Úvod Současná situace Vymezení pojmu kulturní a kreativní průmysly... 8

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod... 4 1 Současná situace... 6 2 Vymezení pojmu kulturní a kreativní průmysly... 8"

Transkript

1 Obsah Úvod Současná situace Vymezení pojmu kulturní a kreativní průmysly Kulturní průmysl Kulturní průmysly Propojení kulturních průmyslů a kulturní politiky Kreativní průmysly Creative Industries Task Force a britská definice KP Akademické vymezení kreativních průmyslů Model Work Foundation UNESCO Evropská komise Kulturní a kreativní průmysly v ČR Sociálněekonomický potenciál KKP v ČR Výstupy výzkumu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR Předpokládané výstupy Obsah projektu Mapování KKP Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Tabulka trojsektorového členění kultury ČR Satelitní účet kultury Právní vymezení podnikatelských subjektů Definice podnikání Definice podnikatele Fyzická osoba OSVČ OSVČ s živností OSVČ bez živnosti Právnické osoby obchodní společnosti Společnost s ručením omezeným Fáze vývoje firmy Seed /93

2 4.5.2 Startup Počáteční růst Expanze Možnosti podpory kultury a podnikání v ČR Magistrát města Brna Podpora podnikání v Brně Podpora KKP v Brně Jihomoravský kraj Regionální inovační strategie pro JMK Podnikatelské inkubátory Definice Vývoj podnikatelských inkubátorů Poskytované služby Zázemí provozní služby Poradenství Vzdělávání Dělení inkubátorů podle inkubovaných firem Dělení inkubátorů podle zakladatelů Financování inkubátorů Jihomoravské inovační centrum Vznik a členové JIC Inkubátory JIC Ocenění Programy podpory inovačního podnikání JIC Poskytované služby Podmínky vstupu do inkubátoru Evropské fondy a podpora podnikatelů v KKP Podpora podnikání a inovací Operační program Podnikání a inovace Podpora kultury Integrovaný operační program Porovnání strategií členských států EU Finský přístup Program EU Tvůrčí Evropa ( ) /93

3 9 Podpora podnikání ze soukromého sektoru Česká spořitelna projekt TOP INOVACE Investice rizikového kapitálu (Venture Capital) Státní fond rizikového kapitálu Závěr Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Seznam použitých zdrojů Seznam citovaných zdrojů /93

4 Úvod Fenomén kreativních průmyslů zaznamenává v současné době dynamický vývoj, což ovlivňuje jeho uvažování na úrovni strategie Evropské unie. Také Česká republika, jakožto členský stát EU, zaznamenává pomalou proměnu vnímání kultury a kulturních a kreativních průmyslů odbornou veřejností. Výzkumné aktivity Divadelního ústavu k této proměně přispívají. Ekonomická situace však neustále ovlivňuje procesy ve společnosti a v oblasti kultury toto tvrzení platí dvojnásob. Dotace rozdělované prostřednictvím grantových systémů živému umění se snižují, hustota kulturních subjektů se naopak zvyšuje. Každoročně narůstá počet absolventů uměleckých škol, kteří hledají uplatnění v praxi ve městě Brně. Pokud chtějí setrvat v oblasti kultury a umění, což by samozřejmě mělo být žádoucí pro město Brno, mají několik možností, kde uplatnění hledat. Budemeli v tomto kontextu uvažovat o absolventech uměleckých škol jako o příslušnících kreativní třídy, tedy vrstvě, která má velký význam pro ekonomiku a konkurenceschopnost města, resp. regionu, mělo by být právě v zájmu města, aby si kreativce udrželo a umožnilo jim tvořit a rozvinout jejich potenciál. Na základně kvalitativního zkoumání budeme hledat odpovědi na otázky Jaká je připravenost města a kraje tuto poptávku uspokojit? Existuje vůbec taková poptávka? Existují nástroje na podporu kreativců, jejich podnikatelské a tvůrčí činnosti a pokud ano, tak jaká mají specifika? V této diplomové práci s názvem Možnosti podpory podnikání v oblasti kreativních průmyslů se budeme věnovat aktuálním otázkám a probíhajícím procesům, které jsou v současné době 4/93

5 předmětem úvah EU. Konkrétně např. bankovní půjčky pro začínající podnikatele v kreativních průmyslech. V diplomové práci vycházíme z předpokladu, že (1) současné tendence ve vývoji podpory podnikání v oblasti kreativních průmyslů v ČR jsou roztříštěné, nejednotné a existuje malá spolupráce mezi zainteresovanými subjekty. Další hypotézou, kterou budeme v práci ověřovat je tvrzení, že (2) ve městě Brně není dostatečná podpora příslušníků kreativní třídy s ohledem na výkon jejich budoucího povolání. Jedná se o tzv. umělce na volné noze, podnikatele a malé živnostníky v oblasti kulturních a kreativních průmyslů. Dále předpokládáme, že existující formy podpory nepředstavují komplexní pokrytí poptávky a zájmu kreativců. Cílem práce je (1) zmapovat současný vývoj v oblasti kulturních a kreativních průmyslů, představit nově formulované závěry výzkumných mapovacích projektů a snahy o statistické měření výkonnosti kultury. Dalším cílem je (2) představit formy podpory kulturních a kreativních průmyslů a kultury obecně na úrovni města, kraje a EU s ohledem na stávající ( ) a příští programovací období ( ) a v kontextu soukromého sektoru. Posledním cílem je (3) na praktickém příkladu podnikatelských inkubátorů zmapovat nástroje podpory podnikání v oblasti vývoje a inovací a zjistit, zda se svojí činností zaměřují i na oblast kulturních a kreativních průmyslů. 5/93

6 1 Současná situace Budemeli se zabývat konkrétně městem Brnem, případně Jihomoravským krajem, je namístě tvrzení, že kulturní sféra této oblasti je značně nasycená. Nebereme nyní v potaz příspěvkové organizace, zřizované městem, ale nezávislou scénu, tedy občanská sdružení a další iniciativy vzešlé právě z občanské společnosti kreativců, resp. kreativní třídy (podrobně viz kapitola ). Dotace do nezávislé sféry jsou neúměrné každoročnímu počtu žadatelů. Výsledná situace, která tedy nutně nastává, je neuspokojivá. Velké množství projektů se procentuálně dělí o přerozdělované částky s tím, že výše dotace často pokryje pouze malé procento příjmů potřebných k realizaci projektu. Potřeba vícezdrojového financování je zcela obhajitelná, pro umělecké projekty je však důležité mít jistotu podpory, aby mohly kvalitně svoji činnost vykonávat. V tomto případě se však stále jedná o neziskové projekty a organizace působící v kultuře. Otázkou však zůstává, jaké mají kreativci možnosti realizovat ziskové projekty a uskutečňovat podnikatelské záměry. Od konce 90. let minulého století dochází k rozšiřování podnikatelských inkubátorů. Podnikatelské inkubátory jsou prostředí, která poskytují za zvýhodněných podmínek zázemí a potřebné služby pro začínající malé a střední inovační podnikatele. Tento trend má zcela logicky největší zastoupení v oblasti internetu, informačních a komunikačních technologií a vědy a výzkumu. Jako startup jednou také začínaly společnosti Apple, Facebook a Google. Startupem se v tomto případě rozumí projekt v pokročilejším stádiu vývoje, jehož autorem jsou často jednotlivci či menší skupiny (často studentů), těsně před vstupem na trh. V této fázi má startupový projekt nízké počáteční náklady (jedná se především o kreativní myšlenku, která bude komercializována) a vyšší podnikatelské riziko na rozdíl od 6/93

7 běžných firem. V případě úspěchu a ustálení pozice na trhu dochází však k výrazně vyšší návratnosti, než je tomu u běžných firem. Pro firmy je v této fázi nejdůležitější možností k přežití využití rizikového kapitálů investorů. Pokud by Apple, Facebook nebo Google ve fázi startupu, kdy měly jen pár uživatelů (většinou přátel) nezískaly potřebnou podporu, mohlo by se stát, že by se nikdy nevyvinuly v silné firmy s významnou pozicí na trhu, jak je tomu dnes. Informační a komunikační technologie a výstupy výzkumu jsou spolu s kreativními odvětvími oblastí, která se dynamicky rozvíjí a nabízí velký potenciál pro rozvoj inovací. Podpora inovačního podnikání se však zaměřuje mimo oblasti kreativních průmyslů, což je trend, který je v současné době v kontextu EU nejenom ojedinělý, ale také z dlouhodobého hlediska pro ČR neudržitelný. Podrobněji se inovačním podnikáním, podnikatelskými firmami a startupy budeme zabývat dále v textu diplomové práce. 7/93

8 2 Vymezení pojmu kulturní a kreativní průmysly V této kapitole si představíme vymezení kulturních a kreativních průmyslů v odborné literatuře a ve vládních dokumentech. Dále budou definovány modely dělení kreativních a kulturních průmyslů, jak je specifikují Evropská komise a UNESCO. Kreativní průmysly jsou fenoménem dnešní doby. Jejich prvopočátky spadají již do poválečného období, od té doby se jejich uvažování v průběhu času měnilo. Největšího významu začaly nabývat na konci 20. století. Ve vymezení jednotlivých oblastí a v definicích kreativních průmyslů lze v současné době vypozorovat nejednotu. 2.1 Kulturní průmysl Pojem kulturní průmysl se poprvé objevil již ve 40. letech 20. století, kdy jej ve svém kritickém díle Dialektika osvícení (1944) použili němečtí filozofové Kritické teorie z Frankfurtské školy 1 Theodor Adorno a Max Horkheimer. V té době byl jeho smysl poněkud vzdálen dnešnímu významu. Adorno a Horkheimer museli kvůli svému židovskému původu během 2. světové války uprchnout z nacistického Německa do Ameriky. Zde se setkali, dle jejich názoru, s prázdným americkým způsobem života a poukázali na pro ně nepochopitelné propojení kultury a průmyslu. Tím podle nich došlo k degradaci kultury jako takové, kterou oba považovali za mimořádný projev lidské tvořivosti. (Adorno, Horkheimer, 2010) Odsuzovali americkou masovou kulturu, kterou nepovažovali za vysoké umění, ale za povrchní zábavný průmysl. Americkou 1 Tato skupina působila od 30. let v Německu a za druhé světové války ve Spojených státech v exilu. Jejím cílem bylo vysvobodit lidské bytosti z okolností, jež je zotročují. (Wikipedia, 2012) 8/93

9 kapitalistickou společnost přirovnávali k nacistickému Německu a zábavní průmysl k jeho propagandě, který negativně ovlivňuje uvažování společnosti, jelikož jí podsouvá jednu pravdu. Spojením velkovýroby továrny na sny s potlačenou uměleckou kvalitou tak přichází na svět pojem kulturní průmysl, který veškeré kulturní rozmanitosti skepticky potlačuje a shrnuje je do jednoho ztraceného odvětví, které nemá šanci na přežití. (Cikánek, 2009) 2.2 Kulturní průmysly Odsuzování kulturních průmyslů pokračovalo až do konce 60. let 20. století, kdy se začínají projevovat teorie kritiků Frankfurtské filozofické školy. Se svými myšlenkami přichází francouzští sociologové kulturních průmyslů Armel Huet, Bernard Miège a Edgar Morin. Ti poukazují na širokou rozmanitost kulturních průmyslů a jejich vzájemných odlišností jak v charakteru umělecké činnosti, tak v její organizaci. Zároveň však ve spojení kultury a průmyslu vidí nové možnosti, které s sebou technologie a inovace přinášejí. Tím podle nich může naopak dojít k obohacení kultury a vytvoření nových forem umění, např. satelitní přenosy z newyorské Metropolitní opery přenášené do více než 900 kin ve 30 zemích světa. Tímto lze vyvrátit Adornův a Horkheimerův názor o degeneraci kultury vlivem její masové reprodukce, vzhledem k faktu, že kvalita produkce Metropolitní opery je obecně hodnocena na vysoké umělecké úrovni. (Cikánek, 2009) 2.3 Propojení kulturních průmyslů a kulturní politiky Důležitým přerodem ve vývoji smýšlení o kreativních průmyslech je snaha definovat kulturní sektor z hlediska jeho multiplikačního efektu a ekonomické hodnoty, kterou vytváří. Průkopníkem v tomto směru se stal John Myerscough, který v roce 1988 sepsal studii Ekonomický význam umění v Británii (The 9/93

10 Economic Importance of the Arts in Britain), kterou publikoval Institut politických studií (Policy Studies Institute). Jednalo se o výsledek rozsáhlého terénního výzkumu, realizovaného ve Velké Británii. Myerscough zkoumal jak oblast vysokého umění, tak také oblast komerční masové kultury. Zabýval se objemem kulturních akcí, které sektor realizoval, kolik lidí jej navštěvovalo a kolik peněz z veřejných rozpočtů do kultury proudilo. Dále zkoumal multiplikační efekt kulturního sektoru, jeho schopnost vytvářet pracovní místa, podíl sektoru na daňových odvodech a hrubém domácím produktu země. (Hesmondhalgh, 2007) Myerscoughovým záměrem bylo přesvědčit politické představitele o navýšení finančních prostředků plynoucích do kultury. Touto publikací úspěšně potvrdil významnou pozici kreativních průmyslů jako ekonomického činitele, čímž došlo k posílení role kultury v kontextu kulturních politik měst a regionů a jejímu zanesení do politických programů na nižších úrovních státní správy ve Velké Británii. (Myerscough, 1988, Selwood, 2010) Cikánek ve své knize Kreativní průmysly příležitost pro novou ekonomiku (2009) rozlišuje dvě dimenze propojení kulturních průmyslů a kulturní politiky: (1) Za první dimenzi považuje demokratizaci kultury. Tedy snahu o její přiblížení nejširšímu spektru obyvatel vzhledem k tomu, že každý člověk ze svých daní na kulturu přispívá. (2) Jako druhou dimenzi pak chápe kulturu jako nástroj řešení neutuchající společenské situace ve městech. Kultura se tímto stává významným potlačovatelem sociálně patologických jevů a dochází tak k rozvoji trendu politika městské čtvrti (cultural quater policies). Cílem této politiky bylo podporovat kulturu z veřejných rozpočtů a tím pozitivně ovlivnit sociální a ekonomickou situaci 10/93

11 v oblasti. Například projekt EU Evropské město kultury, který funguje již od roku 1985, vychází ze stejného předpokladu. V 90. letech pak na politiku městských čtvrtí ve Velké Británii navazují koncepty kreativních měst, kdy je důležitým prvkem rozvoje města kreativita a inovace. A koncept kreativních klastrů, které sdružují kulturní aktivity a stávají se tak atraktivním místem pro příslušníky kreativní třídy. Kreativní třídou se budeme podrobněji zabývat v kapitole Kreativní průmysly Termín kreativní průmysly se postupně objevil až na konci 20. století. Poprvé byl použit v Austrálii při definici kulturní politiky a v roce 1997 pak ve Velké Británii, což odstartovalo následný kreativní boom. Významným prvkem se stal fakt, že kreativní průmysly (dále jen KP) byly tehdy uznány na nejvyšší politické úrovni a staly se respektovanou součástí strategií a kulturních politik v několika zemích světa. Nejdůležitější argumenty pro podporu kulturu byly velmi prosté a rekapitulovaly předchozí výzkumné závěry: vytváření nových pracovních míst a výrazný podíl na hrubém domácím produktu země (HDP). Idea kulturních průmyslů přivedla kreativní sektor do vládních sídel hlavními vchody místo toho, aby čekal pokorně a sebekriticky s nataženou rukou a prosíkem u vchodu zadního, jak po několik desetiletí činil. (Cikánek, 2009, s. 20) A nutno dodat jak v některých zemích činí dodnes. Důležitou změnou oproti předchozím pojetím KP je fakt, že britský koncept KP sjednotil jak komerční tak nekomerční umění, čímž se ukázala jejich provázanost a možnost vzájemného obohacování. Jednotná definice KP neexistuje. Každý z odborníků definuje pojem různě. Mezi přední představitele patří Charles David Thorsby, 11/93

12 David Hesmondhalgh, John Hartley, John Howkins (kreativní ekonomie) a Richard Florida (kreativní třída), kterým se budeme podrobněji věnovat v kapitole Pojetí KP se odlišuje nejen v akademické literatuře, ale také ve vládních dokumentech jednotlivých zemí. Pro potřeby této práce si přestavíme model Velké Británie, ze kterého pak vychází výzkumné projekty realizované Institutem umění Divadelním ústavem v ČR Creative Industries Task Force a britská definice KP V roce 1997 nově zvolený premiér Tony Blair (New Labour) ustanovil meziresortní pracovní skupinu pro oblast KP s názvem Creative Industries Task Force. Jejím cílem bylo zmapovat situaci KP ve Velké Británii pro Ministerstvo kultury, médií a sportu (Department of Culture, Media and Sport, dále jen DCMS). V listopadu roku 1998 byla publikována první verze Mapovacího dokumentu kreativních průmyslů (Creative Industries Mapping Document). O tři roky později v roce 2001 došlo ke zveřejnění druhé aktualizované verze, která je v současné době považována za stěžejní dokument přinášející podrobnou definici KP ve Velké Británii. Dle tohoto dokumentu jsou KP taková odvětví a činnosti, která mají základ v individuální lidské tvořivosti, dovednostech a talentu. Mají potenciál vytvářet bohatství a pracovní místa zejména prostřednictvím využívání duševního vlastnictví. (DCMS, 2001) Dokument přináší podrobný popis jednotlivých odvětví, jejich podíl na národní ekonomice a zaměstnanosti, vývojové trendy oblastí a vzájemné vazby a další specifika sektorů. Mezi KP je zahrnuto těchto 13 odvětví: 1. reklama (advertising), 2. architektura (architecture), 12/93

13 3. trh s uměním a starožitnostmi (the art and antiques market), 4. řemesla (crafts), 5. design (design), 6. módní průmysl a designérství (designer fashion), 7. filmový a videoprůmysl (film and video), 8. počítačové hry a videohry (interactive leisure software), 9. hudební průmysl (music), 10. scénická umění (the performing arts), 11. vydavatelství a literatura (publishing), 12. software a počítačové služby (software and computer services), 13. rozhlasové a televizní vysílání (television and radio). Nutno upozornit, že se nejedná o uměle vytvořený koncept, ale o shrnutí stávající situace a oblastí ekonomiky, které ve Velké Británii fungovaly. Mapováním KP bylo zjištěno, že odvětví generuje příjmy ve výši 112,5 tisíc miliard liber, zaměstnává kolem 1,3 milionů lidí, exportem přispívá částkou 10,3 tisíc miliard liber do státní pokladny a 5 % se podílí na HDP země. V letech vzrostla produkce (výstup z odvětví) o 16% v porovnání s necelými 6 % zvýšení produkce celé ekonomiky země. (DCMS, 2001) Akademické vymezení kreativních průmyslů Popularizace KP má za následek nejen jejich zanesení do úrovně národních politik ostatních zemí a zakotvení ve vládních strategických dokumentech, ale také diskuzi v akademických kruzích. To s sebou přináší opět kritiku stávajících definic a nová sektorová vymezení. 13/93

14 Charles David Throsby rozděluje KP podle míry kreativity na umění, stavějící na ryzí kreativitě (core creative arts). Sem řadí literaturu, hudbu, jevištní a výtvarné umění. Mezi další ústřední kulturní průmysly (other core cultural industries) řadí film, muzea a knihovny. Širší kulturní průmysly (wider cultural industries) zahrnují památkovou péči, TV, počítačové hry, vydavatelství, pořizování zvukových záznamů a rozhlas. Poslední oblastí je reklamní průmysl, architektura, design a módní průmysl. Tyto odvětví označuje jako příbuzná odvětví (related industries). (Throsby 2001) Dělení dle kreativity není příliš funkční a nezohledňuje procesy a ekonomické dopady jednotlivých odvětví. Z tohoto dělení vychází britský model Work Foundation (kapitola 2.4.3), který Throsbyho dělení dále dopracovává a zohledňuje jednotlivé vazby mezi odvětvími. David Hesmondhalgh zdůrazňuje masovou multiplikaci odvětví. Za hlavní KP (core creative industries) považuje rozhlas, televizi, filmový průmysl, internetový průmysl, reklamu a marketing, počítačové hry apod. Okrajová odvětví (peripheral) jsou podle něj čistě umělecké obory (např. scénická umění, výtvarné umění). (Hesmondhalgh, 2007) John Hartley se zabývá vlivem a důležitostí informačních a komunikačních technologií pro vývoj KP. John Howkins přichází s pojmem kreativní ekonomie a jeho definice KP pracuje s duševním vlastnictvím a existující legislativou. Podle míry vyjádření rozlišuje: patentové průmysly (patentové právo např. automobilový průmysl), autorskoprávní průmysly (reklama, scénické umění, nakladatelství, vývoj počítačových programů, hudební průmysl, design, fotografie, film, video, rozhlas, televize, videohry, architektura a výtvarné umění). Jako poslední definuje průmysly ochranných známek a designové průmysly. 14/93

15 Kreativní třída Kreativní třídu definuje Richard Florida ve své knize Vzestup kreativní třídy (The Rise of the Creative Class) poprvé v roce Kreativní třídou se v jeho pojetí rozumí skupina lidí zaměstnaná v kreativních průmyslech. Florida mezi ně řadí vědce, designéry, inženýry, architekty a dále profese v oblasti umění, zábavy nebo vzdělávání. Jejich důležitou funkcí, která se pozitivně promítá do ekonomiky, je přicházet s novými nápady, myšlenkami, technologiemi. Vždy se jedná o kreativní obsah. Na ně potom navazují další profese z oblasti práva, financí, zdravotnictví a podnikatelé ze soukromého sektoru. Florida vidí v kreativní třídě velký potenciál pro budoucnost zemí a regionů, jelikož jsou hybatelem ekonomiky a konkurenceschopnosti. Na vznik kreativní třídy a její koncentraci v určité oblasti mají vliv 3T Technologie, Talent a Tolerance. (Florida, 2002) Richard Florida tak dává jasný argument, proč by se příslušníci kreativní třídy měli ve městech sdružovat, aby nedocházelo k jejich odlivu do jiných měst, která pro kreativce vytvářejí vhodnější podmínky pro jejich tvůrčí práci. Identifikace potřeb kreativní třídy v Brně bude dále nastíněna v kapitole Model Work Foundation Work Foundation (dále jen WF) je britská nezávislá a nezisková poradní, výzkumná a konzultační společnost, zabývající se veřejným sektorem, managementem a zlepšováním ekonomické výkonnosti. Pro DCMS v roce 2007 zpracovala analytickou studii Zůstat v čele: Ekonomické ukazatele výkonnosti kreativních průmyslů ve Velké Británii (Staying Ahead. The Economic Performance of the UK s Creative Industries). Tato studie vychází ze studie Evropské komise Ekonomika kultury v Evropě (The Economy of Culture in Europe) 15/93

16 z roku 2006 a rozpracovává model KP dělených podle míry kreativity Ch. D. Throsbyho, který byl představen dříve v této kapitole Model WF je jedinečný tím, že poprvé postihuje téměř vyčerpávajícím způsobem všechna odvětví, bez ohledu na vysokou a nízkou (či komerční a nekomerční) kulturu. Nově zařazuje KP do tzv. znalostní ekonomiky (na rozdíl od Floridy či Howkinse) 2, která je charakteristická vlivem moderních informačních technologií a nutností firem přizpůsobit se vysokým nárokům a požadavkům současných zákazníků (internetový prodej, bankovnictví, designové produkty, automobily na míru apod.). (Work Foundation, 2007) Společným prvkem dle WF je expresivní hodnota (expressive value), kterou KP komercionalizují, a ta se tak stává obchodním a obchodovatelným artiklem. S pojmem expresivní hodnota pracuje i Evropská komise (viz kapitola 2.4.5). Model WF na Obrázku č. 1 níže zobrazuje čtyři soustředné kružnice a tedy čtyři oblasti kreativních průmyslů podle expresivní hodnoty. 2 Richard Florida a John Howkins řadí kreativní průmysly do tzv. kreativní ekonomiky, což je dle jejich výkladu koncept, který přichází po znalostní ekonomice a překonává ji. 16/93

17 Obrázek č. 1: Work Foundation Model KP Zdroj: Work Foundation, DCMS. Staying ahead: the economic performance of the UK s creative industries: Obrázek: The creative industries: A styl ised typology Dostupné z:http://www.theworkfoundation.com/download Publication/Report/176_176_stayingahead.pdf Ve středu je oblast Čisté kreativity (Core creative fields) podporovaná většinou z veřejných rozpočtů a založená na autorskoprávní ochraně. Jedná se o tvorbu spisovatelů, básníků, textařů, filmařů, hudebníků, herců, tanečníků, ale také např. programátorů, kteří vytvářejí díla s maximálním obsahem hodnoty a tvořivosti. Navazuje oblast Kulturních průmyslů (Cultural industries), (film, TV, rozhlas, vydavatelství, hudba, scénická umění a videohry), 17/93

18 které se snaží komercializovat hodnotové výstupy z oblasti čisté kreativity a prodávat je. Další je oblast Kreativních průmyslů (Creative industries and activities), která kombinuje expresivní hodnotu a zároveň reaguje na poptávku trhu, čímž vytváří funkční produkt, např. architektura, design, módní průmysl, počítačové služby a software, reklama a td. Přesto se jedná o vysoce kreativní produkty. Poslední dvě zmíněné oblasti jsou specifické vzájemnou spoluprací jednotlivých odvětví vzhledem k častému outsourcingu činností a migraci kreativních pracovníků napříč odvětvími. Poslední oblastí je oblast Širší ekonomiky (The rest of the economy), která představuje služby a výrobní sektor. Tato odvětví jdou již nad rámec KP. Je pro ně typické, že masově obchodují s výstupy kreativních průmyslů a využívají služeb a tvořivosti kreativců, např. designové výrobky ipod společnosti Apple. Častou možností kreativců a uplatnění absolventů vysokých uměleckých škol je právě uplatnění v oblastech designu, reklamy, audiovize apod., tedy činnostech, které jsou navázány na obchodní společnosti. Vedle kulturních politik států se vymezením kreativních průmyslů zabývají také nadnárodní společnosti, jelikož KP mají vliv i na globální ekonomiku. Nyní si stručně představíme definice UNESCO a Evropské unie UNESCO Vymezením a zkoumáním kreativních průmyslů se UNESCO intenzivně začalo zabývat jako první nadnárodní společnost v roce Stalo se tak v rámci rozsáhlé mezinárodní komparace těchto odvětví. V roce 1982 byly závěry publikovány ve studii Kulturní průmysly (The Cultural Industries). Definice se významně lišila od ostatních, jelikož nezohledňovala ekonomické přínosy kreativního 18/93

19 sektoru, ale pouze jeho přínos hodnotový. UNESCO tak upozornilo na důležitý fakt, díky němuž jsou KP v současné době kritizovány, a to že právě komerční úspěšnost díla může upozadit kulturní hodnotu Evropská komise Model dělení kreativních průmyslů EU byl obsažen v podrobné studii Ekonomika kultury v Evropě (The Economy of Culture in Europe) z roku 2006, zpracované konzultačním střediskem KEA pro Evropskou komisi. Na základě tohoto modelu pak definovala Work Foundation i britské KP. Studie měla za cíl podpořit pozici kultury jako základního prvk u evropské integrace a poskytnout důkazy o jejím sociálním a ekonomickém významu. KEA shrnuje, že význam kultury a KP je stále ignorován. Dále dává doporučení k vytvoření strategie pro kreativní Evropu, která by vedla k začlenění oblastí do lisabonské agendy a evropských strukturálních reforem. Evropská komise rozlišuje dva základní sektory: kulturní sektor a kreativní sektor, které ještě dále člení (viz Obrázek č. 2). 19/93

20 Obrázek č. 2: Model KP podle Evropské komise Zdroj: KEA. The Economy of Culture in Europe. In: Ec.europa.eu [online].schéma: Proposed delineation of the cultural & creative sector 2004 [cit ].Dostupné z:http://ec.europa.eu/culture/pdf/doc885_en.pdf Kulturní sektor (na obrázku šedivá oblast) obsahuje oblast tradičního umění (core arts field), kam se řadí výtvarné umění, scénická umění a kulturní dědictví. Do výtvarného umění zahrnuje řemesla, malířství, sochařství a fotografii, mezi scénická umění řadí divadlo, tanec, cirkus a festivaly a do kulturního dědictví pak muzea, knihovny, archeologická naleziště a archivy. Jedná se o neprůmyslová 20/93

21 odvětví, jejichž výstupy vznikají díky velké kreativitě umělce, mají velkou estetickou hodnotu (expresivní hodnota u WF, kapitola 2.4.3) a až na výjimky (některá umělecká řemesla, výtvarné umění) podléhají autorskoprávní ochraně. Další oblastí v kulturním sektoru je oblast kulturních průmyslů (cultural industries), která zahrnuje film, video, TV, rozhlas, videohry, hudební průmysl, živá hudební vystoupení, knihy a tisk. Jedná se o průmyslová odvětví, která se orientující na masovou produkci. Výstupy z odvětví jsou chráněny autorským právem (copyright). Přesuňme se do kreativního sektoru (na obrázku spodní žlutá oblast), v rámci kterého EU rozlišuje oblast kreativních průmyslů (creative industries and activities). Konkrétně hovoříme o těchto odvětvích: architektura, reklama a design ve všech jeho formách, tedy módní průmysl, grafický design, design interiérů a průmyslový design. Tyto činnosti nemusí být nutně průmyslové, ale mohou být jedinečné a kreativní. Kreativci zaměstnaní v těchto odvětvích často pochází z oblasti tradičního umění a kulturního sektoru. Jsou to umělci, kteří přestože se nevěnují umělecké tvorbě, jejich kreativita, talent, schopnosti, kvalifikace a dobře odvedená tvůrčí práce jsou základním předpokladem pro ekonomickou výkonnost firem. Často mohou být zaměstnaní v marketingových odděleních firem jako kreativní specialisti. Je to tedy jedna z možností uplatnění absolventů uměleckých škol. Výstupy z této oblasti podléhají autorskoprávní ochraně, či jiným legislativním normám (ochranné známky apod.). Poslední oblastí v kreativním sektoru jsou pak příbuzná odvětví (related industries), kam patří výrobci počítačů, MP3 přehrávačů, mobilních telefonů a další ekonomická odvětví. Tato oblast je vzhledem ke své velikosti poměrně vágně definovaná a není možné ji vymezit podle jasných kritérií. 21/93

22 Příbuzná odvětví jsou závislá na kreativním a kulturním sektoru, respektive na práci kreativních designérů, kdy originální a zajímavý design výrobku může znamenat konkurenční výhodu na trhu. Důkazem může být patentový spor 3 firem Apple a Samsung. Zpracováním modelu dělení KP si Evropská komise začíná uvědomovat potenciál kreativních odvětví a ty se tak pomalu dostávají do popředí zájmu, jelikož se významně podílí na ekonomice a zaměstnanosti a na kvalitě života ve společnosti. Co se modelu týče, vylučuje oblast sportu a cestovního ruchu, na rozdíl od českého vymezení, které naopak s cestovním kulturním turismem počítá (viz kapitola 3.1.1). 3 Americká firma Apple žalovala japonskou firmu Samsung, že okopírovala design svých chytrých telefonů a tabletů od produktů iphone a ipad firmy Apple. V srpnu 2012 rozhodl kalifornský soud ve prospěch Apple a nařídil Samsungu zaplatit odškodné ve výši 1 mld. USD (20 mld ). Jak uvádí server idnes.cz okopírovaná miliarda se Samsungu již dávno vrátila. Díky ní je totiž světovou jedničkou (idnes.cz, 2012) Další spor o patentové nároky na technologie pro chytré telefony a tablety, které se používají k synchronizaci s počítači, vyhrál Samsung. 22/93

23 3 Kulturní a kreativní průmysly v ČR Výše zmíněné aktivity a zpracování modelů KP ve Velké Británii a EU měly přímý vliv na ČR. V současné době dochází k dynamickému vývoji v poznávání a zkoumání oblasti kulturních a kreativních průmyslů (dále jen KKP ) v ČR. Hlavní měrou se na tomto posunu podílí Institut umění Divadelní ústav (dále jen IDU). Zatímco před pár lety jediné informace, se kterými bylo možné pracovat, pocházely ze zahraničí, dnes máme již kvantifikovaná data, která jsou aktuální pro ČR. V této kapitole se seznámíme s výsledky výzkumů IDU, na jejichž základě bude vymezena oblast KKP v ČR. IDU zatím realizoval tyto dva výzkumné projekty: Sociálněekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR ( ), Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR ( ). 3.1 Sociálněekonomický potenciál KKP v ČR V roce 2007 IDU zahájil výzkumný projekt Sociálněekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR (dále jen výzkum), kterým se prohloubila diskuze na téma kreativních průmyslů v České republice mezi uměleckou obcí, veřejností, médii a z části i politickými představiteli. Tento výzkum byl financován z grantu Ministerstva kultury ČR. Cílem výzkumu bylo prozkoumat oblast kreativních průmyslů a zhodnotit jejich potenciál přispívat k sociálnímu a ekonomickému rozvoji ČR. Projekt nadále zahrnoval: 23/93

24 studii o sociologickohistorickém vymezení pojmu kulturního, resp. kreativního průmyslu a jeho vliv na vývoj koncepcí kulturní politiky, návrh definic ukazatelů pro posuzování sociálněekonomického potenciálu kulturního průmyslu, a zmapování a strukturaci jednotlivých oblastí kulturního průmyslu v ČR. (Žáková IDU, 2012, s. 2) V roce 2011 byl výzkum ukončen. Zpráva o průběhu a výsledcích řešení projektu výzkumu za rok 2011, která je dostupná na webu IDU, obsahuje veškeré informace o průběhu výzkumu, teoretických podkladech a publikačních výsledcích. Výzkum vycházel z poznatků studie Ekonomika kultury v Evropě (kapitola 2.4.5), tedy že KKP významným způsobem přispívají k sociálnímu a ekonomickému růstu, podporují zaměstnanost, rostou rychleji než jiná odvětví a ovlivňují rozvoj informačních a komunikačních technologií Výstupy výzkumu Důležitými výstupy výzkumu jsou publikace o KKP vydané IDU. Publikace Martina Cikánka Kreativní průmysly, příležitost pro novou ekonomiku je prvním českým dokumentem, který se věnuje komplexněji problematice KKP. Publikace shrnuje historický vývoj KKP a teoretické poznatky ze zahraniční literatury. Komentuje a hodnotí ukotvení KKP ve vládních dokumentech a národních strategiích. Stěžejním výstupem projektu je analytická studie Kulturní a kreativní průmysly v ČR, která podrobně monitoruje stav jednotlivých oborů KKP, jejichž členění bylo převzato z Velké Británie. V ČR rozlišujeme tyto oblasti KKP. 24/93

25 1. Architektura, 2. Design, 3. Reklama, 4. Film, 5. Hudba, 6. Knihy a tisk, 7. Scénická umění, 8. Trh s uměním, 9. TV a rozhlas, 10. Videohry, 11. Kulturní cestovní ruch (na rozdíl od modelu EU). (Žáková a kol., IDU, 2011) Tato publikace je pro vývoj KKP v ČR důležitá, jelikož mapuje oblasti KKP z hlediska kvantifikovatelných ukazatelů jako je podíl na zaměstnanosti, výkon jednotlivých odvětví, počet společností v jednotlivých oblastech ad. 3.2 Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR Výzkumný projekt s názvem Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR ( ), (dále jen Mapování KKP) byl IDU zahájen v březnu roku 2011 a tematicky navazuje na předchozí výzkum. Tento výzkumný projekt si klade za cíl především získat a následně zanalyzovat kompletní informace kvantitativního i kvalitativního charakteru o stavu jednotlivých odvětví KKP v ČR. Zároveň je snahou IDU v rámci výzkumu provést porovnání zjištění s obdobnými výzkumy, které realizují ostatní členské státy EU. 25/93

26 3.2.1 Předpokládané výstupy Hlavním výstupem projektu bude i v tomto případě mapovací dokument KKP, který završí pětileté období výzkumu a shrne veškeré poznatky z jeho průběhu. Cíle řešitelského kolektivu směřují také k intervenci v oblasti kulturní politiky. Dalším výstupem projektu je formulovat doporučení strategického charakteru vedoucí k lepší organizaci a efektivnějšímu financování umění a kultury z veřejných prostředků na celostátní, regionální i místní úrovni a vedoucí rovněž k důslednějšímu využití společenského a ekonomického potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v ČR. (IDU, 2012) Obsah projektu Mapování KKP Obsahová náplň projektu je rozdělena do třech oblastí. Jednotlivé oblasti výzkumu byly podrobněji představeny na začátku května 2011 v Praze na konferenci Kreativita a inovace ve městech a regionech ČR. Vedoucí řešitelského kolektivu Martin Cikánek definoval tyto hlavní oblasti: Mapování, Multiplikátory a Identita Mapování Cílem je zmapovat všech 11 odvětví KKP, definovaných ve výsledné publikaci prvního výzkumu a tato data následně analyzovat. Zjišťovány budou ekonomické ukazatele jako hrubá přidaná hodnota (HPH), HDP, zaměstnanost, export odvětví a další aktivity vyvíjené firmami KKP. Jak již bylo zmíněno výše, zároveň bude provedena také komparace s ostatními členskými státy EU. Cílem této oblasti je v první fázi optimalizovat metodiku tzv. satelitního účtu kultury (viz kapitola 3.3.2) a v následujících letech ve výzkumu pokračovat na nižší úrovně (krajské, regionální, městské až místní). Vedle sběru 26/93

27 kvantitativních dat projekt usiluje o kvalitativní šetření vzájemných vazeb Multiplikátory Tato oblast reaguje na aktuální poptávku kulturních institucí po nástroji k měření jejich ekonomického multiplikačního efektu. Metodou se zabývá MgA. Tereza Raabová, která ji využila při zpracování studie Analýza ekonomického dopadu Pražského Quadriennale V rámci této části výzkumu by měla být certifikována nově vytvořená metodika pro měření multiplikačních efektů. Tato metodika se zaměřuje na velké akce, které oslovují zahraniční publikum a mají proto vazby na cestovní kulturní turistiku. Metodika měření je založena na meziodvětvové inputoutput analýze a předpokladu, že každý subjekt, který platí svým zaměstnancům a dodavatelům, vytváří multiplikační efekt. Projekt se v dalších letech zaměří i na menší organizace lokálního charakteru, jež oslovují místní publikum. Nástroje pro měření multiplikačního ekonomického dopadu by měly být všem subjektům zpřístupněny na adrese (Raabová 2011, Cikánek 2011) Identita Projekt se zabývá také negativními aspekty, které s sebou KKP přinášejí, např. dominantní postavení zahraniční (převážně 4 Závěry analýzy dokládají neuvěřitelná zjištění: Díky vy daju m na vs te vníku Praz ske ho Quadriennale dos lo ke zvýšení obratu (produkce) v české ekonomice o necelých 245,7 mil., spolec ne s vy daji por adatelske organizace samotne se zvýšila produkce ekonomických subjektů v ČR o 393,0 mil.. Z toho 111,6 mil. pr ipadlo na celkove zvy s ení hrube pr idane hodnoty, resp. HDP c eske ekonomiky. Díky PQ bylo v cele C eske republice vytvor eno c i zachova no 206,5 celoroc ních pracovních míst a celkove mzdy zame stnancu dosahovaly 46,5 mil. Kc. Zisky vs ech podniku, ktere profitovaly z vy daju akce i jejich na vs te vníku dosa hly 28,2 mil. Kc (Raabova, 2011, s. 27) 27/93

28 anglosaské) hudební či filmové produkce na českém trhu, které prakticky eliminují kulturní proudy z jiných zemí. Dále klade otázku důležitosti české národní identity a postavení české kultury v dnešním globalizovaném světě. Cílem je pokusit se zvýšit produkci původních českých produktů, služeb, uměleckých děl, raději než napodobovat ověřené zahraniční vzory. Čeští umělci by měli více riskovat, experimentovat a nebát se být původní. Tato část výzkumného projektu si tedy klade stejné otázky jako diplomová práce, a to zda existují nástroje na podporu umělců a podnikatelů v KKP. Možnost experimentovat a riskovat je totiž úzce spjata s dostatkem finančních prostředků na zajištění těchto aktivit. Je patrné, že otázka podpory kreativního podnikání je v českém prostředí v současné době velmi aktuální. 3.3 Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Dne 30. května 2012 v rámci projektu Mapování KKP proběhl pod tímto názvem odborný seminář v Konírně Nosticova paláce v Praze na půdě Ministerstva kultury, konaný ve spolupráci IDU a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Zde byly prezentovány cíle projektu Mapování KKP a představena problematika vymezení KKP v českém prostředí. Martin Cikánek ve své prezentaci zopakoval známá fakta, že každý stát přistupuje k oblasti jinak. Velká Británie vymezuje kreativní sektor podle odvětví (kapitola a model WF), Austrálie podle kreativních povolání (kreativní povolání v rámci KP, kreativní povolání mimo KP, nekreativní povolání v KP) a Německo podle zdrojů financování (veřejný, neziskový a soukromý sektor). Co je však podstatné, prezentoval první výstup výzkumu Mapování KKP Tabulku trojsektorového členění kultury ČR (dále jen TT). 28/93

29 3.3.1 Tabulka trojsektorového členění kultury ČR Trojsektorová tabulka byla sestavena IDU v loňském roce (2011) a ukazuje členění českých KKP na tři sektory (viz Obrázek č. 3). V TT jsou obsaženy také jednotlivé ekonomické ukazatele výkonnosti. Nejedná se o finální podobu, v průběhu výzkumu bude nadále optimalizována a doplňována. Obrázek č. 3: Trojsektorová tabulka členění kultury ČR Zdroj: Institut umění Divadelní ústav: Jak vymezit kreativní průmysly v ČR. [online] [cit ]. Obrázek: Trojsektorové členění kultury v ČR. Dostupné z: TT vychází z přístupu Evropské komise ke KKP a je rozdělena do tří sektorů. 29/93

30 První oblastí je kulturní sektor, který zahrnuje historické památky, muzea, galerie, knihovny, archivy a dále také scénická umění, výtvarná umění, řemesla a kulturní a umělecké vzdělávací instituce. Druhým sektorem jsou kulturní průmysly, mezi něž patří film a video, videohry, televize, rozhlas, knihy, tisk a hudba. Třetí a poslední oblastí jsou kreativní průmysly, tedy architektura, design a reklama, které obsahují navazující odvětví výroba hudebních nástrojů, audiovizuální techniky, MP3, online streamové služby. Problematickým odvětvím je software, který je předmětem autorskoprávní ochrany, není však nositelem expresivní hodnoty, pouze funkční. Dále překladatelské služby, kdy můžeme rozlišit umělecké (kreativní) a technické (nekreativní) překlady. Stejný případ je výroby nábytku a designové vs. funkční produkty. Obecně problematickou oblastí jsou řemesla, která jsou podle členění ekonomických činností (CZNACE) řazena do oblasti zpracovatelského průmyslu. I v tomto případě můžeme rozlišit kreativní činnosti např. v rámci výrobních procesů, jako zpracování skla, oděvů, textilií apod. (podrobněji viz kapitola 3.2.2). TT obsahuje kvantitativní data za rok 2009 a v případě údajů jako hrubá přidaná hodnota (HPH), zaměstnanost, export či počet firem v odvětvích se jedná o vůbec první zveřejněná měření o KKP v ČR. Podle informací z IDU bylo potvrzeno, že od letošního roku (2012) bude TT zařazena do satelitního účtu kultury v ČR. (IDU, 2012) Satelitní účet kultury Satelitní účet kultury představuje společný projekt Ministerstva kultury, NIPOS a Českého statistického úřadu (ČSÚ) a vychází 30/93

31 z usnesení vlády ČR ke Státní kulturní politice na léta Jeho cílem je vyhodnocení přínosů kultury včetně její ekonomické evaluace, tedy kvantifikování veškerých příjmů a výdajů, které sektor kultura generuje. Původním hybatelem byla poptávka EU po statistických a mezinárodně srovnatelných datech z oblasti kultury. Proto v letech prováděl Eurostat výzkumný projekt ESSnetCulture, který měl za cíl sjednotit vymezení sektoru kultury v EU. (Eurostat, 2011) V tomto roce (2012) proběhla aktualizace původní metodiky podle výsledků projektu ESSnet Culture, za účelem zpracovávání údajů za rok Změny bylo nutné provést z toho důvodu, že původní vymezení dle dokumentu Metodika pro statistiku kultury organizace UNESCO (The Framework for Cultural Statistics) nebylo dostačující. Projekt ESSnet Culture při vymezení kultury počítá se čtyřmi sférami (viz Tabulka č. 1 níže): kulturní dědictví, živá originální tvorba, kreativní průmysly a média, správní služby. Vzhledem k tomu, že sběr a členění dat provázejí často problémy, byly z praktických důvodů tyto čtyři sféry doplněny o blíže neurčenou sféru neznámá oblast, aby bylo zajištěno alespoň částečné dorovnání chybějících dat. V porovnání se satelitním účtem za rok 2009 byl sektor kultury na rok 2010 rozšířen o některé maloobchodní činnosti (NACE 47.63, 78 a 79), překladatelské a tlumočnické služby (NACE 74.30), pronájem videokazet a disků (NACE 77.22) a umělecké vzdělávání 31/93

32 (NACE 85.52). V Tabulce č. 1 jsou změny vyznačeny žlutě. (NIPOS, ČSÚ, 2012) Sběr statistických dat však nadále zaznamenává určité problémy, jako chybějící vstupní data (např. u uměleckých řemesel, archeologických řemesel, cirkusů ad.), nepřesné údaje v případě zaměstnanosti, produkce, či exportu. Některá vstupní data jsou tedy založena na odborných odhadech. Kultura je komplexní oblast a měření ekonomické hodnoty je složité. Data také podléhají několika revizím a zpřesňování a většinou jsou k dispozici se zpožděním jednoho až dvou let. (Novák, ČSÚ, 2012) Tabulka č. 1: Vymezení kultury dle projektu ESSnet Culture Sféry (skupiny domén) Oblasti (domény) CZNACE (klasifikace ekonomických činností) Kulturní dědictví Archivy, knihovny, hmotne a nehmotne de dictví 91.01,02, ,79 Živá originální tvorba Sce nicke a vy tvarne ume ní, r emesla, reklama a architektura , 74.10, , část sekce C (oddíl 1332) Kulturní průmysly a média Knihy a tisk Audiovizua lní aktivity 58.11,13,14, ,47,61, , ,20, 60.10,20, 47.63, Správní služby MK, ochrana aut. pra v, ume lecke vzde la va ní, pomocne org. v kultur e 84.11, , 2, 90 Zdroj: NOVÁK, Jaroslav. Aktualizované znění Metodiky satelitního účtu v návaznosti na ESSnet Culture. In: Seminář k vymezení kreativních průmyslů v ČR. 2012, s. 36. Dostupné z: 32/93

33 Jednotlivé činnosti dle CZNACE, které byly zahrnuty do statistického měření, ukazuje následující Tabulka č. 2. Nově zahrnuté činnosti jsou označeny v tabulce žlutě. Tabulka č. 2: Vymezení kultury dle CZNACE pro zpracování Satelitního účtu kultury Kulturní dědictví Archivy, knihovny, hmotné a nehmotné dědictví 91 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 91.0 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Činnosti knihoven a archivů Činnosti muzeí Provozování kulturních památek, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 47.7 Maloobchod s ostatním zbožím ve specializovaných prodejnách Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách Maloobchod s použitým zbožím v prodejnách Živá originální tvorba Scénické a výtvarné umění, reklama a architektura 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 71.1 Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství Architektonické činnosti 73 Reklama a průzkum trhu 73.1 Reklamní činnosti Činnosti reklamních agentur 74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 74.1 Specializované návrhářské činnosti Specializované návrhářské činnosti 74.2 Fotografické činnosti Fotografické činnosti 90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti 90.0 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Scénická umění Podpůrné činnosti pro scénická umění Umělecká tvorba Provozování kulturních zařízení Sekce C Zpracovatelský průmysl oddíl (řemesla) 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 33/93

34 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Kulturní průmysly a média Knihy a tisk, audiovizuální aktivity 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 47.6 Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných prodejnách Maloobchod s knihami Maloobchod s novinami, časopisy a papírnickým zbožím Maloobchod s audio a videozáznamy 58 Vydavatelské činnosti 58.1 Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské činnosti Vydávání knih Vydávání novin Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací 58.2 Vydávání softwaru Vydávání počítačových her 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 59.1 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů Postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů Distribuce filmů, videozáznamů a televizních programů Promítání filmů 59.2 Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 60 Tvorba programů a vysílání 60.1 Rozhlasové vysílání Rozhlasové vysílání 60.2 Tvorba televizních programů a televizní vysílání Tvorba televizních programů a televizní vysílání 34/93

35 63 Informační činnosti 63.9 Ostatní informační činnosti Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur 74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 74.3 Překladatelské a tlumočnické činnosti Překladatelské a tlumočnické činnosti 77 Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu 77.2 Pronájem a leasing výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Pronájem videokazet a disků Správní služby MK, ochrana aut. práv, umělecké vzdělávání, pomocné org. v kultuře 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 84.1 Veřejná správa a hospodářská a sociální politika Všeobecné činnosti veřejné správy 85 Vzdělávání 85.5 Ostatní vzdělávání Umělecké vzdělávání 94 Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů 94.9 Činnosti ostatních organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Činnosti ostatních organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Činnosti organizací na podporu kulturní činnosti Činnosti ostatních organizací j. n. Zdroj: autorka dle Tabulky č. 1: Vymezení kultury dle projektu ESSnet Culture Jakmile jsou vymezeny oblasti kulturních a kreativních průmyslů v kontextu ČR a specifikovány jednotlivé kreativní profese, které jsou předmětem statistických měření v oblasti kultury, můžeme se přesunout dále a zaměřit se na podnikatelskou praxi. 35/93

36 4 Právní vymezení podnikatelských subjektů Abychom se mohli věnovat podpoře podnikání v oblasti KKP, musíme si nejprve dle platných legislativních norem vymezit pojmy související s podnikáním a představit jednotlivé možnosti realizace podnikatelské činnosti podle osoby podnikatele. 4.1 Definice podnikání Podnikáním se podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen OZ) rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. OZ ustanovuje vedle pojmů spojených s podnikání také typy obchodních společností a definuje obchodní závazkové vztahy a typy smluv. Stávající OZ bude v souvislosti s novým Občanským zákoníkem od 1. ledna 2014 nahrazen novým zákonem o obchodních korporacích. Některá ustanovení budou přesunuta právě do Občanského zákoníku. Soustavnou činností se rozumí činnost, která se opakuje, ať již denně, či několikrát do roka. Důležitý je úmysl jejího pokračování. Samostatnost v tomto případě znamená, že podnikatel sám rozhoduje o pracovní náplni, době a místě vykonávání činnosti, jejím finančním zajištění a způsobu nakládání se ziskem. Vlastní odpovědnost je v případě podnikání fyzických osob důležitá, jelikož podnikatel odpovídá celým svým majetkem (jak obchodním, tak vlastním) za všechny závazky, které plynou z jeho podnikání. V případě např. společností s ručením omezeným (s.r.o.), ručí společníci pouze do výše nesplacených vkladů. S.r.o. pak ručí svým základním jměním. Výše ztráty při neúspěchu podnikání je v případě s.r.o. nižší. 36/93

37 Dosažení zisku je hlavním cílem podnikatelské činnosti. Přesto zákon dovoluje založit např. s.r.o. za jiným účelem, než je dosahování zisku. Každý podnikatel je povinen platit si sám sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu fyzických osob. 4.2 Definice podnikatele Podnikatelem je podle Obchodního zákoníku: osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění (viz. OSVČ s živností), osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (viz. OSVČ bez živnosti), osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikatel může podnikat jako fyzická osoba (FO) nebo právnická osoba (PO). Podnikáli jako FO, vykonává činnost pod vlastním jménem. Podnikáli jako PO, je zapsán do obchodního rejstříku a vykonává činnost pod názvem obchodní firmy. 4.3 Fyzická osoba OSVČ Osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ) se rozumí každá FO, která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo vykonává jiný typ samostatně výdělečné činnosti na základě jiných právních předpisů, tedy bez živnosti. V tomto případě hovoříme o nezávislé činnosti, dříve tzv. svobodném povolání. Nezávislá činnost se nejčastěji vztahuje právě na umělce, tedy kreativní profese, které podléhají autorskému zákonu. Dále se jedná o profese 37/93

38 podléhající zvláštním předpisům, jako architekti nebo restaurátoři. Tito profesionálové se často sdružují v profesních komorách. Podrobněji se tímto tématem budeme zabývat v části OSVČ bez živnosti OSVČ s živností Podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) se živnostenským podnikáním (živností) rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle zvláštních podmínek provozování živnosti zákon rozděluje živnosti na ohlašovací (volné, vázané a řemeslné) a koncesované. Pro založení živnosti ohlašovací je nutné splnit podmínky dané zákonem. Živnostenský úřad je poté povinen vydat podnikateli živnostenské oprávnění k provozování živnosti. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud zákon nestanoví jinak, se rozumí: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost Typy živností Nyní si představíme jednotlivé typy živností, v rámci nichž budou vymezeny kreativní profese Volné živnosti U těchto živností není nutné prokázat odbornou způsobilost. Níže uvedené živnosti byly vybrány autorkou na základě klasifikace ekonomických činností s tím, že se jedná o činnosti, u kterých lze předpokládat určitou úroveň kreativního vkladu provozovatele. 38/93

39 Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků. Výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků. Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce. Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukověobrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů. Výroba a zpracování skla. Uměleckořemeslné zpracování kovů. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály. Projektování pozemkových úprav. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce. Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. Návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling Fotografické služby. Překladatelská a tlumočnická činnost. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Provozování kulturních, kulturněvzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí Řemeslné živnosti K jejich provozování je nutné prokázat požadovanou odbornou způsobilost formou výučního listu, maturitního vysvědčení, 39/93

40 vysokoškolského diplomu nebo dokladu o uznání odborné kvalifikace. Způsoby ohlášení se liší podle FO a PO a podle bydliště. Broušení a leptání skla. Slévárenství, modelářství. Kovářství, podkovářství. Zlatnictví a klenotnictví. Truhlářství, podlahářství. Výroba a opravy hudebních nástrojů. Malířství, lakýrnictví, natěračství. Pokrývačství, tesařství. Holičství, kadeřnictví Vázané živnosti K získání oprávnění je nutné ohlášení podnikatele na živnostenském úřadě a prokázání splnění odborné způsobilosti. Zákon uvádí, jaké doklady je nutné doložit. Mezi vázané živnosti řadíme tyto kreativní profese. Nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty. Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která jsou kulturními památkami nebo jejich částmi, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty Koncesované živnosti K jejich provozování je nutné udělení zvláštního oprávnění tzv. koncese. Je to z toho důvodu, že stát má zájem tyto činnosti regulovat, např. oblast zbraní a střeliva, výbušnin, výrovy tabáku apod. 40/93

41 4.3.2 OSVČ bez živnosti Jako zvláštní forma činnosti je samostatná výdělečná činnost bez živnostenského oprávnění, kdy se nejedná ani o podnikání, ani o formu závislé činnosti, tedy zaměstnání. V tomto případě OSVČ nepotřebuje IČ (Identifikační číslo) ani živnostenské oprávnění. Je ale povinna své příjmy danit jako běžný podnikatel. Toto je zcela běžný případ pro realizaci výdělečných činností umělců. Konkrétně 3 živnostenského zákona říká, že živností není využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory. Zvláštním zákonem se rozumí autorský zákon. Aby byli umělci schopni odvádět daň z příjmů fyzických osob, musí se registrovat na příslušném Finančním úřadě, který jim udělí daňové identifikační číslo (DIČ), což je opravňuje k fakturování za prodej služeb, fotografií, obrazů a dalších uměleckých děl. Klasickým způsobem odevzdávají daňové přiznání a velkou výhodou je, že OSVČ mají možnost uplatnit si výdaje procentem z příjmů. Jak se ukazuje v praxi, umělci narážejí na neznalost úředníků a jiných subjektů, se kterými během své činnosti přicházejí do kontaktu. Je to z toho důvodu, že umělec není podnikatel, zaměstnanec ani živnostník. Zároveň však nemá ani stálý příjem. Často v praxi tedy nemá možnost získat např. firemní, či obchodní účet nebo bankovní úvěr. Přitom však právě bankovní úvěr je pro začínající umělce životně důležitým nástrojem pro rozjezd jejich činnosti. Zároveň je příslib budoucího příjmu nejistý a kvalita produktu či služby, kterou prodává, je často velmi těžko vyčíslitelná a hlavně poznatelná. Pro banku jsou tedy umělci obecně naprosto nezajímavými klienty a představují velké riziko, které banky nejsou 41/93

42 ochotné podstoupit (podrobněji viz kapitola 9. Podpora podnikání ze soukromého sektoru). Vytvoření systému bankovních garancí, což je jedním z cílů budoucího programu EU Tvůrčí Evropa (kapitola 8), které by vedly banky k poskytování bankovních úvěrů umělcům, je tedy velkou příležitostí pro (nejen začínající) umělce a kreativní podnikatele. Činnosti, ke kterým není potřeba vlastnit živnostenské oprávnění, vymezuje 3 živnostenského zákona a 7 odst. 1, 2 Zákona o daních z příjmů. Zaměřímeli se na kreativní povolání, tak živností není: činnost autorů v tzv. nezávislém povolání, která není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů autorské honoráře podléhající autorskému zákonu č. 121/2000 Sb. Živnostenský zákon konkrétně tyto činnosti specifikuje jako využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory (např. herec, hudebník, spisovatel, výtvarník a další kreativní profese); restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi platí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři podle zákona č. 360/1992 Sb. Tyto profese získávají autorizací povolení k výkonu činnosti, jednou z povinností žadatele je mít dosažené vzdělání v oblasti architektury; 42/93

43 provozování rozhlasového a televizního vysílání, které se řídí zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; a dále zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, činnosti osob, které podnikají na základě oprávnění podle zvláštních předpisů (lékaři, zubaři, veterináři, advokáti, notáři ad.) apod. 4.4 Právnické osoby obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou dalším z typů právní formy, pod jehož hlavičkou je občanům umožněno realizovat podnikatelskou činnost. Obchodní společnosti upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník jako právnické osoby založené za účelem podnikání, neníli zákonem stanoveno jinak. Jsou to veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným (dále jen s.r.o.), akciové společnosti (dále jen a.s.), evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení. S.r.o. a a.s. je možné založit za jiným účelem než podnikání. Založit tyto společnosti a podílet se na jejich činnosti mohou jak FO, tak i PO. Všechny společnosti mají povinnost zapsat se do obchodního rejstříku, jinak není možné, aby vznikly Společnost s ručením omezeným Jedním z typů obchodní společnosti je s.r.o. Proces založení a vzniku je poměrně složitý a pro potřeby této práce si pouze stručně shrneme hlavní specifika a důležitosti podnikání jako s.r.o. S.r.o. vzniká ve dvou fázích. První fází je založení s.r.o. a samotný vznik s.r.o. je podmíněn zapsáním do obchodního rejstříku. Nejnižší počet zakladatelů je jedna FO nebo jedna PO. 43/93

44 Nejvyšší počet společníků je padesát. Minimální výše základního kapitálu je 200 tis. a nejnižší možný vklad je omezen hranicí 20 tis.. Kapitál může být peněžitý, nebo nepeněžitý, jako např. v případě nemovitosti, automobilu apod. Předmět činnosti, jak již bylo zmíněno výše, může být jiný než podnikání za účelem zisku. V případě, že je s.r.o. založena za účelem podnikání, musí získat příslušné živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění. Jednotlivými typy živností jsme se zabývali podrobně v kapitole V rámci procesu vývoje firmy může na právní formu s.r.o. přejít OSVČ, která již stabilizovala svoji pozici na trhu a má zájem se rozrůstat. Výhodou podnikat jako FO (OSVČ) může být možnost vedení pouze daňové evidence a ne účetnictví nebo možnost uplatnit si výdaje procentem z příjmů. Nevýhodou pak je ručení za závazky celým majetkem FO, zatímco u s.r.o. je to pouze do výše nesplaceného vkladu. To může pro podnikatele představovat velké riziko. V praxi je přechod OSVČ na s.r.o. možné realizovat několika způsoby. První možnost je vkladem majetku FO do nově založené s.r.o., nebo přímo jejím založením, kdy se FO stane společníkem a zároveň bývá také jednatelem. Není možný převod živností, a proto je nutné je opětovně ohlásit. Dalším způsobem je založit novo u společnost a prodat podnik FO. Pro první dva případy platí, že při převodu majetku je nutné jeho ocenění soudním znalcem a znalecký posudek podniku, což je často pro FO komplikované. Poslední a nejčastější variantou je postupný převod majetku s tím, že FO a nově vzniklá s.r.o. podnikají současně. I tento postup má svá úskalí, nicméně je v porovnání s prvními dvěma variantami výhodnější. Přechod OSVČ na s.r.o. nebo a.s. je běžným případem pro inovační firmy, které využívají tzv. rizikový kapitál od investorů. (viz kapitola 9) 44/93

45 4.5 Fáze vývoje firmy Obrázek č. 4 níže ukazuje vývojové fáze firmy a míru rizika, které je charakteristické pro jednotlivé etapy podnikání. Zároveň pro každé vývojové stádium názorně naznačuje rozložení zdrojů, ze kterých plynou finanční prostředky pro realizaci podnikání. Obrázek č. 4: Vývojové fáze firmy Zdroj: CZECHINVEST. Fáze vývoje firmy: Podnikání a inovace Dostupné z: Seed Ve fázi Seed se nachází většinou jedinec (FO), který je v počátečním stádiu zakládání podnikání. S touto fází je spojeno velké riziko a nestabilní finanční situace, kdy primární zdroje jsou finance od rodinných příslušníků a přátel, kteří začínajícího podnikatele podporují. Většina financí směřuje do vývoje a specifikace produktu nebo služby a podnikatelského záměru Startup Druhá fáze životního cyklu vývoje, která je charakteristická zakládáním nebo již založením nové firmy. Produkt nebo služba jsou 45/93

46 již specifikovány, komerční prodej ještě nebyl zahájen a fir ma tedy nevykazuje žádný zisk. Míra rizika se snižuje, jelikož firmě začínají plynout příjmy z dotací, od tzv. business angels a z rizikového kapitálu. Pro malé a střední podnikatele je však přístup k rizikovému kapitálu obtížný. Finance směřují ke komercionalizaci produktu nebo služby. V této fázi často dochází k přechodu OSVČ na s.r.o. nebo a.s., jelikož investor poskytující rizikový kapitál získává akcie případně podíl v začínající firmě. V této fázi se také nacházely společnosti Apple, Google a Facebook, které by bez investorů nebyly schopné zahájit svoji úspěšnou kariéru a vybudovat silné místo na trhu, na kterém prakticky nemají konkurenci Počáteční růst Firma vymezuje svoji pozici na trhu výrobou produktu nebo poskytováním služby a získává obchodní a finanční vazby. Ty může vytvářet se strategickými partnery, jako jsou investoři či společnosti rizikového kapitálu. V malé míře přichází ke slovu také bankovní půjčky. Finance firmy se orientují na organizační zajištění a pokrytí investic, které firma získala ve fázi startup Expanze Již etablovaná firma inovuje stávajícího produkt nebo službu, či přichází na trh s novinkou. Dochází k rozrůstání (expanzi) výroby, organizace nebo lidských zdrojů, kam také směřuje většina financí. Formou podpory ze soukromého bankovního sektoru se budeme zabývat v kapitole 9 s názvem Podpora podnikání ze soukromého sektoru. 46/93

47 5 Možnosti podpory kultury a podnikání v ČR V této kapitole se budeme zabývat otázkou, jaké existují formy podpory kultury a podnikání se zaměřením na začínající podnikatele v KKP. Tyto nástroje podpory by jim umožňovaly dostatečné zázemí pro vstup na trh s novým produktem či službou. V kapitole 3.3 jsme si definovali jednotlivé oblasti kreativního sektoru v ČR na základě Trojsektorové tabulky zpracované IDU. V této kapitole se zaměříme na oblast kulturního sektoru, tedy tradičně pojímané umění a tvořivé činnosti umělců, které většinou podléhají autorskoprávní ochraně. Dále na kulturní průmysly, které masově produkují, hromadně šíří a exportují kulturní produkty. Zde se setkávají komerční a nekomerční činnosti, které jsou velmi propojeny s oblastí umění. Např. v hudbě můžeme rozlišit konzumaci živého umění na místě a v čase (koncert) a hromadný prodej produktu (CD, DVD). Vedle hudby sem řadíme také film, video, videohry, televizi, rozhlas, knihy a tisk. Dále se zaměřujeme na kreativní průmysly, u kterých je umění a kultura, resp. kreativita vstupní investicí pro výrobu nekulturního produktu (architektura, design a reklama). Ze závěrů výzkumu Sociálněekonomický potenciál KKP (kapitola 3.1) vyplývá, že kromě zpracování satelitního účtu kultury, filmových pobídek a státní podpory designu, v ČR neexistuje kontinuální strategická podpora oblastí KKP. Úspěchy podnikatelů v KKP a případy jejich prosazení na trhu v ČR či zahraniční jsou většinou nahodilé. V ČR ještě zatím společnost ani političtí představitelé neuznali důležitost KKP a tedy nutnost tyto jedinečné aktivity strategicky podporovat. 47/93

48 Na rozdíl od jiných členských států EU, v ČR je stále kultura pojímána tradičně. Podpora kultury odpovídá financování péče o památky a kulturní dědictví a dotování tzv. vysokého umění. Zužme si tuto oblast na umělecké projekty a instituce, které dle TT řadíme do oblasti kulturního sektoru, tedy divadla, filharmonie, operní domy, muzea, galerie, výstavní sály ad. V tomto případě mluvíme většinou o příspěvkových organizacích (PO), přímo vázaných na rozpočet města/kraje/státu, obecně prospěšných společnostech (OPS), často transformovaných z PO, občanských sdruženích (OS), či s.r.o., které nebyly založeny za účelem podnikání. Pro tyto umělecké neziskové organizace existují grantové programy na podporu jejich činnosti a projektů, které realizují. Výše každoročně rozdělovaných dotací v rámci grantových programů nemůže uspokojit poptávku kulturního sektoru. V prvé řadě budou představeny dotační programy města Brna a Jihomoravského kraje, které se zaměřují na kulturu a podnikatele v KKP. 5.1 Magistrát města Brna Magistrát města Brna (dále MMB) každoročně rozděluje neinvestiční dotace z rozpočtu města do oblasti kultury. Dle účelu poskytnutí dotace jsou rozděleny na dotace typu A, které jsou určené pro konkrétního příjemce a na konkrétní kulturní projekt a dotace typu B, určené na provozní náklady kulturních institucí. (MMB, 2012) Dle pravidel pro poskytování dotací jsou dotace určeny na neziskové a nekomerční projekty a neziskovou činnost zejména v těchto oblastech. Mimořádné kulturní akce místního i regionálního významu, kulturní reprezentace města Brna v zahraničí. 48/93

49 Rozvoj amatérské a místní kultury, zájmová umělecká činnost. Podpora profesionálních kulturních aktivit. Podpora uměleckých řemesel a lidových tradic. Výstavy a prezentační akce. Vydavatelská činnost (s důrazem na brunensie) Podpora podnikání v Brně Město Brno se v rámci podpory podnikání zaměřuje převážně na vědeckovýzkumné projekty a organizace, na tzv. inovační podnikání (viz kapitola 6 Podnikatelské inkubátory) a podporu spolupráce výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou. Dne 26. června 2007 byla Zastupitelstvem schválena Tzv. Strategie pro Brno (dále jen Strategie), která slouží k naplnění vize 5 města. Jejím cílem je postupná přeměna města Brna z industriální ekonomiky na ekonomiku znalostní. Jak je uvedeno ve Strategie, město Brno považuje za nadějné oblasti pro ekonomický rozbor obory biotechnologie, nanotechnologie, medicínské přístroje, elektrické a optické přístroje a informační technologie. (MMB, 2007) Odvětví KKP jsou v této Strategii zcela opomenuty. To můžeme přisoudit faktu, že v roce 2007, kdy byla Strategie uveřejněna, EU teprve definovala sociální a ekonomický potenciál KKP a jejich význam pro celkový HDP, zvyšování zaměstnanosti, kvality života, cestovního ruchu apod. 5 Brno chce být městem s pozitivní image, místní ekonomickou základnou zaručující jeho konkurenceschopnost v evropském prostoru, s dobrou dopravní dostupností, kvalitními podmínkami pro život obyvatel a zdravým životním prostředím a centrem inteligence, výzkumu a inovací. Brno chce být lepší. (MMB, 2007) 49/93

50 5.1.2 Podpora KKP v Brně V rámci Strategie pro Brno byla zpracována Kanceláří strategie města Brna a Kanceláří primátora města Brna Koncepce ekonomického rozvoje města (dále jen Koncepce), schválená Zastupitelstvem 8. prosince 2009, která se také pouze okrajově dotýká oblasti kreativních průmyslů. Jedním z cílů koncepce je podílet se na realizaci projektu Kreativní inkubátor 6. Pro demonstraci nepropracovanosti záměru a nepřesností v užití pojmů uvádíme krátkou citaci ze zmíněné Koncepce: Z kvalitativních analýz realizovaných v rámci tvorby Regionální inovační strategie JMK (více v kapitole 5.2.1, pozn. autorky) vyplynula specifická poptávka ze strany subjektů zabývajících se kreativním průmyslem obecně (průmyslový design atp.) po prostorách jiného typu než stávající inkubátory. Jako ideální byl v tomto kontextu definován objekt, který by vzešel z rekonstrukce deprivovaného objektu (brownfield). Objekt tohoto typu by poskytl dostatečně kreativní prostředí např. s možností prostoru pro výstavy, performance. Pokud by byl využit objekt z některých stávajících deprivovaných zón v Brně, mohly b y aktivity výrazně napomoci k revitalizaci tohoto území a také by mohly sloužit jako významný prvek pro řešení problémů spojených se sociálním vyloučením problémových lokalit. (MMB, 2009) Jak je vidět, kreativní centrum je zde nástrojem k revitalizaci deprivované oblasti. Potřeba prostoru pro realizaci kreativních odvětví a zázemí pro podnikání se zdá být až sekundární. 6 Kreativním inkubátorem se v tomto smyslu rozumí podnikatelský inkubátor zaměřující se na podnikatele z oblasti kreativních průmyslů (jako OSVČ, tak malé a střední firmy). Podnikatelskými inkubátory se budeme zabývat podrobně v kapitole 6. 50/93

51 Kreativní centrum Brno Projekt města Brna, jehož cílem je propojit kreativce a umělce z oblasti KKP, podnikatele ze soukromého sektoru a veřejnost. Dále revitalizovat starý objekt bývalé káznice v centru města mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská a napomoci tak oživení zanedbané a sociálně vyloučené lokality. Od vzniku myšlenky proběhlo v rámci projektu několik aktivit. Umělecké projekty sitespecific a setkání umělců, veřejnosti a zainteresovaných stran a mezinárodní konference pro teoretiky, experty, umělce a podnikatele v oblasti KKP. V budově káznice by měl být vytvořen podnikatelský inkubátor, který by poskytoval ateliéry pro kreativní profesionály, prostory pro uměleckou činnost, výstavní prostory, kanceláře, ubytovací zařízení a restaurační zařízení. Projekt Kreativního centra se však v současné době příliš nevyvíjí. Objekt káznice chátrá a je v havarijním stavu. Dle slov Jakuba Rybáře z Kanceláře strategie města Brna, je v současné době činnost vyvíjena na úrovní výzkumů a mapování potřeb kreativních odvětví. Konkrétně hledají realizátoři projektu odpovědi na otázky Jaký má Brno potenciál a v jakých odvětvích? Jakou konkrétní formu podpory kreativci potřebují? Je vize kreativního centra správná a reálná? Je káznice vhodným objektem? Toto mapování by mělo probíhat v letech 2012 a Poté budou podniknuty další kroky na základě zjištěných výsledků. (Rybář, 2011) Založení kreativního centra, které by zároveň fungovalo jako podnikatelský inkubátor, je nutností pro ekonomický a společenský rozvoj města. Kreativní podhoubí v Brně je tvořeno velkým množstvím studentů a absolventů uměleckých škol, kteří po ukončení 51/93

52 studia odchází za prací do jiných měst, případně do zahraničí, jelikož jim město neposkytuje možnosti jejich kariérního růstu a uplatnění Identifikace potřeb kreativní třídy ve městě Brně MgA. Alena Hájková v rámci své magisterské práce Zmapování koncentrace kreativních průmyslů ve městě Brně, identifikace klastrů a potřeb kreativní třídy získala odpovědi od 480 studentů brněnských středních a vyšších odborných škol 7 (dále jen SŠ, VOŠ) a vysokých škol 8 (dále jen VŠ), na kterých jsou vyučovány kreativní obory, či obory příbuzné kreativním odvětvím. Dotazníkovým šetřením zjišťovala potřeby kreativní třídy (studentů) a úvahy o místě výkonu budoucího povolání. (Hájková, 2012) Výsledky výzkumu jsou následující. Z celkového počtu 89 respondentů SŠ, VOŠ (průměrný věk 17 let): 35 % chce zůstat do budoucna v Brně, 19 % nechce zůstat do budoucna v Brně, 46 % není rozhodnuto. Převažující důvod pro odchod z Brna: v Brně je málo možností a pracovních příležitostí, v Brně je málo možností k rozvíjení činnosti v kreativním oboru (celkem 47 % respondentů). Z celkového počtu 391 respondentů VŠ (průměrný věk 23 let): 31 % chce zůstat do budoucna v Brně, 7 Konzervatoř Brno, Taneční konzervatoř Brno, Střední škola umělecko manažerská, s.r.o., Střední škola umění a designu, stylu a módy, Vyšší odborná škola Brno, SOU tradičních řemesel a VOŠ, spol. s r.o. 8 Masarykova univerzita (dále jen MUNI), Vysoké učení technické v Brně (dále jen VUT), Mendelova univerzita v Brně (dále jen MENDELU) a Janáčkova akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU). 52/93

53 19 % nechce zůstat do budoucna v Brně, 49 % není rozhodnuto. Převažující důvod pro odchod z Brna: odchod za prací do zahraničí město Brno není dostatečně kreativním městem nebo městem pro dobrý start rozvíjení profesní kariéry. Přesto se chce 75 % respondentů do budoucna věnovat vystudovanému (kreativnímu) oboru. Procentuální zastoupení studentů z VŠ: 41 % JAMU, 28 % VUT, 26 % MENDELU, 5 % MUNI. Závěry výzkumu podporují hypotézu deklarovanou v úvodu této práce, že ve městě Brně není dostatečná podpora příslušníků kreativní třídy s ohledem na výkon jejich budoucího povolání. V tomto případě hrozí, že absolventi škol s kreativním zaměřením budou po ukončení studia odcházet do jiných měst a zemí za účelem získání lepších podmínek pro vykonávání kreativního povolání. Tito absolventi by v případě větší podpory ze strany města tvořili kreativní třídu, která by významně přispěla k ekonomickému přínosu a zvýšila konkurenceschopnost města a regionu. Absolventi uměleckých škol aspirují na pozice umělců na volné noze, podnikatelů a malých živnostníků v oblasti kulturních a kreativních průmyslů, kteří by mohli zaplnit brněnské kreativní inkubátory a kreativní centra. 53/93

54 5.2 Jihomoravský kraj Stejně jako v případě MMB se podpora kultury v Jihomoravském kraji (dále jen JMK) zaměřuje především na rozvoj v oblasti kultury a památkové péče, tedy na tradiční formy umění. Prioritou programu v roce 2012 bylo např. živé umění, nadregionální projekty, významné instituce a další. V oblasti kultury se konkrétně jednalo o podporu: různorodých forem kultury, kulturních akcí, zachování a zpřístupnění kulturního dědictví veřejnosti, rozvoje neprofesionální kultury v regionech, péče o tradice a folklor v Jihomoravském kraji, vydavatelské činnosti se vztahem k Jihomoravskému kraji, jeho obyvatelům či jeho jednotlivým oblastem, zájmové umělecké činnosti, estetické výchovy dětí a mládeže, zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví Jihomoravského kraje v České republice a v zahraničí. (JMK, 2012) Regionální inovační strategie pro JMK Jihomoravský kraj má vizi dostat se do roku 2013 mezi prvních patnáct nejinovativnějších regionů Evropy. Za tímto účelem byla vytvořena Regionální inovační strategie JMK (dále jen RIS), která má za cíl koordinovat a realizovat aktivity posilující konkurenceschopnost a trvale udržitelný rozvoj kraje. (JMK, 2011) JMK tak chce přilákat zahraniční investory, kteří se orientují na znalostní ekonomiku. Hledají znalosti, tedy talentované studenty a absolventy, prvotřídní výzkumné týmy a světově konkurenceschopné firmy. 54/93

55 Aby JMK poznal prostředí, na které bude inovační strategii aplikovat, vypracoval analýzu studentů vybraných veřejných univerzit v JMK. Analýza se však zaměřovala pouze na univerzity, které alespoň okrajově vyučují přírodní vědy, tedy Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita a Univerzita obrany. Jsou to tedy studenti těchto univerzit, kteří jsou pro JMK perspektivními adepty pro inovační podnikání, potažmo zahraniční investory. Tato skutečnost jasně ukazuje na problém v chápání inovací v českém kontextu. Pokud se s pojmy kreativita a inovace v podnikání setkáme, nemají souvislost s kreativními (kulturními) průmysly, ale s kreativitou ve smyslu schopnosti přicházet s novými produkty a službami převážně ve vědě, výzkumu či jiných vědeckotechnických oborech, případně v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen IKT). Podrobněji se budeme této problematice věnovat dále v textu práce. Od roku 2001, kdy byl zpracován první strategický dokument podpory rozvoje inovací v regionu, došlo k jeho průběžné evaluaci a přizpůsobení aktuálním požadavkům kraje a cílových skupin projektu. V současné době (2012) se připravuje čtvrtá fáze strategie RIS 4, která se snaží zapojit do projektu také laickou veřejnost. I nadále podpora inovativního podnikání směřuje do oblasti IKT a vědy a výzkumu. V rámci první fáze realizace strategie RIS I bylo v roce 2003 založeno Jihomoravské inovační centrum (viz kapitola 6.6), na jehož příkladu demonstrujeme, jakým způsobem podpora inovačního podnikání v JMK probíhá a jaké jsou nástroje kraje pro udržitelný ekonomický rozvoj. 55/93

56 6 Podnikatelské inkubátory V této kapitole budou podrobně představeny podnikatelské inkubátory a jejich systém podpory začínajících podnikatelů. 6.1 Definice Program Prosperita, který je součástí evropského Operačního programu Podnikání a inovace , definuje podnikatelské inkubátory jako prostředí převážně pro začínající inovativní firmy, které požívají za předem stanovených podmínek zvýhodněného nájemného a služeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru, a které jsou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém horizontu na trhu. Standardní doba pobytu začínajících firem v inkubátoru, tzv. inkubační doba, je v českém prostředí tři roky. Pro specializovanější, např. biotechnologické firmy, je inkubační doba delší, pět až osm let. Inovačními firmami se dle Programu Prosperita rozumí zpravidla malé a střední firmy, jejichž hlavním předmětem podnikání je realizovat projekt nového produktu (výrobku, technologie, služby) do komerční zralosti a uvést je na trh. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2010) Program Prosperita byl součástí Operačního programu Průmysl a Podnikání a vzhledem ke své úspěšnosti pokračuje jeho realizace i v rámci Operačního programu Podnikání a inovace Vývoj podnikatelských inkubátorů Za první podnikatelský inkubátor je považováno Průmyslové centrum Batavia ve Spojených státech amerických, které bylo 56/93

57 otevřeno v roce Původně byly inkubátory považovány za nástroj zvýšení zaměstnanosti. Jejich systematické zakládaní a využívání však začalo až na konci 70. let minulého století. (Institut rozvoje podnikání, 2011) Podle odhadů americké Národní asociace podnikatelských inkubátorů (National Business Incubation Association) vzniklo díky inkubátorům v USA v roce 2005 více než 27 tisíc společností, které prošly inkubačními programy. Tyto firmy vytvořily více než 100 tisíc pracovních míst a roční příjem okolo 17 miliard dolarů. 87 % z těchto firem v roce 2009 stále existovalo a prosperovalo. (NBIA, 2009) V zahraničí jsou inkubátory v současné době již běžnou praxí. V ČR se začaly zakládat na začátku 90. let. Největší nárůst přišel v roce 2004 se vstupem ČR do EU. Od této doby je možné využívat evropské fondy na podporu a rozvoj inovací a inovačního podnikání. (Klímová, 2008) 6.3 Poskytované služby Inkubátory poskytují inkubovaným firmám několik typů služeb: Zázemí provozní služby Většina inkubátorů poskytuje za zvýhodněné nájemné na dobu tří let zázemí pro začínající podnikatele. Zároveň zajišťuje společné 9 Vy robce te z ke techniky tehdy opustil me sto a nechal po sobe 80 tisíc c tverec ní ch metru tova ren. Z ekonomicke ho pohledu byl tento krok pro me sto likvidac ní. Tova rnu pote koupil místní obyvatel, ktery ji chte l vyuz ít k pr ila ka ní novy ch firem a tím i pracovních míst. Nezame stnanost tehdy c inila okolo 20 %. Levny na jem, flexibilní prostory a sdílene sluz by pr ila kaly spousty firem a prostory se rychle zaplnily. Jednou z prvních firem, ktera v nove m centru vznikla, byla líhen kur at. Odtud na zev "inkuba tor". (Institut rozvoje podnika ní, 2011) 57/93

58 administrativní zázemí a recepci (kopírky, tiskárny, telefonní a internetové připojení), kanceláře, zasedací a školící místnosti. Dále běžné provozní služby, jako úklid prostor, ostrahu objektu apod Poradenství Důležitým přínosem inkubačního procesu jsou široké poradenské služby, které zajišťují buď interní odborníci a zaměstnanci nebo externí specialisti. Nejčastějším typem služeb jsou konzultace v oblasti managementu, marketingu, zakládání podniku, finančního řízení, lidských zdrojů, dotačního a strategického managementu, práva, daní, účetnictví a mnohé další. Služby jsou poskytovány většinou zdarma, nebo za výrazně nižší (než běžnou tržní) cenu Vzdělávání Vedle poradenských služeb mohou inkubátory poskytovat i další vzdělávací služby, pořádat workshopy a semináře s odborníky či jiná formální a neformální setkání. Tyto činnosti jsou pro inkubované firmy důležitým zdrojem pro networking a navazování kontaktů nejen v rámci inkubátoru mezi sebou navzájem, ale také s vnějším prostředím trhu, na který míří. 6.4 Dělení inkubátorů podle inkubovaných firem Podnikatelské inkubátory tradiční inkubátory, které se orientují na začínající podnikatele v nespecifikovaném, obecném prostředí. Nezaměřují se pouze na inovační firmy, ale na všechny typy podnikání. Vědecké inkubátory jsou zakládány univerzitami a často bývají označovány za univerzitní inkubátory. Hlavním 58/93

59 cílem jejich činnosti je transfer technologií 10 z univerzity. Poskytují zázemí pro firmy studentů, absolventů a zaměstnanců a také firmy, které komercializují produkty vyvinuté univerzitou. Technologické inkubátory zaměřují se převážně na inovační podnikání, důležitým znakem inkubované firmy je vývoj nového, případně zlepšeného produktu nebo služby. Nejčastěji se jedná o inovace v oblasti informačních a komunikačních technologiích (internetové, mobilní aplikace apod.) či jiné, netechnické obory. Specializované inkubátory zaměřují se na specifické odvětví a podporují firmy pouze z těchto oblastí. (Klímová, 2008) Základním cílem inkubátorů je podporou inovací a podnikání posílit ekonomický rozvoj. Na financování inkubátorů se čast o podílí veřejný sektor, který bývá spoluzakladatelem inkubátoru. 6.5 Dělení inkubátorů podle zakladatelů Veřejné a neziskové zakladatelem jsou obce nebo kraje, které inkubátor také financují. Zaměřují se převážně na ekonomický rozvoj dané oblasti, vytvoření nových pracovních míst a tím pádem zvýšení zaměstnanosti, c ož je často podmínkou přijetí firmy do inkubátoru. Univerzitní (akademické) inkubátory zakládány univerzitami a jejich hlavním cílem je zajištění prodeje produktů univerzitního výzkumu. Mají také výukový 10 Transfer technologií je obousměrný přenos knowhow mezi vědeckovýzkumnými organizacemi a komerční sférou. Jedná se o zprostředkování nových technologií, znalostí či výsledků vědecké práce. (JIC, 2011) 59/93

60 charakter, čímž působí na zkvalitňování vzdělávání v dané oblasti a v důsledku také na ekonomický rozvoj. Soukromé inkubátory v ČR zatím neexistují, v USA se však objevují běžně. Zakládají je podnikatelé, kteří je většinou financují z vlastních zdrojů. Dalšími zakladateli mohou být společnosti rizikového kapitálu, jejichž motivem je investice do začínajících firem a zisk podílu na jejich činnosti a zisku. Převážně se zaměřují na nové technologie a jejich aplikace (transfer technologií). Veřejněsoukromé inkubátory kombinují a vycházejí ze spolupráce soukromého a státního sektoru, čímž se jim otevírá možnost dosáhnout na veřejné zdroje státu a evropských fondů. (Konečný, Skokan, Zamarský 2001) 6.6 Financování inkubátorů Inkubátory bývají převážně financovány z evropských strukturálních fondů (viz Program Prosperita v úvodu této kapitoly) a veřejných zdrojů, ať už ze státního rozpočtu nebo rozpočtů regionálních, tedy měst, obcí či krajů. Zároveň inkubátory vytvářejí i vlastní příjmy, např. z nájemného a dalších poskytovaných služeb. Tyto příjmy však pokrývají průměrně 24 % provozních nákladů. V ČR zatím neexistují přesné statistické údaje týkající se počtu podnikatelských inkubátorů, ale podle odhadů z roku 2008 existuje v ČR kolem 30 inkubátorů. Lze předpokládat, že v současné době je počet ještě vyšší. (Konečný, Skokan, Zamarský 2001) Podle shrnutí zpracovaného agenturou Ministerstva průmyslu a obchodu CzechInvest z roku 2007 jsou na Obrázku č. 5 zobrazeny vědecké parky, podnikatelské inkubátory a centra pro transfer 60/93

61 technologií v ČR, které byly podpořené v rámci evropského Programu Prosperita ( ). Obrázek č. 5: Inkubátory v ČR Zdroj: CzechInvest. Program Prosperita: Infrastruktura pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace [online] [cit ]. Dostupné z: V Jihomoravském kraji se nachází pět podnikatelských inkubátorů a dalších subjektů, které podporují začínající podnikatele. Nejvýznamnější je Jihomoravské inovační centrum (dále jen JIC), které provozuje Innovation park, jehož součástí jsou tři inkubátory. 61/93

průmyslů v ČR a zahraničí

průmyslů v ČR a zahraničí Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR a zahraničí Odborný seminář Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Martin Cikánek Ministerstvo kultury 30. 5. 2012 www.kreativniprumysly.cz schéma

Více

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Potenciál SEKCE C Zpracovatelský průmysl 19 10 Výroba potravinářských výrobků 20 13 Výroba textilií 2 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových,

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 1 :

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 1 : Souhrn programu Program Marketing podporuje pořízení služeb pro malé a střední podniky zaměřených na mezinárodní konkurenceschopnost usnadňující vstup na zahraniční trhy. Podporované aktivity Usnadnění

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 2 :

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 2 : Souhrn programu Cílem této výzvy programu Technologie pro mikropodniky je podpora zvyšování počtu realizovaných nových podnikatelských záměrů začínajících mikropodniků přispívajících k rozvoji regionů

Více

Název položky Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související čin.

Název položky Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související čin. POPIS ČÍSELNÍKU Kód: BA0051 NACE rev.2 Název: Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE Charakteristika: Klasifikace ekonomických činností odpovídající druhé úrovni, tj. oddílům Klasifikace ekonomických

Více

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní

Více

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ Markéta Dubová, ONplan lab, s.r.o. Olomouc, 9. září 2015 CO JSOU KKP? CO JSOU KKP? KULTURNÍ SEKTOR KULTURNÍ ODVĚTVÍ KREATIVNÍ ODVĚTVÍ Scénická umění Výtvarná

Více

Nízkouhlíkové technologie 2015

Nízkouhlíkové technologie 2015 Nízkouhlíkové technologie 2015 Příjem žádostí je červen - září 2015. Podporované aktivity: Zavádění inovativních technologií v oblasti nízkouhlíkové dopravy (elektromobilita silničních vozidel), pilotní

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

IČO:62136011Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1. IČO:46297758Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1

IČO:62136011Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1. IČO:46297758Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 půjčka online ihned bez registru boris becker. Aleš Horák IČO:63430851Výroba, obchod a s v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, Zprostředkování obchodu a služeb, Velkoobchod a maloobchodaleš Horák IČO:62136011Výroba,

Více

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci podnět k mapovaní oblasti vzešel z univerzitního prostředí: dojednána podpora a spolupráce s politickou reprezentací města i magistrátními odbory zejm.

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

POTENCIÁL ZAVEDENÍ NEBO ROZŠÍŘENÍ KAPACITY PRO VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ AKTIVITY V PODNIKU NA CO LZE DOTACI ZÍSKAT?

POTENCIÁL ZAVEDENÍ NEBO ROZŠÍŘENÍ KAPACITY PRO VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ AKTIVITY V PODNIKU NA CO LZE DOTACI ZÍSKAT? OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE (OPPI) Výzva č. III: POTENCIÁL ZAVEDENÍ NEBO ROZŠÍŘENÍ KAPACITY PRO VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ AKTIVITY V PODNIKU NA CO LZE DOTACI ZÍSKAT? Program umožňuje získat

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Úvod. 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury

Úvod. 1.1. Vymezení a členění sektoru kultury Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008, poprvé v ověřovacím provedení zpracován za referenční rok 2009 1.

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji Potenciál klastrů v Karlovarském kraji RNDr. Jan Vozáb, PhD. Východisko M. Porter Klastry jsou úspěšná odvětví spojená vertikálními (dodavatelsko - odběratelskými) a horizontálními (společní zákazníci,

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_18_PRÁVO_2.06_Druhy živností. Výkladová prezentace k tématu Druhy živností

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_18_PRÁVO_2.06_Druhy živností. Výkladová prezentace k tématu Druhy živností Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3

ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 ODVĚTVOVÁ ANALÝZA INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRAHY PRO TVORBU RIS3 Pokorný Ondřej Vladislav Čadil Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 STRUKTURA PREZENTACE 1. Vymezení předmětu analýzy 2. Dostupnost

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory:

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory: Souhrn programu Program je zaměřen na projekty, jejichž realizací dojde k rekonstrukci brownfieldu na podnikatelský objekt (revitalizace plochy pro vlastní podnikání, rekonstrukce objektu). Žadateli jsou

Více

RUČENÍ PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE (ručení za provozní i investiční úvěry)

RUČENÍ PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE (ručení za provozní i investiční úvěry) RUČENÍ PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE (ručení za provozní i investiční úvěry) Vyhlašovatel programu ručení: CEJIZA, s. r. o., se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 602 00 Brno, IČ 28353242, www.cejiza.cz. Tento program

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Č.j. 52761/2013 Zřizovací listina státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Ministerstvo kultury České republiky vydává podle 3 zákona č. 203/2006 Sb., o některých

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku 1. hodina 5.10. 2009 Vliv právní normy na založení podniku Zakončeno písemkou zápočtem vše jen ze cvik Základní právní normy: Obchodní zákoník Živnostenský zákon Obchodní zákoník nabízí různé právní formy

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 816 282 635 150 Adresa 635 212 635 184 Tel. 173 117 138 815

Více

Úvod výsledky za kulturní sektor jsou v této souvislosti značně ovlivněny jeho strukturou sektor kultury rozšířen

Úvod výsledky za kulturní sektor jsou v této souvislosti značně ovlivněny jeho strukturou sektor kultury rozšířen Úvod Satelitní účet kultury ČR (dále také účet kultury ) byl, v návaznosti na úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č.1452 z roku 2008, poprvé v ověřovacím provedení zpracován za referenční rok 2009 1.

Více

šíření znalostí dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, a dále podnikatelské subjekty s výzkumnými kapacitami.

šíření znalostí dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, a dále podnikatelské subjekty s výzkumnými kapacitami. Souhrn programu Program Spolupráce je mimo jiné zaměřen na podporu klastrů (kolektivní výzkum, sdílená infrastruktura, internacionalizace klastru, rozvoj klastrové organizace). Podporované aktivity Kolektivní

Více

Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku

Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku Platnost k 01.06.2015 09:19:23 Obchodní firma: HLZ a.s. Sídlo: Vysokovská 1280/37, 193 00, Praha - Horní Počernice Identifikační číslo osoby: 29256577 Datum

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 3. PRÁVNÍ FORMY OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

V rozsahu křížového financování je v rámci podporovaného projektu umožněna podpora vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů příslušného podniku.

V rozsahu křížového financování je v rámci podporovaného projektu umožněna podpora vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů příslušného podniku. Souhrn programu Program je zaměřen na výstavbu, pořízení a rekonstrukce školících center, modernizaci prostor pro vzdělávání a pořízení vybavení školících prostor včetně školících pomůcek a pořízení vzdělávacích

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění

Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR. Hlavní zjištění Mapování inovační kapacity INKA 2014+ Inovační ekosystém v ČR Hlavní zjištění Program 1. Představení projektu 2. Je ČR závislou ekonomikou? 3. Otázky / diskuse 4. Jak je na tom ČR v oblasti inovací? 5.

Více

KONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno

KONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno KONFERENCE KLASTRY 2006, 4. - 5.května, Brno Role inovačních systémů při rozvoji konkurenceschopných klastrů Ing. Luboš Lukasík Ředitel divize rozvoje podnikání Rozvoj MSP Hlavním problémem malých a středních

Více

PODNIKÁNÍ DLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA

PODNIKÁNÍ DLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_19 Název materiálu: PODNIKÁNÍ DLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podnikání jednotlivců

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

Příručka pro podnikání v roce 2010

Příručka pro podnikání v roce 2010 Příručka pro podnikání v roce 2010 Vydavatel: Hospodářská komora České republiky Aktuální elektronická forma publikace je k dispozici na http://www.komora.cz Copyright Hospodářská komora České republiky,

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy PRAHA, 11. března 2015 V České republice funguje na 246 franchisových konceptů a 5272 franchisantů. Obliba podnikání pod zavedenou značkou nadále roste a přináší

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

Podpora podnikání v České republice

Podpora podnikání v České republice Podpora podnikání v České republice MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Podpora podnikání v České republice 2006 OBSAH Úvod......9 A. VŠEOBECNÉ PODPORY 1. Podpora malých a středních podniků.........13 Programy

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Olga Ondráčková MAS Hlinecko

Olga Ondráčková MAS Hlinecko Olga Ondráčková MAS Hlinecko PO 01 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace PO 02 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků PO 03 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury

Více

Příklady ze zahraničí / Eva Žáková

Příklady ze zahraničí / Eva Žáková Příklady ze zahraničí / Eva Žáková Slovensko Portugalsko Polsko Creative Industry Forum (CIF) Slovensko Členové: zastřešující organizace jednotlivých KKP o Asociace: Asociacia vysielatelov, Klub reklamnych

Více

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační

Více

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 425/2013 ze dne: 25.7.2013. List 1 z 16

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 425/2013 ze dne: 25.7.2013. List 1 z 16 Akreditovaný subjekt podle /IEC 17021:2011: List 1 z 16 1 7 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba výrobků z papíru a lepenky 2 12 Výroba chemických látek, přípravků a chemických vláken Výroba

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo první výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurence schopnost (OPPIK) Již od 1. 6. 2015 je možno podat žádost o dotace na projekty podporující

Více

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 TTM v regionech Odborná náplň kurzu TTM-J Úvodní seminář kurzu TTM-J RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 Cíl vzdělávacího modulu TTM-J Cílem tohoto úvodního vzdělávacího

Více

VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014

VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014 VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2014 Praha 2016 Český statistický úřad Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Zpracoval: NIPOS Centrum informací a statistik kultury ČSÚ Odbor statistik rozvoje

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova: živnost, Živnostenský

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Možnosti podpory KULTURNÍCH. PRŮMYSLŮ v ČR. a KREATIVNÍCH. Eva Žáková INSTITUT UMĚNÍ 26. 9. 2012. www.kreativniprumysly.cz

Možnosti podpory KULTURNÍCH. PRŮMYSLŮ v ČR. a KREATIVNÍCH. Eva Žáková INSTITUT UMĚNÍ 26. 9. 2012. www.kreativniprumysly.cz Možnosti podpory KULTURNÍCH a KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ v ČR Eva Žáková INSTITUT UMĚNÍ 26. 9. 2012 www.kreativniprumysly.cz PUBLIKACE KULTURNÍ A KREATIVNÍ PRŮMYSLY V ČR Malý domácí trh Menšinový jazyk NEDOSTATEČNÁ

Více

ti/7/?.~' J' Ing. Ivo Korduliak vedoucí živnostenského úradu v zastoupení Jana Binková Výpis Z živnostenského

ti/7/?.~' J' Ing. Ivo Korduliak vedoucí živnostenského úradu v zastoupení Jana Binková Výpis Z živnostenského ZURZPI18868/08fBIJ/6 IdentífIkacní císlo: Živnostenské oprávneni c. 1 Predmet podnikání: Vývoj, výroba, opravy, úpravy, preprava, nákup, prodej, pujcování, uschovávání, znehodnocování a nicení zbraní a

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem

Více

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory:

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory: Souhrn programu Program je zaměřen na snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru. Podporována bude modernizace a rekonstrukce rozvodů, zavádění systémů měření a regulace, snižování energetické

Více

Program. Regionální úvěr RPZ. pro malé a střední podnikatele ve Zlínském kraji (s platností od 1.7.2011)

Program. Regionální úvěr RPZ. pro malé a střední podnikatele ve Zlínském kraji (s platností od 1.7.2011) Program Regionální úvěr RPZ pro malé a střední podnikatele ve Zlínském kraji (s platností od 1.7.2011) Program je realizován podle Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků Možnosti podpory podnikání se zaměřením na dotace Ing. Hana Matějková Ředitelka regionální kanceláře pro Pardubický kraj agentura CzechInvest 24. září 2009 -- Představení agentury CzechInvest a výsledků

Více

1. 1. Způsoby placení hotovostní a bezhotovostní platební styk

1. 1. Způsoby placení hotovostní a bezhotovostní platební styk 1. 1. Způsoby placení hotovostní a bezhotovostní platební styk Klíčová slova Podnikání, Obchodní zákoník, Živnostenský zákon, fyzická osoba, právnická osoba, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), podnikatel,

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Program ROZVOJ III. - 1. prodlouţení

Program ROZVOJ III. - 1. prodlouţení Operační program PODNIKÁNÍ A INOVACE Tento program je vyhlášen Ministerstvem Průmyslu a obchodu a administrován agenturou CzechInvest Program ROZVOJ III. - 1. prodlouţení Příjem Registračních ţádostí:

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PROGRAM ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PROGRAM ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY RAMS Assets s.r.o. Klimentská 1216/46 110 02 Praha 1 www.rams.as CÍL VÝZVY OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PROGRAM ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY Cílem je podpořit nabídku nových ICT produktů a služeb,

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených

Je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených Je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb. v platném znění) provozování

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

nás kontaktovat. Proto máme své profesionální odhadce a jejich poskytneme. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do

nás kontaktovat. Proto máme své profesionální odhadce a jejich poskytneme. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do půjčky online bez registru vrchlabi krajnik. Pokud byste chtěli využít i našich dalších služeb nás kontaktovat. Proto máme své profesionální odhadce a jejich práce patří rovněž do našich služeb, které

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Více

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska

Seznam referencí. Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012. Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Seznam referencí Sykora Swiss Consulting CZ, s. r.o. 2007-2012 Zadavatel: Město Sokolov, IČ 295586 Marketingová studie cestovního ruchu Sokolovska Zpracování potřebných podkladů a dokumentů pro vytvoření

Více

Živnostenské podnikání v ČR k 31. prosinci 2005

Živnostenské podnikání v ČR k 31. prosinci 2005 Živnostenské podnikání v ČR k 31. prosinci 2005 Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravuje živnostenský zákon (zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Univerzita s kladným nábojem. Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata

Univerzita s kladným nábojem. Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata Univerzita s kladným nábojem Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata Partnerství mezi firmami a TUL Společné řešení v oblasti vědy a výzkumu Partnerství v pedagogické oblasti

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Prezentace. Okresní hospodářské komory Cheb

Prezentace. Okresní hospodářské komory Cheb Prezentace Okresní hospodářské komory Cheb Okresní hospodářská komora Cheb byla založena v roce 1993 k podpoře podnikatelských aktivit cílem OHK Cheb je především ochrana zájmů podnikatelské sféry a veškeré

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP)

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) 1 nabízíme univerzitní studium bakalářského a navazujícího magisterského studijního oboru obor je nepřetržitě vyučován na JU již od roku 1994 garantem je Katedra

Více