Tradice a duchovní identita

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tradice a duchovní identita"

Transkript

1 Tradice a duchovní identita lidové pověry a magie jezuitské školství piaristická opozice habáni jednota bratrská moravští bratři deisté predikanti blouznivci spiritisté svatořečení Jana z Nepomuku rušení klášterů generální semináře biskup Hay toleranční patent katolická restaurace charitativní činnost konkordát s církví sv. Jan Nepomuk Neumann Rerum novarum suchodolské zjevení ᴥ ᴥ ᴥ THÁM, Václav (ed.): BÁSNĚ V ŘEČI VÁZANÉ 1785 První novočeský básnický almanach raného obrození. Almanach má dva díly: První sebrání a Prvního svazku sebrání druhé. Každý svazeček se dělí na tři části: 1) básně starší: autoři humanističtí a renesanční např. Jan z Rabštejna, Hasištejnský z Lobkowicz editoři chtěli dokázat, že české básnictví má historii a tradici. Anakreon vstupní báseň druhé částky prvního sebrání. Už podle názvu jde o typickou anakreontskou báseň, která oslavuje lásku, váno a zpěv. Lyrický hrdina vyslovuje cit k jiné osobě. Básník se stylizuje do pastýře z Arkádie, který miluje fiktivní osobu Doris. Další anakreontské básně: Amor ptáček, Láska, Pití, Rozkoš, Žízeň, Amorův šíp a další. 2) překlady: překlady některých módních francouzských a německých autorů anakreontská poezie oslava darů života milostná poezie, tóny bukolické, idylické, pastýřské určeno čtenářům, kteří jsou zvyklí číst originál. Máj taktéž anakreontská báseň oslava jarní přírody úplně ponořena ještě do starého myšlení a náboženského cítění. Je zde převážně oslava přírody a radost z ní. Báseň je jednoduchá, oslavuje máj, který přichází. Začíná oslavou Boha, který všechno stvořil. Předlohou je báseň německého autora Weiseho. Další básně s přírodní tématikou: Májový větříček, Jitro, Bouřka. 3) původní novočeská poezie: autoři jako Václav Thám, J. H. Kafka, J. B. Dlabač, M. Štvaň, T. Pavelka básně idylické oslavující venkov a žiot na venkově v těchto básních se promítá nový pohled na život. Usilovali o to, aby objektivizovali lidské pocity, člověk měl být harmonický, vyrovnaný. Chtěli dokázat, že v češtině existují básníci, kteří jsou schopni tvořit, přestože se někdy dopouštěli plagiátů. Nacházíme zde téma boha, ale už není na prvním místě jako v době barokní. Život venkovský v této básni napadá současný společenský řád, jeho představitele jako obyvatele města. V této básni je předkládána venkovská idyla, idealizace venkova. Almanachová móda v Evropě měla velkou odezvu, vznikla touha mít česky psaný almanach. A tak skupina českých autorů v čele s Thámem vydává almanach Básně v řeči vázané (řeč vázaná nějakými pravidly básnickými = básně). Údajně také proto, aby se ukázalo na zlomcích staré české poesie i na nových překladech, že čeština není poetické tvorby neschopna. Jako první almanach ukazuje nejen tehdejší stav českého vkusu ale i jazyka. Byl určen šlechtě a vzdělancům. Poezie v něm byla napodobující, autoři používají málo básnických prostředků. Almanach je průkopnický sborník několika autorů, objevuje se zde Gleimovské heslo: víno, zpěv a láska. V almanachu vidíme nový postoj ke světu a životu, nový obsah poezie, aktivní vztah k životu a světu. Thámův almanach inspiroval i německé autory. Václav Brtník vydává ve dvacátém století druhé vydání, měl na zřeteli dvě hlediska: seznámit širší obec českého čtenářstva s prvními zdroji novočeského veršování a učinit Thámovu sbírku vzácnou. Snažil se almanach vydat tak, aby mohl být téměř náhradou originálu, proto se snažil zachovat ortografické a jiné zvláštnosti vydání. Vydání: 1916, 1950 (in: Počátky novočeského básnictví). müj 227

2 THOMAYER, Josef: PŘÍRODA A LIDÉ 1880 Soubor lyricky zbarvených přírodních črt a studie lidských typů. Přírodní kresby jako žánr byly v naší tehdejší literatuře něco zcela nového. Tyto obrázky z přírody nalezneme pouze v 1. části knihy, která nese název Z přírody (14 čísel). Pohled na přírodu je příznačně otevřen obrázkem tuhé zimy a nástupem nové zimy se opět uzavírá. Mnoho z nich popisuje pouze dění v přírodě, kterého byl autor svědkem (jako Jarní hlasy, Z tůně na rybník, Pod jilmem, Ze života v trávě, Z babího léta, Bez sněhu, Sníh), jiné jsou popisy výprav, kterých se zúčastnil společně s místními myslivci a lovci (Sezóna hladu, V lukách, Život na našich rybnících, Nad bahnem, Za honby na horách, Ve večerním šeru) či rybáři (U potoka). Všichni zůstávají v anonymitě. Někteří jsou pojmenovaní pouze křestním jménem (rybář Martin). V jeho přírodě zaujímá v souladu s životním pocitem prostého venkovana těch let více místa boj o život, o přežití, než milostné vábení. Autora nejvíce láká její drsná prozaická stránka i když se ani dobové přírodní idyle občas nevyhne. A jak je v přírodě, tak je v kruhu chudých, nelítostných k sobě i k okolí i k sobě, protože žijí jen s primárními potřebami. Druhá část knihy se jmenuje Lidé. Autor se velmi intenzivně zajímal lidskými typy, tedy lidmi a jejich charaktery. Vznikaly črty, tedy žánry kratšího charakteru s nekomplikovaným dějem a rozvolněnou kompozicí. Tento žánr tvoří nejpodstatnější část jeho beletristického díla. Thomayer začal publikovat od 1872, především v Lumíru, svou ranou tvorbu později shrnul a se Sládkovou podporou vydal v 1880 pod názvem Příroda a lidé a pod průhledným pseudonymem R. E. Jamot. Drobné prózy vznikaly v době, kdy v Thomayerově světě ještě nepřevládla jeho pozdější lékařská profese. Vyrůstal v početné rodině panského zahradníka, tudíž byl veden k pozorování přírodního dění. Thomayer tedy prožil vesnické dětství a léta studií, k nimž patřily i vysokoškolské prázdniny. V této době na toulkách za rodným Trhanovem začal črtat první kresby a obrázky, zachycovat první mžikové záběry z celoročního koloběhu podhorské přírody a o něco později i bystré, vtipné žánrové obrázky a studie rázovitých postav a postaviček tehdejšího chodského a českého venkova. Thomayerovy obrázky, to jsou dále mistrné imprese, okamžité postřehy, mající plnou vůni chvíle svůj národní přídech, umí jít přírodou, ale dovede se v ní i zastavit a pozorovat, sklonit se k nejobyčejnějšímu jevu a rozpoznat jeho neobyčejnost, jedinečnost (čtenář si například v textu povšimne atmosféry stmívání, blížící se bouře apod.). Ne nadarmo byl později Thomayer vyhlášeným diagnostikem prima vista tj. na první postřeh. Svůj mimořádný pozorovatelský talent, který čerpal v literární tvorbě z bohatých prožitků dětství a mládí, uplatnil později i u svých obrázků a studií lidí tak či onak výjimečných. Často se jedná o postavy z hlubin, ze dna společnosti. Také u Thomayera našel tento předpoklad své naplnění, protože zůstal v podstatě venkovanem, vyhraněným chodským typem. Byl velmi otevřený, nesentimentální, až drsný, k sobě i jiným náročný. Tyto vlastnosti mu zůstaly celý život. Vydání: 1896, 1921, 1975 (in: Život v trávě). šami TOMEK, Wáclav, Wladivoj: ZE ŽIVOTA ČESKÝCH POUSTEVNÍKŮ 2. polovina 19. století Rozličná vypravování ze zášeří českých dějin, která jsou sjednocena motivem poustevnictví. Soubor legend obsahuje celkem 16 vyprávění, např. O prvním českém poustevníku sv. Ivanovi, který pomocí kříže od sv. Jana Křtitele zahnal zlé duchy jeskyně a dále tam pak žil. A to pouze z kořínků a vody, Bůh se nad ním slitoval a poslal mu laň, kvůli mléku. Kníže Bořivoj při lovu laň zahlédl a chtěl ji jako kořist, poranil ji. Ta běžela za sv. Ivanem, který za pomocí Boží vůle rány zahojil. Další část legendy o sv. Ivanovi vypráví, jak jednou sv. Ivan zavítal na hrad Tetín za knížetem Bořivojem a kněžnou Lidmilou. Cestou zpět usedl únavou na kámen, který pod ním hned změkl, aby se mu dobře sedělo. Šli kolem pasáci a začali se mu hrubě posmívat, hodili po něm kámen, který sv. Ivana do krve zranil. Náhodou šel kolem hospodář a pasáky zahnal. Půjčil poustevníkovi svého koně a rozloučili se. Sv. Ivan, když dorazil domů, poslal koně zpět. Ten když doklusal domů, proměnil se ve vznešeného krásného koně. Hospodář koně prodal, zvelebil si statek, že byl jedním z nejbohatších hospodářů v celém kraji. Dále například třináctý příběh vypráví O poustevnících od Sv. Barbory, kteří po staletí přebývali na nejvyšší vypnulině za německou vesnicí Děbolínem. Zde vystavěli kostelík, aby v něm konali společné modlitby a pěli hymny na oslavu Nejvyššího. Skromně a nuzně žili, sloužili oddaně a věrně lidem i Bohu. Dnes je Sv. Barbora místem oblíbeným a hojně vyhledávaným. Kniha obsahuje též příběh O sv. Prokopovi, patronu českému, který byl prvním 228

3 opatem kláštera Sázavského, v jehož okolí žil člověk posedlý zlým duchem. Jednoho dne jej přivedli ke sv. Prokopovi, který ukrotil zlého ducha, proklel satana a vyhnal ďábla nadobro pryč. Jiný příběh je O biskupu Vojtěchovi na Zelené hoře, který vypráví o zlých časech v Čechách, když všude panoval hlad, žízeň a mor. Zželelo se sv. Vojtěchovi nebohého lidu a žehnal celé zemi České i českému lidu. Najednou skomírající krajina opět zezelenala i hora, na které sv. Vojtěch žehnal, proto se jí dodnes říká Zelená hora. Zajímavým příběhem je i dvanáctá legenda, která vypráví O potulném mnichu, který si tropil z lidí samé šašky. Zakalil lidem vodu, že nebyla k potřebě. Lidé se radili co se zákeřným mnichem. Chtěli ho dovést ke zpovědi a požehnat mu, ale i tehdy si lidem jen vysmál. Zakleli ho tedy a mnich se počal pozvolna propadávat do země. Když byl po krk v zemi, zeptali se ho, zda mají v zaklínání ustati. Mnich měl přislíbit, že bude dělat samou dobrotu. Ten se ale nechtěl nijak podrobit, pokračovali tedy v zažehnávání. Než se celý ponořil do země, řekl: Deváté tvoje pokolení musí mne vysvoboditi. Tento čas právě za vypravěčových dnů nastal. Dalším vyprávěním je příběh O poustevníkovi Vintířovi, který po veselém mládí začal žít život plný pokání a odříkání. Žil na vrcholku u stezky, která se nachází u dnešní Březnice u Hartmanic. Byl zde nalezen pramen, který vyléčil nemocného ovčáka z pakostnice. Nechal na onom místě opatřit sochu. Příběh O Vitališovi se odehrává počátkem 8. století. V neobydlené a pusté krajině Polici nad Metují usídlil poustevník jménem Vitališ, mnich kláštera Břevnovského. Postavil si malou lesní chatku, udělal si pole, měl dosti jídla. Rozhlásilo se to po okolí a přicházeli k němu muži i ženy pro útěchu a radu. Vyznal se i v léčení pomocí bylinek. Zanedlouho tu pomocí svých přátel vymýtili les a zbudovali kapli ke cti Panny Marie. Soubor těchto legend sebraných autorem, nebývá uveden ani v podrobných přehledech Tomkovy bibliografie. Vznikl tedy patrně jako vedlejší produkt jeho literární činnosti, případně využil starší zpracování těchto literárních útvarů. Tomek se věnoval nábožensky orientovaným příběhům a legendám i podrobněji ve svých beletrizováních českých pověstí a mýtů, lokálních i celonárodních. V každém příběhu jsou popsány jejich těžké životy a dále i nějaký zázrak, kterého dosáhli pomocí jejich víry v Boha. Tomkovo nadšení pro liberální myšlenky se postupně změnilo v konservativní postoj, který byl pro Tomka rozumnější. Prostřednictví Palackého vzniklo jeho životní dílo Dějepis města Prahy. Dále přispíval do různých časopisů a některé dokonce vedl. Jeho kariéra historiografa byla bohatá, napsal díla: O dějinách pražské univerzity, Děje mocnářství Rakouského, Základy starého místopisu Pražského atd. Tomek byl prozaik, básník, autor úprav pověstí a legend, publicista. V odborných pracích a publicistice se zabýval i národohospodářstvím a živnostenským právem. V počátcích literární dráhy psal Tomek poezii, pokusil se i o poezii realistickou a s lékařskou tématikou, což vyvolalo, kvůli medicínské terminologii, odmítavou i posměšnou reakci soudobé kritiky. Tomkovo prozaické práce ze současnosti (např. Siluety z Prahy, Ztracená atd.) jsou vesměs konveční příběhy nedostatečně charakterizovaných postav; rozuzlení chaotického děje řešil Tomek pomocí nepravděpodobných náhod a šťastným koncem. Tomkovo historické prózy (např. román Spiklenci) charakterizuje snaha o starobylý jazyk, patos a literární inspirace. Nejrozsáhlejší část Tomkovi tvorby tvoří sbírky převyprávěných legend a pověstí. Tomkovi úpravy, ale dle neuváděných starších pramenů postrádají osobitý přínos, vyznačují se patetickou vlasteneckou tendencí, interpretační volností i přebujelým slohem. Psal i vlastivědné práce s historickými poznatky (např. Po troskách české slávy). Snažil se popularizovat českou historii i v povídkách a pohádkách (např. Český Honza). Vydání: krr TŘEBÍZSKÝ, Václav Beneš: V ČERVÁNCÍCH KALICHA Populární pozdně romantické povídky zasazené do doby husitské idealizující český národní zápas. Petr Obrovec: Dívka nesoucí jméno Jiřina, žije doposud spokojeným a klidným rodinným životem na rodové tvrzi. Tento pokojný život však naruší Petr Obrovec, který její dům přepadne a to především kvůli tomu, aby se Jiřině pomstil za to, že si jej odmítla vzít za muže. Bezcitný muž tak pobil její příbuzné a podpálil její domov. Jediný koho nechal na živu, byla jeho vyvolená a tu vzal do kláštera, ve kterém působil Jiřinin bratr Marcel. Petr se pokouší Marcela vydírat a to tak, že pokud ho s Jiřinou neoddá pak i klášter lehne popelem. Jiřina se ovšem zachová jako opravdová hrdinka, rozhodne se obětovat pro klášter tím, že svolí a vdá se za Petra: Bratře můj drahý bratře můj! Zachraň klášter, chci býti ženou Obrovce zachraň stánek Bohorodičky. Během svatebního obřadu se stane něco nečekaného, Obrovec náhle 229

4 mění svůj postoj a prosí sourozence, aby mu odpustili a i se svými pluky odchází. Poté Čeněk, jenž je Marcelův přítel, nabízí Jiřině sňatek, ta však odmítá: žena, toto slovo schválně pověděla s důraznějším přízvukem, kteráž jezdila s Petrem Obrovcem, nepřinesla by pokoje, ani požehnání po otcovský krov tvůj. Jiřina už ale v ten okamžik tuší, že je pravděpodobně těhotná a to je nejspíš i důvod, proč Čeňka odmítla. Miličova kletba (1883) pojednává o kazateli Janu Miličovi z Kroměříže. Byl to velmi moudrý člověk a mnoho lidí ho následovalo. V povídce jsou zmíněni také Němci, kteří se po Čechách rozmáhají jako houby po dešti. Vyprávěn je příběh Keruši, která byla krásná budoucí nevěsta pana Posenpacha. Ten však prohýří vším co má a Keruša se tahá se všemi Němci kolem. V tom zasáhne kazatel Milič a odvádí Kerušu pryč z náručí německého ženicha. Uvrhne na ně kletbu. Strhne se boj a Češi povstanou proti Němcům. Keruša uškrtí svými ostříhanými vlasy Posenpacha a Němci jsou pobiti. Sama Keruša umírá. Tato povídka je vyhroceně vlastenecká. Je v ní zachycena nenávist k německé vrchnosti. Na stavech (1881) pojednává o rodině Jana Žižky z Trocnova. O stavu, v němž žil se svou matkou, bratrem, sestrou ženou a dcerkou. Jednoho dne se vydal se svou ženou a dcerkou na svatbu nedaleko. Na veselce se však stalo, že do obydlí vnikla vrchnost a jen tak pro potěšení zabila jeho ženu a další děvečku. Jan Žižka začal shromažďovat své bratry a chtěl se pomstít a pročistit Čechy od tohoto zlovolného panstva. V Čechách nebylo bezpečno. Vesnice se drancovaly, kde koho zabili. Jan se vrátil pro svou matku a zbytek rodiny a musel je ukrýt před vrchností. Matka pláče nad životem, který zanechává v Trocnově. Jan Žižka shromažďuje lid a chce v zemi sjednat pořádek. Povídka zachycuje osudy obyčejných zemanů a lidu, kteří jsou proti panstvu bezmocní a nemají nikde zastání. Panstvo je všemocné a nad vším co se děje v podhradí mává rukou. Svatba litoměřická (1882) vypráví o při konšela Radomila, který chtěl, aby všechna práva a výhody Litoměřic byla stejná jako ve všech dalších městech, byl to zastánce kalicha a o purkmistrovi Pichlovi, který měl na srdci pouze svoje blaho, byl zastáncem magdeburského práva a velkým přívržencem krále Zikmunda. Radomil jednoho dne poslal svého syna Smila, aby vyřídil Janu Žižkovi, co všechno se v Litoměřicích děje. Následuje ho dcera Pichla, která v názorech nezastává svého otce a která Smila velmi miluje. Ta však onemocní a Smil ji musí zanechat u jednoho starce. Uplyne mnoho dní a Radomil je spolu se svými přívrženci zatčen. Pichl si lebedí v Litoměřicích a čeká na návštěvu krále. Mezi tím starce navštíví rybář Losos, který vystopoval Vítězku a pověděl jí, co se stalo v Litoměřicích. Vítězka odešla spolu s ním a starcem do Litoměřic. Přidali se k nim i další sedláci z vesnic. Prosila otce, aby propustil vězně, nad kterými se zrovna vynesl soud. Otec slíbil, ale svůj slib porušil. Sedláci byli pobiti a do vrat přijížděl Zikmund. Konala se poprava vězňů a Vítězka prosila o milost pro svého milého. Nakonec spolu skočili do Labe a s nimi i Losos, který Zikmundovi do očí řekl, že nebude mít v českých zemích klidu. Tak se také stalo, od těch dob neměl Zikmund v českých zemích zastání a Pichl a všichni ti, co proti odsouzeným stáli, špatně dopadli. Soubor obsahuje celkem sedm povídek: dále např. Pod Karlštejnem, Na Štítném, Jan Abatyše. Povídky byly postupně vydávány v časopisech Světozor, Lumír, Květy. Třebízský zde poněkud vybočuje ze svého tradičního tematického okruhu, kterým byla doba pobělohorská, nicméně i těchto povídkách vykresluje českého hrdinu jako romanticky vybočujícího podivína, který trpí svým národním údělem, individuálním osudem. Linie příběhů je protkaná husitským motivem, odporem k Němcům a bojem za Českou zemi. Autor byl knězem a českým národem prohlašován za miláčka lidu. Všechny jeho knihy posilovali vlastenecké cítění v císařství. Měl hluboký soucit s utlačovanými což je obsahem každé jeho povídky. Každá z povídek má své hlavní hrdiny, avšak hrdinové jsou zmíněny i v dalších povídkách. Například Milič. Třebízský zachycuje dobové starosti obyčejných lidí, jejich život, který jim mohl být velmi blízký. Asi nejslavnější povídkou souboru je Petr Obrovec. V Petrovi Obrovci můžeme vidět, že autor využívá kontrasty a symboly. Jiřina je přirovnávána k holubici, tento aspekt je zesílen především bílou barvou, která se v tomto románu vyskytuje v její souvislosti celkem často. Dívky líce jsou bílé, její šaty též a oproti Obrovci Jiřina jezdí na bílém koni (zde můžeme vidět kontrast s jeho vraníkem). Bílá barva nás naplňuje dojmem nevinné dívky. V próze nalézáme symbol v souvislosti s Petrem Obrovcem - znamení kříže na čele. Stane-li se, že se muž rozzlobí, tento znak na čele zrudne. Právě, když nastává jeho přeměna v klášteře, dochází i ke změně znamení: Petr Obrovec ztichl, jako by byl oněměl. Tvář mu zbělela a na čele vybledlo osudné znamení k nepoznání. Toto znamení po něm dědí i jeho syn s tím, že na jeho čele už není křížek rudý, ale zlatý. Znamení tak ztrácí svůj původní význam hrůznosti. V této povídce nám 230

5 autor představuje charakteristiku lidu, která je celkem neobvyklá pro literaturu 19. století. Vyděšený lid je zde popisován jako loutky, se kterými je lehké manipulovat. Jsme hračky a teprve budeme. a jako vyplašené stádo, které slepě následuje svého krutého vůdce, jenž využívá strachu. Sám Obrovec o lidu nemluví zrovna přívětivě: Tyhle davy jdou za mnou slepě, nové a nové se k nám přidávají, jsem mocný, těmihle všemi vládnu jako vítr opadalým lupením. Autor zemřel 20. června 1884 v Mariánských lázních na tuberkulózu, do posledních chvil však psal. Ušetřených 4500 zlatých odkázal Třebízský spolku Svatobor pro spisovatele historických děl. Nad jeho hrobem na Vyšehradě byla později postavena velká Bílkova socha, která symbolizovala hluboký zármutek českého lidu nad smrtí Třebízského. Vydání: 1910, 1920 (jen Petr Obrovec), 1926, 1939 (jen Petr Obrovec). ull, bem TŮMA, Karel: HRANICE VZPLÁLA 1869 Nejslavnější autorova vlastenecká píseň, opěvující kultovní postavu Mistra Jana Husa. Píseň je rozdělena na tři sloky. Nejprve pěvec přivádí posluchače na místo, kde se děj písně odehrává: v Kostnici, nedaleko řeky Rýna, kde vzplála hranice, na níž umírá dálné vlasti syn, kterého odsoudili k trestu smrti za kacířství. Identita hrdiny je působivě převedena v otázku, kterou jsou posluchači vtahováni do děje: A vy se ptáte: kdo v těch plamenech? / Toť Mistr Jan toť nejslavnější Čech!. Druhá sloka vypráví o nesouhlasu českého národa s tímto činem, ten v čele s Janem Žižkou povstává. Chtějí pomstít Jana Husa a kladou si za úkol svrhnout z trůnu římského krále Zikmunda Lucemburského. Tímto konáním husité ukázali, že v Češích je síla a že si nenechají vše líbit. Závěrečná sloka již oslavuje české vítězství. Mají nového panovníka a bývalá, krutá vláda je minulostí. Již skončilo, snad navždy, usilování o navrácení protestantů do římskokatolické církve ( noc věků mizí, zoře vzplanula! ). Zrodila se nová naděje, za kterou bojoval a kvůli které zemřel i Hus. Karel Tůma byl velkým vlastencem, redaktorem Národních listů, přispíval do časopisů Květy, Svoboda, Osvěta aj. a psal politické úvodníky, za které byl uvězněn na 17 měsíců do vězení, kde vznikla tato píseň. Romantický nádech jejího vzniku však rovněž neumožňuje přesněji zjistit, kdo je autorem melodie. Písňová tvorba dosáhla největšího vzestupu ve druhé třetině 19. století. Navzdory dřívějšímu mínění i většina písní z rozsáhlých lidových sbírek (Erben, Sušil) přežívala zejména ve městech. Zde také vznikaly a šířily se písně kramářské, studentské, hospodské, vojenské a později i dělnické. Nejpozoruhodnější odrůdou byly písně společenské zpívané při zvláštních příležitostech, spolkových slavnostech a spontánně také při národních manifestacích, jejichž frekvence v 60. letech 19. století nápadně vzrostla (např. besedy, tábory lidu, kázání pod širým nebem apod.). Prosté nápěvy, ideologicky jednoznačné, měly nejlepší možnost stát se emblémem doby a symbolem vzdoru. Dnes se píseň stala spíše historickou památkou. Dříve se však zpívala každý rok v upomínku husovského svátku, ve filmu Obecná škola dokresluje kolorit vlasteneckého patosu. Vydání: 1898 (in: Sbírka Písní vlasteneckých). kac TURINSKÝ, František: ANGELINA počátek dvacátých let 19. století, 1821 (knižně) Romantická truchlohra o čtyřech dějstvích, dramatická prvotina autora. Angelína je hraběnka žijící s manželem hrabětem Ranconim v Itálii. Šlechtična trpí pocitem viny, které se spolu se svým milencem hrabětem Milotínem dopustila tím, že zatajila narození svého dítěte a že vstoupila do manželství s Ranconim, aniž by mu sdělila svůj prohřešek. Angelína má u sebe schovanku, kterou vychovávala její matka, ve skutečnosti jde o její dceru Ludmilu. Po šestnácti letech Angelínina manželství se objevuje Milotín jako harfeník. Oba jsou ze setkání velmi překvapeni a vzájemně se prosí o odpuštění svých provinění. Harfeník chce podniknout neuvážený činy, o čemž ji svou paní informuje zahradník Velenský. Angelína nakonec učiní doznání, tedy že Ludmila je její a Milotínovou dcerou a prosí bývalého milence, aby se o Ludmilu dobře postaral. Nakonec hraběnka spáchá sebevraždu. Přiznanou inspirací bylo Schillerovo drama Nevěsta z Mesiny, které souviselo s tzv. osudovými dramaty v německé literatuře, zejména A. Müller Vina. Tragédie je veršovaná a situovaná do středověku. Vypráví příběh svedené ženy z rytířských dob v Čechách a v Itálii. Důraz je položen na zachycení citového rozpoložení hlavních hrdinů. Ústředním motivem je vina rozvracející nejen psychiku provinilců, ale ničící i jejich okolí. 231

6 Všechny jmenované postavy touží po něčem, co jim je nedostupné: Angelína po vinou nepoznamenaném stavu svého mládí, Milotín po ztraceném čase své lásky, Ranconi po neporušeném ideálu ctnostné ženy, Ludmila po své vlasti. V této hře je tzv. elegický pocit, který je znám z Kollárovy poezie, z Lindovy Záře nad pohanstvem aj. Rozdíl je jen v tom, že zde je elegie zatížena vlastní vinou. Angelina, která předjímala pozdější vývoj psychologické tragédie, byla (hlavně způsobem užití jazyka) jedním z prvních obrozeneckých pokusů o ambiciózní drama vysokého stylu. Dílo mělo být obsahově i formálně náročné. Tato snaha vedla k hromadění lyrických partií a přílišné idealizaci postav. V polovině dvacátých let vznikla ještě dvě náročnější dramata, která ukázala soudobé problémy, odehrávající se na pozadí historické události, jako záležitost veřejného života V. Linda Jaroslav Šternberka v boji proti Tatarům (1823) a V. K. Klicpera Soběslav, selský kníže (1826). V roce 1897 měla hra premiéra v Národním divadle u příležitosti výročí 100 let od Turinského narození. Vydání: lam TYL, Josef Kajetán: DEKRET KUTNORSKÝ 1841 Historická povídka popisující dobu zrodu husitství, do níž autor zakomponoval vlastenecký prvek. Povídka se věnuje zápasu o tři hlasy na pražské univerzitě. Volí se nový rektor univerzity a mistr Jan Hus přichází se svým návrhem upravit počty hlasů na univerzitě. Chtěl, aby poměr hlasů byl 3:1 ve prospěch Čechů, dosud to bylo naopak ve prospěch pro cizince. S tou to myšlenkou souhlasili Češi i tehdejší panovník Václav IV. Václavovi se tyto myšlenky líbily do té doby, než zjistil, že se zde také pomalu objevuje kacířství. Cizinec Anselm z Frankensteina ostře vystupuje proti Husovi i proti svému českému příteli mistru Bočkovi. Anselmova dcera Hedvika se ale do Bočka zakoukala a tak nakonec otec svolil, ale za podmínek, že Boček nikdy nevystoupí proti němu ve veřejných záležitostech. Boček tedy zůstával doma anebo byl s Hedvikou, pražští mistři si toho všimli a vyslali za ním Husova přítele, Jeronýma. Čeští mistři chtěli napadnout, že král vzal své slovo zpět a chtěli, aby Boček s králem vyjednával, aby se panovník postavil za svůj národ. To by však Boček porušil dohodu s Anselmem a už by se dál nemohl vídat s Hedvikou. Po hádce Bočka s Anselmem, potká tento v ulicích v hádce české a německé studenty a při roztržce dostane ránu mečem. V tu chvíli se tam objeví král a všichni utečou krom studenta Kuchynky. Společně dopravili Bočka domu a zajistili mu lékaře. Kuchynka dostává od krále slib, že za rvačku a za vtipy nebude potrestán. Boček byl dlouho nemocný, starala se o něj jeho hospodyně a její dcera Marie. Křičel ze spaní Hedvičino jméno a tak pro ni vzkáží, ale Boček blouznil a Hedviku vyhnal. Ta si to vyložila jako Bočkovu lásku k Marii a raději odešla. Cestou potkala české studenty, zachránil ji Kuchynka s Jeronýmem a odvezli ji domu. Poté Jeroným a Kuchynka šli s králem do hostince a tam probírali situaci nepokoje mezi Čechy a cizinci. Situace pro Čechy začínala být dobrá a po několika dnech vyjednávání poslové v Kutné Hoře vyjednali nové uspořádání hlasů na univerzitě. Tylovy historické povídky z tohoto období (přelom 30. a 40. let 19. století) jsou založeny na událostech a na jménech postav z historie. Nechtějí však uchopit motivaci ani smysl dané události. Co se týče postav a vztahů, odpovídají Tylovým postavám z vlasteneckých povídek ze současnosti. Společné znaky jsou jejich představy o zábavě, o dívčí kráse, lidské ušlechtilosti a o hodnotové stupnici. Postavy jsou často idealizování hrdinové. Povídkové líčení Dekretu kutnohorského slouží především za reflex, za obraz, za zrcadlo době Tylově. Vyprávění zápasu o práva české národnosti má být jako metaforické vyjádření, o co usiluje česká společnost v době předbřeznové. Vydání: 1928, 1948, 1961 (in: Historické povídky III), mul TYL, Josef Kajetán: FIDLOVAČKA ANEB ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA 1834, 1877 (knižně) Lokální fraška, hra zobrazující český národní život na počátku třicátých let. Pražská máselnice paní Mastílková se stará o svou neteř Lidušku, která zde představuje symbol čistoty a lásky k vlasti. Do Lidušky je zamilovaný Jeník, syn ševce Kroutila, poctivý hodný hoch. Jejich láska jim je však odpírána nepřátelstvím Mastílkové a Kroutila. Zatímco Kroutil je vzorný vlastenec, který mluví česky, Mastílková se snaží napodobit poněmčilé vrstvy pomocí špatných německých vět. Na pomoc jim přichází dohazovač Kozelka, který je velmi vypočítavý. Mastílková chce provdat Lidušku za barona Dudka. Dudek 232

7 mluví neohrabaně třemi jazyky (francouzsky, česky a německy), aby působil vznešeně. Ve skutečnosti je to obyčejný podvodník, který dluží, kam se podívá. Baron dokonce požádá o ruku Markytku (hospodyni Mastílkové), ačkoliv se zaslíbil Lidunce. Ovšem brzy se na to přijde a vznikne velký poprask. Mastílková na barona zanevře a hledá Lidunce nového ženicha. Markytka má zlomené srdce, ale nakonec si vezme Ondřeje, který ji už dlouhé roky miluje. Probíhá ševcovská slavnost ( fidlovačka ), kde se všichni sejdou. Slepý houslista Mareš tu zpívá píseň Kde domov můj. Dudek je odveden drábem a Mastílková nakonec svolí ke svatbě Lidušky a Jeníka poté, co ji ten vysvobodí ze spárů otravných drvoštěpů. Do děje občasně zasahují další postavy, například zpěvačka slečna Cibulčini a literát pan Hvězdoleský, kteří jsou oba velmi povýšení. Ještě než byla hra poprvé uvedena na scénu, psalo se o ní s velkým očekáváním a nadějí, že to bude naše první národní fraška se zpěvem. Když byla hra uvedena, nepřinesla nic nového, co by do té doby neexistovalo například v Klicperových hrách. Tyl uvedl, že hra nebyla zcela dohotovena, a že ji psal v rychlosti a s nechutí. Někteří badatelé uvádí, že byl vlastenci přinucen hru napsat. Autor zde usiluje o to, aby charakter jazykového projevu odpovídal charakteristice postav. Pomocí jazyka je též charakterizováno prostředí děje stýká se zde čeština s němčinou, čechoněmčinou a francouzštinou. Tímto autor vystihl podobu pražského života na počátku 30. let. Tyl chtěl také v díle ukázat na národní osobitost, kterou zde představuje např. Kroutil, a zároveň odsuzuje odnárodnělost, která je charakteristická např. pro Mastílkovou. Ve hře se tak postavy rozdělují do dvou skupin podle vztahu k národu. Premiéru měla Fidlovačka 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. Reprízována byla pouze jednou v lednu Autor sám nebyl se svým dílem spokojen, a tak hra nadlouho zmizela z českého jeviště. Teprve v roce 1917 se v podání Vinohradského divadla vrátila na divadelní scénu. Velkého úspěchu se ale dočkala vlastenecká píseň Kde domov můj?! (s hudbou Františka Škroupa), která se stala slavnostní písní Čechů a po roce 1918 státní hymnou. Vydání: 1946, 1957 (in: První dramata), vrm TYL, Josef Kajetán: JAN HUS 1848 Historické drama v pěti odděleních, jedno z nejrevolučnějších dramat Tylovy tvorby Do děje vstupuje mnoho postav i postavy zastupující dav (měšťané, tovaryši, městský lid). Hus káže v Praze v Betlémské kapli proti prodávání odpustků, papeži a církvi. Mistra navštěvuje jeho bývalý žák mistr Štěpán, který se ho snaží přemluvit, aby opustil své myšlenky na obrodu církve. Jana navštěvuje také přítel Jeroným. Ten se podivuje tomu, že Jan odevzdal Viklefovy knihy arcibiskupovi, který je později nechal spálit. Hus se obává, že bude jeho kazatelská činnost zakázána, Jeroným ho však utvrzuje, že má ve své myšlence setrvat i přes odpor. Jana navštěvuje jeho matka Markéta. K matce se donesla zpráva o Husovu kázání. Markéta tvrdí, že není v jeho moci změnit stav církve, nad kterou má moc pouze Bůh a že by neměl zasahovat do řádu světa. Jan však nehodlá ustoupit, když vidí chyby, klam a bohatství církve. Matka předpovídá Janovu smrt. (I. dějství) Král Václav považuje Husa za strůjce náboženské rozepře v zemi. Královna Žofie, která navštěvuje mistrova kázání, se Jana zastává a radí králi, aby k němu zachovával smírčí postoj. Hus a Jeroným navštívili krále, aby ho upozornili na to, že se po Praze šíří zpráva o Husově odchodu do Říma, kde má obhajovat své učení. Král je však značně pobouřen tím, že někdo cizí zasahuje do dění v jeho království. Na základě toho Janovi přikazuje, aby do Říma neodcházel. Krále navštěvuje také Jan Žižka, ten se s úctou vyjadřuje k činnosti mistra Husa. (II. dějství) Do Prahy přichází papežský posel. Král se od Jana odvrací, aby zachránil Prahu před klatbou. Po incidentu, kdy jsou popraveni tři mládenci, kteří se vysmívali knězi při prodávání odpustků, z Prahy Jan odchází i se svou matkou a přítelem Lupáčem do rodného Husince. (III. dějství) Jan na venkově opět káže, ale je nešťastný. Chce se vrátit do Prahy a opět kázat v Betlémské kapli. Po smrti své matky odchází do Prahy za králem, aby mu oznámil, že odejde na kostnický koncil. Jan Žižka i královna Žofie se snaží Husa přemluvit, aby na koncil neodcházel. Hus je však rozhodnut, že se zúčastní. (IV. dějství) Do Kostnice s Janem odešel také přítel Chlum, zástupce českého lidu, který měl mistra chránit při cestě na koncil. Chlum se před začátkem koncilu obrací k císaři Zikmundovi s výtkou, protože poté co dorazil Jan do Kostnice, byl zadržen a uvězněn v žaláři. Na sněmu kardinál Petr obviňuje Husa z kacířství, ale dává mu možnost své učení odvolat a tím si zachránit život. Jan Hus žádá, aby koncil určil, v čem je jeho učení bludné a kacířské. Do jednání zasahuje také Chlum, který se zastává českého národa, když jej kardinál označí za bujný rod kacířů. I přes svou 233

8 věcnou argumentaci je Hus na koncilu odsouzen jako kacíř a odsouzen k trestu smrti upálením na hranici. Ve vězení ho navštěvuje mistr Štěpán, který na koncilu svědčil proti němu. Žádá ho o odpuštění a přemlouvá ho, aby své učení odvolal. Štěpánovi bylo odpuštěno, avšak Jan své učení neodvolal. Na poslední chvíli přichází do Kostnice Jeroným, který Husa žádá, aby odvolal, neúspěšně. (V. dějství) Divadelní představení Jan Hus mělo premiéru 26. prosince 1848 ve Stavovském divadle. Tyl jej napsal v březnu roku 1848, v revolučním roce, kdy byla silná víra v lepší zítřky a ve svobodu. Drama, které Josef Kajetán Tyl vytvořil je zasazeno do doby první poloviny 15. století a to konkrétně do let Základem děje je konflikt mezi Husem a jeho stoupenci s církví. Tylovi šlo především o aktuálnost tématu, tím došlo k tomu, že si určitá historická fakta vymyslel a to např., že se potkal Jan Žižka s mistrem Janem, stejně tak jako postavu matky Markéty. Jan Hus a také další postavy, jako např. Chlum nebo měsťanka Háta, mají charakter vlastenecký. Jan je odpůrcem Říma, papeže, zkažené církve, miluje svou zemi a svou řeč. Důležitý je motiv udržení své myšlenky v pravdu a neustoupení z cesty. Jan sice svůj zápas s vyšší mocí prohrál, avšak svým ideálům zůstal věrný až do úplného konce. V době Bachova absolutismu byla hra zakázána. Husovské téma inspirovalo i jiné umělce, většinou však sdílelo osud Tylova předobrazu, např. Klicpera svou hru Jan Hus raději spálil, vyděsil ho její revoluční tón. Vydání: 1849, 1940, 1954 (in: Historická dramata), 1962, što TYL, Josef Kajetán: JIŘÍKOVO VIDĚNÍ 1849 Dramatická báchorka o pěti obrazech je vrcholem dramatické tvorby českého dramatika, herce, prozaika a novináře. Jiřík je čeledínem ve službě u sedláka Říhy. Ten má dceru Kačenku, do které je Jiřík zamilovaný a ona mu náklonnost opětuje. Chlapec je líný a rozmrzelý, žije totiž v domnění, že všichni na světě se mají lépe než on. Začíná opovrhovat dokonce i Kačenkou. Při filozofování Jiřík usne a Blaník mu rozevře své brány. Průvodcem po světě se stává Severin (duch z Blaníku) a posílá mu tři vidění, ve kterém ho nechává prožít vytoužený život, kde mu pokaždé ukáže stinnou stránku stavu (I. oddělení). V prvním vidění se Jiřík převtěluje do role šviháka Křepinského. Žije hýřivým životem, a když prohraje své poslední peníze při hře v kartách, je okamžitě opuštěn svými přáteli. Severin zde vystupuje jako jeho sloužící, Kačenka jako panská Efrozíny (II. oddělení). Ve druhém vidění Jiřík vystupuje jako prostý voják. Severin hraje roli desátníka a Kačenka zde vystupuje jako markytánka, které Jiřík projevuje náklonnost. Na závěr vidění je vojenský tábor přepaden nepřátelskými vojsky (III. oddělení). Ve třetím vidění se Jiřík stává zámožným majitelem továrny Loktem. Je však lakomý a své zaměstnance, a dokonce i Kačenku (zde vystupuje jako jeho žena Kristina) nechává žít v bídě. Po vzbouření zaměstnanců, kde hlavní roli hraje Severin, má být Jiřík oběšen. Jeho žena se ho však zastane a vidění končí (IV. oddělení). Jiřík se probouzí a následně se uvědomuje, že se mu vše zdálo. Je šťastný, že se nejedná o skutečnost. Okamžitě běží vše napravit (V. oddělení). Kačenka si má vzít Honzu (syna selky Kalousové). Říha si totiž uvědomuje, že se Jiřík změnil. Ten však slíbí, že se polepší. Jiříkův příběh tedy končí šťastně (Proměna). Všemi viděními prostupují i postavy Bonifáce a Efrozíny, které Tyl zasazuje do příběhu jako příživníky a povýšence. První a poslední jednání tvoří dějový rámec hry. Tato pohádková hra se vztahuje k roku 1849, k době nastupující politické reakce po revoluci Jiříkovo vidění bylo napsáno na zahájení provozu v letní aréně ve Pštrosce a autor v něm použil tehdy oblíbené jevištní efekty a očekávané postupy, nejúspěšnější Tylova hra vůbec. V Jiříkově vidění poukázal na obyčejný život a politické aktuální momenty. Existují různé výklady Jiříkova vidění. Socialistické divadlo například drama vykládalo takto: Buď spokojen s tím, co máš, a Pán Bůh ti požehná.. Divadlo československé armády zase zcela vypustilo tu část, kdy Kačenka zachránila Jiříka. Dramatická báchorka měla schopnost promlouvat o nejžhavějších dobových otázkách. Tyl zde staví celou hru jako obraz proti mylnému Jiříkovu pochopení konstituce. Myšlenka hry spočívá v tom, že lid musí setrvat na svém místě a tam bojovat za udržení a rozšíření své svobody. Ten, kdo se pak zříká účasti, je zrádcem. Za pomoci Severina poukázal autor na nebezpečí národa, které by hrozilo roku 1849, když by rezignovala méně uvědomělá část venkovského lidu toužícím po svobodě, ale také po životě bez práce. Pohádkové motivy zde přispívají k dramatičnosti a aktuálnosti. Postavy prohlubují realismus, lidovou ideovost této hry a národní charakter, nikdy se však nestávají vlastním centrem dramatu. Dramatický konflikt je zde založen na chybném 234

9 názoru ústředního hrdiny. Tyl konfrontuje skutečnost s představami. Nejsilnější silou je zde láska, která vždy vše špatné překoná (láska Kačenky k Jiříkovi). Hra je plná sentimentalismu a citu, do jisté míry má výchovný záměr. Po roce 1846 byla Tylova dominance v próze zatlačena do pozadí (Havlíčkova kritika), pročež se soustředil na drama. Najednou se Tyl stal milovaným dramatikem národa. První vydání hry proběhlo v roce Vydání: 1953 (in: Dramatické báchorky), 1973 (in: Jiříkovo vidění a jiné příběhy, převyprávěl Vladimír Kovářík). hok TYL, Josef Kajetán: KRVAVÉ KŘTINY ČILI DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ 1849 Historické drama, romantický obraz o čtyřech dějstvích, hra z období revolučního hnutí Hněvsa, mocný lech, komentuje s Čestou, pohanským knězem, politickou a náboženskou situaci po Vratislavově smrti. Na trůn nastupuje Václav, který je velmi ovlivněn babičkou Ludmilou, a spolu s ní je nucen řešit konflikty s matkou Drahomírou a bratrem Boleslavem. Hněvsa nabízí Drahomíře svého služebníka Tyru, který by byl schopen Ludmilu zavraždit, ona však služby odmítá a posílá ho i se sluhou do boje proti slovanským nepřátelům (I. dějství). Po čase se vracejí z bitvy, které se zúčastnil i Boleslav a přivezl si odtud nevěstu Světimíru. Lid je znepokojen útrapami války a stěžuje si Ludmile. Krátce poté přicházejí vyslanci německého krále Jindřicha Ptáčníka, kteří chtějí vysvětlení, proč Václav porušil sjednaný mír, a žádají náhradu za škody. Václav se nestačí hájit, protože mu Hněvsa skočí do řeči a vyslance vyhání s urážkami. Za tento čin je knížetem vyhnán. Drahomíra se obává Ludmily, a proto ji nechá Tyrou zavraždit. Křesťanský kněz Chrastěj oznamuje Václavovi, že je Ludmila mrtvá (II. dějství). Václav truchlí kvůli smrti své babičky a snaží se urovnat veškeré spory. Vydává se na cestu k německému králi, kterému nabízí mír a pomocnou ruku výměnou za stříbro a skot. Po návratu je oslavován lidem, ale haněn matkou a bratrem, kteří mu vyčítají jeho konání (III. dějství). Kníže cestuje na pozvání svého bratra na křtiny. Potkává se s Čestou a Tyrou, kteří mají stejnou cestu. Tyra se přiznává k vraždě Ludmily a vyvolá boj, ze kterého však utíká. Česta se snaží Václava skolit, to se mu však nepovede a Václav zvítězí. Má možnost ho zabít, ale z úcty ke starému člověku to neudělá. Drahomíra je nucena pozorovat spor, který sama rozpoutala a který ji připraví o jednoho z milovaných synů. Prosí Václava, aby odešel, což on odmítá. Po oslavě křtin se jde kníže pomodlit, je však Hněvsou a jeho kumpány probodnut a umírá (IV. dějství). Tyl psal tuto hru v lednu a počátkem února roku 1849 jakožto člen kroměřížského ústavodárného sněmu. Dílo je inspirované svatováclavskou legendou a autor jím chtěl vyjádřit svůj názor na konflikt, který vznikl v této době mezi sněmem a vládou. Téma zavraždění knížete Václava zvolil právě proto, že vycítil obdobu těchto situací a snažil se pomocí historických událostí nastavit zrcadlo k pochopení současnosti. Tyl se myšlenkově částečně autostylizoval do postavy Drahomíry, která se v závěru hry jako matka klonila na stranu obou svých synů, stejně tak se on přikláněl k národnímu prospěchu i k ideálům demokracie. Díky dobré znalosti soudobých bojů a společenských rozporů dokázal i zpětně dojít k pochopení a realistickému zobrazení rozporů dob minulých, a to i v případech, kde se nemohl opřít o historické prameny. Na rozdíl od předcházejících her zde nelíčí konflikt jako jednoznačné rozdělení dobra a zla a ani jednu ze stran sporu neidealizuje, což je důležitým rysem tohoto dramatu. Hlavní konflikt hry je dvojí náboženský, který řeší rozpor mezi pohanstvím a křesťanstvím, a politický, který se snaží najít ideál národní hrdosti. Hra se sestává z krátkých rychlých dialogů, které jsou líčeny se značnou velkolepostí, je plná vášnivých promluv, které často odkazují na pohnutou atmosféru revolučního jitření. Premiéra proběhla 14. února Dlouho poté nebyla odehrána další repríza, pravděpodobně kvůli kritice, kterou přinesly pouze dva časopisy, Bohemia a Pražský večerní list. Krvavé křtiny je možné shlédnout v divadlech podnes, a jsou označovány (Tureček) za jedno z nejlepších původních českých dramat té doby, jež překračuje i středoevropský rámec. Vydání: 1924, 1954 (in: Historická dramata), boj TYL, Josef Kajetán: KUSY MÉHO SRDCE. POVÍDKY, NOVELY, OBRAZY, NÁSTINY A ARABESKY 1844, (posmrtně) Beletristické vlastenecké dílo obsahující dva svazky a třetí svazek je pojat jako poznámky a vysvětlivky díla, výbor z autorovy tvorby povídek. 235

10 Soubor je uvozen slovy: Toto jsou kusy mého srdce, ježto jsem do posledního vzdechnutí národu zaslíbil. Jako první se v knize objevuje novela, Hudební dobrodruzi, pojednávající o hudebních umělcích, kteří jsou svým způsobem již dost ztroskotaní. Je zde řešena i jazyková otázka. Promluví-li někdo na někoho česky, dostane se mu německá odpověď a naopak. Novela Láska básníkova, kde jsou hlavními hrdiny Vilém a Mína, je rozdělena do šesti kapitol a odehrává se v prostředí velkých slavnostních sálů a dále ve velkolepém městě Vídni, kam Vilém přijíždí s Dolcem, který miluje stejně jako Vilém dívku Mínu. O Mínu probíhá boj. Čtenář může nahlédnout do Vilémova deníku, který nalezneme ve čtvrté kapitole. Vilém se lásky nedočká, po dlouhém shledání je Mína již vdaná. Novela Vlast a matka rozdělena na jedenáct kapitol. Hlavním hrdinou je zde hospodář a především vlastenec pan Podhajský, který vlastní dvorec. Autor zde ústy hrdiny objasňuje analogii vztahu ke dvěma matkám k mamince a k rodnému národu, vyvrací tak neopodstatněnou hrůzu a přezírání vůči vlastenectví u prostších obyvatel. Následuje arabeska Starý Tomáš. Stařec na břehu řeky nás baví svou bajkou, ve které nám popisuje lásku starého Tomáše, kterého přeje každé vesnici a poctivého polesného, kterého přeje každé dívce. Dalšími novelami jsou Láska vlastenky, kde je hlavní vlastenkou Emílie, a Láska vlastence. Už jejich název nám napoví dosti o obsahu díla. V Lásce vlastence jsme svědky konverzace skupiny lidí, která debatuje na téma láska a manželství, které je jistě oblíbenější u žen, než u přítomných mužů. Po těchto dvou novelách následuje obraz ze života venkovského: Pro jediné slovo! Mlynář Růžička vlastní krásný mlýn, do kterého každý vozí rád své obilí k semletí. Příběh vypráví o sporu dvou rodin. Rodině mlynáře Růžičky a rodině pana Branda. Brandova dcera Klára si chce vzít za muže syna pana mlynáře Vojtěcha. Všechny hádky a rozepře se pak točí jenom kolem lásky těchto dvou mladých lidí. Próza Praha je rozdělena do pěti částí. Jedná se zde hlavně o popisy a vykreslení nádhery našeho hlavního města Prahy, které posléze vystřídá poutavý příběh rozdělený na dvě části: Vidění na mostě a Proč nepíšete německy? Vidění na mostě je o muži, který stojí a hledí na Malou Stranu a jeho myšlenky směřují k vlasti a vlastenectví. Najednou se před ním objeví masa lidí, kteří mluví německy. Bojí se, že Čechy upadnou do vlivu němčiny. Z této vidiny ho probudí rozsvěcovač lamp. Celou sbírku uzavírá povídka Procházky po vůkolí pražském, které se dělí na čtyři části: Jitro, Poledne, Večer, Noc. Dále jsou zde zařazeny povídky: Alchemista, obrazy a ohlasy z věku sedmnáctého, Pomněnky z Roztěže nebo České granáty. Tyl začal ve svých třiceti šesti letech vydávat své sebrané spisy. Pro vydání byl vzat základ v Kusech, které uspořádal sám autor. Vydání po Tylově smrti jsou méně významná, jelikož přihlíží jen k časopiseckým otiskům jednotlivých povídek. Rukopis ani jedné z nich není znám. Tyl sám věnoval svůj čas úpravě povídek právě z důvodu vydání tohoto souboru. Povídkami se dostáváme do významného období novověku. Výchozí hranicí jsou revoluce (pařížská červencová, polské povstání) a konečná hranice je předzvěst revolučního roku 1848 a začínající stávky. Osudy tohoto díla jsou příznačné pro vývoj české literární vědy. Až téměř po sto letech od Tylovy smrti, mohlo vyjít první úplné kritické vydání díla. Vydání: , holn TYL, Josef Kajetán: PALIČOVA DCERA ANEB PRAŽSKÁ DĚVEČKA A VENKOVSKÝ TOVARYŠ 1847 Jeden z pěti realistických dramatických obrazů ze života, o vině rodičů, za niž v maloměstském prostředí platí jejich děti. Děj se odehrává ve venkovském městečku Květoliby a v Praze, kde slouží Rozárka Valentová. Ta s malými sestrami právě pochovala matku, zadlužený otec šumař mezitím nabízí zámožnému koňaři Podleskému svou nejstarší dceru místo chalupy jako oddlužení. Rozárka odmítá, neprodá svou čest. Krejčovský tovaryš Antonín Jedlička žádá dívku o ruku. Do Květolib se vrací Pavel Kolinský, osadník z Ameriky, s Indiánem Prokopem, jehož vychoval. Kolínský tu potkává svého starého otce Melichara, hrobníka. Kolínský kdysi odešel z vlasti, protože jeho a Valentovu sestru, nyní vdovu Šestákovou, bohatou plátenici z Prahy, rozeštval Valenta. (I. jednání) Rozárku slovně napadne kamarádka Běta se svým bratrem Martinem. Antonína totiž Běta považuje za svého. Sňatek s ním už domluvila Jedličková, jež má Rozárku ráda, ale Běta má věno potřebné na Antonínovo mistrovství. Zklamaná Rozárka se rozhodne odejít se sestrami do Prahy k údajné tetě, přes nevůli matky si Antonína nevezme. Předtím ještě osobně odmítne Podleského, Valenta je pak naštvaný, že přijde o chalupu. (II. jednání) Teta Šestáková se k Valentům zprvu nechce znát, jde o ní pověst 236

11 hrubé skrblice, ukáže však dobrosrdečnost. Vdovu navštíví i Prokop s přiznanými výzvědnými úmysly, ona mu poručí Kolínského přivést. Ten ji pak informuje o vyhoření Valentova domku a podezření na Rozárčino žhářství. Té se přijde přiznat otec a chce od ní peníze, aby mohl odejít do světa. Rozhovor vyslechne Prokop, slíbí, že nic neprozradí. Rozárku nakonec obecní zatknou. (III. jednání) U Šestákové hledá Rozárku Antonín. Popírá i s Prokopem její vinu, v níž Šestáková a Kolínský dosud věří. Mladíci vyrazí na úřad, zatímco k Šeštákové přijde skutečný žhář Valenta a shledá se tu i s Kolínským, který vypoví celý jejich příběh. Podle něj je nehodný otec nejvíc potrestán činem své dcery, jež se doznala. Valenta nešťastný, chce svou dceru osvobodit a přiznává se sám. Na úřadu promluví Prokop s Rozárkovou, poslouchá je radní a uvěří v její nevinu. Rozárka však nechce ven, je horší být paličovou dcerou než kriminálnicí. S příchozím Valentou si pak padají do náručí (IV. jednání). Antonín vede Rozárku domů, promluví s matkou, podle níž každý, kdo má něco s paličovou dcerou, bude trpět. Antonín radši opustí matku než Rozárku. Bětuška i další sousedé jsou pohoršeni jejím návratem, přijme ji k sobě jen nejchudší Melichar se slovy, zda jsou ostatní lepší, když si nesou třeba i utajované viny předků. Kromě Bětušky a Jedličkové nakonec všichni otočí, jakmile Šestáková slíbí napravit škody spáchané Valentou. Rozárka se sestrami, Antonínem, Prokopem, Kolínským i Šestákovou odchází do Ameriky (V. jednání). Paličovu dceru psal autor za hmotných starostí, nedochoval se žádný dobový rukopis. Hry označované jako obrazy ze života vznikly během tří let (1845 8) a vyznačují se tematickou i žánrovou jednotou. Vycházejí ze současného života českého lidu, ukazují vždy jediný dobový sociální rozpor (předešlá Fidlovačka národnostní, následné báchorky mají obecnou platnost). Tyl se staví na stranu prostých lidí a opouští obecně vlastenecké zaměření své práce. Uplatňuje lidovost jako vůdčí umělecký princip, divák hodnotí konflikt očima lidu. Hlavní role hrají kladné lidové postavy - nejkrásnější vlastnosti (Rozárka čistota, přímost, úcta k rodičům, aktivní, samostatná žena), ztělesňují lidové postoje ke světu. Obsah i forma je lidová, jazyk bez dialektismů, používá ho při charakteristice postav (chasník Martin, jehož hloupost je vyjádřena reprodukcí běžných úsloví v nevhodných souvislostech). Zvláštní místo má exotická postava Indiána Prokopa, je bezprostřední, svobodomyslný, se smyslem pro spravedlnost, vystupuje jako vzor doby, zastupuje národ proslulý láskou ke svobodě, ztělesňuje představu nového člověka. Realistický princip zobrazení skutečnosti tu splývá s principem aktivně romantickým, důsledností lidovosti i stavbou převyšuje ostatní obrazy ze života. Jedno z nejoblíbenějších Tylových děl, ještě za jeho života přeloženo do němčiny, první jeho hra uvedená v Národním divadle. Vydání: 1952, 1954 (in: Dramatické obrazy ze života, sv. 18), křk TYL, Josef Kajetán: PANÍ MARJÁNKA, MATKA PLUKU ANEB ŽENSKÉ SRDCE 1845 Původní činohra ve čtyřech odděleních, oblíbená hra z pera českého dramatika 19. století. Do malého městečka přijíždí vojenský pluk se šikovatelem Sekáčkem a markytánkou Marjánkou, ke které Sekáček chová hlubší city. Ubytování jim poskytne hospodský Kvasnička, jehož dcera Liduška se zalíbila Kiliánovi, synovi místního statkáře. Liduška však najde zalíbení ve Vojtěchovi, synovi paní Marjánky, který její náklonnost opětuje. Kilián není z přítomnosti pluku nijak nadšený, zejména z té Vojtěchovy, a snaží se ho společně s pacholky ze statku zastrašit, nakonec však Vojtěch zastraší je (oddělení první). Paní Marjánka ve skutečnosti z onoho městečka pochází a ráda by zjistila, zda ještě žije její otec, který býval učitelem a kterého jako dívka byla nucena opustit, když z městečka odešla. Od hospodského Kvasničky se dozví, že její otec, pan Vorlický, stále žije, nicméně se zbláznil po ztrátě dcery, kterou všichni považují za mrtvou. Vypráví Sekáčkovi a Marjánce, jak se Vorlického dcera Marie zamilovala do mladého zemana, kterého ale ve vzteku střelil vlastní otec ručnicí. Mladý zeman však přežil a dodnes panuje na zdejším zámku, což Marjánku, která ho považovala za mrtvého, překvapí (oddělení druhé). Vorlický žádá zemana Zápolského o almužnu a po delším dotírání ho zeman začíná odbývat. Vojtěch se starého učitele zastává, až dojde k potyčce, ve které Vojtěch zemana zraní, načež je odveden do vězení. Paní Marjánka jde zemana Zápolského prosit o synovo propuštění, když jí ale zeman nepozná, prozradí mu, že je Vojtěch jeho syn, sama se však vydává pouze za Vojtěchovu pěstounku a řekne, že Marie Vorlická je mrtvá (oddělení třetí). Marjánka se vzdá veškerých nadějí, že by se zemanem byli opět spolu, a plně rozhodnuta vydávat se za Vojtěchovu pěstounku nabízí Sekáčkovi svojí ruku. Zápolský mezitím pustí Vojtěcha z vězení a prozradí mu, že 237

12 je jeho otcem, a že Marjánka se stala jeho pěstounkou po smrti matky. Vojtěch tomu odmítá uvěřit a chce od Marjánky potvrzení. Marjánka nejdřív zemanovo tvrzení potvrdí, ale Sekáček všechno prozradí, a tak vyjde najevo celá pravda a všichni tři, zeman, Marjánka i Vojtěch si padnou do náručí. Na scénu pak přiběhne Vorlický a poznává svou dceru (oddělení čtvrté). Hra Paní Marjánka, matka pluku byla napsána pro české divadlo v Růžové ulici. Její dobový rukopis se nachází v Národním muzeu v Praze. Opisy rukopisu kontroloval sám Tyl, tomu nasvědčují jeho časté přípisky a opravy, na některá místa dopsal i delší úryvky. Tyl se v této hře snaží realisticky zobrazit společnost venkova a vyjadřuje své demokratické názory. Chce poukázat na skutečnost, že hodnota lidí nezávisí na jejich majetku, ale na jejich charakteru. Kritika hru srovnávala s dramatem Das Kind der Liebe od německého autora Augusta von Kotzebue, kterou si vzal Tyl údajně jako předlohu. Později však bylo dokázáno, že obě hry mají společný pouze námět, který se objevil v literatuře už dávno předtím. Vydání: 1845, 1850 (in: Divadelní hry 1), 1954 (in: Dramatické obrazy ze života). toz TYL, Josef Kajetán: POSLEDNÍ ČECH 1844 Tylova vlastenecká novela, která je situována do šlechtického prostředí, byla záminkou pro kritické vystoupení Karla Havlíčka. Hlavní postavou je starý hrabě Velenský, který je přesvědčen, že je posledním Čechem. Jeho syn Jaroslav přijíždí na otcovo panství se svým přítelem, italským zpěvákem Pedrazzim (Ladislav). Jaroslav si se svým otcem nerozumí, protože je odkloněn od českého národa. Hrabě Velenský chce, aby si vzal jeho chráněnku Miladu. On je však zamilovaný do dcery starého služebníka Svobody, Ludmily. Ludmilin otec i bratr ji však přesvědčí, že nemůže doufat ve sňatek se šlechticem, protože jeho otec mu naplánoval sňatek s Miladou. Proto se rozhodnou, že odvezou Ludmilu pryč. Jaroslav, když si přečte Ludmilin deník, je přesvědčený, že ho dívka miluje a vydává se za ní do Prahy. Mezi tím Pedrazzi zjišťuje, že Milada je jeho sestra. Chce pochopit, proč Miladu hrabě Velenský celé ty roky opatroval jako vlastní dceru. Hraběcí syn se ve městě seznamuje s francouzským plukovníkem Leclairem. S tímto Francouzem se v minulosti bil v souboji starý hrabě Velenský. Hrabě ho smrtelně poranil a pokládal ho za mrtvého, a proto se ujal jeho dvou dětí. Starý Velenský nakonec zasnoubí Miladu s mladým Svobodou, dvojice se také tajně milovala. Když Pedrazzi hraběte ujistí, že není posledním Čechem, uspořádá hrabě národnostní slavnost. Zpět na panství přijíždí také Jaroslav s plukovníkem Leclairem, který se shledává se svými dětmi: Miladou a Ladislavem. Jaroslav se usmíří se svým otcem a může si vzít Ludmilu. Dramatik a novinář chtěl touto prací zahájit řadu románových děl, pozdější události tento záměr překazily. V novele Poslední Čech pracuje autor s tajemným původem postav, které postupně poznávají jejich příbuzenstvo. Převažují v ní romantické prvky nad realistickými. Dílo bylo vyznamenáno druhou cenou Matice české (Tyl obdržel zlatý prsten). Podobné oceňování původní domácí tvorby, které spolek zamýšlel, však ustoupil kvůli skandální kritice Borovského. Poslední Čech byl terčem kritiky Karla Havlíčka Borovského. Odmítal Tylovo sentimentální pojetí vlastenectví a nadbíhání šlechtě. Ohlašoval éru věcnosti v přístupu k národnímu hnutí a věrohodnosti v beletrii. Mnohé soudy z této příkré kritiky však již pozbyly platnosti dnes se Tylova novela posuzuje z hlediska kulturního typu velice vysoko jako harmonicky vyvážený útvar snoubící prvky romantismu (otevřený konec, sebevražedné sklony italského pěvce), sentimentalismu (evokace citů a dějová orientace na vztahy) a biedermeieru (líčení idylické krajiny a domácího zátiší). Tyl, který Havlíčkovou kritikou ztratil svou auru geniálního tvůrce, si uchovával oblibu ve čtenářských kruzích až do druhé poloviny 19. století. Také našel své pokračovatele jako např. Karolínu Světlou, která v návaznosti na Tyla napsala román s názvem První Češka. Vydání: 1961 (in: Novely a arabesky II.). mup TYL, Josef Kajetán: POUŤ ČESKÝCH UMĚLCŮ 1857 Tento vlastenecký román z období národního obrození je složen ze dvou povídek, jež jsou pozdějšího data. Na Kunětické hoře se setkává čtenář se třemi českými umělci malířem Stanislavem, hudebníkem Bedřichem a divadelním hercem Vilímem. Tito tři se dohodnou české umění i národ ve světě pozvednout svým vlastním přičiněním a stanoví si, že se za pět let znovu na tomto místě 238

13 sejdou a oslaví své úspěchy. Stanislav začíná se svým snažením v Neapoli. Zde přijme pod svou ochranu mladou Neapolitánku Fenellu a vychová z ní vzdělanou dívku, s níž odjíždí do Říma a která se do něho posléze zamiluje. Malíř však musí, na povel svého dobrodince (jakéhosi hraběte), odjet do Paříže a zanechává tak Fenellu u německé rodiny. Fenella pod přízviskem Annunciata Romani pak přichází do domácnosti Vojtěcha Neuměla (přezdívaného Milovín) a jeho ženy Boženky hledat Stanislava, o kterém již dlouho nemá zprávy. Vypráví mu svůj příběh po Stanislavově odchodu z Říma, a jak se stala pěvkyní. Na oplátku ji Vojtěch nechává přečíst svou autobiografii, ve které vzpomíná na setkání s Vilímem v Praze a návštěvu Jalovického divadla, kde jej Vilím dosadí do role Soběslava, jejímž zpodobněním okouzlí Vojtěch svou budoucí ženu. Ve formě dopisů následuje Bedřichovo vyprávění, ve kterém se dostává do Milána, po cestě si najímá sluhu Pietra, pořádá zde dva koncerty a anglický lord Bonnet jej najímá k výuce své dcery Elisy na violoncello. Bedřich se do ní zamiluje, a zdá se, že ona do něho také, ale později se ukáže, že Elisa je šílená a Bedřich prchá před svými city do Paříže, kde s pomocí potomka českých emigrantů, mima Dvořáka (pofrancouzštěle jako Debureau), a napůl české zpěvačky Konstancie Javůrkové, svou hru prosadí. Následně odjíždí do Londýna, kde se setkává s Elisou, která se dala do učení zpěvu k Fenelle. Ta také Elisu a Bedřicha znovu svede dohromady a brzy se koná svatba. Následují výňatky z Elisina deníku, ve kterých vyznává svou lásku k Bedřichovi od prvních chvil jejich setkání. Po nich čte Vojtěch z dopisů Vilímovích, v nichž píše o svých úspěších v evropských divadlech a o svém stesku po vlasti, i přese všechnu slávu, jíž je mu dopřáváno, neboť se stal ředitelem královského divadla D...ského. Po pěti letech se scházejí umělci znovu na Kunětické hoře a vypráví si o svých cestách. Odhalí, že se všichni tři s Fenellou setkali a že dopomohla Bedřichovi k lásce a Vilímovi k produkci v královském divadle. Nakonec přichází i sama Fenella a padne si se Stanislavem do náručí a i Vojtěch se objevuje, aby, na Vilímovo přání, jejich příhody zvěčnil literárně. Svérázné, syžetově zajímavé dílko, vzniklo spojením dvou Tylových povídek Komedianti (1834) a Po pěti letech (1836), vydaných v časopisu Květy. Geneze byla však i tak velmi složitá, autor upravoval zejména první povídku, boční dějové linie vydával samostatně jako menší povídky. Tvůrčí metoda plně recyklující dřívější umělecké paběrky povážlivě balancuje na hraně s právě opačnou tendencí, kdy umělec povznáší pokus, který dříve zapadl novým obzorem. Dílo je poznamenáno dobovou situací poloviny let třicátých. Mnoho umělců začíná pod vlivem společenského klimatu a existenčních podmínek smýšlet o obrozeneckých ideálech skepticky a začínají ztrácet vlastenecký zápal. Tyl se zde proti těmto lidem, i proti dobové stagnaci, vrací k svébytné patriotské horlivosti, a ukazuje jak je nutno národní odkaz uchopit a jak s ním naložit aby dopomohl k cíli a proslavil národ. Tyl se zde vyrovnává s charakterem a formou umění v tehdejší společnosti (to jest po pěti letech od revolučních událostí národně obrozeneckých). Jeho čtyři hrdinové mají jít příkladem českému umělci, který nebaží po osobní slávě, zato však míní proslavit svůj národ v cizině. Snažení opačné je zde hned v proslovu odsouzeno ( Kozel si vezmi všechny těsnoprsé sebemilce! Mně je i ta veliká svatyně umění jako ouzký žalář a nejraději bych každým článkem, každou částkou v celý národ se rozplynul. ). Jako celek začala Pouť českých umělců vycházet až později v Tylových sebraných spisech, od kterých si sliboval finanční výnos, ale vydání bylo zastaveno zhruba uprostřed první části roce 1846, poprvé kompletně byla próza vydána až post mortem. Vydání: 1882 (in: Sebrané spisy Josefa Kajetána Tyla, II. díl), 1900, hod TYL, Josef Kajetán: ROZERVANEC 1840 Beletrizovaná kritika romantického básníka Máchy, s jehož uměleckým stanoviskem Tyl nesouhlasil. Novela začíná (Místo předmluvy) scénou z knihkupectví, ve kterém vzdělaný panáček vysvětluje venkovanovi pojem rozervanec : Najdete-li člověka, kterýž dělá, jako by byl nešťastný, - kterýž sebe i jiné k té víře nutí, že je pro něho všecka blaženost ztracena, ( ) - kterýž tedy všechny svazky víry, naděje a lásky z vlastní vůle v sobě rozerval, - tentýž nazývá se rozervanec. Vyprávění pokračuje několika verši Máchova Máje, kde se objevuje nejvíce oxymóronů, čímž autor podporuje svoje tvrzení o básníkově rozervanosti. Nadcházející děj je líčen v korespondenci mezi Karlem, Hynkem a Stanislavem. První dopis je adresován Stanislavovi od Hynka: Hynek popisuje zradu společného přítele Karla, který pomluvil jeho dílo a snaží se mu uloupit jeho milovanou Beatu. 239

14 Druhý dopis je určen Stanislavovi tentokrát od Karla: Karel zde popisuje Beatu jako milou ale prostou dívku, se kterou nemůže být Hynek šťastný. Popisuje žárlivou scénu, při které Hynek obviňuje Beatu z nevěry. Karel se jí zastane a odjíždí do ciziny k divadlu. Třetí dopis je opět od Hynka pro Stanislava: Hynek zde uvažuje nad tím, jestli by se dokázal vzdát spíše vlasti nebo Beaty a dochází k tomu, že ony jsou denice a večernice jeho života. S nimi bude spokojeně a pokorně žit. Poslední čtvrtý dopis píše Stanislav Karlovi: popisuje další vývoj Hynkova života. Hynek ukončí studia, získává práci na úřadě a má se ženit s Beatou. Beata u oltáře dostane vzkaz, ve kterém se píše, že Hynek večer před svatbou skonal. V Praze o dva roky později potkává Stanislav na bále šťastnou Beatu s truhlářem, který se má stát jejím manželem. Dílo je otištěno poprvé v roce 1840, tedy čtyři roky po Máchově smrti, v devátém svazku časopisu Vlastimil. Beze sporu můžeme říci, že postavou Hynka je český romantický básník Karel Hynek Mácha a postavou Beaty je Máchova dívka Lori. Vztah mezi postavou Hynka a Máchy potvrzují i verše z Máchova Máje, které nás uvádí do děje novely. Autor ve svém díle nepopírá Machovo nadání, ale kritizuje ho kvůli vlastenectví. Tyl je známým vlastencem, pro kterého je smyslem literárního díla především povzbuzení vlasteneckého cítění u čtenářů. Tylova kritika vtiskla Máchovi nesmazatelný cejch rozervance. Další Tylovu otevřenou kritiku nalezneme v časopise Květy ( ). Opět uznává Máchu jako básníka, pouze naznačuje, že by jeho harfa měla hrát více česky. Negativní ohlasy se na Máchovo dílo nenalezneme pouze u Tyla, ale i u mnoha dalších spisovatelů. Mezi takové patří i spisovatel, novinář a historik Jan Slavomír Tomíček, který nechal otisknout v časopise Česká včela ( ) kritiku, kde Máchu nazývá bídným rýmotepcem, který si nezaslouží oslovení básník. Kněz a básník Vojtěch Nejedlý kritizuje Máchu za to, že se řídí podle rytmů používaných Němci a Angličany, které čeština nestrpí. Vydání: 1858 (in: Drobnější povídky novověké, díl 2.), 1874 (in: Sebrané spisy, svazek šestý), 1932, 1958 (in: Novely a arabesky I.). fišk TYL, Josef Kajetán: STRAKONICKÝ DUDÁK ANEB HODY DIVÝCH ŽEN 1847 Hra (3 jednání, 45 výstupů) s pohádkovým námětem, která se prolíná s romantickým motivem nadpřirozena a spásné síly lásky, vrcholné dílo české obrozenské dramatiky, které jasným způsobem vymezovalo vlastenecké city a vztahy k vnějšímu světu. Švanda, který má otce, obyčejného člověka a matku lesní pannu, miluje Dorotku, dceru hajného Trnky. Trnka však Švandovi a Dorotce lásku nepřeje, protože je nápadník chudý chlapec, který nemůže jeho dceři zaručit dobrou budoucnost. Švanda je nespokojený a nešťastný, kvůli překážkám, které brání jeho lásce. Mladý dudák se rozhodne jít do světa, poté co mu to poradili starší a zkušenější. Ve světě chtěl hrou na dudy vydělat peníze, aby si pak mohl Dorotku vzít. Před cestou usne pod stromem a pak se zjeví jeho matka Rosava, polednice s lesními pannami a začarují jeho hudební nástroj, aby v jeho hře nalezli posluchači zalíbení, ale jen po dobu než je sám hráč prokleje. Matka Rosava prosila Lesanu, panovnici lesních panen, polednic a divých žen, aby mohla svého syna na cestách doprovázet, protože je její syn ve světě neznalý. Na cestu za ním se dokonce vydala i Dorotka a dudákův přítel, starý houslista Kalafuna. Dostihnou ho v hospodě, právě při rozhovoru s vypočítavým Vocilkou, který se Švandovi nabízí, že ho na jeho cestě bude doprovázet jako jeho sekretář. Švandova další cesta vede na zámek, aby mohl rozveselit princeznu Zuliku, která stonala kvůli ženichovi, kterého jí vybral její otec, a nebyla s ním spokojená. Švanda dostane princeznu svým hraním na dudy, až tak daleko, že mu dá oslněná Zulika návrh, aby si jí vzal za ženu. Mladý dudák, ale i přes tento úspěch stále myslí na svou milou Dotorku, Vocilka se ho naopak snaží přemluvit ke svatbě s princeznou. Šizuňk Vocilka v nerovném sňatku vidí jen příležitost jak se obohatit. Dorotka s Kalafunou na zámek Švandu pronásledovala. Kvůli prohnanosti Švandova sekretáře však byli uvězněni všichni do žaláře. Z vězení svého syna vysvobodila jeho matka lesní víla. Po propuštění z vězení se Švanda opět setká s Vocilkou, který chce jeho dudy. Když se Dorotka s Kalafunou dostanou také z vězení, nabídne jí Kalafuna, aby byla u nich doma. Dorotka se Švandou nemluví, protože nic neudělal, aby zabránil jejímu uvěznění. Rosava navštívila Dorotku a řekla ji, že mu hrozí smrt, a že ona jediná ho může zachránit. Během svatojánské noci, kdy se otevíraly dílny temných mocností, se vydává Vocilka se Švandou do lesa pro kouzelné koření, které mělo být lákadlem na dívky. Při této cestě potkal důvěřivý hudebník Tomáše, starého dudáka, který mu dával radu, aby 240

15 se Vocilky zbavil. V lese se Švanda setkává s lesními duchy, kteří mu slibují výslužku za jeho hru na dudy, ale vůbec netuší jejich úmysly. Démoni se pojednou projevují: chtějí dudáka uštvat a zabít, odvážné děvče je na šibeničním vrchu na poslední chvíli zažene Božím jménem. Švandu tak zachraňuje a radí mu, aby se dud zbavil, protože jsou zakleté. Napadne ho, že je tedy nechá Vocilkovi, aby mu vrátil jeho škodolibost. Drama končí setkáním matky Rosavy a jejího syna s Dorotkou. Hra vznikala v předvečeru revolučního roku Doba, kdy vzdělanci objevovali lidovou kulturu jako inspirativní hodnotu. Tylovou snahou bylo, aby se divadlo stalo zrcadlem soudobého českého života. Autor se nechal inspirovat rozšířenou českou pověstí a pohádkou o proslulém jihočeském dudákovi Švandovi od autora Jakuba Malého. Motiv kouzelného hudebního nástroje se objevil již dříve, u Tobiáše Mouřenína v díle Historie kratochvilná o jednom sedlském pacholku podle předlohy Dietricha Albrechta. Symboliku mají i postavy, nadpřirozené síly personifikují svět dobra a zla jak je to v pohádkách (kalafuna náčiní houslisty; vocilka brousek na nože apod.). V díle je hlavně vyzdvihnuto vlastenectví k české zemi, které otevřeně nabádá k ostražitosti vůči zahraničí, kde na každém kroku číhají překážky a faleš. Hra je portrétem národa, který postihuje vlastnosti českého národa, jak dobré, tak i špatné. Premiéra nové hry byla časopisecky připravována v Květech a České včele, ale také v německém časopise Ost und West. Karel Havlíček Borovský také napsal, že uspokojilo všechny návštěvníky. Báchorka byla inscenována dokonce v mnoha státech, včetně Dálného Východu. Hra byla také zfilmována v roce 1937 a poté v roce Tylovo dílo, jež bylo za totality oficiálně protěžovaným a profanovaným produktem ideologie, inspirovalo i naprosto pitoreskní výtvory, jakými byl například hudební film Hvězda padá vzhůru, kde hlavní roli hrál Karel Gott. Vydání: 1953 (Sebrané spisy, sv. 19), 1983, 1987, 2004, kus TYL, Josef Kajetán: TVRDOHLAVÁ ŽENA 1849, 1863 (knižně) Dramatická báchorka s aktuálním politickým podtextem ve třech jednáních, která je řazena mezi vrcholná dramatická díla autora. Děj je zasazen do oblasti Krkonoš. Kníže duchů krkonošských Zlatohlav se rozhodne vydat mezi obyčejné lidi. Při své pouti potkává mladého školního pomocníka Pěnkavu. Ten usiluje o ruku milované Terezky, avšak jejich lásce nepřeje dívčina matka mlynářka Jahelková. Zlatohlav se rozhodne mládenci pomoci přesvědčit mlynářku, aby lásce mladých lidí nebránila. Jahelková souhlasí za předpokladu, že ji Pěnkava přesvědčí o jeho citech k Terezce (I. jednání). Zanedlouho je Pěnkava předvolán k Hrdopyškovi majiteli panství pod krkonošskými horami. Ten mu nabídne místo učitele ve zdejší škole pokud se ožení s komornou jeho ženy, která je pravděpodobně v jiném stavu právě s Hrdopyškou. I přes vysoké věno a lákavou vidinu vytouženého místa Pěnkava odmítne. Tímto svým jednáním se opět pokouší mlynářku přesvědčit o své lásce, ale s Jahelkovou to nehne. Ani Zlatohlavem připravená past, během níž shoří mlýn a Pěnkava zachrání Terezku, ji nepřesvědčí. (II. jednání). Pěnkava se stále nevzdává a odchází s mlynářkou a Terezkou do světa, kde se živí podomním obchodem. Opět do děje zasáhne Zlatohlav. Zařídí setkání Jahelkové a jejího manžela Nožejčka v hospodě. Zjišťujeme, že ji před lety opustil, když se vydal do světa, kde se začal živit jako brusič. To zapříčinilo mlynářčinu nevíru v opravdovou lásku mužů. Nakonec se spolu manželé udobří a Terezka s Pěnkavou získávají svolení k svatbě (III. jednání). Vedlejšími postavami zde jsou děvečka Madlenka a čeledín Kuba, kteří představují nižší vrstvu obyvatelstva. Madlenka je čilé děvče s ostrým jazykem, které přeje Terezce a Pěnkavovi lásku i za tu cenu, že mlynářkou propuštěna. Kuba ve hře vystupuje jako naivní až hloupý jinoch (s věčnou průpovídkou o tom, jak důležité je mít tu správnou politiku ), který je zamilovaný do Madlenky a neváhá s ní odejít. J. K. Tyl se chtěl svými dramatickými díly přiblížit obyčejnému člověku, oslovit ho a podpořit jeho národní sebeuvědomění. V hrách silně reflektuje sociální a politickou situaci porevolučních let (revoluce 1848). Bedlivý čtenář nepřehlédne množství historických odkazů (zmíněn Metternich, zrušení roboty, konstituce). Tyl musel bojovat během tvorby báchorek v porevolučních letech s cenzurou. Prostřednictvím postav situaci často zlehčuje a dodává ději satirický ráz (Kuba). Taktéž je pro jeho báchorky typická přeměna hlavní postavy k lepšímu a uvědomení si svých chyb (mlynářka Jahelková). Autor si pohrál i se sociální diferenciací svých postav, např. bohatý sedlák Loukota odmítá sedět v hospodě s chudým židem Ezechielem. Tyl se tudíž nebál zobrazit nedostatky lidských povah, naopak se je snažil 241

16 využít, aby podpořil výchovný záměr svých her. Do báchorek pohádkových her zakomponoval písně, které mají dobarvit danou situace (verše z písně K. H. Borovského Sedmero vzdechnutí k ministerstvu). Tyl pracuje s častou změnou prostředí a děj většinou vystavuje z krátkých obrazů. Opakovaně se v báchorkách objevuje symbol lásky, jakožto síly, která překoná všechny překážky. Dalším rysem jeho báchorek je výskyt pohádkových bytostí (skalní duchové) a dalších pohádkových motivů, které mají podpořit dramatičnost her. Optimismus, který ve hrách najdeme, dokazuje víru v nepřemožitelnost pravdy obyčejných lidí. Dějová aktuálnost báchorek si už v polovině 19. století našla velkou část obdivovatelů. Hra si i v dnešní době najde cestu k divákům, což je jeden z důvodů, proč je hrána až dodnes. Vydání: 1953 (in: Dramatické báchorky), 1982, fij Vzpoury a rebelanti vzory z minulosti (Dalibor z Kozojed, Jan Roháč z Dubé, Jan Sladký Kozina, Ondráš) Počátkové českého básnictví obzvláště prózdie Marcián Hromotluk Kanárov Havlíček Borovský J. V. Frič český reppeal Chocholoušek Sabina Arnold Bakunin, kníže anarchistů Smetana a Bolzano Arbes V. B. Pecka 1420 & 1618 & 1690 & 1775 & 1848 ᴥ ᴥ ᴥ VAVÁK, František Jan: PAMĚTI FRANTIŠKA JANA VAVÁKA SOUSEDA A RYCHTÁŘE MILČICKÉHO Stěžejní dílo nejvýznamnějšího písmáka a kronikáře. Velkou část svých pamětí (7 svazků) věnoval autor sledování počasí, hlavně proto, že si byl vědom jeho vlivu na výsledcích hospodářské práce. Jeho paměti jsou ale rovněž dokonalým obrazem situace, která probíhala v posledních třiceti letech 18. století a prvních patnácti let 19. století. Popisuje zde tíživou drahotu, různé pokusy o úlevy sedlákům, selská povstání, výkupy z roboty, josefínský katastr, zrušení jezuitského řádu, toleranční patent, války s Prusy, Turky a 242

17 později s Francouzi a s nimi související vojenská tažení, návštěvy panovníků a členů císařského rodu v Čechách, revoluční hnutí ve Francii (k němuž zaujal rozhodně odmítavý postoj), korunovace Leopolda a Františka, české obrozenecké hnutí. Vavák čtenáře také důkladně informuje o tom, kolik v určitou dobu stojí obilí; hlavním záměrem asi bylo ukázat proměny cen, které stoupaly především v těžších obdobích, jako byla neúroda. Kromě těchto vážných problémů zde popisuje i události veselejší. Pochlubil se třeba tím, že byl 15. září 1810 obdarován na poděbradském zámku stříbrnou mincí a to za svoji pilnost. Dárcem této mince byla Královská hospodářská vlastenecká společnost. Nebo tím, že 5. února 1812 oslavil se svojí ženou Barborou Popovou padesátileté výročí svatby. Seznamuje i se zajímavými úkazy, jako je například spatření komety. Z knihy je zřejmé, že v této době se velké oblibě těšily poutě. Vavák byl jejich podporovatelem, a nejčastěji se v knize zmiňuje o putování do Staré Boleslavi, nebo o Svatém Kopečku u Příbrami. Na tomto díle začal Vavák pracovat roku 1770 a práce na nich trvala až do první čtvrtiny roku Nejprve psal pouze pro svou rodinu, od pátého svazku uvádí, že psal pro každého Čecha. Z Pamětí také vyplývá Vavákův názor na poddanskou robotu: tvrdil, že vrchnost byla selskému stavu dána Bohem, a je tedy podle něj oprávněna vyžadovat robotu za grunt, který sedlákovi propůjčila, a ta mu pomůže vyvázat se z dalších občanských povinností. Z díla také vychází protižidovský tón, venkovský antisemitismus. Ten nebyl motivován nábožensky, ale sociálně. Obviňoval je za neustále stoupající drahotu, časté změny a zhoršování kvality mince. Z jeho Pamětí hojně užívali i jiní autoři (Jirásek především ve druhém díle F. L. Věka: scéna, kdy sedlák Šlechta vykládá v České expedici o tom, že jak se spolu s Vavákem setkal s císařem Josefem II., je téměř doslovně přepsána; se skutečnou postavou Františkem Ladislavem Hekem si Vavák dokonce dopisoval). Dále z něj čerpal Václav Řezníček v díle Naše zlatá matička, které líčí dění v Praze od roku 1800 do roku Prvních pět svazků pamětí vydal církevní historik P. Jindřich Skopec. Skopce můžeme označit za krajana Vavákova, protože pocházel z nedaleké Sadské. Zbývající dva svazky byly edičně připraveny za protektorátu; revidována a dokončena byla jejich edice až v nedávné době. Vydání: (I. V.), 2009 (VI. VII.). koj VRCHLICKÝ, Jaroslav: HILARION 1881 Jedná se o epickou skladbu s lyrickými vstupy, patří mezi nejvýznamnější básníkov díla. Příběh uvádí čtenáře do vesnice Tebaida v Palestině, zvláštního pouštního sídliště, ve kterém žijí poustevníci, mniši a věřící. Hlavní postavou je starý poustevník Hilarion (spravedlivý asketik, odhodlaný až fanatický bojovník se zlem). Celý život sloužil Bohu ve vší skromnosti, konal poutě na svatá místa a svým slovem uzdravoval lidi. Nyní však nastal čas, aby se odebral na zasloužený odpočinek. Chystá se odejít z Tebaidy, avšak mnozí se mu v tom snaží zabránit. Jako poslední ho přesvědčuje jeho nadaný učedník Hesychius. S ním také dlouho polemizuje, a nakonec se odebírá do své chatrče v poušti (první část). Hilarionovi se zjeví duch, který ho začne přesvědčovat, že celý život žil jen ve lži, že si odepíral prosté radosti života a že to dělal v podstatě ze sobeckého důvodu, aby se zavděčil Bohu. Mnich je z tohoto klamu velmi zoufalý, ale nakonec se po dlouhém vyměňování názorů od vlivu ducha oprostí. Svatý muž si vezme do hlavy nové poslání. Chce zničit pohanskou modlu Baal- Tsephon. Když do ní ovšem začne bít svou holí, tak se z ní začne ozývat hlas Matky země. Boží sluha si samozřejmě myslí, že je to ďáblův hlas, ale i Matka země se ho snaží přesvědčit, že by se měl obrátit k moudrosti věků a k přírodním tradicím. Přichází noc a Hilarion se modlí u kříže a venku okolo jeho chaty začnou rejdit duchové. Celá scenerie má budí dojem krásna a harmonie: antičtí duchové a mytologické bytosti oslavují a pijí na počest svého zmrtvýchvstání, oslavují i svatbu mezi Pirithem a Hipodamii. Svatbu chtějí překazit zvlčilí kentauři, kteří unesou nevěstu. Kentauři se chtějí schovat do mnichova obydlí, prorazí dveře a vrhnou spoutanou nevěstu Hilarionovi na lože. S prvními paprsky slunce vše mizí jako snový přelud. Poustevníka navštíví opět Hesychius. Hilarionovi se zjeví Smrt a pokyne mu, ať vzbudí Hesychia a vydají se za ní. Smrt je zavede zpět do Tebaidy za dosluhujícím starcem a vůdcem osady Antonínem. Antonín se vysloví: umírá a chce po Hilarionovi, aby po něm převzal jeho pozici. Hilarion odmítá, ale Antonín ho žádá, ať dále pokračuje v jeho práci (druhá část). Mnich připluje lodí do přístavu a vydává se do pouště, tam potká vyděšeného muže, který mu vypoví příběh o strašlivém draku, který se zde usídlil. Hilarion ho ujistil, že se o draka postará. Jde tedy do jeho sluje, tam si naň počká a začaruje ho tím, že na něj uloží kříž a provádí rituál na jeho 243

18 neutralizaci. Za tři dny vyvede draka ze sluje a přikáže mu, aby si vlezl na hranici, kterou lidé vytvořili, a sám si ji podpálil. Lidé chtějí, aby mnich zůstal, ale on opět odchází dále do světa. (třetí část nazvaná Drak) V části Orion si hrdina na hoře povídá s hvězdami, přijdou mu do jisté míry namyšlené, neboť se pyšně považují za nedotknutelné. Avšak Hilarion s nimi opět vede filosofickou debatu a říká jim, že tomu nebude vždy, že jednoho dne je člověk dobude. Poslední částí je Venuše, Hilarion už je znaven všemi činy, které vykonává a chce jít na odpočinek někam daleko od lidí. Tak odpluje na Krétu a poblíž Venušina chrámu si postaví chatrč, zde žije v klidu několik let, jen v noci slyší hlasy, které mu však již nenahlodají mysl. Po letech za ním přijde nemocný člověk a Hilarion ho vyléčí. Po této události se odebere do háje, kam se zavázal, že nevkročí. Začne se prodírat zarostlými vraty a tu ho začnou popínat růže a réva a Hilarion umírá. Druhý den se ho snaží najít v chatrči Hesychius, ale marně. Jedná se o vrcholné dílo, jímž, jak sám Vrchlický říká, zdárně docílil konce svého programu, který si formuloval již v mládí, kdy žil u strýce v Itálii, a shrnul ho touto větou: Chci v zrcadle poesie ukázat člověka v celém jeho rozvoji! Hilarion tvoří významný mezník ve Vrchlického humánním cyklu po vzoru Huga, který básník tematicky strukturoval na oddíly: Vlast Lidstvo Příroda Umění Láska Život a smrt. Skladba je sepsaná na motiv sakrálního příběhu o svatém mnichu a o jeho poutích a skutcích. Jako přímá inspirace je často uváděno dílo Gustava Flauberta Pokušení svatého Antonína. Dílo je zajímavé pro své filosofické reflexe zejména se jedná o Hilarionův vnitřní zápas mezi vychutnáváním života a odříkáním. Podobný námět zpracoval lumírovec ještě v libretu k opeře Satanella, kde líčí vrcholnou oslavu krajní volnosti člověka. Vydání: 1921, krd VRCHLICKÝ, Jaroslav: HIPPODAMIE Trojice melodramatických tragédií inspirovaná antickou mytologií. I. Námluvy Pelopovy: Do města Pis přichází Pelops se svým sluhou (Jolos), vládne zde král Oinomaos. Ve městě právě probíhají hry závody v jízdě na voze, které vymyslel sám král pro nápadníky své dcery Hippodamie. Kdo neuspěje, je bez milosti sťat a jeho hlava je napíchnuta na kůl na hradby. Dokud trvají hry, nikdo cizí branou města nesmí projít. Teprve když se z města ozývají oslavné výkřiky, rozhodne se Pelops krále navštívit. Jolos váhá. Po chvíli se na hradbách objeví Hippodamie, která projevuje lásku hlavám padlých hrdinů. V paláci Pelops žádá krále, aby s ním mohl závodit, protože se do dívky zamiloval. Hippodamie, která léta trpí otcovou tyranií, ho však od činu odrazuje. V zoufalství proto vyhledá vozataje Myrtilla a naznačuje mu, že by otec závod nemusel přežít. Protože jí Myrtilos tajně miluje, povolí u Oinomaova vozu zákolníky. Ráno se Pelops modlí k Bohům, aby vyhrál. V průběhu závodu se králův povoz rozbije a král umírá. Na cestě do Olympie se Hippodamie z hrůzného činu Pelopovy vyznává a zmiňuje přitom Myrtillovo jméno. Pelops je zděšen. Ze strachu a žárlivosti svrhne Myrtilla ze skály do moře. II. Smír Tantalův: Pelopův otec Tantalos čeká na návrat svého syna s odpovědí, jakým činem si může opět usmířit Bohy a dojít tak věčnému klidu. Starce trápí výčitky svědomí, že kdysi oloupil a zavraždil svého přítele. Později se ukazuje, že šlo o převtěleného Boha. Tantalos proto nechal postavit oltář, který slouží každému, kdo na něj v bídě zaklepe, jako asyl. Pelops se ujímá vlády a rozhodne se vyhnat svou první manželku Axiochu, která mu později ve vyhnanství porodí dítě (Chrisippa), díky kterému se Tantalus usmíří s Bohy. Při jeho obraně proti Hippodamii, která chce dítě zavraždit, starý král umírá. III. Smrt Hippodamie: Hippodamie nechává zavolat své syny, aby se smířili a spojili proti Axiochině potomkovi. Atreus a Thyestes jsou už dospělí, stejně jako jejich nevlastní bratr Chrisippos. Bratři se zamilovali do stejné dívky, která nakonec uteče s Thyestem do vyhnanství. Předtím ale ve městě Pelops vyhlašuje začátek Olympiády s tím, že závodů se nesmí zúčastnit nikdo z královské rodiny, což se nelíbí ani jednomu z bratrů. Thyestes proto vyprovokuje Chrisippa k závodům a Atreus se přidává. Pelopovi se to nelíbí, a začne se se svou manželkou hádat o tom, který z dvou bratrů to začal. Chrisippos je smutný a ptá se sám sebe, proč ho královna a bratři nemají rádi. Objevuje se starý a slepý Myrtillos, o kterém si všichni myslí, že umřel a vypráví mu svůj příběh. Při hrách pak Chrisippos vypráví opravdový příběh boje mezi Oinomaem a Pelopem. Za urážku královny ho Atreus probodává. Pelops pláče a přemýšlí, kde se jeho syn mohl dozvědět pravdu. Nakonec dochází k názoru, že je Myrtillos živý a chce se s ním sejít. Atrea posílá za čin odporu, je na něj svedena vina 244

19 za vyprovokování závodů s nevlastním bratrem, do vyhnanství. Děj vrcholí v Myrtillově chatrči, kde se všichni schází. Pelops se přišel dozvědět pravdu o vztahu Hippodamie a Myrtilla, ta se ho pokouší přesvědčit o své nevinně, a aby zrušil své rozhodnutí o vyhnanství Atrea. Když Pelops odmítá, královna se na něj vrhá s dýkou v ruce. Krále zachraňuje sluha Jolos. Hippodamie obviňuje Myrtilla ze lži. Pelops se dožaduje přímé odpovědi, když se mu však Myrtillos vysmívá, král popadne meč a vozataje probodne. Královna zjistí, že nemá proč žít, proklíná celý svůj rod a spáchá sebevraždu. Pelops odchází. Dramatická trilogie vznikala postupně: Námluvy Pelopovy (1890), Smír Tantalův (1891), Smrt Hippodamie (1891). Jaroslav Vrchlický ( Louny Domažlice), vlastním jménem Emil Frída, byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Starořecký mýtus o Hippodamii, v antice oblíbený, avšak v pozdější evropské literatuře opomíjený, zaujal autora natolik, že napsal hned čtyři jeho zpracování: tragédii Hippodameia (1883), dialogickou báseň Hippodameia (Perspektivy, 1884), báseň Sbor z antické tragédie (Zlomky epopeje, 1886) a trilogii Hippodamie ( ). Téměř celá hra je ve formě dialogu, avšak jsou zde i monology. Ve většině monologů se objevují hlavně výčitky svědomí a vina, kterou nesou hlavní postavy a později i jejich děti za své činy. Ve spojení s hudbou Zdeňka Fibicha byl tento scénický melodram vnímán jako imitace antických her. Inscenace Smrt Hippodamie byla oceněna Diváckou cenou Alfréda Radoka (2006). Vydání: 1905, ber VRCHLICKÝ, Jaroslav MODERNÍ BÁSNÍCI FRANCOUZŠTÍ 1893 Antologie francouzské poezie 19. století obsahuje ukázky, které přeložil a uspořádal Jaroslav Vrchlický. Dílo obsahuje také biografie. V předmluvě Vrchlický pojednává o vývoji francouzského básnictví. Začíná v době revoluce u Cherniera, nicméně během popisování svých zdrojů inspirace se dostává i do hlubší minulosti (antika). Můžeme se zde dočíst o pozvolném pronikání romantismu prostřednictvím Nodiera a Huga. Zmiňuje také ostatní básníky té doby (Musseti, Vigny) a srovnává je s jinými (Ackermannová, Prudhomme). Do popředí staví zejména Victora Huga. V závěru se zmiňuje o symbolismu a dekadenci, nejnovějších směrech francouzského básnictví, za jejichž představitele označuje zejména Charlese Baudelaira, dále pak Paula Verlaina, Mallarmého a další. Napříč celou antologií (156 básníků) se táhne ponurá melancholie, pesimismus a marnost, nicméně není to pravidlem můžeme nalézt i pozitivní básně, milostné či oslavné. Básně často popisují střet rozumu a srdce tedy lidských tužeb, pramenících z přírodního živlu, pudovosti a lidské animozity, a společenských konvencí a pravidel. Často jde o popis zlomených charakterů, které se nechaly příliš unést svými touhami natolik, že se v nich utopily. Dalším výrazným motivem zde je příroda její popisy, krása, poetičnost. Prakticky každému ročnímu období či konkrétnímu měsíce je zde věnováno pár řádků. Příroda tu vystupuje jako věčná, trvající jistota, náruč, do které padáme my, lidi zmatené figurky uvězněné ve svých životech, čekající jen na klid a náruč, ze které jsme vzešli. Mimo přírody a ročních období je výrazným motivem i láska a to ve všech podobách. Jde o lásku upřímnou, pravou, inspirující, jednostrannou, šťastnou, nešťastnou, prakticky každá její forma má nějaké poetické vyjádření. V souvislosti s ní je oslavován půvab žen a zároveň je smutně poukazováno na jeho nebezpečí. Žena vystupuje buď jako dokonalá bohyně, drtící srdce svých ctitelů, nebo naopak jako ublížená, smutná oběť své naivity. Kontrasty jsou ve sbírce velmi častou záležitostí. Básně se netýkají ale jen milostných vztahů jsou věnovány i rodinným, zejména zde často vystupuje vztah k matce, která je pravidelně stylizována do obětavé (často nešťastné) ženy, s níž autor/hrdina prožil dětství, které je popisováno jako idylické a šťastné (opět v kontrastu s dospělostí plnou marnosti, smutku a strádání). Opakujícím se tématem jsou i zmínky o alkoholu a jiných drogách, jak je pro symbolismus a dekadenci příznačné. Mezi další témata patří mytologie a historie básně vypráví o pocitech hrdinů, jejich myšlenkách a celkově se díla věnují spíše emoční a psychologické stránce, než dějové. Opakujícím námětem jsou i slavné osobnosti, jež se proslavily svým umem hudebním, kompozičním, malířským atp. Český autor byl dokonalým znalcem francouzského jazyka, podobně jako desítky jiných živých jazyků (italština, angličtina zejména). Vrchlického překlady nejsou jen obyčejným strojovým překládáním z francouzštiny do češtiny. Fakt, že je autor antologie nejen překladatelem, ale i básníkem, který se snaží každou báseň 245

20 komplexně pochopit a vcítit se do její nálady, kvalitě jednotlivých děl velmi přispívá. V době, kdy publikace vyšla, byla v literárních kruzích vysoce ceněna. Předtím jednotlivé básně vycházely i v časopisech (Lumír). Vrchlického překlady jsou jazykově velmi bohaté, rozmanité a pestré. Autor užívá dynamických sloves, synonym a básnických prostředků jazyka. Text je velmi přehledný a čtenářsky komfortní. Vydání: baž VRCHLICKÝ, Jaroslav: NOC NA KARLŠTEJNĚ 1884 Proslulá veselohra o třech jednáních s českým historickým námětem z období vlády Karla IV. Děj této veselohry se odehrává během jedné červnové noci na hradě Karlštejně roku První jednání: Na hrad Karlštejn má přijet císař a král český Karel IV. Je to výjimečně moudrý a laskavý vladař, který si vždy stojí za svým slovem, hluboce miluje svou ženu a váží si svých poddaných. Ještě před jeho příjezdem, se na hrad dostaví císařův host Petr, král cyperský a jeruzalémský. Petr je velkým obdivovatelem žen a je přesvědčen, že se na hradě i přes zákaz Karla IV. nachází žena. Na Karlštejn přijíždí také Štěpán, vévoda bavorský, který je zde z důvodů politických, později Petrovi pomáhá v pátrání po ženě. Na hradě Karlštejně se opravdu nachází žena a ne jen jedna. Jednou z nich je samotná královna Alžběta. Královna je známá díky své ohromné síle, je milující a věrnou manželkou. Na Karlštejn se vydá ze žárlivosti a stesku po císaři, ke kterému se dostane převlečená za páže. Celou dobu jí také pomáhá arcibiskup Arnošt. Další ženou, která poruší zákaz císaře je Alena. Tato mladá dívka je neteří purkrabího, je zamilovaná do Peška. Na hradě je kvůli sázce se svým otcem. Jestliže stráví jednu noc na hradě, bude se moci provdat za jejího milého. A pro to je Alena ochotná obětovat cokoli. Druhé jednání: Císař přijíždí na hrad a svou ženu, která je v přestrojení, nepozná. Kdo ale pozná, že se jedná o ženu, je Štěpán, který vše řekne Petrovi. Ten se Alžbětu později snaží políbit. Královna se mu vzepře a zlomí jeho meč. Císař při blížším pohledu pozná svou ženu a je šťasten, že je opět po jeho boku. Manželský pár se rozhodne odjet na hrad Karlík. Třetí jednání: Po několika úsměvných zápletkách císař zjistí, že na hradě není pouze královna, ale také Alena. Vyvrcholením celé hry je šermířský zápas mezi Alenou, Peškem, Petrem a Štěpánem. Císař ale celý spor urovná a povýší Peška na rytíře. Nyní již milencům ve svatbě nic nebrání. V tomto okamžiku přijíždí královna a předstírá, že se ztratila na lovu. Spolu s císařem odjíždí na hrad Karlík. Hra byla poprvé zveřejněna v březnu a poté v dubnu roku 1884 v časopisu Lumír. Byla určena pro Národní divadlo, kde měla 28. května 1884 svou premiéru. Vrchlický dílo psal v období, kdy prožíval šťastné manželství, což hru značně ovlivnilo. Je to zřejmé především z mileneckého vztahu hlavních postav a ze šťastného konce. Dílo představuje dobu Karla IV., ale neopírá se o pravdivé události. Není tedy dokázáno, že by ženy měly skutečně na Karlštejn vstup zakázán. Jedním ze stěžejních témat hry je ženská žárlivost a síla lásky. Hra je členěna na tři dějství, přičemž každé obsahuje několik výstupů. Na počátku každého výstupu jsou nám představeny jednotlivé postavy, které se v daném výstupu objevují. Děj je chronologicky uspořádaný, je zde užito především živých dialogů, příznačné jsou vtipné zápletky. Dílo je psáno prostou spisovnou češtinou, obohaceno dobovými výrazy, archaismy i historismy. Pro císaře je typická vznešená mluva. Veselohra obsahuje některé rysy novoromantismu děj je založen na historickém námětu, odehrává se v noci, na hradě, téma lásky aj. Prvního filmového zpracování se hra dočkala roku 1919, kdy vyšla jako němá komedie, avšak nejznámější a zároveň nejoblíbenější je filmový muzikál Zdeňka Podskalského, natočen roku Veselohra byla často předváděna na nádvoří hradu Karlštejna. Vydání: 1933, 1983, kfi 246

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 27.1.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 5)Literatura předhusitská a husitská (konec 14. století - polovina 15.století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století)

Více

Literární druhy a žánry hrou

Literární druhy a žánry hrou Literární druhy a žánry hrou MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_03_14 Tématický celek:

Více

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 2.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 2. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 2. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje květen 2011 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 16 Etapy a cíle:

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 JAN HUS Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_20 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 6. 10. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník

Více

Žánry - opakování DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_02-16_CJ-7. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Žánry - opakování DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_02-16_CJ-7. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Žánry

Více

VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37

VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37 VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Bednarzová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Česká literatura 2. poloviny 19. století a počátku 20. století Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je možné využít jako doplňkovou

Více

www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY

www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY 1. Epos slovo řeckého původu veršovaná skladba bohatý děj mnoho postav děj pomalý epizody epiteta básnické figury 2. Legenda původně z latiny doslova to, co má být čteno

Více

Májovci, ruchovci, lumírovci

Májovci, ruchovci, lumírovci Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Májovci,

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 51. Mgr. Blanka Šteindlerová

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 51. Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 3 51 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace seznamuje žáky s úkolem, průběhem

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 8. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Preromantismus = módní směr, který se odvíjí od filozofie dobového osvícenství, je spojnicí mezi racionálním klasicismem a nastávající romantikou 19. století.

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Generace májovců. 50. a 60. léta 19. století

Generace májovců. 50. a 60. léta 19. století Generace májovců 50. a 60. léta 19. století Májovci Na konci 50. let pozvolný pád bachovského absolutismu Alexander Bach byl vystřídán jiným ministrem, Rakousko prohrálo několik bitev a celkově došlo k

Více

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus 7.PREROMANTISMUS PREROMANTISMUS 2. polovina 18. století zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus Ossianovy zpěvy zdůrazňuje právo autora řídit se víc citem než rozumem Fonthill

Více

Jiří Wolker Život a dílo

Jiří Wolker Život a dílo Jiří Wolker Život a dílo Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_16 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr.

Více

Anglická renesanční literatura

Anglická renesanční literatura Anglická renesanční literatura Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Identifikátor: Škola: Předmět: Tematická oblast: Název: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Kultura v 2. polovině 19. století

Kultura v 2. polovině 19. století Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU

Více

10. REALISMUS. D)Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let. a)historická próza

10. REALISMUS. D)Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let. a)historická próza 10. REALISMUS D)Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let a)historická próza a)historická próza za nejvýznamnější české autory historických próz jsou považováni: Alois Jirásek a Zikmund Winter. Alois

Více

Moderní umělecké směry (Prezentace 4-CJL - Česká moderna uplatňované směry 1)

Moderní umělecké směry (Prezentace 4-CJL - Česká moderna uplatňované směry 1) Moderní umělecké směry (Prezentace 4-CJL - Česká moderna uplatňované směry 1) Stanislav Kostka Neumann (1875 1947) Na počátek, protože: - Finančně zajištěný (rodina zámožného advokáta - Olšanská fila =

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Jaký je nejvyšší titul středověkého panovníka? Král. Císař. Kníže. Kralevic. Zeman. Šlechtic. 2. Která bitva ukončila boje husitů v Čechách? Bitva u Sudoměře. Bitva u Lipan. Bitva u Přibyslavi. 3. Z

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07

Více

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Jan lucembruský Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace o počátku vlády Jana Lucemburského Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve červen 2009 3. ročník/6. číslo Když kocour není doma... Slovo úvodem Když kocour není doma, myši mají pré.. Ježíš odešel. Oblak Otcovy slávy ho vzal našim

Více

Odpovědět na výzvy své doby

Odpovědět na výzvy své doby Odpovědět na výzvy své doby Scénář s podněty ke katechezi mladých a dospělých věřících Určení programu: Program je vhodný pro mladé a dospělé lidi. Lze ho zařadit jako tematický blok do programu systematické

Více

Škola: Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: Číslo šablony: Předmět: Tematický okruh: Autor, spoluautor: Název DUMu:

Škola: Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: Číslo šablony: Předmět: Tematický okruh: Autor, spoluautor: Název DUMu: Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

VY_32_INOVACE_CJL1.2.20a PhDr. Olga Šimandlová Říjen 2013. Jazyk a jazyková komunikace. 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

VY_32_INOVACE_CJL1.2.20a PhDr. Olga Šimandlová Říjen 2013. Jazyk a jazyková komunikace. 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Národní obrození. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Národní obrození. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Národní

Více

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL.

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. František II. (1792 1835) syn Leopolda II. zavedl policejní absolutismus a cenzuru. 1804 zanikla Svatá říše římská místo toho vzniklo Rakouské císařství

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Evropská středověká literatura (eposy)

Evropská středověká literatura (eposy) Evropská středověká literatura (eposy) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC9 Významná díla Beowulf Píseň o Rolandovi Píseň o Cidovi Píseň o Nibelunzích Beowulf 1. Ke které zemi patří, kdo je

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Světová a česká literatura do konce 19. Společná pro

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

Gymnázium a obchodní akademie Chodov

Gymnázium a obchodní akademie Chodov Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0367 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pořadí šablony a sada: I/7 Materiál: VY_32_INOVACE_MAUT.3

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední

Více

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 13 České národní

Více

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 1 Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 2 Copyright Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-073-1 (epub) 978-80-7512-074-8 (mobipocket) 978-80-7512-075-5 (pdf)

Více

VY_32_INOVACE_02_ Písně národního obrození_37

VY_32_INOVACE_02_ Písně národního obrození_37 VY_32_INOVACE_02_ Písně národního obrození_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Šiřte poselství lásky

Šiřte poselství lásky Šiřte poselství lásky Promluva Satja Sáí Báby z 25. prosince 1994 Vesmír je ovládán Bohem, Bůh je veden pravdou, pravdě vládnou ušlechtilé bytosti, kdo je ušlechtilý, je Bůh sám. Vtělení božské lásky!

Více

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ

Více

Metodický list k novému českému filmu

Metodický list k novému českému filmu Metodický list k novému českému filmu Vážení pedagogové, nabízíme vám možnost školních projekcí nového českého animovaného filmu HUSITI, který má premiéru 7. listopadu 2013. Tento film se, jak již název

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ3

SADA VY_32_INOVACE_CJ3 SADA VY_32_INOVACE_CJ3 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ OSOBNOSTI 1 Jak se jmenoval český jazykovědec, autor první české mluvnice, který svá díla psal německy a latinsky a nevěřil

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

UDÁLOSTI FAKTA revoluce po celé Evropě ÚKOLY: Zjistěte, jak probíhala revoluce v českých zemích (v Praze).

UDÁLOSTI FAKTA revoluce po celé Evropě ÚKOLY: Zjistěte, jak probíhala revoluce v českých zemích (v Praze). 1830 1848 UDÁLOSTI FAKTA revoluce po celé Evropě formování politických požadavků o státním uspořádání v monarchii 1. obrozenecký politický program austroslavismus (František Palacký) idea sjednocení Slovanů

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 4)Vznik česky psané literatury (přelom 13. a 14. století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

ČESKÁ LITERATURA OD POLOVINY 19. STOLETÍ. Mgr. J. Bělinová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

ČESKÁ LITERATURA OD POLOVINY 19. STOLETÍ. Mgr. J. Bělinová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou ČESKÁ LITERATURA OD POLOVINY 19. STOLETÍ Mgr. J. Bělinová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou ALOIS JIRÁSEK VY_32_INOVACE_06_2_03_CJ Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou ŽIVOTOPISNÉ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA

Více

Anotace: stručný přehled životopisných údajů a autorovy tvorby

Anotace: stručný přehled životopisných údajů a autorovy tvorby Výukový materiál: VY_32_INOVACE_5_A. de Saint Exupéry 08 Název projektu: Šablony Špičák Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2735 Šablona: III/2 Autor VM: Mgr. Dana Bílá VM byl vytvořen: 10. 1. 2012 Vzdělávací

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

Prezentace 9-CJL -1-ročník Klasicismus, osvícenství, preromantismus (1)

Prezentace 9-CJL -1-ročník Klasicismus, osvícenství, preromantismus (1) Prezentace 9-CJL -1-ročník Klasicismus, osvícenství, preromantismus (1) Po uplynutí baroka se vývoj opět vrátil k pluralitě. Evangelické (protestantské) náboženství se opět stalo výrazem politického přesvědčení.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Historická próza 19. století

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Historická próza 19. století Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název : VY_32_INOVACE_12/11_Literatura 17. 19. století Téma: Historická próza 19. století Číslo projektu:

Více

Balada. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Balada. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Balada

Více

Základní š kola Kladno, Vaš atova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není -li uvedeno jinak, je Mgr. Irena Paulová

Základní š kola Kladno, Vaš atova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není -li uvedeno jinak, je Mgr. Irena Paulová VY_32_IN OVACE_PRV_499 Den upálení mistra Jana Husa S2 Autor: Irena Paulová, Mgr. Použ ití: 2. ročník Datum vypracování: 9.6. 2013 Datum pilotáž e: 27. 6. 2013 Metodika: Děti s i společně s učitelem prohlíž

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

HISTORICKÁ PRÓZA OSLAVA ČESKÉHO ČLOVĚKA

HISTORICKÁ PRÓZA OSLAVA ČESKÉHO ČLOVĚKA HISTORICKÁ PRÓZA OSLAVA ČESKÉHO ČLOVĚKA ČESKÁ LITERATURA 20. A 30. LET 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ duben 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY

Více

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_10 Tématický celek:

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Obsluhoval jsem anglického krále. pracovní listy k interpretaci prózy Bohumila Hrabala

Obsluhoval jsem anglického krále. pracovní listy k interpretaci prózy Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále pracovní listy k interpretaci prózy Bohumila Hrabala 1. Analyzujte text po jazykové a stylistické stránce. Čí, je typický? Proč si myslíte, že autor volí právě takovou

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Karel Hynek Mácha. Život a dílo

Karel Hynek Mácha. Život a dílo Karel Hynek Mácha Život a dílo Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha 6. listopadu 1836 Litoměřice) jeden z největších českých básníků, ve své době nepochopen představitel romantismu a zakladatel

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Autor: Karolína Hradská

Autor: Karolína Hradská Autor: Karolína Hradská Obecné informace Narození: 14. května 1316 Úmrtí: 29. listopadu 1378 (62 let) Pochován: Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Rodokmen Lucemburků Karel IV. Karel IV. z Votivního

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible for Children,

Více

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 4.část

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 4.část 8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 4.část Božena Němcová (1820 1862) *Vídeň narodila se jako dcera panského kočího Němce Jana Pankla a české služky Terezie Novotné dětství prožila v ratibořickém údolí u České Skalice

Více

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa VY_12_INOVACE_88 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k prezentaci nového učiva Doplnění informací v učebnici z jiných

Více

Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 21. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_CJL_1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací

Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 21. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_CJL_1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 21. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_CJL_1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Symboly Vánoc v rodinách

Symboly Vánoc v rodinách Symboly Vánoc v rodinách Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_13_03 Tématický celek: Rodina a finance Autor: PaedDr.

Více

ČERVEN 2015 FILMOVÉ TIPY

ČERVEN 2015 FILMOVÉ TIPY ! ČERVEN 2015 FILMOVÉ TIPY !! ZMATEK 68 ROZUM A VÍRA Snímek pojednává o obrodných společenských procesech, které se v Československu rozpoutaly během tzv. Pražského jara a také popisuje srpnovou intervenci

Více

Gymnázium a obchodní akademie Chodov

Gymnázium a obchodní akademie Chodov Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0367 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pořadí šablony a sada: I/7 Materiál: VY_32_INOVACE_MAUT.9

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více