Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Bakalářská práce Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Martina Saifrtová 2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. V Přívorech dne Martina Saifrtová

2 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu předkládané diplomové práce JUDr. Ing. Michalu Radvanovi, Ph.D., který se zasadil o to, abych mohla psát bakalářskou práci k tématu, které mne zajímá, za jeho cenné rady a informace, dále advokátovi JUDr. Zdeňku Šedému, který mi pomohl s touto prací a všem konzultantům, kteří svými znalostmi rozšířili mé vědomosti v problematice daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí a profesorům, z jejichž výkladů jsem ve své práci čerpala. 2

3 OBSAH Úvod Daňová soustava v České republice Základní pojmy v daňové soustavě Rozdělení daní Přímé daně Nepřímé daně Vývoj daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí po roce Zákon č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Řízení před správcem daně Sporná řízení Odvolání proti zvýšení daně Odvolání proti výzvě k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem Prominutí daně z převodu nemovitostí

4 4.1.4 Odvolání proti vyměření daně a následná žádost o prominutí příslušenství daně Závěr Resume Seznam použitých pramenů Seznam příloh

5 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí, pro které je používán společný název trojdaň. Toto téma je mi velice blízké, ve svém životě jsem se s problematikou trojdaně několikrát setkala, ať již sama nebo ve své rodině, později a velmi často i ve svém zaměstnání na finančním úřadě. Při mé praxi jsem se setkala s tím, že si poplatník ani neuvědomil povinnost podat daňové přiznání, po výzvě se dostavil k místně příslušnému správci daně a velmi se divil, že taková povinnost vůbec je. Cílem této práce je ucelený popis vývoje daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí od roku 1989, vysvětlení základních pojmů používaných v daňové problematice těchto daní a přehledně seznámit s konstrukcí daně podle platných právních norem. V aplikační části jsou představeny nejčastěji řešená sporná řízení před správcem daně v této oblasti s uvedeným řešením ze strany správce daně nebo jemu nadřízeného orgánu, Finančního ředitelství resp. Ministerstva financí. Z důvodu rychlého vývoje a častých změn v této oblasti, není tato problematika oblíbeným tématem knižních publikací. Z tohoto důvodu je málo použitelné literatury, ze které jsem mohla při vypracování bakalářské práce čerpat. 5

6 1. Daňová soustava v České republice Právní úprava daní v České republice je obsažena v právních předpisech upravujících jednotlivé druhy daní, souhrnem těchto předpisů je tzv. daňová soustava. Daňová soustava České republiky, v souladu s vývojem hospodářské politiky země, prochází stálým vývojem. Vývoj daňové soustavy ČR v některých případech s vývojem hospodářství nekoresponduje (např. dohady při projednávání zákonů, dlouhotrvající legislativní proces). 1.1 Základní pojmy v daňové soustavě V této kapitole jsou vysvětleny a popsány základní pojmy, se kterými daňová soustava České republiky pracuje a které jsem použila při vypracování této bakalářské práce. Daň Termín daň můžeme vnímat v užším nebo širším slova smyslu. V širším slova smyslu je legislativní zkratka daň vysvětlena v 1 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů takto: Tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a z odvodů za porušení rozpočtové kázně (dále jen daně ) 1 V užším slova smyslu je daň chápána jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti). 2 1 Zákon č. 337/1992 Sb, o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 2 Kubátová, K. Daňová teorie a Politika. Praha : ASPI a.s., 2006, str. 16 a taktéž Radvan, M. In Mrkývka, P.a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. 1. vydání. MU Brno, 2004, str. 5 6

7 Poplatník Daňový subjekt, jehož předmět (nebo majetek) je dani podroben. Plátce Daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům. 1.2 Rozdělení daní Daňovou soustavu v České republice můžeme dělit podle několika kritérií. My se v této kapitole zaměříme na základní dělení, a to na daně přímé a nepřímé Přímé daně Daně přímé jsou přímo vyměřeny každému poplatníkovi bezprostředně podle jeho důchodové či majetkové situace, jsou adresné, většinou přihlíží k majetkové situaci poplatníka 3 Mezi přímé daně, též nazývané daně důchodového typu, patří: Daň z příjmů fyzických osob odvádí se daň z veškerých příjmů podnikatelských i nepodnikatelských subjektů dle pravidel stanovených státem. Platba této daně plyne do státního rozpočtu a dále do rozpočtů krajů a obcí. Daň z příjmů právnických osob odvádí se daň z veškerých příjmů podnikatelských i nepodnikatelských subjektů dle pravidel stanovených státem. Platba této daně plyne do státního rozpočtu a dále do rozpočtů krajů a obcí. 3 Mrkývka, P., Pařízková, I., Radvan, M. Základy finančního práva. Praha : ARMEX PUBLISHING s.r.o., 2006, str. 34 7

8 Daň z nemovitostí předmětem jsou pozemky a stavby ležící na území České republiky (zemědělská i ostatní půda, budovy, byty, nebytové prostory, ). Platba daně plyne do rozpočtu obce. Silniční daň - předmětem jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou používána k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Platby této daně plynou do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí předmětem je nabytí majetku děděním, darování majetku nebo úplatný převod na základě právního úkonu. Platby všech těchto daní plynou do státního rozpočtu. Rozdělení rozpočtového určení daní viz. Příloha č Nepřímé daně Daně nepřímé jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb apod; nezohledňují osobní situaci poplatníka. 4 Mezi nepřímé daně, též nazývané daně spotřebního typu řadíme Daň z přidané hodnoty u této daně se zdaňuje hodnota přidaná zpracováním, rozdíl mezi tržní cenou výrobku a cenou nakupovaných surovin. V současné době sazba u DPH činí 9% a 19%. Platby plynou do státního rozpočtu a dále do rozpočtů krajů a obcí. Spotřební daně touto daní je cíleně zatěžován prodej úzké skupiny výrobku (cigarety, víno, pivo, ). Platby této daně plynou do Státního fondu dopravní infrastruktury a státního rozpočtu. 4 Mrkývka, P., Pařízková, I., Radvan, M. Základy finančního práva. Praha : ARMEX PUBLISHING s.r.o., 2006, str. 34 8

9 Ekologické daně - vycházejí ze zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných rozpočtů, a jedná se o daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Plátcem daně je dodavatel, který na daňovém území dodal plyn, pevná paliva nebo elektřinu konečnému spotřebiteli osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn, pevná paliva nebo elektřinu s výjimkou osvobozených, atd. Rozdělení daní viz. Příloha č.1 - Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od V tomto schématu ještě není zapracován příjem z daně z tzv. ekologických daní. 9

10 2. Vývoj daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí po roce 1989 Od roku 1989 toto odvětví zaznamenalo několik změn. V období byl v platnosti zákon, který přijala Česká národní rada, č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích. K zákonu, přijatému Českou národní radou, byla vydána vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb., kterou se provádí zákon české národní rady o notářských poplatcích. 2.1 Zákon č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích Na základě zákona č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, byly vybírány notářské poplatky za činnost státních notářství (notářský poplatek za úkon), z úplatného převodu nebo úplatného přechodu vlastnictví k nemovitostem a z úplatného přechodu práva osobního užívání pozemku (notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí), za bezúplatné nabytí majetku úmrtím občana (notářský poplatek z dědictví) a za bezúplatné nabytí majetku (notářský poplatek z darování). Tyto poplatky byly vyměřovány státním notářstvím a byly vybírány za úkony, které stanovovala výše uvedená vyhláška.státní notářství bylo subjektem podléhajícím schválení soudu. Základem poplatku, pokud byl notářský úkon stanoven notářským poplatkem podle ceny, byla cena předmětu notářského úkonu. Cenou se rozumí částka, za kterou bylo možné předmět prodat v době a místě notářského úkonu, u nemovitostí cena zjištěná podle cenových předpisů. 10

11 Poplatníkem byl ten, kdo žádal o provedení notářského úkonu nebo ten, v jehož zájmu státní notářství bez návrhu (žádosti) notářský úkon provádělo, stát, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy byly od těchto poplatků osvobozeny. Poplatníkem byl vždy ten jemuž vzniklo právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemku, za návrh na registraci této dohody vlastník nemovitosti za návrh na registraci smlouvy o omezení převodu nemovitostí kdo uzavřel smlouvu o výstavbě domu s byty v osobním vlastnictví, za návrh na registraci této smlouvy Pokud bylo poplatníků několik, měli povinnost platit poplatek společně a nerozdílně. Sankcí za nesplnění podmínky zaplacení poplatku bylo zastavení nebo neprovedení notářského úkonu. a) Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí Poplatníkem byl převodce, nabyvatel za tento poplatek ručil. Pokud se jednalo o výměnu nemovitostí, tyto převody byly považovány za jeden; poplatek byl vybírán z převodu nemovitosti s vyšší hodnotou, z důvodu výběru vyššího poplatku. Převodce byl povinen toto ohlásit do 15-ti dnů ode dne, kdy byl o převodu nemovitosti vyrozuměn; tato povinnost nevzniká, pokud jde o převod nemovitosti registrací smlouvy nebo na základě prodeje nemovitosti při výkonu rozhodnutí. 11

12 b) Notářský poplatek za bezúplatné nabytí majetku úmrtím občana Poplatníkem byl nabyvatel. Zákon taxativně vymezil případy, které jsou osvobozeny od poplatku z dědictví (např. vklady na vkladních knížkách, pojistná plnění z pojištění osob sjednaného u státní pojišťovny, atd.). Poplatník byl povinen ohlásit příslušnému státnímu notářství do 3 měsíců ode dne úmrtí občana veškerý majetek, z jehož ceny se poplatek vybírá. c) Notářský poplatek za bezúplatné nabytí majetku Poplatníkem byl nabyvatel, převodce byl v tomto případě ručitelem. Zákon taxativně vymezil případy, které jsou osvobozeny od poplatku za bezúplatné nabytí majetku (např. movité věci v osobním vlastnictví, vklady na vkladních knížkách, atd.). Nabyvatel, jakož i převodce byli povinni ohlásit nabytí majetku příslušnému státnímu notářství do 15-ti dnů po jeho nabytí. Pro účely poplatkového řízení byly osoby zařazeny od tří skupin, a to: I.skupina: manžel, děti, vnuci a rodiče II skupina: sourozenci, prarodiče a osoby, které s převodcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na převodce nebo zůstavitele III. skupina: ostatní fyzické a právnické osoby (bez vztahu k osobě, které patřil majetek) 12

13 Pro notářské poplatky z převodu nebo přechodu nemovitostí, z dědictví nebo darování platí společně, že mezi osobami zařazenými do I. skupiny činil u každého poplatníka 1% základu poplatku, nejméně však 100,- Kčs (nyní Kč), mezi osobami zařazenými do II.skupiny činil u každého poplatníka 5% základu poplatku, nejméně však 200,- Kčs (nyní Kč). Notářský poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí mezi osobami ve III. skupině činil u každého poplatníka 5% základu poplatku, nejméně však 300,- Kčs (nyní Kč), u dědictví a darování činil poplatek u každého poplatníka 20% základu poplatku, nejméně však 300,- Kčs (nyní Kč). Poplatky stanovené pevnou částkou byly splatné okamžikem vzniku poplatkové povinnosti, ostatní poplatky do 15-ti dnů ode dne, ve kterém se poplatník o vyměření dozvěděl. V případě pozdní úhrady tohoto poplatku vznikla poplatníkovi povinnost, platit za každý započatý měsíc poplatek z prodlení ve výši 0,5% dlužné částky. 2.2 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Tento zákon je současnou úpravou v oblasti daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Prošel velkou řadou novel, od data své účinnosti byl novelizován více než třicetkrát. Poslední novela platná od , č. 296/2007 Sb., přinesla několik změn, kterým se bude tato práce věnovat v samostatných kapitolách. 13

14 3. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Výše uvedený zákon upravuje daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Tyto daně jsou spojeny se změnou v osobě vlastníka a postihují nabytí majetku novým vlastníkem nebo jeho převod, resp. přechod z dosavadního na nového vlastníka. Souhrnně jsou proto obvykle zkráceně označovány jako převodní daně a také jako tzv. trojdaň. 5 Všechny tři uvedené daně jsou upraveny v jednom právním předpise, ale pro lepší orientaci bude každé dani věnována jedna kapitola. Pro účely tohoto zákona jsou osoby zařazeny do tří daňových skupin, které vyjadřují vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). I. skupina - příbuzní v řadě přímé a manželé II.skupina - příbuzní v řadě pobočné = sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které žili s osobou nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti, atd. III.skupina - ostatní fyzické a právnické osoby Daňové skupiny není možné zaměňovat s dědickými skupinami podle 473 a násl. zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 6 Rozdělení do skupin podle zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů se užívá pouze pro zjištění příslušné sazby daně dědické. 5 Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání.praha : C.H.Beck, 2003, str Radvan, M.Zdanění majetku v Evropě. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, str

15 3.1 Daň dědická Ve všech případech, kdy dědic získává bez poskytnutí protihodnoty majetek a dochází tak ke zvětšení jmění nabyvatele, podléhá takové nabytí majetku dědické dani. 7 Děděním se rozumí zákonem stanovený způsob nabytí majetku dědici. Přichází v úvahu dědění ze zákona nebo ze závěti. Poplatníkem této daně je každý jednotlivý dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část podle pravomocného rozhodnutí, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. 8 Tímto rozhodnutím je usnesení o dědictví, o kterém rozhoduje místně příslušný soud zůstavitele. Předmětem daně jsou věci nemovité (byty, nebytové prostory, pozemky, atd.) a věci movité, cenné papíry, peníze, pohledávky, atd. Z nemovitého i movitého majetku, který se nachází na území ČR, je daň vybírána vždy bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem určená v dědickém řízení 9, od které se odečítají prokázané dluhy, které přešly na dědice, cena majetku osvobozeného od daně, přiměřené náklady a pohřeb, odměna a výdaje za notáře a cena jiných povinností, které dědici byly dědickým řízením určeny. Novelou č. 169/1998 Sb., s účinností od bylo plně osvobozeno od daně dědické nabytí majetku děděním mezi osobami v I. skupině. Poslední novelou č. 296/2007 Sb., s účinností od bylo plně osvobozeno od daně dědické 7 Radvan, M.Zdanění majetku v Evropě. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, str Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání.praha : C.H.Beck, 2003, str Radvan, M. In Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. 1. vydání. MU Brno, 2004, str

16 nabytí majetku děděním mezi osobami i ve II. skupině. V obou těchto případech nemají poplatníci povinnost podat daňové přiznání k dani dědické. Dalším případem osvobození od daně dědické jsou nároky zůstavitele na odškodnění podle zvláštních zákonů, v tomto případě se toto ustanovení týká hlavně restitucí. Ostatní osvobození jsou taxativně vymezeny v 19 a násl. výše uvedeného zákona. Pro stanovení ceny děděného majetku platí, že touto cenou je cena majetku určená v dědickém řízení, tj. obecná hodnota dědictví uvedená v příloze usnesení soudu 10 nebo podle znaleckého posudku. V obou případech je pro daňové řízení rozhodná cena platná v den smrti zůstavitele. Sazba daně dědické je klouzavě progresivní, závisí na osobním poměru mezi nabyvatelem a zůstavitelem a velikosti dědictví. V současné době se daň darovací platí pouze v případě, že dědí po zůstaviteli osoby uvedené ve III. skupině. Podle níže uvedené tabulky se vypočítá daň a ta se vynásobí koeficientem 0,5. Minimální výše daně činí 100,-Kč. Daňové přiznání musí být podáno příslušnému správci daně do 30 dnů ode dne, kdy pravomocně skončilo dědické řízení. Inkaso u daně dědické v roce 2006, s porovnáním za rok 2005 vzrostlo o 21 mil. Kč na úroveň 124 mil. Kč Radvan, M.Zdanění majetku v Evropě. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, str Výroční správa České daňové správy 2006, str

17 Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny Základ daně Výše daně přes Kč do Kč ,0 % Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 25,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 30,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 35,0 % ze základu přesahujícího Kč a více Kč a 40,0 % ze základu přesahujícího Kč s k u p i n y 12 T a b u l k a č. 1 S a z b a d a n ě d ě d i c k é a d a r o v a c í u o s o b z a ř a z e n ý c h d o I I I. 3.2 Daň darovací Darováním rozumíme bezúplatné nabytí majetku mezi živými, na základě jiného právního úkonu, než usnesením o dědictví. Nejčastějším úkonem je v tomto případě darovací smlouva, mezi další patří např. smlouva o prominutí dluhu. Poplatníkem daně darovací pokud jde o dary v tuzemsku je nabyvatel, tedy obdarovaný. 13 Jde-li o dispozici s majetkem ve vazbě na zahraničí, je poplatníkem daně darovací v případech, kdy jde o darování do ciziny, dárce. Z tohoto vyplývá snaha, aby poplatníkem daně darovací byla vždy osoba, která je na území ČR a je tak správci dostupná. 14 Přímo ze zákona vzniká u dárce ručení. Pokud tedy není daň darovací zaplacena poplatníkem, Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání.praha : C.H.Beck, 2003, str Radvan, M.Zdanění majetku v Evropě. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, str

18 vyzve příslušný finanční úřad ke splnění povinnosti ručitele bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobou. 15 Předmětem darovací daně jsou nemovitosti, movitý majetek a jiný majetkový prospěch, které nabyvatel bezúplatně získal na základě právního úkonu. Na druhou stranu předmětem nejsou plnění a bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem, důchody vyplacené na základě smlouvy o důchodu, dotace, příspěvky, atd. Taxativní vymezení vyplývá z 6 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem daně je i přechod vlastnického práva, kdy je zřizováno v rámci daně darovací věcné břemeno ohledně nemovitosti, kterou bude zatěžovat. 16 Základem darovací daně je cena majetku snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací a clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Poslední novelou č. 296/2007 Sb., s účinností od je, stejně jako u daně dědické, od daně osvobozeno bezúplatné nabytí majetku darováním mezi osobami uvedenými v I. a II. skupině a dále ve III. skupině nabytí věcí osobní potřeby u fyzických osob v celkové výši nepřevyšující ,- Kč. Dalším případem je osvobození od daně darovací u darování nemovitostí, které jsou kulturní památkou, pokud k tomuto převodu dochází mezi osobami uvedenými v I. skupině. Ostatní osvobození jsou taxativně vymezeny v 19 a násl. výše uvedeného zákona. 15 Mrkývka, P. In Radvan, M a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. 1. vydání. MU Brno, 2004, str Radvan, M.Zdanění majetku v Evropě. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, str

19 Podle zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, se ke dni nabytí majetku určí cena daru. Sazba daně je progresivně klouzavá, závislá na příbuzenském vztahu mezi dárcem a obdarovaným a na výši základu daně. Procentuální vyjádření najdete v tabulce č.1 Sazba daně dědické a darovací u osob zařazených do III. skupiny (str. 17). Na rozdíl od daně dědické se daň nijak neupravuje a je daní konečnou. Nabyvatel je povinen podat místně příslušnému správci daně daňové přiznání, lhůta není taxativně vymezena. Pokud je předmětem darování pozemek bez trvalých porostů, není nutný znalecký posudek, u ostatních nemovitostí musí být posudek přiložen k přiznání spolu s nabývací listinou. Správce daně u pozemků dále vyžaduje, i když bez podpory v zákoně, potvrzení od stavebního odboru příslušného úřadu, zda je pozemek zahrnutý v územním plánu, popřípadě k čemu je využíván, aby mohla být daň spočítána správně. Na základě daňového přiznání a přiložených dokladů správce daně vyměří darovací daň, tuto sdělí platebním výměrem nabyvateli a ten je povinen daň uhradit do třiceti dnů po obdržení platebního výměru. Pokud je daň uhrazena opožděně, za každý den prodlení je nabyvateli vyměřen úrok z prodlení, který je správcem daně opět sdělen platebním výměrem. Inkaso u daně darovací v roce 2006, ve srovnání s rokem 2005 vzrostlo o 94 mil. Kč na úroveň 604 mil. Kč Výroční správa České daňové správy 2006, str

20 3.3 Daň z převodu nemovitostí Touto daní se odčerpává část kupní ceny získané z prodeje nemovitého majetku. Vzhledem k tomu, že se nejedná o bezúplatné nabytí majetku, je sazba daně z převodu nemovitosti oproti dani dědické a darovací nižší. 18 Poplatníkem daně z převodu nemovitosti je převodce, jinak prodávající, jenž je příjemcem úplaty. 19 Nabyvatel je v tomto případě ručitelem. Nabyvatel se stává poplatníkem v tom případě, kdy nabyl nemovitost při výkonu rozhodnutí, konkurzu či exekuci. Poplatníkem daně se stává převodce i nabyvatel při výměně nemovitosti. Daň se vyměřuje pouze z převodu dražší nemovitosti, protože pro účely daňového řízení se jedná o jeden převod. Daň je vyměřena oběma účastníkům a ti jsou povinni ji uhradit společně a nerozdílně. Předmětem daně z převodu nemovitostí jsou úplatné převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem. O převod vlastnictví se jedná v případě, kdy jde o nabytí vlastnictví kupní nebo směnnou smlouvou, tj. souhlasnými projevy vůle obou smluvních stran. Jestliže jde o nabytí vlastnictví rozhodnutím správního orgánu či nezávisle na vůli dosavadního vlastníka, jde o přechod vlastnictví. 20 Dále může být předmětem vypořádání společného podílové spoluvlastnictví, avšak pouze tehdy, když v rámci vypořádání získává jeden z vlastníků více, než kolik činil jeho spoluvlastnický podíl a tento rozdíl je dorovnán úplatou. 21 Základem daně je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku 18 Mrkývka, P., Pařízková, I., Radvan, M. Základy finančního práva. Praha : ARMEX PUBLISHING s.r.o., 2006, str Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání.praha : C.H.Beck, 2003, str Bakeš, M. a kol. Finanční právo. 3. aktualizované vydání.praha : C.H.Beck, 2003, str Radvan, M.Zdanění majetku v Evropě. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, str

21 a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Cena se zjišťuje vždy ke dni nabytí nemovitosti, ke dni zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Jak dále se určuje základ daně taxativně vymezuje 10 zákona 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Osvobození od daně z převodu nemovitostí je celá řada, taxativně vymezeno v 20 výše uvedeného zákona. Od daně z převodu nemovitostí je např. osvobozeno bezúplatné nabytí a poskytnutí majetku Českou republikou, převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky, přechody a převody vlastnictví majetku Pozemkového fondu České republiky, převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části bytového družstva, atd. Sazba daně z převodu nemovitostí je lineární a činí 3% ze základu daně (od , dříve 5%) bez ohledu na výši základu daně i na zařazení poplatníka do jednotlivých skupin. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a daň na celé koruny nahoru. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k právní skutečnosti mající účinek pro podání daňového přiznání, např. zapsání vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pokud je vyměřená daň nižší než 100,- Kč, daň se nepředepíše a neplatí, daňové přiznání ale musí být podáno. U inkasa daně z převodu nemovitostí za rok 2006 je možné, ve srovnání s rokem 2005, zaznamenat nárůst o 294 mil. Kč na úroveň mil Kč Výroční správa České daňové správy 2006, str

22 4. Řízení před správcem daně Řízení před správcem daně je vedeno v souladu se zákonem 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů a zákonem 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Řízení se zahajuje na podnět poplatníka nebo správce daně. Poplatník po obdržení smlouvy z katastru nemovitostí s vyznačeným zápisem do katastru nemovitostí podá daňové přiznání sám, správce daně daň vyměří, nejpozději do třech let od konce kalendářního roku, v němž povinnost podat daňové přiznání vznikla, a platebním výměrem jí poplatníkovi sdělí a ten ji v předepsané lhůtě zaplatí. Daňová povinnost se podle 18 odst. 4 výše uvedeného zákona do 100,- Kč neplatí a správce daně ji nepředepíše. Toto platí u daně dědické a darovací. U daně z převodu nemovitostí je poplatník povinen podat daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy byl např. zapsán vklad do katastru nemovitostí. Pokud má poplatník daň v přiznání vypočtenou správně, správce daně platební výměr neodesílá. Řízení s takovým průběhem je v dnešní době ovšem velice málo, častější je situace, kdy řízení zahájí správce daně odesláním výzvy k podání daňového přiznání (příloha č.2) Pokud poplatník na tuto výzvu reaguje a podá daňové přiznání, opět správce daně odešle platební výměr. V případě, kdy je přiznání podané a není přiložen např. znalecký posudek, správce daně pošle výzvu k odstranění pochybností (příloha č. 3), pokud na daňovém přiznání chybí např. podpis nebo správné označení poplatníka, vyzve správce daně poplatníka výzvou k odstranění vad podání k nápravě. V případě, že na výzvu k odstranění pochybností poplatník nereaguje, vyzve správce daně výzvou k součinnosti třetích osob 22

23 (příloha č.4) např. prodávajícího, aby znalecký posudek předložil správci daně pro stanovení správné daně on. Pokud je vše v pořádku, správce daně daň vyměří a sdělí jí poplatníkovi platebním výměrem (příloha č. 5). Pokud daň není uhrazena včas, ale uhrazena poplatníkem je, správce daně vyměří úrok z prodlení a opět odešle platební výměr na úrok z prodlení. Pokud daň není uhrazena, odešle správce daně výzvu k uhrazení daně v náhradní lhůtě. Dalším krokem pro zajištění uhrazení daňové povinnosti je exekuční řízení. Vzhledem k výši daně je nejčastěji uložena exekuce na srážky ze mzdy nebo exekuce na účet vedený u peněžního ústavu. Další druhy exekuce, např. exekuce na majetek se používá jen zřídka, z důvodu rozdílné hodnoty majetku proti vyměřené dani. Pokud je zjištěno, že exekucí nemůže být nic postiženo, správce daně pošle výzvu k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem (příloha č. 6) ručiteli a ten je vyzván k uhrazení daňové povinnosti. Pokud neuhradí, je možná opět exekuce jako u poplatníka. Tuto možnost však někteří správci daně nevyužívají. V další kapitole je uvedeno několik nejčastějších případů sporných řízení řešených u správce daně. Tato řízení jsou časově velmi dlouhá, mohou se řešit až několik let. 4.1 Sporná řízení Odvolání proti zvýšení daně Kupní smlouva na nemovitost byla zaregistrována Katastrálním úřadem pod č.j. V8 555/03, na základě této smlouvy byl zapsán vklad do katastru nemovitostí dne , smlouva byla doručena zpět účastníkům Dne doručil správce daně daňovému subjektu výzvu k podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí. Na tuto výzvu 23