SKŘIVÁNEK M.: FARNÍ ÚŘAD JEVÍČKO, Inventář, 1987, s. 41, ev.č. 212

Transkript

1 Výsledky vyhledávání Název fondu (sbírky): Augustiniáni Jevíčko Uloženo v archivu: Moravský zemský archiv v Brně Časový rozsah: Metráž: 0,81 bm (vše je zpracováno a inventarizováno) Původce fondu (sbírky): klášter augustiniánů - poustevníků v Jevíčku Tematický popis: Materiál pro místní, církevní, hospodářské dějiny Jevíčska; většina krasíkovských listin neznámo kde. ŠVÁBENSKÝ M.: AUGUSTINIÁNI JEVÍČKO, Sdružený a skupinový inventář (část), 1959, s. 52, ev.č. 337/3. Název fondu (sbírky): Farní úřad Jevíčko Časový rozsah: Metráž: 6,50 bm (vše je zpracováno a inventarizováno) Původce fondu (sbírky): Farní úřad řím.-kat. v Jevíčku Tematický popis: Církevní správa. SKŘIVÁNEK M.: FARNÍ ÚŘAD JEVÍČKO, Inventář, 1987, s. 41, ev.č. 212 Název fondu (sbírky): Archiv města Jevíčko Časový rozsah: (1951) Metráž: 59,25 bm (vše je zpracováno a inventarizováno) Původce fondu (sbírky): Orgány městské správy a samosprávy do r Tematický popis: Výkon samosprávy a správy města. SKŘIVÁNEK M.: ARCHIV MĚSTA JEVÍČKO, DÍL I., LISTINY, LISTY A PŘEDMAGISTRÁTNÍ KNIHY, AKTA, (1795). Inventář, 1988, s. 303, ev.č SKŘIVÁNEK M.: ARCHIV MĚSTA JEVÍČKO, DÍL II., PÍSEMNOSTI REGULOVANÉHO MAGISTRÁTU, (1727) (1885). Inventář, 1988, s. 187, ev.č SKŘIVÁNEK M.-VOSYKA S.: ARCHIV MĚSTA JEVÍČKO, DÍL III., PÍSEMNOSTI POLITICKÉ OBCE A ŽIDOVSKÉHO MĚSTA, (1804) (1951). Inventář, 1988, s. 152, ev.č. 215.

2 Název fondu (sbírky): Muzejní spolek Jevíčko Časový rozsah: (1947) Metráž: 0,12 bm zpracováno (z toho 0,00 bm inventarizováno) Původce fondu (sbírky): Musejní spolek v Jevíčku ustaven , zanikl 1914; pokračovatelem od r kuratorium městského muzea. Tematický popis: Spolková agenda. MITROVÁ J.: MUSEJNÍ SPOLEK JEVÍČKO, (1947). Prozatímní inventární seznam, 1983, s. 2, ev.č Název fondu (sbírky): Cech mlynářů Jevíčko Časový rozsah: Původce fondu (sbírky): Cech mlynářů v Jevíčku Tematický popis: Artikule /cca 1760/, zápisní kniha , knihy mistrů tovaryšů a učňů , účetní kniha , správ ní agenda, rejm. výuční listy SKŘIVÁNEK M.: CECH MLYNÁŘŮ JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 3, ev.č Název fondu (sbírky): Cech pekařů Jevíčko Časový rozsah: 1692 Původce fondu (sbírky): Cech pekařů v Jevíčku Tematický popis: Artikule 1692 SKŘIVÁNEK M.: CECH PEKAŘŮ JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 3, ev.č Název fondu (sbírky): Cech řezníků Jevíčko Časový rozsah: 1606 Původce fondu (sbírky): Cech řezníků v Jevíčku Tematický popis: Potvrzení stanov 1606 SKŘIVÁNEK M.: CECH ŘEZNÍKŮ JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 3, ev.č Název fondu (sbírky): Cech krejčích Jevíčko Časový rozsah: Původce fondu (sbírky): Cech krejčích v Jevíčku

3 Tematický popis: Artikule a jejich potvrzení , kniha mistrů , účetní kniha , správní agenda, zejm. mistrovské a výuční listy SKŘIVÁNEK M.: CECH KREJČÍCH JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 5, ev.č Název fondu (sbírky): Cech stavebních řemesel Jevíčko Časový rozsah: Původce fondu (sbírky): Cech stavebních řemesel v Jevíčku Tematický popis: Knihy mistrů, tovaryšů a učňů , správní agenda, zejm. výuční listy a plány jako mistrovské kusy SKŘIVÁNEK M.: CECH STAVEBNÍCH ŘEMESEL JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 3, ev.č Název fondu (sbírky): Cech ševců Jevíčko Časový rozsah: 1581 Původce fondu (sbírky): Cech ševců v Jevíčku Tematický popis: Tovaryšský řád 1581 SKŘIVÁNEK M.: CECH ŠEVCŮ JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 3, ev.č Název fondu (sbírky): Cech tkalců Jevíčko Časový rozsah: Původce fondu (sbírky): Cech tkalců v Jevíčku Tematický popis: Artikule a jejich potvrzení , knihy cechovních rozhodnutí (pro léta pokračuje jako účetní kniha společenstva tkalců), správní agenda, zejm. výuční listy SKŘIVÁNEK M.: CECH TKALCŮ JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 4, ev.č Název fondu (sbírky): Cech zámečníků, kovářů a kolářů Jevíčko Časový rozsah: Původce fondu (sbírky): Cech zámečníků, kovářů a kolářů v Jevíčku Tematický popis: Knihy mistrů, tovaryšů a učňů , účetní knihy SKŘIVÁNEK M.: CECH ZÁMEČNÍKŮ, KOVÁŘŮ A KOLÁŘŮ JEVÍČKO, Prozatímní inventární seznam, 1986, s. 3, ev.č

4 Farnost Jevíčko Jevíčko je malé město s 2800 obyvateli, které leží asi 50 km na sever od Brna v okrese Svitavy na hranici Čech a Moravy. Je přirozeným centrem regionu, který je rozložen v členité pahorkatině. V Jevíčku je známé plicní sanatorium. K farnosti Jevíčko jsou připojeny farnosti Křenov a Chornice. Do farnosti Jevíčko patří tyto další obce: Jevíčko, Bělá, Víska a Zadní Arnoštov. Duchovním správcem všech těchto farností je v současné době P. Jan Turko. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jevíčku je otevřený od začátku května do konce září každou neděli od 14:30 do 16:30 k modlitbě nebo prohlídce. Pouť v Jevíčku slavíme na slavnost Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna (nejbližší neděli). Poutní mše svatá v kostele svatého Bartoloměje bývá v sobotu kolem 24. srpna. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Původní farní kostel sv. Mikuláše stával v místech dnešní farní zahrady a byl postaven zároveň se založením města Jevíčka asi roku Později roku 1500 byl zbořen a větší znovu postaven na stejném místě, kolem něj byl první hřbitov. Současný farní kostel byl původně kostelem klášterním. Roku 1365 Jan Jindřich, markrabě moravský a bratr Karla IV., založil v Jevíčku augustiniánský klášter s gotickým kostelem Panny Marie Nanebevzaté. Později byl na sever od kostela hřbitov s gotickou kaplí Nejsvětější Trojice a dále za městem směrem k Vísce stávala kaple sv. Floriána. Za husitských bouří a třicetileté války byl klášter i kostel několikrát vypleněny a augustiniáni vyhnáni, klášter byl pak znovu obnovován z augustiniánského kláštera na Starém Brně. Roku 1617 přivezl převor augustiniánů P. Jakub Kirschner z Brna sochu Panny Marie, ke které začala putovat řada poutníků a byla uctívána jako "Jevíčská Panna Maria". Pro tuto sochu dal v roce 1627 Jiří Protivín Žalkovský přistavět kapli Panny Marie a roku 1674 nákladem rodiny Žalkovských byla tato kaple nově vystavěna přibližně v místech dnešního hlavního vchodu. Jevíčko se stalo významným poutním místem a 15. srpna roku 1711 bylo v Jevíčku na pouti dokonce poutníků. Protože gotický kostel Panny Marie Nanebevzaté už nestačil, byl roku 1762 zbořen a roku 1765 byla dokončena stavba nového barokního kostela Panny Marie podle plánů stavitele Pavla Merty z Boskovic, který postavil i kostel ve Sloupu a zámek Rájec. Sochy a štuky dělal sochař Ondřej Schweigl z Brna. 10. srpna 1766 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie posvěcen opatem Matyášem Pertscherem. Roku 1778 na místě bývalé křížové chodby kláštera dal říšský hrabě Karel Vincenc ze Salm-Neuburgu na Inu, majitel Opatovic a Jevíčka, postavit kapli Bolestné Panny Marie. Roku 1782 císař Josef II. zakázal všechny poutě a 7. září 1784 zrušil augustiniánský klášter. Budovy kláštera byly prodány a řeholníci vyhnáni. Tím skončila poutní tradice Jevíčka. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se stal farním kostelem a původní farní kostel sv. Mikuláše byl zbořen roku září 1869 zničil požár střechu a věž kostela Panny Marie. Při opravě byl krov udělán trochu nižší a střecha byla šindelová pokrytá břidlicí, místo báně byla jen plátěná stříška. Roku 1906 byla provedena velká oprava kostela a dána i nová dlažba a roku 1938 byla na kostele Panny Marie postavena na věži nová báň, také byly pořízeny nové zvony a hodiny. Roku 1942 byly svěšeny zvony pro válečné účely a zůstal jen ten nejstarší Roku 1988 byla provedena generální oprava interiéru hlavní lodi kostela. 30. dubna 1990 byly posvěceny tři nové zvony a byly pověšeny na městskou věž ke starému zvonu z roku V roce 1998 byla dokončena oprava vnějšku kostela.

5 Zajímavý je barokní interiér. Za pozornost stojí socha P. Marie na hlavním oltáři, přenesená do Jevíčka r a původně umístěná v kapli nad hrobkou pánů Žalkovských ze Žalkovic, dále obraz svaté rodiny, pocházející z kaple sv.trojice, zrušené r a obraz Horské kázání od slavného rakouského malíře, rodáka křenovského, E. Kasparidese, křtitelnice a dřevěná gotická madona, nejstarší památka z farního kostela, zrušeného téhož roku. V současné době je plánováno pořízení nových varhan a další opravy. Práce budou probíhat podle finančních možností farnosti. Od začátku května do konce září je kostel otevřený každou neděli od 14:30 do 16:30 k modlitbě nebo prohlídce. Velikost kostela : věž je vysoká 47 m, zvenku je kostel dlouhý 39 m, široký 18 m a 23 m vysoký. Uvnitř je vysoký 17,5 m, dlouhý 36 m a široký 12 m. Hrobky pod kostelem v Jevíčku 1. Hrobka řádu augustiniánů: v roce 1692 byla postavena uprostřed kostela - stavbu započal převor P. Augustin Valsuba. Do této hrobky byly přeneseny ostatky členů řádu (i převora P. Jakoba Kirschnera, který + v roce Když rakev otevřeli, shledána mrtvola Kirschnerova ještě úplně neporušena. Tahy tváře a dlouhý vous byly ještě úplně zachovalé. Staří Jevívané a poddaní kláštera ho ihned poznali podle Hanzely Schriften, 3 fasc.f.59.). Potom byli pohřbení další řeholníci. 2. Hrobka rodu Zialkovských: byla v gotickém kostele v kapli Panny Marie. Byli zde pochování tito členové rodiny Zialkovských - Marquard baron Wesnieck a jeho syn téhož jména ; Jiří Protivín Zialkovsky ; Jindřich Zialkovsky ; Alžběta,baronka ze Sackhů ; baronesy Antonii Wesnieck a její sestry Felicitas ; Václav Zialkovsky Hrobky dobrodinců kláštera a kostela Panny Marie: ve starém kostele byly vedle kazatelny pohřbeni Anna Hochbergova z Hennersdorfu. Před oltářem Svatého Kříže hrobka Františka Ferdinanda Šubíře z Chobyně a jeho manželky Kateřiny. V novém kostele pod hlavním oltářem se nachází hrobka Ferdinanda Zenona z Tannhausenu, rytíře a fundátora tohoto oltáře. 4. Hrobka rodu Salm-Neuburg: díky archeologickému průzkumu pana Mackerle je nejlépe popsána. V roce 1778 přistavěl tehdejší majitel panství velkoopatovského Karel Vincenc hrabě ze Salm-Neuburgu na místě bývalé křížové chodby kapli Panny Marie Bolestné. Pod touto kaplí dal postavit hrobku pro svou rodinu. Jsou zde pohřbeni převezení z kostela ve Velkých Opatovicích - Marie Františka ze Salm Neuburg, rozená hraběnka Liechtensteinová ; Antonie Filipina, roz. hraběnka Vengerský a Eleonora roz.hraběnka Zárubova , první a druhá manželka hraběte Karla Otty ze Salm- Neuburg, který zemřel ve Vídni. Jsou zde také pohřbeny děti Anny a Karla Otty Jakub , Vincencia a Cecílie ; je zde i pohřbena Maria Josefa von Magnis V druhé části hrobky jsou pohřbeni Joanna hraběnka z Fürstenbergu ; Fridrich hrabě z Fürstenbergu ; Josefina hraběnka z Fürstenbergu rozena Žierotin- Lilgenař