Františkovy Lázně Obsahuje části obcí: Františkovy Lázně, Horní Lomany, Slatina, Dolní Lomany Mapa A: Území obce

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ Název obce: Kód obce (IČOB): (554529) Číslo ORP3 (ČSÚ): 4102 (4102) Název ORP3: Cheb Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2:: Cheb Obsahuje části obcí:, Horní Lomany, Slatina, Dolní Lomany Mapa A: Území obce Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ CZ Dolní Lomany CZ Horní Lomany CZ Slatina Stránka 1 z 10

2 Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) (obsahuje části obcí:, Horní Lomany, Slatina, Dolní Lomany) Město se nachází v ašském výběžku nejzápadnější části České republiky. Na východě hraničí s Bad Brambachem a Bad Elsterem v Sasku a na západě se Selbem v Bavorsku. Otevřením hraničního přechodu Aš - Selb v roce 1990 došlo k prudkému nárůstu automobilové dopravy, proto byl vybudován silniční obchvat města. Městem protéká Slatinný potok a Lomanský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu I A stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, Horní Lomany, Slatina, Dolní Lomany Počet obyvatel: Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje z roku 2010 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu směr Cheb, Frant. Lázně, VDJ Antonínova Výšina (5/2011) Provozní řád vodovodu (4/2010) Kanalizační řád (8/2007) Provozní řád stokové sítě Cheb Komorní Dvůr (11/2011) GIS CHEVAK Cheb, a.s. Stránka 2 z 10

3 D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 133,2 127,4 131,8 136,6 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 362,4 372,1 403,1 434,5 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 515,3 530,4 562,1 600,8 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 2501, , Max. denní potřeba Qd m3/d 3501,9 3624,7 3877,8 4184,7 Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Stránka 3 z 10

4 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice ,74 0,74 0, rekon. řadů ,16 1,16 1, rekon. ostatní Celkem [mil.kč ,9 1,9 1, Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 2,0 1,5 1,0 0,5 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 4 z 10

5 D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město ( m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, CHEVAK Cheb a.s. Pitná voda je do města dodávána ze skupinového vodovodu Nebanice ze tří směrů: 1) přímo z ÚV Nebanice výtlačným řadem DN 300 2) gravitací přepouštěním z vodojemu Ján u Chebu řadem DN 600 3) z přivaděče DN 150 VDJ Antonínova Výšina - Milhostov 1) Z ÚV Nebanice se voda přivádí řadem DN 300 do vodovodní sítě ve Františkových Lázních nebo až do vodojemu Antonínova výšina 1x2000 m3 + 1x3000 m3 (490,7/485,7 m n.m.), ze kterého se město gravitačně zásobuje vodou. Z výtlačného řadu DN 300 se dále zásobují vodou místní části obce Cheb: Jindřichov, Tršnice, Střížov a Františkovy Lázně Dlouhé Mosty. 2) Z ÚV Nebanice se také přivádí dvěma řady DN 700 a DN 400 do vodojemu Ján 2x3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1x10000 m3 (511,5/506,5 m n.m.) pro zásobení Chebu. Odtud se voda dá gravitačně přepouštět přiváděcím řadem DN 600 do vodojemu Antonínova výšina 1x2000 m3 + 1x3000 m3 (490,7/485,7 m n.m.), ze kterého se město gravitačně zásobuje vodou. Z tohoto přivaděče je přípojkou napojena výtopna. 3) Na přivaděči DN 600 z vodojemu Ján do vodojemu Antonínova Výšina je na přítoku do vodojemu vyvedena odbočka s redukčním ventilem s řízeným vyšším tlakem. Na tuto odbočku je napojen gravitační přivaděč DN 150, kterým je zásobována obec, k.ú. Horní Lomany. Na přivaděči je dále vybudována automatická tlaková stanice. Tato stanice je v běžném provozu vypnuta, zapíná se pouze v případě poruch. Řadem DN 150 je voda dále dodávána do vodovodu obce Milhostov. Na tento řad jsou napojeny obce místní část Žírovice a obec Třebeň včetně místní části Nový Drahov a Dvorek. Na vodojemech Ján a Antonínova Výšina se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území obce je 26,9 km. Celkem je na vodovod napojeno cca 960 ks přípojek v délce 14,8 km. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján m3 (511,35/506,35 m n.m.) m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Milhostov Kapacita prameniště je Qprům= 6,3 l/s, Qmax= 6,9 l/s. Z prameniště je voda gravitačně svedena do akumulace vody m3 (433,0/431,0 m n.m.) u čerpací stanice Milhostov. Z důvodu nevyhovující kvality zdroje (dusičnany) je tento zdroj odstaven a slouží pouze jako záložní. Systém je upraven pro zpětné zásobení z vodojemu Antonínova Výšina. Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové Stránka 5 z 10

6 prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r Rekonstrukce probíhala v letech Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení ph se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V souladu s ÚP je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě obce. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Jindřichov. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Stránka 6 z 10

7 E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) Produkce odpadních vod Mov m3/den ,9 1788,7 1828,7 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Stránka 7 z 10

8 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] , , , , , , , , specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice ,27 3,27 0 5,30 5, rek.stok.sítě ,68 4,68 0 1,72 1, rekon. ostatní ,55 1, Celkem [mil.kč ,5 9,5 0 7,02 7, Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 8 z 10

9 E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Ve městě je k odvádění splaškových a srážkových vod využívána převážně jednotná kanalizace CHEVAK Cheb, a.s. Oddílná kanalizace je provedena v některých částech města, kdy splaškové vody jsou odváděny do jednotné kanalizace a srážkové vody do blízkých vodotečí. Odpadní vody jsou přečerpávány pomocí centrální čerpací stanice odpadních vod na čistírnu odpadních vod (ČOV) v Chebu. Hlavní kostru kanalizace tvoří dvě kmenové stoky A a B. na které jsou napojeny jednotlivé uliční stoky. V okrajových částech obce Horní Lomany, Aleje-Zátiší, v Jezerní ulici, v ulicích Slepá, Větrná Hůrka a v části města Cheb- Komorním Dvoře jsou vybudovány oddílné kanalizace s šesti čerpacími stanicemi odpadních vod. Výtlačné řady z těchto čerpacích stanic jsou zaústěny do gravitačních částí stokového systému města. V lokalitách Horní Lomany, Slatina, Komorní Dvůr, Dvorana Glauberových pramenů, nám. Míru a ulicích Větrná Hůrka, Dlouhá, Žírovická a Školní jsou vybudovány oddílné dešťové stoky. Srážkové vody jsou těmito stokami odváděny do Lomanského potoka a do toku Slatinka. Stoka A Odvodňuje jižní část města, tj. Slatinu, západní polovinu města, tj. část vlastních Františkových Lázní a část Horních Loman. Cestou křižuje několik dešťových stok a míří k toku Slatinka. V šachtě, před odlehčovací komorou OK-A-1, se do ní napojuje kmenová stoka B. Po odlehčení přechází stoka A dvouramennou shybkou toku Slatinka zaústěna do centrální čerpací stanice dopravující odpadní vody výtlačným řadem na ČOV Cheb. Stoka B Odvodňuje východní polovinu města, tj. část vlastních Františkových Lázní a většinu městské části Horní Lomany. Stoka C Tvoří propojovací přivaděč Cheb. Jeho celková délka (mezi centrální čerpací stanicí a ČOV Cheb) je m. Výtlačná část z trub SAARPLAST DN 400 mm je délky m. V oploceném areálu čistírny odpadních vod Cheb je na přiváděcí stoce C vybudována měřící šachta s nadstavbou s instalovanými zařízením pro permanentní odběr vzorků odpadních vod, pro kontinuální měření ph, teploty vody s dálkovým přenosem hodnot. Odlehčení na stokové síti kanalizace Fr. Lázně je zajištěno třemi odlehčovacími komorami: OK-A-1 plocha 117,6 ha poměr ředění 1+1,5 (Qd = 280 l/s) OK-B-1 plocha 22,9 ha poměr ředění 1+5 (Qd = 270 l/s) OK-B-2 plocha 59,8 ha poměr ředění 1+5 (Qd = 270 l/s) Odlehčením jsou naředěné odpadní vody z uvedených odlehčovacích komor odváděny do Lomanského a Slatinného potoka. Čerpací stanice odpadních vod ČSOV Slatina Samostatná čerpací stanice s vyrovnávací akumulační nádrží s obj. 21 m3 s dvěma kalovými čerpadly. Výkon čerpadel: Q= 10,5 l/spři výtlačné výšce 3m. Q= 100 l/s při výtlačné výšce 3m. Přítok nad 100 l/s odlehčen do Slatinného potoka profilem DN 500. ČSOV Slepá ulice Osazený čerpadlem 50-GFZU LU, s prac. bodem 3,8 l/s. ČSOV Větrná Hůrka V čerpací jímce jsou instalována dvě kalová čerpadla AMAREX N Parametry čerpadla: Qmax. = 0,3 l/s, Hmax. = 23,52 m Čerpací stanice nemá bezpečnostní přeliv. ČSOV Komorní Dvůr Čerpací stanice ASIO-AS-PUMP typ EB osazená dvojicí čerpadel GRUNDFOS SEG Parametry čerpadla: Qmax. = 5,2 l/s, Hmax. = 33,8 m Čerpací stanice má vybudován havarijní přepad se zaústěním do bezejmenného přítoku Střížovského potoka (kanalizace je vybudována oddílná - dešťová stoka odvádí srážkové vody přímo do potoka - stoka S). Centrální ČSOV Čerpací stanice je řešena pro přečerpávání běžného přítoku odpadních vod za mimořádných stavů na přítoku až do Q= 200 l/s. K zachycení přítoku první přívalové vlny s Q nad 200 l/s slouží dešťová nádrž o objemu 205 m3, ze které je po poklesu přítoku akumulovaný objem automaticky postupně rovněž odčerpán na ČOV Cheb. Trvale jsou k dispozici 3 instalovaná čerpadla. Dvě čerpadla mají čerpaný průtok 65 l/s, třetí čerpadlo povodňové je určeno pro čerpání naředěné odpadní vody při srážkových událostech a má čerpaný průtok 200 l/s. Výtlaky čerpadel jsou před zaústěním do společného výtlaku zajištěny šoupaty se zpětnými klapkami. Pro ochranu výtlačného řadu před účinky vodního rázu při zapínání a vypínání čerpadel je potrubí propojeno s větrníkem o objemu 6,3 m3. Automatické doplňování vzduchu do větrníku zajišťuje kompresor. Povodňové čerpadlo (Q=200 l/s) je na výtlaku opatřeno nožovým šoupětem s elektropohonem. Provoz čerpací stanice probíhá automaticky s možností ručního ovládání z rozvaděče. Sledování provozu čerpací stanice je přenášeno na velín ČOV Cheb. ČSOV Horní Lomany Čerpací stanice má vybudován havarijní přepad se zaústěním do přítoku Lomanského potoka, kanalizace je vybudována jako oddílná splašková (jako dešťová stoka je využívána původní kanalizace). ČSOV Aleje-Zátiší Čerpací stanice má vybudován havarijní přepad se zaústěním do Doubského potoka, kanalizace je vybudována jako oddílná splašková. Stránka 9 z 10

10 Čistírna odpadních vod Čištění odpadních vod z města zajišťuje městská čistírna odpadních vod Cheb. Čištění odpadních vod na ČOV Cheb Původní mechanicko - biologická ČOV byla postavena roku 1972 a zrekonstruovaná v roce V letech 1993 až 1994 byla v bezprostřední blízkosti původní ČOV postavena nová ČOV a v letech byla provedena její intenzifikace. Zkušební provoz intenzifikované ČOV byl zahájen v r Projektovaná kapacita intenzifikované ČOV je EO, kg/d BSK5, Q24 = m3/d, Qd = m3/d, Qmax.ČOV = l/s, Qmax.biol. = 450 l/s. Na ČOV jsou odpadní vody z města Chebu přiváděny stokami A, B a F. Stokou C jsou na ČOV přiváděny odpadní vody z města. Pro zachycení hrubých, sunutých nečistot slouží soutoková komora stok A, C a F s lapákem štěrku a betonový žlab na stoce B. Pro vyklízení obsahu slouží jeřábová drážka s drapákem. Odpadní vody přivedené stokami dolního pásma A, C a stokou F z průmyslové zóny jsou čerpány šnekovou čerpací stanicí a společně s odpadními vodami přivedenými stoku B horního pásma vedeny do objektu česlovny na jemné strojně stírané česle k odstranění shrabků. Shrabky jsou promývány, lisovány a dopravovány do kontejneru. V objektu česlovny je dále umístěn separátor a pračka písku vytěženého z lapáku písku. Vypraný písek je dopravován do kontejneru. Před šnekovou čerpací stanicí je umístěna jímka stáčení fekálních vod, kde je registrováno jejich množství. Z česlovny jsou odpadní vody přivedeny na dvojici lapáků písku a tuku. Odloučený písek je těžen mamutkou a odváděn do haly česlovny. Nádrže lapáků jsou opatřeny stíracím zařízením pro stírání tuků z hladiny. Za jednotkami lapáků je rozdělovací objekt, který slouží k rovnoměrnému rozdělení odpadní vody do biologické linky a určenému přítoku srážkových vod do dešťové zdrže. Dešťová zdrž slouží k akumulaci maximálního množství odpadních vod v období zvýšených přítoků za deště. Vyprazdňování zdrže do vstupní čerpací stanice se provádí při nižších průtocích čistírnou. Z rozdělovacího objektu přitékají odpadní vody do dvou usazovacích nádrží, které slouží k mechanickému čištění. Zachycený primární kal je shrabován shrabovacím zařízením a čerpán na gravitační zahušťování. Po sedimentaci jsou odpadní vody vedeny na biologické čištění složené z nádrže regenerace, nádrží denitrifikace, nádrží s alternativním provozem (denitrifikace/nitrifikace), nádrží nitrifikace a dosazovacích nádrží. Zdrojem vzduchu pro oxickou část regenerace jsou dmychadla, zdrojem vzduchu pro nitrifikaci turbokompresory. Dosazovací nádrže jsou vybaveny zařízením pro stíráním dna a odstraňováním nečistot z hladiny. Kal z dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do regenerace a jako přebytečný veden do kalového hospodářství na zahuštění. Pro zachycení nerozpuštěných látek unikajících z dosazovací nádrže slouží mikrosítové filtry. Na odtoku z objektu mikrofiltrace je umístěn měrný objekt. V blízkosti odtokového potrubí z ČOV je umístěna povodňová čerpací stanice, která zajišťuje převedení odpadních vod za vysokých stavů hladiny vody v řece Ohři. V prostoru mezi dosazovacími nádržemi je umístěna čerpací stanice kalů pro čerpání vratného, přebytečného a plovoucího kalu. Dále je zde umístěna automatická tlaková stanice užitkové vody. Pro chemické odstraňování fosforu slouží dávkování roztoku síranu železitého nebo síranu hlinitého. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do denitrifikačních nádrží dávkuje externí substrát. Přebytečný aktivovaný kal z dosazovacích nádrží je veden na strojní zahuštění a společně s primárním kalem z usazovacích nádrží čerpán do vyhnívacích nádrží s termofilním vyhníváním. Z prvního stupně vyhnívání je kal veden do vyhnívací nádrže druhého stupně a otevřené uskladňovací nádrže. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je veden do plynové kompresorovny a dále do plynojemu. Bioplyn je dále využíván pro provoz kogenerační jednotky k výrobě elektrické energie, ohřevu technologického procesu vyhnívání a v plynové kotelně k ohřevu topné vody. Vyhnilý kal je z uskladňovací nádrže čerpán do homogenizační nádrže, odkud je čerpán na strojní odvodnění s pásovým lisem. Odvodněný kal je ukládán do kontejnerů a odvážen k likvidaci nebo dalšímu využití. Fugát z odvodnění kalu je shromažďován v akumulační nádrži, odkud je rovnoměrně čerpán do regenerační nádrže. Pro uskladnění vytěžených produktů čistírny (kalů, písku apod.) a mytí vozidel ČOV slouží kalové pole opatřené sedimentační jímkou a odlučovačem ropných látek. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU V současném systému odvádění a čištění odpadních vod se v budoucnu neplánují žádné změny. AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: aktuální stav PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s. Stránka 10 z 10