O vašich znalostech cizích jazyků se šíří legendy. Kolika jazyky vlastně hovoříte?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "O vašich znalostech cizích jazyků se šíří legendy. Kolika jazyky vlastně hovoříte?"

Transkript

1 MILOSLAV R.ANSDORF Narodil se 15. února Absolvoval Filosofickou fakultu UK ( ), kde do roku I984 přednášel antickou a středověkou filosofii. Následně pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV do roku 1990 respektive 1992: Vedle dějin filosofie je klíčovým předmětem jeho práce teorie společenského vývoje. Vydal řadu knižních publikací, mimo jiné Kapitoly z geneze husitské ideologie, Zdeněk Nejedlý, Z myšlenkového světa reformace, The Roots of American Political Culture (s Vladimírou Dvořákovou), Mistr Jan Hus, Muž velké touhy. Komenský proti proudu dějin, Nové čtení Marxe I., Čechem volbou. Militantní racionalista Kurt Konrad, Bezpečný domov, otevřený svět, Muž svědomí. Ernesto Che Guevara, Hledali spravedlivější svět I: Od Luthera po Jeffersona. Připraveny jsou další publikace, zejména druhý díl Nového čtení Marxe, knihy o vzniku filosofie v Řecku, o novoplatonismu a o středověké filosofii. Přeložil také řadu prací z němčiny, angličtiny, portugalštiny, španělštiny a nizozemštiny. Poprvé byl zvolen poslancem Federálního shromáždění ČSFR v červnu 1990, svůj mandát obhájil v roce V letech I byl zároveň vedoucím oddělení společenských koncepcí a prognóz ÚV KSČM. Po zániku FS pracoval od roku 1993 jako vedoucí zahraničního úseku ÚV KSČM a místopředseda ÚV KSČM, stal se opětovně poslancem Parlamentu ČR byl místopředsedou zahraničního výboru. V červnu 2004 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. je ženatý a má dceru Anetu. Schůzku jsme si domluvili v sídle KSČM na třídě Politických vězňů. Chvalně i nechvalně proslulá pražská třída: je zde ústřední sídlo České pošty, kam také po dlouhá léta směřovala potrubní pošta, která svého času byla nejrychlejší doručovatelkou v Praze. V době německé okupace se v bývalém paláci uhlobarona Petschka usídlilo gestapo i se svými pověstnými kancelářemi pro vyslýchání a mučení politických vězňů. Odtud se také odvozuje její dnešní název. Zde byl rovněž vězněn Julius Fučík, který o tom napsal Reportáž psanou na oprátce. Na doporučení komunistické propagandy ji nejdříve zcenzurovala jeho žena s přispěním literárního kritika Ladislava Štolla Tak se stala povinnou četbou naší mládeže. V osmašedesátém roce vyšlo její necenzurované vydání a objevilo se mnoho historek, zda Fučík byl hrdina nebo vlastně zrádce. (Skutečně úplné, kritické a komentované vydání se objevilo zásluhou Františka Janáčka až v roce 1995.) Po devětaosmdesátém roce Fučík znovu upadl v nemilost. Nechci oceňovat skutečnou hodnotu jeho literárního díla, jen připomínám naši vášeň pro cenzuru, ať už skutečnou, morální či autocenzuru. Paříž má pořád stanici metra Stalingrad a je jí úplně jedno, kolikrát historie převálcovala název tohoto města a koho připomíná. Má se historie stále přepisovat? Po válce Petschkův palác zabralo ministerstvo zahraničního obchodu, dokud jsme měli zahraniční obchod, respektive se o něj staralo samostatné ministerstvo. Pasáží na levé straně ulice se dojde na Václavské náměstí, pokud nezůstanete v divadle Jiřího Grossmanna nebo Radoslava Brzobohatého či také nesměřujete k sídlu naší tiskové agentury ČTK. Nepřišel jsem však meditovat o ulici, kterou si většina firem za své sídlo vybrala prostě proto, že leží v samém centru města. Ve čtvrtém poschodí budovy, která patřila Českým drahám, jsem v sekretariátě KSČM čekal na kandidáta věd Miloslava Ransdorfa, který byl v červnových volbách 2004 zvolen za komunisty do evropského parlamentu. Přijel sem po namáhavé jízdě z Bruselu, s horečkou, hladový, v rukou si nesl tácek s borůvkami. Symboličtější by bylo, kdyby měl sebou třešně, ale jejich sezona skončila. Stalo se, před čím jsem ho varoval. Protože jsme seděli na chodbě a tácek měl na kolenou, nakonec mu borůvková šťáva poznamenala kalhoty. Nevím, jak by to dopadlo s třešněmi. Nehledám levné symboliky, tak jako je ani nevidím v názvech ulic. Přesto se mi v mysli objevila jedna asociace. Protože můj otec byl železničář, pamatuji se, že ministerstvo dopravy bylo původně na nábřeží. Pak se KSČ jako vedoucí síla rozhodla tu budovu zabrat pro svůj ústřední a městský výbor, neboť tam mj. byly výborné protiletecké kryty a veřejné i tajné telefonní linky. Ministerstvo dopravy se odstěhovalo k Prašné bráně. Po roce 1989 se ministerstvo dopravy vrátilo na své původní místo a KSČM se nastěhovala do prostor bývalého ředitelství Českých drah. Nevím, po kolejích to jde lépe? Ale před námi už vedle plného popelníku, ač jsme oba nekuřáci kouří káva a stojí orosená sklenice vody. Nenucená pobídka, abych položil první otázku. O vašich znalostech cizích jazyků se šíří legendy. Kolika jazyky vlastně hovoříte?

2 Mluvím docela solidně anglicky, německy, rusky, francouzsky, španělsky, portugalsky, italsky, nizozemsky, afrikánsky. Základní komunikaci zvládám ve finštině a novořečtině, také maďarština mi není zcela cizí. Postupně se mým hobby stal "Robin Hood mezi jazyky" jiddiš. Pasivně pokrývám všechny germánské, slovanské a románské jazyky. Z keltských jazyků neumím ani jeden. Kromě toho jsem dělal tzv. mrtvé jazyky - latinu, starou řečtinu, klínopisné jazyky, hebrejštinu a některé další. Co vás vedlo k tak intenzivnímu studiu jazyků? Potřeba, říkám čistá potřeba. Chtěl jsem číst literaturu, seznámit se s myšlenkami jiných lidí. Teprve časem jsem zjistil, že to má i jedno velké kouzlo: každý jazyk je vlastně svět sám o sobě. Je to jako vstoupit do jiného myšlenkového světa. Protože každý jazyk předpokládá jiné struktury myšlení. Vede k tomu logika stavby každého jazyka? To je velice důležitá věc. Tím, jak člověk získává přístup k různým jazykům, poskytují mu pohled do jiného světového spektra. Latina mně imponovala tím, jak má přísně logickou a účelnou strukturu. Stará řečtina je nádherný jazyk, s.velkými výrazovými prostředky, zejména pokud jde o sloveso. Stará hebrejština byla velice syrová a dynamická. Ale i každý z moderních jazyků má jiné výrazové prostředky. Nyní jezdím často do Bruselu a tam se projevuje, že Belgie je dvojjazyčná země, kde se střetává severní, řekl bych slovansko- germánský svět s románským světem a oba představují různé životní postoje. Jazyky, které ovládáte, jsou naprosto odlišné. Například od slovanských se výrazně liší ugrofinská skupina... Finštinu jsem také dělal a jsem schopen číst literaturu. Jak lze při těchto odlišnostech - a vy sám říkáte, že v jazyku se odráží určitá národní mentalita - sjednocovat Evropu? Vždyť Francii dokázalo rozpůlit i to, že sever připravoval jídla na másle a jih na oleji. A to je.méně výrazný rozdíl, než jaký je mezi francouzštinou a třeba němčinou. Ve Francii bylo rozdílů víc. Nepochybně i jazykové - okcitánština v řadě míst existuje dodnes... A bretonština? Je to jiný jazyk než románský, keltský. Ale sjednocujícím prvkem byla státní moc. Francie byla centralizovanou monarchií od doby Ludvíka XIII. a kardinála Richelieua. Základy k tomu položil Jindřich IV. Do dneška je to společnost, kde role státu je větší než jinde. Je také velký rozdíl mezi Německem a Anglií. Dříve, než se Anglie stala velmocí, měla v sobě zárodky občanské společnosti. Naproti tomu v Německu byl dlouhou dobu vůči občanské společnosti odpor. Dokazuje to velmi zajímavá knížka Bedřicha Löwensteina Projekt moderny, kterou do češtiny přeložili manželé Kalivodovi. Naproti tomu v Rusku se od počátku všechno točilo kolem centralizovaného státu. V okamžiku, kdy se rozložil stát, byla moc na ulici. Z toho důvodu bolševici poměrně snadno uchopili moc. Když se v západní Evropě rozložil stát, konstituoval se znovu v podobě občanské společnosti. Tím silněji to podtrhuje rozdílnost jednotlivých společností? Jistě. Ve Francii je větší míra centralizace. V Německu se promítá to, že moderní stát vznikl na troskách feudálních knížectví a vévodství. Teprve Bismarck je spojil ve sjednocené Německo, které udrželo pospolu výboje? Německo přijalo plně normy občanské společnosti až v roce Výstižně to popsal americký historik Montgomery v knížce o obnově Německa a Japonska... Předtím tu však už byla Výmarská republika? To byl kompromis a od samého počátku stála na velmi vratkých základech. Nebylo to hlavně proto, že jako poražená mocnost musela přijmout to, co ji nadiktovali? Na tom by ztroskotala jakákoliv státní struktura? Ve druhé světové válce bylo Německo poraženo úplně totálně a přijalo statut, který ji okupační mocnosti vnutily. Bylo to však k jeho prospěchu. Vraťme se k oné různorodosti Evropy: je z toho možné vykřesat nějaký duch Evropy? Duch Evropy je jednotnější, než si myslíme. Národy Evropy tvoří určitou jednotu, která je zjevná až při hlubším pohledu. Dnes se to prokazuje stále víc. Jestliže se američtí. politikové častokrát Evropanům smějí, že se složitě dohadují o věcech, které by se daly vyřešit tak snadno, je to nepochybně proto, že Evropa je spojená s kulturou kompromisu. Kompromisu vyjednávání. Není tento kompromis spíše návykem vytvářet aliance? Kompromis je delší proces hledání společného zájmu... Vídeňský kongres trval přes rok a více se při něm tančilo než jednalo.

3 Ta jednání mají svou dynamiku a popsal je například Kissinger ve své knize Obnovený svět. Ale myslím si, že Evropa má velkou šanci ve využívání právě jemnějších mocenských nástrojů, aby se stala jednou z určujících světových sil 21. století. Nebude už jen objektem cizích zájmů, jako to bylo po roce 1945, bude hrát svou samostatnou roli. Zmínil jste se o duchu Evropy: co to vlastně je? Duch Evropy je to, že krize je začátek něčeho nového, začátek obnovy. Evropa byla jediná, která dokázala sama ze sebe překonat krizové stavy. Evropská kultura je také ten faustovský duch hledačství, snaha odkrývat nové horizonty, učit se ze zkušeností druhých a stavět na té nejzákladnější cihle, kterou je důstojnost člověka. Říkal jste, že v tom je americké nepochopení evropského ducha. Ale vždyť dva největší tvůrci americké zahraniční politiky v posledních desetiletích byli původem Evropané? Myslíte Brzezinského a Kissingera? Brzezinski byl především Polák... Polák není Evropan? Byl sice Polák, ale nejvíce ho ovlivňoval nepřátelský pohled na Rusko. Dodnes v jeho dílech cítíme nenávist k Rusku. Jeho přáním je, aby se dva kolosy - Rusko a Čína - zakously do sebe. Počítá, že by to zničilo toho slabšího, to znamená Ruskou federaci. Brzezinski se vyslovuje o Evropě cynicky v tom smyslu, že to je americký protektorát. Osobně si myslím, že současné vzájemné odcizení Spojených států a Evropy není fatální, není nepřekonatelné, ale je citelnější.vezmeme-li například Kaganovu knihu, o níž se mezi americkými elitami hodně diskutovalo, Mars a Venuše nebo Moc a ráj, tam se staví proti sobě tradiční mocenský realismus americké politiky a utopický pohled Evropanů, kteří sní o harmonické společnosti. V každém případě je to velmi zjednodušený pohled na svět. Řekl bych, že v tom lehce postmoderním hávu evropské politiky nelze vidět ztrátu. Je to hledání nových cest. Je to nadějnější, než to tradiční spoléhání na sílu, na politiku klacku. Citujete ruské klasiky - samo Rusko patří nebo nepatří k Evropě? Na to jednoznačně odpovídají sami Rusové, když říkají, že Evropa bez Ruska není kompletní, ani být nemůže. Je to samozřejmě jedinečná zkušenost, která má řadu specifik. Ta nejdůležitější byla postižena Berďajevem v jeho studii o ruské duši, o její snaze po bezprostřední, autentické podstatě člověka. Proto také mluvil o Dostojevském. Ale je faktem, že po pádu sovětského režimu vzniklo určité vakuum, do kterého se snaží vtěsnat různé nacionalistické, náboženské ideologie. Došlo k obnovení ideologie euroasiatství. Je s podivem, že i šéf ruských komunistů Gennadij Andrejevič Zjuganov s touto ideologií euroasiatství koketoval a smíchával do zvláštního koktejlu nejrůznější formy ideologických struktur minulosti, včetně geopolitiky. Jsem přesvědčen, že Rusové chtějí být Evropou, jsou Evropou a také Evropou budou. Samozřejmě je rozdíl, když se euroasijské cítění projevovalo za existence Sovětského svazu, kam patřily i středoasijské republiky. Sama Ruská federace nemá středoasijskou zátěž. Pokud se hovořilo o pravoslaví jako dělící čáře, pak nezačíná někde Ukrajinou, ale ty hranice jsou blíž, v jiných východoevropských zemích, o nichž nikdo nepochybuje, že patří k Evropě. Samozřejmě. Ale je pravda, že i ve Střední Asii se lidé zabývali evropskými filozofy, jak o tom svědčí díla filozofů almaatské školy. Je tam sekulární filozofické myšlení. Zkoumáme-li život Tadžiků v Afghánistánu a v sousední Tadžické republice, najednou vidíme, že je to sice jeden národ, ale dva zcela odlišné světy. Tou otázkou jsem mířil k Evropské unii. Už jsme se stali jejími členy a tedy i nás se dotýká diskuse, která tam probíhá: kde jsou konečné hranice unie? Diskutuje se o tom v souvislosti s kandidátkou Turecka. Samozřejmě se dotýká v jisté míře i Ukrajiny, to asi nebude sporné, ale rozhodně u Ruska ano? A to nejen proto, že je fakticky euroasijským státem, ale především, jestliže vstoupí do unie, zjednodušeně řečeno svou velikostí převálcuje ostatní. Ekonomickou silou dnes ne... To je otázkou několika let. Ale populační silou také ne, má ohromnou depopulaci. V každém případě je Evropa tam, kde se nacházejí evropské hodnoty. Jsem toho názoru, že Evropa sahá od Vancouveru po Vancouver. Kanada je evropštější stát, než mnoho států, které leží v Evropě. Myslíte kvůli přistěhovalectví? Ne, Seymour Martin Lipset velmi dobře vystihl rozdíl mezi kanadskou a americkou společností. Právě struktura společnosti velmi výrazně odlišuje Kanadu od Spojených států, přestože mluví stejným jazykem...

4 Část Kanady mluví francouzsky a de Gaulle měl svého času v Quebeku obrovský úspěch, když jim to připomněl. To není jenom tím, že jsou tam také Francouzi nebo ti, kteří zůstali věrnými poddanými britské královny, ale proto, že tato společnost je opravdu jiná. Má také jinak uspořádané sociální vazby, než je tomu v Americe. Byl byste tedy proto, aby Kanada byla součástí evropských struktur? Proč ne? Myslím si, že je to velmi ambiciózní cíl, ale jednou se to možná doopravdy stane. Ale otázka, že Evropa chce dohnat a předehnat Ameriku, jak o tom hovořil lisabonský summit v roce 2000, je nad rámec sblížení obou kontinentů, které se dnes chápou jako konkurenti - ekonomičtí a často i političtí? Lisabonský summit přinesl strategii, která je rozumná a potřebná, ale časem se tato strategie rozmělnila. Za prvé proto, že místo původních asi pětatřiceti priorit, které se daly vybalancovat a sledovat, dnes sami autoři přiznávají, že nevědí, kolik těch priorit fakticky je. Dále je to problém institucí. Dnešní struktura EU brání řadě rozumných projektů a strategii. Proto, že tyto instituce jsou příliš silné či slabé? To není otázka jejich síly či slabosti... Tedy koncepce? Ani to ne, ale jakou mají strukturu. Tak jsou utvářeny a zaměřeny. Dnes se příliš času věnuje sledování formálních cílů, jako je třeba pakt stability. Soustřeďuje se na kriteria konvergence, ale ve skutečnosti zanedbáváme to, co by mělo Evropu sjednocovat. V tomto roce dojde k analýze dosavadního vývoje lisabonské agendy - a vývoj nenf potěšujfcf. Komisi vede bývalý nizozemský premiér Wim Kok a Evropská komise vedená dnes Portugalcem Barrosem se zřejmě opře o výsledky analýzy této komise. Nepochybně dojde k revizi lisabonské strategie, vyjasnění cílů a priorit. Evropská komise oddálí cíl dosáhnout stejné pozice jakou mají Spojené státy. Zdroje jsou obrovské, ale je třeba změnit strukturu, jaká se vytvořila. Ta však vzešla z maastrichtských dohod? Byla předurčená už předtím a samozřejmě dnes ty základní smlouvy, které určují instituciální podobu unie, jsou Maastricht, Amsterdam, Nice. Závěry summitu v Nice byly už více méně překonány? To ano, ale když se vrátíme k lisabonskému dokumentu, dá se číst různýma očima. Určitě ho čte jinak pan Zahradil a jinak ho čtu já. Lisabonská strategie znamená silnou sociální politiku, návrat k požadavku plné zaměstnanosti, novou definici sociálního státu a samozřejmě také velké investice do vědy, vzdělanosti, kultury, špičkových technologií s důrazem na to, že konkurenceschopnost závisí na kvalitě lidských zdrojů. Je zajímavé, že v ústavě Spolkové republiky Německo je řečeno... Německo nemá ústavu, má jen základní zákon. Tedy v tomto zákoně je řečeno, že je demokratickým a sociálním státem. Neznám jiný takový základní ústavní dokument, kde by to bylo také takto řečeno. To bylo dáno tím, že po druhé světové válce kancléř Ludwig Erhard, třebaže křesťanský demokrat, přísahal na socialismus. Mnozí, kteří se dnes hlásí k jeho odkazu, by byli překvapeni, kdyby četli jeho texty. Jednou z dobrých lidských vlastností je zapomnětlivost......zdůrazňoval Masaryk. Vrátíme-li se k tomu základnímu: co podle vás Evropu skutečně sjednocuje? Je to unie? Jste jejím poslancem, ale můžete mít k ní různý vztah? Můj vztah je takový, že evropský projekt je třeba změnit. Je třeba ho socializovat, jinak dojde k dezintegraci. Který evropský projekt? Evropský projekt vůbec. Ten, který se dnes realizuje. Myslíte návrh smlouvy o ústavě, který sestavila komise Giscarda d'estaing, schválil summit v Římě a teď ratifikují jednotlivé země, nebo jak je vůbec strukturována Evropská unie? Tak. Je třeba dosáhnout toho, aby integrace Evropy stála na respektu vůči občanským a sociálním právům. Pokud toho nedosáhneme, vznikne tvrdé jádro Evropy s několika druhy periférií. V podstatě tady bude více rychlostní Evropa, o které mluvil Mitterrand. Myslím, že by to byl konec evropské integrace.

5 Požadavek stejných občanských a sociálních práv je starý při nejmenším od začátku minulého století. Ještě starší, ale beru to od bojů za všeobecné hlasovací právo... Rovnost občanských práv se datuje už od francouzské revoluce. Koneckonců, moje knížka o revolučním původu lidských práv (Hledali spravedlivější svět) se zabývá právě genesí jejich konceptu. Jestliže existuje nějaká hodnota, která Evropany sjednocuje, je to důstojnost člověka. Přes jaké instrumenty má být zajištěna? Především prostřednictvím rovnováhy a dělby mocí. Žádná moc nebude mít takovou sílu, aby měla schopnost zničit prostor zajištující důstojnost člověka. Je to právní stát, vymahatelnost práva, to, že člověk může rozvíjet schopnosti, které v sobě má. Je to respekt k nezadatelnému prostoru pro druhého. Občanská společnost, jak říkal Hegel ve Filosofii práva, stojí na vzájemném uznání. To je nedoceněné právo občanské společnosti. Kdo se proti tomu prohřešuje, vyřazuje se z občanské společnosti. jestliže jsme dnes konfrontováni třeba se světem islámu, jsme povinni uplatňovat tento postoj vzájemného uznání. Řada těchto principů je zakotvena v mezinárodních chartách, které stojí výše než národní zákony. Teoreticky nic nebrání tomu, aby se tato práva respektovala. V čem je problém, kde je ten střet? Například sociální práva - kdo je má zajišťovat: stát se svou rozpočtovou politikou? Nikdo nechce vyřazovat národní státy, které po dvě stě let byly jednou z klíčových opor budování demokracie a sociálního prostředí. Ale bylo by nyní daleko důležitější, aby se rozvíjela občanská společnost, aby získala prostor, který ji náleží. Marxova myšlenka nebyla podřídit člověka státu a jeho nadvládě, ale právě osvobodit společnost z područí státu. Jsem přesvědčen, že ani sociální oblast nesmí být chápána pouze rozpočtově, přerozdělováním toho, co si vyděláme a co nám zbude. Sociální oblast má být chápána jako něco, co dynamizuje společnost, jako silný ekonomický faktor v pozitivním slova smyslu. Právě v tom je dělící čára mezi moderními socialisty a liberálně konzervativní politikou, s níž se setkáváme stále častěji i v řadě sociálních demokracií. Není to nic jiného než vyprazdňování sociálně demokratických hodnot. Úkolem levice dnes je vytváření konceptu společenské racionality, který by byl opřen o participaci, samosprávné struktury, o překonání manipulace v těch nejskrytějších podobách. Bohužel právě socialismus, o nějž se pokoušela střední a východní Evropa, byl opakem této racionality a v podstatě znamenal jen jakousi zpětnou vazbu industriálního kapitalismu. V Evropské unii už existuje řada přístupů, které - kdyby byly dotaženy ukazují za rámec toho společenského uspořádání, které je charakterizováno převahou principu zisku. To mě zajímá. Je možné tyto postkapitalistické prvky, jichž je hodně, dál rozvíjet a udělat z nich základ něčeho kvalitativního. O občanské společnosti hovoří rád také Václav Havel. U něj to vede k odmítání politických stran. Václav Havel byl znám tím, že kladl důraz na to, aby mocenský nárok uplatňovala charismatická osobnost, která má bezprostřední kontakt s lidem. To je koncepce, která je ve skutečnosti proti evropské demokratické tradici. Politické strany nejsou ideální, prožívají svou krizi, ale zříkat se jich v tuto chvíli by bylo neodpovědné. Havel by byl rád, kdyby on byl tou charismatickou osobností, jíž patří moc a která má bezprostřední kontakt s lidmi. Hovoříte o úloze politických stran, ale jakou úlohu hrají v americké společnosti, když rozdfly mezi republikány a demokraty jsou tak minimální? Americká společnost má před sebou jiné hodnoty. Neříkám, že úplně cizí, ale odlišné. Je u ní jeden rys, který by měl vést Evropany k přemýšlení. Evropa zažila amerikanizaci ekonomiky, životního stylu a teď jí hrozí amerikanizace politického života. Co by to znamenalo? V pětadevadesátém roce dva autoři (Schwartz a Kahn) vydali studii o kartelových politických stranách. To jsou takové strany, v nichž se političtí protihráči nechápou jako protivníci, ale spíš jako partneři, jež mají zájem na reprodukci politické třídy. V podstatě chtějí reprodukovat svou privilegovanou pozici a to převažuje nad konkurenčními motivy. V podstatě se u moci střídají dvě skupiny, které mají jen jiné akcenty téže politiky a chybí prostor pro skutečnou změnu. Nemyslím si však, že v Evropě se objevují tendence, aby zmizelo tradiční dělení pravice a levice, ať už má různé podoby. V USA takové rozdělení neexistuje? Je. Když si pročtete Rawlsovu knihu, která měla před časem vliv zejména na školách, je to pokus o nastínění jakéhosi amerického socialismu. Socialismu bohatých? To je složitější. Marxismus představuje sílu na univerzitách, mezi intelektuály, ale není to síla politická. Nikde v anglosaském světě, snad s výjimkou Jižní Afriky, není marxismus politickou silou. Přesto je v Americe veliký levicový potenciál, existuje tam spousta alternativních hnutí. Desítky

6 milionů lidí se snaží odlišit se od standardizovaného stylu. Je i v americké kultuře, ale tento potenciál teprve čeká na své zhodnocení. Je zakódován v jiném sociálním prostředí, než jaké známe z Evropy, nicméně tam je. Amerika je velkou zemí, s velkou kulturou a čas levice tam teprve přijde. V naší zahraniční politice existuje jeden rozpor: zda má být více proevropská nebo proamerická. Jaký je váš názor? Především česká. Má vycházet z toho, v jakém prostředí žijeme, jaké máme zájmy. Rozhodně to předpokládá aktivní politiku, která se pouze nepřizpůsobuje. Musíme se aktivně zúčastnit procesů, které se nás dotýkají. Jak by se taková aktivita měla projevovat? V hledání spojenců? Samozřejmě jde o eliminaci nebezpečí, o hledání spojenců a také o vytváření mezinárodního prostředí, které bude pro nás příznivé. V první řadě bychom neměli dělat nic, co by oslabovalo mezinárodní právo. Jakkoliv je konzervativní a nepružné, je štítem pro všechny, i pro velké státy. Vše, co jde proti tomuto právu, škodí. Například? Naše účast ve válce na Balkáně a v Iráku. Te potřeba mezinárodní právo ctít. Jistě vyžaduje určité korekce, ale je třeba je dělat v mezinárodním rámci, a není možné torpedovat pozici OSN. To je jednou stránkou věci. Druhou je, kde si máme hledat naše místo v Evropě? Naše pozice není zase tak špatná, protože jsme ve středu Evropy, ve velice exponovaném prostoru... To nám bylo dáno, o to jsme se nezasloužili. O to se zasloužili naši předkové, kteří tady založili stát a upevnili ho. Samotný vznik státu dokazuje, že šanci udržet se mají jen ty projekty, které jsou opřeny o perspektivu. Dušan Třeštík popisuje vznik českého státu jako dramatický příběh. Byla tu představa Václava I., zvaného svatý, který se chtěl přizpůsobit realitám......a platil za to. Vyhýbal se konfliktům, náročnější samostatné aktivitě. Proti tomu stál Boleslav, jehož projekt byl na samé hranici šílenství. Kdyby se daly všechny podklady do počítače, těžko mohl z toho vzejít úspěch. Naštěstí neměl počítač......jenomže tento šílený projekt vyšel. Vybudoval armádu, zlikvidoval konkurenty, vytvořil silný stát a když byl tak velký, že ho nebylo možné spolknout, uzavřel mír. To už byl rovnocenným partnerem. Jeho šílený projekt přetrval staletí a je základem i pro nás. Je třeba mít dostatečně silnou perspektivu. Český stát obstál tehdy, jestliže se upnul k dostatečně ambicióznímu projektu. Ale my jsme se vždycky spíš upínali k nějakému protektorovi? To je právě chyba, pasivní přijímání reality. Evropská unie dává šanci vytvářet alianci i malých států, které dnes mají dostatečný počet hlasů. Je třeba vytvořit sít, která spoutá snahu velkých si z unie vybírat jen to, co je pro ně prospěšné. Jakoby se tu vracely myšlenky, k nimž dospěl František Palacký a které se týkaly výstavby habsburské monarchie. Věděl, že bud bude skutečnou federací rovnoprávných národů, nebo nebude vůbec. Naše zkušenost z období habsburské monarchie může být velmi cennou i pro budoucnost. Jste tedy pro federalizovanou Evropu? Jsem pro volnou federaci. To, co jsme chtěli pro Československo, se hodí i pro Evropu.Volná federace, nikoliv federace směřující k unitárnímu státu. Jsem pro silnou společnou obranu, společnou zahraniční politiku. Bude spočívat na konsensu, ale bude evropská. Jsem také pro společné hlavní pilíře evropského ekonomického prostoru. Euro je velká výzva pro dolar, který jako světová měna je jedním ze základů oné výlučné pozice Spojených států. Euro jako světová měna umožní profinancovat řadu věcí, kdy by to jinak nebylo možné. Evropa tím získá dodatečné finanční prostředky pro své záměry. Chápu ovšem postoj Britů. Jestliže na britských ostrovech jsou dvě věci vyvinuté nadprůměrně, je to obranný průmysl a finanční služby. Londýnská burza je stejně velká jako newyorská. Je obtížné zřeknout se takové výlučné pozice. Čím je vysvětlitelná pozice Norska, které nechce ani do EU, ani euro? Je z ropy dostatečně bohatá, nechce si snížit svůj standard bydlení a životního prostředí. Norové mají jinou společenskou strukturu, například ve stavech byli od středověku zastoupeni i sedláci, což jinde nebylo. Bojí se také jistých byrokratických omezení, ale hlavně úpadku svých dosavadních standardů. Jak posuzujete naši zahraniční politiku? Nemáme žádnou nebo tři rozdílné?

7 Pravdou je jedno i druhé. Jako stát nemáme zahraniční politiku, která by vycházela z vědeckých předpokladů, jak to kdysi chtěl Beneš. Je také pravda, že existuje velký nesoulad mezi hlavními institucemi, které by měly dělat zahraniční politiku - tedy mezi Hradem, ministerstvem zahraničí a parlamentem. Tento nesoulad je charakteristický pro náš politický život. Nejdůležitější je, aby do politické debaty vstupovala veřejnost. Proč neexistuje nějaká iniciativa, třeba i vaše v parlamentu, aby se nějak zakódovalo, že by stát měl navenek vystupovat jednotně? To je sice pravda, ale na druhé straně není pravdou, že by takové snahy nebyly. Společně s kolegou Laštůvkou, který je předsedou zahraničního výboru, jsme opakovaně tyto požadavky kladli, snažili jsme se o komunikaci s Hradem i Černínským palácem, Strakovou akademií. Převažovaly však určité krátkodeché zájmy, třeba v případu irácké krize. Petr Pithart si stěžoval, že k takové poradě byly za jeho předsednictví senátu svolány jen dvě schůzky: jedna za Havla a druhá nyní za Klause. Pithart je člověk, který je znám svou maximální rozbředlostí. Jednou z jasných dominant bylo, že české politické myšlení staví na jazykovém národu. Pithart opustil toto hledisko a staví na národu zemském. To dokazují všechny jeho práce. Samozřejmě, že do pojetí zemského národa se mu vejdou i sudetští Němci. Pithart dělá zásadní podkop pilířů české identity: reformace, národního obrození i úlohy kulturní levice mezi dvěma světovými válkami. Je to opuštění kořenů českého politického myšlení a je to blízko těm pozicím, které by rádi viděli v Mnichově či ve Vídni. Svět české politiky se vyznačuje velkým politickým bulvárem. Je to běh naprázdno. Hodně pozornosti se věnuje formě, ale pokud jde o myšlenkový obsah, jedná se o totální chudobu. Zahraniční politikou se zabýváte dlouhodobě. Máte také čilé zahraniční styky. S kým především? V době, kdy jsem přebíral tento úsek na půdě KSČM, byly zahraniční styky přervány, neměly žádný systém a neměl jsem ani databázi. Když jsem to předával kolegovi Exnerovi, máme styky s více než dvěma sty stranami a hnutími po celém světě. Navázal jste nějak na bývalé mezinárodní oddělení ÚV KSČ? Ne, to ne. Tam došlo k odchodu všech lidí a vůbec, situace je zcela jiná. Komunistické strany nikde nejsou vládnoucími stranami, jak bývaly. Vztahy mezi nimi se budují na zcela jiné základně. Jsou to různá fóra, semináře. Mým přínosem bylo i zřízení frakce sjednocené levice v evropském parlamentu. Přes všechnu nedůvěru i možná rizika je to správná cesta. Duch tolerance, hledání společných hodnot a principů je cestou, která nás může dovést dál. Máte nějaké osobní zážitky s takových mezinárodních setkání? Setkal jsem se s řadou zajímavých osobností. Ze zahraničních cest si vozím obrovské množství literatury. Ted dopisuji čtyři knížky. Jedna z nich by byla v tuto chvíli asi nejdůležitější - druhý díl mého Nového čtení Marxe, kde jsou charakterizovány jednotlivé problémy. To znamená občanská společnost, politické systémy, diskuse mezi modernou a postmodernou, samosprávná společnost a jiné. Snažím se absorbovat co největší záběr literatury z celého světa. Právě jste se vrátil ze Štrasburku a Bruselu. Jaké jsou vaše první dojmy z hlediska pohledu jeho nového člena? Byl jsem zvolen do dvou funkcí - místopředsedy frakce Evropské sjednocené levice a prvního místopředsedy výboru pro průmysl, energetiku a výzkum. Je fakt, že jsou některé jevy, které působí na mne pozitivně. Například schopnost předjednat určité věci, prosazovat je konsensuálně.vládne tam politická kultura, která má perspektivu. Na druhé straně má evropský parlament málo pravomocí a Evropskou komisí není příliš respektován. Toho jsem si všiml už jako pozorovatel. Přesto se tam dá udělat hodně práce, také pro naše podniky. Dal jsem si za úkol pracovat v evropském parlamentě pro český průmysl. Už nyní si parlament vydobyl podstatně větší místo na slunci, než měl při svém vzniku. Rozdíl je opravdu obrovský. V době, kdy tam působil Pelikán, byl to orgán pro ozdobu. Dnes má řadu reálných pravomocí. Například schvalování rozpočtu. Bylo však škoda, že Evropská komise svévolně vyňala z jeho pravomoci zemědělství, což je 41 procent rozpočtu. To teď bude jedna z nejkonfliktnějších záležitostí - boj o to, aby se tato položka rozpočtu vrátila pod parlamentní pravomoc. Práci v parlamentu bych charakterizoval slovy filozofa Diltheye o historii: dávání smyslu něčemu, co smysl nemá. Tak je to také s evropským parlamentem. Bude takový, jaký ho uděláme.

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. 1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1

předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1 Název tematického celku: Mezinárodní vztahy v Evropě od třicetileté války do francouzské revoluce Cíl: Základním cílem

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

Maturitní témata z dějepisu

Maturitní témata z dějepisu Gymnázium Pierra de Coubertina, školní rok: 2015/2016 Tábor, Náměstí Františka Křižíka 860 třída: 4.B, oktáva zkoušející: Zdenka Ďuricová Maturitní témata z dějepisu 1. Pravěk filozofie počátku světa člověk

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Dějiny měnových teorií na českém území

Dějiny měnových teorií na českém území VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE František Vencovský, Karel Půlpán a kol. Dějiny měnových teorií na českém území 2005 Obsah Úvod.7 Oddíl I OD VZNIKU PENĚZ DO KONSTITUOVÁNÍ MODERNÍCH MĚNOVÝCH TEORIÍ 9 Kapitola

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK LanguageFamiliesoftheWorld VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK Základní otázky Odkud si přinesli Indoevropané svůj prajazyk? Kolik lidí na Zemi mluví indoevropskými jazyky? Která rodina

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.18

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám NATO Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,

Více

srovnávací právo právní kultury

srovnávací právo právní kultury Brno International Business School srovnávací právo právní kultury Pavel Hungr KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2008 Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International Business

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_5 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí 1. Pravěk - charakteristika jednotlivých etap pravěku, předchůdci dnešního člověka - přírodní prostředí, způsob života lidských předků - pojmy: dělba práce, neolitická revoluce, matriarchát a patriarchát

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

DĚJEPIS (6. 9. ročník) DĚJEPIS (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Název: Osídlení Evropy

Název: Osídlení Evropy Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

S T A T U T S O U T Ě Ž E

S T A T U T S O U T Ě Ž E MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ Na Příkopě 10 110 00 Praha 1 Tel.224 211 021 e-mail:masdem@seznam.cz www.masarykovohnuti.cz S T A T U T S O U T Ě Ž E IX. ročníku soutěže ve školním roce 2015 2016 vyhlášené

Více

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace CEBES, 2.4. 2015 Řecko a Itálie svou vlastní nečinností, pod dozorem Bruselu, otevřeli Evropu

Více

HNILOBA POD POZLÁTKEM

HNILOBA POD POZLÁTKEM HNILOBA POD POZLÁTKEM (aneb nestvůrné zločiny a neuvěřitelné podlosti kapitalistických mocností ve jménu peněz a moci) PŘEDMLUVA: Nedávno jsem napsal knihu s názvem ZLATÝ KOMUNISTI, v níž jsem se snažil

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více

Český politický extremismus stručný exkurs

Český politický extremismus stručný exkurs Český politický extremismus stručný exkurs Mgr. Michal Mazel Vstupní poznámky Spor o samotný pojem, definice politologické, úřední, policejní, využití politické Související pojmy: totalitarismus, radikalismus,

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Přistěhovalectví ve Francii 2005

Přistěhovalectví ve Francii 2005 Přistěhovalectví ve Francii 2005 1/10 1. Úvod Tato práce se zabývá problematikou multikulturalismu ve Francii do roku 2005. Obsahuje i část o pouličních nepokojích, ty jsou ale jen vrcholkem ledovce, a

Více

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA

Marketing & průzkum trhu únor 2014. Pavlína Langerová, AUDICA únor 2014 Pavlína Langerová, AUDICA Odborné školení v rámci projektu Odborné vzdělávání zaměstnanců společnosti RILEXTRADERS reg.č.: CZ.1.04/1.1.02/94.01311 co je to praktický marketing jak si udělat průzkum

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Co jsme si připravili Hranice maximálního výkonu Výsledky, úspěch a životní

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více