VÁŽENÍ NA ANALYTICKÝCH VAHÁCH A MĚŘENÍ HUSTOTY
|
|
- Jiří Musil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úloha č. VÁŽENÍ NA ANALYTICKÝCH VAHÁCH A MĚŘENÍ HUSTOTY ÚKOL MĚŘENÍ:. Určete hustotu pevné látky ze změřeného objemu tělesa a jeho hmotnosti. Vypočtěte nejistotu hustoty. Při vážení použijte Gaussovy metody a lineární interpolace.. Určete hustotu pevné látky hydrostaticky. 3. Určete hustotu kapaliny pyknometrem. Važte na poloautomatických vahách. 4. výsledků měření podle bodu vypočtěte korekční činitel vah pro vážení na levé i pravé straně vah.. TEORETICKÝ ÚVOD. Hustota Hustota homogenní látky je definována jako podíl její hmotnosti m a jejího objemu V: m 3 = kg m V. () Hustota všech látek závisí na teplotě a tlaku. U látek pevných a kapalných se uvažuje pouze vliv teploty, protože vliv tlaku je vzhledem k malé stlačitelnosti těchto látek zanedbatelný. K určení hustoty látky podle vztahu () je potřeba stanovit její hmotnost M a objem V. Hmotnost určujeme vždy vážením. Objem můžeme u pravidelných geometrických těles určit přímo výpočtem ze změřených rozměrů. U těles nepravidelných tvarů a u kapalin je přímé měření jejich objemů kalibrovanými nádobami málo přesné a tudíž se častěji užívá metody nepřímé, která spočívá v tom, že určujeme hmotnost stejného objemu kapaliny známé hustoty. Stejnost objemů se u pevných látek realizuje hydrostaticky z Archimédova zákona, u sypkých látek a kapalin pyknometrem. Pyknometr je skleněná nádobka upravená tak, že do ní můžeme uzavřít při konstantní teplotě vždy stejný objem kapaliny.. Vážení Pro měření hmotnosti využíváme tíhových vlastností hmotných těles. Podle Newtonova gravitačního zákona je síla, kterou emě přitahuje různá tělesa v témž místě svého povrchu, úměrná jejich hmotnostem mm F = κ = gm= G () r kde je M - hmotnost emě, m - hmotnost tělesa, r - vzdálenost od hmotného středu emě, κ - univerzální gravitační konstanta, g - tíhové zrychlení. 54
2 Měřicí metody založené na tomto principu nazýváme vážení. Vážení je v podstatě srovnávací metoda a váhami srovnáváme účinek tíhy tělesa, jehož hmotnost chceme určit, se stejně velkým účinkem tíhy závaží, jejichž hmotnosti známe. Analytické váhy jsou přesné pákové váhy, jejichž fyzikální podstatou je dvojzvratná rovnoramenná páka, zvaná vahadlo. Vahadlo je otáčivé kolem osy, tvořené ostrým ocelovým břitem, spočívajícím na ocelovém nebo achátovém lůžku. Na obou ramenech vahadla jsou ve stejných vzdálenostech od středního břitu další dva ostré břity, na nichž spočívají lůžka nesoucí závěsy misek. Všechny tři břity jsou rovnoběžné a leží v téže rovině (obr. ). Aby se šetřily břity, jsou váhy opatřeny aretací. Dále jsou váhy chráněny skleněnou skříňkou, stojící na stavěcích šroubech, kterými se nastavují pomocí zabudované libely do vodorovné polohy. Tlumené analytické váhy jsou opatřeny vzduchovým tlumením. Pod břitem každé misky jsou zavěšeny souosé válce, které při pohybu vahadla vlivem vnitřního tření vzduchu utlumí kmitavý pohyb vahadla během jednoho kyvu. Vedle dvoumiskových vah jsou v laboratoři také automatické váhy jednomiskové. U těchto vah je pravá část vahadla upravena tak, že tvoří závaží, které odpovídá tíze misky plus maximální zatížení. ávěs misky je opatřen jednoduše ovladatelným mechanickým zařízením, které umožňuje zavěšování nebo snímání různě velkých závaží upravených do prstencovité formy. Při vážení se předmět klade na misku vah a ze závěsu misky se mechanicky zdvihne (otáčením příslušných knoflíků) tolik závaží, až jsou váhy v rovnováze. dvižená závaží odpovídají tíze předmětu. Výhodou těchto vah je, že pracují při stále stejném zatížení. l l T H a G l a α α l H G Obr. Schéma vahadla analytických vah T - těžiště, H - tíha vahadla Obr. Síly působící na vahadlo ákladem teorie vážení na analytických vahách je podmínka rovnováhy na páce a kompenzační nulová metoda. Aby bylo vahadlo v rovnováze, musí být součet momentů všech sil vzhledem k ose otáčení roven nule. Všechny síly působící na vahadlo můžeme zahrnout do tří výslednic a to síly působící v břitech misek G r, G r a v těžišti vahadla H r (obr. ). Polohové vektory působišť sil k bodu na ose otáčení jsou l r r r, l a a. Vahadlo se účinkem momentů sil ustálí v rovnovážné poloze, která svírá s vodorovnou rovinou úhel α. Podmínku rovnováhy zapíšeme pro misky a vahadlo o hmotnostech m, m a m H ve tvaru: Glcosα + Hasinα = Gl cosα čili (3) mgl cosα + m gasinα = mgl cosα. (3a) H 55
3 Klidová (ustálená) poloha nezatížených vah se nazývá nulová poloha, ustálená poloha zatížených vah se nazývá rovnovážná poloha. Po zatížení vah předmětem hmotnosti m a vyvážením vah závažím tak, že splývají rovnovážná a nulová poloha, platí: ( m+ m) glcosα + mh gasin α = ( + m) gl cosα. (4) Porovnáním vztahů (3a) a (4) dostaneme ml = l. (5) Pro správné váhy požadujeme, aby za uvedených podmínek platilo m =, proto i délky ramen vahadla musí být přesně stejné: l = l. (6) U dobrých analytických vah požadujeme, aby byly správné, přesné a citlivé. Správné váhy jsou přesně rovnoramenné. a přesné váhy považujeme takové, které se při stejném zatížení ustálí vždy ve stejné poloze. Na to má vliv především vzdálenost těžiště vahadla od osy otáčení (se zkracováním vzdálenosti a klesá stabilita rovnovážné polohy) a vnější podmínky v průběhu vážení (teplota, prašnost, vlhkost). Citlivé váhy jsou takové, u kterých malá změna zatížení vyvolá velkou změnu výchylky z rovnovážné polohy. Citlivost C je tedy číselně rovna počtu dílků, o který se posune rovnovážná poloha jednotkovým přívažkem: n C =, (7) kde je n - změna rovnovážné polohy v dílkách stupnice jazýčků vah, - přívažek v miligramech, který změnu způsobil. Citlivost je důležitým parametrem vah, protože určuje přesnost vážení. Citlivost vah závisí na rozměrech i hmotnosti vahadla a na zatížení (zatížením se ramena vahadla poněkud prohýbají). Každé vážení na analytických vahách je zatíženo soustavnými chybami způsobenými nesprávností vah a vztlakem vzduchu. ávaží jsou správná, pokud jsou nová. Používaná závaží budeme v této úloze považovat za správná.. PRINCIP METODY. Stanovení hustoty pevné látky ze změřeného objemu tělesa U pravidelných geometrických těles (krychle, válec apod.) stanovíme jejich objem V dostatečně přesně měřením jejich rozměrů (s relativní chybou řádově 0-3 ). Hmotnost tělesa m musíme určit absolutně, např. Gaussovou metodou dvojího vážení a korekcí na vztlak vzduchu: m= ( + ) + V v, (8) kde je, - závaží vyvažující těleso na levé, případně na pravé misce, = +, - hustota závaží, v - hustota vzduchu. Hustotu takových těles určíme ze vztahu (). 56
4 . Další metody stanovení hustoty V obecném postupu stanovení hustoty měřené látky nepřímou metodou vyvážíme na vahách látku objemu V závažím a stejně velký objem V kapaliny o známé hustotě závažím z. Pro rovnováhu na pákových vahách s ohledem na vztlak vzduchu pro obě vážení platí: V ( v) l = ( v) l, ( ) = ( ) z V l l, (9) k v v kde - hledaná hustota, κ - hustota srovnávací kapaliny známé hustoty při dané teplotě, - hustota závaží, v - hustota vzduchu. Pro neznámou hustotu měřené látky získáme ze vztahu (9) = ( k v) + v. (0) z e vztahu (0) vycházejí všechny nepřímé metody stanovení hustoty látek. Uvedený vztah (0) platí i při vážení na nerovnoramenných vahách, pokud se obě vážení provádí na stejné straně vah... Stanovení hustoty pevných látek hydrostaticky Metoda je používána pro tělesa nepravidelných tvarů a je založena na vážení tělesa na vzduchu a v kapalině známé hustoty. Předmět vyvážíme na vzduchu závažím. Poté jej zavěsíme pod břit téže misky tak, aby byl volně pohyblivý a zcela ponořený v kapalině známé hustoty k, a vyvážíme jej závažím 3. Měřenou hustotu vypočteme ze vztahu: = ( k v) v +. () 3.. Stanovení hustoty kapalin pyknometricky Vyvážíme prázdný pyknometr závažím 4, pak jej naplníme kapalinou známé hustoty k a vyvážíme závažím 5. Poté naplníme pyknometr měřenou kapalinou a vyvážíme závažím 6. Hustotu měřené kapaliny získáme ze vztahu: 6 4 = ( k v) v 5 +. () 4 Teploty měřené a srovnávací kapaliny se nesmějí lišit více než o C..3 Gaussova metoda vážení a korekční činitel vah Opravu na nerovnoramennost vah provádíme dvojím vážením, jež je principem: a) Gaussovy metody dvojího vážení (využívá se při vážení jediného tělesa), vztah (6), 57
5 b) metody korekčního činitele (využívá se při vážení většího počtu těles, neboť při znalosti korekčního činitele stačí ke správnému vážení vážit těleso pouze na jedné straně vah), vztahy (3) až (5). Pro nesprávné váhy platí z podmínky rovnováhy (5) vztah pro vážení předmětu na levé misce: l m= = k. (3) l Vyvážíme-li poté stejný předmět tentokrát na pravé misce dostaneme: l m= = k l, (4) kde je k (k ) - korekční činitel (udává poměr délek ramen) vah pro vážení předmětu na levé (pravé) straně vah. e vztahů (3) a (4) plyne: k + = = = &. (5) k e vztahů (3) a (4) můžeme odvodit také hmotnost váženého tělesa z dvojího vážení na levé a na pravé straně vah: + &. (6) m= = =.3. Korekce na vztlak vzduchu (redukce na vakuum) Vážení se provádí na vzduchu za atmosférického tlaku. Podle Archimedova zákona jsou tělesa i závaží nadlehčována silami rovnými tíze jimi vytlačeného vzduchu. Podmínka rovnováhy na správných vahách má tudíž tvar: m Vv = V v, (7) m a po dosazení V =, případně V =, m m v v =, (8) kde je V, (V ) - objem tělesa (závaží),, ( ) - hustota tělesa (závaží), v - hustota vzduchu, - aritmetický průměr,. Můžeme-li objem tělesa určit a známe-li hustotu závaží, pak pro výpočet hmotnosti použijeme vztah m= + V v = + m, (9) kde m značí korekci na vztlak vzduchu. 58
6 3. POSTUP MĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ Před vážením se přesvědčíme, že váhy jsou ve vodorovné poloze. Aretaci uvolňujeme zvolna, aby se misky nerozkývaly. Váhy zatěžujeme zásadně zaaretované. Pokud nemáme těleso vyvážené tak, že jazýček vahadla ukazuje v rozsahu stupnice, neuvolňujeme aretaci úplně. ávažím manipulujeme pouze pinzetou a vkládáme je ihned na příslušné místo do sádky. K vyvažování miligramů používáme jezdce. Přívažek způsobený jezdcem je udán v miligramech číslem dílku pravítka vahadla, na kterém jezdec leží. Dílky stupnice jazýčku vahadla si označíme tak, aby byly všechny výchylky kladné. 3.. Při stanovení hustoty pevné látky pokládáme její teplotu za shodnou s teplotou místnosti. Rozměry pevného tělesa změříme posuvným měřítkem a mikrometrem. Vážení provádíme na tlumených analytických vahách interpolační metodou. Prázdné váhy odaretujeme a vyčkáme ustálení jazýčku v rozsahu ± dílků od středu stupnice. Do tabulky zapíšeme nulovou polohu a 0. Předmět položíme na levou misku, vyvážíme jej závažím a zapíšeme rovnovážnou polohu a. Poté přidáme jezdcem přívažek (nejlépe - 5 mg) tak, aby jazýček vah přešel na opačnou stranu nulové polohy a 0 oproti rovnovážné poloze a, zapíšeme novou rovnovážnou polohu a a hodnotu závaží. Stejným postupem zvážíme předmět na pravé misce. Všechny údaje získané vážením zpracujeme lineární interpolací (viz kap. III. článek a). Velikost závaží, které by přivedlo vahadlo do rovnovážné polohy shodné s nulovou polohou, určíme pomocí interpolačního vztahu a a 0 = + ( ). (0) a a Hmotnost tělesa m s korekcí na vztlak vzduchu vypočteme ze vztahu m= ( + ) + V v. () Hustotu tělesa určíme ze vztahu (). Hustota závaží = 8400 kg m -3, hustota vzduchu v =, kg m Předmět vyvážený v úloze 3. na vzduchu ( ) zvážíme v kapalině známé hustoty tak, že jej zavěsíme pod břit téže misky, přes misku umístíme můstek s kádinkou naplněnou destilovanou vodou ( k určíme pro změřenou teplotu vody z tabulek) tak, aby bylo těleso zcela ponořeno a nedotýkalo se stěn kádinky a vyvážíme je závažím 3. Hustotu vypočteme ze vztahu () kontrolujeme rtuťovým teploměrem, zda teplota vzorku kapaliny a referenční kapaliny (destilovaná voda) se neliší. Pyknometr vymytý vodou a alkoholem vysušíme vývěvou a zvážíme na poloautomatických vahách - 4 (viz tabulka). Pak jej naplníme destilovanou vodou asi do poloviny hrdla a uzavřeme provrtanou zátkou tak, že přebytečnou kapalinu nad kapilárou odsajeme filtračním papírem. Uvnitř pyknometru nesmí zůstat bublina. cela naplněný a osušený pyknometr zvážíme - 5. Potřetí zvážíme pyknometr naplněný vzorkem - 6. Hustotu vzorku kapaliny vypočteme ze vztahu () K výpočtu korekčního činitele vah (vztah 5) využijeme výsledků vážení pevného tělesa v úloze
7 Tabulka naměřených hodnot č. měření nulová poloha a 0 dílky rovnovážná poloha i a i a i g dílky dílky i g i g u i g těleso na levé misce těleso na pravé misce těleso ve vodě vlevo 3 prázdný pyknometr 4 pyknometr s vodou 5 pyknometr se vzorkem 6 4. PŘESNOST VÝSLEDKŮ Přesnost měření hustoty závisí na přesnosti vážení a na přesnosti určení objemu. Protože objem lze stanovit s omezenou přesností, běžně o dva i více řádů menší než je přesnost vážení, je hustota jednou z fyzikálních veličin, kterou lze běžnými měřicími metodami stanovit jen s malou přesností. Při stanovení standardní nejistoty hustoty podle vztahu () dostaneme pro nejistotu: u = ur, m + ur, V, () um uv kde u = r, m a ur, V m = V. (3) Relativní standardní nejistotu objemu určíme pro daný váleček ze standardní nejistoty objemu zadané pro každý váleček v laboratoři. Stanovení hmotnosti se ve všech případech provádí pouze jedním měřením. Proto zde můžeme vypočítat pouze standardní nejistotu typu B. Pokládáme-li použitou sádku závaží za správnou, musíme ještě zohlednit standardní nejistotu danou čtením na stupnici jazýčku vah. Pokud je nejistota čtení u a = ± 0,05 dílků a přívažek i i = i nepřesáhne hodnotu 5 mg, pak lze odvodit, že pro,, 3 je u = 0,003 g. S ohledem na vztah (8) je pak i um = u + u. (4) Pro hydrostatické stanovení hustoty pevné látky vyjdeme ze vztahu () a pro absolutní standardní nejistotu hustoty za předpokladu, že tabelované hodnoty k a v jsou přesné, odvodíme vztah: u u = + i 3 3 ( ) ( ) k v. (5) Nejistota stanovení hustoty vzorku kapaliny se odvodí ze vztahu (): 60
8 u u ( ) ( ) ( ) ( ) = j k v ( 5 4) přičemž nejistota vah a činí 0,00 g. u j, (6) je pro změřené hodnoty 4, 5, 6 dána citlivostí použitých analytických 6
Stanovení hustoty pevných a kapalných látek
55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní
VíceHUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK
HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu
VíceÚloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD
Jméno: Obor: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jednou ze základních operací v biochemické laboratoři je vážení. Ve většině případů právě přesnost a správnost navažovaného množství látky má vliv na výsledek
VíceLaboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník
Více1. Měření hustoty látek. Úkol 1: Stanovte hustotu tělesa přímou metodou a pomocí Tabulek určete druh látky, z níž je těleso zhotoveno.
1. Měření hustoty látek Úkol 1: Stanovte hustotu tělesa přímou metodou a pomocí Tabulek určete druh látky, z níž je těleso zhotoveno. BROŽ, J. Základy fyzikálních měření. 1. vyd. Praha: SPN, 1983, čl.
VíceTUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
VíceMechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění Síla působící na tuhé těleso má pouze pohybové účinky Pohyby tuhého tělesa Posuvný
VícePohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa
Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat
VíceMěření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.6 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření
VíceSada: VY_32_INOVACE_2IS Pořadové číslo: 10
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_2IS Pořadové číslo: 10 Ověření ve výuce Třída: 6.B Datum: 21.1.2013 1 Dvouramenná váha Předmět: Ročník: Fyzika 6. ročník
VíceMěření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
43 Kapitola 7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 7.1 Úvod Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu ve vakuu. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Jako normální tíhové zrychlení g n
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. IV Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky
VíceMěření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem
Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte
VíceKalorimetrická měření I
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
VíceMECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny
VíceMechanické vlastnosti kapalin hydromechanika
Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné
VíceMĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU
Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové
VíceArchimédův zákon, vztlaková síla
Variace 1 Archimédův zákon, vztlaková síla Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vztlaková síla,
VíceLaboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer
Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla Max Šauer 17. prosince 2003 Obsah 1 Úkol měření 2 2 Seznam použitých přístrojů a pomůcek 2 3 Výsledky měření 2 3.1 Stanovení tuhosti vazbové pružiny................
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
VícePRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XXI Název: Měření tíhového zrychlení Pracoval: Jiří Vackář stud. skup. 11 dne 10..
VíceFyzika - Kvinta, 1. ročník
- Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální
Více2. Fyzikální kyvadlo (2.2) nebo pro homogenní tělesa. kde r je vzdálenost elementu dm, resp. dv, od osy otáčení, ρ je hustota tělesa, dv je objem
30. Fyzikální kyvadlo 1. Klíčová slova Fyzikální kyvadlo, matematické kyvadlo, kmitavý pohyb, perioda, doba kyvu, tíhové zrychlení, redukovaná délka fyzikálního kyvadla, moment setrvačnosti tělesa, frekvence,
Více1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
VíceVY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.
VY_52_INOVACE_2NOV47 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 10. 9. 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanické vlastnosti kapalin Téma: Vztlaková síla
VíceVY_52_INOVACE_2NOV45. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 10. 9. 2012 Ročník: 7.
VY_52_INOVACE_2NOV45 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 10. 9. 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanické vlastnosti kapalin Téma: Vztlaková síla
VíceHádanka. Co je těžší? (Co má větší hmotnost?) kilo železa nebo kilo peří?
Hádanka Co je těžší? (Co má větší hmotnost?) kilo železa nebo kilo peří? Na Vánoce jsme koupili kapra, měl 4 kila! Jaké věty známe z běžného života? Paní, je toho o 4 deka víc, můžu to tak nechat? Ten
VíceObsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8
Obsah 1 Tuhé těleso 1 2 Moment síly 2 3 Skládání sil 3 3.1 Skládání dvou různoběžných sil................. 3 3.2 Skládání dvou rovnoběžných, různě velkých sil......... 3 3.3 Dvojice sil.............................
VícePříklady z hydrostatiky
Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační
VíceFyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 4 Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky Pracoval: Jakub Michálek
VíceObsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:
Obsah 11_Síla... 2 12_Znázornění síly... 5 13_Gravitační síla... 5 14_Gravitační síla - příklady... 6 15_Skládání sil... 7 16_PL: SKLÁDÁNÍ SIL... 8 17_Skládání různoběžných sil působících v jednom bodě...
VíceTÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.10 TĚŽIŠTĚ Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso. Těžiště zavádíme jako působiště
Více1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.. Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné osy rotace kvádru v souřadné soustavě dané hlavními
VíceMěření momentu setrvačnosti
Měření momentu setrvačnosti Úkol : 1. Zjistěte pro dané těleso moment setrvačnosti, prochází-li osa těžištěm. 2. Zjistěte moment setrvačnosti daného tělesa k dané ose metodou torzních kmitů. Pomůcky :
Více1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou.
1 Pracovní úkoly 1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 2. Sestrojte graf této závislosti. 2 Teoretický úvod 2.1 Povrchové napětí
Více3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.
Pracovní úkoly. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou reverzního kyvadla. 2. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou matematického kyvadla. 3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného
VíceMěřicí přístroje a měřicí metody
Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny
Více1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku. 3. Výsledky měření graficky znázorněte, modul
VíceSTANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE
DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceLaboratorní práce č. 1: Měření délky
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Měření délky G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3.
VíceLEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu
LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
VíceMěření momentu setrvačnosti prstence dynamickou metodou
Měření momentu setrvačnosti prstence dynamickou metodou Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=13 Tato úloha patří zejména svým teoretickým základem k nejobtížnějším. Pojem momentu setrvačnosti dělá
Více(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace.
STUDUM OTÁčENÍ TUHÉHO TěLESA TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Pracovní úkol (1) Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti. (2) Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné
VíceObsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL: SKLÁDÁNÍ SIL -
Obsah 11_Síla... 2 12_Znázornění síly... 5 13_Gravitační síla... 5 14_Gravitační síla - příklady... 6 15_Skládání sil... 7 16_PL: SKLÁDÁNÍ SIL - řešení... 8 17_Skládání různoběžných sil působících v jednom
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Mechanika 1. ročník, kvinta 2 hodiny Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky Úvod Žák vyjmenuje základní veličiny
VíceFyzikální praktikum I
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum I Úloha č. II Název úlohy: Studium harmonických kmitů mechanického oscilátoru Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 2.3.2015 Datum odevzdání:...
VíceFYZIKA 6. ročník 2. část
FYZIKA 6. ročník 2. část 23_Hmotnost tělesa... 2 24_Rovnoramenné váhy.... 3 25_Hustota... 4 26_Výpočet hustoty látky... 4 27_Výpočet hustoty látky příklady... 6 28_Výpočet hmotnosti tělesa příklady...
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceHydromechanické procesy Hydrostatika
Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice
VíceZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: číslo skupiny: Spolupracovali: 1 Úvod 1.1 Pracovní úkoly [1] Úloha 5: Měření tíhového zrychlení Jméno: Ročník, kruh: Klasifikace: 1. V domácí
Více34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. RNDr. Zdeněk Chobola,CSc., Vlasta Juránková,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
VíceTEORETICKÝ ÚVOD. Pipetování
Jméno: Obor: datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Pipetování Automatické pipety pracují na principu nasávání a vytlačování vzduchu pomocí pístu pohybujícím se ve válci nebo kapiláře. Tento princip poskytuje
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_6_Mechanika tuhého tělesa Ing. Jakub Ulmann 6 Mechanika tuhého tělesa 6.1 Pohyb tuhého tělesa 6.2 Moment
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
Více4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
Více1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 35 K metodou bublin. 2. Měřenou závislost znázorněte graficky. Závislost aproximujte kvadratickou
VíceTest jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost
VíceMěření měrné telené kapacity pevných látek
Měření měrné telené kapacity pevných látek Úkol :. Určete tepelnou kapacitu kalorimetru.. Určete měrnou tepelnou kapacitu daných těles. 3. Naměřené hodnoty porovnejte s hodnotami uvedených v tabulkách
VíceF - Mechanika tuhého tělesa
F - Mechanika tuhého tělesa Učební text pro studenty dálkového studia a shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem
VíceVY_52_INOVACE_2NOV60. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 25. 2. 2013 Ročník: 6., 7., 8.
VY_52_INOVACE_2NOV60 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 25. 2. 2013 Ročník: 6., 7., 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Látky a tělesa Téma: Měření hmotnosti rovnoramennými
VíceR2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.
2.4 Gravitační pole R2.211 m 1 = m 2 = 10 g = 0,01 kg, r = 10 cm = 0,1 m, = 6,67 10 11 N m 2 kg 2 ; F g =? R2.212 F g = 4 mn = 0,004 N, a) r 1 = 2r; F g1 =?, b) r 2 = r/2; F g2 =?, c) r 3 = r/3; F g3 =?
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL
VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská
Více1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu
Měření modulu pružnosti Úkol : 1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Pomůcky : - Měřící zařízení s indikátorovými hodinkami - Mikrometr - Svinovací metr
Více1.1. Metoda kyvů. Tato metoda spočívá v tom, že na obvod kola do vzdálenosti l od osy
MěřENÍ MOMENTU SETRVAčNOSTI KOLA TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Teorie Moment setrvačnosti kola lze měřit dvěma metodami. 1.1. Metoda kyvů. Tato metoda spočívá v tom, že na obvod kola do vzdálenosti l od osy otáčení
VíceOTAČIVÉ ÚČINKY SÍLY (Jednoduché stroje - Páka)
OTAČIVÉ ÚČINKY SÍLY (Jednoduché stroje - Páka) A) Výklad: Posuvné účinky: Ze studia posuvných účinků síly jsme zjistili: změny rychlosti nebo směru posuvného pohybu tělesa závisejí na tom, jak velká síla
VíceNázev: Studium kmitů na pružině
Název: Studium kmitů na pružině Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek: Mechanické kmitání
VíceSíla, vzájemné silové působení těles
Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_02_01 Vytvořeno Leden 2014 Síla, značka a jednotka síly, grafické znázornění
VíceGraf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m
Řešení úloh 1. kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1,, 3, 4, 7), J. Jírů (5), P. Šedivý (6) 1.a) Je-li pohyb kuličky rovnoměrně zrychlený, bude pro uraženou dráhu
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VíceMĚŘICÍ METODY 1. PŘEHLED MĚŘICÍCH METOD
MĚŘICÍ METODY. PŘEHLED MĚŘICÍCH METOD Metodou měření rozumíme způsob, jakým je možno měřit veličinu. Protože určitou veličinu lze často měřit různým způsobem, rozlišujeme různé měřicí metody pro měření
VíceFYZIKA 6. ročník 2. část
FYZIKA 6. ročník 2. část 23_Hmotnost tělesa... 2 24_Rovnoramenné váhy.... 3 25_Hustota... 4 26_Výpočet hustoty látky... 4 27_Výpočet hustoty látky příklady... 6 28_Výpočet hmotnosti tělesa příklady...
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM - Základní materiálové parametry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM - Základní materiálové parametry Hustota vs. objemová hmotnost - V případě neporézních materiálů (kovy, ) je hustota rovná objemové hmotnosti - V případě
VíceCVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE
CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Určete hmotnostní průtok vody (pokud otvor budeme považovat za malý), která vytéká z válcové nádoby s průměrem
VíceTeorie: Hustota tělesa
PRACOVNÍ LIST č. 1 Téma úlohy: Určení hustoty tělesa Pracoval: Třída: Datum: Spolupracovali: Teplota: Tlak: Vlhkost vzduchu: Hodnocení: Teorie: Hustota tělesa Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
Více23_Otáčivý účinek síly 24_Podmínky rovnováhy na páce 25_Páka rovnováha - příklady PL:
Obsah 23_Otáčivý účinek síly... 2 24_Podmínky rovnováhy na páce... 2 25_Páka rovnováha - příklady... 3 PL: Otáčivý účinek síly - řešení... 4 27_Užití páky... 6 28_Zvedání těles - kladky... 6 29_Kladky
VíceARCHIMÉDŮV ZÁKON. Archimédův zákon
ARCHIMÉDŮV ZÁKON. Už víme, že v kapalině zvedneme těleso s menší námahou než na vzduchu. Na ponořené těleso totiž působí svisle vzhůru vztlaková síla, která těleso nadlehčuje (působí proti gravitační síle).
Více2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil Rovnováha sil je stav, kdy na těleso působí více sil, ale jejich výslednice
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Volný pád koule ve viskózní kapalině. stud. skup.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. XIX Název: Volný pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV (73) dne 6.3.2013 Odevzdal
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
Více6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA 6.1. ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI A POJMY Tuhé těleso: Tuhé těleso je fyzikální model tělesa u kterého uvažujeme s jeho.. a. Zanedbáváme.. Pohyb tuhého tělesa: 1). Při posuvném pohybu
VícePohyb tělesa po nakloněné rovině
Pohyb tělesa po nakloněné rovině Zadání 1 Pro vybrané těleso a materiál nakloněné roviny zjistěte závislost polohy tělesa na čase při jeho pohybu Výsledky vyneste do grafu a rozhodněte z něj, o jakou křivku
VíceDynamika vázaných soustav těles
Dynamika vázaných soustav těles Většina strojů a strojních zařízení, s nimiž se setkáváme v praxi, lze považovat za soustavy těles. Složitost dané soustavy závisí na druhu řešeného případu. Základem pro
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 3. Vzduchová dráha - ZZE, srážky, impuls síly Autor David Horák Datum měření 21. 11. 2011 Kruh 1 Skupina 7 Klasifikace 1. PRACOVNÍ ÚKOLY: 1) Elastické srážky:
VíceRozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 9 Verze 161010 Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem Abstrakt: V úloze si osvojíte práci s jednoduchými elektrickými obvody.
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
VícePočítačem podporované pokusy z mechaniky
Počítačem podporované pokusy z mechaniky Seminář 28. 6. 2016, Slovanské gymnázium Olomouc Metodická pomůcka pro učitele fyziky, kteří začínají pracovat se soupravou Vernier Pro vybrané pokusy budeme potřebovat
Více