euportál Michael Anděl, Adam Bartoš, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Benjamin Kuras, Vladislav Nejedlý, Lukáš Petřík, Marek Skřipský, Jiří Zahrádka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "euportál Michael Anděl, Adam Bartoš, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Benjamin Kuras, Vladislav Nejedlý, Lukáš Petřík, Marek Skřipský, Jiří Zahrádka"

Transkript

1 Michael Anděl, Adam Bartoš, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Benjamin Kuras, Vladislav Nejedlý, Lukáš Petřík, Marek Skřipský, Jiří Zahrádka euportál sborník textů č. 1/2007 Evropské otazníky Český portál, o.s.

2

3 euportál sborník textů č. 1/2007 Evropské otazníky Michael Anděl, Adam Bartoš, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Benjamin Kuras, Vladislav Nejedlý, Lukáš Petřík, Marek Skřipský, Jiří Zahrádka Tomáš Břicháček (ed.) Český portál, o.s. 2007

4 euportál - sborník textů č. 1/2007 Evropské otazníky Michael Anděl, Adam Bartoš, Tomáš Břicháček, Lukáš Kovanda, Benjamin Kuras, Vladislav Nejedlý, Lukáš Petřík, Marek Skřipský, Jiří Zahrádka, 2007 editor: Tomáš Břicháček Český portál, o.s., 2007

5 OBSAH OBSAH PŘEDMLUVA...2 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMITY EU...4 OD EUROÚSTAVY K LISABONSKÉ SMLOUVĚ...42 SUBSIDIARITA VERSUS CENTRALIZACE?...72 EUROCENTRALISTÉ A JEJICH DOGMATA VLASTENECTVÍ A NÁRODNÍ ZÁJMY POLITICKÁ KOREKTNOST A MULTIKULTURALISMUS ANTIDISKRIMINACE ISLÁM KONZERVATISMUS VERSUS MÓDNÍ TRENDY EKONOMICKÉ OTÁZKY DOPLŇKOVÉ TEXTY O AUTORECH VÁCLAV KLAUS O EUPORTÁLU PODROBNÝ OBSAH euportál 1

6 PŘEDMLUVA PŘEDMLUVA Čtenář dostává do ruky první společný sborník autorů seskupených kolem časopisu euportál (www.euportal.cz). Toto internetové médium, které vzniklo v říjnu 2004, se během své nedlouhé existence zapsalo do povědomí zainteresované veřejnosti svým kritickým přístupem k současnému modelu evropské integrace a obhajobou konzervativních hodnot proti módním trendům spojeným s levicovým liberalismem. Mottem euportálu je Evropa svobodných národů a národní státy svobodných občanů. Autoři euportálu trvají na zachování České republiky jako nezávislého, demokratického, právního státu. Odmítají centralistické tendence v současné Evropské unii směřující k potlačení národních států a vytvoření evropského byrokratického superstátu. Jsou pevně přesvědčeni o tom, že právě národní stát je jediným vhodným prostředím pro rozvoj demokracie. Různým okruhům této problematiky je věnováno prvních pět kapitol sborníku. EuPortál staví konzervativní hodnoty proti levicově liberálním konstruktům a ismům. Odmítá politickou korektnost, multikulturalismus, snahy o vykořenění Evropy z jejích židovskokřesťanských základů, postmoderní mravní relativismus, kosmopolitismus, takzvané antidiskriminační zákonodárství, feminismus, usmiřovací politiku vůči radikálnímu islámu, či ekologismus. Těmto tématům jsou věnovány šestá až devátá kapitola a některé z doplňkových textů. Předkládaná kniha je zřejmě nejrozsáhlejším sborníkem kritiků současného modelu evropské integrace (ať už je budeme nazývat eurorealisty, euroskeptiky či jinak), který doposud v České republice vyšel. Obsahuje více než pět desítek článků od devíti autorů. Články euportál 2

7 PŘEDMLUVA jsou hojně prokládány citáty známých osobností k jednotlivým tematickým okruhům. Zahrnuty jsou především články publikované v letech Je zde však i několik starších textů, o kterých se domníváme, že s uplynulým časem neztratily na aktuálnosti. Kniha vychází v historickém okamžiku, kdy politické elity EU úspěšně resuscitovaly zdánlivě zkrachovalou evropskou ústavní smlouvu, kterou prakticky beze změny obsahu přetavily do formy tzv. reformní či Lisabonské smlouvy. Věříme, že předkládané texty i citáty mohou napomoci k pochopení této neblahé eskamotáže a demaskování pokrytectví některých evropských politiků, kteří přesvědčují veřejnost, že Lisabonská smlouva se od euroústavy natolik odlišuje, že to odůvodňuje jejich změnu postoje k dokumentu obecně či k otázce ne/vyhlášení referenda před ratifikací. V obecnější rovině bychom si přáli, aby kniha napomohla širší společenské reflexi negativních trendů v dnešní Evropské unii, jejichž produktem, nástrojem a do budoucna jistě i rozmnožitelem nová smlouva je. Tomáš Břicháček, Lukáš Petřík 17. prosince 2007 euportál 3

8 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMITY EU Evropská integrace z hlediska demokratické legitimity Lukáš Petřík Demokratický deficit EU: mýty a skutečnost Tomáš Břicháček Může Evropská unie fungovat jako demokratický federativní stát? Lukáš Petřík Lepší dobrá evropská legislativa než špatná domácí? Tomáš Břicháček Kdo je v EU pánem smluv? Tomáš Břicháček euportál 4

9 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU Evropská integrace z hlediska demokratické legitimity Lukáš Petřík Sborník Centra pro ekonomiku a politiku č.62/ výročí založení evropských společenství by nás mělo vést k hlubšímu zamyšlení v širších perspektivách, zda-li je evropská integrace pod dostatečnou demokratickou kontrolou a zda-li jsou instituce Evropské unie z hlediska liberálně demokratické formy vlády legitimní a pokud ne, zda-li neexistují jiné alternativy k členství v této nadnárodní instituci. Instituce Evropské unie V souvislosti s fungováním Evropské unie se často hovoří o demokratickém deficitu. Demokratický deficit EU bývá kritizován jak ze strany tzv. eurooptimistů, tak ze strany euroskeptiků. Pokud by měla Unie dle představ eurooptimistů fungovat jako jeden stát, měla by mít tradiční oddělení mocí na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, avšak Unie takto nefunguje. Evropský parlament, který by měl vykonávat funkci zákonodárnou, nemůže např. rozhodovat o téměř polovině rozpočtu EU, protože Společná zemědělská politika je vyjmuta z jeho agendy. Taktéž nemůže rozhodovat o valné většině legislativních aktů, protože o nich rozhoduje Evropská rada, v níž zasedají premiéři a prezidenti členských států, a Rada EU, složená z ministrů jednotlivých států. Prezidenti, premiéři a ministři jsou představiteli exekutivy. V případě Evropské rady a Rady EU tedy vidíme nepřípustné vměšování moci výkonné do moci zákonodárné. Obě rady totiž vydávají legislativní akty-směrnice, které jednotlivé parlamenty národních států musí přijmout a zakomponovat do legislativy daného státu. Předání legislativní funkce parlamentů zástupcům exekutivy je obdobou zmocňovacích zákonů, které známe z historie. Jedním euportál 5

10 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU z takových zákonů byl např. zmocňovací zákon z , kterým byla exekutiva Adolfa Hitlera zmocněna vydávat zákony na období 4 let. Podobným zmocňovacím zákonem z prosince 1938 byla v pomnichovské Československé republice parlamentem rovněž předána pravomoc vydávat zákony vládě včele s Rudolfem Beranem. Dalším problémem ohledně fungování Evropské rady a Rady EU je, že jejich členové jako hlavy států a ministři mají řadu povinností ve svých zemích a na místo nich zde v zastoupení funguje stálý výbor úředníků, tzv. COREPER, jehož působením se moc předává do rukou byrokratů. Komise, jako vláda EU by podle tradičních demokratických měřítek měla mít většinu v Parlamentu a být složena ze zástupců strany, či koalice, která vyhraje v evropských volbách, ale tak tomu také není, neboť každá země má svého komisaře jmenovaného národní vládou. Politický národ a demokracie Euroskeptici a eurorealisté ale tvrdí, že problém demokratického deficitu spočívá úplně v něčem jiném. Demokracie jako taková totiž znamená vládu lidu. Avšak jak může fungovat demokracie na evropské úrovni, pokud zde neexistuje evropský lid a evropská veřejnost? Dívají se obyvatelé evropských států na evropské televizní noviny? Čtou celoevropský deník? Existuje zde společný evropský jazyk, společně interpretovaná historie, společná tradice, společné hodnoty, solidarita a společný zájem? Odpověď musí znít, že nikoliv. Lidé si ráno koupí Lidové noviny nebo Mladou frontu, večer se podívají na zprávy na Nově nebo na Primě. Jednoduše je zajímá to, co se děje doma, a ne někde ve vzdáleném Bruselu, kde sídlí úředníci, které nikdo nevolí, kde sedí komisaři, které nikdo nezná a kde zasedá Evropský parlament, který je volen při minimální účasti voličů. euportál 6

11 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU Stále zde také existují velice rozdílné zájmy jednotlivých národů, což se ukázalo např. při krachu euroústavy nebo při vyjednávání o evropském rozpočtu. Argumenty eurooptimistů, že euroústava nebyla přijata kvůli domácím tématům a v každé zemi z rozličných důvodů, přece dávají za pravdu těm, kteří tvrdí, že obyvatelé evropských států stále především zajímá dění, které se týká jejich osudu v národních státech. Václav Klaus má pravdu, když říká: Historie nám tisíckrát připomněla, že lidé na svou vlastní zemi bývají hrdi právem, že se s ní často v kladném slova smyslu identifikují, a že jde o přirozený celek, se kterým je spojeno mnoho pozitivních, nezastupitelných věcí (ekonom by řekl veřejných statků ). Plně souhlasím s Johnem Fontem (v National Review, říjen 1997), že národní státy (já bych pro pořádek řekl kolem národa vytvořené státy-v.k.) jsou pro přetrvání moderní konstituční demokracie nutnou podmínkou. Milujeme svou vlast z řady důvodů. Z pocitu vzájemně sdílených hodnot, z pocitu úcty k našim předkům, ze společně prožité a leckdy protrpěné minulosti, ze společné kultury, v neposlední řadě i jazyka a z mnoha dalších věcí. Britský filosof Michael Oakeshott říká, že bychom se při správě věcí veřejných a ve svém životě obecně měli řídit principem anglicky zvaným familiarity, jenž se dá přeložit jako důvěrná znalost. Abychom se vyznali a orientovali v nějaké situaci a dokázali něco používat, potřebujeme to důvěrně znát. Jako příklad familiarity ve věcech veřejných můžeme právě uvést národní stát, protože ten je položen na základech, které většina občanů důvěrně zná: společná historie, jazyk, hudba, literatura, divadlo, národní fotbalový tým, národní kuchyně, hospody, folklór, národní deníky, politické osobnosti, veřejné mínění, národní vláda, národní parlament a tak dále. Národní stát je prostor, v němž se občan orientuje a v němž může fungovat demokracie a zastupitelská forma vlády, rozhodování o věcech veřejných. Nadnárodní organizace jako Evropská unie tyto prvky familiarity postrádají, jsou odtažité a pro občana cizí. Proto euportál 7

12 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU bude konzervativec oakeshottovského typu k takovýmto institucím krajně nedůvěřivý. Další britský konzervativec Roger Scruton připomíná, že vazby upevňující občanství a loajalitu k národu a národnímu státu sice nejsou tak silné jako u kmenových a náboženských vazeb, ale jsou silnější než u představy čistě klasicky liberálního a svým způsobem chladného a odtažitého státu. Existuje tu burkovské vědomí práv a povinností vůči předkům a potomkům, protože to, že tu funguje politické společenství, znamená vědomí nějakých společných a zděděných předpolitických zvyklostí a hodnot nabytých ve společné minulosti. Vlastenectví (či Scrutonovými slovy umírněná forma nacionalismu) a vědomí si těchto vazeb práv a povinností je nutné proto, že jinak by občan neměl v případě napadení státu vůli bránit jiného občana, který není jeho příbuzný a který ani třeba nesdílí jeho náboženství. Tvrzení o tom, že např. Evropský parlament je volen demokraticky, je naprosto liché, protože Evropský parlament je pouze konglomerát poslanců z jednotlivých národních států, kteří získávají hlasy podle toho, jakou popularitu mají doma. Sčítání hlasů je potom jenom sčítáním jablek a hrušek a jednotlivé národní delegace jak v Parlamentu, tak i v Radě mohou být prostě a brutálně přehlasovány. Pokud bychom dali dohromady poslance z Ugandy, Velké Británie a Izraele, toto shromáždění nemůže rozhodovat demokraticky, protože neexistuje žádný ugandsko-britsko-izraelský národ. Evropský parlament je podobně nelegitimním orgánem, jako byla Říšská rada v době Rakouska-Uherska, protože v ní nezasedali zástupci rakouského politického národa, ale zástupci jednotlivých politických národů žijících v habsburské monarchii. Čeští poslanci ze staročeské Národní strany a strany státoprávní šlechty nejprve praktikovali politiku pasivní rezistence a později při svém vstupu opakovali vždy státoprávní ohrazení, při kterém požadovali navrácení suverénních práv Koruny české. euportál 8

13 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU Vstup České republiky do EU Vstup České republiky do Evropské unie byl po našem soudu nelegitimní, a to z několika důvodů. Jako první, spíše podpůrný, argument můžeme uvést, že vládní tzv. informační kampaň ohledně vstupu byla pouze evropeistickou propagandou, kdy např. Cyril Svoboda vědomě lhal, když tvrdil, že Česká republika nepřijde o svou suverenitu. Druhým argumentem je, že současné fungování politického systému Evropské unie je v nesouladu s naší ústavou. V české ústavě se totiž píše (Článek 1): Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. (Článek 2 (1)): Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Po vstupu do EU již však Česká republika není svrchovaný a demokratický stát, protože o velké většině zákonů platných v ČR již nerozhoduje český lid (démos) a právo evropské je nadřazeno právu českému. Demokratickou procedurou skrze referendum byla protiústavně zrušena demokracie, ačkoliv, jak jsme již poznamenali, i sama legitimita referenda při agresivní europropagandě je velmi pochybná. S Johnem Laughlandem se totiž domníváme, že suverenita buď je, nebo není. Buď všechny zákony schvaluje suverénní parlament zvolený lidem (politickým národem) a systém je demokratický, nebo ne a systém není demokratický. Nelze argumentovat, že jsme prostřednictvím demokratické procedury předali některé zákonodárné pravomoci na evropskou úroveň. Zde byla právě demokratická pouze procedura. To, že jsme předali legislativní moc národního parlamentu nevolené exekutivě Rady ministrů, je vlastně formou zmocňovacího zákona Říšského sněmu z roku 1933, kterým dostala exekutiva Adolfa Hitlera zákonodárné pravomoci. V Německu byl tedy demokratickou procedurou zrušen demokratický obsah vlády. Podobně se prostřednictvím relativně demokratické procedury dostali k moci v Československu 1948 euportál 9

14 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU komunisté, aby pak demokracii jako takovou zrušili. V momentě, kdy dle odhadů Petra Macha rozhodují instituce EU o 60% našich zákonů, nikdo nemůže tvrdit, že žijeme v suverénní a demokratické zemi. Český lid již není suverénem této země a nerozhoduje suverénně o všech svých zákonech. Jako třetí argument lze použít argument otce konzervatismu Edmunda Burka či českého patriotaviktora Dyka, že národ je společenstvím mrtvých, žijících a těch ještě nenarozených a my, nyní žijící, máme závazky jak vůči předkům, tak vůči potomkům. Česká knížata a králové, národní obrozenci, česká státoprávní šlechta, příslušníci prvního, druhého, i třetího odboje nepracovali a nebojovali a neumírali za to, abychom ztratili svou nezávislost a předali kontrolu nad naší zemí do Bruselu. Demokracie v národním státě a jeho suverenita je dědictví, které bychom měli předat dalším generacím. Nemáme právo rozhodovat za naše budoucí potomky stejně tak jako nemáme právo rozprodat dědictví, které nám přenechali předkové. Jako vhodné přirovnání můžeme zvolit instituci šlechtického fidei komis. Fidei komis je soubor majetku, který patří šlechtickému rodu a jeho majitelé s ním nemohou naprosto volně nakládat. Jsou spíše správci, kteří žijí z plodů těchto statků, ale nesmí je rozprodat a jejich povinností je zanechat toto dědictví dalším generacím rodu. Na dokreslení této myšlenky bych chtěl uvést úryvek z rozhovoru, který jsem vedl s českým odbojářem, plk. RAF ve výslužbě Dalimilem Matusem, který již bohužel není mezi námi. Na dotaz, jak hodnotil situaci u nás, poté co se po listopadové revoluci vrátil z exilu v Austrálii (v ČSR ho komunisté zavřeli do uranových dolů, a tak emigroval), odpověděl: Byl jsem zklamaný z jistých věcí. Například, když jistý redaktor MF Dnes prohlašoval, že je hrdý na to, že nemá národní hrdost. Ale mladá generace by měla být hrdá na své otce a dědy, kteří prodělali válku pod československými prapory. Musí být! Musí vědět, že zahraniční vojáci byli součástí svého národa. Musí vědět, že národ doma i za euportál 10

15 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU hranicemi bojoval za svou záchranu, že nacistům a kolaborantům se nepodařilo zlomit odpor národa. Co sledovali Lidové noviny, když před jistou dobou bez komentáře uveřejnily dopis jednoho Němce, ve kterém označoval české vojáky za historické zrádce a věrolomníky? Musím důrazně protestovat proti těmto snahám, protože jsem tím povinen památce kamarádů, kteří ve službě národu položili své životy na bojištích první a druhé světové války. Dnes jsme se alespoň stali členy NATO. Měli bychom podporovat naší armádu, protože ta je garantem naší národní svrchovanosti i do budoucna. Jen ten národ, který je ochoten svou svobodu bránit se zbraní v ruce, tak ten na ní má potom právo. Na obsah těchto moudrých slov člověka, který byl ochoten položit život za nezávislost naší vlasti, bychom neměli zapomínat. Od eurorealismu k euroskepticismu Dle německého ministerstva spravedlnosti pocházelo v období % zákonů platných v Německu z Evropské unie. Podle údajů poslance britské Dolní sněmovny a ředitele European Foundation Billa Cashe přichází v současnosti 74% britských zákonů z Bruselu. Společně s bývalým německým prezidentem Romanem Herzogem si můžeme znovu položit otázku, zda-li v evropských národních státech existuje ještě systém, který se nazývá liberální demokracie. Evropská nedemokratická nadnárodní centralizace není však něčím nelogickým. Jak ukazují Christopher Booker a Richardem Northem ve své skvělé knize Skryté dějiny evropské integrace, byla evropská společenství od počátku zamýšlena jako cesta k superstátu a byla založena na nadnárodní unifikaci s předností evropského práva před právem národním. Od počátku se hovořilo o ever closer union. Stále těsnější svěrací kazajka Unie tedy logicky více a více svazuje demokracii v národních státech. Margaret Thatcherová podpořila v sedmdesátých letech vstup Británie do Unie, protože se domnívala, euportál 11

16 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU že Británie neztratí suverenitu. Na tuto lživou propagandu tehdejšího konzervativního eurofanatického premiéra již tehdy upozorňoval zakladatel thatcherismu Enoch Powell, což je po mém soudu osoba v konzervativních kruzích poněkud opomíjená, protože stejně jako by bez Barryho Goldwatera nebyl Ronald Reagan tím, čím se později stal, to samé můžeme říci o vztahu Thatcherové a Powella. Enoch Powell při rozpravě Dolní sněmovny projednávající vstup do EHS prohlásil: Nevěřím, že tento národ, který po tisíc let bránil svou svobodu, ji bude nyní ochoten rozmělnit nebo zcela ztratit. Stejně tak jsem se já nestal členem svrchovaného parlamentu proto, abych nyní podpořil likvidaci nebo přenos této svrchovanosti na jiný orgán. Margaret Thatcherová se postupně posunula od eurorealismu, který věří, že se evropská společenství a Evropská unie dají reformovat, k euroskepticismu, který by sice proti mezistátní spolupráci národních států nic neměl, ale již nevěří v reformovatelnost Evropské unie a chce dosáhnout obnovení demokratické formy vlády cestou vystoupení z EU. Pakliže ve svým pamětech Roky na Downing Street ještě obhajovala Jednotný evropský akt, dnes přiznává, že při jeho podpoře udělala chybu a přiznává, že měl Enoch Powell od počátku pravdu. Souhlasíme s tvrzením Thatcherové v její knize Umění vládnout, že neexistuje způsob, jak zdemokratizovat EU: jít za tímto iluzorním cílem by velmi pravděpodobně znamenalo další omezení moci národního voličstva. Stejně tak neexistuje žádný plán reforem, které by přiměly politiky a funkcionáře EU ke skutečné odpovědnosti. To nejlepší, co mohou v současné chvíli udělat Británie a další členské státy, které si cení své demokracie, je postavit se šikanám a zneužívání postupů, které si EU tak oblíbilabez ohledu na to, proti komu jsou tyto kroky namířeny. Měli bychom si otevřeně přiznat, že eurorealismus jako politický směr selhal. Od svého počátku je tato chvályhodná vize svobodných euportál 12

17 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU evropských států spolupracujících v rámci evropských společenství stále v defenzivě. Po Jednotném evropském aktu přišel Maastricht, pak Amsterodam a Nice. Ještě se nestalo, že by se nějaké pravomoci vrátily zpět na národní úroveň. Princip subsidiarity není ničím jiným než fíkovým listem evropské centralizace. Nyní se sice euroexpress poněkud přibrzdil na francouzském a holandském NE v referendu o euroústavě, ale evropeisté se neštítí pohrdat demokracií a odmítnutou a pouze lehce upravenou euroústavu chtějí předložit znovu. Tentokráte raději nebudou předkládat novou smlouvu ke schválení v referendech, aby jim jejich vysněný eurostát náhodou neodmítli voliči v lidovém hlasování. V souvislosti s tím je potřeba připomenout dosti podivný postoj ODS s premiérem Topolánkem včele, která evropskou reformní smlouvu obhajuje a naprosto mylně interpretuje jako opuštění cesty k superstrátu, a to i přesto, že Michal Petřík, Tomáš Haas a Jiří Weigl ve svých statích jasně prokázali, že se v případě Evropské reformní smlouvy jedná o laciný podvod. I kdyby však Evropská reformní smlouva byla odmítnuta, není to žádná extra výhra. Jak jsme již napsali výše, v současnosti Brusel rozhoduje o více než polovině zákonů a stále přibývají další směrnice a i bez nových smluv dochází k další centralizaci. Cesta k obnovení demokracie vystoupení z EU Dle mého názoru jedinou šancí, jak zachránit naši suverenitu a s ní spojenou demokracii, je opustit Evropskou unii a podílet se na možné integraci v jiné organizaci na mezistátní úrovni. Mezistátní spolupráce se liší jak od mezivládního přístupu, tak i od federalistického přístupu k evropské integraci. Pomýlenost federalistického postoje k integraci jsme si již vysvětlili výše, podívejme se krátce na přístup mezivládní. Ten sice bere jako základ integrace jednotlivé státy, avšak jeho postoj je špatný v tom, že o legislativních aktech rozhodují zástupci vlád členských států euportál 13

18 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU (exekutivy) a jimi přijaté akty mají nadřazenost nad národním právem. Jediný demokraticky legitimní princip integrace je princip mezistátní, kdy mezi sebou jednotlivé národní vlády uzavírají mezinárodní smlouvy a ty pak schvalují národní parlamenty. Takovou smlouvou vznikne jeden právní akt a národní stát nepředává právo vydávat legislativní akty nadnárodnímu orgánu. Podpůrným argumentem vystoupení z EU je i její současné ideologické směřování. Po mém soudu tyto tendence nejlépe shrnul ve své teorii evropeistické metaideologie Václav Klaus. Margaret Thatcherová též poměrně pěkně vystihla synergii různých evropeistických ideových proudů: Zdá se, že evropská idea je nekonečně proměnlivá; a tím je také přitažlivá. Pokud jste zbožný, rovná se to křesťanství ; pokud jste liberál, ztělesňuje to osvícenství; když jste pravičák, představuje to baštu proti černému světadílu; když jste levičák, symbolizuje to internacionalismus, lidská práva a pomoc třetímu světu. Ale protože je toto pompézní pojetí Evropy tak nekonečně tvárné, znamená to, že je ve skutečnosti prázdné. Významný ideolog thatcherismu John O Sullivan vidí ohrožení liberální (či ústavní) demokracie 1) v nárůstu moci nevolených byrokratů a soudců uvnitř národního státu, 2) v supranacionálních organizacích typu evropských společenství, jež nemají svůj démos, 3) v multikulturalismu balkanizujícím společnost. Evropeistická podpora multikulturalismu, regionalismu a neototalitní politické korektnosti znamená různé strany téhož fenoménu, který se nazývá destrukce liberálně demokratického národního státu. O Sullivan také dobře rozlišuje mezi internacionální integrací, při níž mezi sebou spolupracují suverénní státy, a supranacionální integrací, při které vzniká entita nadřazená národním státům. O Sullivanův princip internacionální integrace se shoduje s námi prosazovaným principem mezistátní integrace. Jak tedy můžeme obnovit naší demokracii? Obecně jsem již zmínil, že by bylo vhodné vystoupit z Evropské unie. Daniel Hannan euportál 14

19 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU z Brugges Group Ronald Stewart Brown z Trade Policy Research Centre navrhli, že konkrétním řešením by mohlo být uzavřít s Evropskou unií dvoustrannou dohodu o volném obchodu nebo vstoupit do Evropského sdružení volného obchodu. Těm, kteří zakrývají své vlastní imperiální euronacionalistické choutky a nás straší tím, že by opuštěním Unie byla ohrožena naše bezpečnost, můžeme namítnout, že naše členství v mezinárodní organizaci NATO pro zajištění bezpečnosti naprosto postačuje. Ti, co bijí na poplach, že bez EU budou války, je dobré připomenout Hitlerovu snahu vytvořit evropský superstát a že jeho porážka byla zapříčiněna odbojovou obranou národní suverenity jednotlivých států. Pokud někdo upozorňuje na ekonomickou nevýhodnost našeho vystoupení, tak je vhodné připomenout fakt, že dle eurokomisaře Verheugena jsou roční náklady evropských regulací cca 600 miliard euro, zatímco dle propočtů Evropské komise z roku 2002 se přínosy jednotného trhu dají vyčíslit na 165 miliard euro. Z našeho pohledu jsou však otázky ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti sekundární. Souhlasíme s výrokem Edmunda Burka citovaným ve Znečištěném pramenu Johna Laughlanda, že stateční lidé zajisté dají přednost svobodě v počestné chudobě před hanebným a blahobytným otroctvím. Navíc je dosti pochybné, zdali evropské otroctví, k němuž vede současný vývoj, bude otroctvím blahobytným. Politici, kterým záleží na osudu a svobodě naší země, by se neměli bát ukázat, že k členství v EU existují alternativy, které jsme zde zmínili, protože, než se nadějeme, nemusí zde již existovat český stát, ale provincie evropského superstátu zvoucí se Čechy a Morava, která sice bude mít vládu a parlament, ale ty budou pouze poslušně poslouchat příkazy z Bruselu a budou pouhou vzpomínkou na to, že zde kdysi existoval svobodný, suverénní, nezávislý a demokratický stát, za jehož nezávislost položilo mnoho Čechů své životy, aby pak během několika let byla oběť těchto lidí zapomenuta a obrácena vniveč. euportál 15

20 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU Demokratický deficit EU: mýty a skutečnost Tomáš Břicháček Revue Politika č. 2/2006 Výtka, že Evropská unie trpí demokratickým deficitem, se do jisté míry stala klišé. Zaznívá, ač z rozdílných důvodů, jak od euroskeptiků, tak z tábora příznivců stále užší unie. Debata se rozvíjí zejména od druhé poloviny 80. let, kdy integrace začala gradovat a kdy během několika let prošla zásadním kvalitativním posunem. Podstatné množství důležitých vládních funkcí bylo přeneseno z působnosti orgánů členských států na úroveň ES/EU a Brusel se stal instancí rozhodující o každodenních právech a povinnostech jednotlivců. Je logické, že Společenství od té doby začalo být v mnohém připodobňováno ke státu a začaly být kriticky zkoumány jeho procesy rozhodování. Definic demokratického deficitu nalezneme mnoho. Jsou odrazem různorodosti jednotlivých pojetí, která se liší co do obsahu i rozsahu (skutečných i domnělých) jevů, jež jsou pod tento pojem zahrnovány. Demokratický deficit nicméně v každém pojetí rámcově znamená nedostatek demokratické legitimity evropských institucí a jejich rozhodování. V tomto krátkém zamyšlení se budeme věnovat kritikám, které v rámci debaty nejčastěji zaznívají, a pokusíme se odlišit skutečné problémy od domnělých. Dominantní exekutiva, slabý parlament Jednou z nejobvyklejších výtek je, že v evropské institucionální struktuře dominuje exekutiva, zatímco přímo volený Evropský parlament je příliš slabý a nemá postavení, jaké by mu příslušelo. Je argumentováno, že Rada (složená ze členů národních vlád) s Komisí (coby evropskou exekutivou) jsou dva hlavní aktéři rozhodování EU, Evropská rada (složená z vedoucích představitelů států) pak tím, kdo euportál 16

21 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU udává evropské integraci základní směr. Rada bývá stále vnímána jako hlavní legislativní orgán EU, zatímco EP je až druhý v řadě. Přes skokový nárůst pravomocí, který EP zaznamenal v posledních dvaceti letech, nelze nevidět, že jeho role je ve srovnání s rolí parlamentů v systémech jednotlivých členských států omezená. Na rozdíl od nich vykonává jen přesně vymezené pravomoci, které lze v jistém smyslu vnímat jako negativní či blokační, nedovolující příliš samostatné aktivity. Poslanci ani EP jako celek nemají zákonodárnou iniciativu a také role EP při ustavování nové Komise je slabší než při instalaci klasické vlády. I když schválení EP podléhá nominace předsedy Komise a posléze Komise jako celku, jsou to národní vlády, kdo jednotlivé komisaře de facto vybírá a kdo při ustavování Komise celkově udává směr. Je také pravda, že omezené a přesně definované pravomoci EP kontrastují s širšími a mnohem obecněji definovanými pravomocemi Rady. Závěry o demokratickém deficitu jsou zde podmíněny především tím, že EU je srovnávána se státem a jeho základními demokratickými mechanismy. EU však není vhodné srovnávat s jakousi ideální parlamentní demokracií. Není státem, ale společenstvím států; je stále mezinárodní organizací, byť s některými federativními prvky. Její struktura tomu logicky musí odpovídat a musí zajišťovat především reprezentaci zájmů jednotlivých členských států. Tuto reprezentaci zajišťují právě národní ministři v Radě, resp. vedoucí představitelé států či vlád v Evropské radě. Je věcí demokraticky odpovědné exekutivy, aby pod dohledem parlamentu vedla zahraniční politiku státu. Z toho vyplývá role vlád v každé mezinárodní organizaci. Nejpodstatnější zdroj demokratické legitimity EU lze spatřovat v demokratické odpovědnosti národních vlád. Z pohledu zastánce mezivládního přístupu by tato legitimita byla dokonalá při zachování principu jednomyslnosti při rozhodování v Radě. Ten ovšem musí do určité míry ustoupit v zájmu zajištění euportál 17

22 PROBLÉMY DEMOKRATICKÉ LEGITIMY EU efektivity rozhodování. Rozšiřováním hlasování kvalifikovanou většinou je tento zdroj legitimity oslabován. Tuto mezeru může částečně zaplnit EP coby druhý zdroj legitimity. Je však důležité uvědomit si meze, kam až lze v tomto ohledu zajít. Někteří by EP rádi přisoudili roli reprezentanta evropského suveréna (tj. evropského lidu) a litují, že jím s nynějšími omezenými pravomocemi být nemůže. Například H. Köchler vyčítá institucionální struktuře EU, že kvůli slabému postavení EP je pouhým systémem brzd a protivah (checks and balances), ne pravou demokratickou dělbou moci. K tomu, jak dalece je tento přístup scestný, se dostaneme níže v souvislosti s úvahami o existenci evropského lidu. Mezinárodní organizace nejsou a nemohou být vedeny parlamentními shromážděními, to však neznamená, že by v nich takové orgány nemohly mít své významné místo. EP i přes pochybnosti, které můžeme mít o jeho reprezentativnosti, získává dostatečný mandát pro to, aby mohl být orgánem s kontrolními a spolurozhodovacími pravomocemi, sloužícím jako jistý korektor politiky Unie a ochránce zájmů občanů členských států. Takovou pozici už dnes bezpochyby má. Technokracie EU bývá často vytýkána technokratičnost. Podle kritiků je její politický systém poznamenán nedostatkem otevřenosti, dominancí expertů, smlouváním a handrkováním mezi sektorovými zájmy. Přestože tato kritika má jisté racionální jádro, realita je trochu jiná. Je třeba si uvědomit, jaké jsou kořeny evropské integrace. Původní pragmatická koncepce otců-zakladatelů evropských integračních struktur byla založena na sjednocování Evropy postupnou sektorovou integrací ve strategických oblastech pod vedením expertů a úředníků nezávislých na národních vládách (Vysoký úřad, resp. Komise a jejich aparát) - přes uhlí a ocel, atomovou energii euportál 18

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která

Více

STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády

STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. STÁT = forma organizace lidské společnosti hlavním úkolem státu je

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie

1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie Otázka: Ústavní vývoj v ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas charakteristika ústav v letech 1918 2014 1500 Vladislavské zemské zřízení 1627 obnovení zemského zřízení dědičná moc Habsburků

Více

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Formy státu Forma státu je dána několika složkami: - formou vlády,

Více

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. Datum: 25. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_331 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT

Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Co označujeme pojmem stát? ohraničené území formu organizace lidské společnosti demokratickou vládu Název: XII 7 11:55 (2 z 28) Název: III 7 18:05 (3 z 28) ZNOVU!!! Název:

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 1. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je součástí tematického celku Člověk a právo, je zaměřen na Ústavu České republiky.

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY I_P1-2 Číslo projektu:

Více

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence) II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1

KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.05 Integrovaná střední škola

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Pracovní list. Mgr. Ing. Šárka Dytková

Pracovní list. Mgr. Ing. Šárka Dytková Ústava ČR 1. část Pracovní list Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena

Více

Struktura veřejné správy a samosprávy

Struktura veřejné správy a samosprávy Variace 1 Struktura veřejné správy a samosprávy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Struktura veřejné

Více

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ

Více

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny Otázka: Stát - vznik, formy a znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Dějiny antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku model řeckého městského státu

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ Výboru regionů K LISTINĚ VÍCEÚROVŇOVÉ SPRÁVY V EVROPĚ Rue Belliard/Belliardstraat 101 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel.

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Brusel - stáž Jitka Meňházová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

Exekutivní kontrola ZS a jejich úkolování

Exekutivní kontrola ZS a jejich úkolování Exekutivní kontrola ZS a jejich úkolování Jan Schneider 1 1. Shrnutí: Doporučený model exekutivní kontroly 2. Rozbor: 2.1 Kontrola (pojem) 2.2 Řízení a úkolování (výčet subjektů a jejich role) 2.3 Koordinace

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem

Více

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup SHRNUTÍ PE 462.498 CS Tento

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

Přímá volba prosazena jinou koaliční stranou do koaliční smlouvy

Přímá volba prosazena jinou koaliční stranou do koaliční smlouvy Přímá volba prosazena jinou koaliční stranou do koaliční smlouvy Odpovědný rezort MV V koaliční smlouvě úkoly pro MV: - důkladná analýza s cílem vytvořit podmínky pro přímou volbu starostů v malých obcích

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova k občanství 9. ročník Zpracovala: Mgr. Romana Křížová Člověk, stát a právo Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava

S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava A. Základní ustanovení. Postavení, název a sídlo. 1. Česká asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava (dále

Více

auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31.

auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31. ČNB jako uživatel u auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31. května 2011 Obecný postoj ČNB k auditu

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.

PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PODOBY DEMOKRACIE PŘÍMÁ DEMOKRACIE = možnost občanů bezprostředně rozhodovat

Více

ČSSD by si mohla vybírat

ČSSD by si mohla vybírat 4. dubna 2013 ČSSD by si mohla vybírat Vládu by ČSSD mohla vytvořit s účastí, podporou nebo tolerancí TOP 09 a Starostů (104 mandátů), KSČM (102 mandátů) nebo ODS (101 mandátů). Volební model, který ppm

Více

Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ

Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Volby Akt, při kterém volí právoplatní voliči své

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Vznik EFTA. Padesát let poté. Sborník textů

Vznik EFTA. Padesát let poté. Sborník textů Vznik EFTA Padesát let poté Sborník textů Hynek Fajmon, Pavel Hnát, Petr Adrián Petr Mach, Victoria Curzon Price, Jan Skopeček Jens Eikaas, Martin Erva, Tomáš Munzi Lukáš Kovanda Marek Loužek (ed.) č.

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Bezplatná právní pomoc stav, nedostatky, doporučení základní analýza

Bezplatná právní pomoc stav, nedostatky, doporučení základní analýza Bezplatná právní pomoc stav, nedostatky, doporučení základní analýza Úvod Právo chudých, tedy právo upravující podmínky zajištění právní pomoci sociálně slabým, je součástí právního řádu na našem území

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Evropské institucejako zájmová skupina

Evropské institucejako zájmová skupina Evropské institucejako zájmová skupina Dynamika stále těsnější unie Roland Vaubel Vydává Centrum pro ekonomiku a politiku Opletalova 37, 110 00 Praha 1 www.cepin.cz tel. a fax: 222 814 666 e-mail: cep@cepin.cz

Více

Švédsko Obecné informace Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995, spolu s Finskem a Rakouskem. Švédsko patří mezi státy, které do evropského rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají. Švédsko nevstoupilo

Více

ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Parlamentní kontrola zpravodajských služeb

Parlamentní kontrola zpravodajských služeb Parlamentní kontrola zpravodajských služeb Karel Zetocha 1 Trendem posledních třiceti let je utváření specializovaných legislativních výborů k problematice zpravodajských služeb (ZS), které jsou vybaveny

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více