Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Ema Glőcknerová

Transkript

1 Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE 2012 Ema Glőcknerová

2 Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS s.r.o. Čelákovice Volně prodejná anxiolytika Farmaceutický asistent Vedoucí práce: Mgr. Jitka Havlíčková Vypracovala: Ema Glőcknerová Čelákovice 2012

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., a je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem k nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích dne Podpis.. 1

4 Úvod V práci nazvané Volně prodejná anxiolytika bych chtěla zmapovat nabídku volně prodejných podpůrných a léčivých prostředků, které pomáhají zmírnit stres a úzkost, snížit vnitřní napětí a upravit spánkové poruchy, které jsou téměř vždy spojené s negativními psychickými jevy. Dále bych chtěla popsat nabídku homeopatik. Homeopatická medicína, na rozdíl od medicíny alopatické, rozeznává úzkostné stavy jiným způsobem a specificky vyhledává odpovídající preparát. I když Světová zdravotnická organizace WHO vydala oficiální prohlášení, že homeopatika nefungují v případě vážných onemocnění, v případě psychického nepohodlí, úzkosti a stresu, může být jejich případný účinek, byť i jako placebo, přínosem pro pacienta. V teoretické části nejprve uvedu charakteristiku úzkostných poruch a stresových stavů. Neustálý spěch a časová tíseň vyvolává v organismu odpovídající a ne vždy příznivou odpověď. V současné době je pro člověka podstata nebezpečí spíše psychická než fyzická ale evolučně je člověk naprogramován na boj s predátorem - bojuj a uteč- tedy aktivuje se sympatický nervový systém. Neustálá aktivace sympatiku je z evolučního hlediska nyní špatnou reakcí těla s vyplývajícími důsledky, kterými jsou psychické obtíže, úzkostné stavy a v konečném důsledku kardiovaskulární onemocnění, v jejichž počtu v procentech úmrtnosti, drží naše republika smutný primát v rámci Evropy. Lékárny navštěvuje kvůli stavům tenze, pocitům napětí, stresu a jiných somatických příznaků stále více lidí. Někteří klienti stále ještě pociťují návštěvu psychiatrické ordinace, jako stigma a tak je farmaceut nezřídka první, kterému se klient svěří. Téma jsem si vybrala, protože mě daná problematika zajímá, sama budu jednou v rámci volného prodeje radit a nabízet první pomoc klientům, kteří se jako laici neorientují v široké škála léčivých prostředků. Při práci budu využívat knih, odborných časopisů a internetových stránek. Jako praktickou část zpracuji dotazníkové šetření na téma užívání volně prodejných anxiolytik, další případný materiál shromáždím z osobních rozhovorů. Jako zkoumanou 2

5 skupinu respondentů jsem si vybrala ženy ve věku let, tedy ženy ve fertilním věku, abych odlišila případné psychické rozlady související s klimakteriem. 3

6 Obsah Úvod Cíl absolventské práce Teoretická část Vymezení pojmu Druhy stresu Nervový systém Hormony stresové reakce Důsledky stresových reakcí pro orgánové systémy Trávicí systém Kardiovaskulární systém Imunitní systém Vliv stresu na učení a paměť Somatizace stresu Stresové faktory a projevy stresu Psychologické projevy stresu Projevy stresu v myšlení Projevy stresu v emocích Projevy stresu v chování Zvládání stresu Životospráva Charakteristika úzkostných poruch a jejich doprovodné příznaky Nejpoužívanější léčivé rostliny s anxiolytickými účinky Homeopatická medicína Postavení homeopatie v ČR

7 Principy homeopatie Vysvětlení účinku homeopatik Diagnostický pohovor u homeopata Praktická část Vlastní šetření Dotazník Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Bylinné přípravky a homeopatika Vlastní zhodnocení přípravků Diskuse Závěr Zusammenfassung Bibliografie

8 1 Cíl absolventské práce Cílem absolventské práce je: charakterizovat formy stresů, úzkostných poruch a zdravotních komplikací z nich vyplývajících s důrazem na ty, které je možné ovlivnit pomocí volně prodejných anxiolytik a popsat nabídku volně prodejných anxiolytik Výzkumné nástroje: práce s literaturou, odbornými publikacemi, práce s internetem, dotazníkové šetření, sběr dat ve formě osobních rozhovorů. 6

9 2 Teoretická část 2.1 Vymezení pojmu Pojem stres byl vymezen endokrinologem Hansem Sely již v polovině dvacátého století jako fyziologická odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, která se projevuje prostřednictvím adaptačního syndromu. Je to stav po selhání homeostatických mechanismů. Teorií stresu se zabývali i další vědci, kteří upozornili na velké individuální rozdíly v prožívání. Výsledný stav je ovlivněn kombinací individuálních fyziologických reakcí, kognitivních procesů, a zpětné vazby. [Baštecká, 2001] Stres je funkční stav živého organismu v okamžiku vystavení mimořádným podmínkám. Jeho následná obranná reakce má za cíl zachování homeostázy a brání poškození nebo smrti organismu. [Praško, Prašková 2001] Druhy stresu Eustres stimuluje organismus k vyšším anebo lepším výkonům. Distres nadměrná zátěž, která může organismus poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt. Pokud stres vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, jedná se o eustres. Tento druh stresu patří k hlavní motivaci lidského chování a žene pokrok kupředu. Reakce naší psychiky na distres zahrnují přizpůsobení, případně úzkost nebo depresi. [Praško, Prašková 2001] 7

10 2.2 Nervový systém Lidský organismus je protkaný neviditelnou sítí nervů, které řídí naše reakce, hýbou našimi svaly, reagují na podněty, varují nás a upozorňují na nebezpečí. Nervový systém se dělí na centrální nervovou soustavu a na periferní nervovou soustavu. Centrální nervovou soustavu tvoří mozek a prodloužená mícha, periferní nervový systém je složitější. Tvoří ho dvě soustavy: somatický nervový systém, který ovládáme vůlí, zajišťuje pohyb prostřednictvím ovládání jednotlivých svalových vláken, pomocí nervů zvané eferentní. Ty vedou vzruchy a pokyny z CNS na periferii. Podněty, ať už příjemné nebo bolestivé, zjišťuje nervovými vlákny aferentními, které vedou z periferie do CNS a přináší informaci o intenzitě a druhu podráždění. vegetativní nebo také autonomní nervový systém, který vůlí neovládáme. Tento systém inervuje naše vnitřní orgány. Jeho aferentní část vede podněty z vnitřních orgánů do CNS, eferentní část vede nervové vzruchy z CNS zpět. Eferentní část se ještě dále dělí na část sympatickou a parasympatickou. Vegetativní systém zajišťuje neurohumorální regulaci organismu a je řízen z CNS. Přenos informací je uskutečňován pomocí chemických látek zvaných neurotransmitery. neurotransmitery jsou uvolňovány z nervových zakončení na synaptické štěrbině a způsobují rychlé a přechodné změny v místech jejich vyplavení. Neurotransmise je místem možného zásahu a ovlivnění činnosti vegetativní nervové soustavy. hormony jsou uvolňovány do krevního oběhu a působí i na vzdálené orgány, jejich účinek je pomalejší a delší Většina vnitřních orgánů je inervována současně systémem sympatickým i parasympatickým. Výsledná funkce orgánu je závislá na intenzitě působení každého z nich. V některých orgánech je jejich působení protichůdné, jinde působí podobně. 8

11 Výběžky nervů z mozku vycházejí ven, do těla, z páteře. Nervy parasympatické v oblasti kraniální a sakrální, nervy sympatické v oblasti hrudní a bederní.[dylevský 2000] 2.3 Hormony stresové reakce Účinky sympatiku na cílové tkáně vedou k přípravě na útok nebo boj. Systém se aktivuje při jakémkoli stresu. Zesilují srdeční kontrakce, zvyšuje se srdeční frekvence a tlak, dojde k dilataci cév a rozšíření zorniček, oko akomoduje do dálky a vyplavují se zásoby do krevního oběhu. Zvýší se katabolický spalovací metabolismus. Organismus necítí bolest, dojde k poklesu peristaltiky a spasmu svěračů. Účinky parasympatiku jsou opačné, směřují ke klidu a trávení potravy. Převládá anabolický ukládací metabolismus. Snižuje se srdeční frekvence a srdeční dráždivost, zvýší se motilita zažívacího traktu a svěrače se uvolní. Organismus odpočívá. K tomu, aby došlo v organismu k těmto změnám, používá nervový systém hormony adrenalin a noradrenalin. Oba tyto hormony se vylučují v dřeni nadledvin. Obr.1 Krystalky adrenalinu, autor Josef Reischig http//cs.wikipedia.org/wiki Noradrenalin je neurotransmiter sympatického nervového systému na periferii i v CNS, adrenalin je neurotransmiter v CNS. Pokud se při stresu aktivuje sympatický nervový systém, vyloučí se více adrenalinu i noradrenalinu se všemi důsledky, které z toho pro organismus jako celek vyplynou. 9

12 Parasympatický nervový systém používá jako mediátor látku zvanou acetylcholin. Mozek při stresu aktivuje osu hypotalamus hypofýza - nadledviny. Hypothalamus je část mozku, kde se nacházejí různá řídící centra, kontroluje i hladinu různých hormonů v krvi. Vysílá chemické signály do podvěsku mozkového (hypofýzy), který reaguje vyplavením hormonů přímo ovlivňujících činnost jiných žláz s vnitřní sekrecí. Popsaná obranná reakce je pro organismus užitečná pouze pokud je krátkodobá, je náročná na energii a vyčerpává rezervy organismu. Vyžaduje ovšem následný odpočinek pro regeneraci a pro doplnění energie.[praško,prašková 2001] Mechanismus adaptace na stres 1. Poplachová reakce se spustí u člověka, který se dostane do stresové situace. Člověk se pokouší svůj stres zvládnout. 2. Pomalu začíná na stresovou zátěž adaptovat. Stres se pro něj stává přirozenou věcí, prvotní šok ustupuje. 3. Dostavuje se fáze vyčerpání, která je přímým důsledkem dlouhodobého zvládání stresu. Adaptivní reakce selhává a tělo se dostává do krize, protože zdroje energie jsou nutné pro zajištění běžných tělesných pochodů, jako je trávení nebo ukládání zásob. [Vinay Joshi 2007] Ve fázi adaptace na stres vyplavují kortikoidy, především kortizol. Současně se zvýší činnost štítné žlázy. Zvyšují se také hladiny dalších hormonů hypofýzy. Při psychické zátěži se ovšem připravená energie pro boj a útěk nespotřebuje a tak dochází k poškození srdce a jiných orgánů. [Mačák, Mačáková 2004] 2.4 Důsledky stresových reakcí pro orgánové systémy Stres je poplachová reakce organismu, ve které mobilizujeme energii. Spouští se ve chvílích, kdy se domníváme, že jsme v ohrožení. Nemusíme už ale bojovat s predátory nebo utíkat. Lidská psychika to tak, bohužel, stále chápe a jako následnou reakci spouští celou řadu záchranných mechanismů. Důsledkem mohou být psychosomatická 10

13 onemocnění. Aktivace sympatiku při stresu, strachu nebo úzkosti vede k uvolnění energie ve formě cukrů tuků a škrobů ze zásob. Tato energie je zasílána přednostně těm tkáním, které jsou pro boj a útěk nejdůležitější. Tedy mozek, svaly, srdce a plíce. Po poplachu by v organismu mělo dojít k uklidnění a aktivaci parasympatiku. Pokud je ale organismus při stresu opakovaném nebo dlouhodobém, znecitlivělý k tomuto signálu, dochází k dalšímu stupňování stresové reakce a vzniku úzkostných a depresivních poruch. Stresové reakce umožňují krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí. To umožňuje přežití člověka v přírodě. Stejná reakce se však spouští i v případě, když je moderní člověk vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Způsob života často vede k tomu, že člověk nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Pokud není schopen psychický tlak z různých důvodů zvládnout, přechází do stadia distresu, kdy původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které nejprve přispívají ke snížené kvalitě života a později se podílejí na rozvoji onemocnění, která představují reálné nebezpečí ohrožení života. [zdroj vlastní] Trávicí systém V ústech se potrava mísí se slinami, dochází ke štěpení cukrů enzymy obsaženými ve slinách, k mechanickému rozmělnění potravy a ke zvlhčení sousta před vstupem do jícnu. V průběhu stresové reakce organismu dochází ke snížení produkce slin. Všichni známe pocit, že nám vyschlo v krku pokud máme před veřejným vystoupením, zkouškou, pohovorem, žádostí o ruku nebo první večeří s rodiči budoucího partnera. Už jenom tato, z celkového pohledu, drobná stresová reakce, pokud je dlouhodobá, má zásadní vliv na trávení. Pokud je potrava v ústech špatně zpracována, zatěžuje žaludek. Žaludek je další zastávkou v cestě potravy trávicím systémem. Buňky žaludku produkují kyselinu chlorovodíkovou, která zajišťuje trávení i aktivaci trávicích enzymů. V žaludku 11

14 je velmi kyselé prostředí, žaludeční stěna se brání natrávení vrstvami sliznice pokrytými hlenem. Při stresu ale může dojít a také dochází ke snížené produkci ochranného hlenu a k samonatrávení stěny žaludku. Výsledkem jsou vředy, bolesti žaludku, dyspepsie, pocity pálení žáhy a jiné nepohodlí, které zpočátku jen obtěžují, ale ve svých důsledcích mohou později i ohrozit na životě. Ze žaludku postupuje natrávená potrava do tenkého střeva, kde dochází k absorpci živin a dále do tlustého střeva. Tam dochází k zahuštění a tvorbě formované stolice. Při aktivaci sympatiku se snižuje motilita zažívacího traktu a může dojít k poruchám vyprazdňování. Ať už ve smyslu zácpy nebo průjmu. Důsledky dlouhodobého nebo opakovaného stresu jsou tedy pro trávicí soustavu a tedy pro náš každodenní život nepříjemné, bolestivé a mohou vyvolat další stres samy o sobě. Samostatnou zmínku je nutné udělat o slinivce břišní. Tato žláza se skládá ze dvou částí. Jedna část má funkci endokrinní a vylučuje hormony insulin a glukagon. Tyto hormony hlídají a stabilizují hladinu cukru v krvi a umožňují vstup glukosy do buněk. Hormony stresové reakce způsobí, že se v krevním oběhu objevuje větší množství glukosy. Slinivka odpovídá zvýšením produkce insulinu, který hladinu cukru sníží. Pracuje více a vyčerpává se. Pokud je přítomná nadváha, může dojít ke vzniku diabetu 2. typu. Tukové buňky jsou na působení insulinu rezistentní, cukr do buněk neproniká a zůstává v krevním oběhu. Diabetes 2. typu je příčinou nedokrvení vlásečnic v očích a vede ke slepotě, dále může vést k neuropatiím dolních končetin a ke vzniku onemocnění zvaného diabetická noha, kdy v důsledku špatného hojení drobných ran na končetinách a nedokrvování tkání může dojít až k amputaci. Cukrovka druhého typu je nazývána epidemií 21. Století a její důsledky patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Zatímco v roce 1990 bylo v Česku na obyvatel diabetiků, v roce 2008 už /MF DNES, XXll/268, strana 2- citace / Druhá část slinivky má funkci exokrinní a vylučuje trávicí enzymy do žaludku. 12

15 2.4.2 Kardiovaskulární systém Za normálního stavu srdce tepe rychlostí tepů / stahů/ za minutu. Při aktivaci reakce bojuj a uteč nebo u citlivých jedinců stačí i pouhé pomyšlení na těžkou zkoušku, srdce svůj výkon znásobí, kontrakce srdce zesílí a tlak stoupne. Nedojde-li k uklidnění, nebo pokud se stres často opakuje, není již cesty zpět. Dochází k rozvoji hypertenze a k poruchám srdečního rytmu. Pokud jsou ještě cévy zúžené aterosklerotickými pláty, je infarkt jen otázkou času. Nejčastějším onemocněním srdce je ischemická choroba srdeční tedy nedokrvení srdečního svalu. V závislosti na stupni zúžení věnčitých tepének rozlišujeme tyto typy onemocnění: Angina pectoris Infarkt myokardu Ischemická choroba srdeční-chronická Angina pectoris je vyvolaná přechodnou a reverzibilní ischemií srdeční svaloviny. Infarkt myokardu je nemoc především mužů. Ženy ve fertilním věku chrání vysoká hladina estrogenů. Změny na svalu se projevují v rozsahu minut, tyto změny jsou ještě vratné. Později ale vzniká nevratné poškození svaloviny. V rozmezí 18 až 24 hodin je již infarktem postižená tkáň nenávratně poškozena. Míra poškození závisí na době a rozsahu nedokrvení. Infarkt může postihnout srdeční tkáň na jakémkoli místě. Prognóza infarktu asi 25% postižených umírá náhle, 10-20% nemá komplikace ale u 80 až 90 % přeživších pacientů se vyskytuje arytmie, selhávání levé komory, nebo může dojít k vyklenutí nekrotické a tím pádem oslabené srdeční tkáně. Vzniká akutní nebo chronické aneurysma. Chronická ischemická choroba- hlavně je vyvolána změnami na věnčitých tepnách, k těmto aterosklerotickým změnám dochází i u mladých lidí, hlavními rizikovými faktory jsou kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi a diabetes.[mačák, Mačáková 2004] 13

16 2.4.3 Imunitní systém Imunitu rozlišujeme na specifickou a nespecifickou. Imunita nespecifická je nám vrozená, je to obranný systém, který organismus chrání svými fyzikálními vlastnostmi. Kyselý plášť potu, který pokrývá naší kůži, je projevem nespecifické imunity. Ve slinách se nachází enzym lysozym, který likviduje bakterie ještě před vstupem do nižších pater zažívacího traktu, případně vysoká kyselost žaludku, také patří do nespecifických imunitních nástrojů, kterými se naše tělo brání napadení. Imunitu specifickou tvoří protilátky, které si tělo vytvoří v průběhu života. Protilátky vznikají jako reakce na prodělané onemocnění, případně jako reakce na očkovací látku. Důležitý je počet bílých krvinek. Množství bílých krvinek ve vyšetření krevního obrazu je důležitým diagnostickým ukazatelem. Bílé krvinky dělíme na lymfocyty a monocyty. Lymfocyty se dále dělí na typ T a B a tvoří se v kostní dřeni. Když bakterie napadne tělo je to makrofág, / doslovný překlad jedlík / tedy monocyt, který cizorodou částici rozpozná. Pomocí látek zvaných interleukiny dá signál T buňkám. Ty se začnou množit a likvidovat cizorodé buňky. Tato imunita se nazývá buněčná. Hormony stresové reakce mají výrazný vliv na potlačení imunity. V prvních okamžicích stresu je imunitní systém dokonce posílen, ale po zhruba hodině působení stresu dojde k oslabení imunitních reakcí. Hormony stresové reakce mohou nakonec i snížit počet lymfocytů v krvi a celkově oslabit buněčnou imunitu Vliv stresu na učení a paměť Slabý nebo občasný stres paměť a schopnost učení spíše zlepšuje. Z evolučního hlediska bylo nutné zapamatovat si ve chvílích útěku před predátorem skrýše a ve chvílích hladu možné zdroje potravy. 14

17 Chronický stres ale paměť a schopnost učení zhoršuje. Je zhoršená schopnost vybavování vzpomínek ale i krátkodobá paměť. Určitá úroveň stresu je důležitá a potřebná v situacích, kdy máme reagovat na nezvyklou nebo překvapivou situaci. Přiměřená hladina stresu vede ke zvýšení pozornosti a soustředění. Naopak nízká úroveň stresu vede k odkládání rozhodnutí a k nedostatečné aktivitě. [Praško, Prašková 2001] 2.5 Somatizace stresu Mechanismus somatizace stresu probíhá takto: spouštěčem je příznak stresu, například bušení srdce, z toho vzniká pocit ohrožení na životě, obavy, zvýšené sledování se a následné utvrzení se v pociťovaných změnách. To vede k chybné interpretaci tělesných příznaků jako projevů vážné nemoci. Bludný kruh stresového prožívání se stupňuje, což samo o sobě stres ještě zvýší. V oblasti tělesné se stres může projevovat způsoby, které mohou vypadat jako příznaky vážných chorob. Například točením a bolestí hlavy, dále pak nespavostí a potížemi s usínáním. Stres narušuje trávicí proces a mohou se tedy projevit obtíže jako pálení žáhy, nechutenství nebo naopak zvýšená chuť k jídlu. Bušení srdce, zvýšený krevní tlak a pocit nemožnosti se nadechnout se mohou jevit jako příznaky onemocnění srdce. Onemocnění gastrointestinálního traktu a kardiovaskulárního systému jsou bohužel často výsledkem dlouhotrvajícího stresu. 2.6 Stresové faktory a projevy stresu Prožívání stresu je varovný signál - varuje před vážnějšími důsledky - pokud na něj nereagujeme změnou životního stylu. [ Jan Praško, Hana Prašková 2001] 15

18 Dlouhodobé pocity prožívání psychické nepohody jsou velký civilizační problém. Příroda a evoluce nás vybavila mechanismy, které nám dnes v podstatě život tak trochu komplikují.[ Jan Praško, Hana Prašková 2001] Následující výčet faktorů vyvolávajících stres není a ani nemůže být úplný. Běžné jsou faktory fyzikální, jako je prudké světlo, nadměrný hluk, nízká nebo vysoká teplota. Dále pak faktory vyplývající z životního stylu daného člověka, jako je práce, odpovědnost, frustrace a nadměrná očekávání. Určitě svou roli hraje také věk, rodinné vztahy a paradoxně i radostné životní události jako jsou svatby a narození dětí. Velkým stresujícím faktorem v životě jedince může být týrání a zneužívání v raném věku Psychologické projevy stresu Stresový stav se může projevovat ve všech třech osobnostních sférách, které utvářejí postoje jedince, tedy v myšlení,v emocích a v chování Projevy stresu v myšlení Podstatou je neustálý proud negativních myšlenek a katastrofických představ. Vede k trvalé mozkové aktivitě, zvyšování pocitu vnitřní tenze a nakonec ke smutku a rezignaci. Negativní a stále se opakující myšlenky vedou k nespavosti, pocitům únavy a brání nám naplno se věnovat činnosti, kterou chceme soustředěně vykonávat. Myšlenky si žijí nezávislým životem, prší v hlavě a zacloňují realistický pohled na problém. I když je odháníme, neustále se znova objevují. V mysli se vytváří katastrofické scénáře, které se zakládají nerealistickém pohledu na problém. 16

19 Co když udělám chybu? Co když to nezvládnu? Co když nebudu znát správnou odpověď? Automatické negativní myšlenky jsou velmi podobné a stejně neproduktivní jako vytváření katastrofických scénářů. Já na to nemám! Dělám stále chyby! Stejně to k ničemu nepovede! Tyto myšlenky vedou k rezignaci předem a vesměs jsou přehnané. Horší situace nastane, pokud se obavy splní. Průběh stresové reakce se prohloubí a probíhá v duchu věty já to říkal/a. / Projevy stresu v emocích Emočním prožitkem ve stresu je pocit nepohody, napětí, vztek, úzkost a bezradnost, ztráta chuti k jakékoli činnosti, případně naopak křečovité veselí a snaha o ovládnutí situace. Nálada ovlivňuje naše chování, prožívání a výkonnost Projevy stresu v chování Projevy stresu v chování jsou různorodé a mohou být skryté za vrozenými vlastnostmi. Může se jednat o sníženou schopnost rozhodování, vyhýbání se určitým sociálním situacím, kontaktům s lidmi, nervozitu nebo konfliktní jednání. Jde o skrytý boj / konflikty, nadávání, ironie, výsměch, fyzická agrese / a útěk / vyhýbání se kontaktům s lidmi, vyhýbání se nepříjemným věcem, odkládání nepříjemných záležitostí /. Tedy jde přesně o obranné reakce zděděné po předcích ve smyslu bojuj a uteč. 17

20 Nervózní chování bývá nápadnější. Okusování nehtů, popotahování se za vlasy nebo nervosní poposedávání můžeme těžko označit za vrozená povahové vlastnosti. Patří sem i poruchy řeči jako je zadrhávání, příliš rychlá nebo pomalá mluva a dlouhé přestávky v řeči spojené s hledáním nejvhodnějšího výrazu. Hlavní obranné mechanismy psychiky nemění stresovou situaci, nýbrž způsob, jak tyto situace člověk vnímá nebo jak o nich přemýšlí. Patří k nim například: Vytěsnění vyloučení bolestivých impulsů nebo vzpomínek z vědomí Racionalizace přidělení logického důvodu nelogickému počínání Reaktivní formace navenek opačné vyjádření motivu chování /matka rozmazluje dítě, trpí pocitem, že ho nechtěla/ Projekce připisování vlastních negativních vlastností druhým Intelektualizace pokus o získání emočního odstupu od stresové situace Popření popírání reality /rodiče nemocného dítěte si odmítají nemoc připustit/ Sublimace přesunutí na náhradní cíl /soustředění na sport/ [Praško, Prašková 2001] 2.7 Zvládání stresu Stres jako takový se dá řešit jedině snahou o odstranění jeho příčin. Potravní doplňky nebo volně prodejné léky mohou pomoci zvládnout některé průvodní příznaky stresu, jako je například nespavost nebo trávicí obtíže a za určitých okolností mohou být užitečnými pomocníky při překonávání těžké životní situace Životospráva Správné stravovací návyky - nadbytek kofeinu a alkoholu spíše zvyšuje úzkostné prožívání zátěžových situací. Rychle zhltnuté jídlo, případně vynechávání jídel 18

21 vede k trávicím obtížím. Jednoduchá lehká strava a přiměřený čas věnovaný jídlu, zvyšuje odolnost proti stresu všedního dne. Hygiena spánku dodržování základních zásad spánkové hygieny Dechová relaxace - práce s dechem. Několik hlubokých nádechů a výdechů navodí uvolnění. Autogenní relaxace - využívá ovlivnění napínání a uvolňování svalů. Při vědomém hlubokém uvolnění svalů dojde ke zklidnění, prohloubení dechu a k pocitu uvolnění psychické tenze. Naše každodenní jednání by mělo směřovat k: zabránění působení stresového podnětu zmírnění stresu, jestliže už stresová situace nastala posílení adaptačních mechanismů na stres předejití psychosomatické poruše. Každodenní stres se lidé snaží zvládat různými způsoby, které mj. zahrnují fyzické cvičení, různé relaxační techniky, meditace atd. Strategie zvládání stresu jsou nazývány copingovými strategiemi. / zdroj Wikipedie/ 2.8 Charakteristika úzkostných poruch a jejich doprovodné příznaky Úzkost má pro organismus, stejně jako strach, důležitou adaptivní funkci. Problémy se objeví tam, kde je příliš častá, trvá dlouho nebo je situaci nepřiměřená. Mírné obavy pociťuje občas každý, pokud ale ve formě vystupňované úzkosti zasahují do života, psychika onemocní. Úzkost není vyvolaná reálným nebezpečím, jde o nepříjemný emoční stav, jehož příčinu je těžké definovat. [ Prašková, Praško 2000] Rozlišuje se: Panická úzkostná porucha 19

22 Generalizovaná úzkostná porucha Smíšená úzkostně depresívní porucha [ Prašková, Praško 2000] Panická porucha je charakterizována náhlými a intenzivními záchvaty pocitů typu: zkolabuji, omdlím, mám infarkt. Hlavním rysem jsou opakované záchvaty masívní úzkosti, které nelze předvídat. Dle dostupných pramenů je výskyt panické poruchy v populaci okolo 3 %, ojedinělou ataku ale zažije až 16% obyvatelstva. [ Prašková, Praško 2000] Generalizovaná úzkostná porucha - aspoň 6 měsíců trvající napětí, plynoucí úzkost, která nemá ohraničení a není omezena na určité situace, obavy z každodenních událostí, příznaky vegetativního podráždění. Převažuje strach o zdraví své i celé rodiny, strach o finance a pocit nezvládání každodenních záležitostí. Výskyt v populaci 5% - 15% v celoživotní prevalenci. Průběh je vlnovitý a bez léčby chronický. [Prašková, Praško 2000] Smíšená úzkostně depresivní porucha- smíšené příznaky úzkosti a deprese, jako jsou postoje nic nezvládnu, nikdo o mě nestojí, věci dopadnou špatně. Takovéhle obavy se mohou objevit i v běžném každodenním životě, pokud ale převažují a ovlivňují prožívání nežádoucím způsobem, jedná se již o poruchu. Její průběh je charakterizovaný jako chronický a dle dostupných zdrojů v literatuře je lékaři podceňován, přestože může vést až k invaliditě a pokusu o sebevraždu. Rozlišení fobických poruch Agorafobie Sociální fobie Specifické fobie 20

23 Agorafobie je strach z opuštění domu, z cestování nebo z velkých veřejných prostranství. Obavou je hlavně strach z kolapsu a nedostatku dostupné pomoci. Úzkost je v případě agorafobie podmíněna vzdálením z místa bezpečí a přítomností fobického podnětu. Častým doprovodným rysem onemocnění je výskyt panických atak. Chorobný strach z velkých prostranství popsal již Hippokrates. Sociální fobie obsahuje strach a následná vyhýbání se situacím, kdy je člověk posuzován druhými lidmi. Veřejný projev, jídlo v jídelně, nebo pracovní porada je pro člověka postiženého sociální fobií problematická. Specifické fobie jsou skupinou poruch, v nichž je úzkost vyvolaná dobře definovatelnými situacemi, které běžně nejsou nebezpečné. Zvířata, hlavně myší, hadi, pavouci, někdy také psi nebo kočky, uzavřené prostory, jako jsou výtahy, nebo strach z výšek. Postižený se situacím vyhýbá a tím má fobii pod kontrolou. V mírnější formě pocítí příznaky úzkosti nebo fobických poruch během života takřka každý z nás. Nebezpečné začnou být ve chvíli, kdy snižují kvalitu života, úroveň prožívání a omezují v každodenních aktivitách. Pak je na místě vyhledat odbornou pomoc psychiatra nebo praktického lékaře. Lékem volby jsou antidepresiva, anxiolytika, hypnotika atd. Současná medicína nabízí individuální a fundovanou pomoc. [ Praško, Prašková 2000] 21

24 2.9 Nejpoužívanější léčivé rostliny s anxiolytickými účinky Obr.2 Mučenka pletní / Passiflorae incarnata / z čeledi mučenkovitých / Passifloraceae / je pomocník při všech formách psychického vyčerpání. Jde o tropickou popínavou rostlinu pocházející z jižních států Severní Ameriky a je rozšířena od Floridy po Mexiko. Dorůstá až 10 m. Drogou je nať / Pasiflorae herba /. K léčebným účelům se používají i čerstvé nebo sušené nadzemní části včetně malých drobných plodů. Obsahové látky jsou flavonoidy např. vitelin, isovitexin a luteolin. Indolové alkaloidy, steroly, kumariny a silice. Použití: oblastí použití mučenky jsou neurotické stavy, lehké poruchy usínání, ale také přerušovaný spánek. Dále se používá při bolestech a poruchách srdečního rytmu nervového původu. Má spasmolytický účinek a centrálně sedativní účinek. Vhodné je použití při menstruačních bolestech. Kontraindikace: podání mučenky pletní v době těhotenství a laktace se nedoporučuje. Vysoké dávky drogy mohou způsobit lékové interakce s antidepresivy / zvýšení účinku/. Nedoporučuje se / jako ostatně u všech bylin se sedativními účinky / řízení auta. Obr.3 Kozlík lékařský /Valeriana officinalis / vytrvalá rostlina z čeledi kozlíkovitých / Valerianaceae / vysoká až 200 cm, má drobné růžové květy. 22

25 Oddenek je silný krátký, s dlouhými kořeny. Nachází se na vlhkých půdách Asie Evropy a Severní Ameriky. Drogou je kozlíkový kořen / Valerianae radix /, obsahovými látkami jsou hlavně silice - pinen, limonen, estery borneolu. Mechanismem účinku je působení přes receptory GABA. Použití: jsou stavy nespavosti, úzkosti, stresu, neklidu nebo při psychosomatických poruchách srdeční činnosti. Má sedativní účinky. Další použití jako spazmolytikum. Kontraindikace: je vhodný pouze ke krátkodobému užívání, jinak se projeví jeho negativní vedlejší účinky, jako je bolest hlavy a neklid. Nedoporučuje se současné užívání hypnotik, sedativ a antidepresiv dále je nutné vyvarovat se alkoholu. Podávání kozlíku se v době těhotenství a laktace nedoporučuje. Obr.4 Chmel otáčivý / Humulus lupulus /jde o liánu z čeledi konopovitých / Cannabaceae /, rostlina je dvoudomá, ze samičích květenství se vytváří vejčité šištice. Drogou je chmelová šištice / Lupuli flos /. Tato bylina je rozšířena po celé Evropě. Droga obsahuje hořčiny, především humulon a lupulon, které jí dodávají typickou hořkou chuť. Další skupinou obsahových látek jsou silice tvořené mono a seskviterpeny a třísloviny. Použití: bohaté použití má jako sedativum. Dále se používá jako stomachikum, amarum a antiseptikum. V době těhotenství a kojení se užívání drogy nedoporučuje. Kontraindikace: nežádoucí účinky nemá. I když u citlivých jedinců byly popsány alergické reakce. Přípravky s obsahem této drogy není vhodné užívat s dalšími sedativa příp. s látkami ovlivňujícími CNS pro případné synergické působení. 23