Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""

Transkript

1

2

3

4

5

6 Digitized by the Internet Archive in 2010 with funding from University of Toronto

7 3226 \\^) JOSEF PEKAR SVTOVÁ VÁLKA STATI O JEJÍM VZNIKU I JEJÍCH OSUDECH Nákladem Vesmíru" *' nakladatelské a vydavatelské spolenosti s r. o. t vkarlín, Palackéhotída

8 I> 5^^ ROLNICKÁ TISKÁRNA V PRAZE.

9 PEDMLUVA. Kniha iaio shrnuje v jedno úvahy a referát}^, jež jsem ve tyech létech 19/ napsal o ade problém svtové války, ^sa/ jsem jen o otázkách, jež mne jako echa, lovka nebo historika mocné zaujaly a jen k tomu konci, abych dopracoval se poznání pravdy, a mohl je prostfedkovati eskému tenái. Tím jest také vysvtliti, že soubor statí nepostrádá potebné vnitní jednoty a že kniha jako celek poskytuje pouení o nkterých zvláš naléhavých otázkách, na než vzdlaný ech našich dn, vzpomínaje války, hledá odpovdi, V popedí stojí otázko, v z niku v alky* se zvláštním zetelem k záhad, jak a pokud dlí se o vinu její Víde a Berlín. tená by snad místo mých šesti lánk, vracejících se k dané základní otázce (podle toho, jak pibývalo znenáhla odhalení a zpovdí k odpovdi potebných), etl radji studii, vzdlávající v pragmatickém výkladu všechen materiál najednou. Mám pipravenu i takovou studii, ale dal jsem pednost otisku svých šesti statí, vida, jak se vzájemn dobe doplují a svou pohotovostí, uiniti nov pibylou látku archivní služebnou jistjšímu a jistjšímu poznání vci, dodávají celku jistého dramatického úinu. Pi tom jsem ovšem sta»jak to bylo (na základ vídeského materiálu )«ponkud doplnil a sta následující, konenou, vtšinou nov vzdlal a rozšíil, aby poskytla

10 potebné odpovdi konené. (Stát sedmá»poslední svedek«pibyla ieprv béhem tisku.) Poznamenávám, ze literatura o vzniku války, opená o úední publikace vídeské a berlínské, je dosud ku podivu skrovná; mé vývody neiní sic zvláštních nárok na pozornost obecnou, ale jsou vybudovány z pramen samostatné a psány tak, aby tená po pípade mohl si uinit úsudek vlastní. Ti kusy následující (Conrad, ernín, Windischgrdtz) slouží poznání vojenské, vnitro- i zevnepolitické situace Rako usko-u her ska za v ál ky^ se zvláštním zetelem te kritické dob Karlové; dva další obírají se pokusem císae Karla o separátní mír s Dohodou; literatura nové pibylá je tu i jinde dotena v poznámkách. K nim pipojeny jsou lánky, seznamující s dílem spolutvrc naší samostatnosti, Arnošta Denise a S etona-w atsona za války i ped válkou. Pouze dvé stati pedposlední souvisí s celkem pedchozím volnji. Statí o eské politice za války, a( doma, at za hranicemi, v knize není. Není zajisté (až na nkteré výjimky) dosud možno o n se pokusili, zejména že hlavní initelé našeho osvobození neposkytli k tomu dosud potebného materiálu. Proto jsem také jedinou studii, jež by náležela do této souvislosti (a již jsem pod tit.: íjen 1918 otiskl v es. as. Histor, 1919), vylouil z této sbírky- Prosím tenáe, aby omluvil nkteré nedslednosti v reprodukci cizích jmen a termin (ultimátum a ultimatum, LichnoTVský a Lichnovský a pod.). V PRAZE v dubnu JOS. PEKA.

11 co JSME ZVDLI BHEM VÁLKY. (Napsáno pro»veiikov«24. bezna 1918 i>od tit.»k odhalením kníž. Lichnovského «).^ ) Známý švédský státovdec Rudolf Kjellén vyložil velmi poutav, jak tžko ba beznadjno je dohledati se dnes pravdy o vin na vzniku svtové války, urit ji eeno, jak pedstava oi píin války souvisí nerozlun u obou válících stran s odhadem jejich vítzství nebo porážky. Je-li pravdou názor tydohody, že totiž N- mecko vyvolalo) svtovou válku (k níž se dsledn pipravovalo), aby si vybojovalo panství nad Evropou a nad svtem potom je Nmecko, ponvadž nedosáhlo vyteného cíle, poraženo, a ententa domnívá se, že mže jako strana bezprávn napadená žádati nápravy a náhrady. Srovnává-li se s pravdou pojetí tyspolku, že totiž ententa chystala od let útok na ústední mocnosti, že chtla rozdlení Rakouska a Turecka a že ohrožení dali se v boj pouze na svou obranu potom je Nmeckoi se spojenci svými vítzem, nebo cíle obrany dosáhlo. Každá strana steží peliv svou versi, nebo ona nejen dává možnost mluviti jí o vítzství, ale dává i mravní sankci všemu, co *) Sta, jež se pokusila užiti zdánlivé shovívavosti censury, trpící V3^ahy z Pamtí Lichnovského, aby seznámila eské tenástvo se stavem otázky o vzniku války vbec, pokud jsem o nm byl informován, byla konfiskována v celém rozsahu. Psal jsem ji ovšem opatrn, ale nezadávaje pece v niem poznané pravd. Byla pak otištna v druhém svazku mé knihy»z eské front y«. Hodí se dobe jako vstupní výklad i do této sbírky.

12 se stalo a kryje nesmírnou zodpovdnost mocná a státník ped národy a djinami. Je nepochybno, že spis knížete Lichnovskéh oo jest za takového stavu vcí sensací v pravém slova smyslu. Hájí zajisté proti své vlasti stanoviska tydohody. A autorem je zástupce diplomacie nmecké na nejdležitjším vyslaneckém míst (v Londýn), muž, jenž ml podle úadu i talentu^ svého pístup k tajemstvím íše. Spis je sice prudkým výlevem nejosobnjšího cítní a pesvdení, trpkou a skoro podráždnou žalobou muže také osobn uraženého ale na tyto lidské pímsy je práv v nejryzejším materiálu historik pipraven a dovede i jich užiti k lepšímu poznání skutenosti, jako dovede i pólo- nebo cele falešná dementi donutiti, aby vydávala svdectví pravd. Spis Lichnovského není prvá nmecká žaloba toho druhu prvou je kniha, kterou r vydal ve Švýcaích nejmenovaný nmecký autor pod píznaným titulem: J'accuse (Vznáším žalobu; kniha je však psána nmecky) a oi níž jsme zpraveni z obšírného referátu v»kóln. Zeitung«. Kniha dospívá pelivým a všestrann3nn rozborem diplomatické korespondence o vzniku války, válícími státy uveejnné, k podobným v podstat výsledkxtí jako kníže Lichnovský. ^) Míní se tu t. zv. M e m o i r y k n. Lichnovského, spisek, jejž kníže napsal v lét 1916 na obranu své politiky z ervence 1914 pro své pátely a jenž indiskrecí dostal se poátkem roku 1916 na veejnost, nejdív ve Švédsku a pak i v Nmecku. eský (nedbalý) peklad jeho s nkterými dodatky (v tom i níže dotenými projevy dr. M ii h 1 o n a) z jiných pramen vysel r u Grosmana a Svobody. Vídeská vláda dovolovala na jae 1918 výatky z nho otiskovati s podmínkou, že budou pedmtem polemiky, nikoli souhlasu,

13 Tím není ovšem eeno, že by pojetí Lichnovského krylo se ve všem se skuteností. Historik mívá ze zkušenosti pedem nedvru k výkladm, zjednodušujícím píliš souvislost vcí, nebo ví, jak djinný vývoj je mnohonásob podmínn a komplikován. Historik pedevším musí si položiti otázku, n e m a j í-1 i pravdu oba tábory, t. j. nechystaly-li ob evropské skupiny válku a nerozhodla-li situaci skupina jedna tím, že vjo-azila dív, než protivník byl úpln pipraven? I pro toto ešení mžeme uvésti svdectví zvláš významné, lánek našeho vyslance svob. pána Macchia, jenž s hrabaty Berchtoldem a Forgáchem náležel k triumvirátu, který v ervenci 1914, ovšem patrn vedle hr. Tiszy, pedevším rozhodoval o zahraniní politice monarchie. Dne 29. ervence 1917, tedy v tetí výroní den vypovzení války Srbsku, napsal jmacchio do»neue Freie Presse«lánek, v nmž s patrným tónem zadostiuinní vykládal, že rakouské ultimatum pivodilo válku a zmailo^ nadje ententy na smírné urovnání konfliktu. Macchio jde tak daleko, že pipouští, že vojenská pohotovost, lépe eeno útoné úmysly ententy,»byly jen relativní a eventuální«, že ententa se kojila nadjí, že nekrvavou cestou dosáhne oslabení Rakouska a odcizí ho Nmecku; na vojenské zakroení pomýšlela prý teprve v druhé ad a nebyla na n r zcela pipravena. Rakouský postup proti Srbsku m 1 j i strhnouti do války, které ješt nechtla proto se tak namáhala rozešiti spor cestou smírnou, prostedkem mezinárodní konference. Pokud vím, nevzbudil lánek barona Macchia pozorliosti, jíž zasluhoval; v jistém smyslu je oteveností svou nemén sensaní, než zpov kn. Lichnovského a bude mezi hlavními kusy materiálu, jehož užije píští historik.

14 I on ovšem smje se frázi o»zloinn nám vnucené válce«, ale snaží se pece politiku Srbska vylíiti jako Rakousku nesnesitelnou a v ní a v podpoe její mocnostmi ententy hledati ospravedlnní pro rozhodné vystoupení monarchie. Nedotýkám se ovšem hrozné otázky, zda to, co následovalo, potvrdilo prozíravost této politiky. Kontrolovat výklad barona Macchia knížetem Lichnovským zdá se ovsem nesnadným. Nebo kníže je zcela jinak politicky orientován než^ídeský diplomat. Nmecko jeho ideálu je zcela jiné, než bylo to Nmecko, s nímž ve Vídni umlouvali v ervenci 1914 svtodjinná rozhodnutí. I Nmecko Lichnovského chce míti podíl v hege- Inonii nad svtem, ale ne vítzstvím mee, nýbrž mozku a rukou, ne ve svtovražedné válce, ale v pátelské dohod s Anglií a Ruskem, v konkurenci obchodhí a prmyslové, jež dlí se o panství svta a jíž jsou ubohým stedovkem theorie o zápasu Nmectva se Slovanstvem, jíž píí se stejn podpora maarského velikášství, jako turecké senilnosti nebo rdoušení snaživých mladých národ na Balkán. Narážky Lichnovského na romantinost nebo' stedovkost nmecké politiky míí nepochybn na místo vyšší, než bylo keslo jeho bezprostedního chefa, Bethmanna- Hollwega;»zjištní«, uveejnné úedn Wolfovou kanceláí 22. bezna 1918, v nmž se praví, že za jednání ervencová z r nese zodpovdnost ústavn zodpovdný nmecký orgán, t. j. íšský kanclé a zahraniní úad, jest s to, aby tento dojem jen zesílilo. Jak Lichnovský smýšlel o Rakousku, je z jeho projev, i tak, pokud nám byly reprodukovány, patrno sdostatek. Lichnovský byl pro' dobrý pomr Nmecka s Ruskem; vytýkal již Bismarckovi, že rozhodl se r pro M&d&ry a proti Rusku, jako vytýkal jeho nástupcm, ž^

15 kryli Rakousku záda pi anexi Bosny, pi zizování Albahie a pi dsledné protisrbské politice, kde všude pece nešlo o pímé zájmy nmecké. Je píznané, že Lichnovský astji, mluve o vídeské politice, užívá termínu»austromaarská«politika, téhož, jehož se zmocnila ententa, aby znázornila, že jde jen o politiku jisté vládnoucí vrstvy v naší monarchii. Lichnovský pracoval pro mír a byl nanejvýš rozhoen, že z Berlína nebyl dán v kritickém týdnu ervencovém pokyn hr. Berchtoldovi, aby obrátil.»b y 1 by stail pirozen jen jediný pokyn z Berlín a,«aby hrab Berchtold se spokojil diplomatickým úspchem a pijal srbskou odpovd praví výslovn. Z lánku barona Macchia vidíme, jak zcela j inak dívali se na situaci ve Vídni a podle) všeho i v Berlín ; z lánku tohoto poznáváme, pro srbská odpovd na ultimátum, odpov pokorná a v djinách suverénního státu snad bezpíkladná, mla v záptí vypovdní války. * Nemže nám, jak pochopitelno, jíti o soustavný rozbor protirakouských výklad Lichnovského. Ale jedno tvrzení je s to, aby v obanu tohoto státu vzbudilo pece pání, aby náš zahraniní úad podnikl nco na obranu své a tedy íšské politiky. Je to tvrzení, že vídeským protisrbským kruhm byla vražda sarajevská pouhou záminkou, aby provedly, co dávno zamýšlely. Je jist pravda, že hr. Berchtold nesl bukurešský mír, jímž skonila druhá válka balkánská a jenž pivodil tak neobyejné zveliení Srbska, velmi tžce. V italské snmovn prozradil Giolitti, že Rakousko hned po bukurešském míru.

16 iu tedy vsrpnu 1913, chtlo Srbskuvypovdti v á 1 k u a že tázalo se úedn v ím, zda by pro ten pípad uznala Itálie závazek troj spolkovou smlouvou dané pomoci. To by svdilo snad pro výklad Lichnovského. Ale vzpomeneme-li faktora nej kompetentnjšího v monarchii, t. j. staréhoi císae, nemžeme než setrvati pi mínní, že teprve vražda, spáchaná na jeho synovci a následníku trnu, otevela pln cesty tm, kteí chystali se spor se Srbskem vyíditi násilím odedávna. Bez ní byl by sotva císaský staec dal svolení k tomu, co ve vlivných kruzích kolem nho bylo jist chystáno a k emu nenedostávalo se patrn ani souhlasu z Berlína.^) A také tu myšlenku nelze odmítnouti, že ti, a železem záleželo, jimž na ešení evropských problém krví mli za nutné psobiti u císae práv na to lidsky citové, pod jehož dojmem jedin lze dosíci dalekosáhlých rozhodnutí a že mli za to', že teba jednati rychle, využíti jedinené píležitosti, zejména, že v dohledné dáli stál nový pán, jehož politika mohla podstatn se uchylovati od politiky jeho pedchdce. V jedné dležité otázce nám spis Lichnovského, pokud jej z kusých výtah známe, nepodává žádoucího vysvtlení. Ti, kdo seznámili se s úedními publikacemi válených stát, obsahujícími diplomatickou korespondenci z ervence a poátku srpna 1914 (nej mezerovitjší z nich je naše ervená kniha), a s literaturou, k nim se vížící, vdí, že hr. Berchtoldi, jenž dsledn, ano tvrd všem návrhm na ešení sporu rakousko-srbského na konferenci velmocí nebo jinak se rozhodn opíral, dne 31. ervence obrátil. Ten den oznámil doi Petrohradu i Paíže, že je hotov jednati s mocnostmi»o základech svého sporu se Srb- ^) Tc je omyl. Berlín do r souhlas k útoným plánm monarchie odpíral.

17 .. 11 skem.«grey i Sazonov se chopili ruky, slibující v poslední chvíli spásu... Ale bylo již pozd! Nmecko se zmocnilo vedení, týž den 3 1. ervence podávalo ultimátum v Petrohrad a v Paíži a dne 1. srpna byla tu evropská válka. Berchtold vypovdl válku Rusku teprve 5. srpna.. Co dosud nevíme, je, byl-li obrat hr. Berchtolda z 31 srpna upímný, i máme-li užiti i pro výkladu, jejž podává lánek barona Macchia? Dojem nepedpojatého historika vyzní po mém soudu na základ kusého materiálu dosavadního! v mínní, že hr. Berchtold chtl, když pozoroval, že Rusko se zastrašit nedá, uniknouti evropské válce.*) Tchto nkolik letmých poznámek získalo by snad v asovosti své pokusem, postaviti proti sob kn. Lichnovského a d v o r n í h o r a d u L a m m a s c h e. Mezi obma jsou jistá zajímavá píbuzenství. Ale pokám, zda k dovršení paralelly povstanou kn. Lichnovskému z prostedí íšskonmeckého tak rozhoení žalobci pro jeho protirakouské smýšlení, jako povstali u nás proti Lammaschovi pro jeho myšlenku o možnosti rozchodu s Nmec- Ludv. Hart- kem V pánech dru Friedjungovi a m a n n o v i.^) Nedokám-li se, bude, tuším, pece teba *) Srv. k tomuto úsudku (jejž najdeme také u kn. Lichnovského) a o stanovisku Berchtolldov 3 1. ervence (podrobnjší odlišné výklady níže 37, 44, 46, 49, 60 sq., 89, 140. ^) Dvorní rada Lammasch podal tou dobou pamtní spis císai Karlovi, potírající nmecký plán Stední Evropy a doporuující úsilí o obecný svaz stát s orgány pro vyvarování válek. Radil také, aby Rakousko již nyní prohlásilb, že vzdá se po válce spolku s Nmeckem; to by mohlo mír usnadniti. Docent Hartmann, jemuž Lammasch obsah svého memoriálu svil, prozradil jej dru Friedjungovi, který pak psal osite proti návrhm Lammaschovým ve»voss. Zt.«a»N. Wiener Tagblaititu«,

18 12 míti za to, že kníže Lichnovský ml pravdu, napsal-li, že Rakousko je odkázáno na Nmecko i beze spolku i bez vzájemných služeb. Ti, jež zve Lichnovský patrn pedevším»austromaary«a jichž velmi karakteristickým zástupcem jest dr. Friedjung, pjdou s Nmeckem za všech okolností.

19 PRVÁ ODHALENÍ 13 ARCHIV. TAJNÝCH (»Nár. Politika«, 29. bezna 1919, pod tit.»po stopách zloinu«.) Vina ústedních mocností na vzniku války je dnes postavena nad všechnu FK)chybnost. Ale fakt ten není s to, aby zmenšil zájem politické veejnosti o každý nový píspvek, o každý nový doklad pravdy. Zájem tento je zejména v zemích dohodových na západ velmi živý, ba skoro náruživý, bohatá a stále rostoucí literatura je svdkem jeho a naposled podala o nm depeše z Paíže, mluvící o ei presidenta Poincaré, pronesené v nedli pi slavnostním znovuotevení vyšší školy normální, znovu prkaz výmluvný. eský tená, ta ji, jist jí rozuml nic nebo málo, nebo náš tisk vnuje exposici svtového dramatu pozornost nevelikou. Chci krátce vyložiti, o bezi. Mohu pedpokládati, že je známo, že Nmecko tvrdilo úedn rozliným zpsobem, že textu brutálního ultimáta, z Vídn dne 23. ervence 1914 Srbsku poslaného, pedem vbec neznalo a že potom snažilo se se bylo, aby psobilo na Víde v duchu smíru. Tak tvrdil Bethmann-Hollweg optovn. Ale velmi nápadné bylo, že v úední sbírce dokument, kterou nmecký kanclé vydal na vysvtlení a obranu své politiky (nmecká»bílá kniha«), ani v podobné publikaci rakouské, vyšlé pozdji, poátkem r (» ervená kniha«), není otištna ani

20 ««14 jediná dq>eše, jež by domnlé rady k povolnosti, do Vídn posílané, prokázala. Toto nápadné umlení d- kaz, pro nmeckou nevinu tak dležitých, bylo od poátku jednou zi hlavních opor pro podezení, že Bethmann nemluví pravdu. Na to ukázal již r autor první vehementní obžaloby Nmecka, proslulé brzo po všem svt (kniha jeho vyšla ve Švýcaích pod titulem»j'accuse«, anonymn (autorem je Nmec, bývalý berlínský advokát, žijící od let ve Švýcaích a Itálii). Ale žalobce šel hned dále a dovodil, že negativní výsledky domnlých nmeckých rad k míru ve Vídni jsou nevývratným svdectvím, že anglické a ruské návrhy dohody nebyly z Berlína podporovány, nýbrž naopak s nejvtší pravdpodobností potírány. Vi tm a podobným žalobám odhodlal se Bethmann k odpovdi. V srpnu r peetl v íšském snmu nmeckém depeši, kterou dne 30. ervence 1914 poslal nmeckému vyslanci ve Vídni Tschirschkému. Toi bylo tedy dva dny po tom, co Rakousko vypovdlo Srbsku válku, a den po tom, co Rusko naídilo mobilisaci svých jižních armádních sbor, ale zárove ješt v dob, kdy Rusko i Anglie namáhaly se vytrvale najíti z hrozícího' konfliktu smírné východisko. V depeši se ukládá Tschirskému, aby ekl hr. Berchtoldovi»s nejvtší a nejvážnjší energií «, že lby bylo tžkou chybou vzpírati se» výmn názor s Petrohradem.»Jsme zajisté hotovi splnit svou povinnost spojeneckou, ale musíme odmítnouti, aby Rakousko nedbáním našich rad zatáhlo nás do svtové války. Tento Bethmannv dkaz stanoviskem žalobc kancléových otásti nedovedl. Vc byla zajisté podezelá. Nebo Bethmann poslal postup ten je zcela neobyejný! téhož dne práv citovanou depeši, Tschirschkému

21 15 urenou, do Londýna s rozkazem, aby dána byla k disposici anglickému tisku! Byla otištna vskutku Ve»Westminster Gazette«dne I. srpna (v den n- meckého ultimáta Rusku) kdežto- nmecké veejnosti zstala utajena; z úedních obran nmeckých byla vylouena) až práv do srpna roku Kritika, vinící Bethmanna, že válce zabrániti nechtl, dovolávala se toho, že Nmcm šlo o neutralitu Anglie a že proto snažili se vzbuditi v Anglii stj co stj mínní, že k mei sáhli jenom z donucení, když byli vyerpali všechny prostedky smírné. Depeše Tschirschkému byla, tvrdili žalobci, víc myšlena pro Londýn, než pro Víde. Nebo práv v den 30. ervence Nmecko samo zamítlo prvý ruský návrh dohody a není myslitelno, že by vážn bylo chtlo, aby jej pijali ve Vídni. Depeše Tschirschkému mla pravdpodobn jen zpsobiti, aby Berchtold nepohticky neodmítal zásadn»výmnu názor«mezi Petrohradem a Vídní, kdyžt taková povolnost bude dlati dobrý dojem a vcn z politiky pevn vytené, t. j. k válce vedoucí, neteba se uchýliti ani o krok. A ostrá stylisace její byla zvolena podle všeho jen se zetelem k úmyslu publikovati depeši v Anglii. Ostatek bylo právem ukázáno pa. to, že depeše je vlastn sama žalobou Nmecka. Pro netelegrafoval Bethmann do Vídn se stejnou hrozebnou rozhodností ve chvíli, kdy ve Vídni ekali na srbskou odpovd, pro neradil tenkrát k umírnnosti a strpl, aby ve Vídni prohlásili pokornou notu srbskou, neslýchané vídeské požadavky skoro úpln pijímající, za zhola nedostatenou? Vším tím pece Rakousko zavlékalo íši nmeckou do svtové katastrofy kde byly tenkrát výstražné rady Bethmannovy?»Pirozen stailo by jediné slovo z Berlína, «aby Víde se podrobila, napsal o tom nmecký

22 «: 16 vyslanec v Londýn, kn. Lichnowský. Nebo Víde nebyla sama o sob nic; Berlín byl všecko! Tolik tedy na vysvtlenou situace, abychom rozumli lépe významu nových doklad, které otiskl ped 1 4 dny (tuším 12. bezna; cituji z»figara«13. bezna) paížský» Journal des Débats«. Dal mu je prý k disposici srbský vyslanec v Paíži, prof. Vesnic. Jsou to dv depeše rakouského vyslance v Berlín hr, S z 6 g y é n y h o hr. B e r c h t O' 1 d o v i do Vídn. Zní v pekladu Šifr. telegram 285. Berlín, 25. ervence 1914.»Pedpokládá se zde (rozumj : ve vládních kruzích berlínských) obecn, že odpoví-li Srbsko odmítav, bude s naší (rozumj : rakouské) strany následovati neprodlené vypovdní války a zahájení nepátelství. Jakýkoliv odklad vojenských operací považoval by se zde za velmi nebezpený, a to vzhledem k intervenci ostatních velmocí. Radí se nám co nejnaléhavji (v orig.»dringendst«) pejíti neprodlen (»sofort«) ke skutkm a postaviti tak svt ped hotovou událost. Šifr. telegram (naprosto dvrný) 307. Berlín, 27. ervence 1914.»Státní tajemník (rozumj : Jagow) sdlil mi práv urit, ale pod peetí naprosté dvrnosti, že Vaší Excelenci bude pravdpodobn co nejdíve pedložen anglický prostedkovací návrh. Nmecká vláda ujišuje zpsobem co nejuritjším (»auf das Biindigste«), že se hijak nestotožujes tmi návrhy, ba že se rozhodn (»entschieden«)

23 17 protiví tomu, aby jich bylo dbáno a že je nám sdlí jen, aby vyhovla žádosti anghcké.«po tom, co jsme úvodem vyložili, není teba význam tchto svdectví doliovati mnoha slovy. Co tvrdili nebo podezírali soudci zemí dohodových i stát neutrálních, kteí se otázkou nmecké viny obírali, je tu doloženo zpsobem nejplnjším. Vidíme, že místo domnlých výzev k mírnosti a povolnosti posílá Berlín do Vídn naopak výzvy k naprosté neústupnosti, ano pedem maí a v nic obrací mírové úmysly Anglie. Postavte svt ped hotovou událost! Zante válku hned, abyste pedešli pravdpodobným intervencím velmocí! Nedejte se kla- že vám prostedkujeme dodání smírných návrh mati tím, Anglie. Jen válku, rychle válku! Ovšem jsou oba telegramy pravé? Nezaráží ponkud, že v nich tak jedineným a tak ku podivu úplným zpsobem je obsaženo piznání viny? Kdo zná pátravou literaturu kritickou o vzniku války, má, pedpokládáme-li nestrannost jeho, jist pesvdení, že to tak vskutku asi bylo, jak to plyne z obou depeší Szbgyényových. Pro autenticitu depeší prozatím svdí, že je má president Poincaré za pravé a že dosud, a pes dva týdny uplynuly od publikování jejich, s nmecké nebo rakouské strany ne- A na takovém dementi by dnes, pišlo žádné dementi.") ^) Z pozdjší úední edice republilcy rakouské (Diplomatische Aktenstucke zur Vorgeschichte des Krieges, II. Teil'; srv. níže str. 31, 40) je zrejmo, že depeše jsou autentické a že peklad je dobrý. Depvese prvá v originále koní vtou:»sdílím tento r. ázor zahraniního úadu úpln«. ^ Depele druhá (jež je jen úlomkem depeše deilší), zní také v originálu silnji: Staatssekretár erklarte mir sehr entschieden etc. V tetím ádku jejím za slovem»pravdpodobn«chybí slova: nmeckou vládou. 2

24 18 v kritick3^ch chvílích posledních rozhodnutí o podmínkách trestu, jejž má nésti Nmecko, pece nesmírn záležela! Dnes jsou tajnosti zahraniních archiv berlínských a vídeských v rukou nových, revoluních vlád; sociální demokraté imají tu i tam jist v rukou nejposvátnjší kdysi arccina imperii a v»arbeiter-zeitung«by mohl vyjíti každé chvíle jeden z inejsensanjších lánk, jež kdy etl svt a, jenž kdy vyšel v denním list pro neviti, že indiskrecí toho neb onoho initele dostaly se zvláš kompromitující kusy tajného materiálu do rukou cizích? Vždy proti autenticit obou depeší svdila by pedevším jen pochybnost,' žda^ by privilegovaní diplomaté á la Szogyény-Marich byli tak bezpeni tajemstvím svých depeší! A to, tuším, není pochybnost, jíž by nebylo lze pekonati. Vn neteba ki prvému telegramu piiovati vysvtlivek. Je dán v týž den 25. ervence, Wy veer v 6 hodin konila se lhta dvoudenního ultimáta, daného Srbsku. Ml psobiti co nejdraznji na vídeskou odpov. Telegram druhý je dán v den, kdy Anglie navrhla, aby se sestoupila v Londýn konference vyslanc Anglie, Francie, Itálie, Nmecka, která by pipravila smírné rozešení konfhktu. Jagow návrh odmítl ješt téhož dne (nctázav se ve Vídni) slovy, že by to byl vskutku» rozhodí soud«a že je to neproveditelné. Hrab Berchtold, jenž o nm byl zpraven také pímo dne 27. z Londýna, odmítl jej 28. ervence z toho dvodu, že je již pedstižen událostmi, protože zatím vypovdlo Rakousko Srbsku válku (Rakousko!ji vypovdlo však práv v den 28. ervence, zcela jist potom, co anglický návrh obdrželo!). V ervené knize rakouské najdeme depeši Szogyényovu Berchtoldovi z 28. ervence, oznamující krátce, že anglický prosted-

25 19 kovací návrh bjd Nmeckem odmítnut proto, že je Nmecku nemožné postaviti sfk)jence svého v sporu jeho se Srbskem ped evropský soud (o žádný»soud«se ovšem nejednalo). Naléhavost depeší Szógyényových jako by dotenou obavou, že by ve Vídni pece mohli ješt býti na vahách (kdyžt pece postup obou mocností byl jist dávno pevn smluven to je snad momentem podezení) bylo by lze vyložiti tuším maarskynacionáiním stanoviskem vyslancovým. Maarské listy položily po smrti Szogyényho na nesmírné služby, jež v Berlín vlasti své prokázal, draz zcela neobyejný. Nový dkaz, o nmž zmínil se Poincaré, záleží podle ei jeho v tom: Dne 1 1. ervence 1914 byl rakouský vyslanec v Paíži, hr. S zécsen informován úedn z Wídn, že»ústední mocnosti se dohodly o politické situaci, vzniklé sarajevským atentátem, a o všech eventuelních d- sledcích«. To znamená patrn, že Berlín a Víde dohodly se nejen o jednotném postupování, ale také o tom, že po pípad nevyhnou se válfe. Svdectví toto- v této form je pozoruhodné jen v kombinaci s daty, jichž se nám dostalo z jiných stran. Známý dr. M u h 1 o n z Kruppových závod prozradil poátkem roku í 9 1 8, že mu dr. H e 1 f- f e r i c h, tenkrát editel Nmecké banky, v prosted ervence 1914 vypravoval:» Rakušané byli v tchtodnechu císae (Viléma). Víde podá v osmi dnech Srbsku velmi ostré ultimatum s krátkou lhtou... Císa se vyslovil rozhodn pro rázný postup Rakouska... Nedovolí jinému státu vmísiti se do konfliktu; a bude-li mobilisovati Rusko, bude mobilisovat také. Ale u nho zna- 2*

26 20 mená mobilisace okamžitou válku... Rakušané byli rozhodným vystupováním císaovým velmi uspokoj eni«. Podobn podle Miihlona vyslovil se císa ke Kruppovi. Helfferich projevil nadji, že Rakušané budou jednat rychle, díve než ostatní mocnosti by nabyly asu, vmísiti ise doi vci. Co ekl dr. Miihlon, nebylo s kompetentní strany ani popeno, ani vyvráceno. S informací pro hr. Szécsena ze dne 1 1. ervence shodovalo by se to výborn. Do veejnosti dostaly se na podzim r i zprávy o tom, co vypravoval nmecký vyslanec v Caihrad bar. Wang e n h e i m 26. srpna 1914 americkému vyslanci tamtéž H. Morgenthauovi o konferenci v Postupimi po. ervence 1914, kde bylo usneseno pipraviti vše k válce a zárove ukolébat Evropu v jistotu míru (cesta Vilémova do Norska ^f}.). Zdá se mi, že i této zpráv (a jí podobným, o "nichž se nezmiuji) dostalo se v nejnovjší dob potvrzení tím, co ekl pedák rakouské sociální demokracie dr. Adler na sjezdu v Bernu poátkem února tohoto roku. Podle»Arbeiterzeitung«z 6. února tvrdil dr. Adler v Bernu, že dne 5. ervence 1914 byl poslán hr. H o y o s do Berlína s listem císae Františka Josefa.»Tam smluvena s Vilémem II. a Bethmannem-HoUwegem válka. Dne 7. ervence pistoupilo Rakousko k tomuto snesení. «Je to svdectví bohužel píliš struné pro touhu naší po pravd, ale ze všech z poslední doby nejvýznamnjší. Také proto, že možno, tuším, pedpokládati, že dr. Adler byl již zpraven z pramene nej kompetentnjšího, který stran jeho byl k disposici z zahraniního ministerstva. archivu vídeského

27 21 Neuplynou ani msíce a dovíme se pravdpodobn všechno. Taje archiv budou dány na pospas veejnosti, á snad tragití pvodci evropské katastrofy budou musiti zodpovídati se ped zvláštními soudy z cíl a motiv svého jednání. A kdyby neprozradili ani slova, kdyby i vas byly odstranny prkazné materiály toho neb anoho archivu historie bude sklánti se po celé vky pátravé k osudnému msíci ervenci r. 1914, a vím, že ani nejskrytjší myšlenka herc v tragedii vystupujících neunikne jejímu šetení. Nás echy pak bude zajímati nyní i vždycky mrou zvláštní sledování píprav k nevídanému, osudovému spiknutí, jímž svoboda Evropy mla býti vydána v moc nmecko-maarské zvle a jehož konce vydaly pvodce v zkázu bez mezí a nám pinesly netušenou, drahou svobodu!

28 Ve Vídni nevzchopili se ani k ústai POÁTEK VÍDESKÝCH ZPOVDI. (»Nár. Listy«, 14. záí 1919, pod tit.»nová odhalení o vzniku války«.) Uplyne pece asi delší doba, než otázka zodpovdnosti za vznik války bude moci býti ešena spolehliv na základ úedních dokument. Ti, kdo oekávali, že revoluce v Nmecku a v Rakousku, jež smetla provinilou monarchii, odhalí hned v prvých dnech svého vítzství všechny zloinné úady a pípravy, jimiž císaské vlády pivodily bezmezné neštstí války, byli dosud zklamáni. Revoluní Nmecko i revoluní Rakousko neprozradily vskutku dosud ani slova z taj císaských archiv. Strach, že by vyjevení pravdy vymstilo se Nmcm a poškodilo situaci jejich v jednání mírovém, nabyl pevahy nad hnvnou touhou vydat osudnou neschopnost starého režimu v ^len veejnosti. A i když konen byl mír versaillský podepsán, rozpakovali se Nmci s pravdou vystoupiti. D- vodem k tomu byl patrn proces, jímž dohoda ohrožuje císae Viléma a s ním jiné vdce nmeckého národa pedasným publikováním materiálu, dosud tak pehv steženého, nemá býti podle všeho obrana obžalovaných Nmc znesnadnna. Národní shromáždní ve Výmaru zvolilo pouze vyšetovací výbor, jenž má zjistiti z akt i výpovdí svdk všechny viny na vzniku i na dlouhém trvání války. Ale ten se dosud neujal práce a šetení jeho mže trvat msíce, ba léta.

29 vení vyšetovací komise. Ze všeho se zdá, že rakouská revoluce chce v dohod! s íšskc-nmeckou držet pravdu pod zámkem potud, pokud budou pro to dvody poutické oportunity. Je možná, že to bude Paíž, která díve než Berh'n a Víde odhalí svtu nmeckou pravdu. Byla to nemalá sensace, již v beznu tohoto roku, kdy»journal des Débats«mohl otisknouti dv dvrné šifrované depeše rakouského vyslance v Berlín, hr. Szógyény-Maric h e, adresované hrabti B e r c h t o 1 d o v i doi Vídn, o nichž jest psáno ve stati pedchozí. A nedávno jsme etli, že v Paíži pipravují vydání depeší, vymnných v ervenci 1914 mezi zahraniním úadem v Berlín a nmeckým vyslance ve Vídni T s c h i i- schkym, jež se prý konen pc ilo dešifrovati. Je-li to pravda, zdá se, že dohoda má áš dležité kusy lajného nmeckého materiálu dávno i>o ruce a že nechlubí se tím pouze ze skromnosti, kterou vyžadují ohledy na zpsob, jak tohoto materiálu nabyla. Doposud, až na zmínné dv depeše Szogyényho byla to pouze šastná náhoda, jež dovolila nenmeckému svtu nahlédnouti do tajemství nmeckých úmysl z ervence Sem poítám prozrazení pamtního spisu kn. L : c h- n o w s k é h o, výpovdi dr. M ii h 1 o n a a obšírnou relaci bavorského vyslanectví v Berlín ze dne 18. ervence 1914, kterou ve výtahu dala uveejniti bavorská revoluní vláda Eisnerova. Tyto indiskrece staily, aby dosavadní nmeckou oficielní versi o vzniku války usvdily z nepravdy (ne-li ze lži) a aby zanechaly hlubokou stopu i v posledním nmeckém poloúedním vykla-

30 24 du, jejž, prý na základ všeho hlavního materiálu, odevzdala nmecká komise mírové konferenci na obranu proti obrnné obžalob dohody. Tento výklad, podepsaný tymi universitními profesory, struný v textu, obšírný pipojenými pílohami (je otištn v Deutsches Weissbuch iiber die Verantw^ortlichkeit der Urheber des Krieges, 1919) je dnes posledním nmeckým quasi úedním projevem o celém problému. Operuje zejména otisky tajných ruských a srbských diplomatických dokument z let válce pedcházejících. Nmcm se totiž podailo bhem války zmocniti se ásti tajemství carských ruských a královských srbských archiv ( prvé jim dali zrádn k disposici vrní zízenci bolševití v Rusku, druhé byly zachyceny v Srbsku )j ano i ásti archiv belgických. Významné je, že veškeren ten cizí materiál nebyl s to, aby, zužitkován sebe šikovnji, zbavil nmeckou a rakouskou politiku z ervnce 1914 hrozné obžaloby (dokázal nanejvýš, že to byla Aehrenthalovaanexezr , která Srbsko a Rusko naplnila myšlenkami válenými) a dodal Berlínu a Vídni odvahy, aby publikovaly konen také své tajné dokumenty. Neteba mnoho slov, aby bylo zejmo, že cílevdomé zatajování úední pravdy o pípravách války ve Vídni a v Berlín je vlastn nejvýmluvnjším piznáním viny. V posledních dnech mli jsme potšení dokati se konen prvé indiskrece i se strany rakouské. Nový vídeský deník»morgen«uveejnil 5. a 6. záí hlavní data event. struné protokoly o o b o u pro vývoj událostí rozhodných poradách spolených ministr rak o u s k o-u herských ze dne 7. a 19. ervence 1914.

31 : 25 Pravil jsem, že to byla indiskrece soudím tak z toho, že ostatní vídeský a zdá se i íšsko-nmecký tisk sensaní publikaci ignoroval. Okolnost ta nebude nám pekážkou, abychom indiskreci»morgenu«neuvítali, tím více, že dala jeho, zbavíme-li je redakní omáky, mají pes patrnou neúplnost svou ráz autenticity a že náležejí k vcn n e j- d 1 e ž i t jší m odhalením posledních let. S pomocí jejich bude možno proniknouti znenáhla do faktické souvislosti cíl a událostí dosti bezpen. Spokojíme se postižením hlavních myšlenkových iinií porady ze 7. ervence, aniž bychom ztráceli se v úvahách a dramatické osudnosti této chvíle tiebo v kritice jejich. Jaké bylo stanovisko zodpovdného ministra zahraniních záležitostí, hr. B e r c h t o 1 d a? Takovéto Se Srbskem teba udlati rychlý konec, a to vyhlášením války. T i s z a proti tomu chtl dáti pednost diplomatickému útoku. Biliski a Krobatin byli pro válku stj co stj, Krobatin ml i formální vypovdní války za zbytené. Dstojný hr. Sturgkh našel ze sporu mínní východisko opravdu»rakouské«: Zaneme akcí diplomatickou, ale zaime ji tak, aby musila skoniti válkou! Toto stanovisko Stiirgkhovo bylo vskutku pijato: z nho vzešloi ono osudné ultimátum z 23. ervence, jež nemlo býti po pání Vídn Srbskem akceptováno! Zde konen slyšíme kus plné, hrozné pravdy! Námitce, že válka se Srbskem znamená válku s Ruskem a v dsledku toho válku evropskou, elí hrab Berchtold hned s poátku s jistotou vle a síly, jež jedin mže pochopitelnou uinit tuto politiku: Rusko pipravuje proti nám spolek balkánských stát s Rumunskem. Dokud žije starý Karol rumunský, není nebezpeí; ume-li, budou

32 2t i Rumuni proti nám. Musíme protivníky pedejíti tím, že rozbijeme Srbsko díve, než proces sjednocení bude ukonen! Ml-li však Berchtold válku s Ruskem v dsledku útoku na Srbsko za nevyhnutelnou, není ze sdlení»morgenu«zcela jasno, ale je zejmo z projev Tiszových, že úastníkm porady jevila se válka evropská nutným dsledkem celé dkcq. A to tím spíše, je-li pravda, že v porad z 19. ervence navrhoval Berchtold rozdliti Srbsko mezi ostatní balkánské státy. Vskutku na nátlak Tiszy, jenž vren tradiní maarské, t. j. protirakouské politice, nemohl strpti žádného dalšího zvtšení monarchie slovanskými territoriemi, ale rxpochybn i z ohled na Nmecko a na evropskou situaci vbec, rozhodnutoi bylo 19. ervence, aby hned po vypuknutí války bylo mocnostem oznámeno, že Rakousko nemá úmysl dobyvaných. Pes to zdá se vyplývati z odhalení»morgenu«, že ti, za to, kdož mli že Berchtoldova politika doufala v pokoení Srbska bez války s Ruskem, byli na omylu. Ale teba také piznati, že publikace»morgenu«sama k spolehlivému ešení této otázky nepostauje. Pes to, co jsme slyšeli, nebude to den 7. ervence, k nmuž bude datováno rozhodnnutí o svtovou válku. Toto rozhodnutí padlo vskutku v Berlín dne 5. ervence. Je jasno, že by Berchtold dne 7. ervence nemohl ministerské rad pedložit své osudné návrhy, kdyby nebyl ml souhlas Berlína v kapse. Je jasno, žel bez Berlína neznamenala Víde v této chvíli nic, nebo velmi málo. Podle odhalení»morgenu«pravil Berchtold

33 27 v ministerské rad pouze, že o diplomatickou pípravu pro rakouský postup v Berlín se již postaral. Ale z dalších jeho slov je zejmo, že v B e r I í n b y 1 o také již u m 1 u- veno, že spojencm troj spolkovým, t. j. Itálii a Rumunsku, se O' chj^stané válce proti Srbsku nic neprozradí, že bude lépe a energicky jednat a ekati, až se v ím a Bukurešti pihlásí s a m i o kompensace (mimochodem eeno, Berchtold je si patrn tak jist snadným vítzstvím, že poítá s polovicí soused jako s prosebníky o podíl koisti). Je vidno, že porady v Berlín dne 3. a 6. ervence byly pro koncepci války rozhodující mžeme-li viti, že vskutku dne 5. ervence v Postupimi k žádné korunní rad nedošlo (jak znovu a znovu ujišují Nmci), musíme tvrditi pece, že dne 5. ervence byla válka vskutku rozhodnuta. Že se v Postupimi to stalo b e z k o r u n n í rady, že se to stalo v pouhých dohovorech mezi Vilémem II., Bethmannem, Zimmermannem (jenž zastupoval státního sekretáe Jagowa) na jedné a hr. S z 6 g y é n y m a hr. H o y o- s e m, obma Maary, na druhé stran, je pro jistotu, s jakou Vilém II. a Bethmann vedli vlast svou do katastrofy, velmi píznané a velmi zajímavé. Bethmann-Hollweg líí ovšem ve své obran události tak, jako by se nestalo v Postupimi nic jiného, než že císa Vilém ujistil Františka Josefa, že pamtliv spolkové povinnosti, vytrvá vrn v starém pátelství po jeho boku. Touto velou vtou o starém pátelství bylo rozhodnuto o svtové válce... A pi tom chyte dáno Rakušanm najevo: dlejte si se Srbskem, co uznáte za dobré, my nejsme kompetentní pro vaše srbské spory, jen jednejte rychle a, energicky,»keine lahmen und zogernden Entschlusse...«Co v podrobnostech smluveno krom toho, dosud nevíme, ale výklad Berchtoldv ze 7.

34 28 ervence prozrazuje, že úady nevyhnuly se niemu, co mohl vyžadovat rozvoj konfliktu. Dne 6. ervence ráno, ped odjezdem Viléma II. k norským behm, ped odjezdem, jenž ml býti prvým nmeckým klamem Evropy v historii velké války (ml zajisté vzbuditi mínní, že mír není ohrožen), svolává Vilém do Postupimi vedoucí vojenské osobnosti, aby pipravili, co nutno... Upozornil jsem již výše na projev vídeského dr a Adlera na sjezdu sociáln demokratickém v Bernu poátkem února Dr. Adler, o nmž lze pedpokládati, že seznámil se pímo nebo nepímo s tajemstvím vídeského diplomatického materiálu, zmínil se i o poslání hr. Hoyose do Berlína 5. ervence 1914.»Tam v Berlín,«pravil Adler,»s m 1 u v e n a s Vilémem II. a Bethmannem-Hollwegem válka. Dne 7. ervence pistoupilo Rakousko k tomuto snesení.«v tchto slovech najdeme výklad snesení ministerské rady rakousko-uherské ze 7. ervence. Ve Vídni pistoupili k berlínskému rozhodnutí o válce! Mly-H se vci vskutku tak, jak souvislost jejich pochopil dr. Adler, se ješt dovíme. Otázka, pokud má o berlínské rozhodnutí zásluhu Berlín sám a pokud sama Víde, bude ješt zamstnávati mnoho pátrávých studií. Pedem zajisté možno íci, že role Nmecka nebyla tak okázale passivní, jak chce namluviti svtu kniha Bethmannova. Výše dotená poloúední nmecká obrana, podaná mírové konferenci v Paíži, pipouští, že Nmecko souhlasilo s válkou proti Srbsku a pobízelo Víde k rychlému postupu. Ale od 26. ervence, f>o dokonalejším pozná-

35 29 ní, že srbská odpovd splnila hlavní vídeské požadavky, nastal prý v Berlín obrat a Bethmann prý užil všeho vlivu svého ve Vídni, aby Berchtolda piml k povolnosti. Pro se to nepodailo, je prý dosud nevysvtleno. Ve chvíli prý, kdy Bethmann mír zajistil, zmaila ruská mobilisace všechno. Poznamenávám krátce, že je již vi materiálu dosud známému velmi pochybno, že by obranu tohoto druhu bylo lze srovnati se skuteností. Dosud zdálo se, že to byl hr. B e r c h t o I d, jenž v poslední chvíli chtl couvnouti a vyvarovati se válce s Ruskem a tím všeobecné evropské konilagraci, a že to byl Berlín, jenž v obav, že by mu válka mohla uniknouti, pospíšil si ultimátem Rusku možnost smírné dohody rozbíti v zárodku. Otázka, kde v této alternativ nebo v možnostech s ní souvisících je pravda, je hlavní a ^nej napíná vjší otázkou, jejíž rozešení ekáme od budoucnosti. V publikaci»morgenu«vzbudily pozornost ješt jiné zajímavé skutenosti. Pedem, že to byl Polák, dr. Lev B i I i s k i, jenž tak rozhodn vyslovil se ipro válku se Srbskem. I tu bychom rádi zvdli, pokud na toto stanovisko! psobila nadje Poláka na porážku Ruska a na obnovení Polsky. Byli-li Nmci, Maai a Poláci pro válku, zda nebyla pro ni vskutku vtšina národ monarchie? Maai byu pro válku jist; byla to zajisté v pravém slova smyslu j ej ich válka. Poátený odpor hr. Tiszy, jak se o nm dovídáme z odhalení»morgenu«, potebuje bližšího vysvtlení. Co Maarstvo ve válce vidlo a jak propuknutí její vítalo, doložím jen jedním dokladem. V»N. Fr. Presse«22. ervna 1916

36 «30 líí rakouský vyslanecký rada sv. pán H a y m e r 1 e nadšené ovace berlínského lidu ped palácem rak. vyslanectví v Berlín v den vypovzení války Srbsku dne 28. ervence Starý hr. S z 6 g y é n y i-m a r i c h dal se pohnutím do pláe.»byl to,«píše Haymerie,»pro velvyslance nejvtší a nejkrásnjší okamžik jeho života, kdyžt mohl ješt ped zamýšleným opuštním úadu dožíti se poznání, jak neocenitelný užitek pro vlast jeho vydalo jeho dlouholeté, neúnavné, cílevdomé snažení, pipoutat nmeckou íši tsn k monarchii.

37 PUBLIKACE VÍDESKÉ VLÁDY O VZNIKU VÁLKY. (»Nár. Listy«, 28. záí 1919, pod tit.» Ješt o vzniku války«.) Úední vydání aktového materiálu o vzniku války, kterým pekvapila nás v posledních dnech vláda vídeská, vnese, jak piirozeno, nový vzruch do velikého pelíení, jež poutá napiatou pozornost svta od pti let a jež má zjistiti ped tváí národ zodpovdnosti za rozpoutání války. Dva nejdležitjší kusy nového materiálu prozradila již ped temi nedlemi indiskrece»morgenu«jejich význam pro dnešní stav otázky osvtlil jsem ve stati pedchozí. Ale dležitost, povaha a cíle vídeské publikace vyžadují, abych se k thematu vrátil znovu. Lituji ovšem, že originál vídeských edicí nemám v ruce Praha, je-li odkázára na normální cestu, musí ekati dnes na vídeskou nebo berlínskou knižní novinku v nejlepším pípad dv až ti nedle. Ale denní tisk podal tolik výtah z úední publikace, že lze i na jejich základ dospti k dvodným soudm. Co vydali vlastn ve Vídni? Pedn novou ervenou knihu, t. j. sbírku diplomatických dokument bývalého rakousko-uherského zahraniního úadu. Tato nová ervená kniha je myšlena jako doplnk ervené knihy, kterou vydal hr. Berchtold poátkem roku 1915 a ve které ovšem kusy nejdležitjší nebyly obsaženy. asov sahá

38 32 nová edice ode idne 28. ervna 1914 až Jíe dni 23. ervence 1914, tedy ke dni podání ultimáta Srbsku. Pokraování, objímající poslední osudný týden ervencový a poátek srpna, má teprv vyjíti. Ale zárove s touto sbírkou akt vydala vídeská vláda již i jejich kritické zpra c o v á n í, sahaj ící však obsahov dále než ervená kniha, t. jj. až k 1. srpnu. Titul jeho je»das Wiener Kabinett und di^ Entstehung des Weltkrieges«a autorem jeho je historik, kustos státního archivu, dr. Roderich Gooss, sedmihradský Sasík, známý jen úzkému kruhu odborník pracemi z djin uherskosedmihradských. Je jasno, že dvojí publikace tohoto druhu vyžadovala znaného asu k píprav, jinými slovy, že se pracovalo o ní od samého pevratu. K vydání došlo ovšem až po uzavení míru saint-germainského, ale i tu teprve po pekonání odporu kesansko-sociálních ministr ve vídeské vlád; také tisk liberální netají se svými pochybnostmi lo oportunit edice. Jeden z dvod, jimiž psobeno bylo na pekonání této' oposice, záležel v poukazu, že podle mírových závazk mají nyní k materiálm bývalých centrálních archiv volný pístup i nové státy na pd nkdejší íše vzniklé, ledy' na p. es k o- slovensko, a že je nutno je pedejíti. Nemén dležité je, co prozrazuje vídeský»der Tag«: publikace vznikla na popud býv. státního sekretáe pro zahranií dra. Bauera (jenž pracoval pro slouení Rakous s N- meckem a proto musil ustoupiti Rennerovi), práce Goossova pak není dílem soukromého uence, nýbrž má patrnou p e e o f i c i o s n í a je také úedn rakouskou tiskovou kanceláí rozšiována a fedrována. Dr. Hartmann, protektor Goossv, exponoval se podobn jako dr. Bauer

39 «33 (byl rak. vyslancem v Berlín) pro splynutí rakouských zemí alpských s Nmeckem a resultát, k nmuž ve své odborné práci p. dr. Gooss dospívá,»srovnává se zejmé«(dí»tag«) s názory, jež byly za režimu Otty Bauera hájeny v rak. zahraniním úad. Co tu je zdaleka naznaeno 6 politických cílech autor nové publikace, dokládá»der Tag«hned na to na tendenci práce Goossovy. Gooss nechce i nic jiného, než ukázati, že Hohenzollerové byli obtí Habsburk, že Berlín Viléma II. byl proti své vli a bez vlastní viny vehnán do války Vídní hrab. Berchtolda. O této tendenci mluví urit i tisk berlínský (na p.» Voss. Zeitung«2 1. záí) a poznamenává hned odmítav, že stanovisko Goossovo mže býti jen do jisté míry za správné uznáno. Mám za to, že tato rozpaitá nedvra, s níž Berlín namnoze pijal služebnou velkomyslnost Bauerova a Hartmannova Rakouska (nkteré listy byly ovsem prokázanou nmeckou»nevinou«nadšeny) poroste ím dál tím více, nebo argumentace Goosovy knihy podle všeho vedla by konec konc k poueníj že by ve Vídni rozhodla o osudu milion odvaha, jež rovnala se zloinu, ale v Berlín pouze slabost a ochota naivnosti. Je vbec pikantní moci pozorovati, jak historická pravda odi samého poátku musí brániti své živobytí proti brutalit zájm všeho druhu. Vidíme na p., jak ešení Goossovo fruktifikuje labužnicky denn vídeská»arbeiterzeitung«, nešetíc slov o arcilumpáctví Berchtoldov, a jak naproti tomu deník nmeckých neodvislých sociálních demokrat,»freiheit«, brání se vídeské laskavosti, která s Hohenzoller snímá porok viny bez mezí a hranic a zbavuje tak nmeckou republiku nejkrásnjších argument proti provinilé dynastii. Nebo 3

40 34»lotr«je pece vtší nadávkou, než»hlupec«nebo»lehkomyslník«. Ti, kdož seznámili se si * dosavadním materiálem o vzniku války a jimž jde pedevším o prosté poznání, jak vci se sbhly, budou vítati novou vídeskou ervenou knihu i práci Goossovu pes její tendenci. Ti vdí, že Berchtold pomýšlel na válku se Srbskem dávno, aspo od roku a že jí rakouský generální štáb chtl již od) r Ale Nmecko nedovolilo a ve Vídni proto musili býti pkn tiše. Teprv po sarajevské vražd eklo Nmecko kýžené: Ano! Teprve v té chvíli nalezlo vítanou píležitost. A bez tohoto nmeckého Ano! nebyla by ani r válka vypukla! Opakuji dnes, co jsem vyložil v lánku minulém: válka byla smluvena v Postupimi dne 5. ervence vše, co potom dlal Berchtold, udlal na základ generální plné moci, kterou mu dali v Postupimi císa Vilém a Bethmann-HoUweg. Napsal jsem minule, že otázka, zda má na postupimském rozhodnutí vtší iniciativní podíl Rakouska i N- mecko, bude ješt zamstnávati mnohé péro. Cenný píspvek k ešeni jejímu poskytuje nám již protokol o vídeské ministerské rad ze 7. ervence 1914, v níž válka se Srbskem byla usnesena. Známe jej dnes z otisk novin úpln; tím více litujeme jeho zejmé neúplnosti. jak známo, 7. najdeme vtu :»N Tisza, ervence se válce bránil a ve vývodech jeho ení vcí Nmecka, máme-ii v této chvíli udeit na Srbsko nebo nemáme. Já osobn mám za to, že v tomto okamžiku nemusí válka nutn býti vedena. «Smysl je jasný: v Berlín prohlásili k rakouským vyslaným, o pomoc vojenskou, pravda, se ucházejícím:

41 ! 35 v této chvíli je válka nutn žádoucí! A že tento výklad není omylem, dokazují vývody hr. Berchtolda, odpovídajícího Tiszovi:»Souhlasím sice s hr. (Tiszou v tom, že musíme my, a nikoliv mémecká vláda, posouditi, je-li válka nutná, ili nic...,«ale budeme-li váhati (to je smysl),»vydáváme se v nebezpeí, že v pozdjší dob nedostane se nám jistoty neobmezené podpory (riickhaltslose Unterstiitzung), která nám nyní byla slíbena, nota bene s dodatkem, abychom hned jedna li!«berchtold, jak vidno, usazuje Tiszu berlínským odhodláním, ano berlínskou výzvou k i- nu, téhož Tiszu, který již po odjezdu hr. Hoyose do Berlína dne 5. ervence navrhl Berchtoldovi telegraficky dodaten zeslabení nkterých obrat ve vlastnoruním dopise Františka Josefa císai Vilémovi,»um Berlin nicht kopfscheu zu machen«, abychom Berlín nepolekali! Jak jinak zachoval se Berlín, než jak v Pešti a snad i ve Vídni pedpokládali ped poradami v Postupimi To vše tedy týká se postupimského rozhodnutí o válku z 5. ervence, ili samých poátk osudného vývoje vcí není teba již citovati depeše Szogyényovy ze dn následujících, jež berlínské stanovisko, že totiž Víde má využitkovati této jedinené píležitosti a na Srby se vrhnouti, doliují jako nezmnné a patrn neochvjn od poátku zastávané. Zmiuji se ješt o tom, co prozrazuje»deutsche Allgemeinq Ztg.«z 21. záí: Ke konci dubna 1917 ujišoval hr. Otokar ernín, nástupce Berchtoldv, nmeckého státního sekretáe KUhlmanna, že Nmecko Víde zrovna nutilo k ráznému vystoupení proti Srbsku a dokazoval mu to výbrem akt z vídeského zahraniního úadu. ^ 3*

42 36 Již tato> fakta pk)staí, aby znemožnn byl jakýkoli pokus líiti císae Viléma nebo dokonce kanclée Bethraanna jako ubohé obti Berchtoldovy rafinovanosti. Hru sobeckých zájm s notnou dávkou chytráctví lze tuším ovšem i v pomru mezi Berlínem a Vídní v osudovém ervenci postehnouti; a postižení její, zdá se, je jediným klíem k pochopení lecehos, co jeví se dosud záhadiiým. Tato lstivá hra, tkví, jak za to mám, v tom, že ob velmoci míchaly karty tak, aby se ped svtem a svými národy jevily co možná nevinnými na vzniku války, kterou byly odhodlány zpsobiti. Ve Vídni ovšem nemohli dobe zastírati, že chtjí vojensky potrestat Srbsko (jen chvílemi zmínila se oficielní naivnost o»zloinn nám vnucené válce«), ale za toi starali se velmi obratn, aby svalili s beder svých zodpovdnost za rozpoutání svtové války. V Berlín hráli po svém soudu hru daleko odvážnjší a lze íci, nestoudnjší: povzbuzovali Rakousko k rozpoutání boue, jalé jna venek stavli se jako ubohé obti rakouské fúrie, mluvili o poteb prostedkovati v konfliktu, zatím co vskutku, dokud byl as, každou možnost dorozumní, s odkazem na situaci ve Vídni maili v zárodku. Jen proto dali Vídni plnou moc in bianco, uzná za dobré, aby ped svtem zbavili jen proto nevyžádali si zatoit se Srbskem, jak se zodpovdnosti, od Vídn pesnou informaci o každém kroku jejím, jen proto nechtli spoluredigovati ultimátum Srbsku, za jehož dsledky pece stáli až do hnát posledního pomoanského granátníka! Líí-li kniha Goossova, jak se zdá, tyto vci tak, jako by senilní Szógyényi z pouhého neporozumní informoval Víde oi stanovisku Berlína klanm, nebo jako by ubohý Berlín z pílišné d- vivosti a slabosti dal se pekvapiti vídeským ultimátem Srbsku, je to zcela jist jen dkaz autorovy nekri-

43 37 t i n o s t i. Ostatek z projev dra Miihlona, i ze sdlení bavorského vyslanectví v Berlín z 18. ervence, je zejmo, že zasvcené osoby v Berlín o rázu a obsahu ultimáta byly s dostatek zpraveny. Otázku po vývoji této hry mezi Vídní a Berlínem p o 25. ervenci nelze ešiti tak urit, protože dosud nejsou vydány píslušné dokumenty, nebo aspo dokud nemáme v rukou knihu Goossovu. Ale zdá se, že se tu opakuje totéž, co se dalo do 25. ervence t. j. snaha pivoditi 3tj co stj svtové rozhodnutí, evropskou válku, pro kterou se situace Berlínu zdála nejpíznivjší a na venek vzbudit zdání, že válce chtli do poslední chvíle unik nouti. V Berlíne ovšem tvrdí, že po 26. ervenci chtli válce zabrániti. Z knihy Goossovy, pokud se týká posledního týdne ervencového, publikovaly noviny jen dva až ti dokumenty (zejména o ministerské rad ve Vídni 31. ervence). Ale již z toho hlásí se závr, že Berchtold i tenkrát byl pipraven na válku s Ruskem. Dohads který jsem sdílel s mnohými, že totiž Berchtold v poslední fási konfliktu chtl se válce s Ruskem vyhnouti, je, jak se zdá, omylem - spíše je dnes pravdpodobno, že i tu jde o onu lstivou hru, ve které Víde s Berlínem závodila, t. j. zaídit to tak, aby válku Rusku a tím celé dohod musil vypovdti spojenec. Je-li to pravda, teba íci, že Berchtoldovi se jeho hra podaila dokonaleji než Bethmannovi. * Je pravdpodobno, že i h r. Berchtold, na nhož kniha Goossova svaluje nyní všechnu vinu zkázy (a jejž chce odhaliti i jako nerozpaitého falsátora dokument), uchopí se konen slova k obran. Mžeme si pedstaviti,

Digitized by the Internet Archive in 2010 with funding from University of Toronto http://www.archive.org/details/svtovvlkastaoopeka 3226 \\^) JOSEF PEKAR SVTOVÁ VÁLKA STATI O JEJÍM VZNIKU I JEJÍCH OSUDECH

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 170 10. ešení individuálních pracovnprávních spor 10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 10.1 POJEM PRACOVNÍHO SPORU Právní ád jako celek a jeho jednotlivá právní odvtví stanoví subjektivní práva

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

Katastrální úad pro Královéhradecký kraj Katastrální pracovišt Rychnov nad Knžnou Zborovská 17, Rychnov nad Knžnou

Katastrální úad pro Královéhradecký kraj Katastrální pracovišt Rychnov nad Knžnou Zborovská 17, Rychnov nad Knžnou Katastrální úad pro Královéhradecký kraj Katastrální pracovišt Rychnov nad Knžnou Zborovská 17, 516 01 Rychnov nad Knžnou Obec Pín Pín 207 517 57 Pín u Rychnova nad Knžnou íslo jednací: Vaše.j.: Ze dne:

Více

REKLAMANÍ ÁD. ATLANTIK finanní trhy, a.s _Reklamaní ád

REKLAMANÍ ÁD. ATLANTIK finanní trhy, a.s _Reklamaní ád REKLAMANÍ ÁD ATLANTIK finanní trhy, a.s. 1 Obsah I. II. III. IV. V. ÚVODNÍ USTANOVENÍ PODÁNÍ REKLAMACE A STÍŽNOSTI! " PIJETÍ A VYÍZENÍ REKLAMACE A STÍŽNOSTI # $ % EVIDENCE SPOJENÁ S REKLAMACEMI A STÍŽNOSTMI

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

! "# $ %" % &' & & & () * %" % &' & & & () + $ % ' Strana 1 (celkem 5)

! # $ % % &' & & & () * % % &' & & & () + $ % ' Strana 1 (celkem 5) ! "#$%"&'&&() *%"&'&&() +$%' Strana 1 (celkem 5) 1 Obecná ustanovení (lánek 1) 1. Plnní povinnosti dle S bod 3.1.5 f (plnní povinnosti mládeže) se ídí touto smrnicí a jejími pílohami. 2. Organizaní složky

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

E U. Evropská unie (EU) a její instituce fakta. 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? 3 Kolik zemí je lenskými státy Evropské unie?

E U. Evropská unie (EU) a její instituce fakta. 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? 3 Kolik zemí je lenskými státy Evropské unie? íloha. 1: Evropský modul výzkumu ICCS 2009 (evropský vdomostní test a evropský dotazník) vybrané položky Evropská unie (EU) a její instituce fakta 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? a) eská

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

5 metodický list/anotace - výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce

5 metodický list/anotace - výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce 1. jméno autora výukového materiálu Martin Hon 2. datum(období), ve kterém byl VM vytvořen září 2011 3. ročník, pro který je VM určen 9. 4. Číslo klíčové aktivity: EU OPVK III/2 Název klíčové aktivity:

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI

VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní)

40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní) 40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní) ODDÍL TVRTÝ Zvláštní ustanovení o nájmu bytu 685 (1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel penechává nájemci za nájemné

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Dne 12.8.2008 podali David Horák, 30.07.1974, Pinkavova.p.534/3, Kunice, 719 00 Ostrava 19

Dne 12.8.2008 podali David Horák, 30.07.1974, Pinkavova.p.534/3, Kunice, 719 00 Ostrava 19 Magistrát msta Frýdku-Místku, Radniní.p. 1148, Frýdek, 738 22 Frýdek-Místek odbor územního rozvoje a stavebního ádu, oddlení stavebního ádu.j.: SÚ/4034/2008/Kr Frýdek-Místek 15. srpna 2008 Vyizuje: Ing.Krupová.tel.558609245,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_104 Třída / ročník 8.A, B / VIII. Datum vytvoření 26.12.2012

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t.

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original Tzv. ád Váleného

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R VOLEBNÍ ÁD pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R razítko Spolenosti radiologických asistent R podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R (1) Voliem je každý ádný len SRLA

Více

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 191/2009-N Bod 1.

vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 191/2009-N Bod 1. DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA vyhotovená dle 43 zák.. 26/2000 Sb.. j: 191/2009-N Bod 1. Touto Dražební vyhláškou se vyhlašuje konání dražby nedobrovolné. Den konání dražby se stanovuje na 29. záí 2009, na adrese BLUE

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!! Národ, který nezná svou minulost, se odsuzuje k tomu, aby ji znovu prožil. Giuseppe Ungaretti OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenovala mezinárodní

Více

Žádost o p ísp vek na áste nou úhradu provozních náklad chrán né pracovní dílny

Žádost o p ísp vek na áste nou úhradu provozních náklad chrán né pracovní dílny ne_10zadprispchpdp.pdf Registraní íslo ÚP: CHPD-provoz Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na ástenou úhradu provozních náklad chránné pracovní dílny 76 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve znní pozdjších

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

RIGORÓZNÍ ÁD UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYN V ÚSTÍ NAD LABEM ZE DNE 20. LISTOPADU 2006

RIGORÓZNÍ ÁD UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYN V ÚSTÍ NAD LABEM ZE DNE 20. LISTOPADU 2006 Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), dne 20. listopadu 2006 pod

Více

Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438

Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438 Mstský úad Kraslice - Odbor územního plánování, stavebního úadu a památkové pée 358 20 Kraslice, nám. 28. íjna 1438 1/11 Spis.zn.:.j.: Vyizuje: Tel.: 751/10/SÚ/Ran 13/11/SÚ/Ran Ranglová 352 370 433, 352

Více

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku Právní pedpis hl. m. Prahy.23/2003 Obecn závazná vyhláška o místním poplatku ze ps Datum vydání: 27.11.2003 Datum úinnosti: 1.1.2004 Pozmovací vyhlášky/naízení 21.10.2004 -.18/2004 Obecn závazná vyhláška,

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE Od pijetí k promoci aneb Jak úspšn vystudovat FPE Na co by neml zapomenout student 1. roníku Pedpokladem úspšného studia je krom píle pi samotném studiu i respektování Studijního a zkušebního ádu fakult

Více

datum: vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon:

datum: vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: +LVDCY11P5FNF+! KUCBX00O4EME O D B O R K A N C E L ÁŘ HEJTMANKY číslo jednací: KUJCK 115332/2017 spisový znak: KHEJ 111234/2017/kakr/3 datum: 09.10.2017 vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: 386 720 225

Více

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor Otázka: Revoluční rok 1848 1849 Předmět: Dějepis Přidal(a): Pavla příčiny: - vliv průmyslové revoluce na politiku - rozvoj kapitalismu - odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu - požadavek konstituce

Více

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím

Informace o povinném subjektu zveejované podle zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím ZÁKLADNÍ ŠKOLA BEZNICE, píspvková organizace tel. 318 682 165 Rožmitálská 419 fax 318 683 608 262 72 Beznice e-mail: skola@zsbreznice.cz Žáci ZŠ Beznice podporují sbrovými aktivitami chov tuák v ZOO Praha,

Více

"#$ %&% ' #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.(

#$ %&% ' #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.( ! "#$ %&% '!" #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.( ///0 K otázce splatnosti pohledávek úpadce v konkurzu Tento dokument pedstavuje obecnou informaci o nkterých vybraných otázkách právních vztah a slouží

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM NELA VILHELMOVÁ Praha 2009 PEDMLUVA Nikotinismus je stále aktuálnjším tématem nabývajícím na dležitosti, zárove s rostoucím

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Cykly Intermezzo. FOR cyklus

Cykly Intermezzo. FOR cyklus Cykly Intermezzo Rozhodl jsem se zaadit do série nkolika lánk o základech programování v Delphi/Pascalu malou vsuvku, která nám pomže pochopit principy a zásady pi používání tzv. cykl. Mnoho ástí i jednoduchých

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY Roník 2005 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNNÍ: Titul pvodního pedpisu: Vyhláška o základním umleckém vzdlávání Citace pv. pedpisu: 71/2005 Sb. ástka: 20/2005 Sb. Datum pijetí: 9.

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

Praktické využití datové schránky

Praktické využití datové schránky Praktické využití datové schránky v ordinaci lékae Patrik Šolc 15.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Práce s datovou schránkou v ordinaci Jaké výhody lékai pináší datové

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Z místní knihovny Knihovnou m?sta Zub?í nové prostory i možnosti [1]

Z místní knihovny Knihovnou m?sta Zub?í nové prostory i možnosti [1] Z místní knihovny Knihovnou m?sta Zub?í nové prostory i možnosti [1] Autor:?íslo: Rubrika: JAN?, Veronika [2] 2018, ro?ník 27,?íslo 1 [3] Atlas knihoven [4] Klí?ová slova: Region: budovy knihoven [5],

Více

Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004

Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004 Obec Chlístov Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004 O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH Zastupitelstvo obce Chlístov se na svém zasedání dne 13.5.2004 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

Direktor na Direkcia Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prichodite,

Direktor na Direkcia Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prichodite, Downloaded via the EU tax law app / web ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 13.?ervna 2013(*) Spole?ný systém dan? z p?idané hodnoty Sm?rnice 2006/112/ES?lánek 9 odstavec 1 Pojem,osoba povinná k dani

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Pro nám nefunguje vda tak, jak bychom si páli. Jií Wiedermann

Pro nám nefunguje vda tak, jak bychom si páli. Jií Wiedermann Pro nám nefunguje vda tak, jak bychom si páli Jií Wiedermann Pro by mla, když nám nefunguje zdravotnictví, školství, sociální pée, ekonomika, atd., tak jak bychom si páli? Jak je možné, že více než 15

Více

RADA M STA. ZÁSADY. 02/2007 pro postup p i pronájmu obecních byt sta Žaclé

RADA M STA. ZÁSADY. 02/2007 pro postup p i pronájmu obecních byt sta Žaclé STO ŽACLÉ RADA MSTA ZÁSADY. 02/2007 pro postup pi pronájmu obecních byt sta Žaclé Vydává: Rada msta Žaclée Projednáno: RM usnesením. 337/13/2007 Zpracoval: Zodpovdný útvar: Eva Marksová, Svtlana ímanová,

Více

Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení. Pedmt dražby. III. Úastníci dražby

Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení. Pedmt dražby. III. Úastníci dražby Dražební ád spolenosti RSJ Invest, a.s. I. Základní ustanovení I.1. I.2. I.3. Tento Dražební ád upravuje prodej cenných papír ve veejné dražb (dále jen dražba ) podle zákona. 256/2004 Sb., o podnikání

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava) 1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

5.0. Cíl prezentace. Osv tlit d vody, jež vedly k p ijetí znaku erveného k íže a pozd ji znaku erveného p lm síce.

5.0. Cíl prezentace. Osv tlit d vody, jež vedly k p ijetí znaku erveného k íže a pozd ji znaku erveného p lm síce. Pátá kapitola ZNAK ZNAK PREZENTACE 5.0. Cíl prezentace Osvtlit dvody, jež vedly k pijetí znaku erveného kíže a pozdji znaku erveného plmsíce. Pipomenout pravidla používání znaku a poukázat na možná zneužití.

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_443 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY Informatika jsou specifickým pípravkem, který jsem vynalezla sama pod vesmírným vedením a není mi známo, že by jej kdokoli jiný pede mnou, ani v souasné dob, vytváel

Více

Ptali jste se na soubh funkcí

Ptali jste se na soubh funkcí Úvodní stránka ihned.cz Hospodáské noviny Respekt Marketing&Media Obchodní vstník Investice FinWeb KarieraWeb Reality Odborné msíníky Firmy&trhy - Lidé - Politika&byznys - Analýzy&trendy - Peníze&burzy

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla

Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Jednací ád Zastupitelstva msta Napajedla Zastupitelstvo msta Napajedla (dále zastupitelstvo") vydalo ve smyslu 96 zákona. 128/2000 Sb., o obcích, ve znní pozdjších zmn a doplk, (dále zákon") svým usnesením

Více

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství Když jsme v lednu letošního roku slavili ptisté výroí dekretu Kutnohorského, bylo jedním ze slavnostních eník vzpomenuto také jiné události z eských djin, historicky i národn zajisté nemén významné, jejíž

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 As 59/2006-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr.

Více

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA

Více

K bodu 1 programu: 42. zasedání ZM Praha Bchovice zahájil dne v 18:10 hodin starosta M Praha Bchovice Ing. Jií Santolík.

K bodu 1 programu: 42. zasedání ZM Praha Bchovice zahájil dne v 18:10 hodin starosta M Praha Bchovice Ing. Jií Santolík. Zápis z 42. zasedání Zastupitelstva M Praha Bchovice konaného dne 21. 12. 2005 v zasedací místnosti ÚM Praha Bchovice, Za Poštovskou zahradou 479, Praha 9 K bodu 1 programu: 42. zasedání ZM Praha Bchovice

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více