Studijní text. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Studijní text. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti"

Drahomíra Vávrová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s psychologickým, sociálním a ekonomickým důsledkem nezaměstnanosti. Obsah: - Psychosociální důsledky nezaměstnanosti, - Ekonomické důsledky nezaměstnanosti, - Literatura, odkazy. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Obsah: - Psychosociální důsledky nezaměstnanosti, - Ekonomické důsledky nezaměstnanosti, - Literatura, odkazy.

2 Psychosociální důsledky nezaměstnanosti Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. 1 Náhlá neočekávaná ztráta práce je v naší kultuře velkým zásahem do života lidí, je dokonce traumatizujícím existenciálním zážitkem. Je tomu tak i přes to, že nezaměstnanému odpadají zatěžující faktory práce a že mu přibývá množství volného času, že vzniká nová šance pro soužití s partnerem, se členy rodiny a přáteli a že se objevuje i naděje na nový začátek pracovní kariéry. Naprostá většina lidí nebere práci jen jako nutný úděl, s nímž je potřebné se smířit, ale pracuje s jistou samozřejmostí, která přináší radost a uspokojení. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí smysl života, dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky, nastává postupný rozklad integrity osobnosti. Vytrácejí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. 2 Zwickerova studie o sociologii nezaměstnanosti Ve 30. letech 20. stol. prof. Bláha (ředitel sociologického semináře Filosofické fakulty MU v Brně) realizoval výzkum, jehož cílem bylo postižení materiálních, psychologických a sociálních dopadů nezaměstnanosti ve Velkém Brně. Komplexní obraz o výzkumu podal Bruno Zwicker v Sociologické revui v roce Ztráta práce mění duševní a společenský život nezaměstnaného a ovlivňuje jeho psychosociální habitus. Z hlediska dlouhodobé ztráty zaměstnání dochází ke ztrátě odborné kvalifikace s celkovým odvykáním si od práce ztráta pracovní vůle (snížení aktivity, narušené vnímání času, upadání do apatie). Autorka Buchtová definuje psychologický intervenční program pro nezaměstnané následně 3 : - Neztrácet naději a nepodléhat tlaku nepříznivé situace, - Naplánovat si pravidelné denní aktivity, 1 BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN s Tamtéž, s Tamtéž, s. 76.

Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty.

3 - Využít čas k možnosti zhodnocení dosavadních životních a pracovních zkušeností, - Rozšířit si právní vědomí a dobře znát práva a povinnosti nezaměstnaného, - Neuzavírat se do sebe, sledovat dění kolem sebe, udržovat neustálý kontakt s trhem práce, - Na přechodnou dobu si najít práci i méně placenou, - Promyslet si úspornou životní strategii, - Důsledně pečovat o své zdraví. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti V tržní ekonomice souběžně fungují trhy zboží a služeb a trhy výrobních faktorů, tedy i práce. Trh práce je charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce, jejíž cenou je mzda. Jeho specifika plynou z toho, že práce je funkcí pracovní síly a je tudíž úzce svázána s osobností člověka. Jedinečnost každého člověka je dána jeho schopnostmi, nadáním, životními a pracovními zkušenostmi. Od trhu práce se očekává, že zabezpečí ekonomiku potřebnými pracovními silami v požadované struktuře (oborové, profesní, věkové, vzdělanostní apod.) a dále, že zabezpečí zajištění pracovních sil odpovídajícími prostředky, především pracovními příjmy. 4 Hlavními příčinami, proč zde nefungují tržní mechanismy (tj. převis poptávky vyvolává růst ceny a naopak převis nabídky pokles ceny), jsou preference, které zaměstnanci a zaměstnavatelé uplatňují. Rozhodují se podle dalších skutečností jako např. rizikovost práce, prestiž povolání, organizační dispozice apod. Poptávku po práci mohou ovlivnit změny používaných technologií, které se neprosazují ve všech odvětvích rovnoměrně. Progresivní technologie mohou vést k nahrazování práce kapitálem a poptávka po práci klesá. Využití nových technologických postupů přináší také možnost zvýšení produkce, reálných důchodů a poptávky. Rekvalifikace 4 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 504 s. ISBN s. 284.

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti V tržní ekonomice souběžně fungují trhy zboží a služeb a trhy výrobních faktorů, tedy i práce.

4 a uplatnění v jiných odvětvích je schůdná jen pro část nezaměstnaných, někteří lidé práci nenacházejí. Tím si také můžeme vysvětlit odpor určitých skupin obyvatelstva ke změnám, i když pro společnost přinášejí tyto změny užitek. Na nepružnost poptávky po práci působí také náklady spojené s vyhledáváním a zaškolováním nových zaměstnanců, náklady na rekvalifikaci a náklady spojené s propouštěním. Řada firem se snaží udržet určitý počet kmenových kvalitních pracovníků, do jejichž kvalifikace investovala. Vlivem segmentace trhu práce jsou rozdíly ve mzdách různých profesních skupin pracovníků v různých územích. 5 Významným aspektem nedokonalé konkurence na trhu práce je vliv ze strany státu. Legislativa v oblasti pracovněprávních vztahů určuje pravidla, která omezují možnosti zaměstnavatelů propustit své zaměstnance. Rozhodování podnikatelů o velikosti a struktuře zaměstnanosti je těmito pravidly ovlivňováno přímo i nepřímo. Přímé ovlivňování jsou zákazy vykonávat vybrané práce některými skupinami lidí, zákony vylučující rasovou diskriminaci, diskriminaci podle vyznání apod. Nepřímo působí omezení rozsahu přesčasové práce a povinnosti poskytovat za ni vyšší mzdové sazby nebo minimální mzda. 6 Dalším důvodem, proč trh práce nemůže být plně konkurenčním trhem, je vliv odborového hnutí a kolektivního vyjednávání na mzdy. Chování odborů na trhu práce lze přirovnat k chování monopolisty, usilujícího o vyšší mzdy, snížení konkurence a zvýšení ceny práce. V procesu kolektivního vyjednávání jsou dohodnuty určité parametry mzdového vývoje v závislosti na ekonomice. Zvýšení mzdy vyvolá pokles efektivnosti, což může na trhu práce znamenat riziko růstu inflace. Vliv odborů může být i pozitivní v podpoře komunikace mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. 7 Základním kritériem, podle něhož se posuzuje úspěšnost politiky zaměstnanosti, je míra nezaměstnanosti. Ukazatel míry nezaměstnanosti poměřuje počet 5 Tamtéž, s KREBS, V. a kol. Sociální politika (vybrané problémy). 1. vyd. Praha: Aleko, 1991, 190 s. ISBN s KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 504 s. ISBN s. 285.

Na nepružnost poptávky po práci působí také náklady spojené s vyhledáváním a zaškolováním nových zaměstnanců, náklady na rekvalifikaci a náklady spojené s propouštěním.

5 nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Vyjadřuje se v % a vyčísluje se podle vzorce: 8 u = x 100 kde u = míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %), U = počet nezaměstnaných, L = počet zaměstnaných (pracovních sil). Doporučená literatura, odkazy BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, s. ISBN BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2002, 240 s. ISBN KREBS, V. a kol. Sociální politika (vybrané problémy). 1. vyd. Praha: Aleko, 1991, 190 s. ISBN KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 504 s. ISBN BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, s. ISBN s

Doporučená literatura, odkazy BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, B. a kol. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing.

Podobné dokumenty

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského