Henry Meyerson. Fígl. Dárci židlí

Transkript

1 Dárci židlí Zlata ADAMOVSKÁ / Jitka ASTEROVÁ / Norbert AUERBACH / Jiří BARTOŠKA / Prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc. / Martin BEZOUŠKA / Lucie BÍLÁ / Ing. Michal BORGES / Jana BREJCHOVÁ / Tereza BRODSKÁ / Hana BUREŠOVÁ / Zuzana BYDŽOVSKÁ a Miroslav ETZLER / Aleš CIBULKA / Vilma CIBULKOVÁ / COMMERZBANK / Martina DELIŠOVÁ / Magdalena DIETLOVÁ a Dr. Milan SLÁDEK / Michal DOČEKAL / Zeno DOSTÁL / Jaromír DULAVA / Josef DVOŘÁK / Helena DVOŘÁKOVÁ / Monika ELŠÍKOVÁ / Fero FENIČ / Ladislav FIALKA / Květa FIALOVÁ / pes FILIP / Ing. Jan FISCHER CSc. / Jefim FIŠTEJN / MUDr. Alfred GEBHARD / Václav HAUPT / Dagmar a Václav HAVLOVI / Bohumila a Walter HEINOVI / Šárka HEJNOVÁ / Ljuba HERMANOVÁ / Hana a Karel HEŘMÁNKOVI / MUDr. Radkin HONZÁK / Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych. / Eva a Václav HUDEČKOVI / František HUSÁK / Vítězslav JANDÁK / Nina JIRÁNKOVÁ / MUDr. Milan JIRÁSEK / Jiří JUST / PhDr. Vladimír JURAČKA / Ivan KLÁNSKÝ / Jan KANZELSBERGER / Dušan KLEIN / Milan KŇAŽKO / Miloš KOPECKÝ / Petr KOSTKA / Ing. Martin KRAFL / Richard KRAJČO / JUDr. Tomáš KRAUS / Vendula KŘÍŽOVÁ / Pavel KŘÍŽ /Marta KUBIŠOVÁ / Jiří LÁBUS / Pavel LIŠKA / Radovan LUKAVSKÝ / Dana a Petr MALÁSKOVI / Zuzana a Matěj MINÁČOVI / Jitka MOLAVCOVÁ / Otakar MOTEJL / Petr MOTLOCH / Kamila MOUČKOVÁ / Ladislav MRKVIČKA / Jiří MUCHA / Světlana NÁLEPKOVÁ / Václav NECKÁŘ / Luděk NEKUDA / Jitka NĚMCOVÁ / František NĚMEC / Mathilde NOSTITZ / Ota ORNEST / Jeňýk PACÁK / Irena PAVLÁSKOVÁ / Halina PAWLOWSKÁ / Mgr. Robert PERGL / Libor PEŠEK / Viktor POLESNÝ / Chantal POULLAIN / Václav POSTRÁNECKÝ / Michal PROKOP / Jindřich POLÁK / Vlasta PRŮCHOVÁ-HAMMEROVÁ / MUDr. David RATH / Vlastimil RIEDL / Pražská realitní kancelář ROYAL Ing. Jaroslav Košťál / Linda RYBOVÁ / Alena SCHÄFEROVÁ / Jiří SCHMITZER / Jan a Libuše SCHNEIDEROVI / Vladimír a Petr SÍSOVI / Jan SKALICKÝ / Marta SKARLANDTOVÁ / Tomáš SLÁMA / Ladislav SMOČEK / Jiří STACH / Simona STAŠOVÁ / Jiří SUCHÝ / Jiří SVOBODA / Dana SYSLOVÁ / Jana ŠTĚPÁNKOVÁ / Karel ŠTOLBA / David ŠVEHLÍK / Libuše ŠVORMOVÁ / Jan TEPLÝ / Pavel TIGRID / TON a.s. / TRICO / Milan UHDE / Eva URBANOVÁ / Marta VANČUROVÁ / Petra a Josef VAVROUŠKOVI / Ondřej VETCHÝ / Pavel VĚTROVEC / Oldřich VÍZNER / Alena VRÁNOVÁ / Pavel VRBA / Petr WEIGL / PhDr. Petr WEISS / Anna WETLINSKÁ / Valérie ZAWADSKÁ / Zdeněk ZDENĚK / Stanislav ZINDULKA Umělecký ředitel Milan Hein / Provozní ředitel Jiří Pritz / PR Linda Pajič / Tajemník Martin Šimek / Produkční Marie Krbová / Obchodní oddělení Kateřina Šimková / Pokladní Iveta Pažoutová a Bára Kalinová / Garderobiérka Silvie Janáková / Technici Michal Brodec, Tomáš Dvořan a David Zelinka / Spoluzakladatel divadla a autor interiéru Václav Haupt / Typo Ondřej Zámiš / Foto Daniela Vokounová / Litografie Grafický ateliér Art D Vydalo DIVADLO UNGELT s.r.o., Nový Svět 78/5, Praha 1 Hradčany / březen 2012 / Sezóna / Program připravili Milan Hein a Pavel Ondruch Henry Meyerson Fígl

2 Divadlo Ungelt uvádí americkou hru s původním názvem Shtick Fígl Henry Meyerson Překlad Jitka Sloupová Režie a výtvarná spolupráce Ladislav Smoček Helen Alena Vránová Murray Václav Postránecký Gladys Marta Vančurová Scéna a kostýmy Jarmila Konečná Asistent režie Marie Krbová Zvuk a světla Michal Brodec, Tomáš Dvořan a David Zelinka Kostým paní Vránové zhotovila Renáta Vokáčová, Atelier LE BOHÊME. Květiny dodává firma Metamorphosis Mediálním partnerem divadla je deník Právo Program vytiskla firma TRICO Autorská práva k dramatickému textu a jeho překladu v České republice zastupuje Aura-Pont s.r.o., Veslařský ostrov 62, Praha 4. Světová premiéra 18. a 19. prosince 2010 v DIVADLE UNGELT. Inscenace vznikla také zásluhou grantu, který Divadlu Ungelt udělilo hlavní město Praha. D I VA D L O U N G E LT UNGELT původně areál odpočinku pro kupce. V areálu se vybíral poplatek (clo), zvaný Ungelt. Odtud dnešní název areálu. Kromě celnice tady kupci měli dvůr, špitál a kostel. Po obvodu dvora, který sloužil jako tržiště, vyrůstaly nejstarší románské domy. Základy tohoto domu, rovněž v románském slohu, pocházejí z 11. století a jsou k vidění v klubu divadla. Celý dům, včetně prostor, které byly zrekonstruovány na divadlo, tu stojí od 14. století. Soukromé DIVADLO UNGELT bylo slavnostně otevřeno 2. října 1995 panem Milošem Kopeckým, který divadlu daroval také své oblíbené otáčivé křeslo. Nachází se v klubu divadla v unikátním společenství dalších křesel a židlí darů od sponzorů a známých osobností českého veřejného života, příznivců divadla.

3 Dále v na še m d i va d l e u v i d í te Největší démant světa, duchaplnou anglickou hru Gregoryho Mottona o nenaplněné celoživotní lásce s Danou Syslovou a Františkem Němcem; Na vaše riziko!, Chantal Poullain a Jiří Schmitzer v poutavém psychologickém příběhu Petera Darella; Vzpomínky zůstanou, milostný příběh i strhující rodinné drama Zlata Adamovská a Lucie Štěpánková/Jana Stryková jako matka a dcera, Petr Štěpánek a Vilém Udatný v mužských rolích jímavého příběhu; Jiřího Lábuse, Martina Dejdara a Chantal Poullain v nelítostné analýze manželských vztahů Friedricha Dürrenmatta Play Strindberg; strhující herecký duet Richarda Alfieriho o lidské opuštěnosti a nikdy neumírající naději Šest tanečních hodin v šesti týdnech se Chantal Poullain a Pavlem Křížem; úsměvnou jevištní roadmovie Na útěku autorů Pierra Palmada a Christopha Duthurona s Janou Štěpánkovou a Zlatou Adamovskou; duchaplnou anglickou komedii Ledňáček Williama Douglase Homea s Alenou Vránovou, Františkem Němcem (Cena Sazky a Divadelních novin) a Petrem Kostkou (všichni tři herci byli za své výkony v této inscenaci nominováni na Cenu Thálie 2008) a psychologické drama Hra o manželství Edwarda Albeeho s Chantal Poullain a Jiřím Schmitzerem. Z nečinoherních titulů nabízíme recitál Marty Kubišové S nebývalou ochotou, v němž vystupuje za doprovodu hudební skupiny Petra Maláska či Karla Štolby, hostem recitálu je Milan Hein. Americká tragikomedie Fígl je pro UNGELT ideální titul. Jsme programově hereckým divadlem a tři role v této hře nabízejí vděčný materiál k herecké tvorbě třem vyzrálým hereckým osobnostem. K naší kmenové hvězdě paní Aleně Vránové jsem přizval pana Václava Postráneckého a paní Martu Vančurovou. Režii pozoruhodného kusu jsem svěřil neselhávajícímu Mistru divadelní režie a práce s herci panu Ladislavu Smočkovi. Vítejte v hledišti, dámy a pánové. M ilan Hein umělecký ředitel Divadla Ungelt

4 Henry Meyerson Americký dvaasedmdesátiletý dramatik Henry Meyerson se od brzkého mládí až do dnešních dnů snaží, jak sám říká, pochopit život. Hamletovské otázky se pokusil vyřešit doktorátem z psychologie na univerzitě v Houstonu, ale ani skvělé vzdělání, ba ani následná psychoterapeutická praxe v něm neudusala plamének existenciálních pochybností. Ty přirozeně ústily v potřebu uměleckého projevu, jehož vzepětí bránila snad jen velká pracovní vytíženost vyhledávaného odborníka. Divadlu a především dramatu se proto začal věnovat až v důchodovém věku před patnácti lety odešel ze zaměstnání do penze a v čerstvě nabitém volném čase se nejdříve pokusil psát beletrii a posléze filmové scénáře. K divadelním hrám se uchýlil až v posledních deseti letech. Na stará kolena, plný tvůrčího elánu a vrozeného nadšení pro komedii a humor, počal od roku 1999 studovat uměleckou školu. V brooklynské akademii nastoupil na obor přímo specializovaný na výchovu a vzdělání dramatiků. Absolvoval roku 2001 a od té doby pravidelně píše třeba i několik textů do roka. Vedle celovečerních dramat (např. Beware The Man Eating Chicken či nejnovější The Secret Life Of Seagulls) vydává i kolekce krátkých her (např. kniha aktovek Fresh Brewed: Tales From The Coffee Bar), které si na americká jeviště našla cestu nejsnadněji. Do stále nepublikované a ještě neuvedené hry And Now, Direct From The Condo Across The Street zakomponoval svůj oblíbený motiv stand-up komedie, který o něco později nalézáme i ve Fíglu. Sólové, částečně improvizované vystoupení komika, které je založeno na těsné interakci s publikem, je v USA velice populární a rozšířenou formou zábavy, která nezadržitelně proniká i k nám. Pro Meyersona je stand-up komedie jedním z hlavních zdrojů inspirace. A právě spojením této komediálnosti se závažnou tematikou vycházející z jeho zaměstnání dociluje autor ve svých hrách přístupného, smířlivého a zároveň humánního poselství. Ve své terapeutické praxi se totiž zaměřoval na partnerské vztahy, v nichž jeden z páru byl fyzicky postižený. Zkušenosti z naslouchání takovým lidským osudům se v jeho mysli ukládaly, aby je ve stáří zúročil právě ve hře z roku 2009 Fígl (Shtick). Tam je žena donucena po manželově mrtvici, uprostřed nepříjemného

5 milostného trojúhelníku, zcela přehodnotit svůj dosavadní život. Fígl je Meyersonova jediná do češtiny přeložená hra. Není divu, neboť navzdory jeho věku je ve své branži nováčkem. A tak mezitím co se Meyerson na anglosaských jevištích teprve etabluje, jeho hry počínají pronikat i do Evropy divadlo Ungelt je první evropskou vlaštovkou a prvním pomyslným výletem Meyersona za Atlantik. To však není jediný primát našeho divadla v souvislosti s touto inscenací poměrně nová hra Fígl totiž nebyla ještě nikdy uvedena v dramatikově domovině se pouze veřejně předčítala v rámci populárních stage reading. Fígl v Ungeltu je tedy světovou premiérou! O to více byl dramatik překvapen svým uvedením v Česku, které pro něj doposud představovalo pouze rodiště Franze Kafky. Kafka však zdaleka není jeho jediný oblíbený literát. Logicky se však vyhýbá určit své literárně- -dramatické vzory, ač z jeho tvorby jistě cítíme vliv americké tradice realistického dramatu (O Neill, Williams), velký vliv lehkých konverzačních komedií, jichž v anglosaské literatuře najdeme bezpočet, ale také inspiraci v jeho oblíbeném nesmyslném humoru absurdního dramatu. Z domácích dramatiků se nejhlasitěji hlásí ke svému krajanovi a vrstevníkovi Christopheru Durangovi, který se proslavil především v osmdesátých letech absurdními komediemi. Ze zahraničních dramatiků nejčastěji jmenuje hry Ionesca a Becketta, ale také polského literáta vycházejícího z grotesky Janusze Głowackiho. V čem vedle nich vyniká právě on, je dáno pochopitelně jeho vzděláním a životní profesí. To dílu dodává silný nádech opravdovosti; jeho postavy jsou živé, biofilní, jakoby ani nebyly na jevišti, jakoby se do nich promítal onen vzácný nádech existenční pravdy a my tak sledovali sami sebe v citlivé spleti života, z níž se nelze vymotat, ale v níž je možné alespoň částečně spokojeně žít. Meyerson je členem několika sdružení dramatiků (např. The New Jersey Dramatists či The Dramatists Guild) a na univerzitě v Jersey učí tvůrčí psaní. Vedle toho žije šťastný a poklidný osobní život. S dvěma dětmi, čtyřmi vnoučaty a o řadu let mladší ženou žije ve svém rodném čtyřicetitisícovém městečku Hoboken v New Jersey nedaleko New Yorku. Pavel Ondruch

6 Několik otázek pro dramatika Henryho Meyersona Když člověk čte Vaši hru, nemůže se ubránit dojmu, že jste to všechno zažil. Jak moc je Fígl autobiografický? Od dětství jsem velký ctitel komiků a komediografů. A to je také jediný autobiografický motiv, který jsem ve hře využil. Vždycky jsem měl za to, že když stand-up komici podstupují ono riziko vystoupit před lidi a odevzdat se jim, musí být obdivuhodně stateční. Přestože jsem z podstaty vtipálek, nikdy jsem neměl odvahu předvádět se před obecenstvem. Je Fígl spíš o vzájemné závislosti, strachu být sám, zvyku, nebo o lásce? V tomto vidím Helenin rozpor. T.j. jak se člověk ve vztahu (např. v manželství) vyrovná s tím, když se jeho partner stane invalidou. Ve své doktorské disertační práci jsem se zabýval několika pacienty s poraněním míchy. Řekl bych, že po jejím dokončení jsem byl mnohem více zaujatý těmi druhými, těmi, kteří péči poskytují a nikoli těmi, kteří ji přijímají. Tento zájem se prohloubil během mé soukromé psychoterapeutické praxe s rodinami pacientů postižených artritidou. Při vytváření postavy krysy Murraye jsem jen tohle všechno uplatnil. A proto si také myslím, že Fígl je drama o Heleně. Právě ona se musí rozhodnout, co bude dělat. Skutečnost, že hra je místy vtipná je dána tím, že nejsem schopen nenalézt absurditu v jakékoli situaci. Jste zkušený muž; ženatý s dvěma dětmi a čtyřmi vnoučaty. Věříte stále ve věrnost a lásku na celý život? Jsem příbuzný labutí: mám jednu manželku (48 let) a žádné jiné techtle mechtle. Mně to takto vyhovuje, ale zřejmě patřím k menšině. Možná jsem blázen. Co byste chtěl, aby si divák po shlédnutí Vaší hry z představení odnesl? Doufám, že se krásně prospí. Ne, vážně: jsem šťastný, když diváci nebudou chtít vrátit vstupné, a když nevtrhnou na jeviště, aby se pomstili. Co na Vaše hry říká manželka, a co na ně říkají Vaše děti? Většinou je přijímají spíše vlažně. Ale i tak myslím, že mě podporují a jen čekají, co za pošetilost mne popadne příště. Vlastně jste první, kdo to ví, ale zvažuji upustit od psaní, abych se mohl učit hrát na violu da gamba. Mám ale potíže naleznout učitele. ptal se Pavel Ondruch