Zpracování přírodních materiálů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpracování přírodních materiálů"

Transkript

1 Zpracování přírodních materiálů Základní škola Waldorfská Pardubice, Gorkého 867

2 Obsah Návaznost na Školní Vzdělávací Plán (ŠVP)... 4 Průřezová témata realizovaná v tomto produktu... 6 Informace pro učitele... 8 Bavlník... 8 Vlna Měď Pedig Proutí O řeckém oděvu Historie obuvi Středověké oděvy O materiálech a jejich pouţití Pomůcky Práce na I. stupni koloběh ročních dob (1. 4. třída) Základní rozvrţení dle tříd třída třída třída třída třída třída třída třída třída Návrh projektu v třídě Náměty na vyprávění Další náměty na vyrábění podle ročních dob Adventní a vánoční doba Jarní období, Velikonoce Letní období, Letnice, sv. Jan Martinská doba Masopust Václavsko - michaelská doba Hry Další náměty pro práci na 2. stupni Práce se dřevem Příklady realizovaných projektů

3 Bavlna hrátky s bavlnou Vlna hrátky s vlnou Kůţe šijeme koţenou obuv Hrátky s papírem Hrátky s proutím Literatura a další prameny Uţitečné kontakty

4 Návaznost na Školní Vzdělávací Plán (ŠVP) Očekávané výstupy RVP I. stupeň č02 - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené sloţitosti č03 - respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru č06 - volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích č07 - na základě vlastních záţitků tvoří krátký mluvený projev č10 - píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení č13 - rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává č14 - posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení č15 -reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta m01 - pouţívá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, -vytváří soubory s daným počtem prvků m16 - porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délky m23 - řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichţ řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky n11 - odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností. n12 projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spoluţáků, jejich přednostem i nedostatkům. n20 - uplatňuje elementární poznatky o činnostech člověka a práci lidí. Na příkladech porovnává minulost a současnost. n24 - srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob ţivota a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s vyuţitím regionálních specifik. n26 - pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích. n28 - změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů. n33 - zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat. n36 - dodrţuje zásady bezpečného chování tak, aby neohroţoval zdraví své, zdraví jiných. r01 - vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů r02 - pracuje podle slovního návodu a předlohy r03 - vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu r04 - vyuţívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic 4

5 r05 - volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k pouţitému materiálu r06 - udrţuje pořádek na pracovním místě a dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu r07 - zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi r08 - provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáţ a demontáţ r09 - pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu r10 - dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu v01 - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, záţitků a představ v02- v tvorbě projevuje své vlastní ţivotní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace v10 - osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a proţitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) II. stupeň Č02 - rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru Č04 - dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci Č07 - zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu R01 - provádí jednoduché práce s textilními materiály a dodrţuje technologickou kázeň R02 - řeší jednoduché úkoly s vhodným výběrem materiálů R03 - organizuje a plánuje svoji pracovní činnost-uţívá střihu, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku R05 - dodrţuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci ; poskytne první pomoc při úrazu R06 sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model R07 navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu aj. R08 provádí montáţ a demontáţ a údrţbu R09 dodrţuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy, poskytne první pomoc při úrazu R33 - orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí R34 - posoudí své moţnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy 5

6 V01 - vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků Průřezová témata realizovaná v tomto produktu OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) OSV1 - Rozvoj schopností poznávání cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium OSV2 -Sebepoznání a sebepojetí já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí OSV3 - Seberegulace a sebeorganizace cvičení sebekontroly, sebeovládání regulace vlastního jednání i proţívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosaţení OSV4 - Psychohygiena dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potíţích OSV5 - Kreativita cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pruţnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích OSV7 - Mezilidské vztahy péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) OSV8 - Komunikace řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; OSV9 - Kooperace a kompetice rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe, konkurence 6

7 VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (GLO) GLO1 - Evropa a svět nás zajímá rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; ţivot dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MUL) MUL1 - Kulturní diference jedinečnost kaţdého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik ţijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě MUL3 - Etnický původ rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách ţijících v české a evropské společnosti; různé způsoby ţivota, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti jejich rozpoznávání a důvody vzniku ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (ENV) ENV4 - Vztah člověka k prostředí naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby vyuţívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany ţivotního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš ţivotní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, moţnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, moţnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost ţivota na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udrţitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás) Mezipředmětové vztahy V rámci tohoto produktu je uskutečňována řada činností, které zasahují především následující vyučovací předměty: český jazyk, matematika, člověk a svět, pracovní činnosti, výtvarná výchova; dále také dramatická výchova; na druhém stupni pak ruční práce a dílny, výtvarná výchova, ročníkové práce; okrajově: chemie, fyzika, matematika, český jazyk, globální výchova. 7

8 Informace pro učitele Bavlník Latinský název: Gossypium Bavlník (Gossypium) je rod zahrnující asi 40 druhů dvouděloţných rostlin z čeledi slézovitých. Jedná se o jednoleté i víceleté tropické či subtropické rostliny. Některé druhy se pěstují pro vlákna, ze kterých se vyrábí textilní vlákno - bavlna. Keře jsou podle druhu vysoké 1,5-3 m. Listy jsou 3-5 laločné a květy jsou bílé, mírně naţloutlé nebo narůţovělé. 8

9 Bavlna je vlákno semenného původu. Po odkvětu bavlník vytváří plody - tobolky, které dosahují velikosti vlašského ořechu. Tobolka obsahuje semena pokrytá jemným chmýřím - bavlněnými vlákny. Při dozrávání tobolky praskají a uvolní se z ní chomáčky bavlny, které se sbírají ručně nebo pomocí kombajnů. Po sklizni se oddělují vlákna od semen na odzrňovacích strojích. Potom se třídí podle délky získaných vláken. Velmi krátká vlákna se pouţívají v hrubších přízích, papíru nebo jako výchozí surovina regenerovaného hedvábí. Barva vláken bývá bílá, mohou mít naţloutlý, narůţovělý, hnědavý i jiný nádech. 9

10 Původní rostlina pochází z východní a jiţní Asie, dnes je pěstována po celém světě. Vyskytuje se v tropickém a subtropickém podnebí. Nejkvalitnější bavlnu dává bavlník keřovitý, který se pěstuje jako jednoletý někdy jako dvojletý keř. Tento keř dosahuje výšky 1,5-3m. Nejjemnější je bavlník egyptský, jehoţ bavlna se pouţívá k výrobě spodního prádla a košilí. Následuje střední typ, pěstovaný v Severní Americe, a typ nejhrubší bavlny, pouţívaný na výrobu triček, koberců, záclon a přikrývek Dnes jsou hlavními zeměmi pěstujícími bavlník podle pořadí Čína, Spojené státy, Indie, Pákistán, Uzbekistán, Brazílie, Turecko, Austrálie, Turkmenistán, Egypt, Mexiko a Súdán. Historie bavlny Egypťané znali bavlnu jiţ v době kolem let před naším letopočtem. V Mexiku v jeskyních byly nalezeny stopy po bavlněných vláknech a textiliích pocházejících ze 7. tisíciletí před naším letopočtem. Většinou se uvádí, ţe jako první začali bavlnu vyrábět Indové. Hérodotos v 5. stol. př. n. l. píše o indických stromech, ze kterých se sbírá rouno podobně jako z ovcí a tká se z něj jemná příze. Tato zpráva upravená a přikrášlená, se proměnila v legendu, která říkala, ţe bavlna pochází z ovečkových rostlin". V kalichách jejich květů prý ţijí malé ovečky s nejjemnější vlnou. Rostliny se prý sklání k zemi, aby se ovečky mohly pást. Kdyţ tyto ovečky spásly všechnu trávu kolem, uschly a zůstalo po nich jemné rouno. V Indii věří, ţe bavlna je darem z nebes. V básni ve svaté knize Rygweda se mluví o nitkách v tkalcovském stavu, ze kterých byla stvořena lůţka bohů a díky spánku na těchto měkkých lůţcích byli pak k lidem laskavější. V Evropě se lidé oblékali nejprve do kůţí zvířat, později do vlněných a lněných látek. Bavlna se k nám dostala v 10. Století prostřednictvím Arabů v podobě jemného mušelínu, kteří jej nazývali gutun, odtud tedy pochází anglické slovo "cotton", francouzský název "coton", italský "cotone" a španělský "algodon". V Evropě se bavlna pěstuje v okolí Středozemního moře od 14. století. Odtud byla dováţena do Holandska, kde se z ní v manufakturách vyráběla příze a tkaly látky. Producenti vlny a lnu se však bránili přílivu nového materiálu a v Anglii byl dokonce v první polovině 18. století vydán zákaz výroby, zpracování a dokonce i obchodu s bavlněnými oděvy. Kdyţ v roce 1492 Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, nalezl bavlnu rostoucí na Bahamských ostrovech. Zjistil, ţe Indiáni s úspěchem pouţívali bavlnu pro svou potřebu perfektně se vyznali v předení, tkaní i barvení. Starobylé peruánské mumie byly ovinuty 10

11 bavlněnou tkaninou a jejich barvy i struktura připomínaly materiály nalezené v egyptských pyramidách. Španělé začali pěstovat bavlnu v Americe jiţ v roce 1556 na Floridě. Textilní průmysl se však ve Spojených státech rozvinul ve velkém teprve ke konci 18. století po zavedení vynálezu ElegaWhitneyho - stroje na oddělování vláken od semen bavlny. Jiţní státy - Alabama, Louisiana, Tennessee, Arkansas se staly přímo "doly na bavlnu". Pěstování rýţe a tabáku se zde bylo minulostí a místo toho bylo přivlečeno mnoho otroků pro práci na bavlněných plantáţích. Bavlně se tu přezdívalo King Otton či WhiteGold. 11

12 Rizika pěstování konvenční bavlny, ze které nosíme většinu oblečení produkce 1 bavlněného trika spotřebuje l vody zpracování bavlny je sloţitý proces, který si vyţádá litrů vody pro 1 kg finální bavlněné látky: zavlaţování plantáţí, ředění umělých hnojiv a chemických látek při zpracování bavlny na textil, bělení a barvení obří spotřeba vody pro produkci bavlny má masivní dopad na ţivotní prostředí produkujících zemí problém kontaminace vody toxickými látkami při zpracování bavlny při pěstování se pouţívají pesticidy zemědělci v rozvojových zemích často nepouţívají ochranné prostředky a dochází tak k poškození zdraví v mnoha rozvojových zemích (např Indie) si zemědělci na trţištích kupují chemické látky, které jsou v EU a USA pro pouţití v zemědělství dávno zakázány, kvůli jejich dopadům na lidské zdraví a ţivotní prostředí, kdy kontaminují vodní zdroje, kterou poté pijí místní obyvatele (v indických oblastech, kde se pěstuje bavlna, umírá nejvíc lidí právě na otravu pesticidy) barvírny bavlny v Indii a dalších zemích nemají často čističky odpadních vod, takţe voda kontaminovaná barvivy a pesticidy ústí přímo do vodních zdrojů při pěstování bavlny se pouţívá přibliţně 10-15% ze všech světových pesticidů a 25% ze všech insekticidů podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně v rozvojových zemích umírá na otravu pesticidy lidí a mnoho z těchto pesticidů se pouţívá právě při pěstování bavlny většina bavlny se pěstuje v rozvojových zemích a mnoţství uţívaných pesticidů a chemických hnojiv narušuje úrodnost půdy, coţ má za následek ještě vyšší spotřebu chemikálií 40% pesticidů pouţívaných při pěstování bavlny WHO klasifikuje jako nebezpečné, které také představují nebezpečí pro zdroje pitné vody při zpracování bavlny je největším problémem bělení a barvení - zhruba jedna třetina barviv k bavlně nepřilne a vymyje se postupně v některé fázi praní do odpadní vody rezidua nebezpečných pesticidů mohou být detekována i v bavlněném oblečení Alternativy oblečení z organické bavlny - zaručuje, ţe bavlna nebyla ošetřována chemickými hubícími prostředky ani hnojivy, tedy nedocházelo ke znečištění vody a půdy. oblečení s certifikátem Fair wearfoundation- zaručuje, ţe při výrobě a zpracování bavlny byly zohledněny standardy ochrany přírody a pracovních podmínek zemědělců a zpracovatelů bavlny. 12

13 Vlna Jak se získávají příze Na světě dnes ţije miliarda ovcí, které produkují ročně více neţ tři miliardy kilogramů vlny. Od ostříhané vlny k hotové přízi je dlouhá cesta, která byla kdysi, na samém začátku, velice obtíţná. Vřeteno (poprvé zmíněno v roce 1480 v rodinné kronice švábského rodu Waldburgů) pracuje podle jednoduchého principu: na dřevěnou tyčku, přeslici, se zavěsí surová vlna. Šlapáním nohama se uvádí vřeteno do rychlého pohybu. Vlákno taţené vřetenem se tak stáčí do příze. Ovšem ty doby jsou dávno nenávratně pryč. Za vřetenem následoval spřádací stroj s automatickým vedením příze a za ním sloţité elektronické systémy. Dnes se příze tká na elektronicky řízených spřádacích strojích. Dnešní spřádání vlny Vlna se nejprve pere, zdrsňuje a češe. Potom se v přádelně tvoří vlákno tak, ţe se vytahují svazky vláken za současného pomalého otáčení. Dále se vlákno ještě jednou napne a stáčí vřetenem. Vlákno je vedeno elektronicky, kontrolováno a ještě jednou se čistí. Nakonec se konce vláken bez uzlíků začistí. Z několika jednotlivých vláken se na dvouvláknových soukacích strojích spřádá příze. Poté začíná proces barvení (asi 4 hodiny). Z vlny, která prochází barvivem rozpuštěným ve vařící se vodě, vzniká chemická sloučenina. Pouţívat se smějí pouze nejedovatá a ekologicky vhodná barviva. V laboratořích se potom odzkouší stálobarevnost přízí. Takto zkontrolovaný produkt putuje k dalšímu zpracování, během kterého je stáčen do přadének a klubíček, tak jak je známe z prodeje. Původ a vlastnosti pravé čisté vlny Jsou vysoko v kurzu, ale nevědí to a je jim to očividně a srdečně jedno. Komu? Ovcím, velbloudům a alpakám. Příroda ve své nejčistší podobě je to, co se dnes nosí a ţádá. Právě těchto darů přírody uvedení ţivočichové mohou dávat velké mnoţství: totiţ nejkvalitnější vlny. Čistá střiţní vlna, velbloudí srst a alpaka z jihoamerických stejnojmenných lam jsou nejen levné, ale i pohádkově krásné a velice ţádané. Uţ samotný pojem ''střiţní vlna'' je zárukou pravosti. Produkt sám potom pochází z Austrálie z ovcí s obzvlášť bohatou vlnou - merino. Ovce merino mají nejlepší kvalitu vlny a zároveň nejvyšší produktivitu. Jedna ovce dává aţ deset kilogramů vlny z jedné střiţe, s čímţ se normální ovce výkonem dva kilogramy nemohou srovnávat. Střiţní vlna představuje absolutně nejvyšší kvalitu. Pochází ze ţivých zvířat a ještě nebyla nijak zpracována, na rozdíl od označení ''100% vlna'', ''čistá vlna'' nebo ''vlna'', které často obsahují i různé příměsi méně kvalitní vlny nebo dokonce odpadní vlny jako druhotné suroviny. Střiţní vlna je přírodní a v módě. Lidé, kteří vědomě dbají na své zdraví a ţivotosprávu, to vědí a dokáţí si toho váţit. Střiţní vlna pohlcuje pot a udrţuje tělo v suchu. V zimě chrání před venkovní vlhkostí a hřeje. Tělo tak 13

14 nepotřebuje vydávat energii, aby udrţelo tělesnou teplotu. Kromě toho je střiţní vlna vysoce elastická, dobře drţí tvar, málo se špiní a neplstnatí. Několik rad pro péči o vlnu Střiţní vlna je přírodní ţivé vlákno. Proto je péče o ni poměrně jednoduchá. Přesněji řečeno, střiţní vlna pečuje o sebe sama, protoţe jen neochotně přijímá špínu, a pokud ano, tak jen povrchově. Na povrchu vláken však nečistoty neulpívají a snadno se opět uvolňují. Tak chrání příroda ovci před nečistotou. U tkanin ze střiţní vlny je tomu podobně. Silné vytřepání nebo vykartáčování většinou stačí k tomu, aby se látka zbavila nečistot. Vůbec nejlepší je poskytnout našemu oděvu ze střiţní vlny občas malou dovolenou na čerstvém a vlhkém vzduchu. Například přes noc na balkóně. Střiţní vlna přijímá vlhkost, aniţ by na dotek byla vlhká. Tím se jí vrátí opět původní vlastnosti. Pomačkaná místa se rychle vyhladí. Při praní vlněných oděvů je třeba mít na paměti následující: Ušlechtilé materiály se perou zásadně jen v ruce. Voda by přitom neměla překročit 30 stupňů. K praní jsou nejvhodnější speciální jemné prací prostředky pro vlnu. V ţádném případě se nesmí vyprané tkaniny ţdímat, třít nebo dokonce sušit na slunci či na topení. Vody po máchání zbavíme látku ze střiţní vlny nejlépe tak, ţe ji zabalíme do ručníku froté a vodu opatrně vymačkáme. Látka a pleteniny se pak upraví do potřebného tvaru na suchém ručníku a nechají se pomalu uschnout na vzduchu. Střiţní vlnu je moţné také ţehlit, je-li to nutné. Přes vlhkou bavlněnou látku vlnu napaříme a necháme uschnout. Shrnutí * Vlnu pereme pouze v ruce. Voda by neměla být teplejší neţ 30 stupňů! * Vlnu pereme ve speciálních pracích přípravcích na vlnu nebo v jemných prášcích. Dobře vymácháme. * Vlnu neţdímáme ani netřeme, nesušíme na topení ani na přímém slunci. * Vlněné pulovry si nejlépe zachovají tvar, kdyţ je sušíme rozloţené např. na ručníku * Vlnu pokud moţno neţehlíme, pokud je to nezbytné, pak pouze při velmi mírné teplotě (vlna, hedvábí) přes bavlněnou látku. 14

15 Měď Obecně: Chemická značka mědi je Cu (latinsky Cuprum). Je to velmi ušlechtilý kov načervenalé barvy. Lidé ho pouţívají jiţ od středověku. Je velmi dobře tepelně vodivý, dobře se mechanicky zpracovává a je odolní proti korozi. Působením kyslíku, oxidu uhličitého a vzdušné vlhkosti se pokrývá tenkou vrstvičkou, která se nazývá měděnka. Je základní součástí řady důleţitých slitin a velmi důleţitý pro elektrotechniku. Historický vývoj: Měď, stejně jako stříbro a zlato, patří ke kovům známým od nejstarších dob. Slouţila v podobě bronzu (slitina mědi a cínu) pro výrobu zbraní a nástrojů, předmětů i různých ozdob. Nazývá se podle ní celá tato doba- doba bronzová. O těchto třech kovech se dovíme i z Bible a z Homérových spisů. Féničané měli na ostrově Kypr měděné doly, a proto Římané nazývali měď aescyprium. Z tohoto výrazu se časem vyvinulo označení cuprum, čili česky měď. Výskyt mědi: Měď se v ţivotním prostředí vyskytuje přirozeně a lidé ji přijímají vdechováním, poţitím pitné vody nebo potravy. V zemské kůře je přítomna poměrně vzácně. V mořské vodě se její koncentrace pohybuje pouze na úrovni 0,003 miligramů v jednom litru. Předpokládá se, ţe ve vesmírupřipadá na jeden atom mědi přibliţně 1 miliarda atomů vodíku. Zajímavostí je, ţe měď je obsaţena v krvi měkkýšů. Ryzí měď se v přírodě nachází, ale vzácně ve větším mnoţství. Vyskytuje se tedy převáţně ve sloučeninách. Volná se ve větší míře vyskytuje u Hořejšího jezera v Severní Americe. Nejčastěji ji nacházíme ve formě sulfidů, mezi něţ patří například chalkozin neboli leštěnec měděný- Cu 2 S, covellin- CuS, bornit- Cu 3 FeS 3, bournonit- (Cu 2. Pb) 3 [SbS 3 ] 2 nebo chalkopyrit - CuFeS 2. Největší producenti mědi jsou Chille, Peru a USA v Novém Mexiku a Utahu. Významná loţiska měděných rud se dále nalézají v Zairu, Zambii, Kanadě, Kazachstánu a Polsku. V ČR je ryzí měď vzácná. V podkrkonošských paleobazaltech (melafyrech) se vyskytla ve Studenci. Cementační původ má v asociaci se sulfidy u Pernštejna, Horním Slavkově a Vrančicích u Příbrami. Cementační původ má rovněţ měď ve Zlatých Horách v Jeseníkách. 15

16 Chemické a fyzikální vlastnosti: Měď je typický prvek červenohnědé barvy, avšak ve velmi tenkých plátech prosvítá zeleně aţ modře. Na vzduchu je měď nestálá, protoţe se za působení atmosférické vlhkosti a oxidu uhličitého pasivuje, pokrývá se tenkou vrstvičkou zeleného zásaditého uhličitanu měďnatého (měděnkou), která ji účinně chrání proti další korozi vzdušným kyslíkem i vlhkostí (vodou). Tento proces probíhá podle podmínek vzdušné vlhkosti několik měsíců aţ let. Na měď působí za pokojové teploty a vlhkosti vzduchu i chlor. Za vyšší teploty se měď slučuje s velkou spoustou prvků a nejvýznamnější slučivost je se sírou. Sloučeniny měďnaté barví plamen zeleně. Měď vede v čistém stavu velmi dobře elektrický proud, po stříbře vykazuje druhou nejlepší vodivost ze všech kovových prvků za normální teploty. Ale i při velmi malém obsahu nečistot, zejména antimonu a arsenu, se vodivost výrazně sniţuje. Zároveň je i výborným vodičem tepla. Čistá kovová měď je poměrně měkká a proto se pro praktické aplikace často pouţívají její slitiny s prvky. Měď je velmi taţná a kujná a i proto se z ní vyrábí vodiče elektrického proudu. Rozpouštění mědi v minerálních kyselinách probíhá, ale jako ušlechtilý kov nedokáţe z kyseliny vytěsnit kation vodíku, a proto se rozpouští v oxidujících kyselinách nebo v neoxidujících kyselinách v prostředí oxidačních činidel. Výroba: Hlavním zdrojem mědi jsou sulfidické rudy, které obsahují hlavně ţelezo. Obsah mědi je zhruba 1%. Těţená ruda se proto nejprve drtí a koncentruje, čímţ se zvýší obsah mědi na 15 aţ 20%. Jsou tři základní kroky, jak se měď ze sulfidických rud vyrábí: Pražení- účelem je odstranění síry a převedení co největšího mnoţství sulfidů na oxidy. Pokud klesne obsah síry tak, ţe na jeden atom mědi připadne jeden atom síry, jde se na další krok. Tavení na měděný lech- odstraní se sulfid ţeleznatý. Tento krok se děje v pecích při 1400 C za přidání oxidu křemičitého. Oxid měďnatý se opět mění na sulfid a reaguje s oxidem křemičitým. Vzniká sulfid měďný, který se pak usazuje na dně taveniny jako měděný lech. Zpracování lechu na surovou měď- dnes se provádí výhradně dmýcháním v konvertoru. Roztavený lech se vlije do konvertoru, který má zásaditou nebo kyselou vyzdívku, a to podle toho, zda ruda obsahuje zásadité nebo kyselé přísady. Dovnitř se vhání stlačený vzduch. Zbytky sulfidu ţeleznatého přecházejí na oxid. Poté probíhá oxidace sulfidu Kopulová šachtová pec měďnatého na oxid měďnatý, který reaguje se sulfidem měďnatým na kovovou měď. Měď se vyuţívá převáţně na: 16

17 Střešní krytiny (vzhledem k ceně převáţně na střechy chrámů, historických staveb apod.) Výrobu odolných okapů a střešních doplňků Trubice pro rozvody technických plynů Elektrické rozvody v bytech i v průmyslu Výrobu kotlů a zařízení pro bezztrátový přenos tepla Výrobu chladičů Výrobu kuchyňského nádobí Hlavní slitiny mědi: Mosaz- Slitina mědi se zinkem, běţně je to měkký kov se zlatavou barvou a s poměrně nízkou odolností vůči kyselinám a louhům. Avšak proti atmosférickým vlivům je mosaz velmi odolná. Vyuţití: výroba hudebních nástrojů, ozdobných předmětů a biţuterie. Bronz- Slitina mědi a cínu, která je pro lidstvo známa jiţ od starověku- jak jistě známe, dobu Bronzovou. Přidáním cínu do mědi vzniká tvrdý kov. Vyuţití: výroba součástek čerpadel, kluzných loţisek, pruţinových per, součástí lodí a ponorek (díky své odolnosti proti slané vodě), soch, pamětních desek a mincí, medailí apod. Bronzová medaile olympijských her 1 Mosazný hudební nástroj 1 17

18 A na závěr Biologický význam mědi: Patří mezi prvky s velkým významem na ţivý organismus. Vyskytuje se v několika enzymatických cyklech nezbytně nutných pro ţivotní pochody a její přítomnost v potravě velmi ovlivňuje zdravotní stav. Denní dávka mědi v potravě by se měla pohybovat okolo 1mg, ale sníme-li 0,1g, nic se nám nestane. Potraviny bohaté na měď jsou např.: játra, kakao, měkkýši, korýši, houby a ořechy. Nedostatek mědi způsobuje chudokrevnost, způsobí zpomalení duševního vývoje a zhoršuje metabolismus cukrů. Naopak přebytek, který je moţný aţ při 250mg mědi současně, působí jako jed (jako např. u olova nebo rtuti). Při poţití 0,25-2g můţe měď způsobit váţná onemocnění a způsobit váţné zdravotní problémy. Při snědení více neţ 2g mědi můţe nastat akutní otrava mědí aţ smrt. Otravy mědí jsou ale vzácné, jelikoţ má nepříjemnou chuť, která ji činí aţ nepoţivatelnou. 18

19 Pedig Obecně: Pedig je přírodní materiál, dováţený aţ z jihovýchodní Asie. Pochází z popínavé palmy Calamus Rotang, lépe řečeno z vnitřku jejího stonku. U nás je známa jako ratan. Stonek je silný jen několik centimetrů, ale dlouhý aţ 100 metrů. Pouţívá se na výrobu nábytku, v košíkářství, dokonce i k výrobě hudebních nástrojů a bičů. Dřevo má velmi světlou barvu, podobně jako dřevo lipové. Calamus Rotang: Dorůstá výšky 10m, avšak do šířky aţ 200m nebo více. Listy jsou zpeřené, dlouhé 60-80cm. Rotan patří mezi ratanové palmy. Vlastní ratanový materiál je podobný bambusovému, ale je mnohem pruţnější a ohebnější. Ratanové palmy se pro sklizeň pěstují především v Indonésii. Na mnoha místech světa je však vesničané vyhledávají a těţí v lese pro svou potřebu nebo malovýrobu pletených předmětů. Sklizeň je velmi obtíţná, protoţe všechny části ratanových palem jsou hustě ostnaté. V Indii a Thajsku se podetnou kmínky u země, uváţou se na provazy a z houštin je vytahují sloni nebo traktor. Po vytěţení se ratany loupou a suší ve speciálních sušárnách. Dále se zpracovává v horké páře, kdy můţe být ratan formován do poţadovaných tvarů a po vychladnutí a uschnutí si tento tvar dále uchovává. K výpletům a jemnějším dekoračním předmětům se pouţívá ratan štípaný. Pěstování ratanu a výroba nábytku se v poslední době stalo významným průmyslovým odvětvím hlavně v Indonésii. Využití pedigu: V dnešní uspěchané a hektické době čím dál víc lidí pociťuje větší potřebu kontaktu s přírodou. S přírodními materiály jako je sláma, proutí šustí- mezi ně patří i pedig. Ten je u nás hned po vrbovém proutí nejpouţívanějším materiálem na pletení košů. Je vyráběn v různých průměrech od 1mm aţ do 10mm. Mezi jeho přednosti patří pruţnost, snadné barvení a rovnoměrná tloušťka. Díky pórům krásně nasává vodu a nasáklý vodou se pouţívá 19

20 k pletení. Vlhký se dá tvarovat a tak můţeme tvořit různé tvary košíčků i podnosů. Proto je před pouţitím potřeba ho namočit na 3-5 minut do vody. Dodává se v přírodní barvě, ale dá se snadno nabarvit obyčejnou barvou na textil. 20

21 Proutí Historie Loupání Vavřínu Ze začátku si košaři vařili proutí kaţdý doma sám v kotli. Kolem roku 1870 postavili bratři Apolinářové na Granáčku (Havlíčkova třída) vařírnu proutí. Říkalo se jí Kotlina. Byla to bouda z vepřovic se širokým jehlancovitým komínem a měděným kotlem asi na 120kg zeleného proutí. Stará Kotlina na vaření proutí na Havlíčkově třídě zdaleka nemohla stačit potřebě, byla proto roku 1930 zbořena a postavena nová prostornější vybavenější a z pevného materiálu u rybníka Ovčáka. Postup mízování Košař si při loupání prutů pomáhá ručním dřevěným rozštěpcem kovovým usazením ve špalku, nebo později na ţelezných stojanech (tzv. koza). Těmito nástroji se loupe jak proutí vařené, tak proutí mízované. Za mízy se vrbový prut zbaví kůry snadno. Kdyţ vrbový prut uschne, postavením do vody rychle oţívá a ţene do mízy, proto je umělé mízování proutí za přírodního počasí snadnou záleţitostí teplé přírody. Mízování spočívá ve svázání opracovaného proutí (tzn. zbaveného přebytečných větviček, přetříděného a rozděleného podle délky 120 cm a více) do úhledných otépek které se staví jedna vedle druhé do ţelezných či jiných van. Tak aby stály po celou dobu mízování ve vodě. Délka mízování závisí na teplotě a době která uběhla od sklizně proutí. Aţ proutí pustí mízu a je připraveno k loupání pouţije se jiţ zmíněných nástrojů. Vaření V zimě je mízování obtíţnější, vyţaduje alespoň teplou místnost, zde ale většinou proutí překáţí a proto se pouţívá obyčejné vaření. Změklá kůra vařeného prutu se loupá také snadno, ale vařením se z kůry vyloučí barvivo, které prut zbarví do červena. To je dnes poţadováno za ţádoucí, ale dle některých záznamů tomu tak vţdy nebylo. Zpracování Někdy je také potřeba prut zjemnit. Dá se naříznout štípákem, rozštípnout na několik proutků a ty se zase dají zušlechtit hoblíkem na proutěné nudle (pásky řečené otáčky, ale v řemesle 21

22 obyčejně zvané šlemy). Zvlášť upravenému hoblíku se říká hoblík na šlem. Nářadí košíkáře Toto náčiní je velmi jednoduché, protoţe nejdůleţitější jsou ruce košíkáře. Pouţívá-li stoličku, na kolenou má desku. Vrstvu napleteného proutí stlouká občas ţelezem, taková práce se nazývá stloukaná. Dále pouţívá šídlo (špicu), nůţky, čistič (puc), nůţ (knép) a někdy i perlíček. Začátek dárkových košů Kolem roku 1931 vstoupily na trh oválné květinové a dárkové koše zvané dárkáče Charakteristické hutným lehkým obloukem. Mízárna v Morkovicích V roce 1925 postavilo košíkářské druţstvo (zaloţeno 1921) umělou mízárnu, loupárnu a sušárnu proutí. Plocha bazénu činila asi 110 metrů čtverečních a v jedné směně bylo moţno vymízovat centů zeleného proutí. Ústřední topení ohřívalo vodu v bazénu i vzduch mízárny a postřikovací aparatura udrţovala náleţitou vlhkost proutí i atmosféry. 22

23 Historie stroje na opracování Roku 1927 sestavil stroj na hoblování proutí Jan Adamčík, který se osvědčil. Ještě předtím daroval Moravský zemský výbor Společenstvu košíkářů první stroj na štípání a hoblování proutí. Horší to bylo se stroji na loupání proutí, byly sice velice ţádoucí, ale proutí poškozovaly, nebo byly pomalé a tím málo efektivní. Myšlenkou výroby se zabýval za Rakouska uherska kaplan Antonín Přecechtěl. Měl mít gumové válce, které měli kůru rozpuknout a drátěná vaziva ji měla stáhnout. Bohuţel měl nedostatek peněz i času. Roku 1930 si objednala firma A.Bleši loupací stroj Luba Rekord z Německa. Tento stroj měl však příliš otáček, takţe bylo nutné instalovat zpomalovací kolečko. Tento stroj poté vyrobil zámečník A. Mucha v počtu 5 kusů. Tvrdilo se, ţe nahradí 20 ručních loupačů. Proutí sice loupal, ale přeci jenom nebylo moţno zabránit jeho poškozování. Mnohem nadějněji se jeví stroj M. Hýska ze Slíţanské ulice. Nahradil rozštěpcový válec systémem pérovaných kuţelových vrubovaných kovových válečků, jeţ celkem dobře kůru mačkaly i stahovaly. Historie loupacího stroje po roce 1957 Potíţe se strojem však pokračovaly i nadále, zkoušely se různé typy domácího původu. V roce 1959 byl dovezen stroj z Německa a v roce 1960 byl vyroben opět jiný, dle dokumentace z Bulharska. Ţádný z těchto prototypů však nepracoval dokonale, ale alespoň trochu ulehčily práci loupačů, které stejně museli proutí doloupat ručně. Sadba- příprava půdy v roce 1903 Sadba probíhá okolo rybníků, podél stok a příkopů polních i lučních. Na těchto místech se pokládá za zbytečné upravovat půdu. Nařeţou se co moţná největší kůly a zatlučou do země ve vzdálenosti asi 1m jednou nebo dvěma řadami. Souvislá pole vrby nejsou příliš obvyklá, a pokud ano, tak většinou jsou zadušeny trávou a předčasně zajdou. Vrba bývá také často zničena dobytkem při pastvě. Příprava pole - délka sazenic asi 30cm dle dosavadních zkušeností hloubení půdy na 50cm. Loupání 1903 Loupání, po vaření i mízování se v jiných zemích takřka neprovádí. Proutí se vaří ve velkých měděných kotlích, které jsou primitivně zazděny v zemi. Kotle jsou vlastnictví obcí nebo Společenstev košíkářů. Proutí se vaří buď syrové, nebo zaschlé (od toho se odvíjí doba vaření 3-6hodin). Voda se nejprve přivede do varu a pak se do ní ukládá proutí, které se potom snáze loupá. Takto vařené proutí není třeba ihned loupat, vydrţí ještě 14 dní v kůře, musí se však chránit proti vyschnutí. Proutí nabývá barvy červenohnědé pouze rakovice zůstává naţloutlá. Tato úprava je draţší neţ loupání v míze neboť se počítá 1cent uhlí na 1 cent loupaného proutí. Obyčejně se topí vrbovými odpadky, nebo usušenou kůrou. Dokonalejší je vaření parou. Děje se ve velkých víkem opatřených kádích, vodou naplněných, do nichţ se zavádí pára. Vodu rychle ohřívá a udrţuje v prudkém varu. Proutí takto vařené zůstává téměř bílé. Následné loupání provádíme sklíčidlem.proutí protahuje sklíčidlem jeden silnější dělník, odrhnuté proutí loupou 2-3 dělníci nebo děti. Při loupání se proutí rozděluje na 3-4 druhy - 23

24 pruty chybné, zvlášť rozvětvené, ostatní na 3 délky - nejkratší cm, střední cm, nejdelší od 150 cm a více. Nejslabší proutí je nejdraţší, protoţe je s ním nejvíce práce. Nejdelší je obvykle o 30% levnější neţ proutí kratší. Po oloupání se proutí rozprostírá na rámy z latí a tyček, tak aby uschlo. Přitom je děti obracejí, čím rychleji uschne, tím bělejší zůstane. Jakmile proutí uschne, sváţe se do otepí a rozestaví v krytých místnostech, kde dosychá. Poté se sváţe do otepí, které se skladují v suchých a temných místnostech. Stejně se postupuje i u proutí vařeného. Výsadba rok 1929 Řízky musí být řezány z jednotlivých prutů. V roce 1903 naopak sázeli i z řízků vrb dvou aţ tříletých. Řízky řeţeme z proutí sklizeného v době vegetačního klidu. Při řezání je nutno dbát, aby řez byl hladký a kůra nebyla poškozena. Řeţeme nejlépe ostrými nůţkami. Také se řeţou pomocí speciálního stroje. Při řezání je nutno, aby byly horní konce vţdy kladeny jednou stranou, neboť řízky se zapichují spodním koncem do země, očka musí směřovat vzhůru. Vzdálenost řádků od sebe je 50cm a vzdálenost sazenic 20cm. Řízky nezatlačíme úplně, ale tak, aby asi 3cm vyčnívaly. Někdy je moţno sázet řízky vodorovně do brázd. Sázení celých prutů se nedoporučuje. Košíkářské výroby v ČR V Čechách a na Moravě byly výrobky z proutí velice rozšířené. Pletlo se z vrbových proutí. Na hrubší koše se pouţívalo surové neloupané proutí. Na jemnější práce se proutí loupalo, případně štípalo. Koše z vařeného loupaného proutí mají načervenalou barvu, koše z mízovaného loupaného proutí jsou bílé. Technika pletení je podobná textilní vazbě - splétají se osnovní pruty s útkovými. Způsobů pletení je však velice mnoho. Předměty se zhotovovaly buď v domácké výrobě, nebo v řemeslnických dílnách. Velká střediska košíkářské výroby byla v jiţních Čechách (Lomnice), středních Čechách (Zbraslav, Mělník) a na jiţní Moravě (Morkovice). Pletlo se i z jiných materiálů, např. z orobince (baţinatá rostlina) nebo z lubů. Loubek je pruţný pásek dřeva naštípnutý z prutu, větve nebo části kořene stromu. Pletení z lubů je charakteristické pro jihozápadní Čechy (především Šumavu) a kopcovitou krajinu severovýchodní Moravy. Ošetřování Nejdůleţitější prací je okopávání. Nejen, ţe jím zničíme plevel, ale také přivedeme do půdy vzduch. Dále také vylepšování mezer novými řízky. Nesmí se zapomínat také na pravidelné hnojení. 24

25 Sklizeň Řez proutí provádíme kaţdoročně a to jiţ první rok výsadby. Řezání je nejlépe provádět po opadání listí. Za sněhu se nedoporučuje řezat z důvodu lámání prutu a také proto, ţe bychom neřezali u babky (kmen) a vznikaly by velké pahýly. Pozor v prvním roce se řeţe nůţkami, poté se můţe řezat noţem aj. Řeţeme kaţdý prut zvlášť. Odřezané proutí se nechá leţet v hrstích do večera, tak aby oschlo. V poslední době se sklizeň proutí mechanizuje a sklízí se upravenými ţacími stroji s rovnou ţací lištou. Stroj sice ulehčuje práci, ale vyţaduje rovný terén. Vrba Vrba je základním materiálem pro výrobu košíkářského zboţí. Vrba je rostlina níţin, má velký počet odrůd, které vznikli kříţením. Nejčastěji se pouţívá vařené loupané proutí. Pouţívá se ještě proutí bílé - vzniká loupáním zeleného proutí a zelené proutí, které je v surovém stavu. Vařené vrbové proutí Dělí se podle délky a to od 80 cm do 220cm někdy aţ do 3m. Před pouţitím je nutné proutí namočit ve vodě. Délka namáčení závisí na síle prutu. Kratší proutí se namáčí 1 hodinu, dlouhé 2-3 hodiny. Druhy vrbového proutí Proutěné šény neúžené- Proutěné šény úžené- šíře přibliţně 3-4 mm šíře nad 5 mm Proutěné středy- pásky podobné vrbovým šénám, vznikají při výrobě vrbových šén. Proutěné špičky- jsou to odstřiţky vrcholů dlouhého proutí. Délka špiček je cm. Pouţívá se na osnovy, zhotovení kříţů košů, případně na pletené malých misek, dekorace. Proutěný ráfek- Zelené proutí (sušené)- jsou to neúţené silnější vrbové pásky z vařeného i bílého proutí. Pouţívá se na zakrytí ukončení výpletu nebo osnov, případně i na osnovy. pouţívá se především k dekorování, ale jde vyuţít i při pletení. 25

26 O řeckém oděvu Řecká móda neznala problém střihu šatů ani krejčovské řemeslo. O vzhledu oděvu rozhodoval tkadlec a barvíř, kteří vyrobili kus látky. Z něho pak ţeny zhotovily oděv. Římané po staletí nosívali jen malou koţenou zástěru. Velmi záhy se jako nejrozšířenější oblečení rozšířila tunika. Ta se převazovala v pase tak, aby vpředu zakrývala kolena a vzadu byly o něco kratší. Pod tunikou se uţ nic nenosilo. Pokud bylo někomu chladno, musel si obléknout dvě tuniky. Tunika byla čistě bílá, jen senátoři na ní měli široký svislý pruh nachové barvy a jezdecký stav měl pruh úzký. PEPLOS typicky ţenské roucho. Jeho zadní, přehnutá část se dala přetáhnoutpřes hlavu jako kapuce. Peplos byl později i sešíván, takţe se podobal chitónu. CHITÓN nejprve sepnutý na obou ramenou později sešitý. Dlouhý (dórský),krátký (iónský), spojený na jednom, či obou ramenech, někdypodkasán nad boky. Tento oděv oblékali muţi i ţeny. Přes chitón seoblékal himation. 26

27 HIMATION svrchní plášť. Obdélníkový kus látky omotaný okolo postavy. CHLAMYS svrchní plášť. Sepjat sponou na pravém rameni. Mohl se přehodit i dozadu a tím se uvolnily ruce. Historie obuvi Obuv kaţdého druhu má svou bohatou historii. Zmínky o obuvi nacházíme jiţ v bibli. Starověk způsob nošení obuvi se odvíjel od přírodních podmínek dané oblasti Střední Evropa: zprvu si člověk nohy obaloval nevyčiněnou kůţí a na nohu ji připevňoval řemínky. Kůţe se ale kazila a praskala. Egypt: se obuv pletla z rostlinných vláken papyru. Obuv neodpovídala tvaru chodidel. Obě boty byly stejného tvaru. U zámoţných občanů byla bohatě zdobena. 27

28 Řecko: obuv odpovídala pravému a levému chodidlu. Měla tuhou podešev a měkký svršek. Řecký sandál se k noze připevňoval řemínky, které se uprostřed nártu zavazovaly. Řekové dávali důraz na krásu. Řím: bohatí Římané nosili okázale zdobenou obuv. Vojenská obuv byla podbita hřeby nebo cvočky. Středověk obuv se mnoho nelišila odřímské. Sešíval se svršek s podešví. Začínaly se objevovat boty, které se nosily na různé příleţitosti. Módním výstřelkem byla obuv s prodlouţenou špičkou, kterou si museli přivazovat řemínky pod kolena. V době královny Alţběty se zase objevily boty se širokou špičkou, kterou si museli vycpávat. V jedenáctém století se objevuje obuv na podpatcích, které jsou vysoké 28 33cm. Od 15. do 17. století se při výrobě pouţívají šídla a dratve. Novověk na počátku novověku se při výrobě obuvi začaly pouţívat kopyta a floky. Z módy pomalu mizí vysoké jezdecké boty. Postupně se zjednodušují ozdoby a vyrábí se praktická obuv. S příchodem průmyslové revoluce přechází ruční výroba na strojovou. V roce 1846 patent šicího stroje na obuv. S dalším rozvojem továren ustupuje ruční výroba. Továrny dokáţí vyrobit aţ párů obuvi. Typy bot s tradicí Lodičky v lodičkách vypadá noha výborně. Kde se lodičky vzaly? Lidé se chtěli vyvyšovat uţ odedávna a vysoké podráţky jim to umoţnily. Zpočátku byly zvýšené podráţky pod celým chodidlem. Teprve v 16. stol. se objevily podpatky, ale jejich velikost nebyla příliš veliká. Postupně se podpatky zvyšovaly. Mokasíny jsou stejně staré jako sandály. Základ boty se vyrábí z jednoho kusu materiálu, který se stáhne šňůrkou kolem nártu. Mokasíny jsou typické pro americké indiány, balkánský venkov a součást moravských krojů. Sandály podráţka připevněná k chodidlu pásky nebo řemínky se nemění uţ po tisíciletí. Materiál této obuvi je také stejný jen ve dvacátém století k nim přibyl jeden nový materiál a to pneumatiky. Dřeváky spolehlivá a levná obuv, která chránila majitele před blátem a nepřízní počasí. Kozačky, holinky najdeme je u všech severských národů a kromě toho u lidí ţijících v oblastech kolem Sahary. Tam chránily majitele před pískem a sluncem. Podobně tomu bylo u jezdeckých bot v Evropě od středověku dodnes. Boty jako mučicí nástroj Jen párkrát v historii se boty proměnily v mučicí nástroj. 28

29 Španělské boty pouţívala středověká inkvizice. Jednalo se o kovové válce, které se připevnily k holeni. Směrem k noze trčely hřeby. Utahováním se hřeby zabodávaly do nohou. Oběť často vykrvácela nebo podlehla nákaze. Druhým příkladem je móda obuvi v Číně, kde dívky nosily velmi nepatrné střevíčky, které deformovaly celou nohu. Ohnul prsty směrem k patě a ţeny pak nemohly prakticky chodit. Tato móda byla do poloviny dvacátého století prosazována hlavně ve vyšších kruzích. Rodiny tak dokazovaly, ţe jsou bohaté a ţeny nemusí pracovat. Třetím příkladem jsou nesmyslně vysoké podpatky u lodiček. Ani v této obuvi se nedá chodit a časté nošení deformuje chodidla. Zajímavosti - Ve středověku se boty zazdívaly do stěn obydlí. Přinášely domu štěstí. - Z kůţe jedné krávy se vyrobí přibliţně patnáct párů bot. - Móda černých bot se prosadila díky královně Viktorii. Ta po smrti manţela drţela smutek a k těm patřily černé boty. Středověké oděvy Dějiny odívání - gotika Lidstvo šije od nepaměti. Jeskynnímu člověku stačilo sepnout si koţešinu kůstkou nebo dřívkem. Kdyţ si však uvědomil, ţe přirozené otvory mohou poslouţit jako ouško, do něhoţ se dá navléci tráva nebo lýko, bylo na světě šití. Zpočátku se šilo kostěnými jehlami. Potom dřevěnými, bronzovými, ţeleznými a v poslední době zlatými. Ve 12. stol. našeho letopočtu se krejčovství oddělilo od ostatních řemesel. Mistři krejčí zakládali cechy. Jejich význam vzrostl v pozdním středověku, kdy byla móda bohatá na různé materiály a výrobky. Pro tuto dobu je typické, ţe celý oděv zpracovává jeden člověk. Oděv byl vţdy hlavním znakem společenského postavení a movitosti. Navíc býval oděv často i výjimečným darem. Jiţ od 13. st. se objevuje kvalitní střih a celé toto století probíhá vývoj tvarovaného oděvu. Ve 14. st. je jiţ střih těsný na tělo, tedy vypasovaný, u ţenských šatů je zdůrazňována štíhlá linie pasu. Na sklonku 13. st. je krejčích v Paříţi na 700, koţešníků je pak k roku 1300 počítáno v cechovních knihách 344. Tyto vysoké počty svědčí o vzestupu oděvních řemesel, která musela vykrýt poptávku po nové náročnější módě. Od 13. st. se téţ objevuje stavovský oděv. Počátkem 14. st. se objevuje nový módní styl, přicházející k nám z Francie. Módní vlny se jiţ nestřídají po staletích, ale po desetiletích. Kaţdý panovník či velmoţ s vlastním honosným dvorem se stává iniciátorem nové módní vlny. V Čechách se tato nová móda uchytila a rozšířila nejpozději s příchodem Jana Lucemburského roku Nádherný oděv nedělal jen kvalitní střih, ale i celá škála vzácných látek a koţešin, jeţ byly dováţeny z celého tehdy známého světa. 29

30 COTTE základní typ oblečení. Muţi jej nosí volnější, ţeny těsnější. SURCOT svrchní oděv, něco mezi pláštěm a šatovou sukní KARNÁČ zimní, nebo cestovní oděv. Stojí na pomezí mezi svrchním oděvem a pláštěm. SUKNĚ - nejčastější oděv. Chudí je nosili kratší a prosté, z hrubého sukna. Bohatí, duchovní, soudci a lékaři nosili naopak sukně dlouhé a z drahých látek (samety), leckdy podšité koţešinou. 30

31 KABÁTCE - typy kabátců RUKÁVY- úzké i široké (trychtýřovité), bývaly bohatě zdobené výšivkou, perlami a drahými kameny, i podšité koţešinami. Od počátku 13. st. se běţně objevují pachy (volně visící rukávy přišité v rameni, či v lokti), bývaly úzké i široké a různých délek (k pasu i k zemi). Byly součástí muţských i ţenských oděvů. Varkoč (vafnrok, z něm. Waffenrock) suknice nošená urozenými bojovníky, či sluţebnými vojáky přes zbroj (u neurozených druţiníků a milicí označovala příslušnost). Bývala v erbovních barvách, či nesoucí erb majitele. Varkoč urozených bojovníků býval často velmi zdobený (mnohdy protkávaný zlatem, vyšitý perlami a posázený drahými kameny) a ze vzácných látek (samety, brokáty, hedvábí), aby odpovídal postavení svého majitele. Wolfram von Eschenbach dokonce v jedné písni zmiňuje jako kurtoazní (kurtoazie = dvornost, zdvořilost) zástavu lásky spodní dámskou hedvábnou košili, jeţ dostal král od své choti, aby ji nosil v boji oděnou přes zbroj jako varkoč. 31

32 Pláště dělily se na mnoho různých typů dle účelu a společenské třídy, polokruhové, třičtvrtěkruhové, eliptické (pelicon), karnáč (typ oděvu na pomezí pláště a svrchního oděvu), hérigaud (cestovní plášť s kapucou a dlouhými rukávy), krzno (podšitý koţešinou a spínaný na rameni). Bývaly z různých materiálů, i podšité koţešinou, leckdy zdobené bohatými lemy vyšité perlami a kameny, či zdobené rolničkami a zvonečky, některé s krátkým límcem, či kapucou. Zapínané byly knoflíky, sponami, páskami, střapci. Klobouky, čepce a pokrývky hlavy Muţi nosili s oblibou klobouky, špičaté lovecké klobouky (chapeau), kukly, kápě. Dámy nosily s oblibou roušky a závoje, i aplikované na čepce a kloboučky spolu se síťkami na vlasy. Svobodné dívky chodily často prostovlasé, účesy zdobené toliko diadémy, stuhami a věnečky. Nobilita opět nešetřila na drahých látkách, perlách, kamenech, broţích, drahocenném peří (paví, rajčí, dravčí na loveckých čapkách) a koţešinách, jeţ čepce podšívaly, nebo lemovaly. Ţeny si do zdobných účesů vplétaly hedvábné stuţky a perlové šňůry. Obuv Nosily se stále boty otevřené i uzavřené, ty pak byly stále variabilněji tvarovány. V této době se objevila úzká špička (předchůdce pozdějších dlouhých špic). Délka i materiál obuvi závisely na účelu nošení i na postavení majitele, tomu pak odpovídalo i zdobení. Kůţe bot bývala barvená, ozdobně vykrajovaná, nebo potahovaná drahými látkami (samety, brokáty), i zdobená perlami a kameny. Rukavice nosili je muţi i ţeny. Lišily se nejen dle účelu (lovecké, cestovní, švihácké, bojové), ale samozřejmě i s ohledem na společenské třídy. Bývaly ozdobou oděvu. Snem mladých šviháků byly drahocenné benátské rukavice. Opět se uţívalo celé škály materiálů a zdobení. 32

33 Bojové pak byly často zesíleny kovovými puklicemi, krouţkovým pletivem, šupinami, nebo byly přímo kované plátové. Rukavice měla i symbolický význam jako důkaz a vůle suveréna, jako doklad vyslance místo pověřovacích listin, jako záruka dodrţení smlouvy, při předávání půdy lokátorům, při udílení práva razit mince, atd. Pás měl uţitný i ozdobný význam, byl nedílnou součástí oděvů. U šlechty a rytířstva se jednalo leckdy o nejskvostnější část oděvu (bohatostí výzdoby, materiálem i uměleckým zpracováním). Nobilita nosila koţené pásy a pásky zdobené zlatem i stříbrem, většinou barvené, či potahované drahými látkami (kůţe samotná byla povaţována za sprostý materiál), nebo látkové (hedvábí, samety, brokáty) bohatě zdobené perlami, kameny, zlatými a stříbrnými výšivkami a kovovými ozdobami z drahých kovů (zlato, stříbro, pozlacené stříbro). Přezky, spony a nákončí bývaly opět z drahých kovů a bohatě zdobené. Historie šlapacích šicích strojů Lidstvo šije od nepaměti. Jeskynnímu člověku stačilo sepnout si koţešinu kůstkou nebo dřívkem. Kdyţ si však uvědomil, ţe přirozené otvory mohou poslouţit jako ouško, do něhoţ se dá navléci tráva nebo lýko, bylo na světě šití. Zpočátku se šilo kostěnými jehlami. Potom dřevěnými, bronzovými, ţeleznými a v poslední době zlatými. Ve 12.stol.našeho letopočtu se krejčovství oddělilo od ostatních řemesel. Mistři krejčí zakládali cechy. Jejich význam vzrostl v pozdním středověku, kdy byla móda bohatá na různé materiály a výrobky. Pro tuto dobu je typické, ţe celý oděv zpracovává jeden člověk. 33

34 Znak krejčovského cechu. V 19.století se vývoj krejčovství výrazně liší od ostatních věků. Nastává průmyslová revoluce a na výrobu oděvů stoupají nároky. Dochází k větší dělbě práce a prvním pokusům o mechanizaci práce Vývoj šlapacího šicího stroje: *1755 Angličan Charles Wisenthal - první pokus o vyuţití stroje při šití *1790 Angličan Thomas Saint -patent na sešívací stroj na kůţe *1790 Němec BalthasarKrems - vynález jednoniťového stroje s jehlou a ouškem v hrotě *1825 Francouz BartolomeThimonier - sešití dvou tkanin * po dalším zlepšování stroje pokus o zavedení do dílen * krejčí se domnívali, ţe je stroje připraví o práci a všech 80 strojů rozbíjejí *1839 Vídeňský krejčí Joseph Madetsperger - první stroj na šití dvojitým stehem *1845 Američan Elias Howe - patent na šicí stroj s dvojitým stehem a člunkemna zachycování smyček(v tuto dobu jiţ byl na světě Thimonierův šicí stroj. Mohl o něm Američan Howe vědět? Sotva, zprávy se tehdy šířily jen zvolna.) *1850 Američan IsaakSingler úprava Howeova šicího stroje. * Započata výroba * Spor o původcovské právo, který Howe nakonec vyhrál * Singler musí zaplatit náhradu * Dohoda s Howem a počátek sériové výroby *1851 Londýn světová výstava prvně vystavován šicí stroj *1855 velký Singlerův úspěch - zdokonalení šicího stroje- poháněn pedálem *1870 vyrábí šicí stroje český průmyslník ţijící v Rakousku (zn. Minerva) Výhody šlapacího šicího stroje: * velké zrychlení šití (300 stehů /min) * moţnost pouţití v bytě * příleţitost zhotovit si šaty podle poslední módy 34

35 Hoffmannova stolička patent. Pohon pomocí lidského těla. Šicí stroj na vlnu a trikotáţ od Bӧ tchera. Obuvnický šicí stroj (rok1870). Člunkový šicí stroj pro velké dílny (rok1870). 35

36 Parní stroj pro pohon šicího stroje. 36

37 O materiálech a jejich použití Vlna - ţivý materiál, úţasně reaguje na změny teploty a vlhkosti. V cizině dávají dokonce ovčírouno do inkubátorů. Reaguje spolehlivěji neţ digitální přístroje. Oproti bavlně drţí teplo ivlhko. Můţe nasát asi 30% vlhkosti z okolí a její výhřevnost se nezmění. Na tento rozdíl mezivlnou z lam a bavlnou doplatili původní obyvatelé jiţní Ameriky (hlavně v horách). Ti bylizvyklí na svá vlněná ponča, která nosili v kaţdém počasí. Bílí kolonizátoři jim vnutilibavlněné oděvy, které, jsou-li vlhké, studí. Z toho propukly epidemie chřipek apod.z ekologického hlediska je bavlna téţ problematická. Je třeba mnoho vzácné vody achemické ošetřování bavlníkových plantáţí. Naproti tomu chov ovcí je nejekologičtější a nejpřirozenější údrţba luk. V CHKO dostávají chovatelé ovcí dotace. Barvení přírodními materiály Pracovní postup: Vţdy dodrţujte zásadu nestřídat teploty! Vlnu lze i vařit, ale vţdy jivkládejte do vlaţné vody, postupně přiveďte k varu a v lázni nechtevychladnout. Barvení přírodninami není příliš vhodné pro větší mnoţství. Musítepočítat s 4-5násobkem váhy bylin k váze suché vlny. Doplněk - moření: Před barvením je moţné vlnu mořit. Mletý kamenec lze zakoupit vdrogerii - barvy laky. Na 45dkg vlny lze přidat 25dkg kamence, který se rozpustí v malém mnoţství horké vody a vleje do 20 litrů vlaţné vody. Do ní vloţíme vlnu, necháme 1 hodinu stát a potom přivedeme k varu. V lázni necháme vychladnout. Barvící lázeň: Byliny nakrájejte nebo nasekejte a namočte přes noc do 20 litrů měkkévlaţné vody. Druhý den je jednu aţ tři hodiny povařte. Nechte vychladnouta pak byliny vyjměte (přeceďte). Pokud se podáří vlnu před barvením usušit, bude lépe sát barvící lázeň. Vloţíme do lázně,přivedeme k varu a vaříme aspoň půl hodiny. V lázni necháme vlnu vychladnout. Čím můţeme barvit: - cibulové slupky - odstíny od ţluté, oranţové do rezavě hnědé - kopřiva - šedavě zelená - třezalka tečkovaná - hnědá do studena - ořechové slupky - hnědá - černý čaj (4-5 sáčků) - hnědá - kurkuma - ţlutá 37

38 Barvení je vţdy dobrodruţství, člověk napínavě čeká, jak to dopadne. Záleţí i na vlně! Z jedné barvící lázně mohou vyjít u různé vlny různé odstíny! Kromě přírodních materiálů můţeme barvit i barvami, které vyrábí např. firma CHEDS - ZDIBY Barvy na bavlnu nejsou příliš vhodné. Vţdy totiţ vlna,,chytne'' jiný odstínneţli je v nabídce. Např. červená je vţdy oranţová, námořnická modř bude od fialové dovybledle modré apod. Lépe je zakoupit barvy na vlnu. Nebývají ale často v obchodech. Lze je objednat přímo u výrobce. Pomůcky Akvarelové malování * Akvarelové čtvrtky velikosti A3 * Akvarelové barvy v odstínech světlá modrá, pruská modrá, zlatá ţlutá, citrónově ţlutá, světle červená a karmínově červená * Hranaté široké vlasové štětce * Miska na namočení papírů (ideální je miska na fotografické papíry) * Překliţkové podloţky pod čtvrtky * Sklenice na vodu * Houbičky na vysátí vody Martinskálegenda * Pomůcky na malování jsou stejné jako u akvarelového malování * Zlatá barva v tubě * Olejové křídy či pastely Martinské lampiony * Akvarelové pozadí velikosti A3 * Kulaté krabičky od tavených sýrů * Lepidlo na papír (osvědčilo se lepidlo KORES) * Nůţky * Šablony na vystřihovaný motiv a obroučku * Obyčejné tuţky * Barevné hedvábné papíry (bílá, ţlutá, modrá, červená) * Kolíčky na prádlo * Velká jehla 38

39 Textilní obrázek s motivem jara * Papíry velikosti A2 * Pastelky či voskové bločky * Hranaté široké vlasové štětce * Igelitové ubrusy * Textilní barvy IBERIA v odstínech ţlutá, červená a modrá * Nádoby na rozmíchání barev * Bavlněné látky větších rozměrů (prostěradla) * Jehly, nitě a špendlíky * Různé textilní barvy v tubách * Dřevěná laťka * Plastové desky na modelování velikost A3 Zimní období koláž * Akvarelové pozadí velikosti A3 * Bílé čtvrtky * Lepidlo na papír (osvědčilo se lepidlo KORES ) * Nůţky * Obyčejné tuţky * Různá semínka (např.: lněné semínko, slunečnice, mák) * Olejové křídy, pastel Plakát na masopust * Pomůcky na malování jsou stejné jako u akvarelového malování * Bílé papíry velikosti A3 * Lepidlo na papír (osvědčilo se lepidlo KORES) * Nůţky * Voskové bločky a voskové pastelky * Hedvábný papír v různých barvách * Raznice na vyřezávání různých tvarů z papíru Masopustní masky * Pomůcky na malování jsou stejné jako u akvarelového malování * Olejové křídy nebo pastelky 39

40 Práce na I. stupni koloběh ročních dob (1. 4. třída) Velkým problémem dnešní doby se jeví nedostatek citu a nedostatek nebo naopak přebytek vůle. Škola a celý systém vzdělávání však pracuje většinou jenom s částí naší osobnosti s myšlením. Stáváme se vzdělanými, přesto však těmi, kdo nedokáţou ţít v porozumění sobě samému ani druhému člověku. To, co bylo pro naše předky přirozené, musíme my dnes sloţitě hledat. Školou zvolené obsahy vzdělávání dnes mohou podpořit, doprovodit a vyjádřit to, co by mělo být významné především: nejen vedení k jasnému myšlení, ale zároveň péče o cit a probuzenou vědomou vůli. Přirozenou součástí koloběhu našeho ţivota je střídání ročních dob. Přirozenou součástí koloběhu ţivota našich předků i předků různých kultur byly slavnosti. Jednalo se o pravidelné obřady u příleţitosti různých opakujících se událostí či přírodních jevů. Vázaly se téţ k významným obdobím roku, jako je například zimní nebo letní slunovrat, příchod jara nebo podzimní sklizeň. Jejich smysl byl především náboţenský a hospodářský. Oslavy měly ovlivnit přírodní síly a zajistit existenční potřeby společnosti. Pohanské svátky byly obohaceny o prvky křesťanství a ve střední Evropě začaly být vnímány jako církevní svátky. Zatímco pohanské svátky byly určovány kosmickými cykly, nezávislé na člověku, křesťanství je rozšířilo o motiv člověka. Člověk tu působí jako bytost, která je schopná působit vlastní sebezdokonalení. Tento pravidelný rytmus vnášel lidem do ţivota řád a jistotu. Jiným pohledem je vnitřní smysl slavností. Starověké kultury se obracely k počátku věku. Křesťanství obrací pozornost ke konci věků. K poslednímu soudu a zhodnocení existence člověka v okamţiku soudu. Vnitřní význam těchto slavností uţ není nesen oţivlou minulostí, ale přichází jakoby z budoucnosti. Dnešní člověk si otázky významu slavností a rituálů téměř vůbec nepokládá a přijímá obecně mediální výklady společenských svátků. Jejich význam bývá často zkreslen vlivem komerce. Přitom svátky pro starověké i novověké kultury byly zdrojem jistoty, ţe Země i Kosmos fungují ve svých zákonitostech. Podobný zdroj jistoty je významný pro zdravý vývoj dítěte. Slavení svátků, tvorba tzv. ročních stolů, uspořádání a výzdoba prostoru i celková nálada daného období má velký význam při práci s dětmi. Křesťanské obrazy jsou pro člověka přirozenou cestou k proţitku hodnot pro oblast střední Evropy. Pro jiné části světa vychází slavení svátků z tradic dané kultury. Pokud pro nás nebude rok jenom souhrnem po sobě následujících akčních dnů, ale prostorem pro probuzení a posilování nových kompetencí a vnímání souvislostí, naše děti půjdou zcela přirozeně s námi. Rituály sdílené spolu s dětmi pak mohou navracet jistotu i nám dospělým a mohou pro nás být prostorem, kde společně objevíme nové významy toho, co se nám dříve zdálo být nevýznamné a nedůleţité. Na pozadí procesů v přírodě i dávných křesťanských obrazů můţeme nalézt porozumění pro některé naše bolesti i pro moţnosti našich dalších cest. 40

41 Naše cesta vypadá spíše jako bezhlavý úprk k neznámému cíli. Z našich škol zmizel prostor pro soustředění, pro přemýšlení o detailu. Soustředění má li být dlouhodobé, musíme pečlivě připravovat. Je důleţité vycházet z drobného detailu a blíţit se postupně k sloţitějším a náročnějším úkolům. Duchovní a smyslová výchova je členěna tak, aby dítě bylo schopno všemi smysly proţít náš svět, aby například vnímalo ţivly jako součást přírodní a lidské síly. Naše škola ţije v souladu s ročním rytmem, jehoţ osu tvoří většinou tyto svátky: svátky jarního a letního období (příchod jara a Velikonoce, svatojanská doba), doba václavsko-michaelská, martinská, adventní, vánoční, doba zimního klidu končící masopustem). Jejich zpracování se odráţí ve výuce a náladě hlavního vyučování, ale i v uměleckých předmětech - ve výtvarné a hudební výchově, ručních pracích. Oslava svátků probíhá v různých obměnách. Vţdy ale zůstává zachovaná podstata svátku. Zpracování přímo ve výuce, rozsah a obsah je různorodé a bere ohled na potřeby daného věku dětí. Všechny činnosti se většinou mezipředmětově prolínají i napříč jednotlivými ročníky. Např. proţitek procesu zrodu chleba se prolíná s naukou o výţivě, která se probírá v rámci biologie v sedmé třídě, a s chemií, při které se osmá třída dozví sloţení a chemické názvy různých éček v potravinách. Prvotním impulsem pro učitele je rozhovor či společné čtení v konferenci. Z něho pak můţe čerpat při přípravě jednotlivých činností ve třídě a celkové naladění i výzdoba školy. 41

42 Základní rozvržení dle tříd 1. třída Matriály: - ovčí rouno neprané, prané, spředené i nespředené - včelí vosk - papír - přírodniny - dřevo - bavlněná látka - plsť - Činnosti závazné: Především pletení na prstech a poté pletení na jehlicích (hladce, pro zdatnější o obrace) - má velký význam pro rozvoj jemné motoriky, oslovuje obě mozkové hemisféry, podněcuje myšlení. Činnosti doplňující (náměty) Dále je uţitečné: Ruční praní ovčího rouna. Tkaní na jednoduchém stávku (např. papírový kruh, jednoduchý dřevěný rámeček apod.). Výroba dřevěných pletacích jehlic. Práce s jehlou (sešívání hotových výrobků, přišití podšívky apod.). Jednoduchá výšivka. Práce s papírem, stříhání, lepení, vytrhávání Práce s vlnou - příklady, rady, návody - 1. třída Během celého vyprávění o ovečkách (jiný námět téţ viz dále)můţeme tvořitleporelo. Ke kaţdému vyprávění a následné činnosti si s dětmi vytvoříme jeden obrázek, aţ vznikne celé pásmo od ovečky ke klubíčku. (Akvarelové papíry dětem předem připravíme. Pro ovečky světle modrý a na další papír pruhy střídavě růţový a ţlutý). Pro další činnosti pouţíváme 100% vlnu např. zn. Exklusiv (na ovečky bílou, na další výrobky barevnou nebo natónovanou barvením). 1. Vyprávění o ovečkách, kde je najdeme, čím se živí Před vyprávěním je dobré vidět ovečky, jak se pasou, co ţerou (eventuelně si je pohladit či zkusit ostříhat). Děti pak mohou svůj záţitek převyprávět. Práce na leporelu 42

43 - vystřihneme papírové ovečky a nalepíme na ně ovčí rouno a ovečka dáme na pastvu do trávy. Obr.č.1 První část leporela ovečky na pastvě 2. Ovečky se musejí každý rok stříhat Ostříhanou nepranou vlnu si s dětmi pošleme. Děti si ji v ruce promnou a řeknou jaká je a jestli je jim vůně vlny příjemná nebo nepříjemná. Práce na leporelu - na první část pruhovaného papíru vystřihneme s dětmi nůţky a nalepíme kousek neprané vlny.obr.č. 2 Druhá část leporela stříhání oveček 3. Praní vlny Do dvojice dáme malou nádobu se studenou vodou a mýdlo. Kaţdému dítěti rozdáme malý kousek vlny. Dbáme na čistotu vlny, vodu měníme aţ je čistá bez bublinek. Vlnu usušíme na radiátoru. Práce na leporelu - na druhou část pruhovaného papíru vystřihneme s dětmi škopík a nalepíme kousek vyprané vlny. a 43

44 Obr.č. 3 Třetí část leporela praní vlny 4. Česání vlny - při česání pracují děti samostatně. Z vypraného ovčího rouna se snaţí prstíky vyčesat nečistoty, eventuelně pouţijeme kartáč na česání vlny. Práce na leporelu - na třetí část pruhovaného papíru vystřihneme s dětmi hřebínek a nalepíme kousek vyčesané vlny. Obr.č. 4 Čtvrtá část leporela česání vlny 5. Předení vlny - předení s dětmi vyzkoušíme na kolovrátku. Pokud děti nejsou příliš zručné, mohou si nitku udělat jen prstíky. Upředenou nitku pak děti nalepí na leporelo a zatkají do ovečky nebo penálku. 44

45 Obr.č. 4 Předení vlny na kolovrátku Práce na leporelu - na čtvrtou část pruhovaného papíru vystřihneme s dětmi zjednodušený kolovrátek a vřetánko. Vlnou pak celou práci dotvoříme. Obr.č. 5 Znázornění předení do leporela Obr.č. 6 Celé leporelo Předlohy na leporelo 45

46 46

47 TKANÍ 1. Tkaní do kruhu - ovečka Pro děti připravíme kolečko z tvrdého kartonu s lichým počtem zářezů. Do zářezů natáhneme osnovu (pouţíváme bílý lněný provázek). Bílou vlnou děti utkají kolečko. Do vlny zapracují i svůj spředený díl. Po vytkání celého kolečka se osnova zezadu rozstřihne a jednotlivé části osnovy se sváţí k sobě. Tkané kolečko děti přišijí obnitkovacím (zahrádkovým stehem) ke kolečku z bílého filcu. Vzniklé tělíčko vycpou ovčím rounem. Obnitkovacím stehem si děti sešijí hlavičku pro ovečku, kterou jemně vycpou rounem. Hlavičku přišijí k tělu a mohou ji ozdobit červenou mašličkou či rolničkou. Předlohy na tkanou ovečku Obr.č. 8 Předlohy na tkanou ovečku (Předlohu 2x zvětšit) 2. Tkaní do kruhu - želvička 47

48 Základem je opět kolečko z tvrdého kartonu. Na krunýř pouţívají děti barevnou vlnu, do které zatkají také svůj provázek z předení. Zakončení kruhového tkaní je obdobné jako u ovečky. Obnitkovacím stehem si děti sešijí tělíčko ţelvičky, které jemně vycpou rounem. Krunýř našijí na tělo a také ho vyplní rounem. Pozor: Přišívání hlavičky a krunýře je práce pro dospělé! Předlohy na tkanou želvičku 3. Tkaní na stávku Stávek je třeba připravit. Obr.č. 9 Předlohy na tkanou ţelvičku (Předlohu 2x zvětšit) 48

49 Nejlépe pokud bude ve třídě zdatný tatínek či dědeček. Velikost cca A4. Na uţší stranu si pak děti zatlučou hřebíčky, nebo kolíčky cca 0.7 cm od sebe. Jednotlivé stávky si děti označí jmenovkou, aby si je poznaly. Pokud pouţijete stávky od předchozí třídy, je dobré je opravit, aby se děti podílely na jejich znovuzrození (např. dohladka přebrousit, vytahat šikmé hřebíčky a nahradit je rovnými apod. Osnovu natahujeme opět z lněného provázku. Děti pak tkají svou látku. Při tkaní si samostatně volí barvy. Utkanou látku sejmeme z rámu a zakončíme svázáním osnovy. Z utkané látky je moţné vyrobit penálek či taštičku. Důleţité je, aby tkanou látku podšívaly bavlněnou látkou (tkanina bude pevnější a děti si cvičí práci s jehlou). Podšití látkou: Bavlněnou látku nastřihneme o 4 cm širší a delší. Látku zahneme na kaţdé straně do rubu. Na obvodu ji přišpendlíme k okraji tkané látky, takto pokračujeme po celém obvodu. V místě přišpendlení děti látku přišijí slabší bavlnkou. Takto připravený polotovar přehneme tak, aby vznikla taštička s klopou. Celou taštičku necháme děti sešít a obšít zahrádkovým stehem - pracují tentokrát s vlnou (zahrádkový steh provlékáme jen tkanou textilií). Obr.č. 9 Ukázka výrobků tkaná taštička Pletení 1. Pletení na prstech Je důleţité pro rozvoj jemné motoriky. Zároveň se děti naučí správně pojmenovat všechny prsty. Tento krok je dobré nevynechávat. Z tohoto pletení můţe vzniknout např. společné švihadlo, nebo si kaţdé dítě můţe vyrobit své osobní. Postup: na levou ruku (výrazní leváci na pravou) omotáme prsty od ukazováčku po malíček. Vlnu přetáhneme před prsty a očka, z jednotlivých prstů přetáhneme přes volnou. Postup neustále opakujeme. Barvy mohou děti libovolně střídat. Vlnu pouze naváţeme 49

50 a v práci mohou pokračovat dál. Pokud je třeba práci přerušit, očka dětem sundáme z prstů a sepneme kolíčkem. Při pokračování očka zpět navlékneme na prsty. Ukončení práce provedeme tak, ţe jednotlivá očka protáhneme vlnou. Pokud vyrábíme švihadlo, na oba konce přišijeme větší cca 4cm provrtanou kuličku. Moţnosti dalších výrobků: * pásek *popruh na tašku (nutno podšít látkou) Obr.č Pletení na prstech, děti při práci 2. Pletení na jehlicích Před započetím pletení na jehlicích je velmi uţitečné, aby si je děti nejprve vyrobily. a)výroba jehlic Z bukové tyčky o průměru 6mmnecháme dětem uříznout tyčku dlouhou 30 cm (pracujeme s pilkou na ţelezo nenechává "zuby"). Vzniklé zoubky si děti osmirkují. Na jednom konci si ořezávátkem na tuţky ořeţou špičku a smirkem ještě začistí - špičku i celou jehlici. Druhý konec tyčky zalepíme do kuličky (průměr2cm) s vyvrtaným otvorem (kulička musí mít otvor vyvrtaným poloviny průměru, při lepení pracujeme s lepidlem Herkules). 50

51 Obr.č. 14 V dílnách při výrobě jehlic b)pletení na jehlicích a) Učení pletení na jehlicích Pro začátek můţeme s dětmi uplést zkušební čtvereček, ale můţeme se pustit také hned do "cílové práce", např. obal na flétnu. Na zkušební čtvereček nahodíme dětem cca 15 oček. Pleteme pouze hladce. Při učení je dobré mít dítě na klíně a navádět ho slovně - nejlépe nějakou básničkou či příběhem, kopírujeme tyto dílčí kroky: *nabrat očko (při nabírání pleteného očka) *nahodit (vlna jde přes jehlici, s kterou pleteme) *protáhnout (vlnu protahujeme nabraným očkem skrz) *sundat (upletené očko se sundá z jehlice) Děti by se na čtverečku měly bezpečně naučit zvládat techniku pletení hladce. Ze čtverečků by měla vzniknout společná práce dětí (dokončí učitel). Je třeba brát zřetel na náladu třídy a její potřeby. Moţnosti: * kapsář *polštářek *potah na křeslo b) Pletení větší práce, např. kabátku na flétničku Pozn. Při rozmýšlení toho, co budeme s dětmi plést, je důleţité dbát na to, abychom vytvořili něco, co budou děti či jejich blízcí moci pouţívat. 51

52 Kabátek pletou děti hladce, pokud jsou děti šikovné, můţeme je naučit téţobrace a práci tak oţivit nějakým jednoduchým vzorečkem. Popis práce: nahodíme 20 oček a hladce (obrace) děti upletou 30 cm. Pleteninu si děti podšijí bavlněnou látkou, kterou nastřihneme o 4 cm širší a delší. Látku zahneme na kaţdé straně do rubu. Na obvodu ji přišpendlíme k okraji pleteniny, takto pokračujeme po celém obvodu. V místě přišpendlení děti látku přišijí slabší bavlnkou. Takto připravený polotovar přehneme po délce. Celý kabátek děti obšijí zahrádkovým stehem - pracují tentokrát s vlnou (zahrádkový steh provlékáme jen pleteninou). Do vršku kabátku si děti umotají šňůrku a háčkem ji protáhnou po obvodu kabátku. Obr.č. 15 Ukázka podšití kabátku 52

53 2. třída Materiály: - bavlna, vlna spředená - ovčí rouno prané - bavlněná látka - lněné plátno - včelí vosk - papír - přírodniny - hlína - měděný drátek - dřevo - len - proutí - sláma - sklo, skleněné korálky - příp. práce se ţelezem u kováře - plsť Obr.č. 16 Hotové kabátky na flétničky Činnosti závazné: Především háčkování - důležité jako podpora dokončení lateralizace. Děti se seznamují s novým materiálem - bavlnou. Činnosti doplňující (náměty) Dále je uţitečné: Tkaní na jednoduchém stávku 53

54 Práce s jehlou (sešívání hotových výrobků, přišití podšívky apod.). Jednoduchá výšivka. Práce s papírem, stříhání, lepení, vytrhávání Práce se včelím voskem Práce s bavlnou - příklady, rady, návody - 2.třída Dětem vyprávíme o bavlně. Děti by si měly mít moţnost zaţít kvalitativní rozdíl mezi vlnou a bavlnou (vlna je přírodní - ţivočišná, bavlna je přírodní rostlinná). Důleţité je nechat i bavlnu děti osahat, vyzkoušet ev. v porovnání s vlnou a rozdíly vyslovit. Na toto vyprávění je moţno dále navázat otázkou, jestli děti znají ještě další rostlinky, z kterých se dá vyrobit látka (např.pohádka Jak krteček ke kalhotkám přišel len). Po tomto vyprávění si děti mohou nakreslit bavlník, který do třídy přineseme. Je dobré mít namočené akvarelové papíry. Doporučení: podklad akvarelového papíru udělat modrý a tvar rostliny do podkladu vybrat štětcem. Po zaschnutí dokreslit voskovkami nebo pastelkami. 1. Háčkování prsty Z bavlny dětem ustřihneme cca 2m. Na jednom konci vytvoříme pohyblivé očko, kterým děti postupně protahují volnou nitku. Prst pracuje podobně jako háček (rozvíjíme jemnou motoriku). Šňůrkou můţeme svázat sešity nebo výkresy. 2. Háčkování za pomoci háčku a) Učení háčkování Podobně jako s prsty se děti učí nejprve řetízková očka. Po zvládnutí řetízku přejdeme ke krátkým sloupkům. Pro tuto práci si děti vytvoří cca 15 řetízkových oček a my jim můţeme pomoci s první řadou krátkých sloupků. Při učení je dobré mít dítě na klíně a navádět hoslovně - opět nejlépe básničkou či příběhem, kterým kopírujeme tyto kroky: * propíchnout (při propichování háčkem do předešlé řady) *nahodit (nahodit bavlnu na háček) *protáhnout (nahozenou bavlnu protáhnout propíchnutým očkem) Děti by se na čtverečku měly bezpečně naučit zvládat techniku háčkování. Pozor na koncová očka, je třeba na konci udělat jedno řetízkové očko navíc a teprve pak práciotočit. 54

55 Ze čtverečků můţe vzniknout společná práce dětí (dokončí učitel), drobná aplikace na oblečení, tašku apod., klíčenka Je třeba brát zřetel na náladu třídy a její potřeby. b) Háčkování pytlíčku na žonglovací míčky Popis práce:dětem připravíme první řadu háčkování s 25 očky. V této šíři děti háčkují do délky 40 cm a pak háčkování ukončíme protaţením posledního očka nitkou. Háčkovaný pruh si děti podšijí bavlněnou látkou, kterou nastřihneme o 4 cm širší a delší. Látku zahneme na kaţdé straně do rubu. Na obvodu ji přišpendlíme k okraji háčkovaného pruhu, takto pokračujeme po celém obvodu. V místě přišpendlení děti látku přišijí slabší bavlnkou. Takto připravený polotovar přehneme po délce. Celý pytlíček děti obšijí zahrádkovým stehem - pracují tentokrát s bavlnou (zahrádkový steh provlékáme jen háčkovaným pruhem). Vršek pytlíčku můţe dětem učitel ozdobit háčkovanou krajkou, necháme dětem vybrat barvu bavlny. POZOR!! Háčkování se často dětem zuţuje, je třeba časté kontroly. b) Háčkování síťové tašky Námět např. pro děti, které nejsou schopny háčkovat krátkým sloupkem, nebo rychle pracující děti jako další výrobek. V úvahu přichází téţ jako první práce pro všechny, teprve rychlejší děti začít učit krátké sloupky. Popis práce:dětem připravíme kruhový základ z krátkých sloupků. Začneme na 6 řetízkových ok, která spojíme do kruhu. Do středu kruhu děláme krátké sloupky a opět spojíme pevným očkem. Přidáváním v kaţdé řadě postupně zvětšíme kruh, který uděláme cca5 cm v průměru. Pak předáme práci dětem. První řadu háčkují 4 řetízková očka a vynechají jedno řetízkové očko předchozí řady na konci řady spojit pevným okem. Další řady se háčkují přidáváním řetízkových ok a pícháním háčkudoprostřed obloučku předchozí řady. Síťovku si mohou uháčkovatlibovolně dlouhou. Celou práci pak obháčkujeme třemi řadami krátkých sloupků a uděláme dvě ucha stejným způsobem. Obr.č Háčkování pytlíčku na ţonglovací míčky 55

56 3. třída Materiály: - bavlna, vlna spředená - ovčí rouno prané - bavlněná látka - včelí vosk - papír - přírodniny - hlína - měděný drátek - dřevo - proutí - sláma - sklo, skleněné korálky - kameny - plsť Činnosti závazné Pletení nebo háčkování pokrývky hlavy Činnosti doplňující (náměty) Dále je uţitečné: Tkaní na jednoduchém stávku Práce s jehlou (sešívání hotových výrobků, přišití podšívky apod.). Sloţitější výšivka. Práce s papírem, stříhání, lepení, vytrhávání Práce se včelím voskem Předení na kolovratu Nejrůznější řemeslné práce Pletení čepice- příklady, rady, návody - 3.třída Při pletení pouţíváme 100% vlnu např. zn. Exklusiv, při háčkování čistou bavlnu. Na pletení pouţijeme jehlice z 1. třídy. Návrh čepice důleţité vystavit a mít na očích po celou dobu práce. Pro děti je to jakýsi závazek, který je povzbuzuje při práci. Před započetím práce si děti změří obvod hlavy a dále upletou či uháčkují zkušební vzoreček. Podle obvodu hlavy (délky provázku) a vytvořeného vzorečku spočítáme, kolik ok nahodíme na jehlice. Měření obvodu hlavy a počítání ok pro započetí práce je velmi důležité - vede k praktickému myšlení, vytváření prostorových představ a též uvědomění si různosti (každý má jinak velkou hlavu, každý jinak utahuje apod.) a z toho plynoucí praktické důsledky. 56

57 1. Návrh čepic S dětmi si připravíme akvarelové podklady velikosti A3. Jejich barevnost můţe zůstat na dětech nebo určíme barvu, kterou mají děti pouţít. Osvědčilo se udělat si světlejší vnitřky (lépe vynikne nakreslená čepice). Dětem můţeme předvést různé tvary čepic a děti si nejprve udělají předběţný návrh na bílý papír A4 (učitel koriguje tvar). Po překontrolování si čepice překreslí a akvarelové čtvrtky. Podle návrhů si pak děti vyberou vlnu, ze které podle návrhu pletou čepici. Obr.č. 19 Návrhy čepic Popis čepice bez uší (nízká tzv. bobek) Pokud si děti vyberou pletení rovné čepice bez uší, nahodíme přibliţně 92 ok (podle individuálně změřeného obvodu) a děti pletou okraj. 1. varianta okraje - pletení pouze hladce do výšky cca 3,5cm 2. varianta okraje pletení 1oko hladce, 1oko obrace Po okraji pletou děti do výšky cca 10 cm (střídáme po řadách 1řada hladce 2 obrace, podle předlohy si děti mění barvy). Pak začít splétat očka (upleteme 5 oček, 6 a 7spleteme, v rubové řadě pleteme bez splétání, v další řadě upleteme 4 očka, 5 a 6 spleteme, pokračujeme do té doby, neţ nám na jehlicích zůstanou očka, která nejdou splést). Práci ukončíme tak, ţe ustřihneme delší kus vlny a zbylá očka jí postupně provlečeme. Zbylou vlnou čepici sešijeme. 57

58 Popis čepice s ušima Pleteme nejprve uši. Začneme na 6 ok, kaţdou 2. řadu rozpleteme 1oko do celkového počtu 16 ok. V poslední řadě oka nezavíráme, pleteninu přesuneme na pomocnou jehlici a stejným způsobem upleteme i druhé ucho (pleteme hladce). Na jehlice nahodíme 15 ok, přidáme upletené ucho, nahodíme 30 ok, přidáme druhé ucho a opět nahodíme 15 ok (celkově máme 92 ok). Dále pokračujeme jako u předchozí čepice okraj tentokrát pleteme hladce do potřebné výšky. Dokončování čepic Na sešité čepičky si děti vypracují detaily podle svých návrhů (střapce, bambule ). Pokud pouţíváme barvenou vlnu, je dobré nechat dětem čepici podšít flísem, který dětem předpřipravíme na šicím stroji a děti si jej všijí do pleteniny (čepice se výrazně zateplí a děti pracují hodně s jehlou). Pokud je čepička příliš široká dá se z rubu stáhnout kloboučkovou gumou. Obr.č Děti při pletení čepic 58

59 Obr.č. 22 První hotové výrobky Obr.č Instalace výstavy v prostorách školy Doporučení: od první do třetí třídy nevadí, pokud děti činnosti v jednotlivých ročnících nezvládnou do konce školního roku a přesáhnou do další třídy. Ve třetí třídě by však měly čepice dokončit do konce školního roku. Vţdy je třeba, aby dítě svou práci dokončilo. Pokud mu síly z individuálních důvodů nestačí, je moţná dopomoc rodiče. 59

60 4. třída Materiály: - bavlna, vlna spředená - ovčí rouno prané - plsť - bavlněná látka - včelí vosk - papír - přírodniny - hlína - měděný drátek, plech - dřevo - proutí - sláma - sklo, skleněné korálky - kameny - kůţe Činnosti závazné Vyšívání kříţkovým stehem Vyšívání křížkovým stehem- příklady, rady, návody - 4. třída Kříţkovou výšivku lze pojmout různými způsoby. Ideální (levná) byla tuţená jutová tapeta, která se však přestala vyrábět. Náhradou jí můţe být klasická kanava s většími otvory (je však měkká a dětem ztěţuje práci) nebo přírodní jutové tašky. Tyto tři textilie je moţné vyšívat bavlnkami a příprava je shodná s kříţkovou výšivkou, kterou provádíme na textilii zaslanou z Německa (jen u tašek je třeba ji nejprve rozpárat, aby se dětem práce lépe dařila. Po skončení výšivky ji opětovně sešijeme na stroji). Tu vyšíváme 100% vlnou Exklusiv. 1. Návrh výšivky S dětmi si připravíme akvarelové podklady velikosti A3. Na kopii A4 se strukturou tkaniny si děti vytvoří osově souměrnou formu. Na vybarvené plochy si děti napíší barevné ladění dle vzorníku vlny, podle rozpisu pak potřebné mnoţství vlny objednáme. Návrhy vystavíme na nástěnku tak, aby si je děti mohly brát a při vyšívání s nimi pracovat. 60

61 2. Jehelníček Neţ objednaná vlna dorazí, můţeme s dětmi vyrobit jednoduchý jehelníček, do kterého si slavnostně zapíchnou svou vyšívací jehlu. Při výrobě jehelníčku pracujeme s plstí. Moţnosti: * kulatý jehelníček s řetízkovou výšivkou (vyplníme rounem) *srdíčko *kníţečka s plstěnými vyšitými deskami listy z bavlny 3. Křížková výšivka Dětem připravíme tkaninu ve velikosti A4, kterou si rozdělí na polovinu (tu vyznačí pomocí bavlnky) a podle 1. obrázku obšijí. Podle svého návrhu děti začnou s vyšíváním. Způsob vyšívání je vidět na obr. č. 2. Při výšivce je třeba zpočátku pracovat po jednotlivých řadách a měnit v nich barvy (děti se v práci velmi často ztrácejí). Z dokončené výšivky vytvoříme např. tašku, nebo polštářek - zkrátka opět něco, co bude slouţit takřka denní potřebě. Obr.č. 33 Ukázka obšití tkaniny 61

62 5. třída Materiály: - bavlna, vlna spředená - ovčí rouno prané - plsť - bavlněná látka - vlněná látka - včelí vosk - papír - přírodniny - hlína - měděný drátek, plech - dřevo - proutí - sláma - sklo, skleněné korálky - kameny - kůţe Obr.č. 34 Ukázka práce na jutovou tašku Činnosti závazné Pokrývka "koncových částí těla" - ponoţky na nohy či rukavice na ruce. Pletení na 5 jehlicích, rukavice moţno téţ ušít. 62

63 Činnosti doplňující (náměty) Zhotovení jednoduchých šitých marionet (poté s nimi hrát třídní divadlo) Práce s hlínou - řecká keramika (viz dále) Výroba sešitu Šitý "betlém", keramický betlém Příklady, rady, návody - 5.třída Pletení ponožek Před samotným pletením je dobré všem dětem (nebo ještě lépe s dětmi!) ve třídě našít bavlněné pytlíčky, které slouţí na ukládání rozdělané práce. Vlastní pletení ponoţek pak děláme s pěti jehlicemi a na pletení pouţíváme např. vlnu Merino či bavlnu.předena i pytlíčky je moţné společně s dětmi obarvit jimi vybranou barvou. Řecké oděvy Mezipředmětově můţeme ruční práce spojit s výukou dějepisu. O tom, jak se lidé v Řecku odívali, můţeme mluvit v obou předmětech, při pracovních činnostech si takový oděv téţ vyrobit. Jako vedlejší činnost je moţné vyrobit si společná třídní trička, jako výbavu na společnou celorepublikovou olympiádu. Pro naši školu je tradiční červená barva, ze které je dobré vycházet při zdobení triček. Dalším aktivním proţitím můţe být výroba amfory či pouze střepu nádoby s vyobrazením řeckého motivu. U tohoto vyobrazení by děti měly vycházet ze skutečných předloh a pozorováním by si měly uvědomit rozdíly mezi dórským a iónským zdobením. O řeckém oděvu - viz kapitola informace pro učitele Práce s hlínou střep nádoby Pomůcky: * Zavařovací sklenice * Válečky na nudle * Vodové či anilinové barvy * Štětce * Točírenská hlína * Keramická pec (není nutné) * Lišty různé tloušťky Postup výroby střepu: Hlínu necháme dětem rukama prohníst. Mezi lištami si poté vyválí plát různých velikostí. Plát přeloţí přes sklenici. Vznikne nám tím imitace střepu nádoby. Střep necháme vyschnout. Po třídenním vyschnutí vypálíme v peci přeţahem (není nutné, v práci se dá pokračovat, i kdyţ je hlína pouze vyschlá). Celý střep si děti nabarví vodovými barvami dle 63

64 své vybrané předlohy a na podklad namalují vzor z nádoby. Snaţíme se děti vést k přesnému provedení zvoleného motivu. Vzory z nádob řecké keramiky 6. třída Materiály: - bavlna, vlna spředená - ovčí rouno prané - plsť - bavlněná látka - vlněná látka - včelí vosk - papír - přírodniny - hlína - měděný drátek, plech - dřevo - proutí - sláma - sklo, skleněné korálky - kameny - kůţe 64

65 Činnosti závazné Trojrozměrné šití zvířete nebo panenky v proporcích, které odpovídají skutečnosti. Ţádné karikatury ani zjednodušené "plyšáky". Výroba vlastního střihu - rozvoj prostorové představivosti. Činnosti doplňující (náměty) Šití oděvu či doplňků pro rytířské slavnosti. Příklady, rady, návody - 6. třída Šití zvířat Pomůcky: * Různobarevná plsť - lépe však vlněná látka! * Jehly * Nitě v barvě plsti * Špendlíky * Pergamenový papír (na střihy) * Tuţky a pastelky * Nůţky Výběr zvířete Před samotným výběrem zvířete (musí to být čtyřnohý savec, kterého posléze šijí v pohybu, chůzi) je třeba děti motivovat např. vyprávěním o jednom zvířeti (na základě tohoto vyprávění pak děti zpracují vyprávění o jimi vybraném zvířeti). Nejprve děti zjistí, jaké je přirozené prostředí zvířete, jaké barvy v této oblasti převládají (prales, savana, polární oblasti apod.) a nakreslí tuto barevnou náladu. Dále si zvíře dobře prohlédnou a pokusí se kresbou zachytit charakteristické rysy (např. hlavu, běhy, trup). Je nanejvýš uţitečné zvíře téţ vymodelovat z hlíny (opět zachováváme vystiţení hlavních rysů). Před samotným vytvořením střihu vznikne postupně řada obrázků - od barevné nálady přirozeného prostředí, přes postupné vykreslování zvířete v tomto prostředí a "vytahování" obrysového tvaru zvířete. Z tohoto obrysu vznikne jedna i druhá - odlišná - polovina střihu. poté musíme společně s dětmi přemýšlet, jak musíme střih doplnit, aby zvíře dostalo prostorově pravdivý tvar (vnitřní strana nohou, moţná čelní přídavek apod.). Výlet do ZOO - je vhodným doplněním, resp. počátkem práce Referát o zvířeti - moţnost, jak podpořit hlubší poznání vybraného zvířete 1. Výběr zvířete Struktura referátu: a) název zvířete (český) + latinský b)kde ţije (původní domovina)- krátká charakteristika c)čím se ţiví d)jeho zvyklosti 65

66 e) uvést zdroje: pozorování (kdy bylo provedeno) knihy (název, autor, rok vydání) f) kdo referát zpracoval (jméno dítěte) Zpracování referátu: a) rukou psaný text na A4 (pokud se nevejde na jeden list, pokračování bude na samostatném listě. b) obrázek zvířete na A3, který vystihuje jeho podstatné rysy (zvíře z profilu). V pozadí zvířeti dokreslit prostředí, ve kterém ţije. Poznámka: podle zvolených zvířat je třeba objednat plsť (www.btp.cz) či vlněnou látku - doporučuji upřednostnit!. Podle vzorníku zvolit nejpřirozenější barvu srsti zvířete a podle toho objednat metráţ (v objednávce uvést eventuelně náhradní odstín). Vypracování střihu Střih vzniklý z kreseb si děti přenesou na střihový papír. Velikost zvířete je třeba korigovat do rozumné velikosti s ohledem na moţnosti dítěte a cenu materiálu. Nastříhání látky Vystřiţený střih zvířete si děti našpendlí na filc, obkreslí pastelkou a s centimetrovým přídavkem na švy vystřihnou. Při této práci je důleţitý důsledný dohled učitele. Je třeba pohlídat dobré vyuţití materiálu. Šití zvířete Jednotlivé díly se sešívají zadním stehem z rubové strany. Pro práci pouţíváme nit v barvě zvolené látky. Do jehly navlékáme dvojitou nit. Steh je tak pevnější. Otvor pro vycpání zvířete necháme na břiše. Po sešití dílů tímto otvorem celé zvíře otočíme na líc. Vycpávání zvířete Nejprve začneme vyplňovat ovčí rouno do nohou a hlavy zvířat. Z rouna oddělíme delší pruh, který pomocí jehlice zasuneme aţ na konec nohy nebo hlavy. Zbytek rouna necháme volně v noze a stejně pokračujeme dalším pruhem rouna. Důleţité je propojování jednotlivých částí zvířat. Naposledy vycpáváme břicho. Kontrolujeme, zda se nám nohy nelámou. Pokud k tomu dochází, je třeba nohy ještě vyztuţit dalším pruhem rouna. Dokončování zvířete Vycpanému zvířeti zašijeme střed bříška. Na hlavu našijí děti uši. Pokud má zvíře ocas, přišijeme i ten. Věrnou podobu zvířete mohou děti doladit voskovkami na textil, vyšít oči a čumáček. 66

67 Rytířské hry Šestou třídu očekávají rytířské slavnosti. Jejich podoba se mění s ohledem na třídu, její moţnosti a zapojení rodičů do organizace. I do výuky ručních prací se tato slavnost můţe promítnout. Dětem vyprávíme o středověkém oblečení, zdobíme kostýmy, tvoříme štíty a s děvčaty připravujeme hedvábné šátky na slavnostní pasování do rytířského stavu. O středověkém oděvu - viz informace pro učitele 7. třída Materiály: - bavlna, vlna spředená - ovčí rouno prané - plsť - bavlněná látka - vlněná látka - včelí vosk - papír - přírodniny - hlína - měděný drátek, plech - dřevo - proutí - sláma - sklo, skleněné korálky - kameny - kůţe Činnosti závazné Šití bot Příklady, rady, návody - 7. třída Šití obuvi Sedmá třída šije obuv. Před samotným šitím se děti seznámí s vývojem obuvi. Jednotlivá období mohou zpracovat téţ výtvarně. V závěru teorie si změří délku chodidel, porovnají délku svého pravého a levého chodidla a ještě velikost nohou spoluţáků. Je zajímavé děti pozorovat. Pro ně je zajímavé, ţe někdo s malým vzrůstem můţe mít v porovnání se svou výškou velké chodidlo. Výborně tím můţeme přejít k biologii. Zároveň si můţeme prohlédnout obuv. Pokud má nějaké nedostatky, můţeme dětem nastínit dopad na jejich zdraví. Vlastní šití obuvi můţeme volit dvojím způsobem. Naváţeme na druhou třídu a volíme šití obuvi z bavlněných či vlněných materiálů. Druhou variantou je šití obuvi z kůţe. 67

68 Pokud budeme bavlněnou obuv podráţet, jsou obě varianty na stejné cenové hladině. Na jeden pár musíme počítat s Kč. Šití látkové obuvi Pomůcky: * Bavlněné či vlněné látky * Plsť * Jehly * Nitě * Špendlíky * Šídlo * Guma, stuhy a vyšívací vlna Baleríny práce s bavlnou (navázání na bavlnu z 2. třídy) Ze silnější plsti a bavlny vystřihneme spodní díl A. Vrchní díl B vystřihneme z bavlny. Špičku C vystřihneme z kontrastní látky. Vše s přídavky 1 cm na švy. Sešijeme krátký šev vrchního dílu a podšívky a sešijeme vnitřní okraj. Šev sestřihneme, díl obrátíme na líc a 0,5 cm od okraje prošijeme. Na patě prošijeme tunýlek pro gumu. Na špičku nastehujeme kontrastní látku. Na díl z plsti přiloţíme díl z bavlny a 1 cm od okraje po celém obvodu prošijeme. Vrchní díl v místě paty mírně nařasíme a všijeme spodní díl. Švové přídavky zaloţíme do rubu a přilepíme spodní část, kterou ustřihneme z plsti bez přídavků na švy. Do tunýlků navlékneme gumu a na koncích přišijeme. Pomocí šídla vyrazíme dvě dírky, kterými provlékneme šňůrku. 68

69 Šedé bačkory práce s filcem (navázání na vlnu) Jednotlivé díly stříháme z šedé plsti, díl A ještě ze silné plsti. Díly B a díl C ze dvou částí. Díl B sešijeme ve středu a díl C v místě paty. Horní okraj bočního a vrchního dílu zaloţíme a prošijeme. Na vrchní díl našijeme bílou vlnu dle obrázku. Vrchní díl přišijeme k bočnímu dílu. Spodní plstěné díly poloţíme na sebe a podélně je prošijeme v odstupech 1,5-2 cm. Přiloţíme vrchní část boty a v kraji ji po celém obvodu 2 x 0,5 cm od sebe prošijeme. Pozn. Střih vyrábí žáci výhradně podle naměřené velikosti (délky i šíře) svých nohou!!! Nejprve si obkreslíme pravé a levé chodidlo. Vlnky vzniklé obkreslováním prstů zakulatíme a chodidla vystřihneme z papíru. Podle chodidla pak vypracujeme svršek boty. Při zhotovování svršku musíme dát pozor na odpovídající poměry obuvi. Nezapomínáme přidat cca 1,5 cm na švy. Šití kožené obuvi Pomůcky: * Kůţe na podešve * Kůţe na svršky * Šídla * Jehly s kulatou špičkou * Dratev * Kleštičky * Kladívka * Průbojník * Pergamenový papír (na vytvoření střihu) * Noţe na řezání tapet * Kartonové podloţky (při práci s noţem a šídlem slouţí jako ochrana stolu) * Dlouhé koţené řemínky (na sešněrování obuvi) Keltské - koţená obuv (jiný materiál) Nejprve si obkreslíme pravé a levé chodidlo. Vlnky vzniklé obkreslováním prstů zakulatíme a chodidla vystřihneme z papíru. Podle chodidla pak vypracujeme svršek boty. Při zhotovování svršku musíme dát pozor na odpovídající poměry obuvi. Papírovou předlohu chodidla obkreslíme na silnější kůţi na podešve. Přidáme 1cm po celém obvodu chodidla a podešev vyřízneme noţem. V místě obkreslené linie chodidla si 69

70 šídlem připravíme dírky ve vzdálenosti 1cm od sebe. Po dokončení si obkreslíme svršek na jemnější kůţi. Svršek vyřízneme noţíkem. Tentokrát se nepřidáváme přídavky na švy. Svršek poloţíme hrubší stranou na stůl a podešev narovnáme na svršek. V místě špičky, paty a na stranách si oba díly pomocí bavlnky spojíme. Zamezíme tím neţádoucímu posunu. Takto si připravíme obě boty. Šídlem pak propichujeme podešev se svrškem, pomocí jehly a dratve oba díly spojujeme předním stehem. Dratev si navlékneme dostatečně dlouhou, aby nám vydrţela na celý obvod chodidla. Po obšití celého obvodu oba konce dratve několikrát sváţeme uzlíkem. Stejný postup opakujeme a vyplňujeme zbylá místa podvodu. Po sešití dílů sešijeme patu. Oblouk pro patu ohneme přes spodní díly. Obě části propícháme šídlem. Při sešívání postupujeme stejným způsobem jako v předchozím případě. Po sešití paty sešijeme ještě pravou a levou polovinu boty k sobě. Při tomto šití postupujeme jako u šněrování tkaniček. Nakonec vyrazíme do boty dírky pro navlečení šněrovadla. 8. třída Materiály: - bavlna, vlna spředená - ovčí rouno prané - plsť - bavlněná látka - vlněná látka - včelí vosk - papír - přírodniny - hlína, točírenká hlína - měděný drátek, plech - dřevo - proutí - sláma - sklo, skleněné korálky - kameny - kůţe - ţelezo - měď - pedig, košíkářská vrba Činnosti závazné Šití na šlapacím šicím stroji Činnosti doplňující (náměty) Příklady, rady, návody - 8. třída 70

71 Práce s bavlnou - Šití na šlapacím stroji Osmá třída přechází od ruční práce ke strojové. Souvislosti výuky jsou s dějepisem i fyzikou. Děti seznámíme s historií šlapacích šicích strojů. První šití si vyzkoušíme na papírovou předlohu. Nejprve pouţijeme jednodušší tvary a postupujeme ke sloţitějším. Pro další práci dáme dětem moţnost výběru: např. šití ubrusu, ušití tašky podle svého návrhu ap. - tedy výrobky s převáţně rovnými švy. Šití na papírových předlohách Při seznamování se šlapacím strojem začneme pracovat nejprve na papírové šablony. Děti se učí koordinaci rukou a nohou. Pokud děti zvládnou jednodušší předlohu, můţeme přejít ke sloţitějším. Na papírové šablony necháme dětem vyznačit linii, kde jehla šila papír. 71

72 72

73 73

74 74

75 Šití na látce Po zvládnutí koordinace necháme děti vyzkoušet šití na kousku látky. Papírové i látkové šití si děti uloţí do sešitů. Šití ubrusů Je třeba děti upozornit, ţe pořizovaná látka by měla být z bavlny či lnu. Dobře se zpracovává a pro počáteční šití je ideální. Postup práce: přinesené látce odstřihneme pevné kraje naměříme poţadovaný rozměr odstřihneme dle naměřeného rozměru pomocí metru necháme děti naměřit 2x 1cm po celém obvodu látky látku ohneme 2x 1cm a našpendlíme opět po celém obvodu látku po celém obvodu nastehujeme nastehovaný ubrus obšijeme na šlapacím stroji Upozornění: před šitím na čisto necháme děti opět zkusit šití na kousku látky. Šití tašek Je třeba děti upozornit, ţe pořizovaná látka by měla být z bavlny či lnu. Dobře se zpracovává a pro počáteční šití je ideální. Postup práce: necháme děti vypracovat návrh ve skutečné velikosti přinesené látce odstřihneme pevné kraje (jen pokud je třeba) podle střihu nastřihneme poţadované díly na vrchní díly a podšívku všechny díly sešpendlíme a nastehujeme jednotlivé díly prošijeme na šlapacím stroji entlovacím stehem začistíme jednotlivé švy na vrchním díle i podšívce připravíme popruhy na tašku svršek a podšívku vloţíme na sebe (lícem k líci) a mezi, vloţíme popruhy svršek a podšívku sešpendlíme a nastehujeme oba díly sešijeme a na obvodu necháme cca 5cm nesešitých malým otvorem otočíme tašku na líc po obvodu našpendlíme a nastehujeme celý obvod prošijeme na stroji včetně 5cm otvoru Upozornění: Toto je nejjednodušší postup. Taška můţe být ale mnohem sloţitější. Záleţí na šikovnosti dítěte. 75

76 Šití pro rychlíky a šikuly Pokud jsou děti rychle hotové, připravíme jim práci (pro jednotlivce nebo skupinově). Mohou šít potřebné věci pro školu. Do kostymérny jednoduché kostýmy. Zatím ještě nepracují se střihem na oděv (nezhotovují ho samy), ale dbáme na postup (špendlení, stehování, šití entlování). 9. třída Elektrický šicí stroj Devátá třída se plně věnuje moderním technologiím. K vybavení učebny náleţí elektrické a owerlockové stroje. Část z nich je i řízená počítačem. Během posledního ročníku si děti osvojí práci na těchto strojích, vypracování střihu, podle kterého si ušijí nějakou vlastní část oděvu. Při výběru střihu musí učitel brát ohled na individuální schopnosti dítěte. Důleţité je, aby děti své oděvy dokončily. Zjišťování správné velikosti Pro zjištění správné velikosti je třeba se umět správně změřit. Při měření odloţíme objemné části oděvu. Linii pasu zvýrazníme tkalounem. Při měření postavy je dobré pracovat ve dvojicích. Následné hodnoty budou přesnější. 76

77 Tabulky měr a velikostí Dámské velikosti pro tělesnou výšku 168 Normální pánské velikosti 77

78 Podsadité pánské velikosti Návrh projektu v třídě V rámci dějepisu se šesťáci učí o středověku. Sami proţijí slavnost pasování na rytíře. Z dívek se stávají důstojné dámy a z chlapců panoši a těm za doprovodu famfár královna připne ostruhy a král je pasuje do rytířského stavu. Celá sláva je zakončena společným tancem dam a rytířů. Aby se alespoň částečně oděvem přiblíţili gotické době, šíjí jim jejich starší spoluţáci kostýmy. A tak se na úspěchu celých rytířských her mohou podílet všichni ţáci školy. 6. třída výroba meče, štítů 7. třída boty 8. třída drobné šití v ruce (pokrývka hlavy či zdobení na šaty) 9. třída strojové šití oděvy 78

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Pracovní činnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Pracovní činnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Člověk a svět práce Obsahové, časové a organizační vymezení Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 1.-5. ročník 1 hodina týdně Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk

Více

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů:

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů: Ukázka převzata z pracovní verze ŠVP Základní školy praktické, Praha 2, Vinohradská ul. Ukázka je věnována propojení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova se vzdělávacím obsahem jednotlivých

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Výstup Učivo Průřezová témata. Práce s drobným materiálem - papír. Práce s drobným materiálem - přírodniny. Práce s drobným materiálem - textil

Výstup Učivo Průřezová témata. Práce s drobným materiálem - papír. Práce s drobným materiálem - přírodniny. Práce s drobným materiálem - textil 5.1.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní výchova Ročník: 1. Výstup Učivo Průřezová témata vztahy + poznámky Umí mačkat, trhat, lepit,

Více

Člověk a svět práce. Člověk a svět práce. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a svět práce. Člověk a svět práce. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Člověk a svět Člověk a svět 1. 9. ročník Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata 1 hodina

Více

Práce s drobným materiálem. práce s drobným materiálem - papír (vystřihovánky, skládačky), krabičky, špejle, karton

Práce s drobným materiálem. práce s drobným materiálem - papír (vystřihovánky, skládačky), krabičky, špejle, karton Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti Ročník: 1. 3. (1. období) Žák: vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle

Více

Práce s laboratorní technikou 6.ročník

Práce s laboratorní technikou 6.ročník Práce s laboratorní technikou 6.ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy, průřezová témata vybere a prakticky využívá vhodné postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 6.1.9. Vyučovací předmět: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 6.1.9. Vyučovací předmět: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 6.1.9. Vyučovací předmět: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Žáci se v předmětu učí pracovat s různými materiály a osvojují

Více

5.9 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 5.9.1 Vzdělávací obor: Člověk a svět práce 5.9.1.1 Vyučovací předmět: Pracovní činnosti

5.9 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 5.9.1 Vzdělávací obor: Člověk a svět práce 5.9.1.1 Vyučovací předmět: Pracovní činnosti 5.9 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 5.9.1 Vzdělávací obor: Člověk a svět práce 5.9.1.1 Vyučovací předmět: Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení

Více

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza Základní škola praktická Bochov, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace PROJEKT k průřezovému tématu Osobnostní a sociální výchova ) Příloha školního vzdělávacího programu Oáza Autor projektu: Mgr.

Více

Pracovní činnosti úprava platná od 1. 9. 2009

Pracovní činnosti úprava platná od 1. 9. 2009 Pracovní činnosti úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a svět práce je realizován ve vyučovacím předmětu Pracovní činnosti. Předmět je vyučován

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. práce s drobným materiálem papír

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. práce s drobným materiálem papír Pracovní činnosti - 1. ročník Vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů práce s drobným materiálem papír mačkání, trhání, lepení, stříhání, vystřihování, překládání

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 6. - PRACOVNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Člověk a svět práce - Pracovní výchova 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

I. Sekaniny1804 Pracovní činnosti

I. Sekaniny1804 Pracovní činnosti Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Pracovní činnosti se vyučuje v 1. 5. ročníku vždy 1 hodinu týdně. Vyučovací předmět Pracovní činnosti

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin Svět práce - 6. a 7. ročník Volí vhodné pracovní postupy při - základní podmínky pro pěstování rostlin Př - celá oblast pěstitelství a pěstování vybraných rostlin - zelenina chovatelství je propojena -

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný Příprava pracovního prostředí a pomůcek Žák: připraví si pracovní místo a pomůcky udržuje pracovní místo v čistotě a pořádku - organizace a plánování práce - čistota

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a svět práce Pracovní činnosti

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a svět práce Pracovní činnosti UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE Vzdělávací oblast Cílové zaměření vzdělávací oblasti Učíme žáky pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za její kvalitu osvojit si základní pracovní dovednosti a návyky

Více

PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu

PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Pracovní činnosti se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 5. ročníku

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Předmět: pracovní činnosti

Předmět: pracovní činnosti 5.9 Oblast: Člověk a svět práce 5.9.1 Obor: Člověk a svět práce Předmět: pracovní činnosti Charakteristika předmětu pracovní činnosti 1. stupeň Vzdělávací oblast Člověk a svět práce, obor Člověk a svět

Více

5.9 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE. 5.9.1 Pracovní činnosti 1. stupeň

5.9 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE. 5.9.1 Pracovní činnosti 1. stupeň 5.9 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky žáků. Doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Pracovní činnosti ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Pracovní činnosti ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Pracovní činnosti ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Pracovní činnosti Předmět Pracovní činnosti vytváří příležitosti pro vytvoření

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu VZDUCH Venkovní Rozvoj učebna kreativity, využití poznávání školní různých zahrady druhů pro materiálů, rozvoj polytechnických

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

5.9.1 Pracovní výchova povinný předmět

5.9.1 Pracovní výchova povinný předmět 5.9.1 Pracovní výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 0+1 Předmět Pracovní výchova je vyučován

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více

Pracovní činnosti (Pěstitelské práce, chovatelství) chlapci, dívky

Pracovní činnosti (Pěstitelské práce, chovatelství) chlapci, dívky Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Pracovní činnosti (Pěstitelské práce, chovatelství) chlapci, dívky 3. období 6. ročník Dytrová, R. a kol.: Praktické činnosti pro 6. 9. ročník základních

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

PŘECHODNÉ PRVKY - II

PŘECHODNÉ PRVKY - II PŘECHODNÉ PRVKY - II Měď 11. skupina (I.B), 4. perioda nejstabilnější oxidační číslo II, často I ryzí v přírodě vzácná, sloučeniny kuprit Cu 2 O, chalkopyrit CuFeS 2 měkký, houževnatý, načervenalý kov,

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 33. - KREATIVITA Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Kreativita

Více

Příloha č. 28 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

Příloha č. 28 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE září BOZ 1 Provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví. Ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti a orientuje se v návodech k obsluze běžných domácích

Více

V. 9 Člověk a svět práce

V. 9 Člověk a svět práce 1/5 V. 9 Člověk a svět práce V.9.I 1. stupeň V.9.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Člověk a svět práce se vyučuje v 1. až 5. ročníku po jedné hodině týdně. Žáci

Více

Praktické činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 1.stupeň

Praktické činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 1.stupeň Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce RVP ZV nepojmenovává vyučovací předmět v této vzdělávací oblasti. Proto byl pro 1. stupeň zvolen název Pracovní činnosti Praktické činnosti Charakteristika vyučovacího

Více

Výtvarná výchova 6. ročník

Výtvarná výchova 6. ročník Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura září-červen Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných

Více

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Pracovní činnosti Charakteristika předmětu Pracovní činnosti Vyučovací předmět Pracovní činnosti je součástí vzdělávací oblasti Svět práce. Vyučuje

Více

Pv - 2. stupeň 1 / 9

Pv - 2. stupeň 1 / 9 Pracovní výchova Školní výstupy Žák by měl Práce s technickými materiály seznámit se se základními vlastnostmi materiálu, nástrojů a pracovních postupů vybírat s pomocí učitele správný materiál, pracovní

Více

Drahé kovy vzácné nerosty

Drahé kovy vzácné nerosty Drahé kovy vzácné nerosty Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.03 Vzdělávací oblast: Přírodověda - vzácné kovy Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Prvouka - 1. ročník MÍSTO, KDE ŽIJEME Škola Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - prostředí školy, činnosti ve škole,

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a svět práce Pracovní činnosti

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a svět práce Pracovní činnosti UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE Cílové zaměření vzdělávací oblasti Učíme žáky pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za její kvalitu osvojit si základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na Prvouka - 1. ročník Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na škola a škola - výchova dem. určené místo a rozliší možná osobní bezpečí občana v rámci

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu CHEMIE 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu

Více

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ 348 Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 2 2 2 1 1

Více

5.1.7.1. Pracovní činnosti

5.1.7.1. Pracovní činnosti 5.1.7. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce 5.1.7.1. Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávací oblast Člověk a svět práce realizujeme prostřednictvím vzdělávacího oboru

Více

Pracovní činnosti průřezová témata 6. ročník

Pracovní činnosti průřezová témata 6. ročník Pracovní činnosti průřezová témata 6. ročník OSV 1: OSV 2 Rozvoj schopností poznávání: cvičení pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium

Více

DODATEK č. 1 ke straně 17

DODATEK č. 1 ke straně 17 DODATEK č. 1 ke straně 17 Osobnostní a sociální výchova První cesta OSV k žákovi probíhá nepřetržitě učitel je vzorem sociálního chování, ať chce nebo nechce. V běžných školních V běžných školních SPT

Více

Práce s laboratorní technikou 6.ročník

Práce s laboratorní technikou 6.ročník Práce s laboratorní technikou 6.ročník vztahy, průřezová témata vybere a prakticky využívá vhodné postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních pozorování, měření a experimentů OSV - Rozvoj

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář

Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 4.10.4. Charakteristika vyučovacího předmětu Matematický seminář 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Matematický seminář poskytuje prostor pro opakování a shrnutí vědomostí a dovedností nabytých

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Začlenění. Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace

Začlenění. Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace školní vzdělávací program Tradice a současnost - Tradycja i współczesność Začlenění Základní škola H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov, příspěvková organizace PLACE HERE Název školy

Více

Pracovní činnosti ( Příprava pokrmů ; Svět práce ) dívky

Pracovní činnosti ( Příprava pokrmů ; Svět práce ) dívky Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Pracovní činnosti ( Příprava pokrmů ; Svět práce ) dívky 3. období 8. ročník Marádová, E., Vodáková, J.: Pracovní činnosti (Fortuna,1997) Očekávané výstupy

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu je totožný

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Výchova k občanství (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II..

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II.. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Orientuje se v okolí školy Orientuje se v budově školy Bezpečně

Více

Člověk a svět práce - 1. ročník

Člověk a svět práce - 1. ročník Člověk a svět práce - 1. ročník pracuje podle slovního návodu nebo vytváří jednoduchými postupy různé předměty z technických i přírodních zvládá jednoduché montážní a demontážní činnosti při práci se stavebnicemi

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby MÍSTO, KDE ŽIJEME

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby MÍSTO, KDE ŽIJEME Předmět: PRVOUKA Ročník: 1. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby MÍSTO, KDE ŽIJEME Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Vyznačí

Více

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy.

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy. PERIODICKÁ TABULKA Je známo více než 100 prvků 90 je přirozených (jsou v přírodě) 11 plynů 2 kapaliny (brom, rtuť) Ostatní byly připraveny uměle. Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 tehdy známých

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.

Více

5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce. 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň. Klíčové kompetence:

5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce. 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň. Klíčové kompetence: 5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví Kvarta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Formování naší

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 2 Vzdělávací obor: Člověk a svět práce 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 2 Vzdělávací obor: Člověk a svět práce 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět 2 Vzdělávací obor: Člověk a svět 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vyhledává a třídí informace samostatně pozoruje

Více

Předmět: PRVOUKA Ročník: 3. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PRVOUKA Ročník: 3. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Místo, kde žijeme Domov bydliště a jeho okolí, orientace v nejbližším okolí bydliště Zná svou adresu a telefonní číslo, kontakt na rodiče, chrání osobní údaje před cizími lidmi, bezpečně se orientuje v

Více

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,

Více

Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků

Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků Téma: Kovy Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků kovy nekovy polokovy 4/5 všech prvků jsou pevné látky kapalná rtuť kovový lesk kujné a tažné vodí elektrický proud a

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

5.9.1 Pracovní výchova pro 2. stupeň.

5.9.1 Pracovní výchova pro 2. stupeň. 5.9.1 Pracovní výchova pro 2. stupeň. Charakteristika vzdělávání v oblasti Člověk a svět práce - vzdělávací období 6. 9. ročník - časová dotace 1 hod. týdně - zvolené tematické okruhy Práce s technickými

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad železo vyrábí Surové železo se zpracovává na litinu a ocel

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 1 1 0 1 3 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 1 1 0 1 3 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Předmět pracovní činnosti postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií. Žáci zde přicházejí do přímého kontaktu s

Více

Koroze kovů (laboratorní práce)

Koroze kovů (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Koroze kovů (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Ch-9-02 Předmět: chemie Cílová skupina: 9. třída Autor: Mgr. Simona

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 8. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová POZOROVÁNÍ, POKUS, BEZPEČNOST PRÁCE určí společné a rozdílné vlastnosti látek orientuje se v chemické laboratoři

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Vzdělávací obor Člověk a svět práce Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Oblast Člověk a svět práce škola pojímá jako obor, který by měl vést žáky k získávání základních uživatelských dovedností

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA PRVOUKA - 2. RNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola Cestou do školy?

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Pracovní činnosti (Člověk a svět práce) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121. Secese. Období - konec 19. a počátek 20. století

ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121. Secese. Období - konec 19. a počátek 20. století ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Secese Období - konec 19. a počátek 20. století Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti, II. stupeň Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Předmět Pracovní činnosti vychází z očekávaných výstupů

Více