Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická"

Transkript

1 Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Gabriela Tremlová Životní situace dětí odcházejících v době plnoletosti ze zařízení FOD - Klokánek Katedra: Sociální pedagogiky Vedoucí práce: PaedDr. Marie Vorlová 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci s názvem Ţivotní situace dětí odcházejících v době plnoletosti ze zařízení FOD Klokánek zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. V Praze dne Gabriela Tremlová Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Neuţívejte dílo komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česká republika. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

3 Anotace Absolventská práce je věnována problematice odchodů dětí v době plnoletosti ze zařízení vyţadující okamţitou pomoc, Klokánku. První oblast jsem zaměřila na sociálně-právní ochranu dětí a na náhradní rodinnou péči. Především pěstounskou péči, osvojení, poručenství a hostitelskou péči. Následují kapitoly o Fondu ohroţených dětí a samotnému Klokánku. Fond ohroţených dětí je občanské sdruţení na pomoc opuštěným, zanedbaným, týraným, zneuţívaným a jinak sociálně ohroţeným dětem. Klokánek je projektem Fondu ohroţených dětí a rodinnou alternativou náhradní rodinné péče. Další část se zabývá samotným odchodem dětí a následným samostatným ţivotem. Poslední část byla zpracována na základě rozhovorů. Jejich snahou je zjistit, jak jsou na následný samostatný ţivot připraveni mladí lidé z Klokánku a jak následně po odchodu ţivot zvládají. Klíčová slova: dítě, mladí lidé, rodina, sociálně právní ochrana dítěte, náhradní rodinná péče, zařízení vyţadující okamţitou pomoc Klokánek, lidé odcházející v době plnoletosti, rozhovor; Anotace This graduate thesis focuses on the issue of leaving children at the age of 18 out of facilities for children needing immediate assistance, Klokánek. The first area I concentrated on the social-legal protection of children and substitute family care. Primarily foster care, adoption, guardianship and hosting care. The following chapters describe the organization Fund of endangered children helps abandoned, neglected, abused and other socially vulnerable children. Klokánek is a project of Fund of endangered children and is a substitute family care alternative. Another part deals with leaving children itself and subsequent independent life. The last part of the thesis was worked out by interviews. Their aim is to find out how these young people are prepared to follow their independent life and how they this new life. Key words: child, young people, family, social-legal protection of children, substitute family care, facilities for children needing immediate assistance-klokánek, care leavers at their adulrhood, interview;

4 Poděkování Děkuji PaedDr. Marii Vorlové za cenné rady, podněty a připomínky ke zpracování mé absolventské práce. Dále děkuji vedoucí zařízení Fondu ohroţených dětí Klokánku Chabařovická Mgr. Margaretě Johnové a vedoucímu Klokánku Štěrboholy Janu Vaňkovi, Dis. za poskytnuté informace. A v neposlední řadě své mamince Bc. Lence Tremlové za pomoc a podporu při psaní mé práce.

5 Největším darem pro dítě je, kdyţ je milováno. (sv. Jan Bosco)

6 Obsah 1. Úvod Sociálně právní ochrana dětí Náhradní rodinná péče Osvojení Pěstounská péče Poručnictví Hostitelská péče Fond ohrožených dětí Právní rámec zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc Klokánek Důvody umístění Výhody Klokánku oproti ústavnímu zařízení Nevýhody Klokánku oproti ústavnímu zařízení Klokánek Chabařovická Způsoby přijímání dětí Volný čas dětí Odchody dětí v době plnoletosti Problémové oblasti při odchodu dětí Bydlení Domy na půl cesty Azylové domy Projekty spojené s problematikou odchodů Projekt - Řidičské průkazy Projekt - Ţivot nanečisto Dobrovolnictví Rozhovory Struktura otázek Okruhy otázek Prezentace rozhovorů s jejich krátkými kazuistikami Shrnutí Vyhodnocení rozhovorů Závěr Seznam použité literatury Přílohy Mapa Klokánků Varianty bydlení po odchodu ze zařízení... 63

7 1. Úvod Jedním ze stálých problémů naší společnosti je ústavní výchova a s ní spojená rizika. Jedním z těchto rizik je připravenost dětí na samostatný ţivot v době plnoletosti. Ve své práci se chci zaměřit na zařízení vyţadující okamţitou pomoc Klokánek, který se s tímto problémem také potýká. Klokánek je projektem Fondu ohroţených dětí - rodinná alternativa ústavní péče. Děti musí většinou přesně na den 18. narozenin takové zařízení opustit. Jak jsou děti připraveni na samostatný ţivot ve společnosti? Tato otázka je stále aktuální, protoţe počet dětí, které vyrůstají v těchto zařízeních, ať uţ jsou důvody jakékoliv, přibývá. Děti umístěné v zařízení Fondu ohroţených dětí Klokánek nepatří k těm, co by pocházely z fungující, ideální rodiny. Cíle mé absolventské práce jsou zjistit, co je Klokánek a jak funguje. Jaká je příprava na odchod ze zařízení, pokud děti zůstanou do 18 let. Děti v době plnoletosti musí většinou totiţ takové zařízení opustit. Kam ale odcházejí? A mohou se vůbec začlenit bez problémů zpátky do normálního běţného ţivota? Některé z nich mohou odejít k někomu ze své rodiny, ale mnozí jsou odkázání sami na sebe. Cílové skupiny mohou být dvě. První jsou děti, které přijdou před 18. rokem a zůstanou v Klokánku průměrnou dobu (6 měsíců). Druhou skupinou jsou děti ve věku mezi rokem, které zůstanou v Klokánku i více let. Přestoţe jsou děti v zařízení chráněny před negativními vlivy a nefungující rodinou, ztrácejí v jiných směrech. Neví, jak se v kaţdodenních situacích zachovat, shánění práce a ubytování je jim cizí. Také neumějí rozlišovat kvalitu a rizika vztahů (vztahy v rodině, mezi přáteli, na pracovišti aj.). Děti ze zařízení jako je Dětský domov, Diagnostický ústav nebo Fond ohroţených dětí dosahují také často niţších výsledků ve vzdělání. Tím se tedy sniţuje pracovní uplatnění, a jak se u nás říká bez práce nejsou koláče. Často tedy končí děti na ulici jako bezdomovci (vyšší míra ohroţení sociálně patologickými jevy) nebo provozují kriminální činnost (společensky nebezpečné jevy). Také jejich návyky v zařízeních nejsou na vysoké úrovni. Jsou zvyklé ţít ze dne na 7

8 den a spoléhat se na to, ţe se o ně někdo postará a vyřeší jejich problémy. V dovršení osmnácti let budou muset ovšem téměř všechno řešit sami. S Klokánkem jsem se poprvé setkala před třemi lety. Od té doby docházím do zařízení pravidelně. S dětmi z Klokánku se také setkávám na ozdravných pobytech, kam jezdím jako vedoucí. V první části práce chci zmínit sociálně-právní ochranu dětí a náhradní rodinnou péči s jejími formami. Myslím, ţe je důleţité si jednotlivé formy v této práci zmínit. Poté se budu věnovat Fondem ohroţených dětí a Klokánkem, coţ je projekt FOD. V druhé části své práce se chci více zaměřit na problémy vznikající ţivotem v takovém zařízení a následným odchodem z něj. S tím jsou spojené organizace a dobrovolnická činnosti, která dětem s odchody pomáhá. Kam mají šanci jít bydlet, pokud nemají nikoho, ke komu by mohli odejít. Poslední část chci věnovat rozhovorům s dětmi, které Klokánek budou za pár měsíců opouštět a dětem, které uţ Klokánek opustili. Rozhovory chci ukázat, jak děti samy vnímají svou situaci. Také bych chtěla zjistit, jak příprava dětí na odchod ze zařízení probíhá. 8

9 2. Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí zahrnuje zejména zajištění práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. 1 Výchozí zásadou sociálně-právní ochrany je blaho a zájem dítěte. Sociálně právní ochrana dětí je upravena především zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Ochrana dítěte je upravena v právních předpisech a odvětvích. Nelze ji zahrnout do jediného právního předpisu. Sociálně-právní ochrana dětí se poskytuje bezplatně nezletilým dětem s výjimkou pobytu dítěte ve výchovně rekreačním táboře, pobytu dítěte v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc a správy jmění dítěte. Rozlišujeme poskytování sociálně-právní ochrany dětí v tzv. plném rozsahu a v tzv. nejnutnějším rozsahu. Na poskytnutí ochrany v plném rozsahu mají právní nárok děti, které jsou na území České republiky trvale. Nejčastěji jde o děti s českým státním občanstvím. Na poskytnutí ochrany v nejnutnějším rozsahu mají právní nárok děti, které se ocitly na území České republiky bez jakékoliv péče. Jeli ţivot dítěte váţně narušen nebo ohroţen. Orgány, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí, jsou: obecní úřady obcí s rozšířenou působností (městské úřady, ve statutárních městech magistráty a úřady městských obvodů, v Praze úřady pověřených městských částí), obecní a krajské úřady (Praha - Magistrát hl. města Prahy), Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Sociálně-právní ochranu dětí zajišťují také obce a kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně právní ochrany pověřeny 2 1 zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí 2 9

10 Ohrožené dítě Úlohou OSPODu je především vyhledávání ohrožených dětí, které vyţadují zvláštní ochranu. Máme přitom na mysli dítě, jehoţ ţivot nebo zdraví jsou nějakým způsobem ohroţeny 3 (například vliv negativního chování rodiny nebo jiných osob, sociální či ţivelná katastrofa. Děti, které se ocitly mimo vlastní rodinu, děti cizince bez doprovodu dospělé osoby, děti tělesně, výchovně nebo sociálně slabé, delikventní nebo predelikventní. 4 Jde tedy o děti, jejichţ potřeby nejsou plně naplňovány. V literatuře i v praxi se setkáme s mnoha definicemi ohroženého dítěte. V legislativě přesně tento pojem nenalezneme. Zmínit si ovšem musíme zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, kde nalezneme v 6 odst. 1 situace, které děti ohroţují. Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, na kterých byl spáchán trestný čin ohroţující ţivot, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu 5 a mnoho dalších. Jde o děti ohroţené nejen okolím, ale i samy sebou. Dítě vyžadující okamžitou pomoc Dítětem, které potřebuje okamţitou pomoc je podle zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí to, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho ţivot nebo příznivý vývoj váţně ohroţeny, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneuţívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závaţným způsobem ohroţena jeho základní práva 6 Dítěti musí být poskytnuty základní ţivotní potřeby, ubytování, zdravotnická, psychologická nebo jiná péče. Právě takovou péči poskytuje zařízení Fondu ohroţených dětí Klokánek. 3 Matoušek. Metody a řízení sociální práce, str Rozum a cit, str Zákon č. 359/199 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, 6 (1) 6 Zákon č. 359/199 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, 42 (1) 10

11 3. Náhradní rodinná péče V České republice stále ţije velké mnoţství dětí, které nemohou nebo nemůţou z nějakého důvodu být u své biologické rodiny. Jedním z řešení je pro tyto děti náhradní rodinná péče (NRP). Takový termín není úplně povznášející, ale dává dětem moţnost ţít u náhradních rodičů formou pěstounské péče, osvojení, hostitelské péče nebo poručnictví namísto ústavní výchovy. Povaţuji za důleţité zmínit si formy NRP více. O konečné fázi a osudu dítěte potom rozhoduje soud. Zákon o rodině říká, ţe rodinná péče má vţdy přednost před ústavní. Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc, které mají přednost před výchovou ústavní. 7 Důleţité je v takovém případě blaho dítěte. V dnešní době je systém náhradní rodinné péče (NRP) jinde neţ tomu bylo v minulosti. Vyvíjel se dlouhá léta a ovlivněn byl vývojem v celém světě. Vznik NRP se pojí s rokem 1963, kdy vznikl zákon o rodině. Děti do náhradní péče mohou přijít z rodiny, z porodnice, ale i z dětských domovů, azylových domů, kojeneckých ústavů nebo zařízeních vyţadující okamţitou pomoc. Stejně tak, jako existuje náhradní rodinná péče a její formy, existuje i náhradní ústavní péče. Nemusí se totiţ podařit, aby bylo dítě umístěno formou NRP. Podle ročenky Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v České republice v roce ţadatelů a nevyřízených k datu bylo ţadatelů. 8 Nastupuje tedy na řadu druhá forma náhradní péče a tou je ústavní péče a její formy: - kojenecké ústavy - dětské domovy (DD se školou, DD do 3let) 7 Zákon č. 94/1963 Sb., 46 (2) 8 Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí, str

12 - diagnostické ústavy - zařízení vyţadující okamţitou pomoc Musí se počítat i s bezodkladnou pomocí a tu zajišťuje zařízení Fondu ohroţených dětí Klokánek. 3.1 Osvojení Prvním typem náhradní rodinné péče, které je povaţováno za jeho nejdokonalejší formu, je osvojení nebo také adopce. Manţelé nebo jednotlivci přijímají dítě za vlastní, jsou za něj plně zodpovědní. Většinou jsou to rodiče, kteří nemohou mít své děti. Děti přijímají nové příjmení rodičů. Osvojit lze pouze dítě nezletilé, je-li mu osvojení ku prospěchu. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. Není např. moţné, aby sedmnáctiletou dívku adoptovali mladí manţelé, kterým je sotva třicet let. 9 O osvojení rozhoduje soud, předtím ovšem musí proběhnout tzv. předadopční péče trvající nejméně tři měsíce, při kterých se zájemce o dítě stará na své vlastní náklady. Podle zákona o rodině, existují dva druhy osvojení. Zrušitelné a nezrušitelné. Zrušitelné osvojení Zrušitelné osvojení - první stupeň. Od roku 2006 platí novela zákona o rodině, která umoţňuje zapsání osvojitelů v rodném listě dítěte. Toto osvojení můţe soud na návrh osvojence nebo osvojitele zrušit. Takové důvody musí být závaţné. Zrušením se obnovuje vztah dítěte s původní rodinou a získává zpět své původní příjmení. Tento typ je pouţíván u dětí do jednoho roku. Nezrušitelné osvojení Nezrušitelné osvojení druhý stupeň, kdy se osvojitelé zapisují do rodného listu dítěte. Naproti tomu nezrušitelné je vyuţíváno u dětí starších jednoho roku a nelze ho zrušit. Nabytá rodičovská práva a 9 Matějček a kol. Osvojení a pěstounská péče, str

13 povinnosti osvojitelů k dítěti jsou trvalá, stejně jako práva a povinnosti dítěte vůči osvojitelům. 10 Mezinárodní osvojení Doplňujícím druhem NRP je osvojení mezinárodní, které se od dvou forem osvojení, které jsme si podrobněji popsali výše, liší. Tato forma NRP se vyuţívá v případě, ţe se pro dítě nemůţe najít náhradní rodina v zemi původu. Mezinárodní osvojení je upraveno Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého V České republice vstoupila tato úmluva v platnost a spolu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí do ciziny a z ciziny. 11 Ovšem nesmíme zapomenout, ţe dítě má vţdy přednostní právo ţít v zemi původu. 3.2 Pěstounská péče Pěstounskou péči popisuje Z. Králíčková jako zvláštní formu státem zprostředkované, řízené a kontrolované náhradní výchovy v rodině nebo prostředí rodinu připomínajícím, zabezpečovaná téţ z jeho strany hmotnou podporou 12 (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla ze systému státní sociální podpory). Cílem PP je poskytnout dítěti osobní péči stejně tak, jak je tomu ve vlastní rodině. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu buď fyzické osobě, nebo manţelskému páru. Zaniká dosaţením zletilosti dítěte, úmrtím dítěte či pěstouna nebo rozhodnutím soudu. Společná PP můţe zaniknout úmrtím jednoho z pěstounů, kdy pozůstalý manţel zůstává pěstounem nebo jejich rozvodem. PP také nevzniká příbuzenský vztah a styk s vlastními rodiči není zakázán. Biologičtí rodiče zůstávají nositeli 10 Gabriel. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči, str Matějček a kol. Osvojení a pěstounská péče, str Králíčková. Pěstounská péče a její místo, str

14 rodičovských práv a povinností. 13 Pěstoun tedy zastupuje dítě jen v běţných věcech. Hlavním faktorem je tu zájem dítěte. Individuální pěstounská péče První forma je individuální PP, která probíhá, kdyţ je v rodině pěstoun i pěstounka, kteří mají uţ své vlastní děti nebo uţ je vychovali. Skupinová pěstounská péče Druhá forma PP je skupinová. Skupinová pěstounská péče se děje v zařízeních pro výkon pěstounské péče, coţ jsou velké pěstounské rodiny, někdy i s vlastními dětmi pěstounů a dalšími třeba 4-6 nebo i více dětmi přijatými. Jiným zařízením pro výkon pěstounské péče jsou SOS dětské vesničky, kde je pěstounskou péčí pověřena sama matkapěstounka. 14 Pěstounka má často pomocnici tetu, která pomáhá jak s výchovou, tak s domácností. SOS vesničky jsou tedy další moţností rodinné výchovy před ústavní. V České republice jsou tři takové vesničky. Rodinu tvoří obvykle šest aţ osm dětí různého věku, přičemţ sourozenci se nikdy nerozdělují. Rodina ţije v domě, kde má kaţdé dítě své místo a na domácnosti se společně podílí. Ve vesničce se nachází rodinných domů. I v takové alternativě ale leţí zásadní otázka: Jak zajistit budoucnost dítěte po 18. roce, kdy dosáhlo zletilosti, ale ne ještě plné společenské samostatnosti Poručnictví Tato forma NRP se uplatňuje, pokud nezletilému dítěti rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nejsou rodiče způsobilí k právním úkonům v plném rozsahu. Soud v takovém případě stanoví dítěti poručníka, který bude dítě zastupovat a spravovat jeho majetek. Soud se přikloní k tomu, koho doporučili rodiče, pokud to nebude s rozporem 13 Sedlářová a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii, str Matějček a kol. Osvojení a pěstounská péče, str Matějček a kol. Osvojení a pěstounská péče, str

15 zájmů dítěte. Dále můţe soud stanovit poručníkem někoho z rodiny, příbuzných nebo jinou fyzickou osobu. Pokud ani jedna varianta není moţná, stane se poručníkem orgán sociálně právní ochrany dětí. 16 Poručník nemá vyţivovací povinnost. 3.4 Hostitelská péče Další formou, jak pomoci dítěti, které ţije v ústavním zařízení je hostitelská péče. Jde o pobyt dítěte u rodičů nebo u jiných fyzických osob, který můţe povolit ředitel či jiný pověřený pracovník ústavního zařízení. Ředitel ústavního zařízení můţe po předchozím písemném souhlasu úřadu obce s rozšířenou působností, který je opatrovníkem dítěte, povolit dočasný pobyt (obvykle víkendový, popřípadě prázdninový). 17 Pokud je dítě v ústavním zařízení na ţádost rodičů či zákonného zástupce, lze tento pobyt povolit pouze s jejich souhlasem. Dítěti, které ţije dlouhodobě v ústavní péči, dává taková moţnost poznat jiné prostřední. Má moţnost zaţít, jak funguje rodina a vztahy v ní. Má-li být tato pomoc ku prospěchu dítěte, musí být poskytována odborně a s velkou citlivostí. Ţadatelé by měli úzce spolupracovat s odborníky a měli by být na poskytování této pomoci velmi dobře připraveni. 18 V předchozích kapitolách jsem se snaţila shrnout, co to vlastně je náhradní rodinná péče a její formy. Kde mohou děti vyrůstat, kdyţ nelze z nějakých důvodů, aby bylo dítě vychováváno u svých biologických rodičů v přirozeném prostředí. Varianty jako osvojení, pěstounská péče, poručnictví nebo hostitelská péče jsou pro děti alternativou, která jim dá příleţitost v jejich ţivotě nebo novou šanci do budoucna. 16 Sedlářová a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii, str Bubelová a kol. Průvodce náhradní rodinnou péčí, str Bubleová a kol. Průvodce náhradní rodinnou péčí, str

16 4. Fond ohrožených dětí Fond ohrožených dětí (FOD) vznikl v dubnu roku Jde o občanské sdruţení na pomoc opuštěným, zanedbávaným, týraným, zneuţívaným a jinak ohroţeným dětem s působností po celé České republice. FOD má pověření od Ministerstva práce a sociálních věcí k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Taková zařízení nespadají pod ţádný rezort, tudíţ se na ně nevztahuje zákon o výkonu ústavní výchovy. Financování jde ze systému dávek státní sociální podpory. Hlavní směry činnosti - Pomoc dětem týraným i jinak sociálně ohroţeným se zaměřením na sociální práci a sanaci rodin - Provoz krizové linky pro matky, které tají těhotenství a porod - Pro obtíţně umístitelné děti vyhledávání náhradní rodinné péče (především pěstounská péče) - Klokánek rodinná péče místo ústavní výchovy - Provoz azylových domů pro rodiny s dětmi a mládeţ bez domova - Poradenská a hmotná pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám - Snaha o zlepšení legislativy a praxe ohledně ochrany dětí Právní rámec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí zákon č. 94/1963 Sb. o rodině Úmluva o právech dítěte (1989) Práva dítěte v dokumentech (1998) 19 Fond ohroţených dětí, str. 1 16

17 Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí podle 42 odst. 1 zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče, je-li jeho ţivot nebo příznivý vývoj váţně ohroţen, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneuţívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závaţným způsobem ohroţena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních ţivotních potřeb, včetně ubytování, zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné péče. Podle odst. 2 se poskytuje ochrana a pomoc dítěti na dobu, neţ rozhodne soud o předběţném opatření. Podle odst. 3 je zřizovatel zařízení povinen vést evidenci dětí, které byly přijaty. Dále najdeme zakotvení v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině. Podle 46 odst. 1 můţe soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení vyţadující okamţitou pomoc, jestliţe je výchova dítěte váţně ohroţena nebo narušena a jiná opatření nevedla k nápravě. Podle odst. 2 je soud povinen zkoumat zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinou péčí nebo rodinnou péčí v zařízení fondu ohroţených dětí, které má přednost před ústavní výchovou bez ohledu na věk. Podle odst. 3 je soud povinen jednou za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření a není-li moţné zajistit náhradní rodinnou péči. Důleţitá je také Úmluva o právech dítěte, která vyjadřuje rozsah práv dětí. Například právo dítěte znát své rodiče a právo na jejich péči. Dítě by od rodičů nebo jednoho z rodičů nemělo být odděleno proti jejich vůli, pokud takové oddělení, vykonané na základě soudního rozhodnutí, není v zájmu dítěte. Pokud dítě odděleno je, má právo na pravidelný osobní kontakt. Dítě, které bylo vytrţeno z rodinného zázemí, má stát zabezpečit vhodnou NRP nebo umístěním v příslušném zařízení (Úmluva o právech dítěte, 1989). Širší rodině a příbuzným by se mělo dostat podpory v zabezpečování potřeb a zájmů opuštěného dítěte (Práva dítěte v dokumentech, 1998). 17

18 5. Klokánek Klokánek je projektem Fondu ohroţených dětí a má statut zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Nabízí přechodnou rodinnou péči pro děti z celé České republiky s maximální podporou zůstat v kontaktu se svou biologickou rodinou a příbuznými. Cílem Klokánků je, aby se klient po zlepšení rodinné situace, mohl vrátit zpátky do rodiny. Pokud návrat zpět do rodiny není moţný, je další snahou svěření klienta do trvalé náhradní péče příbuzných nebo jiných osob. Během pobytu v zařízení je dětem poskytována sociální rehabilitace, která má za cíl děti aktivizovat a podpořit jejich zdravý vývoj. Z poslední výroční zprávy z roku 2010 zjistíme, ţe domů se vrátilo 51% dětí, do náhradní rodinné péče 18% dětí, do ústavní výchovy 11% dětí, do azylového domu s rodičem 13% dětí, do péče druhého rodiče 7% dětí a po dosaţení zletilosti odešly 2% dětí. (FOD, 2010) Principy péče v Klokánku - Manţelský pár nebo tety se starají střídavě po týdnu o tři aţ čtyři děti, stejně tak jako v rodině - Přijímány jsou děti bez ohledu věku, sourozence není tedy potřeba rozdělovat. - Děti lze přijímat i bez pobytu v diagnostickém ústavu. - Lze přijímat i děti na ţádost rodičů nebo samotného dítěte. - Tety ( strýc, nebo manţelský pár) jsou s dětmi v bytě i přes noc. - Pobyt dítěte v Klokánku je průměrně 6 měsíců. - Asi 60% dětí se vrací domů a 30% dětí odchází do NRP. 18

19 - Nejčastější důvody umístění dítěte do Klokánku domácí násilí, rozvod rodičů, nezvládnutí péče, bytová situace, zanedbání, podezření z týrání. 20 První Klokánek byl vybudován v Ţatci roku Ve stejném roce byl otevřen i nejstarší Klokánek v Praze Klokánek Chabařovická. K datu existuje 17 Klokánků po celé České republice (příloha č.1.). Dále se samozřejmě rozšiřují. Kapacita je samozřejmě omezena. V roce 2011 muselo být odmítnuto 1181 ţadatelů o sluţbu. (FOD, 2011) 5.1 Důvody umístění Umístění dětí do zařízení vyţadující okamţitou pomoc - Klokánku nebo do ústavních zařízení, by mělo být aţ tím nejzazším řešením. Mnohdy ovšem není jiné cesty a dítěti zachrání takové zařízení ţivot. Jasný je fakt, ţe pokud je dítě umístěno do takového zařízení, jde o selhání jedné nebo více funkcí rodiny. Mezi hlavní důvody patří: Nepříznivá sociální situace (z důvodu věku rodiče, zdravotního stavu, ţivotní návyky a způsob ţivota rodiče aj.) Bytové problémy Finance (dluhy, exekuce) Alkohol, drogy aj. Nezvládnutí výchovy dítěte (záškoláctví, agresivita dítěte, útěky z domova aj.) Psychické (např. rozvod rodičů), fyzické či sexuální zneuţívání Zanedbávání (tělesné, citové, výchovy, vzdělání a intelektu dítěte) Podle poslední výroční zprávy uveřejněné na internetových stránkách Fondu ohroţených dětí z roku 2011 se potvrdí výše zmíněné oblasti. Za rok 2011 se řešilo 610 případů ohroţených dětí. Z bytových důvodů bylo v Klokánku umístěno 197 dětí, 93 dětí kvůli hospitalizaci rodiče, 49 dětí ze zanedbání péče, 43 dětí kvůli nezvládnutí péče, 34 dětí 20 Fond ohroţených dětí, str. 3 19

20 kvůli podezření z týrání, 28 dětí, jejichţ rodič se ocitl v hmotné nouzi. Kvůli neshodám mezi rodičem a dítětem bylo přijato 25 dětí, kvůli výkonu trestu 20 dětí a alkoholismu 19 dětí, kvůli domácímu násilí 13 dětí, útěkům z domova také 13 dětí, podezření z pohlavního zneuţívání 12 dětí, kvůli výchovným problémům 6 dětí a úmrtí rodiče 5 dětí. 4 děti byly svěřeny do Klokánku kvůli svěření za účelem pozdějšího osvojení, 4 děti kvůli rozvodovým sporům, 3 děti kvůli těhotenství nezletilé matky, 2 děti kvůli drogové závislosti a také 2 děti kvůli zaměstná rodičů. Zbylých 38 dětí z důvodů jiných, které nejsou uveřejněny. Kdyţ se podíváme zpětně na rok 2010, řešilo se 483 případů a v roce 2009 se řešilo 392 případů. To znamená, ţe za poslední dva roky byl nárůst o 218 případů. I v dalších zařízení jsou na tom obdobně. Přitom se v poslední době mluví o změnách, která mají přijít s rokem V tisku můţeme vidět články s titulky jako: Péče o ohroţené děti: Nepatří do ústavů, Politiky nechápu, říká zakladatelka Klokánku. Rušení kojeňáků je sci-fi nebo Klokánky a pěstouni jsou prý v ohroţení. Od zmíněného roku 2014 se chystají legislativní změny. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce docílit toho, aby děti do 3 let nebyly umístěné do ústavní péče. Jde o omezení institucionální péče. Namísto toho se vytvoří alternativy vývoje dítěte v rodinném prostředí. Půjde o terénní a ambulantní sluţby na podporu rodin a náhradní rodinné péče (stejně je tomu např. v Rumunsku, Polsku nebo na Slovensku). Hlavní prioritou bude umístění rodin zpět do rodiny nebo péče dětí u profesionálních pěstounů. Veškerý impuls pochází od Výboru OSN. V ČR je v institucionální péči vysoký počet dětí (dětí do 3 let cca 2077). Omezením a převedením na pěstounskou péči docílí stát v současné ekonomické krizi menší finanční náročnosti, kterou zařízení mají. Změny, které nastanou, se dotknou i Klokánků. Půjde o sníţení příspěvku na dítě o 11% a sníţení počtu dětí na 24 v jednom zařízení. Pro Rádioţurnál Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohroţených dětí uvedla: A kromě toho, ţe se sniţuje počet dětí na jedno zařízení na 24, přičemţ se uvádí, ţe i v tomto případě, ţe je provozováno ve více 20

21 budovách, takţe z toho se dá usoudit, ţe našich 34 zařízení s 500 místy by se mělo smrsknout na 24, anebo 8 Klokánků, které mají samostatně 12 bytů, takţe 48 dětí. Pořád jsem nepochopila v čem je ta jejich péče horší, neţ jestliţe je tam třeba 6 bytů a 24 dětí, protoţe jsou to samostatné byty ve kterých se tety o ty děti starají. Paní Vodičková se velmi obává toho, ţe díky omezení, které má přijít, Klokánky zaniknou. Příspěvky by se musely vyrovnat dary veřejnosti. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů paní Vodičkové odpovídá: Věřím, ţe Fond ohroţených dětí si s tím dokáţe poradit, protoţe to sníţení zase není tak dramatické, prostě je to, řekněme, návrat, návrat nebo je to skutečnost loňského roku Výhody Klokánku oproti ústavnímu zařízení Důleţité si je zmínit, jaké má Klokánek klady oproti ústavnímu zařízení. Proč umístit dítě přednostně do Klokánku? K velké výhodě patří fakt, ţe děti jsou přijímány nejen na základě předběţného opatření nebo rozsudku, ale i na ţádost rodičů (zákonných zástupců) nebo na ţádost oddělení sociálně právní ochrany dětí s následným souhlasem rodičů. Také lze děti přijmout na základě jejich vlastní ţádosti. Týká se to hlavně dětí týraných nebo zneuţívaných. Zde ovšem můţe nastat problém, zda si dítě nevymýšlí. Jsou případy, kdy se právě zjistí, ţe si dítě vše vymyslelo a jen nechtělo své rodiče poslouchat. Takový problém se musí zkoumat, vţdy je ovšem pro jistotu dítě přijato. Důleţité je, ţe pomoc přichází rychle (dítě nemusí projít například pobytem v Diagnostickém ústavu). Po zlepšení podmínek lze pobyt dítěte ukončit a můţe se vrátit zpět domů. Děti jsou přijímány bez ohledu věku a nedochází k porušování sourozeneckých vazeb. Tím se předchází traumatizování dítěte. Klokánek má pro děti simulovat rodinu, má být náhradní rodinnou péči. Děti jsou proto umístěny do bytů, kde se o ně nepřetrţitě

22 starají dvě stabilní tety po všech stránkách jako v normální rodině. Nemělo by proto docházet k psychické deprivaci. Jan Vaněk vedoucí Klokánku Štěrboholy toto potvrzuje. Teta je s nimi i celou noc, můţe se jim více věnovat, neţ je tomu například v dětském domově. Samozřejmě riziko tam můţe být, je ovšem jen malé. To vím díky svým zkušenostem a letité praxi. Dostává se jim stejných moţností, jako je tomu například u dítěte vyrůstajícího u příbuzných nebo v pěstounské péči. V Klokánku je teta s dětmi celou noc, tím dodává dětem pocit jistoty. Naproti tomu v dětských domovech je většinou jedna noční vychovatelka na celé patro. 22 V dnešní době jsou ale i dětské domovy rodinného typu. Já osobně jsem navštívila jeden, který měl samostatný byt 4+1 mimo budovu dětského domova, v centru města. Klokánek Chabařovická oproti tomu více vypadá stále jako ústavní zařízení. Byty jsou stále na jednom patře, v budově Základní školy. Tety i děti se setkávají na stejné chodbě, kde také sídlí kancelář vedoucí a sociálních pracovnic. Děti, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat, končí nejčastěji v ústavním zařízení. Podle 46 odst. 2 zákona o rodině má náhradní rodinná péče v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc přednost před ústavní výchovou. S tím souvisí i pobyt dítěte. Klokánek ve svých principech uvádí, ţe průměrná doba pobytu je 6 měsíců, bere to jako jednu z dalších výhod. Ovšem zůstávají děti, které jsou v zařízení i více neţ 5 let. Výroční zpráva Fondu ohroţených dětí ukazuje, ţe za rok 2011 to bylo 7 dětí. V loňském roce to byly pouze 3 děti. Není to ţádné velké číslo, Klokánek má ale být přechodnou rodinnou péčí na dobu, dokud se pro dítě nenajde náhradní rodinná péče nebo se nevrátí zpět do rodiny. Pět let uţ můţe připomínat spíše ústavní pobyt dítěte. Můţe docházet k obsazení místa dětem, které potřebují okamţitou pomoc. Za rok 2011 muselo být odmítnuto z kapacitních důvodů dětí Fond ohroţených dětí, str

23 5.3 Nevýhody Klokánku oproti ústavnímu zařízení Hlavní nevýhodou Klokánků je, ţe nejsou schopni přijímat děti, které potřebují trvalý lékařský dohled. Takové děti potřebují specializovanou péči a k tomu není personál vyškolený. Proto jsou umisťovány pouze do ústavní péče. Dá se říci, ţe na klokaní tety nebo strýce nejsou kladeny ţádné velké vzdělávací nároky. Od vedoucí Klokánku Chabařovická Mgr. Margarety Johnové mi byly sděleny informace pro přijetí klokaních tet nebo strýců. Hlásit se můţe kaţdá ţena/muţ starší 18 let, minimálně s výučním listem, způsobilostí k právním úkonům, bezúhonností a zdravotní způsobilostí. Sociální nebo pedagogické vzdělání není podmínkou. Posláním svého ţivotopisu dojde k následnému osobnímu pohovoru. Novinkou je napsání dopisu vlastní rukou o svém dětství. Tento dopis se zašle na grafologický rozbor k psychologovi. Ten následně doporučí nebo nedoporučí uchazeče k psychologickým testům. Psycholog pouţívá hlavně řízený rozhovor, projektivní metody (Rorschachův test - inkoustové skvrny, kresba stromu a lidské postavy), osobnostní dotazník. Po zpracovávání buď psycholog opět doporučí, nebo nedoporučí uchazeče k týdenní zkušební lhůtě v zařízení. V tomto týdnu si zaměstnavatel i sám uchazeč ověří, zda práci zvládne. Pokud uchazeč nesplňuje příslušné vzdělání pracovníka v sociálních sluţbách podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách musí si do roka udělat kurz, který je hrazen Fondem ohroţených dětí. Jde o kurz pracovníka v sociálních sluţbách v rozsahu 160 vyučovacích hodin (plus 4 hodiny závěrečné zkoušky). Ohledně vzdělání nebo zkušeností je to sporné. Mezi výhody také patří vychované vlastní dítě. V jednom z Klokánků ovšem pracuje teta, jejíţ syn je drogově závislý. Nikdo uţ tedy nezkoumá dál, zda bylo dítě správně vychováno. Naproti tomu, je v Klokánku umístěna 14letá dívka, jejíţ matka je sociální pracovnice. Důvodem umístění bylo nepřiměřené bití. Sociální pracovnice by měla pomáhat lidem při řešení jejich tíţivé sociální situace. Sama se v takové situaci ocitla a dál vykonává své zaměstnání. 23

24 6. Klokánek Chabařovická Klokánek - Chabařovická byl vybudován v roce 2001 jako druhý v České republice. Pro mou práci se stal zkoumaným zařízením. Nachází se v nejvyšším patře budovy střední průmyslové školy. Mimo čtyři byty se zde nachází, terapeutická místnost, herna, zahrada ze strany budovy, kancelář se sociálními pracovnicemi a kancelář vedoucí. Klokánek je pobytová sluţba. Na kaţdém bytě jsou dva dětské pokoje, kuchyň a koupelna. V kaţdém z dětských pokojů jsou dvě postele, stůl na psaní a skříň. Kuchyň je místem vaření, společného stolování a odpočinkem pro klokaní tety. Ty zde mají mimo kuchyňské linky a stolu se ţidlemi také pohovku, na které spí. Tety jsou na bytě totiţ i přes noc, aby se dětem dostalo pocitu jistoty a bezpečí. Klokaní tety pečují o děti, vaří jim a starají se o domácnost. Dbají o jejich zdraví, řádný tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Také dbají na školní přípravu dětí a se školou tety udrţují pravidelný kontakt. 6.1 Způsoby přijímání dětí Způsobů, jakými lze dítě do tohoto zařízení přijmout, je mnoho. Patří mezi ně ţádost orgánu péče o děti, ţádost soudu, rodiče nebo dítěte. Žádost orgánu sociálně-právní ochrany dětí První cestou, jak můţe být dítě přijato do Klokánku je, ţe o něj poţádá orgán péče o rodinu a děti (OSPOD). Ten se většinou s Klokánkem nejprve telefonicky spojí a zeptá se, zda mají na umístění klienta volné místo. Na základě toho se potom odvíjí, jestli mohou klienta do zařízení přijmout. Dále je potom důleţité kdy a kdo dítě do Klokánku přivede, kolik je mu let, jaké jsou důvody jeho přijetí do zařízení vyţadující okamţitou pomoc. OSPOD i tak musí poslat písemnou ţádost o přijetí dítěte do zařízení. OSPOD můţe telefonicky kontaktovat kdykoliv. Pracovníci jsou vţdy v pohotovosti. 24

25 Žádost rodiče Další cestou, kterou lze umístit dítě do Klokánku je na ţádost jeho rodiče. To se bere jako výjimečný případ (např. rodiče nezvládají výchovu dítěte). Žádost dítěte O přijetí do Klokánku nemusí rozhodovat pouze rodiče, ale i samotné dítě nebo jiná dospělá osoba (např. dítě je na útěku z domova, bojí se tam vrátit, je doma nepřiměřeně bito). Sociální pracovnice Klokánku je povinna zavolat na příslušný orgán péče o dítě dle jeho místa trvalého bydliště. V případě, ţe existuje o dítěti na OSPODU spis, tak si ho Klokánek vyţádá. Orgán péče o dítě podá k soudu návrh na zmíněné vydání usnesení o předběţném opatření nebo OSPOD podá ţádost. Žádost soudu Poslední variantou, je usnesení soudu o předběţném opatření (např. dochází-li k zanedbávání péče, týrání dítěte). Soud tak musí rozhodnout do 24 hodin. Druhou formou předběţného opatření je, ţe soud musí rozhodnout do sedmi dnů. 25

26 6.2 Volný čas dětí Jak uţ jsem zmínila o děti pečují po všech stránkách obdobně jako v rodině naši zaměstnanci manţelský pár, teta nebo střídavě po týdnu dvě tety. 24 V Klokánku Chabařovická jsou pouze tety. Ty zastupují roli matky. Dětem nakupují, vaří, pečují o domácnost, připravují je do školy, hrají si s nimi, chodí s nimi ven, objímají je. Běţný den v Klokánku je rozdílný podle věku dítěte. Ve všedním týdnu ráno začne snídaní a poté se odchází do školy. Menší děti, předškolního věku zůstávají v zařízení, školku nenavštěvují. Dopoledne tráví v herně většinou s odpolední tetou. Denní teta si zatím dojde na nákup a uvaří oběd nebo večeři podle toho, zda dítě navštěvuje školní jídelnu. Po návratu ze školy si děti splní svoje školní i domácí povinnosti. Odpoledne opět podle věku dítěte mohou jít ven za kamarády nebo jsou na návštěvě některého ze svých krouţků, který je Klokánek schopen uhradit. Večer se všichni sejdou u večeře. Víkendy jsou individuální. Některé děti jezdí na víkendové propustky mimo zařízení. S ostatními se jde podle počasí na nějaký výlet nebo se jde navštívit některé z míst, které má Klokánek zdarma. Během týdne i o víkendu mohou děti zdarma navštívit multikino v blízkosti zařízení, mohou zajít do Muzea lega nebo navštívit Zoologickou zahradu. Během roku jsou pro Klokánky pořádány různé akce pro děti (návštěvy aquaparků, divadelních představení, cirkusů, benefičních koncertů, dětských dnů, charitativních akcí aj.) O letních a jiných prázdninách děti navštěvují tábory, ozdravné pobyty nebo přímo pobyt v České republice se svými tetami z Klokánku. Děti mají za dobré chování větší volnost (vycházky) a také moţnost kapesného. 24 Golobová. Děti na zabití, str

27 7. Odchody dětí v době plnoletosti Zásadní změna dosavadního způsobu ţivota je odchod z domova. Průměrný věk v České republice, kdy lidé odchází z domova nezávisle na rodičích, je 23 let. Osamostatnit se, být bez dozoru a kontroly rodičů, chce většina dospívajících. Můţeme se na takový odchod připravit pomalu, a kdyţ se po odchodu vyskytnou nějaké problémy, můţeme se často vrátit zpátky domů. Ale pro děti odcházející ze zařízení Fondu ohroţených dětí - Klokánek to tak jednoduché není. V osmnácti letech musí většinou zařízení opustit a zpátky uţ se vrátit nelze. Odchod z takových zařízení je pro děti velmi obtíţný. Téměř ze dne na den se ocitnou ve světě dospělých, kde se o sebe většinou musí postarat sami. Musí si sehnat práci, ubytování, platit nájem, prát si, vařit si aj. Je to spousta činností, které se dítě nejvíce naučí v rodině. Nyní nastává fáze, kdy jsou na vše sami. V dnešní době jsou odchody dětí z ústavních zařízení nebo zařízení vyţadující okamţitou pomoc probíraným tématem odborníků. Ti poukazují na vzniklé problémy s odchodem, především na jejich nepřipravenost. Klokánek se snaţí své klienty připravit do ţivota, šlo by to však i lépe? Vše především závisí na individuálním přístupu dítěte k takové věci a pomoci, podpoře a motivaci ze strany zaměstnanců zařízení. Existují také různé nadace, projekty neziskových organizací, které se zaměřují na přípravu dětí a na jejich odchod do normálního běţného ţivota. I s takovými Klokánek spolupracuje. Nelze ovšem přesně zjistit úspěšnost či neúspěšnost takových projektů, lze pouze spekulovat. Nelze ani s přesností říci na kolik procent jsou takové aktivity zaměstnanců zařízení přínosné. Nutno také zmínit, ţe děti odcházející z Klokánku nedostávají ţádný jednorázový peněţitý příspěvek jako je tomu například u Dětských domovů. Klokánek je nezisková organizace, která je závislá z převáţné části na darech, grantech a dotacích. V posledních pěti letech nastala v Klokánku pouze jedna výjimka. Dívka, stejně jako ostatní děti očekávala své osmnácté narozeniny. S tou odlišností, ţe dostala moţnost 27

28 odejít do bytu, který jí obec zanechala po smrti její matky. Měla tedy kam odejít, ale neměla finance na vybavení bytu. Klokánek sehnal sponzora, který dívce věnoval poukázku na korun k zakoupení bytového vybavení. Ve výjimkách je tedy Klokánek schopen nějakou finanční částku pomocí sponzora sehnat, ne ale kaţdému, kdo odchází. Děti dostávají během pobytu kapesné, z kterého si na budoucnost nenašetří. Kromě kapesného dostávají děti dárky k narozeninám, Vánocům nebo k úspěšnému dokončení studia, které zajišťuje zařízení. Mezi poslední dárky, které si děti před odchodem přejí, bývá většinou notebook nebo počítač. Nikdo z nich si nepřeje, loţní prádlo nebo hrnce. Děti uţ dlouhou dobu před dovršením osmnácti let přemýšlí, co bude s jejich budoucností. Většina z nich nemá nikoho, kdo by jim podal pomocnou ruku. Dále k takové přípravě do budoucna patří učení se nejrůznějším domácím pracím, výchova k toleranci a respektu. Taková příprava by měla probíhat po celou dobu pobytu dítěte v zařízení. Vedoucí Klokánku Chabařovická Mgr. Margareta Johnová uvedla: Činnosti jsou s dětmi realizovány na základě individuálního plánování. Ty jsou v průběhu pobytu upravovány podle aktuálních potřeb dítěte. Příprava na samostatnost dětí, které budou naše zařízení opouštět není nikde zakotvena. Ţádná metodika na toto téma není. Příprava je tedy realizována individuálně s kaţdým dítětem podle aktuálních potřeb a problémů. 7.1 Problémové oblasti při odchodu dětí - zaměstnání - finance - začleňování - bydlení Většina dětí, které odchází, před sebou vidí hlavně svobodu, moţnosti, rozhodování a jednání podle sebe. Jen malé procento z nich si uvědomuje, ţe uţ jim jen tak nikdo nepomůţe. Ţe za nimi nebudou stát tety nebo sociální pracovnice. Neuvědomují si, jaké problémy je mohou čekat. Zařízení, kde dosud ţili, jim zajišťovalo vše potřebné. Teď 28

29 se musí postavit sami na vlastní nohy. Ano, to i mladí lidé, kteří odchází od rodiny. Oni mají ovšem zázemí mnohem větší a stabilnější. Jedním z hlavních problémů pro ty, co uţ dokončili studia nebo nechtějí dále pokračovat, je uplatnění se v zaměstnání. Často jsou proto registrováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání nebo práce častěji střídají. Orientace v systému úřadů a dalších institucí jim také chybí. Vše za ně vyřizoval Klokánek, byli tak zvyklý. To vede k neznalosti svých práv a nedostatečné informovanosti. Hospodaření s financemi je další důleţitou oblastí. Děti navštěvují díky své škole i praxe, za které bývají placené nebo docházejí na brigádu. Peníze jim zůstávají, a tudíţ si s nimi nakládají sami. Dochází mnohdy k nepromyšlenému utrácení. Z vlastního působení v Klokánku mi nepřijde, ţe by zaměstnanci vedly děti k tomu, aby si své peníze šetřili. Do budoucnosti by se jim tato věc hodila. Vţdyť budou muset platit nájem, v průběhu měsíce si chodit nakupovat nebo platit různé věci. Charakter ústavní výchovy deformuje vztah k materiálním hodnotám. Dítě si zvyká na to, ţe materiální zabezpečení je jakousi ţivotní samozřejmostí a teprve kruté procitnutí po ukončení ústavní výchovy mu ukáţe důleţitost ekonomické stránky pro ţivot člověka. 25 Pro nás je normální dojít si nakoupit potraviny, hygienické potřeby, ošacení, ale pro děti z takových zařízení to tak běţné není. Pro ně se po odchodu tato oblast stává náročnější. Oblečení dostávali, na nákupy chodili tety. Začleňování zpět do společnosti není pro ně vůbec jednoduché. I kdyţ navštěvují školy jako ostatní děti, s úplným reálným ţivotem nemají velké zkušenosti. Z tohoto důvodu existuje velké riziko, ţe skončí na okraji společnosti a budou se potýkat se zákonem. Lze také hovořit o tzv. sociální závislosti, která je spojená právě s nedostatečnou připraveností na samostatný ţivot. Odehrává se zde 25 Zeťák. Výchova k manţelství a rodičovství v dětských domovech, str

30 absence citových vztahů a emocionální nezralost. Dlouhodobé zkoumání dětí vyrůstajících bez rodičovské lásky prokázalo, ţe tyto děti trpí v dospělosti častějšími duševními poruchami chronickou úzkostí a depresemi, závislostí na návykových látkách, asociálními formami chování a častějšími konflikty se zákonem 26 Hlavním problémem pro děti odcházející z Klokánků či jiných zařízení je bydlení. Proto jsem této oblasti věnovala samostatnou kapitolu. Kam mohou po dovršení zletilosti odejít. To samozřejmě platí pouze v případech, ţe se děti nemohou vrátit zpět domů nebo k někomu ze svých příbuzných. Někdy se vracejí do původního patologického rodinného prostředí, odkud byli odebráni. Tam ovšem jejich pobyt nebývá dlouhodobý Bydlení Klokánek samozřejmě nemůţe zajistit naprosto vše, co by děti při odchodu ze zařízení v době plnoletosti potřebovaly. Většina z nich nemá kam jít. Nemá rodinu nebo příbuzné, které by si je k sobě mohli nebo chtěli vzít. Proto je jedním z nejdůleţitějších kroků po odchodu, najít si ubytování. Variant můţe být hodně, ale hraje zde roli finanční stránka. Děti po opuštění zařízení nemohou ihned odejít do bytu, kde by si platily nájem a uţ vůbec ne do bytu vlastního. Někteří mohou byt zdědit nebo dostat. Ovšem taková varianta je jen velmi ojedinělá. Na začátek potřebují alternativu, která jim umoţní důstojné bydlení za dobrý peníz. Ve dvou následujících kapitolách se chci zaměřit na domy na půl cesty a azylové domy. Právě tyto domy se zaměřují na klienty, kteří potřebují pomoci z nějaké ţivotní krize, ze špatné ţivotní situace. Pro klienty takových zařízení je to start do ţivota. Přehled variant bydlení přikládám v příloţe č.2 26 Pöthe. Dítě v ohroţení, str

31 7.1.2 Domy na půl cesty Domy na půl cesty (DPC) patří mezi sluţby sociální prevence. Jde o ubytování, které je poskytováno klientům na časově omezenou dobu. Ta je obvykle na jeden rok poskytována lidem, kteří se ocitli ve špatné ţivotní situaci nebo například právě dětem odcházejícím v době plnoletosti ze zařízení jako je dětský domov, fond ohroţených dětí nebo také pro osoby propuštěné z výkonu trestu. Domy na půl cesty mohou také svým klientům pomoci s hledáním zaměstnání, vlastního bydlení nebo pomoci s šetřením svých úspor. Klienti za ubytování platí, udrţují sami svou domácnost, chodí do zaměstnání nebo do školy. S ubytováním jsou obvykle spojeny některé sluţby a programy, jiné úmyslně nikoli, aby byl klient nucen vyhledávat je mimo. 27 Potom tedy i cíl DPC není jen poskytnout ubytování, ale naučit klienty tomu, aby mohli samostatně fungovat ve společnosti. Děti odcházející z Klokánku mají před nástupem do DPC vyřízené sociální dávky, aby měly z čeho zaplatit hned první nájemné. Dostanou informaci o tom, se kterými DPC Klokánek spolupracuje a jejich podrobnější popis. Děti si mohou vybrat a spolu se sociální pracovnicí i příslušný dům navštívit. Klokánek spolupracuje hlavně se třemi domovy, které má ověřené. Dům na půl cesty DOM 8 Dům na půl cesty BYDLO Dům na půli cesty Maják Azylové domy Druhou variantou jsou azylové domy (AD). Ty stejně jako domy na půl cesty patří mezi sluţby sociální prevence. Jsou poskytovány aţ na dva roky lidem, kteří se ocitli v tíţivé situaci (oběti domácího násilí, lidé bez přístřeší, oběti trestné činnosti, rodiny s dětmi aj.) Jde o zařízení, 27 Matoušek. Slovník sociální práce, str

32 které poskytuje pracovní terapie (denní aktivity), sociální poradenství, moţnost stravování, pomoc s úřady aj. AD mohou být pro ţeny, pro muţe nebo pro matky s dětmi a jsou poskytovány lidem, kteří uţ nepokračují ve studiu. Různé AD se od sebe liší, mohou poskytovat odlišné programy a chtít odlišné poţadavky. Většina jich ovšem chce trvalý příjem, podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky. Cílem sluţeb azylového domu je poskytnutí ubytování a pomoci ţenám, muţům a rodinám s dětmi k překonání jejich nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení. 28 Motivují klienty k řešení své momentální situace. Děti vyuţívají hlavně první varianty, tedy domy na půl cesty. Při rozhodování zvaţují podle toho, kam šly předchozí děti. Někteří se chtějí osamostatnit úplně a jít tam, kde je nikdo nezná. Naopak někteří, chtějí za svými kamarády, za svými známými. Azylové domy v Praze: La Strada azyl pro ţeny (Praha 1) Občanské poradenské centrum a azylové ubytování (Praha 4) Dům EZER (Praha 5) AS Dům Bohuslava Bureše (Praha 7) Azylový dům sv. Terezie (Praha 8) Ubytovna pro muţe bez přístřeší (Praha 9) Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice (Praha 9)

33 8. Projekty spojené s problematikou odchodů Problémové oblasti spojené s odchodem ze zařízení pomáhá mimo jiné řešit stát. Vzhledem k tomu, ţe stát nemůţe plně děti podpořit, musí pomoci některé další organizace. Finanční zdroje různých organizací jsou omezené. Je důleţité zmínit, ţe v posledních letech vznikly různé projekty na podporu dětí, které brzy dovrší osmnácti let a budou muset zařízení, ve kterém jsou umístěni opustit. Tyto projekty pomáhají dětem získat zkušenosti nebo pomoc ještě před vstupem do nové etapy svého ţivota, mnohdy pro ně neznámého světa. Projekty s kterými Klokánek - Chabařovická spolupracuje, jsou následující: Projekt Nadačního fondu Livie a Václava Klausových Řidičské průkazy Projekt občanského sdruţení Múzy dětem Život nanečisto. 8.1 Projekt - Řidičské průkazy Livie a Václav Klausovy pomáhají svým spoluobčanům se začleňováním do plnohodnotného ţivota. Zvláště těm, kteří se ocitli v tíţivé ţivotní situaci ze zdravotního nebo sociálního hlediska. Projekty, které vznikají, jsou převáţně zaměřeny na vzdělání. Jde o jazykové kurzy určené dětem z dětských domovů, z pěstounských a sociálně slabých rodin. Do 26 let poskytují stipendia hlavně sociálně slabým a handicapovaným studentům. Dále podporují volnočasové aktivity nebo startovné do ţivota, které je poskytováno dětem z dětských domovů. Pořádají veřejné sbírky, individuální nadační příspěvky a projekt na podporu dětských obětí dopravních nehod. Projekt, na který se chci zaměřit a byl nabídnut dětem v Klokánku, je projekt Řidičské průkazy. Projekt nadačního fondu Livie a Václava Klausových letos jiţ osmým rokem pomáhá dětem z dětských domovů, ze sociálně slabých a pěstounských rodin získat řidičský průkaz skupiny B. Pomáhá formou finančního příspěvku a to pětitisíci korunami. Z důvodů velkého zájmu nedochází k zaplacení celého kurzu. Tím mohou manţelé Klausovy přispět více ţadatelům. Kritériem je věk do 26 let a dokumenty potřebné 33

34 k ţádosti do projektu. Osobní motivační dopis, strukturovaný ţivotopis, doporučující dopis (např. od třídního učitele nebo sociálního pracovníka), kopie výměru (přídavku na dítě, popř. dalších sociálních příplatků), informace o autoškole (ve které by měl být kurz absolvován). 8.2 Projekt - Život nanečisto Ţivot nanečisto je projektem občanského sdruţení Múzy dětem, podporovaný Československou obchodní bankou. Jde o záţitkový kurz nabízeným dětem z dětských domovů a jiných zařízení náhradní výchovy simulující ţivotní situace. Cílem tohoto projektu je připravit děti pocházející ze zařízení náhradní výchovy na odchod do samostatného ţivota. Učí se hospodařit a připravují se na samostatný ţivot. Rovněţ se několikrát zúčastnily projektu Ţivot na nečisto, jehoţ partnerem je ČSOB a který učí děti z dětských domovů orientovat se v úskalích běţného reálného ţivota. 29 Sloţení týmu, který se na tomto kurzu podílí, je opravdu na profesionální úrovni. Podílí se na něm psychologové, psychoterapeuti, pedagogové, odborníci v oboru dramatické výchovy nebo lektoři orientující se na sportovní aktivity. Kurz se skládá ze čtyř víkendů, které na sebe navazují. První víkend je motivační. Děti se učí sdílet proţitky, otevřít se, vyhodnocovat své působení. Na takovém víkendu si simulovaně hledají bydlení a podepisují nájemní smlouvy. Ústředním tématem je tedy domácnost. Dostávají finanční obnos, za který jdou nakoupit a musí s ním vyjít. Druhý víkend simuluje práci a děti jsou také motivováni přiměřeným ohodnocením (mzda i verbální reakce). Tento blok směřuje k výchově hospodárnému chování a finanční gramotnosti. 29 Kamarádky na ţivot a na smrt: sebelítost jim není vlastní. MagazínDNES. 2012, č

35 Třetí víkend a co dál? je přizpůsoben konkrétním potřebám účastníků. Nabídka sítě sluţeb, pomoc po opuštění zařízení, orientace v sociální síti a umění rozlišovat kvalitu a rizika vztahů. Poslední čtvrtý víkend výběrový je hlouběji věnován vztahům (v rodině, u kamarádů, v práci), ale také sexuálnímu chování. Jak je vidět z této kapitoly, projektů, které jsou Klokánku nabízeny, není hodně. Studiem na internetu jsem došla k závěru, ţe to není tím, ţe by jich bylo málo, jen jsou poskytovány jiným organizacím. S ohledem na téma odchodů, hlavně dětským domovům. 35

36 8.3 Dobrovolnictví Dobrovolnictví dostává v dnešní době nový, důleţitý rozměr. Jeho význam spočívá nejen v aktivitách, ale má také velký vliv na hodnotovou orientaci člověka. 30 Dobrovolnictví spadá pod mnoho sfér například sport, kultura, zdravotnictví, ekologie, církev a jiné. Dobrovolníkem můţe být kaţdý, kdo věnuje svou vlastní energii a čas činnostem, které jsou prospěšné člověku i celé společnosti a koná tak bez nároku na odměnu. Ovšem sféra, která má s touto prací nejvíce společného je dobrovolnictví v sociálních sluţbách. Dobrovolníci v sociálních sluţbách jsou lidským prvkem, přinášejí svou ţivotní zkušenost a něco nového stojí proti stereotypům, vnášejí do vztahů, zkvalitňují individuální přístup k uţivateli a podílejí se na celkovém zkvalitnění sociální sluţby. 31 Díky dobrovolníkům se do sociální práce vnáší vlna solidarity a přátelství. V roce 2012 provedla Mgr. Eva Janíková průzkumné šetření na téma dobrovolnictví v sociálních sluţbách. Výsledky přinesly, ţe 50% zařízení mají s dobrovolníky víceletou zkušenost (průměr 6 let). 32 I v Klokánku Chabařovická je mnoho typů prací, které by svépomocí jen těţko zvládli. Někteří dobrovolníci dochází na Klokánek pravidelně (doučování dětí nebo krouţek vaření). Někteří dochází nepravidelně (mytí oken, čištění koberců, výmalba). Jakoukoliv dobrovolnickou činnost ocení jak děti, tak pracovníci. Dvě konkrétní dobrovolnické činnosti jsou pro problematiku, kterou se v práci zabývám stěţejní. Krouţek vaření a doučování. Krouţek vaření provozuje paní, která dochází jednou týdně na Klokánek a učí děti vařit. Potřebné suroviny nakupuje ze svých vlastních finančních zdrojů. Prostor pro vaření (kuchyň) poskytne vţdy jedna z tet. Na krouţek dochází děti ve věku od 14 do 18 let. Děti se učí i dalším věcem, které jim budou v budoucnu prospěšné. Naučí se nejen vařit, ale také 30 Gulová. Sociální práce, str Janíková. Dobrovolnictví v sociálních sluţbách, výsledky průzkumného šetření 36

37 zacházet s kuchyňskými potřebami, rozvíjet motoriku a samostatnost. Myslím, ţe by také stálo za to, kdyby děti chodily na nákupy společně. Aby věděli, kolik potraviny stojí a také kde je najdou. Druhou dobrovolnickou činností je doučování dětí. Při doučování většinou nedochází k pouhému splnění školních úkolů, ale i k navazování vztahu, důvěry. Děti nepoznávají někoho, kdo jim pouze pomůţe zlepšit školní výsledky, ale mohou nalézt někoho, kdo jim můţe pomoci v budoucím rozhodování. 37

38 9. Rozhovory V následné části se chci pomocí rozhovorů dozvědět, jak pracovníci na odchod děti připravují. Druhým důvodem rozhovorů jsou dohady mezi veřejností. Mnoho lidí si myslí, ţe děti, které takové zařízení opouštějí, končí na ulici, bez domova, bez práce, předurčeni k dráze kriminálníka nebo narkomana. Ano, můţe se tak v jistých případech stát, nechci tvrdit, ţe tomu tak není. Není to ovšem pravidlem. Cílem rozhovorů tedy je, podat lidem skutečný pohled o tom, jak ţivot v Klokánku dětí probíhá, do jaké míry jsou děti na odchod připravovány a na následný průběh ţivota mimo něj. Samozřejmě si musíme říci, ţe vzhledem k mnoţství respondentů nelze závěry z následných rozhovorů vztáhnout a zobecnit na všechny zařízení tohoto typu a na všechny děti. Své rozhovory jsem zaměřila na dvě skupiny respondentů. První skupinou jsou stále klienti Klokánku Chabařovická, které odchod teprve čeká (17 18 let). Druhou skupinou jsou děti, které zdi zařízení jiţ opustily a musely se svým ţivotem poprat sami (19 20 let). U obou skupin šlo o tři respondenty. Tři dívky a tři chlapci. 9.1 Struktura otázek Předem jsem si připravila soubor oblastí se základními otázkami, na které jsem se chtěla zaměřit. V samotném průběhu můţe docházet k neočekávaným nebo zajímavým odpovědím, na které je nutno reagovat. Mohou pomoci k lepšímu objasnění výzkumného problému. Záznam rozhovoru byl proveden pomocí diktafonu a převeden do textové podoby. Nejdříve jsem jim vysvětlila, proč tyto informace potřebuji a jaký je můj cíl. Všichni respondenti se záznamem a následným zpracováním do absolventské práce souhlasili. Jde o respondenty, kteří nepocházejí z ideálního rodinného prostředí a některé otázky jsou na tuto oblast zaměřeny, citlivý a otevřený přístup je na místě. Velmi důleţité je také stručné postavení 38

39 otázek, vyhýbání se sloţitým slovům nebo podávání více otázek na jednou. Průběh a pořadí otázek se odvíjelo především od skutečnosti, zda je respondent sdílný či naopak málomluvný. Oblasti, na které jsem se v rozhovorech dotazovala, byly cíleně zaměřeny na minulost (důvod přijetí do Klokánku), pohled na současnost (rodinná situace, koníčci, kamarádi) a také nahlédnutí do budoucnosti (sny, přání, profesní dráha). Záměrně jsem se nejprve ptala na současnost a aţ poté na minulost. Minulost těchto respondentů nepatří k nejlehčím a mě šlo nejprve o navozené příjemné atmosféry a rozpovídání se. S vybranými respondenty se znám ze svého působení na Klokánku, tudíţ nebylo nutné se blíţe představovat. Výzkumný soubor jsem tedy rozdělila na dvě skupiny: 1.Děti žijící v Klokánku (věk let) Tato skupina patří ke stěţejní v mé práci. Právě této skupiny respondentů se téma odchodů týká nejvíce. Vyrůstají bez své biologické rodiny, musí si zvyknout na nové prostředí. Nyní je čeká další etapa jejich ţivota a nové prostředí, které se nezadrţitelně blíţí. Čeká je tzv. dospělácký ţivot. Pomocí rozhovorů s touto skupinou, chci zjistit něco o jejich původní rodině a důvodu, jak se v Klokánku ocitli. Dále se chci dozvědět něco o jejich současném ţivotě v Klokánku, volném čase, škole aj. Náhled do budoucnosti je stejně podstatný. Jak si vůbec takový ţivot představují, kde chtějí bydlet, čeho chtějí dosáhnout. Rozhovory jsem cíleně prováděla na místě, které je jim známé a to v jejich pokojích, kde nás nikdo nerušil. 2.Děti, které Klokánek opustily dovršením zletilosti s odstupem minimálně 1 roku (věk let) Rozhovory s těmito respondenty se chci dozvědět, jaká byla jejich příprava na odchod ze zařízení. Zda díky podpoře zaměstnanců byl odchod snazší a jak si se změnou a odkázáním sami na sebe poradili. Průběh rozhovorů s tou skupinou byl sloţitější ve výběru místa samotného konání. V úvahu přicházel pouze park nebo kavárna. 39

40 9.2 Okruhy otázek Jak jsem jiţ psala, otázky jsem si předem připravila. Šlo v nich hlavně o tři důleţité oblasti ţivota kaţdého z nás současnost, minulost a budoucnost. Na pořadí jsem ovšem striktně netrvala. Respondenty, které jsem si vybrala, znám. O jejich ţivotě jsem věděla něco málo před touto prací díky osobnímu kontaktu a osobní dokumentaci, kterou zařízení povinně vede. 1. Otázky zaměřené na současnost (skupina č. 1) - Kolik je ti let? - Studuješ nějakou školu? - Chtěl/a bys pokračovat dál? (SŠ, VŠ) - Baví tě to? - Chtěl/a bys jednou i v takovém oboru pracovat? - Máš moţnost brigády? Vyuţíváš jí? - Umíš vařit, prát, ţehlit a jiné domácí práce? - Jak trávíš svůj volný čas? - Máš v Klokánku kamarády? - Máš partnera/partnerku? - Stýkáš se svou biologickou rodinou? - Zanedlouho budeš muset odejít, dovedeš si představit ţít sám/a? - Připravuje tě Klokánek nějakým způsobem na odchod? 2. Otázky zaměřené na minulost (skupina č. 1) - Pamatuješ si na den, kdy jsi do Klokánku přišel/a - Jaký byl důvod? - Kolik ti bylo let? 3. Otázky zaměřené na budoucnost (skupina č. 1) - Dovedeš si představit svou budoucnost? - Uţ víš, kde budeš bydlet/ pracovat? - Kolik si myslíš, ţe člověk potřebuje měsíčně peněz? 40

41 1. Otázky zaměřené na současnost (skupina č. 2) - Kolik je ti let? - Studuješ nějakou školu/pracuješ? - Baví tě to? - Kde nyní bydlíš? - Chodíš na brigádu? - Dokáţeš vyjít s penězi? - Umíš vařit, prát, ţehlit a jiné domácí práce? - Jak trávíš svůj volný čas? - Máš nějaké kamarády? - Máš partnera/partnerku - Stýkáš se svou rodinou? 2. Otázky zaměřené na minulost (skupina č. 2) - Pamatuješ si na den, kdy jsi do Klokánku přišel/a - Jaký byl důvod? - Jak dlouho jsi v Klokánku zůstal? - Vzpomínáš si, jestli a jak tě Klokánek na odchod připravoval? - Naučil ses v Klokánku něco, co jsi v budoucnu mohl vyuţít? 3. Otázky zaměřené na budoucnost (skupina č. 3) - Plánuješ mít jednou rodinu? - Jaké jsou tvé sny/ přání? 41

42 9.3 Prezentace rozhovorů s jejich krátkými kazuistikami Rozhovory jsem zpracovala v souladu se strukturou otázek do souvislého textu, rozděleného podle oblastí (současnost, minulost, budoucnost). V textu jsem následně pouţila samotné vyjádření respondentů, své věty, které jsem získala z rozhovorů nebo z osobní dokumentace respondentů a velmi málo jsem pouţila informace získané od klokaních tet. Samotným rozhovorům předchází krátké kazuistiky, jejichţ cílem je ukázat, jak děti samy vnímají svojí situaci. Všechna jména pouţitá v této části práci, jsou změněna kvůli zachování anonymity. Respondent č. 1 - Lucie (žijící v Klokánku) Lucie se narodila roku Do Klokánku přišla roku 2011, kdyţ jí bylo 16 let. Důvodem byla špatná rodinná situace a bytové podmínky. Pobytu a umístění v Klokánku předcházel diagnostický ústav a dětský domov. Lucie pochází z neúplné rodiny. Otec odešel krátce po jejím narození. Lucie má staršího bratra, který Klokánek opustil roku 2011 dovršením zletilosti. Problémy začaly uţ roku 2007, kdy si matka našla nového partnera. Ten je po pár měsících z bytu vyhodil a děti se tak dostaly do ústavní výchovy. Roku 2011 se podobná situace opakovala s matčiným nový přítelem a děti se tentokrát dostaly do Klokánku. Matka se od ledna 2011 ozvala pouze dvakrát. Lucie má výborný vztah se svou babičkou, ke které jezdí na víkendové i prázdninové propustky. Lucii čeká odchod za necelých šest měsíců. Nyní studuje 1. ročník střední odborné učiliště, obor kuchař-číšník. Jejím snem je vystudovat školu, najít si práci, zůstat se svým nynějším přítelem a zaloţit rodinu. 1. Současnost Lucii je momentálně 17 let a odchod z Klokánku jí čeká za šest měsíců. Prvním ročníkem navštěvuje učební obor kuchař-číšník, který jí prý moc baví. Abych měla maturitu, musela bych na nástavbu. Chtěla 42

43 bych jí mít, uvidím podle známek. Nyní údajně patří k jediné studentce, které nevychází ani jediná čtyřka na vysvědčení. Do pololetí se učila pouze obsluhovat, nyní je půl rok, kde se učí pouze kuchařinu. Baví jí oboje, týden probíhá vyučování, další týden probíhá praxe. Na brigády chodí díky svému oboru. Kdyţ je ve škole raut nebo probíhají nějaké večeře, tak pomáhám. Hodně chodí rusáci. Na rautu si vydělám za kaţdou odpracovanou hodinu. Kdyţ máme školní praxi, je placená, ale pouze za dvě hodiny. Na léto by chtěla jít na brigádu do blízké restaurace, aby nemusela nikam dojíţdět. Domnívá se, ţe domácí práce, jako je vaření, praní nebo ţehlení, zvládá skvěle. Vařit se naučila ve škole. Také dochází na krouţek vaření, který probíhá kaţdý týden v Klokánku. Ţehlit a prát jí naučila klokaní teta. Jsem moc ráda, ţe jsem na tomhle bytě, mám na tetu štěstí, pomáhá mi. Volný čas tráví Lucie nejčastěji se svým přítelem, navštěvuje svou pravou tetu v Praze nebo je na praxi. Kamarádů moc nemám. Párkrát jdu s Ivčou ven, ale nic extra. Na Klokánku se bavím s Petrou, chodíme spolu kaţdý týden na zumbu. Máme spolu pokojíček, ale moc jí nevěřím. Uţ jsem se v lidech mockrát zklamala, tak si drţím odstup. Nejvíc času jsem potom na praxi, s přítelem a u příbuzných. Podle její klokaní tety má Lucie jako jedna z mála se svou rodinou dobré vztahy. Jezdí za babičkou, dědou, tetami i strýčky. Pravidelně na víkendové propustky nebo prázdniny. Natrvalo by to ovšem nešlo. Babička uţ je s dědou stará, tety i strýčkové mají svoje rodiny a taky malé byty. Nemám jim to za zlé. Jezdím k nim na víkendy, na svátky i na prázdniny. S matkou i otcem takové vztahy nejsou. Tátu mám, ale odešel od nás, kdyţ jsem se narodila. Ve čtrnácti nás chtěl vidět, nasliboval hory doly a zase zmizel. Máma se mi neozvala od října loňskýho roku. O bratrovi Lucie sama mluvit nezačala. V Klokánku byli společně. Bratr Michal musel odejít v květnu roku 2011, kdyţ mu bylo 18 let. Odešel do Domu na půl cesty, kde byl pouhý jeden měsíc. Byl tam jeden kluk, který ho odvedl. Nasliboval mu, ţe si vydělají spoustu peněz a budou se mít líp. Školu si nedodělal. Vím, ţe byli na nějaký chatě a na ubytovně a teď jsou pod stanem. Babička by si ho chtěla vzít k sobě 43

44 a pomoct mu, ale děda je proti. Hrozně lţe, jen se u příbuzných zastaví a nechá si vyprat věci. Prý se prodává. Mně uţ taky nic neřekne. Dovede si představit ţít sama. Chce jít do domu na půl cesty, kde se bude cítit dobře. S přítele jsem měsíc, chci se postavit na vlastní nohy. On bydlí s kamarádem, nechci to uspěchat. Chtěla bych jít do Majáku do Domu na půl cesty. Za ţádných okolností nechci do stejného, jako byl můj bratr. Je to tam hnusný a já se tam chci cítit dobře. Navíc tam jde i jeden kluk z Klokánku a s ním tam být nechci. Je problémovej a nerozumíme si. Na odchod z Klokánku jí nejvíce připravuje klokaní teta a také ví, ţe se můţe obrátit na svou rodinu (babičku a tety). S tetou z Klokánku si o tom povídám často. V kanceláři to asi nikoho nezajímá. Šla jsem například za sockou, ţe chci svůj účet, kam mi budou chodit peníze z brigády, abych ušetřila a neutratila je. Je to dva měsíce a nic se neděje. Zumba se nám vyřizovala tak půl roku. Nikdo za mnou nebyl, kam bych chtěla jít. Prosila sem o přístup na facebook od 15 let, je mi 17 let a mám zakázanej přístup. Já nevím... vše mi odkejve, ale nic nesplní. 2. Minulost V Klokánku je Lucie od ledna roku Společně s bratrem byla umístěna kvůli špatné rodinné situaci a bytovým problémům. Mamka, přítel Roman a já s bráchou jsme bydleli v Kladně v podnájmu. Roman jednou spadl a od té doby měl záchvaty. Někdy je podle mě i hrál. Přestal pracovat a platit nájem. Mamka s ním odešla do Prahy, začali tam pracovat a bydlet na ubytovně. Nás nechali samotný v bytě, bez jídla. Sociálka se to dozvěděla a začali problémy. Mamka nás tedy dala do Klokánku. Umístění v Klokánku předcházel také diagnostický ústav a dětský domov. Mamky bejvalej nás vyhodil z bytu. Sociálka to zjistila a dala nás do diagnosťáku. Potom jsme šli do dětskýho domova. Byli jsme tam 5 měsíců. Mezi tím si mamka našla práci a bydlení, ale dlouho jí to nevydrţelo. 44

45 3. Budoucnost Lucie má jasné představy o tom, jak bude její budoucnost vypadat nebo by si alespoň přála. Za 2 roky budu vyučená. Kdyţ nám to s přítelem vyjde, šli by jsme do vlastního bytu a zkusili to. Nechci nikomu platit nájem, chci si byt koupit. V kaţdým případě mít práci a pravidelný příjem. Lucie neţije v domnění, ţe jí vše spadne do klína a ţivot bude jednoduchý. Z programu ţivot na nečisto, kterého se zúčastnila má spoustu zkušeností a představ. Uměla bych si vyřídit něco na úřadě, dojít do obchodu, vyřídit nájemní smlouvu. Dovede si reálně představit, kolik člověk měsíčně potřebuje peněz. No myslím si, ţe člověk jako já bude potřebovat minimálně ,-. Zaplatit nájem domu na půl cesty, jídlo na celý měsíc, antikoncepce a jiné prášky, škola, lítačka a jiné věci. Respondent č. 2 - Ivana (žijící v Klokánku) Ivana se narodila roku Do Klokánku přišla v říjnu roku 2010 ve věku 15 let, společně se dvěma bratry. Důvodem umístění byla špatná rodinná situace, bytové podmínky a zanedbávání. Ivana pochází z neúplné rodiny. Otec je neznámý a matka kvůli svým partnerům střídala s dětmi často bydlení. Ivana v rodině zastávala roli matky, která nebývala často doma. Jiţ jednou se Ivana v Klokánku ocitla se svým bratrem v roce 2008, kdyţ neměli, kde bydlet. Po druhé to bylo ze stejného důvodu v roce Ivana se učí druhým rokem na prodavačku. Ţádné sny ani přání nemá. Kromě toho, ţe se chce postarat o svého mladšího bratra. Ivaně zbývaly do konce pobytu v Klokánku 4 měsíce, kdyţ 2 týdny po rozhovoru ze zařízení utekla. 1. Současnost Ivaně je 17 let a odchod z Klokánku jí čeká za 4 měsíce. Druhým rokem navštěvuje učební obor - prodavačka. Nevím, co bude zítra natoţ, co bude za rok za dva. Nechtěla jsem to studovat, ale na nic jinýho jsem se nedostala. V rámci svého oboru chodí Ivana na praxe, ale placené je 45

46 nemají. Jinak na brigády nechodím, kdyţ potřebuju peníze, seţenu si je. Dá mi je třeba přítel. Protoţe v rodině Ivana zastávala roli matky, domácí práce jí nejsou úplně cizí. Starala jsem se o mladšího bratra a vlastně i o staršího. Uvařit umím něco základního, doma jsem si vystačila s tím, co jsem našla. Pračku jsme neměli, poradím si i bez ní. V Klokánku to nedělám, jsou tu tety. Volný čas tráví nejčastěji se svým přítelem a svým mladším bratrem, kterému je 8 let. Kamarádím se s holkama z Klokánku a taky ve škole, ale ţádný kamarádství není velký. Nemám na kamarády čas. Chci být se svým klukem a bráchou, kterej mě potřebuje. Se svou rodinou nemá Ivana ani jeden ze sourozenců dobré vztahy. Otce neznají a matka o ně nejeví velký zájem. Občas zavolá, občas se objeví, ale to potom vím, ţe v tom bude nějakej háček. Vţdycky se s tím pojí nějakej problém. Já jí nevěřím, je lepší, kdyţ zmizí. Bráška jí to ještě věří, je malej, taky je z toho potom dlouho špatnej. Naslibuje mu spoustu věcí a pak o ní nikdo měsíce neví. Za své blízké povaţuje rodinu svého přítele. K ní jezdí na víkendové propustky nebo prázdniny společně se svými bratry. Uţ se těším, aţ odejdu, budu se svým klukem a nebudu muset nikoho poslouchat. Chtěla bych, aby s náma byl i malej bráška. Marek uţ je velkej, ten se o sebe postará. Jednou bych chtěla, aby jsme byli všichni spolu. Vím, ţe půjdu k rodině svýho kluka, od nikoho poradit nepotřebuju, v kanclu by mi stejně extra nepomohli. 2. Minulost V říjnu roku 2010 byla Ivana umístěna do Klokánku spolu se svým mladším a starším bratrem. Důvodem umístění byla špatná rodinná situace a bytové podmínky. U nás to nikdy nebylo v pohodě, bydleli jsme pořád jinde. Nejvíc času jsme strávili u babičky, ale to nikdy nedopadlo dobře. Babička nám chtěla pomoc, ale máma se s ní jenom hádala. Pak nás máma vţdycky odvedla jinam. Její přítele sem neměla ráda, nechovali se k ní ani k nám dobře. Jednou uţ sem v Klokánku byla i s bráchama, jsou to asi 4 roky. To jsme zrovna neměli kde bydlet. Asi po 4 měsících jsme šli zase k mámě a to jsme zrovna bydleli u babičky. To se 46

47 pořád opakuje. Nevěřím jí, uţ ani nevolá, nemá zájem. Já se o bráchu postarám sama a bude nám líp 3. Budoucnost Ivana nepatří k těm lidem, kteří myslí na budoucnost. Jak sama přiznala, řeší situace a ţivot tak, jak se momentálně vyvíjí. Budoucnost je pro ni vzdálená a zatím jí řešit nechce. Odchází uţ ale za pouhé 4 měsíce. Počítá s tím, ţe bydlet bude u svého přítele a jeho rodiny. Nechci se o tom bavit, budu u svýho kluka a bráchu si vezmeme k sobě. Zjistim si to sama, nikoho nepotřebuju. Vţdycky jsem to zvládla, tak to zvládnu i teď. Na nikoho se v týhle době spolehnout nemůţu a tady má kaţdej jenom chytrý řeči, ale neví jaká je realita. Nic neví. Nepřiznává si skutečnost, ţe by to mohlo být i jinak a ţádnou pomoc od zaměstnanců Klokánku nechce. Respondent č. 3 - Karel (žijící v Klokánku) Karel se narodil roku Do Klokánku přišel před 3 lety. Důvodem umístění byla matčina a otcova alkoholová a drogová závislost. Do Klokánku byl umístěn na vlastní ţádost. Karel patří spíše k dětem tichým a introvertním. Působí velmi zakřiknutě a mluví tichým hlasem. Karel nemá s rodinnou ţádné vazby. K nikomu na propustky nechodí a svůj volný čas tráví pouze v Klokánku. Karel studuje prvním rokem střední odborné učiliště, obor truhlář. Odchod z Klokánku si Karel nepřipouští, čeká ho za sedm měsíců. 1. Současnost Karlovi je 17 let a odchod za zdi Klokánku ho čeká za 7 měsíců. Prvním rokem navštěvuje střední odborné učiliště, obor truhlář. Jo docela to ujde, podle mě je důleţitý vyučit se a mít konkrétní zaměření. Nepatřím k lidem, co potřebují být ve společnosti. Tohle mi vyhovuje, na praxi mi zadají práci a já si jí v klidu udělám. Nemusím s nikým nic rozebírat a řešit. Brigádu občas mám, někdo mi něco dohodí a o víkend mám aspoň co dělat. 47

48 Klokaní tety popisují Karla jako samotáře. Také jako velmi pohodlného kluka, který s něčím pomůţe, aţ se mu teprve řekne. Většinu času tráví v pokojíčku, hraním her nebo koukáním na televizi. Jsem kluk, do domácích prací se neţenu a ani to neumím. Kdyţ mi teda teta řekne, abych šel vyhodit koš nebo si vysál tak to udělám. Přijde mi, ţe Karel touţí po svém klidu. Po škole se těším, aţ budu na Klokánku, zavřu se v pokoji a jsem spokojenej. Občas si s klukama ze zadního bytu zahraju nějakou hru, ale to je vše. Mně to takhle vyhovuje, nikoho se o pozornost neprosím. Jsem takhle šťastnej. Se svou rodinou se Karel nestýká. Matka i otec jsou závislý na drogách a alkoholu. Za svůj ţivot vystřídali mnoho léčeben, ale nic nebylo úspěšné. Karel uţ ztratil naději. Víš, dřív jsem věřil, ţe to bude jiný. Ještě jsem tomu naivně věřil, byl sem malej. Teď uţ na to nevěřim...moţná, ţe sem nikdy nevěřil, ale chtěl jsem. Nechci vzpomínat na to, jaký to bylo. Bylo to špatný. Nechci být jako oni. Jsem rád, ţe o nich nic nevím, nechci, aby mě do svých problémů zatahovali. 2. Minulost Karel bude muset odejít za 7 měsíců. Ještě není čas, kdy by si to připouštěl. Vyhovuje mu, tak jak to je. Nikam se mi nechce, ještě to neřeším a nechci na to myslet. Takhle mi to vyhovuje, nikdo po mě nic nechce. Z kanceláře za mnou nikdo nebyl, vţdyť je na to ještě čas. Doma sem bejt nechtěl, proto sem utekl. Tady je to lepší, ţádný drogy, ţádnej alkohol, ţádný hnusný lidi. Nechci to rozebírat, kéţ bych zapomněl. 3. Budoucnost Na této fázi rozhovor ztroskotal. Karel se nechtěl o odchodu bavit. Je to pro něj daleko. Nechce si připustit, ţe bude muset odejít. 48

49 Respondent č. 1 - Pavel (žijící mimo Klokánek) Pavel se narodil roku 1992 a do Klokánku se dostal roku 2000 společně se svou sestrou. Důvodem k umístění byla matky pracovní vytíţenost. Pavel a jeho o pár let mladší sestra bydleli s matkou i otcem ve společné domácnosti. Otec si ale našel jinou partnerku, s kterou zaloţil novou rodinu a od původní se odstěhoval. Pavlova matka byla hodně pracovně vytíţená a děti trávili hodně času doma sami. Pavel Klokánek opustil po 5 letech dosaţením zletilosti. Pavlova sestra ještě na Klokánku stále ţije. Nyní bydlí Pavel v Majáku, coţ je dům na půl cesty. Posledním rokem studuje střední dopravní školu. Jeho nynějším přáním a snem je udělat maturitu a dostat se na Vysokou školu. 1. Současnost Pavlovi je nyní 20 let. Studuje posledním rokem provoz a ekonomiku dopravy se zaměřením na městskou dopravu. Konečně jsem ve 4. ročníku. Opakoval jsem 3. ročník kvůli matematice a vlastně ve 2. ročníku i ve 3. jsem dělal opravky. Učitelka si na mě zasedla. Chtěl jsem nejdřív odejít na jinou školu, ale hodlám jí dokázat, ţe na to mám. Teď se musím učit, kdyţ mě čeká maturita. Po maturitě se Pavel hlásí na České vysoké učení technické. Přijímačky se budou odvíjet právě od maturitního vysvědčení. Baví mě to, mohl jsem si i díky škole udělat za malej peníz autoškolu. Díky škole má Pavel také moţnost brigád. Máme i hodně praxe, hodně mě zajímají tramvaje. Škola mi nějakou brigádu dohodí, ale hledám si i sám. Většinou nějaký to vybalování zboţí a taky něco přes kamarády. Domácí práce prý zvládá Pavel díky své mamince. Naučil jsem se to u mamky, kdyţ sem k ní chodil na propustky. V Klokánku jsem se nic nenaučil. Tety si pořád stěţovaly a přitom mě k tomu ani nepustily. Volný čas tráví Pavel hlavně se svými kamarády, venku nebo u nich doma. V létě se chystáme autem do Polska, budeme se střídat v řízení, aspoň ten řidičák vyuţiju a na benzin se sloţíme. Snad uţ si tyhle prázdniny uţiju, zpravidla sem se kaţdý prázdniny učil na opravky. 49

50 Holku nemám, někdy sem rád, kdyţ slyším co se kolem děje. S kamarádama sem nejčastěji, chodíme ven a někdy u nich i přespím. Svůj volný čas také tráví se svou rodinou. Pravidelně se stýkají, a kdyţ má Pavel nějaký problém, můţe se na ně obrátit. Stýkám se s mamkou i s taťkou. Aspoň jednou nebo dvakrát za týden. Za taťkou jezdím většinou do práce a mamka chodí buď ke mně, nebo já k ní. Kdyţ něco potřebuju, vţdycky mi pomůţou. Sestra je ještě v Klokánku, ale bude taky brzo odcházet. Vidíme se kaţdý den, chodíme spolu teď do stejný třídy. 2. Minulost V Klokánku byl Pavel přes 5 let a zůstal asi ještě dva měsíce po osmnáctých narozeninách. Kdyţ sem si podával přihlášku do domu na půl cesty do Majáku, bylo plno, tak jsem ještě čekal, aţ se uvolní místo. Pavel si na dobu, kdy se rozhodlo o umístění do Klokánku pamatuje. Bohuţel došlo k porušení sourozeneckých vazeb, protoţe sestra byla umístěna z kapacitních důvodů do jiného Klokánku. Bylo mi 12 let, ségře skoro taky tak. Začala k nám chodit sociálka, pořád se jí něco nelíbilo ţe mamka pořád pracovala a ţe se o nás neměla čas starat. S taťkou byla rozvedená. On si našel novou ţenu, s kterou si zaloţil rodinu. Taťka si nás vzít nemohl, jeho manţelce se to nelíbilo. Tak nás dali do Klokánku. Sestra šla do Kbel, protoţe na Chabařovický nebylo místo a uţ to tak zůstalo. Tolik jsme se neviděli a ze začátku to bylo těţký. Pavel si na dobu odchodu rovněţ vzpomíná. Nepamatuje si ovšem to, ţe by mu zaměstnanci Klokánku pomohli. Ţádné projekty nebyly, z Klokánku sem musel odejít a přitom mi nevyřídili ani dávky. To mi potom pomáhala mamka. Přišlo mi, ţe vţdycky kdyţ sem do kanceláře přišel, tak sem je zatěţoval, proto uţ sem tam pak ani nechodil. Po odchodu z Klokánku byl pro Pavla nejtěţší klid a ticho. Nemohl jsem si na to ticho a klid zvyknout, ţádný děti nikde nekřičeli, nikdo nehulákal po chodbě, nebrečel. 3. Budoucnost Pavel by jednou chtěl mít rodinu, na to teď prý ale ještě nemyslí. V Majáku jsem uţ přes dva roky, mám zase novou smlouvu. Můţu tu být, 50

51 dokud studuju, proto chci jít ještě na Vysokou, chci to zkusit. V dopravě bych chtěl jednou pracovat, láká mě to. Pavel si myslí, ţe s penězi vychází dobře, chodí mu příspěvky, chodí na brigády a rodiče mu dají, kdyţ potřebuje. Z měsíčního příjmu, co mám, zaplatím nájem v Majáku, jídlo a nějaký věci a zbytek si šetřím na účet. Nechci zbytečně utrácet, můţe se vţdycky něco stát, tak ať nějaký peníze mám stranou. Respondent č. 2 - Robert (žijící mimo Klokánek) Robert se narodil roku Do Klokánku se dostal roku 2007 potom, co jeho maminka spáchala sebevraţdu. Otce Robert vůbec neznal, věděl jen, ţe je to cizinec francouzské národnosti. Velmi dobrý vztah měl s babičkou, ta si ho ovšem z Klokánku nemohla vzít z finančních důvodů. Robert zůstal v Klokánku 4 roky. Nyní se Robert učí druhým rokem na elektrikáře. Bydlí u své babičky, kde si přeje i nadále být. 1. Současnost Robertovi je nyní 19 let. Druhým rokem studuje učební obor elektrikář. Docela mě to baví, vrtat se v něčem. Já jsem blázen do různých videoher, her na počítači, na televizi, a kdyţ se něco porouchá, tak mám radost, ţe si s tím vím rady. Máme ve škole hodně praxe, to mě baví víc neţ teorie, ale na brigády nechodím, spíš kdyţ nějakej soused něco přinese. Babička všem řekla, ţe to umím. Něco málo mi za to i dají. Jak Robert sám řekl: Na praní, ţehlení a vaření je babička. Volný čas tráví hlavně doma, u babičky. Pařím hry a jsem na počítači. Občas máme s kamarádama nějakej společnej večer, kdy paříme u někoho doma, ale ven moc nechodím. Jedině na nějakej dobrej film do kina. Robert má jedině babičku, s kterou momentálně bydlí a tetu, která je chodí občas navštěvovat. To mi stačí, co sem byl na Klokánku, chodil sem k babičce kaţdej víkend i prázdniny. Kdybych jí neměl, tak nevim, co bych dělal. 51

52 2. Minulost Robert byl v Klokánku 4 roky. Důvodem umístění byla matky sebevraţda. Robert nikoho jiného neměl. Jedině babičku a tetu. Babička uváděla, ţe si Roberta nemůţe z finančních důvodů dovolit. Teta byla zase zaměstnaná svou prací. Robert se o smrti matky bavit vůbec nechtěl, bylo vidět, ţe uţ jen samotná otázka na ní v něm vyvolala silné emoce. Kdyţ byl Robert v Klokánku asi dva roky, sociální pracovnice našli jeho otce a zkontaktovali ho. Roberta asi dvakrát navštívil, ale potom zmizel a uţ se neozval. Jo tátu sem viděl, nevěděl o mně nic. Je to Francouz, česky moc neuměl a já sem nevěděl ani jak se k němu chovat. Byl za mnou asi dvakrát, potom uţ se neozval. Na odchod z Klokánku si Robert pamatuje. V kanceláři se s babičkou domlouvali, ţe půjdu k ní. Taky jsme se domlouvali ohledně peněz, co jsem dostal. Jinak se nic neřešilo. Robert totiţ pobíral sirotčí důchod, který mu sociální pracovnice ukládaly na účet a v době odchodu mu ho celý předaly. 3. Budoucnost Rodinu Robert zatím neplánuje. Přítelkyni nemá, ani neplánuju, to jsou jenom starosti a rodinu? Sám jsem ještě dítě. Bydlení má u babičky a tak to i zatím nejspíš bude. Nehodlám se stěhovat, sice se tu občas nudím, ale nevím, kam bych jinam šel. Peníze mám z důchodu. Babičce i tetě jsem něco půjčil a taky jim z toho přispívám na bydlení. Vyhovuje to všem. Respondent č. 3 Barbora (žijící mimo Klokánek) Barbora se narodila roku 1992 a v Klokánku strávila 3 roky. Hlavním důvodem umístění Barbory do Klokánku bylo těhotenství matky a nezvládání péče kvůli dceřiným výchovným problémům. Barbořin otec je neznámý a z matčiny strany se jí dostávalo velké volnosti. S jinými příbuznými není ve vztahu. Momentálně Barbora nestuduje. První ročník oboru prodavačka nezvládla dokončit kvůli velkému počtu zameškaných hodin. Údajně chodí na občasné brigády a bydlí u své kamarádky. 52

53 1. Současnost Barboře je nyní 20 let. Pár měsíců po odchodu z Klokánku ještě studovala, potom musela odejít kvůli velkému počtu zameškaných hodin. Nikdy podle klokaní tety nechodila do školy s nadšením. Po odchodu ze zařízení nad ní uţ nikdo nedrţel ochrannou ruku. Barbora pocítila volnost. No do školy uţ nechodím, je to zbytečný, prodavačku můţu dělat i bez ní. Potřebuju peníze a ty mi ve škole nedají. Chodím na brigády, tím si vydělám. Barbora po odchodu z Klokánku odcházela do domu na půli cesty. Momentálně bydlí údajně se svou kamarádkou. Bydlím s kámoškou, v domě na půl cesty sem byla chvíli. Bylo to tam strašný. Pořád všude samý řády a přitom mi říkali, ţe uţ se o sebe budu muset postarat sama, ţe jsem dospělá. S kámoškou je nám dobře. Nakupujeme společně a ták S matkou se uţ od té doby, co byla v Klokánku, nestýká. Mámu nemám, tátu nemám, nikoho nemám. Ať si to nechají. 2. Minulost Barbora byla v Klokánku 2 roky. Důvodem umístění v Klokánku bylo těhotenství matky a nezvládnutí péče o dceru. Barbora měla z domova velkou volnost, toulala se po nocích. Matka si s ní posléze nevěděla rady. Já si na to vzpomínám, ale bavit se o tom nechci. Ona má nový dítě a mě prostě odloţila. Nic jsem jí nedělala. Kdyţ měla odcházet, zařídil jí Klokánek pouze bydlení. Nikdo mi nic jinýho neřekl, neţ tady máš seznam domů na půl cesty a vyber si, kam chceš jít. Pak tam se mnou jako zajeli, ale já tam stejně nechtěla bejt. 3. Budoucnost Tak nemám kluka nějak dlouho, ale on se vţdycky někdo objeví. Aţ to bude váţný, budu přemýšlet, co dál. Bydlet budu snad pořád s Lenkou, a kdyţ ne, tak si vţdycky něco najdu. Nevím, co bych jednou chtěla, třeba bej šťastná? Při tomto tématu se Bára odmlčela. Bylo vidět, ţe neví, co má odpovědět. Působila dojmem, ţe něco skrývá a neříká vše tak jak momentálně je. 53

54 9.4 Shrnutí Vyhodnocení rozhovorů Vyhodnocení rozhovorů jsem provedla podle výzkumného souboru, který jsem si rozdělila do dvou skupin. První skupinou byly děti ţijící v Klokánku a druhou skupinou byly děti ţijící mimo Klokánek. Právě u těchto dvou skupin jsem si určila, na co se chci v rozhovorech zaměřit. Pokoušela jsem se najít společné znaky. 1. Skupina (děti ţijící v Klokánku) Zaměření původní rodina, důvod umístění v Klokánku, současný ţivot (volný čas, škola), příprava na odchod a náhled do budoucnosti 2. Skupina (děti, které Klokánek opustily) Zaměření příprava na odchod z Klokánku, podpora a pomoc zaměstnanců Důvody vedoucí k umístění dětí v Klokánku Důvody vedoucí k pobytu dětí v Klokánku byly odlišné. Ve dvou případech šlo o bytové podmínky. Poté šlo vţdy o jeden případ, drogová a alkoholová závislost obou rodičů, těhotenství matky a následné nezvládnutí péče, úmrtí matky a pracovní vytíţenost matky. Vyjmenované případy jsou různé. Společným znakem ale je, ţe se nenašel nikdo, kdo by se o děti do jejich zletilosti postaral. Nenašel se nikdo jiný, neţ Klokánek. Původní rodina Z rozhovorů je patrné, ţe děti v Klokánku nepochází z ideálního prostředí. Rodina je ve většině případů neúplná (Ze všech šesti dotazovaných osob jich pět pochází právě z neúplné rodiny). Určité rodinné zázemí tu tedy je. Otázkou je jaké. Otec v pěti případech ze šesti u rodiny chyběl. Zastoupena byla pouze role matky. Důvody k umístění potom vedly právě od matky. Ve všech případech vyvolalo v respondentech vzpomínání na svou původní rodinu velké emoce. Vztahy s matkou nebyly aţ na dva případy (Robert a Pavel) hodnoceny jako příjemné. Důleţitou roli hrají v ţivotech dotazovaných také sourozenci. Většinou jde o silné vazby. 54

55 Současný život Volný čas tráví všichni respondenti jinak, i kdyţ společné zájmy se zde také nacházejí. Lucie i Ivana tráví nejvíce času se svými partnery. Lucie navíc u své babičky, návštěvou tety v Praze a na praxi. Ivana zase se svým mladším bratrem, s kterým má velmi blízký vztah. Karel i Robert mají rádi hry na počítači. Karel má, ale radši svůj klid. Proto hraje hry nejraději sám u sebe v pokojíčku na Klokánku. Robert zase u své babičky, ale občas i se svými kamarády. Pavel a Barbora tráví nejvíce času s kamarády. Volba studia ovlivňuje budoucí uplatnění ve společnosti. Sami si vybírali, kam chtějí po základní škole jít. Všichni respondenti nastoupili na střední školu v době pobytu na Klokánku. Pět ze šesti dotazovaných nastoupilo do učebního oboru bez maturity. Pouze jeden (Pavel) nastoupil na střední odbornou školu s maturitou. Nyní se Pavel chystá i na Vysokou školu. Významnou roli tu hraje fakt, zda děti studují ještě v Klokánku nebo uţ mimo něj. Děti, které jsou ještě v Klokánku, jsou pod dohledem tet. Teta je buď ráno budí, nebo alespoň hlídá, zda do školy vstanou. Děti, které jsou jiţ mimo Klokánek, musí většinou do školy vstávat sami bez toho, aby na ně někdo dohlíţel. Tak tomu bylo i v jednom případě, kdy respondovaná (Barbora) přestala do školy chodit. Se střední školou přišli někteří i díky praxím k finančním odměnám. Můţe to tak pro ně být motivačním faktorem. Příprava na odchod Příprava na odchod je stěţejní částí práce. Z provedených rozhovorů mi bohuţel nepřijde, ţe by nějaká pomoc a příprava před vstupem do samostatného ţivota fungovala. Respondenti buď na otázku ohledně přípravy neodpověděli, nebo práci zaměstnanců popisovali negativně. Lucie: V kanceláři to asi nikoho nezajímá. Ivana: V kanclu by mi stejně extra nepomohli. Tady má kaţdej jenom chytrý řeči, ale neví, jaká je realita. Pavel: Z Klokánku sem musel odejít a přitom mi nevyřídili ani dávky. Přišlo mi, ţe vţdycky kdyţ sem do kanceláře přišel, tak sem je zatěţoval, proto uţ sem tam pak ani nechodil. Robert: V kanceláři se s babičkou domlouvali, ţe půjdu k ní. Taky jsme se 55

56 domlouvali ohledně peněz, co jsem měl dostat. Jinak se nic neřešilo. Robert při odchodu dostal peníze za sirotčí důchod. Barbora: Nikdo mi nic jinýho neřekl, neţ tady máš seznam domů na půl cesty a vyber si, kam chceš jít. Pak tam se mnou zajeli, ale já tam stejně nechtěla bejt. Lucie jako jediná, ve svém rozhovoru zmiňuje klokaní tetu, která jí s přípravou na odchod pomáhá. S tetou z Klokánku si o tom povídám často. Je nutné si zmínit, ţe stejně jako závisí příprava na odchod dítěte na zaměstnavatelích Klokánku, závisí také na dítěti samotném, jak dokáţe pomoc vyuţít a jak se svým ţivotem naloţí. 56

57 10. Závěr Problém s odchody dětí v době plnoletosti je hlavně aktuální otázkou v ústavní péči, především v dětských domovech. Tento problém se ovšem objevuje i v zařízení Fondu ohroţených dětí, v Klokánku. Průměrná délka pobytu dítěte v Klokánku je šest měsíců. Některé děti ovšem zůstávají i pět let, coţ se spíše podobá průměrné době pobytu v dětském domově. Stát, odborníci, organizace i společnost by měli vědět, ţe tento problém je i zde. Odpovídá tomu malé procento projektů, s kterými Klokánek můţe spolupracovat a neustálé zmiňování a odkazování odborníků pouze na dětské domovy. Ve své absolventské práci jsem se odchodem dětí v době plnoletosti z Klokánku zabývala. Mým cílem bylo zjistit, co je Klokánek a jak funguje. To jsem se snaţila shrnout hlavně v první části práce. Dále jaká je příprava na odchod ze zařízení, pokud děti zůstanou do 18 let. To jsem se snaţila zjistit prostřednictvím rozhovorů. Tedy přímého dotazování a přímého kontaktu s mladými lidmi z Klokánku. Z rozhovorů vyplynulo, ţe nepociťují velkou pomoc, podporu nebo přípravu před vstupem do samostatného ţivota ze strany zaměstnanců Klokánku. Ti zajišťují pro děti především výběr bydlení. Zjišťují zda je moţnost jít zpět k původní biologické rodině, k příbuzným nebo s dětmi společně najdou vhodný Dům na půl cesty. Pomocí projektů s kterými Klokánek spolupracuje a krouţku vaření poskytují dětem zkušenosti, které se jim budou v následném ţivotě hodit. Sociální pracovnice schovávají dětem, které pobírají sirotčí důchod finance u sebe.dostanou je aţ po odchodu ze zařízení. Nemohou je tedy dříve utratit a mají tak do začátku potřebné peníze. Chybí ovšem podpora a pomoc citová. Děti by potřebovaly hlavně otevřené dveře. Měli by vědět, ţe zaměstnanci jim jsou v kaţdém případě k dispozici, ţe se mají na koho obrátit. Je nutné si ovšem zmínit, ţe stejně jako závisí příprava na odchod dítěte na zaměstnavatelích Klokánku, závisí také na dítěti samotném, jak dokáţe pomoc vyuţít a jak se svým ţivotem naloţí. 57

58 Ve své práci jsem se setkala pouze s jedním problémem a to s nedostatečnou literaturou a nedostatečnými informace z oblasti zařízení Fondu ohroţených dětí, Klokánku. 58

59 11. Seznam použité literatury BUBLEOVÁ, Věduna a kol. Průvodce náhradní rodinnou péčí. 5. vydání. Praha : Středisko náhradní rodinné péče, s. Fond ohroţených dětí: občanské sdruţení na pomoc opuštěným, týraným a zanedbávaným dětem. Praha: Grafické studio Ţabka, s. GABRIEL, Zbyněk; NOVÁK, Tomáš. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., s. ISBN GOLOBOVÁ, Milada. Děti na zabití. 2.vydání. Praha: Návrat domů, s. ISBN GULOVÁ, Lenka. Sociální práce. 1.vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN MATĚJČEK, Zdeněk, et al. Osvojení a pěstounská péče. 1.vydání. Praha : Portál, s. ISBN MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce. 1.vydání. Praha: Portál, s.r.o., s. ISBN MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. 2. vydání. Praha : Portál, s. ISBN PÖTHE, Petr. Dítě v ohroţení. 1.vydání. Praha: G Plus G, s. ISBN SEDLÁŘOVÁ, Petra a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1.vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., s. ISBN

60 Internetové zdroje Azylové domy. Sluţby sociální prevence [online] [cit ]. Dostupné z: Dobrovolnik [online] [cit ]. Dostupné z: Fond ohroţených dětí FOD [online] [cit ]. Fond ohroţených dětí. Dostupné z WWW: <http://www.fod.cz/klokanek.htm>. HANUŠOVÁ, Ludmila a kol. Péče o ohroţené děti ve Středočeském kraji. Praha: Rozum a cit, o.s., Dostupné z: skem_kraji.pdf JANÍKOVÁ, Eva. Dobrovolnictví v sociálních sluţbách: Výsledky průzkumného šetření [online]. Ostrava, 2012[cit ]. Dostupné z: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2010 [online]. 1.vydání. 2011[cit ]. ISBN Dostupné z: Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: Změny v systému péče o děti. In: Ozvěny dne: Radioţurnál [online] [cit ]. Dostupné z: 60

61 Časopisy Kamarádky na ţivot a na smrt: sebelítost jim není vlastní. MagazínDNES. 2012, č. 5, s. 25 Králíčková, Z. Pěstounská péče a její místo v rámci institutů náhradní výchovy v právním řádu České republiky. Právny obzor, 2001, č. 5 Zeťák M. Výchova k manţelství a rodičovství v dětských domovech. Vychovávatěľ, 35, 1991, č.1, s Zákony Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí 61

62 12. Přílohy 12.1 Mapa Klokánků Klokánky se střídavou péčí dvou týdenních tet a rodinné klokánky 62

63 12.2 Varianty bydlení po odchodu ze zařízení 63

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Gabriela Tremlová Životní situace dětí odcházejících v době plnoletosti ze zařízení FOD - Klokánek Vedoucí práce: PaedDr.

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Náhradní rodinná péče. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Náhradní rodinná péče. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Náhradní rodinná péče Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Rodiči

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině.

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Rodinné právo III/2 VY_32_INOVACE_197 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu

Více

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2008 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem: dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok. Poradna funguje na principu volné diskuse mezi

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra sociální práce a sociální politiky Studijní opora předmětu NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE oboru Sociální práce ve veřejné správě KS

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. Ročník: 1.-4. ročník studijních oborů, 1.-3. ročník učebních oborů

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. Ročník: 1.-4. ročník studijních oborů, 1.-3. ročník učebních oborů Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.07 Téma sady: Rodinné právo rodiče a děti Ročník: 1.-4. ročník

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech

Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Opatrovnické řízení 1) Podpůrná opatření a svéprávnost (platí pro zletilé osoby) a) Podpůrná opatření

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech

Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Opatrovnické řízení 1) Podpůrná opatření a svéprávnost (platí pro zletilé osoby) a) Podpůrná

Více

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel ne všichni rodiče

Více

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je

Více

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny,

Více

S T A N D A R D 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 4 a

S T A N D A R D 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 4 a S T A N D A R D 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4 a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_13_RODINNÉ PRÁVO II_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2013 - vyjádřeno procentuélně

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2013 - vyjádřeno procentuélně Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 88 dotazů, 91 odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až

Více

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na.

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Vyhledávání osob vhodných stát se pěstouny v Karlovarském kraji. Obsah

Vyhledávání osob vhodných stát se pěstouny v Karlovarském kraji. Obsah Obsah Výkladová část... 4 1.1 Ústavní (institucionální) péče... 4 1.2 Školská zařízení... 5 1.3 Zdravotnická zařízení... 6 1.4 Zařízení sociálních služeb... 6 1.5 Zařízení pro děti vyžadující okamžitou

Více

Výroční zpráva za r. 2011. Občanské sdružení Otevřené srdce

Výroční zpráva za r. 2011. Občanské sdružení Otevřené srdce Výroční zpráva za r. 2011 Občanské sdružení Otevřené srdce Obsah 1.Fakta o občanském sdružení 2.O Azylovém domě pro matky s dětmi 3.Finanční zpráva 4.Hodnocení 5.Kontakty 1.Fakta o občanském sdružení 1.1

Více

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Zpracoval: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí OBSAH 1. Úvod...4 I. Koncepční část

Více

Nabídka spolupráce pro nové partnery. Projekty a programy NF SND v roce 2015

Nabídka spolupráce pro nové partnery. Projekty a programy NF SND v roce 2015 N a d a č n í f o n d Nabídka spolupráce pro nové partnery Projekty a programy NF SND v roce 2015 Vaše dítě nemělo přístup ke vzdělání, jaké by si přálo? Vaše dítě nemělo ve Vás vzor? Věděli jste, že v

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 RODINNÉPRÁVO Upravuje vznik a zánik manželství, vztahy mezi manžely, rodiči, dětmi

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

S T A N D A R D 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

S T A N D A R D 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí S T A N D A R D 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3 a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Štěpánka Drábková Olomouc 2014 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální práce v procesu osvojení dětí. Štěpánka

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí je ucelený systém, fungující v systému českého práva. Účelem je poskytnout zvýšenou ochranu státu nezletilým dětem, tedy těm občanům, kteří se

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu 1.4.2006

CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu 1.4.2006 DOMY NA PŮL CESTY CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu 1.4.2006 POPIS SLUŽBY V České republice je několik desítek dětských domovů. Děti sem přicházejí z různých důvodů. jsou to děti

Více

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Systém náhradní rodinné péče byl do konce roku 2013 upraven v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Od 01.01.2014 nabyl účinnosti zákon č. 82/2012 Sb., občanský

Více

Násilí na dětech a co s tím!?

Násilí na dětech a co s tím!? Víkendové vzdělávání Násilí na dětech a co s tím!? Trojanovice 16.10.-18.10.2009 Vypracovala: Mgr. Taťána Gelnarová Sociálněprávníochrana dětí Zákon č. 359/99 Sb. SPO se rozumí zejména: Ochrana práva dítěte

Více

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135)

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135) Analýza klientů Střediska náhradní rodinné péče rok 201 Středisko náhradní rodinné péče, spolek 1, zpracovává již třetím rokem analýzu klientů, které mělo v daném roce v evidenci. Podrobněji se analýza

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Výroční zpráva za r. 2014. Otevřené srdce o.p.s.

Výroční zpráva za r. 2014. Otevřené srdce o.p.s. Výroční zpráva za r. 2014 Otevřené srdce o.p.s. Obsah 1.Fakta o Otevřeném srdci o.p.s. 2.O Azylovém domě pro matky s dětmi 3.Finanční zpráva 4.Hodnocení 5.Kontakty 1.Fakta o občanském sdružení 1.1 Právní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Školní řád Základní škola a mateřská škola Holetín. Základní škola a mateřská škola Holetín. Holetín 20. 539 71 Holetín.

Školní řád Základní škola a mateřská škola Holetín. Základní škola a mateřská škola Holetín. Holetín 20. 539 71 Holetín. Č.j. 2007/25 Spisový znak: 2-1 Razítko školy: Základní škola a mateřská škola Holetín Holetín 20 539 71 Holetín Účinnost: 1. 9. 2007 Skartační znak: A5 Počet stran: 9 Podpis ředitele školy: Školní řád

Více

OBSAH. ZÁKON č. 359/1999 Sb. O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ... 1

OBSAH. ZÁKON č. 359/1999 Sb. O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ... 1 OBSAH Autoři jednotlivých ustanovení..................................... XI Seznam zkratek............................................... XIII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

Dětský domov, Boskovice, Štefánikova 2b. Společenská odpovědnost v praxi dětského domova a výchova dětí ke společenské odpovědnosti

Dětský domov, Boskovice, Štefánikova 2b. Společenská odpovědnost v praxi dětského domova a výchova dětí ke společenské odpovědnosti Dětský domov, Boskovice, Štefánikova 2b Společenská odpovědnost v praxi dětského domova a výchova dětí ke společenské odpovědnosti Dětský domov - školské zařízení pro výkon ústavní výchovy Úvod do problematiky

Více

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů,

Více

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD www.pestalozzi.cz Jaké je poslání Domu na půl cesty? Posláním pobytové služby Dům na půl cesty (dále jen DPC) Havlíčkův Brod je poskytovat odborným způsobem podporu mladým

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Agenda sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) je svěřena dle vnitřní směrnice Organizačního řádu Městského úřadu v Českém

Více

3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Obsah kritéria standardu 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Standardy kvality pro OSPOD

Standardy kvality pro OSPOD 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. 1b Doba výkonu sociálně-právní

Více

Kapitoly z rodinného a trestního práva. přednáška 2. 4. 2009

Kapitoly z rodinného a trestního práva. přednáška 2. 4. 2009 Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška 2. 4. 2009 Vztahy dítěte k nevlastnímu rodiči Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte (tzv. nevlastní rodič ), za předpokladu, že

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Uzavření manželství Náležitosti sňatku Narození dítěte cizinci Rozvod, výživa a výchova nezletilých dětí v době po rozvodu manželství Rozvod manželství

Více

Stanovy FONDU OHROŽENÝCH DĚTÍ

Stanovy FONDU OHROŽENÝCH DĚTÍ Stanovy FONDU OHROŽENÝCH DĚTÍ (úplné znění po změnách ze dne 24. 2. 1996, 20. 6. 1998, 5. 6. 1999, 16. 6. 2001 a 19. 6. 2004) čl. I Název, sídlo a působnost Občanské sdružení Fond ohrožených dětí je právnickou

Více

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření"). (2) Pověřené osoby

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD:

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: Obecní úřad Bříza je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více