a prosbou za odvrácení pohromy se 18 krojovaným párem regionech. Jablunkovsko se může pyšnit vydali lidé na pouť ke kříži, který stával

19 DIDAKTIKA od roku 1833 pod nynějším lomňanským kostelem. Poblíž kříže se nacházela studánka s věčnou vodu, která nikdy nevysychala ani nezamrzala, a navíc prý měla schopnost uzdravovat. Cholera skutečně záhy ustala a od té doby k tomuto místu směřovala pravidelná procesí. Rostoucí počet poutníků a také přání místních horalů mít v obci alespoň kapli vedly k výstavbě současného novogotického kostela Povýšení svatého Kříže. Studánka se zde nachází dodnes a v její blízkosti byla vystavěna kaple Panny Marie Lurdské a křížová cesta, která je zajímavá svým materiálem i uměleckým provedením. K jejímu vytvoření byl použit kámen z nedaleké obce Řeka a bronzové odlitky a nápisy byly zhotoveny až v Římě. Cesta začíná nad kostelem, ke kterému se obloukem přes lesní rokli a kolem hřbitova vrací. Po posledním zastavení, které znázorňuje Ježíšovo uložení do hrobu, cesta vede poutníka opět ke kostelu. Ten jako by symbolizoval, že životní pouť člověka může i po smrti pokračovat. V květnu a září se zde konávají poutě Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Hospodaření v krajině Už víme, že kulturní dědictví zahrnuje i způsoby, jakými naši předkové hospodařili v krajině. Možná, že jejich přístup k přírodě by mohl být pro nás v mnohém inspirativní i v dnešní době. Pole Kvalitní úrodná půda byla odjakživa na horách vzácností. Někdy stačil jeden prudký liják a vrstva ornice mohla být splavena do údolí. Proto se naši předkové snažili odnosu půdy všemožně zabránit. Jedním z účinných způsobů bylo správné zakládání polí a jejich orba po vrstevnicích. Brázdy pak přirozeně brzdily splavování ornice. Kdybychom pole orali naopak po spádnici (z kopce dolů), každá brázda by se při dešti proměnila v koryto, kudy by proudila nejen voda, ale i kvalitní půda. Luční hospodářství Kdysi se louky kosily ručně. Seno se pak sušilo na dřevěných sušácích a vytvářelo kopky, které z dálky připomínaly vyrovnané řady vojáků. Dnes nám při kosení pomáhá technika sekačky, traktory, ale řady kopek dotváří krajinu Jablunkovska i nyní. Dobytek K hospodářství patří samozřejmě i dobytek. Koza i kráva přinášeli užitek v podobě mléka či masa. Přes léto se pásly poblíž domu, v zimě pak byly ustájeny ve chlévě nebo v přístřešku. Množství pasoucích se hospodářských zvířat v krajině během posledních sto let výrazně ubylo. Většinou jsou chována ve velkých zemědělských areálech, s malou možností výběhu. Z krajiny se nám tak pomalu vytratil jeden z jejích kulturních fenoménů. Důsledkem toho je i fakt, že řada bývalých pastvin začíná pomalu zarůstat keři a posléze lesem. Salašnictví Typickým způsobem hospodaření bylo na Jablunkovsku salašnictví. Jednalo se o horský chov ovcí za účelem produkce mléka a výroby sýrů. V průběhu 16. a 17. století přišli na Jablunkovsko osadníci ze Slovenska a Polska (z oblasti Haliče) a přivedli s sebou stáda ovcí, novou kulturu, způsob hospodaření, názvosloví i zvyky. A co to vlastně byla ona salaš? Původně se tímto slovem označovalo stádo ovcí. Později se pojem významově rozšířil na celý pastevní areál a zařízení využívané stádem pastvina, koliba, košár. Ovce Pastevci v Beskydech si oblíbili plemeno ovcí, které se nazývá valaška. Nemá sice tak dobrou vlnu jako ovce z nížiny, zato vydrží i v drsných klimatických podmínkách hor, má dobrou dojivost a hodí se k produkci mléka. Bača Kdo se vlastně o ovce na pastvinách staral? No přece valaši. Původně se takto označoval pastýř, který se staral o ovce. Později se toto pojmenování přeneslo také na obyvatele rumunského a moravského Valašska. Neznamená to však, že by obyvatelstvo těchto dvou regionů mělo společné etnické kořeny. Spíše je spojoval stejný způsob hospodaření na horských pastvinách. Valaši, tedy pastýři, o ovce pečovali, ošetřovali je, dojili a chránili před šelmami. O stádo se staralo obvykle více valachů. Jejich práci řídil bača. Byl zodpovědný za stádo i za provoz celé salaše. Měl na starosti výrobu sýra a určoval postup pastvy. Trombita Trombita je několik metrů dlouhá, kónicky se rozšiřující dřevěná trubice. Vyrábí se z jednoho kusu dřeva, kterým bývá vyschlý kmen smrku, jedle, javoru či topolu. Připravený kmen se podélně rozřízne, obě půlky se vydlabou a pomocí živice opět slepí k sobě. Na užší stranu trombity se nasadí nátrubek, hotový nástroj se pak ještě stáhne obručemi a ovine třešňovou kůrou. Trombita vydává zvláštní bučivý zvuk. Podle šikovnosti hráče jdou na ni zatroubit jednoduché melodie. Původně však sloužila k signalizaci mezi jednotlivými salašemi a místní o ní s nadsázkou říkají, že byla vlastně předchůdkyní dnešních mobilních telefonů. Lidová architektura Nejen způsob hospodaření, ale také architektura se přizpůsobovala přírodním podmínkám oblasti. Ukázky lidové architektury Obvyklým materiálem pro stavbu domů na Jablunkovsku bylo dřevo. Okolní lesy ho poskytovaly dostatek. Používalo se dřevo jehličnatých dřevin, zejména smrku a jedle, protože z něj lze lépe vytesat rovný trám než ze dřeva listnáčů (např. buků). Podle převládajícího materiálu se takovým domům říkalo dřevěnky. Do dnešní doby se těch původních dřevěnek nezachovalo mnoho. Na obrázcích vidíte jejich ukázky z okolí Milíkova a Košařisk. Roubení a podezdívka Při stavbě dřevěnky se trámy kladly na sebe a v rozích se spojovaly roubením. Někdy bylo obtížné najít vhodné místo pro stavbu domu. Hospodáři si nechtěli zbytečně zastavovat úrodnou půdu na rovině, a tak stavěli raději na svazích. Tam však museli terén vyrovnávat pomocí kamenných podezdívek. Na obrázcích vidíte, jak byly tradiční stavební prvky využity při rekonstrukci bývalého fojtství v Mostech u Jablunkova. Dnes tam najdete informační centrum GOTIC. Krytý násep Trámy, které tvořily strop, vyčnívaly daleko před vnější stě nu domu a opírala se o ně okapová část střechy. Tím se podél domu vytvořil praktický krytý násep. Ozdoby a střešní krytina Nade dveřmi býval obvykle vyřezán motiv hvězdy. Nebyla to jen pouhá ozdoba, ale měla i svůj symbolický význam. Lidé totiž věřili, že jim znamení hvězdy pomáhá ochraňovat dům od neštěstí a odhání zlé síly, které by mohly škodit. Jednouché ozdoby se nacházely také na dřevěných štítech střechy. Ta bývala krytá ručně vyráběnými dřevěnými šindeli. 19

20 DIDAKTIKA Historická fotografie Původně se na Jablunkovsku nosil poměrně jednoduchý tzv. goralský typ kroje. V průběhu 19. století však začala být, zejména ženská varianta, nahrazována zdobnějším těšínským krojem. Na historické fotografii vidíte muže v goralském kroji a ženu v těšínském kroji. Současný stav Mužskou variantu goralského kroje a ženskou variantu těšínského kroje můžete vidět i na těchto fotografiích, které zároveň dokladují, že kroj sice vymizel z běžného života, ale při některých slavnostních příležitostech (folklorní akce) se stále nosí. Gojiček Dnes se kroj nosí hlavně při různých folklorních akcích. Na fotografii vidíte dívky v těšínském kroji při zvyku nazývaném gojiček. Opět je nalevo historická fotografie a napravo fotografie ze současnosti. Dívky kdysi ve dvojicích nebo ve trojicích obcházely v předjaří vesnici s malým stromkem ( jedlí nebo břízou), který byl ozdoben barevnými pentlemi a malovanými vajíčky. Rituálně tak přinášely do vesnice jaro. Muzika Ke kroji svým způsobem patří také tradiční hudba. Na fotografii vidíte lidovou kapelu z Dolní Lomné. Znáte nějakou lidovou písničku? Co kdybyste si ji zkusili právě teď zazpívat? Má smysl udržovat staré tradice? Tradiční hospodaření v krajině, lidová architektura, kroj i zvyky byly kdysi běžnou součástí života našich předků. Odpovídaly úrovni jejich znalostí a dovedností. Dnes se k těmto věcem někdy vracíme a snažíme si je připomenout. Jaký to má smysl? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. staveb v okolí. Příkladem jsou vápenky ve Vendryni. Zde se kdysi pálilo vápno, které bylo důležité právě při tavbě železné rudy. Zařízení to bylo malé a dá se říct, že původní krajina nebyla výrazněji zasažena. Železárny se však postupně rozvíjely, až vytvořily obrovský komplex, který je zvláštním typem industriální krajiny. Zde nalézali obyvatelé Jablunkovska zaměstnání, měnili způsob svého života a pomalu opouštěli svá tradiční hospodářství. ale můžeš jej usměrnit Kdybychom se přenesli v čase o sto a více let zpátky, asi by se nám tehdejší život moc nelíbil. Určitě by nás čekalo mnoho náročných povinností a těžké práce na salaších, v lese nebo na poli. Také by nám nejspíš scházela elektřina, teplá voda z kohoutku a internet. Myslím, že bychom se všichni chtěli zase brzy vrátit zpět do současnosti. Přesto se však zdá, že nám bližší propojení s přírodou a tradicí schází. Proto v současné době vzniká řada folklorních akcí a obnovují se tradiční zvyky. Způsobů, jak navázat na tradiční kulturu, je mnoho. Od členství ve folklorních souborech až po neokázalé osobní přístupy. Co si o tradiční kultuře a jejím zachovávání myslíte vy? Práce s plátnem salašnictví Plátno gorolský kroj. Motivace: Jednou z nejvýznamnějších historických událostí, která se na Jablunkovsku udála, byla valašská kolonizace. Díky ní přišli do regionu noví osadníci, přinesli s sebou nový způsob hospodaření salašnictví a založili nové vesnice. Místní tradiční kultura byla tímto fenoménem do značné míry ovlivněna a také v současnosti je návrat k tradicím mnohdy spojen i s návratem k salašnickým zvykům. Cíl: opakování základních prvků salašnického způsobu hospodaření Průběh: Nejprve plátno rozložíme a zkusíme si jej popsat. Následně se žáci snaží umístit kartičky s názvy základních salašnických prvků na příslušná místa. Práce s plátnem gorolský kroj Motivace: Významným projevem tradiční kultury je kroj. Vývoj lidového oděvu v regionu nebyl jednoduchý. Jeho zánik (přelom 19. a 20. století) přišel v době, kdy do původního goralského typu kroje začaly pronikat prvky z těšínského typu. Při této aktivitě se však naučíme poznávat ženskou i mužskou variantu goralského typu kroje. Cíl: popsat jednotlivé části gorolského typu kroje Průběh: Nejprve plátno rozložíme a popíšeme: je na něm namalovaný pár v gorolském typu kroje. Poté žáci umísťují kartičky s názvy krojových součástí na patřičná místa na obrázku. Vybrala a zpracovala Hana Kolářová ze zdroje: Mgr. Vladimír Šácha a spolupracovníci: Dědictví Jablunkovska vzdělávací program. Metodika. Vzdělávací program je součástí projektu Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s. Dědictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi, vytvořených v roce 2010 z prostředků Revolvingového fondu MŽP ČR. Foto archiv ÚEP Vývoj nezastavíš Musíme uznat, že vývoj běží nezadržitelně dál. Tradiční salašnictví postupně ustoupilo jiným způsobům obživy a společně s tím se z našeho života vytratily i mnohé zvyky. Zprvu to vypadalo nenápadně. V 19. století vznikly v Třinci železárny a s jejich provozem souvisel 20 také vznik řady drobných technických

Nabídka lokalit Akce památky

Nabídka lokalit Akce památky Nabídka lokalit Akce památky Pokud se budete chtít na cokoliv zeptat, pište na pamatky@brontosaurus.cz. PLUMLOV Paní místostarostka se nám ozvala s nabídkou pořádat zde pracovní víkendovky. Rekonstrukce

Více

KELTSKÉ AKTIVITY JAKO PROSTŘEDEK K PROHLOUBENÍ VÝUKY

KELTSKÉ AKTIVITY JAKO PROSTŘEDEK K PROHLOUBENÍ VÝUKY KELTSKÉ AKTIVITY JAKO PROSTŘEDEK K PROHLOUBENÍ VÝUKY Bc. Anna Frantalová Občanské sdružení Boii o. s., Nasavrky Porada ředitelů základních škol, samostatných školních jídelen a pracovníků ORP 14. 15. 11.

Více

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov Základní škola a mateřská škola Křižanov, příspěvková organizace Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ZŠ a MŠ Křižanov 2014 2015 Koordinátor EVVO: Mgr. Ivana Hejtmánková ZŠ a MŠ Křižanov

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015. Strana 1

Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015. Strana 1 Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015 1 Strana 1 2 1. Výsadba stromové aleje z jeřábů - bude vysazena stromová alej z jeřábů jako původního druhu na Vysočině *mají běžné znalosti o životním prostředí našeho

Více

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje.

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Jak Moravskoslezský kraj podporuje EVVO ve školách a školských zařízeních Kraj zahrnuje oblast EVVO do

Více

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD Zpracovala : Mgr. Hana Sladovníková, koordinátor EVVO ZŠ Milín, Školní 247, Milín,

Více

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 Obsah: OSN vyhlásila rok 2015 1.Mezinárodním rokem půdy. Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem. Půda a zemědělství, to je tisíce let

Více

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Ve školním roce 2009/2010 se konaly tyto akce související s problematikou EVVO. Září: - Příprava plánu EVVO

Více

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Ing. Jitka Gajdoštinová + Ing. Lenka Křesadlova Ph.D. - NPÚ ÚOP v Kroměříži

Více

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s.

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Číslo připomínky 1 Charita Hlučín, Lukáš 2 Charita Hlučín, Lukáš 3 Charita Hlučín, Lukáš

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

Malá farma/ CZ.1.07/1.1.18/02.0021 Malá farma

Malá farma/ CZ.1.07/1.1.18/02.0021 Malá farma Název projektu Stručný popis projektu Malá farma/ CZ.1.07/1.1.18/02.0021 Malá farma Záměrem projektu je zkvalitnit a zatraktivnit výuku přírodovědných a technických oborů a zároveň posílit kompetence žáků

Více

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:

Více

Finanční zdroje na EVVO 2013-2014

Finanční zdroje na EVVO 2013-2014 Finanční zdroje na EVVO 2013-2014 Pardubický kraj (30.11.2013 http://www.pardubickykraj.cz/probihajicigrantove-programy ) Norské fondy http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/podpora-ze-zahranici OP ŽP

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Počet žáků: 53 Ředitelka školy : Mgr. Ivana Pfefrová Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová 1.Charakteristika EVVO. 2.Cíle EVVO. 3.Metody a formy realizace

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012 Plán EVVO Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice na školní rok 2011/2012 Zpracovala Mgr. Nina Dyčenková, školní koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Počet žáků:

Více

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 METODICKÝ LIST PO ZELENÉ Tento metodický

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Počet žáků: 50. Ředitelka školy : Mgr.Ivana Pfefrová, zastupuje Mgr.Petra Procházková Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala : Ludmila Kroupová

Více

WORKSHOP B. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

WORKSHOP B. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí WORKSHOP B Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Zaměření workshopu KULTURNÍ DĚDICTVÍ NA VENKOVĚ Preambule k workshopu Úvodem: Kulturní dědictví země zahrnuje

Více

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví Zápis z veřejného projednávání témat Školství (předškolní, základní, střední, mimoškolní), Sport (hřiště, sportoviště, sportovní činnost a aktivity). Kultura, památky (kulturní a společenské aktivity,

Více

ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA

ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA Oddělení metodiky osy 4 PRV V Praze dne 19. ledna 2010 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 620 fax: 222 871 765 e-mail: info@szif.cz Zpracoval: Ing. Lenka Zárybnická, kontakt: Lenka Zárybnická,

Více

Villages without fences Otevřené vesnice

Villages without fences Otevřené vesnice Villages without fences Otevřené vesnice Program rozvoje venkova Realizace projektů mezinárodní spolupráce E v r o p s k ý z e m ě d ě l s k ý f o n d p r o r o z v o j v e n k o v a: E v r o p a i n v

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

Regenerace nevyužívaných objektů v obci Nová Lhota

Regenerace nevyužívaných objektů v obci Nová Lhota Regenerace nevyužívaných objektů v obci Nová Lhota Konference: Regenerace brownfieldů v Jihomoravském kraji 2014+ Antonín Okénka, Obec Nová Lhota 1 Obsah: Rekonstrukce budovy fary na ubytovací zařízení

Více

Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci. vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje

Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci. vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje Střední škola zemědělská a veterinární Lanškroun Aktivity na škole spojené

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně

Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně PRO PŘÁTELE A ČLENY DESTINAČNÍHO FONDU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA www.ceskesvycarsko.cz Informační zpravodaj květen II. 2015 Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně Ve dnech 15. 16. května proběhl ve slovenském Trenčíně

Více

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2014

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2014 Historie jinak Nabídka programů pro školy v roce 2014 Programy pro školy realizuje občanské sdružení Boii za podpory Pardubického kraje. Objednáním programu podporujete činnost sdružení. Vážení učitelé,

Více

Na celé trase jsou redyku nápomocni ti, kteří mají něco společného s ovcemi a horským hospodařením. Na úseku od Malého Polomu po Martiňák to je JZD.

Na celé trase jsou redyku nápomocni ti, kteří mají něco společného s ovcemi a horským hospodařením. Na úseku od Malého Polomu po Martiňák to je JZD. Redykání je způsob putovního pastevectví, založený na sezónním vedení stád určitými trasami z nížinných pastvin na horské a zpět, pod vedením pastevců. V minulosti to byl způsob osídlení Karpat od Rumunska

Více

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016

Historie jinak. Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016 Historie jinak Nabídka programů pro školy v roce 2015 / 2016 Programy pro školy realizuje Boii za podpory Pardubického kraje. Objednáním programu podporujete činnost spolku. Vážení učitelé, Představujeme

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ a MŠ Vacov, Miřetice 38, Vacov, 384 86 2015/2016 Obsah: 1. Charakteristika školy... 3 2. Charakteristika EVVO... 4 3. Akce EVVO ve školním

Více

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Problematika venkova v Pardubickém kraji Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Rozvoj venkova Pardubického kraje: Pardubický kraj z celkového počtu 453 obcí má 421 s počtem do 2 tis. obyvatel

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

Výroční zpráva. Hnutí Brontosaurus 2011

Výroční zpráva. Hnutí Brontosaurus 2011 Výroční zpráva Hnutí Brontosaurus 2011 Chceme svět, kde lidé nejsou lhostejní ke svému okolí, respektují a ctí přírodu a kulturní bohatství a společně o ně pečují. Dobrovolníci mění svět! Vážení přátelé,

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Základní charakteristika gastronomie, gastro turistika, vaření a zdravá výživa patří

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015 Počet žáků: 55. Ředitelka školy: Mgr. Ivana Pfefrová Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala: Ludmila Kroupová 1. Charakteristika EVVO 2. Cíle

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené

Více

Priority MAS Královská stezka

Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Zlepšování kvality života v obcích MAS Podpora občanské společnosti Podpora podnikání a trhu práce Zemědělství, lesnictví a rybářství Cestovní

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Výroční zpráva Občanského sdružení Tradice Bílých Karpat za rok 2012

Výroční zpráva Občanského sdružení Tradice Bílých Karpat za rok 2012 Výroční zpráva Občanského sdružení Tradice Bílých Karpat za rok 2012 Hostětín 4, 687 71 Bojkovice tel. 572 641 040 tbk@tradicebk.cz, http://www.tradicebk.cz Tradice Bílých Karpat jsou dobrovolným, nevládním

Více

Značka vznikla v roce 2010 s cílem podpory území. Tato značka garantuje zejména místní původ výrobku a vazbu na region Jeseníků

Značka vznikla v roce 2010 s cílem podpory území. Tato značka garantuje zejména místní původ výrobku a vazbu na region Jeseníků JESENÍKY originální produkt Přinášíme Vám kvalitu a tradici z Jeseníků 6.11.2013 ZNAČKA JESENÍKY ORIGINÁLNÍ PRODUKT Značka vznikla v roce 2010 s cílem podpory území Tato značka garantuje zejména místní

Více

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče Portfolio fa čvut Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011 rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče průvodní technická zpráva Identifikační údaje Název stavby : Rehabilitace

Více

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín PREZENTACE Proč projekt a proč by Vás to mohlo zajímat Jak jsme si to namysleli teorie

Více

Výukové programy pro základní školy

Výukové programy pro základní školy Výukové programy pro základní školy Středisko environmentální výchovy Modrý dům 2010/11 Vážení pedagogičtí pracovníci, rádi bychom Vám nabídli naše výukové programy, které jsou zaměřeny na hodnoty venkova,

Více

projekt dotek Horní Maršov, Krkonoše (dům obnovy tradic, ekologie a kultury horní maršov) rokyt cypřišovitý

projekt dotek Horní Maršov, Krkonoše (dům obnovy tradic, ekologie a kultury horní maršov) rokyt cypřišovitý projekt dotek (dům obnovy tradic, ekologie a kultury horní maršov) AKCE Pro VEŘEJnoST Horní Maršov, Krkonoše rokyt cypřišovitý ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Cíl projektu Smyslem projektu DOTEK je vybudování společenského,

Více

- zahájení projektu Ekosystém -louka zdravý životní styl viz příloha č.1 /koordinátor EVVO/ /

- zahájení projektu Ekosystém -louka zdravý životní styl viz příloha č.1 /koordinátor EVVO/ / Roční realizační plán EVVO na školní rok 2013 2014 1. Roční realizační plán EVVO Cíle EVVO na SpZŠ Úpice - vypěstovat v žácích kladný vztah k životnímu prostředí - upevnit návyk třídit odpad - naučit šetřit

Více

Jablečná slavnost v Hostětíně 2014

Jablečná slavnost v Hostětíně 2014 Jablečná slavnost v Hostětíně 2014 Jaké to ASI bude?? No, hlavně to bude 28., nikoliv 27. Sobotní bojová porada před vypuknutím příprav Víkend pro dobrovolníky Víkend pro dobrovolníky nejdůležitější je

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

V. 9 Člověk a svět práce

V. 9 Člověk a svět práce 1/5 V. 9 Člověk a svět práce V.9.I 1. stupeň V.9.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Člověk a svět práce se vyučuje v 1. až 5. ročníku po jedné hodině týdně. Žáci

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005

ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTŘICE SOCRATES - COMENIUS - OLYMPISM KVÍZ O BYSTŘICI 2005 ZŠ BYSTŘICE 848 739 95 Bystřice WWW.bystrice.cz/skola CZECH REPUBLIC zs@bystrice.cz BYSTŘICE POČET OBYVATEL 5 078 HISTORIE Obec

Více

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Dne 31. 5. 2011 proběhla na Náměstí OSN tradiční akce s názvem Mikroklima 2011. Protože OSN vyhlásilo rok 2011 "Mezinárodním rokem lesů", zvolili jsme za hlavní

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Severní Morava a Slezsko

Severní Morava a Slezsko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_40 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ KAMENNÉ ŽEHROVICE, školní rok 2013/2014 Vypracovala: Mgr. Hana Jelínková 1 Dokumenty týkající se programu EVVO Zákon č. 17/1992 Sb., o životním

Více

EVVO jako nástroj šetrné turistiky v Dr. Jan Eichler ředitel DDM, předseda ZO ČSOP Tilia Krásná Lípa, předseda KČT OV ÚK EVVO jako nástroj šetrné turistiky v Výchozí stav - vysoce kvalitní přírodní prostředí

Více

VRACÍME OBALY DO ŽIVOTA

VRACÍME OBALY DO ŽIVOTA VRACÍME OBALY DO ŽIVOTA SPOLEČNOST EKO KOM Autorizovaná obalová společnost EKO KOM byla před třinácti lety založena průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Tato nezisková akciová společnost vytvořila

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program

1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program Zámek Brtnice Program investora pro vyhledávací studii k jednotlivým variantám využití zámku v Brtnici. 1. Varianta prohlídkový zámek + galerie Využití celého zámku jako universálního turistického cíle

Více

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

Portál Pomoc na dvanáctce. PhDr. Daniela Rázková

Portál Pomoc na dvanáctce. PhDr. Daniela Rázková Portál Pomoc na dvanáctce Portál městské části, na kterém jsou přehledně sjednoceny všechny informace ze sociální oblasti. 7. dubna 2014 PhDr. Daniela Rázková PORTÁL POMOC NA DVANÁCTCE Pomoc na dvanáctce

Více

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny Dobré odpoledne VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny 1. Památky místního významu 2. Muzea a expozice místního a regionálního dědictví Dědictví musí být ve

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

Hostětín. Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu. ZO ČSOP Veronica Brno, Hostětín. Zelená inspirace z Bílých Karpat

Hostětín. Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu. ZO ČSOP Veronica Brno, Hostětín. Zelená inspirace z Bílých Karpat Hostětín Zelená inspirace z Bílých Karpat Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu ZO ČSOP Veronica Brno, Hostětín Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Ekonomické přínosy Udržitelnost Ekologické přínosy Sociální

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014

EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014 EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014 Obsah Stěžejní aktivity v roce 2014 Valná hromada Finanční zpráva Členství ve sdruženích Poděkování Stěžejní aktivity v roce 2014 Rok 2014 přinesl v mnohaleté

Více

Zpráva o činnosti. Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina

Zpráva o činnosti. Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina Zpráva o činnosti Informačního střediska CHKO Český ráj Bukovina Informace o provozu: v roce 2014 Středisko ekologické výchovy Český ráj zahájilo provoz informačního střediska (dále jen IS) ke dni 1. 8.

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE

VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE VÍTAJÍ VÁS BOSKOVICE MĚSTO SEDMIZUBÉHO HŘEBENE Kde nás najdete BOSKOVICKO a MORAVSKÝ KRAS Boskovice leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou

Více

Popularizace vědy na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Popularizace vědy Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci

Popularizace vědy na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Popularizace vědy Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Popularizace vědy na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Popularizace vědy Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přírodovědecká fakulta slaví 60. let v současnosti je akreditováno 114

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 0 týdně, povinný Školní prostředí Žák: udržuje pořádek ve třídě podílí se na úklidu školního areálu - pořádek na svém pracovním místě, ve třídě, v šatně, ve škole - pořádek v celém

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace DO 48-52 last minute 9.1. 7:19 PM Stránka 48 48 Operační program (Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace /Program/GS (registrační) žádostí Finanční mechanismus

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Prezentace pro OKD a.s.

Prezentace pro OKD a.s. HORNICKÝ LANDEK Prezentace pro OKD a.s. OBSAH PREZENTACE 1. VÝCHODISKA 2. KONTEXT PROJEKTU 3. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ 4. ÚSKALÍ A RIZIKA 5. PŘÍLEŽITOSTI 1 VÝCHODISKA I. Analýza současného stavu + KLADY Unikátnost

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Naši sousedé ve střední Evropě

Naši sousedé ve střední Evropě Střední škola a Základní škola Lipník nad Bečvou, Osecká 301 Naši sousedé ve střední Evropě Dotační program na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2015 (Čj.

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,

Více

soutěž DOBRÁ RADA NAD ZLATO

soutěž DOBRÁ RADA NAD ZLATO soutěž DOBRÁ RADA NAD ZLATO Praha, 17. dubna 2009 Národní vzdělávací fond, o.p.s. Ivana Sládková Soutěž pro všechny kraje ČR o nejlepší počin v oblasti RLZ a zaměstnanosti DOBRÁ RADA NAD ZLATO cíl soutěže:

Více