PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ RODINA. Ing. Mgr.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/01.0037 RODINA. Ing. Mgr."

Transkript

1 PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ RODINA Ing. Mgr. Hana Janiková

2 RODINA Ing. Mgr. Hana Janiková PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/

3 OBSAH 1 Úvod 3 2 Slovníček pojmů 4 3 Rodinná resilience Funkce rodiny Nosné principy fungování rodiny Normalita rodiny 9 4 Rodina a dítě Psychologie dítěte Základní úrovně kvality rodinného soužití Výchovné styly Odklad mateřství Nedobrovolná bezdětnost Rodina s jedním rodičem Singles Rodiny homosexuálních partnerů Gender Další fenomény v partnerských vztazích 23 5 Krize rodiny Příčiny krize Řešení manželské (rodinné) krize Konflikty v rodině 27 6 Zásady laického rodinného poradenství 28 7 Sociální práce s rodinou Sanace rodiny Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 32 8 Použité zdroje 35 2

4 1 ÚVOD Rodina je považována za člověkem vytvořený nejstarší sociální útvar, za základní společenskou skupinu. Rodina jako společenský jev je vysoce komplexní povahy, má řadu rovin a je proto předmětem zkoumání více vědních disciplín. Lze ji kvalifikovat jako základní a neformální sociální skupinu, která má různou velikost i strukturu a rozličné vazby na společnost. I když v průběhu historického vývoje došlo k určitým proměnám v rodině a mnohé funkce ztratily svůj původní význam či již zanikly nebo je převzal stát, současná rodina nadále zastává důležité funkce v životě jedince a ve vztahu ke společnosti. Rodina zůstává stále místem, kde se setkává individuální, soukromé s veřejným a sociálním. Rodina byla, je a bude v každé době, měla, má a bude mít své místo a různou podobu, která zrcadlí danou společnost. Můžeme ji chápat také jako intimní vztahový systém, který se vyznačuje časoprostorovým ohraničením. Členové daného systému utvářejí svůj společný život především v privátním prostoru, z něhož jsou vyloučeny jiné osoby [Říčan, 1991, s. 38]. Nalézání opory, ztotožňování se s rodinou, svoboda k budování a zachování své osobní odlišnosti, to vše dává jednotlivci rodina. Život v rodině se pohybuje mezi pólem sdílení a pólem soukromí. Chování jednoho člena rodiny ovlivňuje chování všech ostatních členů. Rodina je zapojena do širšího společenského kontextu, k němuž patří příbuzenstvo, sousedé, přátelé a všichni ostatní, kdo rodinu obklopují a jsou s ní v kontaktu. Ovlivňují ji a sami jsou ovlivňováni. Mimo toho jsou tu i společenské normy a převládající postoje dané společností, obecně uznávané hodnoty, zvyky, tradice, předsudky, stereotypy, ale i zákony, předpisy, závazné právní normy. I s nimi se ale musí v rodinném životě počítat. Rodina je jako systém organizačně složitá, neboť vytváří síť vzájemně propojených vztahů. Zároveň je tento systém otevřený díky schopnosti reprodukce a schopnosti změny, adaptabilní, jelikož se vyvíjí na základě reakcí na podněty vnějšího a vnitřního původu. 3

5 2 SLOVNÍČEK POJMŮ Ve slovníčku pojmů naleznete pojmy, které nejsou zcela běžné a týkají se tématu rodina. Použité pojmy z [Možný, 2006, s ]. Afinita Rodinný vztah vzniklý sňatkem Aranžovaný sňatek Sňatek na základě výběru partnera rodiči nebo jinými příbuznými Endogamie Pravidlo nebo sociální preference, podle nichž se sňatky uzavírají uvnitř skupiny (opak exogamie) Falokracie Vláda mužů nad ženami, mocenské zneužití mužské síly fyzické i sociální, mužská sexuální moc nad ženami Fekundita Fyziologická plodnost Genealogie Rodokmen, zkoumání o rodové posloupnosti Gynekokracie Vláda žen Homogamie Sociální preference sňatků uvnitř téže skupiny Hypergamie Manželství s partnerem vyššího postavení Hypogamie Manželství s partnerem nižšího postavení Incest Sexuální styk mezi příbuznými; ve většině známých kultur tabuizován a v kulturách s právním systémem vesměs protizákonný Infanticida Zabíjení novorozeňat, používá se v některých primitivních kulturách k regulaci porodnosti; někdy bývá praktikována selektivní infanticida děvčat LAT, Libiny apart together Párový heterosexuální vztah, ve kterém si oba zachovávají vlastní domácnost a bydlí odděleně, ale deklarují se jako stabilní pár Levirát Pravidlo, podle kterého dědí po zesnulém manželovi jeho vdovu muž z příbuzenstva a plodí s ní děti, které však mají postavení dětí zesnulého muže Matriarchát Vágní výraz, označující společnost s dominancí žen, užívá se také pro dominanci ženy uvnitř rodiny Matrilinearita Příbuzenský systém, opírající se o mezigenerační posloupnost v ženské linii Matrilokalita Pravidlo, podle kterého se po sňatku mladý pár stěhuje do domácnosti nebo domu ženy Matrimoniologie Věda o manželství a rodině Matrinomie Pravidlo, podle kterého přebírají děti rodné jméno po matce Matrona Matka rodu, protějšek patriarchy, šířeji: matka odrostlých dětí, zejména dcer, které už mají vlastní rodinu Mesaliance Manželství páru nerovného stavu, sňatek pod úroveň Monogamie Pravidlo přikazující výlučný svazek k jedinému partnerovi, též celoživotní sexuální věrnost jednomu manželskému partnerovi 4

6 Monogamie seriální Monogamické svazky, následující za sebou v monogamických společnostech s vysokou rozvodovostí Monogamie sukcesivní Výlučný svazek s jedním partnerem, který ale může být následován stejně výlučným svazkem s dalším partnerem Neformální manželství Označení pro párové soužití (vesměs heterosexuální) bez církevního či civilního sňatku; předpokládá společné bydlení, sex a alespoň do jisté míry společné hospodaření Neolokalita Pravidlo, podle kterého se po sňatku mladý pár stěhuje do nové domácnosti nebo domu Patriarchát Vágní výraz, označující společnost s dominancí mužů, ve feministické literatuře označuje nespravedlivé uspořádání spojené s útlakem žen u naprosté většiny známých společnosti, původně a přesněji vláda otců v rodině (zejména nad dětmi) Patrilinerita Příbuzenský systém, opírající se o mezigenerační posloupnost v mužské linii Patrilokalita Pravidlo, podle kterého se po sňatku mladý pár stěhuje do domácnosti nebo domu muže Patrinomie Pravidlo, podle kterého přebírají děti rodné jméno po otci Polyandrie Svazek jedné ženy se dvěma anebo více muži Polyandrie skrotální Svazek, v němž je žena zároveň partnerkou bratrů svého muže Polygamie Asymetrický heterosexuální svazek jednoho muže s více než jednou ženou anebo jedné ženy s více než jedním mužem Polygynie Svazek jednoho muže a dvou anebo více žen Primapara Prvorodička, žena rodící první dítě Rodina hybridní Rodina pozdní modernity, závislá na pečovatelských profesích a skrze ně i skrze masová média řízená státem ve výkonu své autority k dětem Rodina manželská Rodina organizovaná kolem manželského páru Rodina matrifokální Rodina soustředěná kolem matky rys tradiční židovské rodiny a také rodiny Afroameričanů Rodina nukleární Rodina tvořená rodiči a jejich dětmi Rodina orientační Rodina, ve které se člověk narodila vyrůstal Rodina patriarchální Taková, ve které vládnou muži, v jejím čele stojí nejstarší muž, otec Rodina prokreační Rodina, ve které člověk má a vychovává svoje děti Sororát V některých kulturách povinnost vdovce oženit se se sestrou své zesnulé manželky Unigenitura Pravidlo, podle kterého dědí jen jedno z dětí ať už nejstarší anebo nejmladší, muž či žena 5

7 3 RODINNÁ RESILIENCE Rodinná resilience (rodinná odolnost, pružnost, nezdolnost, schopnost a dovednost obrany a ochrany, která pomáhá udržovat či obnovovat harmonii a rovnováhu v rodinném soužití) se v ČR vyvíjí poněkud opožděně proti rozvinutým západním zemím. Koncept rodinné resilience vychází ze znalosti principů rodinného fungování. Rodina vykazuje některé specifické znaky, např. těsný vztah členů styk tváří v tvář, vzájemná sounáležitost, základní emocionální vazby. Rodina sehrává významnou úlohu v procesu socializace, utváří sociální osobnost jedince, jde o skupinu s intimními vztahy. Tak jako v každé skupině zde existují konflikty, vnitřní diferenciace (pozice, role, konflikt z pozičního pluralismu) a rivalita, ale také skupinový prospěch (členy spojují společné zájmy). Zásadní význam primárních skupin je spatřován v tom, že dávají jedinci jako první zkušenost se soužitím s ostatními lidmi, jsou trvalé a jsou schopné potlačit nežádoucí emoce. Rodina je nejvýznamnějším socializačním prostředím. Rané sociální zkušenosti dítěte vytváří základ, který zahrnuje komplex prvních zkušeností s působením sociální světa. Dítě se jimi bude řídit při interpretaci nových zážitků a bude tak činit bez ohledu na to, zda byly pozitivní nebo negativní, pro něj jsou základem, z něhož vychází. Bývají označovány jako bazální zkušenost. Z hlediska průběhu socializace je důležité, jaká tato rodina je, jak dítě přijala a jakou zde má pozici. Důležitým předpokladem dobrého socializačního rozvoje je např. to, že rodiče dítě akceptují bezpodmínečně, bez ohledu na jeho vlastnosti a kompetence. Rodina působí na jedné straně jako reprezentant společnosti, jejích sociokulturních tradic, ale na druhé straně je každá rodina něčím specifická. [Vágnerová, 2004, s ]. 3.1 FUNKCE RODINY Rodina formuje přirozené prostředí, které na každého člověka působí primárně, především po stránce emocionální a výchovné. Základními 4 funkcemi jsou: 1) biologicko - reprodukční 2) výchovná 3) materiální 4) emocionální 6

8 Ad 1) Je jednou z nejobvyklejších a nejpřijatelnějších funkcí rodiny. Rodina ovšem svoji roli ztrácí v procesu reprodukce díky vlivu genetiky a technického pokroku. V posledních letech je, bohužel, stále méně pohlíženo na rodinu jako na významnou strukturu, jejímž opodstatněním je zachování lidského rodu. Naopak stále více je pohlíženo na rodinu jako na sociální strukturu, ve které dochází k naplňování potřeb jejích členů. Ad 2) Poskytuje dítěti základní orientaci v okolním světě a poskytuje mu vše potřebné pro plynulé zařazení do společnosti. Vzájemné působení formuje všechny členy rodiny jak bezprostředně, tak i dlouhodobě. Rodina tvoří zcela jedinečné prostředí pro formování postojů ke světu, blízkému okolí a sobě samému. Vytváří též hodnotové orientace, tvoří základ pro utváření vlastního já. Ad 3) Tato funkce byla významnější dříve než v současné době. Především v dobách, kdy každý z členů rodiny měl své povinnosti a své místo. Dnešní rodina jako systém je již v této oblasti zastupitelná společností jako celkem (systém sociálních podpor). Ad 4) Zcela jedinečná a nezastupitelná funkce. Tvoří mezičlánek mezi společností jako celkem a jedincem. Potřeba zázemí, podpory, pomoci a bezvýhradného přijímání, potřeba sdílení zážitků, společných rituálů, je nutná pro všechny věkové kategorie. Rodina je jakýmsi opakem přetechnizovaného životního stylu, který stále více působí na odlidšťování (komunikace na internetu - chaty, týmová spolupráce em, facebook, atd.). Rodina v našich kulturních poměrech ztratila dnes mnohé funkce, které ji dříve byly vlastní, přičemž mimořádného významu nabyly dvě, které jsou dnes základní a rozhodující, a to přinášet citové uspokojení všem svým členům a připravit děti pro život v dané společnosti. Záleží hlavně na tom, ne co říkáme, ale jak se chováme, jakými vskutku jsme [Matějček, Dytrych, 1999, s. 132]. Rodinné fungování je způsob, jakým rodina plní své funkce, uvádí [Sobotková, 2007, s. 71]: začlenění jedince do rodinné struktury (poskytuje pocit sounáležitosti, ovlivňuje osobní identitu, smysl a zaměření života); ekonomická podpora (zajišťování základních i rozvojových potřeb členů rodiny); péče, výchova, socializace (umožňuje fyzický, psychický, sociální a duchovní vývoj dětí i dospělých, zprostředkuje sociální hodnoty a normy); ochrana zranitelných členů (mladých, nemocných, handicapovaných, starých či na ostatních nějak závislých aj.). 7

9 3.2 NOSNÉ PRINCIPY FUNGOVÁNÍ RODINY Základními nosnými principy jsou soudržnost, adaptabilita a rodinná komunikace, jak uvádí [Sobotková, 2007, s. 72]: Soudržnost (koheze) souvisí s rodinnou intimitou, blízkostí, sounáležitostí. Při zdravé soudržnosti je ve funkčních rodinách kladen důraz i na přeměřenou samostatnost a nezávislost členů rodiny. Adaptabilita se týká schopnosti rodiny přizpůsobovat se proměnlivým požadavkům a nárokům života. Adaptabilní (flexibilní) rodiny dokáží snadněji změnit své fungování, někdy i životní styl, vyžaduje-li to situace. Rodinná komunikace jako třetí nosný princip je klíčový proces při vytváření celkové rodinné atmosféry, při řešení problémů a plánování změn. Přímá a otevřená komunikace působí jako ochranný faktor v rodinném soužití, zatímco nejasná či narušená komunikace může znásobit negativní vlivy rizik a stresů. Všechno, co lidé říkají i dělají, dostává komunikační význam. Absence akce je také akce. Narušená komunikace má zásadní vliv na funkčnost rodinného systému i na její členy, podrývá a oslabuje zdravé fungování rodiny. Její povaha a úroveň se v jednotlivých rodinách liší, mění i vyvíjí uvnitř rodiny. Rodiny s vyváženou soudržností a adaptabilitou budou adekvátněji fungovat v průběhu životního cyklu než rodiny, které se pohybují na extrémních okrajích obou dimenzí. Kvalitu rodinného fungování podstatně ovlivňují dle [Sobotková, 2007, s. 74]: Spokojenost jednotlivých členů s rodinným životem, resp. s úrovní rodinné soudržnosti a adaptability. Spokojenost s mírou koheze a adaptability se ukázala pro zdravé rodinné fungování jako mnohem důležitější než vysoké úrovně koheze a adaptability, se kterými členové rodin spokojeni nejsou. Dovednosti a schopnosti řešit konflikty a problémy v partnerském vztahu efektivně, aby bylo dosaženo oboustranné spokojenosti. (Toto i další zjištění byla potvrzena v různých studiích.) Flexibilita a soulad partnerů ohledně možností trávení volného času. Partneři jsou rádi spolu, ale vyhovují jeden druhému, pokud chtějí trávit nějaký čas odděleně a rozvíjet vlastní zájmy. Pozitivní postoj k sexualitě a spokojenost se způsobem vyjadřování citů. 8

10 Spokojenost s tím, jak jsou uspokojovány osobní potřeby a zájmy (to souvisí s kvalitou života). Efektivní komunikace mezi partnery a volný tok informací. Důležité je, aby oba partneři byli se vzájemnou komunikací spokojeni. Rodinné síly členové rodiny jsou na rodinu hrdí, jsou k sobě loajální a věří, že spolu překonají i případné krize a těžké doby (více se tato charakteristika objevovala ve sděleních mužů). Dobré vztahy s širší rodinou a přáteli, tedy kvalitní sociální opora (významněji se objevuje ve vztahu se zdravým rodinným fungováním u žen). 3.3 NORMALITA RODINY Zdravá a funkční rodina se odvíjí od různých pojetí normality rodiny. Existují čtyři přístupy k normalitě: 1. Normalita jako zdraví a absence patologie tradiční medicínsko-psychiatrický přístup. Rodina nevykazuje u žádného člena symptomy poruchy či psychopatologie. Ovšem např. individuální psychická porucha neznamená rodinnou dysfunkci. Naopak psychicky zdravý jedinec může vyjít z velmi nepříznivých, patologických rodinných podmínek. 2. Normalita jako ideál typický přístup pro humanistické teorie. Úspěšné, optimálně fungující rodiny jsou jakoby umístěny na jednom konci kontinua, ve středu jsou průměrné či symptomatické rodiny, vážně dysfunkční rodiny jsou na druhém konci kontinua. Úspěšnost rodin je vztahována k určitým hodnotám (věrnost, porozumění, tolerance) a ke splnění určitých úkolů (zdárný vývoj dětí). Velký vliv mají sociální, kulturní a etnické normy. 3. Normalita jako průměr rodina je normální, pokud odpovídá tomu, co je obvyklé, průměrné, typické. Toto pojetí vychází ze sociologie a je založeno na křivce normálního rozložení, kdy střed je průměr (norma) a oba kraje jsou odchylky. 4. Normalita jako transakční proces přístup podložený systémovou teorií. Pozornost je věnována procesům probíhajícím v čase. Normální procesy ať už typické, či optimální se liší podle různých interních a externích požadavků, kterým se rodina přizpůsobuje v průběhu rodinného životního cyklu [Sobotková, 2007, s. 42]. 9

11 4 RODINA A DÍTĚ [Janiš, 1998, s. 13] uvádí: Rodina je pro dítě pevnou a současně nejstabilnější skupinou s výlučným postavením mezi všemi ostatními sociálními skupinami. Rodinné klima jako spletitý soubor vzájemných vztahů v rodině s určitým systémem hodnot, motivů, postojů má prvořadou a ničím nezastupitelnou roli v přípravě dítěte pro jeho celý další život. Jaká je rodina, takový je i pozdější vývoj jedince, taková je jeho životní orientace, jeho normy, postoje, jeho systém hodnot. Rodinná výchova spoluvytváří životní zaměření, zakládá schopnosti vytvářet stabilní sociální kontakty. Potřeba lásky, emoční sounáležitosti patří k základním lidským potřebám, a pokud má člověk odejít z rodiny emočně zdravý, adaptabilní a nezávislý, musí od počátku své existence pociťovat masivní a neotřesitelnou emoční jistotu v rodinu, do které se narodil. Ztráta rodiny je nenahraditelná a provází dítě jako handicap po celý život. Dítě má totiž pocit, že tak, jak se žije doma, tak se žije v rodinách obecně a ani konfrontování s jiným životním stylem, na tom prakticky nic nemění. [Sobotková, 2007, s. 158] uvádí přínosy rodičovství: Rozvoj vztahů: Mateřství přináší nový, většinou radostný vztah s dítětem a dodává novou dimenzi ve vztahu k partnerovi žena vidí manžela v nové roli otce, manžel vidí svou ženu v nové roli matky. Mateřství je také základem pro nová přátelství s jinými matkami a s rodinami, které mají malé děti. Osobní naplnění: Mateřství je pro některé ženy také příležitost k sebevyjádření a osobnímu rozvoji, dodává pocit osobní hodnoty, event. smysluplnosti života. Pokračování rodu pro některé rodiče je velmi podstatný pocit, že prostřednictvím dětí přesáhne jejich rodina do budoucnosti. Rodičovství je výzva, zdroj podnětů, dává lidem příležitost poznávat sebe i druhého tak, jak by to bez dítěte nebylo možné. Rodičovství je známkou dospělosti. Zde je pozoruhodný rozdíl mezi muži a ženami tento důvod uvádí 79% žen, ale jen 21% mužů. 4.1 PSYCHOLOGIE DÍTĚTE První rok dítěte je z hlediska citového rozvoje dítěte nejpodstatnější. Př.: Harlowovy pokusy s opicemi malá opičátka oddělena od matky, matka byla nahrazena drátěnou konstrukcí, poté obalena kožešinou 10

12 podstatný je dotykový kontakt před potravou, je to to, co uspokojuje potřebu vazby (nejchlupatější model byl pro opičátka nejlepší). Zrání (emocionální, intelektová, motorická, sociální, morální) růst organických struktur a vývoj funkcí. Někteří jedinci nedozrají v některých oblastech nikdy (neurotici). Př.: U dětí, které od narození nevidí, se též objevuje výraz smíchu, strachu, není to dáno učením, objeví se i bez příkladu. Biologické zrcadlo Když se na někoho budeme usmívat, on se na nás bude usmívat také. Usmívejte se, i kdyby to mělo vypadat hloupě. Učení stimuluje zrání. Zrání je podstatné, učení je přídavné. Př. Indiáni v Jižní Americe nosí děti svázané v šátku v době, kdy by měly začít chodit, ale ve skutečnosti při porovnání začínají chodit ve stejném období jejich věku jak děti naše, se kterými se cvičilo. Př. výchovy dítěte se šimpanzem po prvním roce dokázal opičák reagovat na 20 příkazů, dítě jen na příkazy 3, ale od 1 roku dítě začalo mluvit, opičák ne, dítě reagovalo i na věty, opičák pouze na slova. Výsledek šimpanz má omezeno učení jen do určitého věku. Období senzitivní nejlepší pro učení pozor na časné učení (ne předčasné ani pozdní). Př. Dítě průměrné se učí před školou číst a je tak přetěžováno, dítě zralé samo čtení chce, vyhledává ho a chce se učit. Samovývoj zrání a vlastní aktivita člověka. Délka učení člověk se učí celý život (nejlépe do 25 let). Čím je organismus dokonalejší, tím víc se prodlužuje mládí tím delší je období, kdy se učí. Důležitá je i velikost organismu (př. slon se učí relativně dlouho, malá myška, co se nenaučí do 14ti dnů, už se nenaučí nikdy). Formy učení a) Hrou Nic zásadnějšího než hra není motivačně účinné Komenský: Učení by mělo být také do jisté míry hrou. b) Nápodobou otázka tradice kultura se předává (akulturace), rodiče zprostředkovávají to, na co přišly generace před nimi. Vývoj osobnosti dle Freuda [Vágnerová, 2004, s ]: Vývoj osobnosti probíhá podle vrozeného programu. Jednotlivé, na sebe navazující vývojové fáze jsou definovány podle převládajícího způsobu dosahování slasti: orální, anální, falické a genitální. Psychosexuální vývoj, který je základem rozvoje osobnosti, se uskutečňuje přesuny libida do různých oblastí. Učení se zde uplatňuje pouze ve smyslu diferenciace objektů, jež by mohly sloužit pudovému uspokojení. Zkušenosti, které dítě získá v raném věku, zůstávají v nevědomí a ovlivňují jeho prožívání i chování v pozdějším věku. 11

13 orální stádium kojenecký věk (slast ve spojení s jídlem sání a polykání, jakmile začne dítě kousat tato slast ubývá, resp. se transformuje na jinou úroveň) anální stádium batolecí věk (slast v oblasti konečníku, resp. svěračů močové roury, tj. s vyměšováním, nácvik udržování čistoty je důležitá zkušenost s disciplínou a vnější autoritou) falické stádium předškolní věk (slast při manipulaci s orgány v genitální oblasti včetně zájmu o genitálie druhého pohlaví). Během tohoto stádia vzniká oidipovský komplex: dítě se eroticky upne na rodiče opačného pohlaví, zatímco rodič stejného pohlaví se pro něj stává rivalem, cítí k němu ambivalentní směs lásky, žárlivosti a zloby. Řešením tohoto problému je identifikace s rodičem stejného pohlaví a vytěsnění tohoto problému. Nedořešením oidipovského konfliktu se udržuje infantilní závislost na někom, s kým se člověk cítí být spojen. Název vychází z příběhu o Oidipovi, který, neznalý situace, zavraždil svého otce a oženil se s vlastní matkou. Pro analogický vztah dcery a otce se používá pojem Elektřin komplex. stádium latence raný školní věk (schopnost vybití libida prostřednictvím společensky přijatelné aktivity, i např. školní úspěšnost) genitální stádium doba dospívání (opětovné oživení a intenzivní rozvoj genitálně zaměřené slasti) Eriksonova teorie osmi stádií [Vágnerová, 2004, s ]: 1. Kojenecký věk základní důvěra ve svět, rozvoj osobnostních vlastností a způsobů chování. Důležitá je kvalita prvotní vazby mezi matkou a dítětem. 2. Batolecí věk osamostatnění, uvědomění sebe sama. Učení se pravidlům chování a důvěry ve své schopnosti. 3. Předškolní věk fáze aktivity, iniciativy, rozvoj kontaktů s dalšími lidmi především s vrstevníky. 4. Školní věk fáze snaživosti rozvoj zkušenosti, svědomitosti, důležitá je emoční stabilita. 5. Dospívání rozvoj identity, sebepojetí, rozumových schopností, otevřenost. Dochází k přesunu směrem k introverzi, kolísá vztah k práci. 6. Raná dospělost intimita, důraz na vstřícnost, rozvoj sociální adaptibility. 7. Dospělost fáze generativity, roste a stabilizuje se svědomi- 12

14 tost, která se uplatňuje v péči o děti a v profesní oblasti. Rozvoj sociální vstřícnosti. Krize středního věku, tj. období kolem 40 let, může být spojena s proměnou či dalším posunem ve všech osobnostních složkách. 8. Stáří fáze integrity, akceptace svých osobnostních vlastností, snížení otevřenosti. Nové poznatky jsou často vnímány jako rušivé a nepříjemné. Roste závislost na okolí, objevuje se soucitnost, důvěra. Vztah k práci a svědomitost už nemá takový vliv jako dříve. Sociální role a orientace na jednotlivá stádia [Langmeier, Krejčířová, 2006, s. 211]: ORIENTACE NA JÁ SCHŮZKY VÁŽNÁ ZNÁMOST MANŽELSTVÍ ORIENTACE NA MANŽELSKÝ PÁR NAROZENÍ DĚTÍ ORIENTACE NA RODINU DÍTĚ ODCHOD DĚTÍ Z DOMOVA PRÁZDNÉ HNÍZDO DÍTĚ NOVÁ RODINA ORIENTACE NA MANŽELSKÝ PÁR NOVÁ RODINA ÚMRTÍ MANŽELSKÉHO PARTNERA ORIENTACE NA JÁ Dětství» dospívání» časná dospělost» střední dospělý věk» pozdní dospělý věk» stárnutí» stáří 13

15 4.2 ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ KVALITY RODINNÉHO SOUŽITÍ Obecně lze rozlišit 4 základní úrovně celkové kvality rodinného soužití ve vztahu rodina - dítě. Eufunkční rodina zajišťuje optimální vývoj dítěte. Problémová rodina vykazuje poruchy bazálních funkcí, které však v podstatě neohrožují její existenci ani zdravý vývoj dítěte. V dysfunkční rodině se vyskytují vážnější poruchy některých nebo případně všech funkcí, které poškozují rodinu jako celek a narušují vývoj dítěte. Dysfunkce rodinného systému se nejčastěji a nejvýrazněji projevuje v oblasti rodinné interakce, rodinné komunikace, struktury rodinného systému, v pravidlech řešení problémových a konfliktních situací v rodině a v ekologickém kontextu rodinného systému. Afunkční rodina je typická výskytem poruch rodinných funkcí, které dítěti závažným způsobem znemožňují vývoj a které hrubě narušují existenci a smysl rodinného soužití. Poměrně frekventovaným typem klinické rodiny bývá rodina zanedbávající či týrající dítě. Je charakteristická patologickou interakcí rodičů, často s narušenou osobností, s jejich, mnohdy různě handicapovanými, dětmi. 4.3 VÝCHOVNÉ STYLY O vztazích mezi jednotlivými členy rodiny, o možných ohniscích vzniklých problémů, napoví otázka výchovy, resp. výchovného stylu. Výchovný styl je definován jako souhrn záměrných i spontánních způsobů chování vychovatele k vychovávanému. Tradičně se uvádějí 3 výchovné styly autoritativní, liberální a demokratický. Autoritativní neboli dominantní výchovu charakterizuje časté používání rozkazů a trestů spolu s malým porozuměním pro potřeby a zájmy dětí a potlačováním jejich iniciativy. Takový styl výchovy vede zpravidla k velké závislosti na vychovateli a zvýšené submisivitě nebo agresivitě. Demokratická výchova se vyznačuje působením dobrých vzorů, nikoli však trestů, je pro ni typické porozumění individuálním potřebám, podporování spontánnosti a diskuse. Tento styl výchovy vede k rozvoji iniciativy a samostatnosti, zároveň k zodpovědnosti, kázni a respektu k právům druhých lidí. Liberální, často označovanou jako svobodnou či volnou, výchovu lze charakterizovat slabým, případně žádným řízením bez větších požadavků. Takový styl výchovy vede k malé odpovědnosti, k nerespektování skupinových norem, snižuje integraci a organizaci práce ve skupině stejně jako efektivitu výsledků. 14

16 Výchova k odpovědnosti se nedá dělat kázáním, tresty a strachem ta má přinášet malému dítěti, školákovi, mladistvému vnitřní uspokojení, že jedná v souladu s vyšším řádem světa. Odpovědnost je celkový postoj k životu a nejúčinnějším výchovným prostředkem je osobní příklad vychovatele rodiče. Když dítě přijímá postoje vychovatele tak, že se s ním identifikuje čili ztotožňuje. Chce být jako on či ona a moc nad tím neuvažuje ani si to nějak nezdůvodňuje, ba spíše o tom ani neví. Je důležité k odpovědnosti vychovávat dítě celým svým chováním, resp. vychováváme, jsme-li sami odpovědní [Matějček, 2007, s. 104]. Mezi nevhodné styly, které se v praxi velmi často vyskytují, bývají popisovány jako [Langmeier, Krejčířová, 2006, s. 270]: Výchova rozmazlující: Rodiče vyhovují každému přání dítěte a projevují mu až opičí lásku. Výchova zavrhující: Rodiče dávají svým chováním dítěti najevo otevřeně nebo častěji nepřímo své city odmítání a nesouhlasu (navenek to ovšem nepřiznávají a své chování zdůvodňují nezbytností kázně). Výchova nadměrně ochraňující (hyperprotektivní) či nadměrně starostlivá: Ve snaze chránit dítě před každým rizikem brání rodiče dítěti v postupném získávání dovedností, které jsou nezbytné právě pro účelné zvládání nevyhnutelných rizikových situací. Výchova perfekcionistická: Výchova s přepjatou snahou po dokonalosti, perfektních výkonech doma, ve škole, ve sportu, v hudbě, apod. Přitom rodiče kladou na dítě požadavky, které nemůže vzhledem ke svému věku a k individuálním vlastnostem splnit. Výchova nedůsledná: Rodič kolísá mezi krajní přísností a krajní povolností (někdy jako by kompenzoval své pocity viny za dřívější nadměrnou přísnost). Nedůslednost může ovšem vyplývat i z odlišného přístupu obou rodičů (matka zatajuje před přísným otcem všechny přestupky dítěte apod.). Výchova zanedbávající, týrající, zneužívající dítě, deprivující: Představují ji případy vysloveného ohrožení vývoje dítěte. Je důležité mít v paměti, že jako rodiče vychováváme děti pro svět, který neznáme, o kterém sice můžeme mít určité představy, ale jeho konkrétní přesnou podobu dnes nemůžeme určit. Vychováváme děti pro svět, který bude mnohem složitější, v mnohém rozporuplnější než je ten dnešní. Již v současné době má mladý člověk možnosti volby mezi mnoha alternativami, budoucnost však ještě tyto alternativy rozšíří. Děti potřebují emoční zakotvení, pevný bod v širokém dění, protože je čeká společenství rozsáhlé a složitě organizované. 15

17 Styl rodinné schůzky pravidla v rodině při řešení konfliktu 1. etapa: Stop, potřeba zastavit se a uklidnit V první fázi je nutné se zastavit a rozhodnout se, jakým způsobem konflikt v rodině řešit. Jestliže je potřeba přejít k vyřešení konfliktu, je podstatné se uklidnit. 2. etapa: Vytvoření příznivé atmosféry k vyřešení sporu Důležité je zjistit, kdy jsou všichni členové k dispozici. Na setkání musí být pozváni všichni, kterých se problém týká. Hodně dětí, zvláště v době dospívání, reaguje citlivě na nálady, je proto nutné vytvořit příjemnou atmosféru. Někdy je vhodnější vyřešení sporu přesunout na následující den, pokud jste časově omezeni, aby se nemuselo spěchat s vyřešením sporu. 3. etapa: Určení problému Nejsnadnější je vyřešení problému, kterému všichni v rodině správně rozumí. Je důležité shromáždit fakta a objasnit jak vlastní potřeby (toho, kdo schůzku vede př. otec, matka) a potřeby ostatních. Ve skutečnosti hraje rodič při domluvě tři role. Je tím, kdo má odpovědnost, usnadňuje domluvu a účastní se jí. Vzhledem k této trojí roli je na rodičích, aby si dobře uvědomovali starosti a potřeby svého dítěte. Každému v konfliktu je přikládána stejná důležitost, nezávisle na roli, věku, místu nebo postavení. 4. etapa: Vedení spontánní diskuse (brainstorming) Vybídnutí k předkládání návrhů řešení. Spontánní diskusi napomůže, když se nápady napíší na tabuli, event. se poznámky poznamenají. Všechny musí být přijaty bez kritiky a komentářů. Zhodnocení proběhne později. Správným přístupem jsou tvořivost, zábava a představivost. 5. etapa: Zhodnocení nápadů Společné vyřčení nápadů, posoudit ty, které jsou přijatelné pro všechny. Pokud se stane, že výsledek není přijat jednohlasně, důležité je snažit se nápad pozměnit do přijatelnější podoby. 6. etapa: Řešení přijatelné pro všechny Ideální je, dojde-li ke shodě s jedním nebo více řešeními. Ověření, zda všichni správně rozumí výsledku. Rozhodnutí, kdo, co, kdy bude dělat. Konsenzus je smlouva, je ovocem úspěšné domluvy, při které jsou za daných okolností uznáni všichni členové skupiny, rodinného systému. 7. etapa: Aplikace řešení a zhodnocení výsledků Dohoda na zkušební době, během níž se řešení aplikuje v praxi (půl den až jeden měsíc). Na konci zkušební doby je dobré se znovu sejít, posoudit výsledky, v případě nutnosti je vylepšit. Občas je nutné se vrátit do 6. etapy, nebo dokonce začít vše od začátku, aby se problém lépe vymezil. Není proto špatné si seznam nápadů a řešení uchovat [Trélaün, 2005, s ]. 16

18 4.4 ODKLAD MATEŘSTVÍ Dle lékařských studií se považuje za nejbezpečnější porod mezi 25. a 29. rokem rodičky, přitom průměrný věk matek stále roste. Počet starších matek (tzv. pozdní mateřství) rodící žena po dosažení 35 let se rok od roku evidentně zvyšuje. V současnosti je průměrný věk matek v ČR 29 let, na počátku devadesátých let bylo průměrné stáří rodičky 26 let. Vliv na odklad mateřství má rozhodně současný životní styl. V dnešní době mají mladí lidé možnost poznat a zažít něco, co dříve nešlo, více cestují, užívají si. Současně také stouply životní nároky a ruku v ruce s tím i vybudování si pracovní kariéry, osamostatnění se, pořízení vlastního bydlení, studium při zaměstnání apod. Starší těhotné ženy podstupují nejen vyšší riziko kolem průběhu těhotenství a porodu, ale ve své touze po dítěti často nepřemýšlí nad svou budoucností. Neuvědomují si, že po padesátce přichází klimaktérium, ale objevují se i vážné nemoci. Bude mít pak tato žena dostatek síly, aby dokázala zvládnout celou domácnost a k tomu dítě v pubertálním věku se všemi jeho koníčky a sportovními zájmy? Na druhou stranu těhotenství a mateřství mezi 30. až 40. rokem ženy má nejen svá rizika, ale i své výhody. Starší maminky bývají zkušenější, pohotovější, více se svým dětem věnují a svoje mateřství více prožívají a celkově si jej vychutnávají. Předsudky, které u některých žen působí částečně na odklad mateřství: V těhotenství se vaše IQ snižuje o několik desítek bodů: Skutečně u řady těhotných žen dochází k tomu, že nejsou schopné soustředit se na nic jiného než na vzorek dupaček a povídání si s miminkem v bříšku. Problémy okolního světa jim často připadají malicherné ve srovnání s tím, že v nich roste nový život. Těhotná patří domů, a ne do práce! Samozřejmě těžká fyzická práce nebo špatné hygienické podmínky nejsou vhodné pro těhotnou ženu, ale práce v kanceláři je naprosto v pořádku. Těhotenství není nemoc. Těhotné jsou nepoužitelné pro racionální uvažování, protože mají mozek zaplavený hormony. Hladiny hormonů jsou opravdu jiné než obvykle a málokterá nastávající maminka se vyhne zvýšené citlivosti. Ale je dokázáno, že i mužům kolísá hladina hormonů. Nejedná se o pravidelný cyklus, ale o závislost na podnětech zvenčí [Marková - Tominová, 2009, s ]. Př. Monika V., 34 let, pečovatelka, 8 let žije ve Švédsku, děti ve věku 5 a 7 let a třetí dítě na cestě: Tady neexistuje, aby šla žena na nemocenskou, sotva zjistí, že je těhotná, což je stále celkem populární v ČR. Pokud mám fyzicky namáhavou práci, můžu zde žádat 17

19 maximálně o dva měsíce volna navíc před termínem porodu. Ale je kolem toho velká administrativa, musím mít potvrzení od lékaře a vysvětlovat, proč to volno potřebuji. Př. Karla L., 30 let, vedoucí oddělení marketingové nadnárodní společnosti, dítě ve věku 1,5 roku: Oficiálně jsem šla na mateřskou dovolenou povinných 6 týdnů před porodem. Ale chodila jsem tam de facto stále. Ještě dva dny před porodem jsem pracovala. Rodit jsem začala v noci poté, co jsem se vrátila z pracovní večeře. Dcera se mi narodila 3 dny před termínem a já měla ještě domluveny nějaké pracovní schůzky. Po porodu mi nařídili dvě hodiny ležet. V kabelce mi neustále zvonil telefon, pípaly sms zprávy. Maminka vedle mi záviděla, kolik mi chodí přání. Bohužel to byly ale zprávy pracovní. Chtěla jsem také telefonovat, ale bylo mi trapné vyřizovat si v porodnici den po porodu pracovní záležitosti. Nakonec jsem ale stejně musela, nedařilo se mi práci vyhnat z hlavy [Sobotková, 2007, s. 157] uvádí oběti rodičovství: Zpomalení kariéry matky. Finanční znevýhodnění. Omezení osobní svobody péče o dítě zvlášť v útlém věku znamená vysoké nároky limitující životní styl ženy. Velká mezinárodní studie, jejíž součástí byl britský výzkum, identifikovala ztrátu osobní svobody jako hlavní důvod odkládání mateřství. Dopad na manželský vztah ten uvádí po narození dítěte asi 50 % párů, zejména negativní vliv vyčerpanosti a případné emocionální lability ženy na sexuální život. Rodičovství je nezvratné rozhodnutí, nelze je vzít zpět. Některé ženy a muži se obávají, že by nebyli dobrými rodiči. Některé páry nechtějí přivést děti na svět, kde hrozí nukleární konflikt a kde jsou další vážné globální problémy. 4.5 NEDOBROVOLNÁ BEZDĚTNOST Bohužel, těhotenství se dá jen výjimečně naplánovat a u žen se plodnost začíná snižovat zhruba po třicítce. U dvacetileté ženy je pravděpodobnost otěhotnění asi 25%, u žen po třicítce pouze 16%. Problémem u ženy po třicítce je také sehnat vhodného partnera, který by odpovídal zvýšeným nároků. Pokud i partnera má, následuje řada neúspěšných pokusů otěhotnění přirozenou cestou, následují vyšetření u lékaře. Ve většině případů pomůže ženě otěhotnět až asistovaná reprodukce, která je u starších žen méně úspěšná, než u žen mladších. 18

20 Snižování plodnosti žen s ohledem na věk: po 30. roce - asi o 20 % po 35. roce - asi o 50% (je zde i vyšší riziko samovolných potratů a úmrtnosti novorozenců) V současnosti má problémy s početím vlastního dítěte každý sedmý pár, s tím, že rychle přibývá neplodných mužů. U lidí, kteří mají problémy s plodností, se objevují úzkostné stavy, změny nálad od optimismu po beznaděj až po poruchy spánku. Tyto problémy pak zasahují nejen do partnerského, ale pracovního a soukromého života obou partnerů. Léčba neplodnosti je zpravidla dlouhodobá, náročná na čas i na finance a s nejistým výsledkem. I přes veškerou snahu lékařů se však někteří vytouženého potomka nedočkají. Na druhou stranu se však velmi často stává, že po letech marného čekání počít vlastní dítě, se rozhodné pár adoptovat dítě cizí a najednou se stane vytoužený zázrak a žena otěhotní. Lidská neplodnost souvisí s psychikou, aniž by si to kdokoliv uvědomoval. Bolestnou zkušenost prožívají i páry při spontánních potratech. Ztráta je těžká, ať už k ní dojde v kterémkoli stádiu těhotenství. Následná úzkost může zvětšit emocionální distanci v páru, dochází často k odcizování. Někteří psychologové doporučují denně krátkou chvíli věnovat ztrátě dítěte, aby došlo ke sdílení pocitů a udržovala se otevřená komunikace v páru. 4.6 RODINA S JEDNÍM RODIČEM Dnes je mnohem více osamělých rodičů: někdy kvůli smrti jednoho z partnerů, ale mnohem častěji spočívá příčina v rozvodu a svobodném mateřství. Tento trend se ujímá nejen po celé Evropě, ale ve většině vyspělých zemí. V 90 % případů se děti svěřují po rozvodu do péče ženám. Následkem toho se otcové stávají ve svých rodinách okrajovými postavami a nemohou dětem poskytovat příliš dobrý model rodičovské role. Často představují padlý idol, boha, který selhal. Toto selhání musí nutně změnit psychologické vzorce rodinného života. Otce zabíjí nikoli jeho nástupce, tedy syn, ale jeho manželka či on sám, sebevraždou či rezignací na rodičovství. Ačkoli důkazy založené na pozdějších školních výsledcích dětí z neúplných rodin nejsou jednoznačné, rozchod či neexistence rodičů znamená pro většinu z nich problém, který často přetrvává až do dospělosti. Děti se někdy obtížněji přizpůsobují nové situaci než rozvádějící se rodiče, také proto, že je snazší ukončit citový vztah než změnit příbuzenská pouta. [Goody, 2006, s ]. 19

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti

péče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

(lat. socialis = společný)

(lat. socialis = společný) SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina

PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Rodina PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Rodina Literatura k tématu: Helus, Z: Sociální psychologie pro pedagogy. Možný, I.: Moderní rodina (mýty a skutečnosti). Rodina Často slýcháme: Rodina je základem společnosti;

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

Formy soužití Registrované partnerství

Formy soužití Registrované partnerství Formy soužití Registrované partnerství Bc. Kateřina Pavlů Formy soužití 1 Registrované partnerství Partnerský život život ve dvou Manželství Nesezdané soužití (partnerské soužití) Homosexuální vztahy registrované

Více

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková Otázka: Metoda skupinové sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Jejím smyslem je psychosociální působení na skupinu lidí s nějakým společným znakem a cílem, aby

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Domácnost a formy soužití

Domácnost a formy soužití Domácnost a formy soužití Společně posuzované osoby Posuzují se společně s žadatelem Nejčastěji rodina, vždy se společně posuzují rodiče a nezaopatřené děti, manželé a registrovaní partneři Popř. patří

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zaostřeno na zdraví Žák: uplatňuje zásady zdravého způsobu života předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina)

Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina) Sociá lní psychologie Blok 1 Rodina (primární sociální skupina) 1. Rodina (primární sociální skupina) Rodina je první sociální skupinou, ve které se ocitáme po narození. Je to uzavřené sociální prostředí,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída... PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PRO PRAHU 1, 2 A 4 Francouzská 56, 101 00 Praha 10; tel. 267 997 011 e-mail: poradna@ppppraha.cz; www.ppppraha.cz; IČO: 68407441 Dotazník pro rodiče Důvěrné! Vážení rodiče,

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Prarodič a krize v rodině

Prarodič a krize v rodině Prarodič a krize v rodině Motto Současný trend je žít od přítomnosti do budoucnosti, starší lidé mohou předat určité nepostradatelné historické souvislosti. Prarodiče připomínají, že jsme byli dětmi a

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová Psychodynamické perspektivy Psychoanalytické a psychoterapeutické směry, které čerpají z Freuda. Vliv na formování sp zejména na počátku 20. st., v současné době

Více

Žena a muž v rodině a trhu práce. XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009

Žena a muž v rodině a trhu práce. XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009 Žena a muž v rodině a trhu práce XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009 1 Ludmila Fialová: Proměna funkcí rodiny v historické perspektivě 2 Úvod: Rodina je obecně považována

Více

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

Ekonomický rozměr diverzity

Ekonomický rozměr diverzity Ekonomický rozměr diverzity Karel Rychtář SČMVD ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM E ZDR POSTIŽEN Konference ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM ANEB DIVERZITA PO ČESKU Praha 14. dubna 2011 O čem to

Více

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina)

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina) Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina) Autor: Mgr. Daniel Hanzl sociolog Základní charakteristika Kraje Vysočina Území Kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a zdraví Výchova ke zdraví. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět:

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a zdraví Výchova ke zdraví. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v propojení

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

Výsledky zpětné vazby rodičů (červen 2016) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků?

Výsledky zpětné vazby rodičů (červen 2016) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků? Výsledky zpětné vazby rodičů (červen 2016) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků? Výstupy z odpovědí na jednotlivé otázky Co nejvíce rodiče na ZŠNČP oceňují Podněty od rodičů Jak

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Zpráva o činnosti Agentury pro občany za rok 2012

Zpráva o činnosti Agentury pro občany za rok 2012 Zpráva o činnosti Agentury pro občany za rok 2012 Agentura pro občany navazuje svou činností na poslání Občanského sdružení KROK "nabídnout lidem podporu osobního růstu pro změnu života". Pomáhá lidem

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 3. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Pracovní list je zaměřen na rodinné vztahy. V úvodní části si žáci zopakují znalosti

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více