Pilotní projekt ke zjištění potřeb a poskytování poradenství zdravotnickým zařízením v rakousko-českém příhraničí

Transkript

1 Spolupráce Pilotní projekt ke zjištění potřeb a poskytování poradenství zdravotnickým zařízením v rakousko-českém příhraničí Realizační zpráva Vídeň, duben 2012 ÖSB Consulting GmbH Andreas Polsterer Spolupráce na obsahu: Alexandra Ertelthalner, Monika Natter, Ivan Sipták, Jürgen Unfried

2 2 OBSAH Krátký souhrn 3 1 Úvod 4 2 Koncepce projektu Cíle projektu Historie vzniku projektu Inovační prvky Cílové skupiny Průběh projektu a realizační kroky 7 3 Koncepce poradenství Cíle poradenství poskytovaného zařízením Užitek z výsledků projektu Využívání zdrojů v zařízeních Přehled koncepce poradenství 10 4 Zúčastněná zařízení Průběh vyhledávání zařízení Rakousko Caritas Sozialstation Retz Česká republika Dům s pečovatelskou službou Znojmo Mobilní pečovatelská služba Znojmo 15 5 Realizační kroky Zpráva o provedené rešerši (Tematická mapa) Dotazování odborníků Fokusní skupina Poradenství poskytované zařízením v Rakousku a v České republice Charitní sociální stanice Retz realizovaná opatření Dům s pečovatelskou službou Znojmo realizovaná opatření Mobilní pečovatelská služba Znojmo realizovaná opatření 35 6 Souhrn 41 7 Strategie pro budoucnost 43

3 3 Krátký souhrn Cílem přeshraničního pilotního projektu Zjištění potřeb a poskytování poradenství zdravotnickým zařízením, resp. podnikům v příhraničí bylo zjistit pracovní podmínky a výzvy ve zdravotnictví v příhraničí a provést ve vybraných zařízeních, resp. podnicích, bezplatné poradenství v oblasti podnikové podpory zdraví. Cílovou skupinou projektu byla zdravotnická a pečovatelská zařízení, resp. podniky (poskytovatelé zdravotnických služeb v nejširším slova smyslu) na obou stranách hranice, zvláště z regionů kolem měst Znojmo a Retz na jedné straně a Mikulova a Laa an der Thaya na straně druhé. Jako první krok realizace projektu byla provedena rozsáhlá rešerše relevantních aktérů na území projektu a jejich výzev, resp. okruhů problémů v každodenním pracovním životě. K významným regionálním zaměstnavatelům patří nemocnice, pečovatelská zařízení a soukromí poskytovatelé zdravotních služeb. Pečovatelská zařízení (jak ambulantní, tak ústavní) patří k typům podniků často zastoupeným v regionu projektu, předpokládá se, že to mimo jiné může být také z demografických důvodů (zvýšená potřeba pečovatelských služeb ve stárnoucí společnosti). Šetření v zařízeních, resp. podnicích na území projektu a vyhodnocení dostupných studií doplněná o dotazování odborníků přinesla poznatek, že zdravotnická zařízení jsou konfrontována s řadou výzev nejrůznějších typů: například s problematickým vývojem v oblastech organizace práce, pracovní doby, vzdělávání, zvyšování kvalifikace a doškolování, jakož i v psychickém a fyzickém zatěžování. Výsledky šetření byly zveřejněny formou zprávy o provedené rešerši (Tematická mapa) a představeny zainteresovaným zařízením v rámci zahajovací akce. Během ní byly zjišťovány konkrétní potřeby zařízení, pokud jde o poskytování poradenství zařízením, resp. podnikům. Získané poznatky byly poté zapracovány do koncepce poradenství. Jako významné byly identifikovány tematické okruhy jako interní komunikace, styly vedení, pracovní zdroje, rovnováha mezi pracovním a osobním životem, tělesná a psychická zátěž a i ty se poté odrazily v poradenských modulech. Dále byla pro zúčastněná zařízení uspořádána společná závěrečná akce, která umožnila navazování kontaktů a výměnu zkušeností. Druhý významný krok v realizaci projektu představovaly porady poskytované zařízením, které proběhly v rakouské charitní sociální stanici ve městě Retz (Caritas Sozialstation Retz) a ve dvou českých zařízeních (Dům s pečovatelskou službou Znojmo, Mobilní pečovatelská služba Znojmo). Zaměřily se především na tematické okruhy interní komunikace, zdravé vedení, probuzení a podnícení citlivosti pro důležitost otázek zdraví pro každodenní pracovní život. Zařízení přijímala poradenství velmi dobře. Tyto akce se pro ně staly zdrojem důležitých impulsů pro trvale udržitelé zavádění opatření na podporu zdraví (lepší interní komunikace, prosazení podpory zdraví coby úkolu vedení, snahy o lepší vybavení pracovními zdroji, jmenování / školení interních multiplikátorů, společné aktivity na podporu zdraví, atd.). Výsledky projektu podtrhují smysl a důležitost zabývání se opatřeními podnikové podpory zdraví pro zlepšování pracovních podmínek (nejen ve zdravotnictví, nýbrž i v ostatních oborech), jakož i nezbytnost pokračujícího a trvale udržitelného zabývání se tímto tématem v přeshraničních kooperačních projektech osob s rozhodovacími pravomocemi v oblasti politiky trhu práce.

4 4 1 Úvod Pilotní projekt ke zjištění potřeb poskytování poradenství zdravotnickým zařízením v rakousko-českém příhraničí byl realizován v rámci Rakousko-české akademie expertů (EXPAK AT.CZ). EXPAK AT.CZ (viz webová stránka projektu představuje regionální kooperační projekt politických aktérů trhu práce z obou států. Tento projekt si stanovil následující zásadní cíle: Společný vývoj inovačních koncepcí aktivní politiky zaměstnanosti a jejich testování v pilotním projektu. Usnadnění přeshraničního zprostředkování pracovních sil tím, že budou dány k dispozici informace, jež umožní srovnání profesních obrazů, jakož i modalit uznávání vzdělání. Systematické vzájemné informování o nejnovějším vývoji na trhu práce a v politice zaměstnanosti v příslušných příhraničních regionech prostřednictvím konferencí, seminářů, dílen a poradenství. V pilotním projektu měl být zkoumán sektor pracovního trhu v rakousko-českém příhraničí, který je konfrontován se specifickými zátěžemi a výzvami v každodenním pracovním životě. Prvotní úvahy vedly k výběru oblasti zdravotnictví a pečovatelství. Po zjištění aktuální situace byla navržena koncepce poradenství, v níž jsou obsažena východiska k odstraňování problémů v oblasti podnikové podpory zdraví. Do vypracování koncepce poradenství byla zapojena zařízení, která by se mohla stát potenciálními účastníky projektu, a následně bylo v některých zařízeních z daného regionu realizováno pilotní poradenství. Partnery v realizaci projektu byli členové řídicí skupiny projektu, koordinace se ujala společnost pro sociální šetření L&R Sozialforschung Vídeň. Tato závěrečná zpráva podává přehled výsledků projektu a obsahuje následující informace: Úvodní informace k projektu Představení koncepce projektu Nejdůležitější témata koncepce poradenství Informace o zúčastněných zařízeních, výsledky poradenství Výsledky realizačních kroků Souhrn zjištěných výzev (zjištěných problémů)

5 5 2 Koncepce projektu Koncepce projektu byla prodiskutována a odsouhlasena v rámci řídicí skupiny (Správy pracovního trhu Vídeň, Dolní Rakousko, kraj Jihomoravský, kraj Jihočeský, kraj Vysočina, Spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele, Regionální hospodářská komora Brno, L&R Sozialforschung) za spoluúčasti ÖSB Consulting GmbH. Tito účastníci si stanovili cíl zjistit, jaké jsou výzvy, s nimiž jsou konfrontována zdravotnická zařízení v příhraničí, a nabídnout vybraným zařízením poradenství v oblasti podnikové podpory zdraví. 2.1 Cíle projektu Pro realizaci projektu byly stanoveny následující cíle: Šetření ve zdravotnických zařízeních ve dvou vybraných rakousko-českých příhraničních regionech a zjištění jejich specifických okruhů problémů. Ověření výsledků dotazováním regionálních odborníků na pracovní trh; uspořádání fokusní skupiny se zástupci zařízení pro získání zpětné vazby. Návrh nabídky poradenství šité na míru potřeb daného zařízení. Nabídka pilotních porad vybraným zařízením v příhraničí. Vypracování strategií pro budoucnost pro možnost dalšího využívání získaných zkušeností. 2.2 Historie vzniku projektu Myšlenka projektu vznikla v rámci der EXPAK AT.CZ. Východiskem úvah řídicí skupiny byla myšlenka provedení profesně specifických šetření a poradenství v příhraničí. Pro tento účel měla být vybrána profesní skupina, která je v každodenním pracovním životě vystavena zvláštním problémům a znevýhodněním. Z důvodu specifické zátěžové situace a regionálního významu tohoto sektoru pro politiku pracovního trhu byla konečně zvolena oblast zdravotnických a pečovatelských profesí. Po zjištění aktuální situace tohoto oboru měla být vypracována specifická koncepce poradenství podnikové podpory zdraví, která pak měla být nabídnuta jednotlivým zařízením. Jako inovace a pro vytvoření přidané hodnoty byl projekt koncipován jako přeshraniční a měl dále rozvíjet stávající metody v oblasti podnikové podpory zdraví, jakož i přispět k formulaci strategií pro budoucnost použitelných nad rámec projektu. Koncipováním a realizací pilotního projektu byla pověřena společnost ÖSB Consulting GmbH. Návrh koncepce byl postupně doplňován v poradách pro získání zpětné vazby partnerů projektu a pozdním létě roku 2010 byla zahájena operativní realizace projektu.

6 6 2.3 Inovační prvky Protože se jednalo o přeshraniční projekt, bylo nutné vzít v úvahu společenské okolnosti a institucionální podmínky obou států. Do projektu byly od samého počátku zapojeny relevantní rakouské a české instituce, a to také z důvodu, že regionální politické okolnosti jevů na pracovním trhu a zdravotní problematiku nelze omezovat na jednotlivé státy. Partnerská zařízení z obou států se do projektu intenzivně zapojila již ve fázi vypracování koncepce projektu, v květnu roku 2010 proběhla například dílna, při níž odborníci z oblasti, v níž projekt probíhal, mohli při vypracování koncepce uplatnit ve zpětné vazbě své návrhy k plánu projektu a k jeho tematickému zaměření. Aby se do prací mohli zapojit odborníci z obou stran hranice, probíhaly rozhovory, dotazování a diskuse (např. ve fokusní skupině), jakož i poradenství dvojjazyčně. Také veškeré relevantní podklady projektu byly k dispozici v obou jazycích. To zajistilo vždy optimální zapojení účastníků i to, že každý z nich měl rovné možnosti vnášet své příspěvky, zatímco tok informací ve srovnatelných projektech často mívá jednostrannější charakter. Při vypracování poradenství byly rovněž vzaty v úvahu potřeby zařízení a jejich rámcové podmínky, což umožnilo vývoj nástrojů poradenství, které odpovídají skutečným potřebám zařízení. Pro shrnutí (průběžných) výsledků projektu z obou stran hranice byla organizována také pracovní setkání účastníků projektu, například v podobě fokusní skupiny (duben 2011; ke konkretizaci potřeb poradenství), nebo závěrečná dílna pro zařízení (únor 2012; prezentace výsledků poradenství; navázání kontaktů, výměna názorů, úvahy zařízení). Byly formulovány doporučené postupy pro využití výsledků i v době po ukončení projektu (ale i v jiných oborech). Vymezení se vůči stávajícím projektům Ve fázi vypracování koncepce bylo nutné provést rešerši již provedených, resp. probíhajících obdobných projektů v cílovém regionu, aby bylo možné se vůči nim vymezit. To také umožnilo lépe vysvětlit potenciálním podílejícím se zařízením prospěšnost účasti. Zkoumány byly například následující projekty: ETZ-Projekt Gesundheit - zdraví : Tento projekt Dolnorakouského holdingu zemských klinik byl realizován v regionu Weinviertel a v Jihomoravském kraji. Jeho cílem bylo vytvořit perspektivy přeshraniční spolupráce ve zdravotnické politice a v poskytování zdravotní péče. Projekt byl zaměřen výlučně na zdravotnické instituce, politiky s rozhodovacími pravomocemi, jakož i na nemocnice v obou státech. Projekt Health Across : Tento projekt (rovněž Dolnorakouský holding zemských klinik - NÖ- Landesklinikenholding) probíhal rovněž v příhraničí s jižní Moravou a zabýval se řadou témat přeshraničního poskytování zdravotní péče (kooperace záchranných služeb). Nejdůležitějším cílem bylo zjistit strukturální rozdíly v regionech, vypracovat návody postupů pro regionální poskytování zdravotních služeb, jakož i studie proveditelnosti vybudování přeshraničního zdravotního centra.

7 7 ETZ-Projekt Gesundheit Pflegen (pečovat o zdraví): Tento projekt Dělnické komory Horního Rakouska byl realizován společně s bavorskými partnery. Jeho cílem bylo zlepšit pracovní podmínky v oboru pečovatelství a vytvořit přeshraniční pakt zaměstnanosti v oboru. Prověření uvedených projektů přineslo poznání, že vykazují buďto relativně úzký tematický kontext (cílovými skupinami byly např. jen nemocnice nebo záchranné služby) anebo úzké geografické zaměření (jen regiony v okolí hranice, např. region Weinviertel a kraj Jihomoravský resp. kraj Jihočeský), zatímco tento pilotní projekt měl oslovit výslovně zdravotnická zařízení všeho druhu v široce vymezené části území rakouskočeského příhraničí (dva regiony projektu, viz bod 2.4). 2.4 Cílové skupiny Cílové skupiny pilotního projektu tvořila zařízení z oblasti zdravotnictví a pečovatelství v rakousko-českém příhraničí. Konkrétně byly jako cílové skupiny zvoleny regiony kolem měst Retz, Hollabrunn, Znojmo jakož i na druhé straně region kolem Mistelbachu a Břeclavi. Smyslem takto pojatého územního vymezení bylo, aby se pilotní projekt zaměřil na určité geografické území, a umožnil tak hlubší a podrobnější rozbor cílové oblasti. Dalším důvodem bylo, aby rešerše pokryly co nejvíce relevantních regionálních center (větší okresní města a jejich spádové oblasti). V obou státech byla do rešerší zahrnuta jak veřejnoprávní, tak i soukromá zdravotnická zařízení. Jejich škála pokrývala velké okresní nemocnice s nadregionálním významem, pečovatelská i lázeňská zařízení, ale i mobilní pečovatelské služby, soukromé poskytovatele zdravotních služeb a podniky z oblasti wellness a zdravotní turistiky. V podnicích a zařízeních byli osloveni jak vedoucí pracovníci, tak i běžní zaměstnanci. První kontakty probíhaly na úrovni vedoucích pracovníků, resp. členů závodní rady. Výsledky pilotního projektu lze (mimo jiné v podobě Realizační zprávy) také přenést na šířeji pojatou cílovou skupinu. Vedle podniků a zařízení osloví i řídicí skupinu projektu, regionální správy pracovního trhu (úřady práce) a ostatní relevantní politiky a další osoby s rozhodovacími pravomocemi na poli pracovního trhu a zdravotnictví v Rakousku a České republice. 2.5 Průběh projektu a realizační kroky V projektu byly úspěšně realizovány následující kroky: Vypracování tematické mapy: Na počátku (podzim / zima roku 2010) byla provedena rešerše relevantních aktérů v oblasti zdravotnictví a pečovatelství na území projektu. Zjišťování dat (na základě dostupných informací a studií) se soustředilo na regiony Znojmo - Retz a Mikulov - Laa an der Thaya. Takto vytvořená mapa měla posloužit k tomu, aby se poukázalo na specifické dimenze problémů podniků a zařízení, jakož i na možná zlepšení. Zpráva o provedené rešerši (v němčině a češtině) je k dispozici ke stažení na webové stránce projektu.

8 8 Rozhovory s odborníky z oblasti pracovního trhu: Pro doplnění byly realizovány v lednu a únoru roku 2011 rozhovory se zástupci regionálních správ pracovního trhu (AMS Hollabrunn, AMS Mistelbach, ÚP Znojmo, ÚP Břeclav). Tito experti poskytli další informace o regionální situaci zaměstnanosti, o speciálních problémech, resp. výzvách ve zdravotnictví a zprostředkovali kontakt s relevantními zařízeními a podniky v tom kterém regionu. Uspořádání fokusní skupiny: Pro prohloubení poznatků získaných rešeršemi byla v dubnu 2011 ve Znojmě uspořádána takzvaná fokusní skupina (participativní evaluační metoda). Zařízení a podniky z regionu byly přizvány, aby při této dílně přispěly svými znalostmi a zkušenostmi k dosavadnímu výzkumu, a vytvořily tak zpětnou vazbu. Účastníkům byla představena také předběžná koncepce poradenství, aby mohli přispět k dalšímu zpřesnění nabídky poradenství. Koncipování nabídky poradenství: Společnost ÖSB Consulting GmbH vyšla z těchto výsledků a ze své dlouholeté zkušenosti a v létě roku 2011 zahájila práce na sestavení nabídky poradenství s cílem využít zpětné vazby od podniků a zařízení, aby navrhla inovační a flexibilní koncepci orientovanou na zdroje a potřeby v oblasti podnikové podpory zdraví. Hledání podniků (zařízení) pro poskytování poradenství: Paralelně s prací na koncepci probíhalo hledání zařízení a podniků (do podzimu roku 2011). Společnost je kontaktovala sama nebo pro navázání spolupráce využívala partnery projektu. V hledáčku měla široké spektrum zdravotnických, pečovatelských, ošetřovatelských a sociálních zařízení, jakož i různých soukromých zdravotnických organizací a společností typu wellness různých velikostí a obsahových zaměření. Poskytla jim informace o průběhu projektu a o koncepci poradenství a přizvala je k účasti na bezplatném poradenství. Poskytování porad zařízením: Hlavním předmětem projektu byla vlastní realizace poradenství. Rozsah a tematické zaměření aktivit se orientovaly podle potřeb a možností zařízení. Po zpožďování a přesunech termínů akcí ze strany jednotlivých zařízení byla v říjnu 2011 až únoru 2012 realizována poradenství v jednom rakouském zařízení (Caritas Sozialstation Retz) a ve dvou českých zařízeních (Dům s pečovatelskou službou Znojmo, Mobilní pečovatelská služba Znojmo). Realizační zpráva: Tato Realizační zpráva tvoří závěr projektu a zahrnuje vedle celkového přehledu podrobný popis výsledků a rozebírá jednotlivé zjištěné úspěchy a výzvy (problematické okruhy).

9 9 3 Koncepce poradenství Při vypracování koncepce poradenství byly vzaty v úvahu výsledky setkání fokusní skupiny. Autoři chtěli zohlednit kvalitativní kritéria podnikové podpory zdraví a flexibilně uplatnit hledisko podniků a zařízení. Koncepce obsahuje balík individuálních opatření, která reflektují potřeby vedoucích pracovníků i běžných zaměstnanců v zdravotnických a pečovatelských zařízeních a z nichž lze odvodit a realizovat dlouhodobě účinné iniciativy. Katalog bodů poradenství nepomíjí ani přeshraniční problematické okruhy zařízení a představuje inovační prvotní východisko, které v neposlední řadě šetří zdroje. Nadřazeným cílem bylo předložit zúčastněným zařízením rychlý přehled možných aktivit v oblasti podnikové podpory zdraví, aby tak získala schopnosti pro realizaci konkrétních aktivit (empowerment). Cílovými skupinami poradenství přitom byli jak vedoucí pracovníci, tak i běžní zaměstnanci. Poradenství bylo zařízením nabízeno v rámci pilotního projektu bezplatně, a tudíž zařízení nemusela vynakládat žádné další prostředky. Bližší informace o koncepci poradenství lze získat na webové stránce projektu. 3.1 Cíle poradenství poskytovaného zařízením Poradenství poskytované zařízením bylo zaměřeno na následující úrovně: Podniková úroveň Analýza zdrojů a zátěží v zařízeních Etablování tématu podniková podpora zdraví Probuzení a podnícení citlivosti pro otázky podnikové podpory zdraví Vytvoření interních kapacit pro realizaci opatření Budování povědomí o podpoře zdraví jako aktivního a tvárného prvku podnikového prostředí Mezipodniková úroveň Vytvoření příležitosti pro výměnu zkušeností Poznání nových aspektů podnikové podpory zdraví Přeshraniční úroveň Výměna zkušeností spojených s podnikovou podporou zdraví Poznání jiných podnikových a strukturálních rámcových podmínek a polí působnosti

10 Užitek z výsledků projektu Cílem je, aby výsledky poradenství působily na různých úrovních a aby byly zařízením a podnikům k užitku také v následujících oblastech: Zlepšení podnikového klimatu Zajištění know-how a transfer znalostí v podniku Snižování působení psychických a fyzických zátěžových faktorů ve všech věkových skupinách Snižování fluktuace u mladších zaměstnanců Dlouhodobé snižování nemocnosti Využívání potenciálů týmů, jež jsou tvořeny pracovníky různého stáří Vyslovení uznání a respektu Zlepšení řídícího počínání Optimalizace pracovních procesů, například účinnými poradami pracovních týmů Výměna znalostí a zkušeností a navázání kontaktů, propojení (mezi zařízeními a regiony na obou stranách hranice) Zvýšení vážnosti (image) zařízení, pozitivní vliv při sebemarketingu, náboru personálu, atd. Generování příkladů dobré praxe, funkce vzoru pro zainteresovaná zařízení Rozšiřování specifických znalostí o podpoře zdraví, rozvoj vlastního potenciálu pomoc ke svépomoci 3.3 Využívání zdrojů v zařízeních Zúčastněným zařízením a podnikům bylo nabídnuto bezplatné poradenství. Ačkoli jim nevznikly žádné dodatečné náklady, musela se vyřešit otázka zastoupení nepřítomných zaměstnanců. Poradenství probíhalo zčásti během pracovní doby, což představovalo z hlediska převládajícího nedostatku personálu jistou zátěž. Hledání těchto náhrad nebylo nepodstatné a při rozhodování o účasti sehrálo důležitou úlohu. V závislosti na požadovaném poradenství, resp. intenzitě zapojení zařízení mohla být spotřeba pracovní doby různě velká, avšak přesný postup byl s příslušným podnikem vždy předem dohodnut. 3.4 Přehled koncepce poradenství Po prvotním šetření a při respektování rámcových podmínek v pilotním projektu (nezbytnost perspektivy překračující rámec podniku, resp. zařízení, zdůraznění přeshraničního charakteru) byla vypracována koncepce poradenství, která se zaměřuje přesně na obsahové a organizační potřeby účastníků. Proces poradenství je diferencován podle různých cílů, cílových skupin a instrumentů a člení se do následujících fází: prvotní rozhovor, fáze probuzení a podnícení citlivosti, analytická fáze, fáze utváření, fáze transferu. Každá z těchto fází má modulární strukturu, aby mohla reagovat na potřeby všech zúčastněných zařízení a podniků. V závislosti na individuálních potřebách bylo umožněno zařízením a podnikům vlastní individuální utváření procesu poradenství, resp. jeho utváření s účastí poradce. Nabízené aktivity poradenství obsahují mimo jiné následující prvky:

11 11 Prvotní rozhovor: Prvotní rozhovor tvoří pevnou součást poradenství a poskytuje informace o jeho průběhu. Dále jsou v něm zprostředkovány základní informace o chápání zdraví a jsou během něj současně vyzdviženy specifické problémy v oblasti zdravotnictví a pečovatelství. Pomocí písemného vodítka se určí okruhy problémů příslušného zařízení nebo podniku, formulují se cíle i konkrétní personální příslušnosti (kontaktní osoby pro realizaci poradenství). Dílny pro vedoucí pracovníky podnikové, resp. jdoucí nad rámec podniků a zařízení Tyto moduly koncepce poradenství mohou probíhat principiálně vnitropodnikově nebo také (na vyžádání) nad rámec daného podniku nebo zařízení. Přesný způsob realizace se ujasní na počátku poradenství. Konkrétně mají vedoucí pracovníci k dispozici v této souvislosti dva druhy opatření: takzvané rozhovory se zaměstnanci o podpoře zdraví nebo také metodický kufřík pro vedoucí pracovníky. Při rozhovorech se zaměstnanci o podpoře zdraví jde o to, setkat se se zaměstnanci v rozhovoru z očí do očí a využít jejich zkušeností pro vytvoření a posilování rámcových podmínek pro podporu zdraví na pracovišti. Respekt k zaměstnancům a jejich zkušenostem se tak má trvale využívat jako součást vedoucí práce v podniku (zařízení). Kromě toho se mají vedoucím pracovníkům předat základní znalosti o podpoře zdraví. Metodický kufřík pro vedoucí pracovníky je zaměřen na vlastní zdraví členů vedení a má informovat o nástrojích a metodách, jichž lze využívat pro zlepšení vlastního zdraví. Opatření k probuzení a podnícení citlivosti pro zaměstnance V tomto modulu poradenství, který se obrací k běžným zaměstnancům podniků a zařízení, se poskytují následující nabídky poradenství: interní dílny pro multiplikátory a takzvaná tandemová dílna. Těžiště dílen multiplikátorů spočívá ve vyškolení zájemců z řad běžných zaměstnanců v opatřeních aktivní podpory zdraví (psychosociální zdraví), aby se následně mohly tyto aktivity jednoduše a rychle integrovat v příslušném zařízení. Tandemová dílna je nástroj, s jehož pomocí lze analyzovat individuální věkové a zkušenostní silné a slabé stránky jedinců. Ve druhém kroku se iniciuje vytváření vhodných tandemů (dvojic) zaměstnanců, kteří se mají vzájemně doplňovat a podporovat. Takto mohou získat podporu především mladší zaměstnanci, kteří mohou být již brzy po svém nástupu do zaměstnání přetížení nelehkými pracovními úkoly. Na druhé straně lze pomocí tandemů účelně a lépe využívat vnitřní potenciál věkově smíšených pracovních týmů. Impulsní test Impulsní test umožňuje na samém počátku poradenství vytvoření rychlého přehledu o interních zdrojích a problémech zařízení, resp. podniku. Příslušný dotazník se zaměřuje na různé oblasti a zjišťuje se skutečný stav i přání. Výsledky tohoto testu opět slouží jako základ pro konkrétní utváření, resp. realizaci dalších kroků poradenství.

12 12 Dílna zaměřená za zdroje Dílna zaměřená za zdroje se obrací na všechny zaměstnance zařízení, jemuž je poskytováno poradenství, a dává jim tak příležitost, aby se aktivně spolupodíleli na inventarizaci skutečného stavu zdrojů v zařízení. Cílem je vytvoření komplexního a podrobného přehledu, což poté umožní individuální a přesné navržení následujícího poradenství. Zdravotní koučing pro vedoucí pracovníky Tento prvek poradenství slouží k tomu, aby se v prvním kroku zjistily individuální silné a slabé stránky vedoucích pracovníků a pro vzbuzení jejich sebereflexe vlastních pracovních schopností (zjištění takzvaného indexu zvládání práce), jakož i možných východisek pro jejich uchování, resp. zlepšení. V individuálním koučingu se prezentují možné konkrétní realizační kroky a pracuje se s podnikovou úrovní (jak může vedoucí pracovník přispět ke zlepšení zvládání práce a pracovních podmínek zaměstnanců). Spojující dílna Při tomto závěrečném modulu poradenství se mají ještě jednou shrnout výsledky dosavadních zjišťování a z nich vypracovaných opatření pro podnikovou podporu zdraví. Dílna také představuje platformu pro řízenou výměnu názorů, zkušeností a poznatků mezi vedením a osazenstvem, přičemž mluvčí osazenstva s podporou poradce prezentuje výsledky dílny zaměstnanců. Výsledek dílny tvoří podklad pro rozhodování vedení podniku (zařízení) o plánu a realizaci vhodných opatření pro podporu zdraví. Den zdraví V koncepci poradenství je obsažena možnost zorganizovat Den zdraví s účastí více zařízení (podniků, respektive s mezinárodním charakterem) pro všechny zaměstnance a vedoucí pracovníky. Při této akci, která se organizuje společně s externími poskytovateli zdravotnických služeb a regionálními kontaktními osobami, jde o to, aby se osazenstvu zařízení (podniku) podaly první informace a podněty k aktivitám na podporu zdraví. Kromě toho pořadatel chce názornou prezentací a praktickými cvičeními probudit citlivost pro tematické okruhy zdraví a podnikové podpory zdraví a informovat o regionálních zdravotnických nabídkách. Setkání k navázání kontaktů Na závěr poradenských aktivit všechny zúčastněné podniky (zařízení), zainteresované subjekty, resp. kontaktovaná zařízení, ale i řídicí skupina projektu a ostatní relevantní regionální aktéři obdrží pozvánku k setkání pro navázání kontaktů a vzájemnému propojení. Tato akce má sloužit na závěr poradenských aktivit vzájemné výměně resp. transferu vědomostí a přeshraničnímu navázání kontaktů a vzájemného propojení. Hlavními cíli setkání k navázání kontaktů a vzájemnému propojení jsou prezentace a reflexe výsledků poradenství, výměna názorů, poznatků a zkušeností a příkladů dobré praxe z vlastního každodenního pracovního života, jakož i podpora kontaktů zdravotnických zařízení z obou států, která se zúčastnila projektu. Podrobné informace o koncepci poradenství mohou zájemci získat na webové stránce projektu.

13 13 4 Zúčastněná zařízení 4.1 Průběh vyhledávání zařízení Hlavním cílem projektu bylo vedle zjištění problematických témat ve zdravotnictví také poskytnutí poradenství ve vybraných zařízeních v rakousko-českém příhraničí. Identifikace vhodných zařízení začala na jaře roku Pro hledání byly využity vlastní výsledy rešerší a regionální kontakty, ale také doporučení od partnerů projektu potenciálních zainteresovaných podniků a zařízení. Abychom pokryli co nejširší spektrum zdravotnických a pečovatelských zařízení, resp. poskytovatelů zdravotních služeb, kontaktovali jsme vedle veřejnoprávních nemocnic, ambulancí, domů s pečovatelskou službou a mobilních pečovatelských služeb také soukromá zařízení / soukromé podniky. Kromě toho jsme navázali kontakt např. s rehabilitačními zařízeními, poskytovateli služeb typu wellness a jiných soukromých poskytovatelů zdravotních služeb. V prvním kroku jsme potenciální účastníky informovali o cílech, obsahu a průběhu projektu, přičemž jsme speciálně upozorňovali na důležitost opatření podnikové podpory zdraví a navazování kontaktů přes hranici a vzájemného propojení. Kromě toho získaly podniky, resp. zařízení vstupní informace o plánované bezplatné nabídce poradenství, aby se tak ozřejmila výhodnost účast v projektu. Celkem bylo při hledání kontaktováno více než 35 podniků, zařízení resp. zřizovatelských organizací na území projektu. Navazování kontaktů, získávání účastníků probíhalo, resp. pokračovalo průběžně (opakované telefonické dotazy, rešerše dalších zařízení a podniků atd.). V průběhu hledání vyvstala řada problémů, které představovaly jistou překážku v úspěšné realizaci projektu. Podniky a zařízení, které zpočátku projevovaly velký zájem, svou účast na projektu narychlo rušily, což plán a realizaci projektu stavělo stále znovu a znovu před nové těžkosti. Ze zdůvodnění neúčastí byly odvozeny následující závěry: Dotazovaná zdravotnická a pečovatelská zařízení se nacházejí v obtížné situaci, pokud jde o zdroje, vytíženost zaměstnanců je velmi vysoká. Zařízení neviděla dlouhodobější užitek z projektu pro podnikové zdraví, nýbrž pouze nutnost vynaložení vlastních zdrojů, které by bylo spojeno s účasti v projektu (pracovní doba, personál, atd.). Za určitých okolností mohlo odmítnutí účasti na projektu podnikové podpory zdraví svědčit o (ještě) malém, resp. chybějícím povědomí o důležitosti otázek, resp. opatření tohoto typu. Poradenství proběhlo v jednom rakouském a ve dvou českých zařízeních (všechna zařízení byla z oblasti pečovatelství) na podzim / v zimě roku 2011 a v únoru 2012 byla úspěšně ukončeno.

14 Rakousko Caritas Sozialstation Retz Sociální stanice Sozialstation Retz, která patří k Charitě Vídeň, je zařízením, které poskytuje především mobilní pečovatelskou službu a ošetření starým lidem a lidem, kteří potřebují péči, v domácím prostředí v okolí města Retzu (okres Hollabrunn). Nabízené činnosti pokrývají následující oblasti: domácí péče o nemocné, pomoc v domácnosti, domácí práce (home service) a úklid, mobilní fyziologická terapie a ergoterapie, telefon pro nouzové volání, 24tihodinová péče, zprostředkování dobrovolnických návštěvních služeb, hospicová péče, poradenství pro rodinné příslušníky, telefonní linka pro rodinné příslušníky. V Sociální stanici Retz bylo při zahájení poradenských činností zaměstnáno 13 osob, z toho 12 žen (převážně pečujících o dítě). Veškerý personál (pomocnice v domácnosti, pomocné pečovatelky, diplomované poskytovatelky zdravotnické péče a ošetřovatelky nemocných) pracují na částečný pracovní úvazek, jejich týdenní pracovní doba se pohybuje mezi 20 a 35 hodinami. Pokud jde o věkovou strukturu, nespadají zaměstnanci ani do skupin mladých ani starých osob, věk většiny zaměstnanců je mezi 30 a 42 roky. Služby se dělí na 7 dnů v týdnu, stanice má dvě skupiny a služby jsou rozdělovány s ohledem na potřeby zaměstnanců. Této pružnosti pracovní doby si zaměstnankyně zařízení velice považují. V současné době v Sociální stanici Retz pracuje 5 zaměstnankyň z České republiky, které se dokázaly velmi dobře integrovat do pracovního týmu tohoto zařízení. Dvě z těchto zaměstnankyň bydlí v Rakousku, ostatní tři mají bydliště v České republice a do práce dojíždějí. Jazyková integrace je obecně dobrá, jedna ze zaměstnankyň navíc navštěvuje kurs německého jazyka. Osoby (klienti), o které tyto zaměstnankyně pečují, české zaměstnankyně přijímají velmi dobře. Jako další pozitivní podnikový zdroj je třeba uvést dobré pracovní klima a participativní styl vedení, který zavedlo vedení pracovního týmu po svém nástupu před třemi roky (ve vedení se střídají dvě osoby). Při prvotním rozhovoru zaměstnanci vyzdvihovali následující hlavní zátěžové faktory: úmrtí klientů, služební cesty v létě i v zimě (např. ve velkých mrazech nebo v horku, ve sněhu, na náledí, v dešti atd.), kontakt s rodinnými příslušníky a řešení jejich přání, respektive stížností (často namáhavější než práce s klienty). Bližší informace o charitní sociální stanici Retz (Caritas Sozialstation Retz) v němčině naleznete na internetové stránce tohoto zařízení (

15 Česká republika Dům s pečovatelskou službou Znojmo Dům s pečovatelskou službou Znojmo, jehož provozovatelem je městský úřad, je pečovatelským zařízením pro ústavní péči o seniory a seniorky. Nabízené činnosti zahrnují následující oblasti: ústavní péče a ošetřování, speciální péče o osoby se zvýšenou potřebou péče. Vedle 42 lůžek v oblasti domova pro seniory disponuje zařízení také ještě speciální pečovatelskou stanicí se 43 lůžky pro osoby (starší 27 let), které potřebují čtyřiadvacetihodinovou péči. V Domě s pečovatelskou službou Znojmo v současné době pracuje 57 osob, z toho 39 v přímém kontaktu s klienty (oblast pečovatelství). Téměř všichni zaměstnanci pracují na plný pracovní úvazek, zkrácené pracovní úvazky jsou v oblasti zdravotnictví a pečovatelství v České republice velmi vzácné. 28 zaměstnanců zařízení je starších 45 let a 17 z nich pracuje v oblasti zdravotnictví a pečovatelství. Pokud jde o počet mužů a žen v tomto zařízení, je situace následující: pracují zde 53 ženy a 4 muži (podíl žen: 93 %), 36 žen a 3 muži pracují v oboru pečovatelství. Vedle zaměstnanců je v Domě s pečovatelskou službou Znojmo činných ještě 36 dobrovolných pomocníků, resp. ošetřovatelů. Hlavní díl činnosti v Domě s pečovatelskou službou Znojmo pokrývá ošetřování zde ubytovaných seniorů a seniorek a péče o ně. Organizační struktury jsou ploché, domov je rozdělen do oddělení (podle míry potřeby péče klientů). Vedle běžné pečovatelské stanice zde nalezneme také stanici pro osoby se zvýšenou potřebou péče. Zařízení také nabízí fyzioterapeutické ošetření. Bližší informace o Domě s pečovatelskou službou Znojmo v českém jazyce naleznete na internetové stránce zařízení ( Mobilní pečovatelská služba Znojmo Mobilní pečovatelská služba Znojmo je zařízením, které je rovněž provozováno z veřejnoprávních prostředků (sociální služby městského úřadu Znojmo) a které se zaměřuje na mobilní péči a ošetřování klientů všech věkových skupin včetně seniorů. Nabízené služby zahrnují následující oblasti: mobilní pečovatelská služba, pomoc v domácnosti, dům s pečovatelskou službou pro seniory asistované, provoz denního centra pro seniory. V Mobilní pečovatelské službě Znojmo je v současné době zaměstnáno 81 osob. V přímém kontaktu s klienty je z nich 45, téměř všichni zaměstnanci pracují na plný pracovní úvazek. 54 zaměstnanci tohoto zařízení jsou starší 45 let, 30 z nich pracuje jako pečovatelé. Zastoupení žen a mužů je v zařízení následující: 69 žen a 12 mužů, podíl žen tak dosahuje 85 %. 47 zaměstnaných žen pracuje přímo v oblasti pečovatelství a ošetřovatelství, z mužů v této oblasti nepracuje ani jeden. Vedle osob s pracovním úvazkem pomáhá Mobilní pečovatelské službě Znojmo ještě 28 dobrovolníků.

16 16 Hlavní díl činnosti pokrývá ošetřování seniorů a seniorek, kteří v zařízení přímo bydlí, ambulantní péče o seniory (v denním centru), ale i mobilní pečovatelská služba a domácí péče o klienty. Vedle hlavního centra ve Znojmě má mobilní pečovatelská služba ještě 6 až 7 poboček ve Znojmě, resp. v jeho blízkém okolí. Tyto pobočky také zajišťují mobilní pečovatelskou službu a ošetřování. Bližší informace o Mobilní pečovatelské službě Znojmo v českém jazyce naleznete na internetové stránce zařízení (

17 17 5 Realizační kroky 5.1 Zpráva o provedené rešerši (Tematická mapa) V první fázi byla provedena informační rešerše (literatura a internetové zdroje) a její výsledky byly shrnuty do tzv. Tematické mapy, která podává komplexní přehled o aktérech, problémech a potřebách v oblasti zdravotnictví a pečovatelství v příhraničí. Při jejím sestavení byly vzaty v úvahu následující dimenze: Soupis relevantních institucí (podniky a zařízení v sektoru pečovatelství a zdravotnictví) na území projektu, které připadají v úvahu jako potenciální cíle pro poskytování poradenství zařízením, resp. podnikům. Průřezová prezentace zkoumaných okruhů problémů a výzev. Zkoumaná oblast rešerší pokrývala okolí měst Retz, Hollabrunn a Mistelbach na rakouské straně a na české straně pak okolí měst Znojma a Břeclavi. Kromě toho byly zkoumány instituce na území kolem Gmündu v Rakousku a kolem Českých Budějovic v České republice. Institucionální situace na rakouské straně Region projektu je charakterizován rakouskými okresními městy Retz, Hollabrunn a Mistelbach, v jejichž okolí se vyskytuje mnoho veřejnoprávních a soukromých zdravotnických a pečovatelských zařízení. Nemocnice (např. v Hollabrunnu, Stockerau, Korneuburgu, Mistelbachu) představují důležitou kategorii regionálních poskytovatelů zdravotní péče, jsou také důležitým nadregionálním zaměstnavatelem a pokrývají regionální potřebu ústavní péče v nemocnicích. Při rešerši byl zjištěn velký počet domů s pečovatelskou službou a jiných pečovatelských zařízení (jak veřejnoprávních, tak soukromých), což dokazuje jejich vysoký regionální význam (nabízené služby, vytváření pracovních míst). Plošný výskyt zařízení tohoto typu je třeba vidět v souvislosti s demografickými faktory (stárnutí společnosti). Velkou potřebu kvalifikovaných pracovních sil v tomto sektoru již nelze krýt z místních zdrojů, co vyvolává přeshraniční migraci. Práce v těchto zařízeních je spojena s velkou mírou stresu a vyžaduje vysokou úroveň kvalifikace, požadováno je stále kvalitnější vzdělání. Na území projektu se nacházejí rovněž privátní zdravotnická zařízení, což lze také chápat jako známku rostoucí míry privatizace medicínských služeb. Soukromá zařízení pokrývají širokou paletu odborných oblastí a služeb. Vedle velkých zařízení zde existuje množství menších podniků (jako např. osoby samostatně výdělečně činné fyzické osoby ve fyzioterapii), což společně z orientací na zisk soukromých zařízení s sebou přináší vlastní problémy, resp. stresové faktory. Na straně vzdělávacích institucí najdeme na rakouském území projektu např. zdravotní školy ve spolkové zemi Dolní Rakousko, které jsou přičleněny k zemským (krajským) nemocnicím. Vedle kvalitnějšího vzdělávání zakončeného udělením diplomu, se nabízí také vzdělávání pro jiné sociální, ošetřovatelské a pečovatelské činnosti. Toto vzdělávání probíhá za spolupráce s regionálním úřadem práce (servis pracovního trhu, Arbeitsmarktservice).

18 18 Institucionální situace na české straně Také na české straně se soustředí významná zdravotnická a pečovatelská zařízení v okolí měst, tzn. Znojma a Břeclavi, kde jsme identifikovali velký počet institucí. Podle očekávání jsou také zde veřejnoprávní nemocnice (Znojmo a Břeclav) nejdůležitějšími zařízeními. I v jejich případě jde o zaměstnavatele s velkou nadregionální spádovostí pro kvalifikované pracovní síly. Kromě toho jsme zde nalezli také soukromé nemocnice a soukromé poskytovatele lékařských služeb, z čehož by se mohl odvodit trend k privatizaci medicínských služeb i v České republice. Také na české straně byl zjištěn velký počet pečovatelských a ošetřovatelských zařízení (mobilních a ústavních). Taková zařízení dnes najdeme téměř v každé větší obci, případně obce jejich zřízení plánují. Česká republika stojí před obdobnými demografickými změnami (stárnoucí obyvatelstvo) jako srovnatelné státy, sektor pečovatelství má i zde do budoucna velký potenciál, resp. panuje zde velká potřeba odborných pracovních sil. Z toho také vyplývá problém najít a udržet dostatečně kvalifikovaný personál. Vedle popsaných subjektů existuje na českém území projektu řada soukromých zdravotnických zařízení, součástí jejichž nabídky jsou také zčásti služby pro trávení volného času (wellness atd.). V budoucnu je i zde třeba vycházet z toho, že význam tohoto sektoru poroste. Na straně vzdělávacích zařízení jsou jak ve Znojmě, tak i v Břeclavi zdravotní školy, které nabízejí vzdělání s různými stupni kvalifikace a s různými profesními profily. Klíčovou otázkou je i zde to, jak dokáží kooperovat osoby odpovědné za vzdělávání s aktéry rozhodujícími o politice pracovního trhu, aby definovaly regionální potřeby a využily disponibilních nebo vznikajících potenciálů zaměstnanosti. Dimenze problémů zjištěné na rakouské straně V rámci rešerší (vyhodnocení sekundárních studií; doplněné o zásadní sdělení expertů z rozhovorů a podnikové vstupy v rámci poradenství) byly u rakouských zařízení (podniků) identifikovány odkazy na problematický vývoj a problematické situace v následujících oblastech: Pracovní doba Fenomén dlouhých pracovních dob, nutné časté přesčasové hodiny Dlouhé služby, také o víkendech a v noci Malá možnost plánování pracovní doby; negativní vliv na volný čas / soukromý život (rovnováha mezi pracovním a soukromým životem) Organizace práce Neúčinné využívání disponibilních zdrojů Nedostatek personálu Obtížná slučitelnost rodinného života a profese

19 19 Situace na pracovním trhu Je požadována vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace; problém s nacházením vhodného personálu Principiálně velmi dobré šance na trhu práce, vysoký potenciál pro budoucnost Nedostatek disponibilního speciálně kvalifikovaného personálu Konkurenční boj zdravotnických zařízení o kvalifikované zaměstnance Je nutná spolupráce s úřady práce (zprostředkování / vzdělávání pracovních sil) Vzdělávání, zvyšování kvalifikace a doškolování Další vzdělávání ve zdravotnictví je velmi důležité, především z důvodu vyšší potřebné kvalifikační úrovně a vzhledem k nejnovějšímu vývoji a trendům Velký potenciál pro vzdělávání, zvyšování kvalifikace a doškolování, často problém způsobený omezenými finančními prostředky Trend ke kvalitnímu (delšímu) vzdělání, o které je vyšší zájem Potenciál vzdělávání nižší než regionální potřeba (i nadále je tudíž třeba počítat s nedostatkem pracovních sil) Psychický a fyzický stres Výskyt stavů vyčerpanosti a hrozící syndrom vyhoření Kratší motivační cykly ve zdravotnictví než v jiných profesních skupinách Zátěže způsobené tělesnou prací, chybným držením těla a chybnými průběhy pohybů Zvedání těžkých břemen, monotónní pohyby Konfrontace s utrpením osob, o které personál pečuje, a rodinných příslušníků (stres), často chybějící znalosti, jak komunikovat ve stresových situacích, nebo chybějící čas pro odpovídající naložení se situací. Dimenze problémů zjištěné na české straně Také u českých zařízení byla identifikována (vyhodnocením sekundárních studií pro Tematickou mapu a dotazování expertů, jakož i podnikových vstupů v rámci poradenství) upozornění na problematický vývoj, resp. problematickou situaci v řadě oblastí: Pracovní doba Dlouhé pracovní doby a služby ve směnách Negativní dopady dlouhých služeb na kvalitu péče Nedostatečné doby pro odpočinek Nepružné rozdělování služeb vyvolává u dotčených osob stres Organizace práce Nedostatek personálu vede k dalšímu zvyšování zátěže Zvýšená administrativní zátěž Neúčinné využívání stávajících zdrojů Chybná interní komunikace (kultura vedení) Zatěžující a monotónní činnosti

20 20 Situace na trhu práce Spolupráci s úřadem práce při zprostředkování míst pro kvalifikované pracovní síly lze rozšířit. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, mnoho pracovních sil se odstěhovalo do sousedního příhraničí. Pečovatelství a mobilní ošetřování má do budoucna vzhledem k demografickým faktorům vysoký potenciál. Vzdělávání, zvyšování kvalifikace a doškolování Úroveň kvalifikace a správná kvalifikace mají velký význam. Velká potřeba / časté přání dalšího vzdělávání, k dispozici není dostatek možností. Spolupráce s úřady práce při získávání kvalifikace probíhá. Také v České republice panuje jednoznačný trend ke kvalitnějšímu (delšímu) vzdělávání. Vysoká potřeba kvalifikace u lékařských profesí a u pečovatelského personálu, v budoucnu lze očekávat vyšší potřeby vyššího vzdělání u pečovatelského personálu (dlouhodobá péče). Psychický a fyzický stres Nebezpečí psychického vyčerpání, nebezpečí syndromu vyhoření Problém oddělování soukromého od profesního života (negativní ovlivnění vyváženosti práce a osobního života) Velká odpovědnost v práci generuje stres Práce je spojena s vysokou tělesnou zátěží. Konfrontace s utrpením a se stavy ohrožení života u osob, jimž je poskytována péče, konfrontace s rodinnými příslušníky jako stresový faktor. Souhrnně lze s ohledem na zjištěné dimenze problémů konstatovat, že v obou zemích nacházíme v řadě oborů obdobné situace. Jak v Rakousku, tak v České republice je ve zdravotnictví otázka pracovní doby považována za problematickou. Dlouhá pracovní doba s nočními a víkendovými službami, na jejichž plánování se personál často nemůže podílet, vedou k negativnímu ovlivnění volného času a soukromého života (vyváženost práce a osobního života). Také u organizace práce nacházíme společné rysy nedostatek personálu a neúčinné využívání disponibilních zdrojů, to jsou faktory, které jsou v obou zemích ve zdravotnictví považovány za potenciální problémy. V České republice jsou navíc ještě jako zátěžové faktory speciálně uváděny vysoká administrativní náročnost (dokumentace činností) a nikoli optimální interní komunikace (vedoucí pracovník). V obou zkoumaných zemích byly zjištěny ve zdravotnictví obdobné faktory zatěžující fyzické a psychické zdraví. Osoby zaměstnané v tomto sektoru jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí, že budou trpět stavy vyčerpání (které mohou vést až k syndromu vyhoření). Tělesná zátěž při těchto činnostech vede k poškození zdraví stejně jako vysoká osobní odpovědnost, která vyplývá z práce s nemocnými a s osobami, které potřebují pomoc. Pokud jde o situaci na trhu práce ve zdravotnictví, lze pro oba regiony pokrývané projektem konstatovat, že se jedná o obor s vysokým potenciálem zaměstnanosti (i do budoucna). Oblasti péče a dlouhodobé péče se přitom z demografických důvodů do budoucna předpovídá zvláště silný potenciál, přičemž je tento jev

21 21 v České republice (nižší předchozí úroveň) zřetelný ještě výrazněji. Problematická je v každém případě skutečnost, že na trhu práce často nejsou poptávané speciální kvalifikace v dostatečné míře k dispozici. V Rakousku můžeme dokonce místy pozorovat konkurenční boj zařízení o kvalifikované pracovní sily. Na české straně zase vyvstává problém, že mnoho pracovních sil mezitím přesídlilo do sousedních regionů (mimo jiné do Rakouska). O to důležitější je v obou zemích dobrá spolupráce vzdělávacích zařízení a podniků (zařízení) s úřady práce, resp. správami pracovního trhu, jakož i přeshraniční výměna, při přijímání vhodných opatření. Pokud jde o vzdělávání, zvyšování kvalifikace a doškolování, můžeme v obou zemích vysledovat, že jejich význam je vysoký právě ve zdravotnictví a že tento význam bude v budoucnu v souvislosti s pokrokem lékařské techniky dále růst. Je jasně patrný trend ke kvalitnějšímu a delšímu vzdělávání a poptávku po takovémto vzdělávání nelze (zvláště v České republice) vždy dostatečně pokrýt. Potřebné vzdělávací programy často ztroskotají (v obou zemích) na chybějících finančních prostředcích (podniky, zařízení, úřady práce a správy pracovního trhu). Regionální potenciál vzdělávání tak neodpovídá regionálním potřebám. Kompletní verze Tematické mapy je k dispozici v českém a německém jazyku na webových stránka projektu ( ). 5.2 Dotazování odborníků Pro kompletaci provedených rešerší byl učiněn pokus získat názory a zkušenosti od regionálních odborníků na pracovní trh. Je potěšitelné, že zástupci řídicí skupiny projektu (správy pracovního trhu, úřady práce) byli ochotni tuto expertízu poskytnout. Dotazování probíhalo telefonicky podle návodu připraveného pro tento účel. Rozhovory se týkaly následujících okruhů otázek: Problémové okruhy ve spolupráci zdravotnických zařízení a správy pracovního trhu (úřadů práce). Regionální potenciál pracovních sil ve zdravotnictví / kvalifikační potenciál. Aktuální problémy v oblasti zaměstnávání ve zdravotnických oborech. Situace zaměstnanosti ve zdravotnictví. Vyhlídky do budoucna pro činnosti ve zdravotnictví. Potenciály ve vzdělávání a kvalifikace ve zdravotnictví. Nabízené, resp. potřebné kvalifikační programy ve zdravotnictví. Důležitá, dominující regionální zdravotnická zařízení. Důležitá regionální zdravotnická vzdělávací zařízení. Díky rozhovorům s odborníky bylo během realizace projektu snazší dobrat se okruhů problémů a výzev, které se v regionu vyskytují. Vedle odborného obsahu a hodnocení situace mohli odborníci fundovaně informovat i o regionálně důležitých dílčích sektorech zdravotnictví (např. ošetřování seniorů a péče o ně) nebo o významných regionálních zařízeních a podnicích (např. o krajských, resp. zemských nemocnicích v Hornu nebo Mistelbachu). Díky tomu se mohlo upřesnit hledání vhodných partnerských zařízení a podniků.

22 22 V rozhovorech s odborníky na pracovní trh z obou zemí byly kromě toho získány také následující poznatky, které pak mohly být využity v dalším průběhu projektu: Největší problém pro zařízení a podniky ve zdravotnictví v obou zemích představuje hledání personálu. V Rakousku je podle dotazovaných odborníků na pracovní trh někdy obtížné za daných podmínek najít kvalifikované pracovní síly, kromě toho je zde vysoký podíl zahraničních pracovních sil (dojíždějící z druhé strany hranice), jakož i vysoká fluktuace. Na české straně panuje rovněž nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, přičemž jako zvláště silný je uváděn problém migrace (mimo jiné do Rakouska). Pracovní síly, které v Čechách scházejí z důvodu odchodu do Rakouska, jsou nahrazovány často personálem ze sousedního Slovenska. Spolupráce správy pracovního trhu (úřadů práce) se zdravotnickými zařízeními vypadá takto: V České republice byly podniky do konce roku 2011 povinny hlásit úřadům práce volná místa, a proto je spolupráce těchto subjektů při zprostředkování velmi úzká. Také při vzdělávání zájemců o práci pracovní úřady nabízejí různé kooperace a kurzy. Úřady práce považují za negativní, že zdravotnická zařízení svá interní další vzdělávání organizují sama, úřady práce by se rády na nich podílely významnější měrou. Na rakouské straně existuje rovněž nabídka kurzů a školení pro zájemce o práci, kteří by se rádi uplatnili ve zdravotnictví nebo kteří by se rádi v tomto oboru zvýšili kvalifikaci. Konkrétní spolupráci úřadů práce se zdravotnickými zařízeními (např. formou projektů) lze rozšířit, v zásadě však intenzita spolupráce závisí také na tom, zda podniky správě pracovního trhu nahlásí své potřeby. Pokud jde o problematiku zprostředkování zaměstnanců pro zdravotnictví, je obraz situace následující: Při všech provedených telefonních rozhovorech bylo konstatováno, že pro práci ve zdravotnictví je nezbytná vysoká úroveň kvalifikace a že se jedná o sektor pracovního trhu s vysokým potenciálem do budoucna. Z rakouské strany je zdůrazňována důležitost soft skills, čili měkkých dovedností, jakož i namáhavé pracovní prostředí ve zdravotnictví, což často již po několika málo rocích může vést ke stavům vyčerpání. Údajně se o práci ve zdravotnickém sektoru zajímá mnoho uchazečů, proto je podle respondentů důležité, aby již při zprostředkování byl prezentován zájemci reálný obraz pracovních podmínek, aby se včas zkorigovaly případné falešné představy. Také české pracovní úřady uvádějí, že se při zprostředkování zaměstnanců pro zdravotnictví klade velký důraz na měkké dovednosti. Celkově lze konstatovat, že mnoho pracovníků by ze zdravotnictví rádo přešlo do jiného oboru. V telefonních rozhovorech bylo o problematice pracovních podmínek zjištěno následující: V České republice se za jeden z největších problémů považuje nedostatečné finanční ohodnocení zdravotnického personálu, v sektoru zdravotnictví z tohoto důvodu docházelo opakovaně ke stávkám. I přesto, že jsou pracovní podmínky charakterizovány jako velmi obtížné (pracovní doba, stresující činnosti atd.), nelze říci, že by v oboru panovala výrazná fluktuace personálu. Za výzvu odborníci považují také nezbytnost přizpůsobit zdravotnický systém demografickým změnám (zvýšená potřeba dlouhodobé péče při současném snižování rozpočtových prostředků směrovaných do zdravotnictví). Jako pozitivní aspekt odborníci uvádějí, že práce ve zdravotnictví se v České republice těší vysokému společenskému uznání. V Rakousku je rovněž jako problémový faktor práce ve zdravotnictví uváděno nedostatečné finanční ohodnocení. Jako další negativní faktory jsou částečně udávány (podle oboru) velmi obtížné