Polská flétnová škola

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Polská flétnová škola"

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Hra na flétnu Polská flétnová škola Bakalářská práce Autorka práce: Izabela Brodová Vedoucí práce: prof. Václav Kunt Oponent práce: doc. MgA. František Kantor Brno 2014

2 Bibliografický záznam BRODOVA, Izabela. Polská flétnová škola (Polish flute school). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, s. Vedoucí diplomové práce prof. Václav Kunt. Anotace Bakalářská práce Polská flétnová škola pojednává o historii flétnové hry v Polsku. Tato práce stručně popisuje historický kontext Polska od XVII. do XX. století a zmiňuje německou a francouzskou flétnovou školu. Kromě toho zahrnuje také životopisy polských pedagogů a flétnistů a je zde popsán vývoj varšavské univerzity. Annotation Bachelor thesis (Polish flute school) deals with history of flute playing in Poland. This thesis briefly discusses the history of arts in Poland from XVII. to XX. century and mentions the german and french flute shool. In addition includes biographies of polish teachers and flutists. This thesis briefly describes the development of Warsaw University. Klíčová slova Polsko, Flétnová škola, Pedagog, Historie, Vývoj Keywords Poland, Flute school, Teacher, History, Development

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila v ní jen uvedené prameny. V Brně dne 30. dubna 2014 Izabela Brodová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Václavu Kuntovi a Łukaszowi Długoszowi za pomoc a rady, které mi poskytli při psaní mé práce.

5 Obsah Úvod Kulturní vývoj v Polsku od XVII. do XX. století Francouzská a německá flétnová škola Polská flétnová škola Pedagogové a flétnisté první poloviny XX. století: Pedagogové a flétnisté druhé poloviny XX. století: Závěr Seznam použité literatury... 31

6 Úvod Polskou flétnovou školu jako téma mé práce jsem si vybrala hned z několika důvodů. I když jsem se narodila v České Republice, mám k Polsku velice blízký vztah. Jsem polské národnosti a polština je mým mateřským jazykem, proto mi nejsou cizí polské dějiny ani kultura. Odmalička jsem se účastnila flétnových soutěží a kurzů v Polsku, a jelikož jsem se vydala na dráhu profesionálního hudebníka flétnisty, začalo mně zajímat, jak se vyvíjela flétnová hra v Polsku, je-li podobná české anebo nikoliv. Jedním z významných polských flétnistů, které jsem měla možnost poznat, je Łukasz Długosz. Jde o velice vstřícného a velkorysého člověka, který je mým osobním, ale zatím nedosažitelným flétnovým vzorem. Občas k němu jezdím na konzultace, a díky tomu se mi naskytlo mnoho příležitostí si s ním pohovořit o tématu mé práce. Nedávno jsem se zúčastnila mezinárodní flétnové soutěže Kraków Tato soutěž byla určitě velkým přínosem pro můj profesní vývoj. Uměleckým ředitelem soutěže je profesorka Barbara Świątek Żelazny, která patří k důležitým osobnostem polské flétnové školy. Na této soutěži jsem slyšela mnoho vynikajících flétnistů a seznámila jsem se se slavnými flétnisty a učiteli jako jsou Andrea Lieberknecht, András Adorján nebo Petri Alanko. Podmínkou finále bylo nastudování jednoho z nejnáročnějších koncertů pro flétnu Concerto per flauto ed orchestra da camera od Krzysztofa Pendereckého, což je jeden z nejvýznamnějších polských a světových soudobých skladatelů. Dalším důvodem je můj osobní zájem dozvědět se, jak se v Polsku flétnové umění vyvíjelo. Vznik této školy není možno přesně datovat a vývoj nemá dlouhou historii. Polští flétnisté pracovali asi padesát let na tom, aby mohli obstát ve světové konkurenci. Základem polské školy jsou pedagogové a učitelé, kteří měli tu možnost a odjeli studovat do zahraničí. Většina z nich odjela do Francie, kde se dozvěděla mnoho informací o francouzském způsobu hry. Jakmile se vrátili zpět do Polska, navázali na francouzskou flétnovou školu a podle ní vyučovali další generace mladých flétnistů. 1

7 Cílem mé práce je popsat polskou flétnovou školu, její vývoj a přínos. Jelikož jsem v České Republice nenašla žádné informace o vývoji této školy, rozhodla jsem se hledat přímo v Polsku. Nebylo jednoduché získat dostatečné informace, jelikož flétnová hra v Polsku neměla dlouhou historii a byla ovlivňována jinými významnějšími školami. Nakonec se mi povedlo najít adekvátní zdroje, které mi poskytly základní vědomosti k vytvoření této práce. V úvodní kapitole jsem se rozhodla přiblížit historický kontext a vývoj Polska od XVII. století kvůli vysvětlení složitých podmínek pro vznik a vývoj polského umění a také flétnové školy. 2

8 1. Kulturní vývoj v Polsku od XVII. do XX. století Otázka kultury a umění jako takového byla nejprve primárně zábavou vrstev s vyšším společenským postavením, byla otázkou prestiže a společenskoekonomickým postavením daného člověka. Umění se soustřeďovalo hlavně kolem knížecího či královského dvora, v pozdějších dobách na dvorech šlechtických či s rozvojem měst v měšťanských kruzích. Rozvoj kultury a umění s prvky jak je známe dnes v Polsku započal teprve ve 2. pol. XVIII. století, avšak základy byly zřejmě položeny již mnohem dříve. V průběhu XVII. století se Polsko ocitlo v krizové situaci, když muselo postupně řešit mnohé problémy a konflikty (kozácká povstání na Ukrajině, válka s Ruskem, se Švédy a s Turky), což bylo jednou z příčin pozdějšího úpadku a dělení Polska. I když bylo ještě evropskou velmocí, tak z těchto konfliktů vyšlo vnitřně oslabené. V 1. polovině XVIII. století se situace ještě zhoršovala pod nadvládou saských panovníků, kteří si více hleděli zájmů své vlastní dynastie než polského státu. Tato situace dospěla až k potřebě společenských reforem za vlády Stanisława Augusta Poniatowského ( ). Bylo potřeba omezit vliv šlechty a posílit královskou moc, ale reformy přišly poněkud pozdě a ani osvícení lidé nebyli schopni zabránit úpadku státu a jeho následnému dělení mezi sousední velmoci. V této tzv. stanisławowské době dochází k reformám nejen politického systému, ale i k rozvoji kultury a umění, základních institucí v oblastech divadelnictví (vzniká např. Teatr Narodowy 1 ve Warszawě), literatury, školství (Komisja Edukacji Narodowej 1773), rozvíjí se opera, architektura (Łazienki 2 ve Warszawě), malířství (Canaletto, Bacciarelli), vznikají první noviny a časopisy (politicky zaměřený - Monitor, zabývající se uměním a literaturou - Zabawy Przyjemne i Pożyteczne). V XIX. století polský stát neexistuje. Poláci se snaží jej obnovit prostřednictvím osvobozeneckého hnutí. Je to století plné národních povstání, bojů o obnovení státu a národní identitu v rámci záborových zemí 3. V této situaci v oblasti kultury vznikají mnoha díla období romantismu, který je jednou s nejplodnějších 1 Varšavské národní divadlo, které vzniklo v roce 1765 za krále Stanisława Augusta Poniatowského. Mělo svou vlastní operní, baletní a činoherní scénu. Prvním ředitelem byl Wojciech Bogusławski. 2 Klasicistní palác s okolním parkem. Projekt tohoto komplexu je dílem architekta D. Merliniho, který ho vytvořil na objednávku krále Stanisława Augusta. Během války v roce 1944 byl palác naprosto zničen hitlerovskými vojáky, ale v roce 1965 se ho povedlo zrekonstruovat do původní podoby. 3 Polsko bylo rozebráno Ruskem, Rakouskem a Pruskem. 3

9 etap polské umělecké tvorby, protože se zakládá na vlasteneckém cítění. Umělecká díla v různých oblastech kultury tvořily osobnosti jako Adam Mickiewicz, Juliusz Słowacki, Ignacy Krasiński v literatuře, Piotr Michałowski v malířství či Stanisław Moniuszko a Fryderyk Chopin v hudbě. V této době polský stát pokračoval v národnostně osvobozeneckém boji skrze národní povstání (rok 1830, 1846, 1848 či 1863). Polská kultura se prostřednictvím emigračních proudů rozvíjí v různých místech Evropy, nejvýrazněji v Paříži. Následující epocha pozitivismu 4 pokračuje v nastaveném vlasteneckém trendu, ale poněkud jinými metodami práce, prostřednictvím osvěty lidových vrstev a jejich národnostním uvědomění. Polský stát podobně jako Československo vzniká po I. světové válce v důsledku porážky Rakousko-Uherska. Ve svobodném státě dochází během meziválečného období k prudkému rozvoji všech oblastí kulturního života. Tato doba se charakterizuje technickým postupem a civilizačním rozvojem. Vznikají významné národní instituce různorodého charakteru, mnoho se jich zabývá kulturou a uměním. Podhoubí pro rozvoj kulturního života ve všech směrech je velmi bohaté. Polská literatura získává v roce 1924 Nobelovu Cenu Władysław Stanisław Reymont 5, ale i v jiných oblastech kultury má mnoho významných představitelů. II. světová válka se stává významným předělem v kulturním životě Polska i celé Evropy. Mnoho významných osobností přišlo o život v důsledku vojenských akcí, okupace či bylo deportováno do koncentračních táborů. Po skončení války a obnovení polského státu se kultura a umění dále rozvíjí, byť od roku 1948 už pod diktátem komunistické strany, což velmi ovlivňuje autorský přístup a vývoj ve všech oblastech kultury a umění. V důsledku uzavření hranic a v duchu komunistické ideologie je rozvoj umění negativně ovlivňován a nemůže být exportován na západ. Polsko se zmítá v neustálých projevech nespokojenosti, protestech a demonstracích proti komunistickému režimu. Jejich vyvrcholením je rok 1981 a tehdejší vyhlášení mimořádného stavu a rozpad komunistického bloku v roce V těchto podmínkách se rozvíjí polská flétnová škola. 4 Za začátek polského pozitivismu je považován rok 1864 (konec lednového povstání). Je to období v Polské kultuře, které se ubírá směrem idealismu. Koncem tohoto období je rok 1890, kdy se objevili autoři jako Leopold Staff, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Jan Kasprowicz atd. 5 Władysław Stanisław Reymont ( ). Polský básník. Nobelovu Cenu získal za historickou trilogii Chłopi. Z další tvorby je nutno jmenovat díla Komediantka, Fermenty, Ziemia obiecana. 4

10 2. Francouzská a německá flétnová škola Jelikož polská flétnová škola vycházela nejdříve z německého a později z francouzského způsobu hry na flétnu, chci se zde krátce věnovat těmto dvěma nejdůležitějším školám. Ze začátku byly obě tyto flétnové školy stejně proslavené a významné. Později, konkrétně na začátku XX. století, se francouzská škola dostala do popředí, proto na ni polská flétnová škola navázala. Lépe než německá využívala zvukových a barevných možností nástroje. I přes to měla německá škola obrovský vliv na vývoj flétnového umění až do začátku XX. století. Za dob Johanna Joachima Quanze ( ) se němečtí flétnisté silně drželi národnostních tradic a snažili se odolat vnějším vlivům. Většina německých a rakouských orchestrů až do začátku XX. století nerespektovala Boehmův typ flétny, protože byl považován za příliš hlasitý a málo senzitivní. Místo toho vznikl nový typ nástroje vrtaný kónický. Po druhé světové válce tento typ flétny zcela zanikl. Také vibrato bylo považováno za kontroverzní techniku a v německém prostředí se objevovali hráči, kteří byli silně proti vibrování tónu, ale na druhou stranu se bylo možné setkat s flétnisty, kteří používali příliš nevkusné a nápadné vibrato. Z německých skladatelů, kteří psali flétnové kompozice vyjmenuji aspoň ty nejdůležitější, i když jich bylo samozřejmě mnohem více. Theobald Boehm ( ) je skladatel, který nejen konstrukčně zdokonalil flétnu, ale napsal také mnoho skladeb pro tento nástroj 6. Zásluhou německých flétnistů a skladatelů vzniklo mnoho virtuózních skladeb a etud pro flétnu. Taková díla psali mezi jinými A. B. Fürstenau ( ), J. Demersseman ( ), E. Köhler ( ), F. Kuhlau ( ), E. Prill ( ) a další. 6 např. Grand Polonaise op. 16, 24 Caprices for flute op. 26, Andante for flute and piano op. 33 5

11 Stejně jako tomu bylo v případě mnoha jiných hudebních nástrojů, kolébkou zrodu francouzské flétnové školy se stala pařížská Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse 7. Tento způsob hry využíval lehkého vibrata, širokého spektra barev a technik jiných oborů jako zpěv, nebo housle. Vyjmenuji aspoň několik francouzských flétnistů, kteří se významně zapojili do vzniku a rozvoje francouzské školy. Byli to: Francois Devienne 8 ( ), Paul Taffanel ( ), Philippe Gaubert ( ), Marcel Moyse ( ), Gaston Crunelle ( ), Jean Pierre Rampal 9 ( ), Aurele Nicolet 10 (*1926), Maxence a Larrieux (*1934), Alain Marion 11 ( ), Patrick Galois (*1956) a mnoho dalších. V 1. polovině XX. století se do Paříže začali sjíždět flétnisté z celého světa. Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse se stala příslovečnou flétnovou Mekkou. Slavní flétnisté tam studovali francouzský způsob hry a později jej postupně šířili do dalších evropských zemí a USA. Byli to např: Julius Baker 12 ( ), Severino Gazzelloni ( ), William Bennett (*1936), James Galway 13 (*1939), Paula Robison (*1941), Robert Dick, (*1950), Ransom Wilson (*1951) a mnoho dalších. Všichni tito umělci okouzlovali publikum svou flétnovou 7 Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse je pařížská vysoká škola, založena v roce Od roku 1990 konzervatoř sídlí na ulici Jean-Jaurès. Předchůdcem této školy byla École Royale de Chant, založena v roce 1793 Ludvíkem XIV. V současné době je jednou z největších a nejprestižnějších škol tohoto typu. 8 Francois Devienne ( ). Francouzský flétnista, fagotista a skladatel. Hru na flétnu studoval u Felixe Raulta. Byl prvním vyučujícím flétny na pařížské konzervatoři a hře na fagot se věnoval v orchestru pařížské opery. Jako velice plodný skladatel, napsal pět fagotových koncertů, 12 oper (např. Les visitandines-1792), také kvarteta a tria. Důležité je, že psal metodiky pro různé dechové nástroje, které výrazným způsobem ovlivnily vývoj těchto nástrojů v XVIII. století. Pro flétnu vznikla v roce 1973 Méthode de Flûte Théorique et Pratique. 9 Jean Pierre Rampal ( ). Jeden z nejslavnějších flétnistů všech dob. Výrazně přispěl k prosazení příčné flétny jako sólového koncertního nástroje a k objevování a propagaci předklasické flétnové literatury. Byl profesorem pařížské konzervatoře a vychoval řadu významných flétnistů. Založil několik ansámblů. Spolupracoval také s českými hudebníky, například s Václavem Neumannem a Viktorií Švihlíkovou. 10 Aurele Nicolet (*1926). Švýcarský flétnista a pedagog. Studoval u Marcela Moyseho a Yvonne Drappiere na pařížské konzervatoři, na které absolvoval v roce Mj. Získal v roce 1948 první cenu na mezinárodní soutěži v Ženevě. V letech byl zaměstnán na Berlin Hochschule für Musik, kde vyučoval flétnisty jako Emmanuel Pahud, Marina Piccinini, Hansgeorg Schmeiser, Jadwiga Kotnowska. 11 Alain Marion ( ) jeden z nejslavnějších flétnistů XX. století. Narodil se Marseille, kde také studoval na konzervatoři. Vystupoval sólově po celém světě a vyučoval na pařížské konzervatoři. Podobně jako Jean Pierre Rampal vedl kurzy v Niece. Patřil k flétnistům francouzské flétnové školy. 12 Julius Baker ( ). Narodil se v Clevelandu. Vynikající flétnista, pedagog a komorní hráč. Nahrál mnoho CD. Je považován za zakladatele americké flétnové školy. Jeho způsob je sice poněkud odlišný, ale vycházel z francouzské flétnové školy. 13 James Galway (*1939) Narodil se v irském Belfastu. Studoval v Londýně na Royal College of Music a Guidhall School of Muic. Krátce byl žákem Jean Pierra Rampala v Paříži. Na svém kontě ma mnoho flétnových úspěchů a dodnes sólově vystupuje a vede mistrovské kurzy. 6

12 hrou. Hlavně technickou vybaveností, zvukovou plasticitou a výrazovou pestrostí. Díky pedagogické činnosti těchto flétnistů v různých státech (nejen evropských) se francouzská flétnová hra dostala do popředí a navázalo na ni mnoho jiných flétnových škol. Sláva těchto představitelů měla také vliv na polské mladé flétnisty, kteří dodnes čerpají z jejich nahrávek a ze záznamů koncertů. Francie byla politickou velmocí již v XVII. století. Měla lepší podmínky pro vytváření uměleckých hodnot než Polsko, ve kterém byla špatná politická situace (dominace šlechty, potřeba státních reforem, vměšování se cizích velmocí do vnitřních záležitostí a následující dělení Polska). Nebylo možné se věnovat umění v dostatečném rozsahu jako tomu bylo ve Francii. Celkový rozvoj Polska byl oproti Francii dosti opožděn, uvádí se, že až o sto let. Např. doba osvícení začala ve Francii už za vlády Ludvíka XIV. (začátek XVIII. století), kdežto v Polsku se osvícenské ideály prosadily až v době vlády Stanisłava Augusta Poniatovského ( ). Toto zpoždění přetrvávalo po dlouhá staletí. I v rozvoji hry na dechové nástroje je velmi patrné. Zatímco ve Francii umění vzkvétalo, v Polsku bylo teprve v začátcích. Toto potvrzuje mj. fakt, že prvním flétnistou učícím od roku 1795 na pařížské konzervatoři je Francois Devienne, kdežto na Instytucie Muzycznym Warszawskim flétnu začal vyučovat o necelých sedmdesát let později profesor Józef Federhaus. Dalším rozdílem mezi Polskem a Francií je množství a dostupnost literatury, která poukazuje na popularitu umění v konkrétním státě. Zatímco ve Francii po sobě skladatelé, flétnisté a pedagogové jako J. M. Hotteterre, F. Couperin, M. Blavet, F. Devienne, P. Taffanel, G. Faure, H.Dutilleux, J. Ibert, A. Jolivet, O. Messiaen, F. Poulenc a mnoho, mnoho dalších zanechali stovky významných skladeb, polská flétnová literatura z dob baroka až po období druhé světové války prakticky neexistuje. Flétnisté jako Augustyn Boczek, Wacław Chudziak, Aleksander Junowicz museli do Polska dovážet díla zahraničních autorů. Také první francouzský traktát o flétnové hře vznikl v XVIII. století a napsal jej J. M. Hotteterre. 14 Zato první polská učebnice od Henryka Klinga 15 vznikla přibližně o 150 let později. 14 Jacques-Martin Hotteterre ( ), nebo také Jacques Martin nebo Jacques Hotteterre, byl francouzský skladatel a fétnista. Narodil se v Paříži a po nějakou dobu žil v Římě. Jeho traktát pod názvem Principes de la flûte traversière, ou flûte d'allemagne, de la flûte à bec, ou flûte douce, et du haut-bois diviséz par traitéz (1707) je jeden z nejdůležitějších barokních pramenů dokumentujících hru na barokní flétnu a dobovou interpretační praxi. 15 Henryk Kling ( ) první flétnista orchestru Opery Warszawskiej, profesor na varšavské konzervatoři, kromě první učebnice o flétnové hře, napsal také miniatury pro flétnu a operu Flecista. 7

13 3. Polská flétnová škola Polská flétnová škola jak už jsem naznačovala, nemá dlouhou historii. Ve své práci se v podstatě věnuji pouze dvacátému století. Hlavním elementem této školy jsou pedagogové studující v zahraničí, kteří své vědomosti dovezli do Polska a začali tam se svými žáky tříbit správný způsob flétnové hry. Většina z těchto představitelů dodnes učí na polských akademiích. Když mluvím o polské flétnové škole je nutno se zaměřit na vznik a vývoj tamějších hudebních škol. Za začátek tohoto vývoje budu považovat rok 1810, protože právě v tomto roce vznikla první Szkoła Dramatyczna a fungovala u národního divadla ve Warszawě. Založil ji Wojciech Bogusławski. Vývoj škol od roku 1810 až dodnes se dá rozdělit do tří období. I přes všechny nepříznivé okolnosti XIX. a XX. století byl polský národ schopen se v určité míře věnovat umění. Je zde jasně patrné, jak je Polsko odolný a vlastenecký národ. První období se dá vyhranit od roku 1810 po rok 1901, kdy vznikla Filharmonia Narodowa ve Warszawě. I když o tomto období nemám zrovna přebytek informací, ze zdrojů je patrné, že v XIX. století se v Polsku vyvíjela hlavně škola klavírní 16 a houslová 17, která nenechala dostatečný prostor pro vývoj dechovým nástrojům. Polská flétnová tradice v XIX. století prakticky neexistuje. Kvůli neklidné době, nezbylo místo pro vytváření trvalých uměleckých hodnot a také flétna nebyla zrovna populární nástroj, jako již zmíněný klavír, nebo housle. Flétnová hra se v Polsku začala vyvíjet až později po vzniku Instytutu Muzycznego Warszawskiego (1961). Z tohoto důvodu dodnes trpíme nedostatkem polské flétnové literatury. I když tehdejší skladatelé napsali mnohem více děl pro flétnu 18, dochovalo se v podstatě pouze pět kompozic a to: 16 Fryderyk Chopin ( ). Slavný polský skladatel a klavírní virtuos období romantismu. Narodil se v Želazowej Woli a hru na klavír studoval ve Warszavě u Józefa Elsnera. Zemřel předčasně na tuberkulózu v Paříži. Ve své tvorbě (konkrétně ve valčících, mazurkách a polonézách) propojil polské tance a lidovou tvorbu s typickými prvky romantické hudby. Z dalších jeho kompozicí je nutno jmenovat 3 klavírní sonáty, 21 nokturn a dva koncerty pro klavír (op. 11. a 21.) 17 Karol Lipiński ( ). Hudební skladatel, houslista a virtuos. Rivalizoval s N. Paganinim. Napsal mnoho houslových koncertů, polonéz a variačních forem. Henryk Wieniawski ( ) Polský houslista a hudební skladatel, který se narodil v Lublině. Jmenuji aspoň několik jeho děl a to: Grand Caprice Fantastique, op. 1, Allegro De Sonate, op. 2, Adagio Elegique Op. 5 atd 18 Nedochovala se tvorba Michała Jackowského ( ), nebo Henryka Klinga ( ) 8

14 F. Dobrzyński: Andante a rondo Alla Polacca, Wariacje na temat święta uchwalenia konstytucji trzeciego maja F. Lessel: Téma a variace pro flétnu a smyčcový orchestr, Flétnové kvarteto, Tři koncertantní dua pro dvě flétny (existuje pouze vydání z roku 1803). Druhé období vývoje polských hudebních škol zahrnuje dobu od zrodu varšavské filharmonie do skončení II. světové války, dobu obnovy státu a hudební vývoj šedesátých let. Díky poválečné reformě školství, vzniká mnoho vysokých hudebních škol, které otevírají obory pro dechové nástroje a flétnová výuka je zařazena do programu všech škol, od základních po vysoké. Po vzniku Instytutu Muzycznego Warszawskiego (rok 1961) přibývá čím dál více flétnistů, kteří jsou absolventy tohoto ústavu a polská flétnová škola začíná svůj vývoj právě v tomto období díky didaktikům, kterým se věnuji v následující kapitole. V první polovině XX. století vznikají nová díla pro flétnu, inspirovaná francouzským uměním, díky skladatelům studujícím v Paříži (Piotr Perkowski, Antoni Szałowski, Tadeusz Szeligowski, Konstanty Regamey). Ve všech varšavských orchestrech jako, Orkiestra Teatru Wielkiego, Orkiestra Radiowa, Filharmonia Narodowa w Warszawie, jsou zaměstnávaní polští flétnisté. Šedesátá léta, ale nebyla pro mladé flétnisty zrovna jednoduchá. Hráli na nekvalitní nástroje: východoněmecké (Uebel a Hamming) nebo české (Amati), na kterých nebylo možné zahrát tóny vysoké kvality. Pociťovali velký nedostatek flétnové literatury, jakýchkoli informačních zdrojů, v důsledku čehož se nemohli srovnávat se světovou konkurencí. Zlomem v této těžké situaci se stala účast polských flétnistů na mezinárodních soutěžích. Zde byly patrné rozdíly mezi jejich flétnovou školou a v té době už dominantní francouzskou. Díky tomuto poznání se polští flétnisté vydali cestou francouzské školy. Vzdělávali se v zahraničí a získávali tak praktické vědomosti o správném způsobu hry na flétnu. Třetí období trvá přibližně od konce šedesátých let minulého století až dodnes. Díky absolventům Państwowej Wyższej Szkoły Muzycznej ve Warszawě a jiných vysokých škol se úroveň polské flétnové hry za těchto asi čtyřicet let velmi zvýšila. Navázala na francouzskou flétnovou školu, a tím se polským flétnistům změnila představa o zvuku a technice, která byla dříve poněkud zkreslená a nehezký zvuk byl mylně přičítán nedostatečné nástrojové vybavenosti, jelikož v zahraničí se už dávno objevovali flétnisté s flétnami ze zlata a platiny. A tak se z nástroje dříve 9

15 v Polsku používaného jen v orchestrech a komorních seskupeních, stal jeden z nejpopulárnějších sólových nástrojů. Koncem sedmdesátých let a v osmdesátých letech polští flétnisté začali být úspěšní a sklízeli ocenění na mezinárodních soutěžích, což potvrdilo správnou volbu snahy o navázání na francouzský způsob hry. Po rozpadu komunistického režimu se do Polska začaly dostávat nahrávky slavných flétnistů jako Jean Pierre Rampal, André Nicolet, Alain Marion nebo James Galway. Objevily se první tiskárny, takže se nemuselo dělat kopie ručním přepisováním not a byl tak umožněn přístup k většímu množství flétnové literatury. Ale s těmito změnami se objevily nové problémy. Kvůli komunistickému režimu polským flétnistům chyběly základní informace o interpretaci různých stylových období, které byly nezbytné při účasti na mezinárodních soutěžích. Měli problém s interpretací nejen soudobé hudby, ale hlavně s interpretací hudby starší. Tyto nedostatky přispěly k pozdějšímu vzniku nových oborů, které se specializují na oblast staré hudby nebo soudobých kompozičních technik. Dále bych se chtěla věnovat vývoji vysoké hudební školy v hlavním městě Polska, ve Warszawě. Jen připomenu, že v roce 1810, kdy byla varšavská univerzita teprve založena, na pařížské Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse, se hra na flétnu vyučovala už 15 let. Varšavský vývoj byl značně opožděn kvůli historickým faktům, které popisuji v první kapitole. Primární hudební oblastí byla v tehdejší době tvorba vokálně-instrumentalní a celá pozornost se obracela k opeře díky skladatelům jako Stanisław Moniuszko 19 nebo Karol Kurpiński. 20 První flétnová třída byla založena v roce 1861 na Instytucie Muzycznym Warszawskim. V kronice se objevují zmínky o prvních flétnových učitelích. Byli to: Józef Federhaus, který na tomto institutu učil v letech a mladší Jan Herbeck, který nejen vyučoval ( ), ale byl také členem orchestru Teatrów Warszawskich a profesorem na Warszawskim Konserwatorium Muzycznym. 19 Stanisław Moniuszko ( ). Polský operní skladatel. Jeho tvorba vychází z lidové tvořivosti a národní písně. Kladl důraz na vlastenecké texty. Jeho nejslavnější díla jsou např. opera Halka, Straszny Dwór, Flis, Hrabina, Verbum nobile atd. Nepsal pouze opery, věnoval se také kantátám, baletům, písním 20 Karol Kurpiński ( ). Skladatel a dirigent varšavské opery, redaktor prvního polského hudebního časopisu Tygodnik muzyczny. Psal opery (Zabobon, czyli Krakowiacy i Górale), balety, kantáty, mše, písně (Warszawianka)... 10

16 V roce dalším flétnovým vyučujícím byl Kazimierz Tomaszewski ( ), který pracoval ve škole Warszawskiego Towarzystwa Muzycznego a byl členem orchestru Teatru Wielkiego. Od roku 1885 Instytut Muzyczny Warszawski začal vydávat nová vysvědčení Świadectwo specjalne gry na instrumencie nebo Świadectwo gry na instrumencie na tytuł członka orkiestry. V letech tato vysvědčení obdrželo 51 studentů, z toho 25 z nich bylo studentů na dechové nástroje. Kolik bylo přesně flétnistů, není známo. (Rutkowska, 1980) V roce 1919 vzniklo Warszawskie Konserwatorium Muzyczne. Během nacistické okupace tato škola oficiálně fungovala pod německou správou jako Staatliche Musikschule In Warschau, ale někteří polští profesoři tajně pokračovali ve výuce svých studentů. Teprve v roce 1946 se formovala nová struktura pod názvem Państwowa Wyższa Szkoła Muzyczna a v roce 1962 získala oprávnění k udělování magisterských diplomů v oboru umění a v roce 1967 mohla udělovat titul doktora humanistických věd. V roce 1979 získala tato škola název Akademia Muzyczna imienia Fryderyka Chopina a název, který od roku 2008 používá až dodnes, zní Uniwersytet Muzyczny Fryderyka Chopina. Rozdělení na jednotlivé katedry nastalo v roce 1957 a varšavská katedra dechových nástrojů měla pod sebou katedry na univerzitách v Łodzi a Sopotu. Byla také v kontaktu s katedrami v Krakowě a Katovicích. Prvním děkanem se stal klarinetista profesor Leon Kurkiewicz, který zasvětil tomuto ústavu, jeho vývoji a překazování svých vědomostí mladým studentům, padesát let svého života. O flétnistech, kteří na této univerzitě vyučovali se ví pouze velmi málo, ale jisté je, že prvním poválečným vyučujícím pohybujícím se ve Warszawě byl Aleksander Junowicz ( ) a Henryk Bartnikowski( ). Těmto flétnistům se podrobně věnuji v následující kapitole. Varšavská univerzita byla vždy v kontaktu s různými zahraničními školami. Od začátku sedmdesátých let tuto školu navštěvují kapacity ve svých oborech. Je nutno zmínit, že v roce 1993 univerzita udělila titul doctor honoris causa flétnistovi Jean Pierre Rampalovi. Od roku 1961 do roku 2009 varšavská flétnová třída vychovala 88 mladých flétnistů. 11

17 Na příkladu varšavské univerzity je patrné, jak se z obyčejné hudební školy stala vysoká univerzitní škola. Její historie potvrzuje, že do šedesátých let XX. století bylo málo instrumentalistů a z tohoto důvodu se vývoj velmi liší od západních státu. Z historického kontextu je pochopitelné, že se tehdejší společnost nemohla věnovat umění v plném rozsahu, proto se flétnová škola začala vyvíjet tak pozdě a měla na to víceméně pouze půl století. Zde bych chtěla jmenovat flétnisty, kteří svým úsilím započali,,flétnovou revoluci v Polsku a kterým se budu mezi jinými věnovat v následujících kapitolách. Byli to: prof. Elżbieta Gajewska Gadzina, prof. Antoni Wierzbiński, prof. Elżbieta Dastych-Szwarc, prof. Barbara Świątek-Żelazny a prof. Jerzy Mrozik. Tehdy před sebou měli ještě dlouhou cestu plnou námahy a překážek, ale jejich úsilí bylo korunováno úspěchem. 12

18 4. Pedagogové a flétnisté první poloviny XX. století: Profesor Augustyn Boczek ( ) se narodil v Lucimi. Hudba ho zajímala už odmalička. Na flétnu se začal učit soukromě při studiu v obecné škole. Hrál taky na trubku a violoncello. V letech studoval v Berlíně a zároveň hrál v Charlottenburském orchestru, v Bluttnerově filharmonii v Berlíně a několika dalších seskupeních. Důležité je, že byl žákem Emila Prilla 21. Po návratu do Polska byl členem poznańské opery a učil v tomto městě také na konzervatoři až do roku Po celou dobu byl aktivním sólovým hráčem a jeho koncerty přitahovaly mnoho posluchačů. V roce 1934 poprvé uvedl koncert pro flétnu a orchestr T. Z. Kaserna, který byl napsán speciálně pro tohoto vynikajícího flétnistu. V současné době rukopis vlastní profesorka Elżbieta Dastych-Szwarc. Kromě aktivního hráčského působení se A. Boczek věnoval vyučování další generace mladých flétnistů. V roce 1940 pokračoval v soukromé praxi i v době hitlerovské okupace a dostal novou práci ve filharmonii v Krakowě. Ihned po skončení války se vrátil zpět do Poznani a pokračoval ve hře v opeře a ve vyučování na státních hudebních školách. Očividně patřil k výborným pedagogům. Mezi absolventy jeho třídy patří mj. člen varšavské filharmonie Włodzimierz Tomaszczuk, člen krakovské filharmonie Wacław Chudziak, anebo profesorka učící dodnes na varszavské akademii paní Elżbieta Dastych Szwarc. Augustyn Boczek byl nejen skvělý flétnista a učitel, ale ve volných chvílích se zabýval také importem not z ciziny do Polska. Svou činností tak doplnil notové materiály v knihovnách. Díky jeho snaze a vytrvalosti měli jeho žáci v této těžké době poměrně dobré podmínky ke studiu. Patřil k pedagogům, kteří věnují všechno svým životním idejím a v Polsku je za to obdivován. Za svůj život vychoval spousty flétnistů lepších i horších, ale hlavně mnoho dobrých, statečných a velkorysých lidí. 21 Emil Prill ( ) Německý flétnista, představitel německé flétnové školy. Studoval na Hochschule für Musik in Berlin, byl členem Hamburské filharmonie a později berlínské opery. Napsal metodiku Schule für die Böhmflöte, která vznikla v roce 1904 a zabývala se způsobem hry na nový typ flétny (model navrhnul Theobald Boehm a hraje se na něj dodnes). 13

6. KAPITOLA. cis 4 = des 4

6. KAPITOLA. cis 4 = des 4 6. KAPITOLA cis 4 = des 4 Tóny c 4, cis 4 a d 4 mají několik hmatových možností, které nabízejí klapky na nožce flétny. Jejich nejvhodnější kombinaci si musí každý hráč na svém nástroji vyzkoušet sám.

Více

Spohr Violin Duo. Oba umělci jsou výhradně zastupováni agenturou Tanja Classical Music Agency. www.koncertniagentura.cz

Spohr Violin Duo. Oba umělci jsou výhradně zastupováni agenturou Tanja Classical Music Agency. www.koncertniagentura.cz Jana Ludvíčková je absolventkou Pražské konzervatoře ( prof. F. Pospíšil) a Guildhall School of Music and Drama v Londýně ( prof. D. Takeno), kde získala mnohá ocenění v rámci studií, jako např: Pyramid

Více

Petra Vlčková je mladá začínající

Petra Vlčková je mladá začínající Dialog s akordeonem Petra Vlčková & Petr Přibyl Petra Vlčková je mladá začínající akordeonistka. Úspěšně absolvovala Západočeskou univerzitu v Plzni, kde vystudovala hru na akordeon společně s učitelstvím

Více

VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37

VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37 VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka vrcholí. Brno, 7.9. 2010

Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka vrcholí. Brno, 7.9. 2010 Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka vrcholí. Brno, 7.9. 2010 Dnes proběhlo v aule HF JAMU druhé kolo 17. ročníku Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka. První cenu získalo Quartetto di Gioia, druhou cenu Doležalovo

Více

VY_32_INOVACE_15 Fryderyk Chopin: Básník klavíru_39

VY_32_INOVACE_15 Fryderyk Chopin: Básník klavíru_39 VY_32_INOVACE_15 Fryderyk Chopin: Básník klavíru_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

KONCERT LAUREÁTŮ. Mladý klavír Pražské konzervatoře 2012

KONCERT LAUREÁTŮ. Mladý klavír Pražské konzervatoře 2012 Pražská konzervatoř pořádá KONCERT LAUREÁTŮ mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře 2012 sobota 20. dubna 2013 v 18:30 hod. Koncertní sál Pražské konzervatoře Dvořákovo nábřeží

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list Inovace výuky Člověk a svět práce Pracovní list Čp 09/09 Pražský filmový orchestr Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce

Více

JOSEF SUK. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

JOSEF SUK. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Bedřich Smetana život a dílo DOMINO

Bedřich Smetana život a dílo DOMINO Bedřich Smetana život a dílo DOMINO ANOTACE: Žáci si formou skupinové hry domino procvičují nejdůležitější informace ze života a hudebního díla hudebního skladatele Bedřicha Smetany. KLÍČOVÁ SLOVA: domino,

Více

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období

Více

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 Vyšehradský hřbitov je jednou z dominantních součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Je zde mimořádné soustředění hrobů význačných osobností, jež se ve své

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní umělecká škola Charlotty Masarykové, Praha 6, Veleslavínská 32. Veleslavínská 32, 162 00 Praha 6 - Veleslavín

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní umělecká škola Charlotty Masarykové, Praha 6, Veleslavínská 32. Veleslavínská 32, 162 00 Praha 6 - Veleslavín Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní umělecká škola Charlotty Masarykové, Praha 6, Veleslavínská 32 Veleslavínská 32, 162 00 Praha 6 - Veleslavín Identifikátor školy: 600

Více

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Drahomíra Matznerová Chvátalová

Drahomíra Matznerová Chvátalová Chrám Panny Marie Vítězné Pražského Jezulátka Francis Poulenc Koncert pro varhany a orchestr varhany Camerata Bohemica Till Fabian Weser dirigent Natočeno live v rámci Malostranských komorních slavností

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho

Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho Společný projekt barokního souboru Hof-Musici a občanského sdružení Teatro alla Moda, pod záštitou paní Livie Klausové a

Více

Učební standardy hlavního oboru hra na klavír

Učební standardy hlavního oboru hra na klavír 1 Učební standardy hlavního oboru hra na klavír Standardy stanovují obecné repertoárové požadavky a minimum studijního materiálu, který musí každý žák nastudovat za příslušný ročník a připravit k pololetní

Více

školní rok 2012/2013

školní rok 2012/2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY ŽLUTICE za školní rok 2012/2013 Úvod výroční zprávy: Výroční zpráva ZUŠ je zpracována podle zákona č564/90 Sb. Se změnou 131/95 Sb. Tato zpráva poskytuje informace

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_HV8ST_06_03_14

Více

I. mezinárodní soutěž Vlastimila Lejska

I. mezinárodní soutěž Vlastimila Lejska International Competition of Vlastimil Lejsek I. mezinárodní soutěž Vlastimila Lejska v klavírním duu Brno 13. 14. listopadu 2015 Vždy jsem se snažil psát hudbu pro dobrou pohodu Vlastimil Lejsek Vážení

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY Z Á K L A D N Í U M Ě L E C K Á Š K O L A Ž I R O V N I C E VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY PEDAGOGICKÁ ČÁST ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 V ŽIROVNICI DNE 30. 6. 2012 a/ Charakteristika školy: V Základní umělecké

Více

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera

Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera 1905, 3. dubna Narozen v Břeclavi. 1908 Jako tříletý se začíná učit hře na housle a klavír u svého otce Františka Schäfera (1875 1952).

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

7. 9. prosince 2007. st navská. barb rka. p ě v e c k á s o u t ě ž e n s e m b l ů 2 0 0 7

7. 9. prosince 2007. st navská. barb rka. p ě v e c k á s o u t ě ž e n s e m b l ů 2 0 0 7 7. 9. prosince 2007 st navská barb rka p ě v e c k á s o u t ě ž e n s e m b l ů 2 0 0 7 P o ř a d a t e l O b e c S t o n a v a i. r o č n í k Pat r o n i s o u t ě ž e P h D r. L e o n J u ř i c a /

Více

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury Tisková zpráva Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ 7. ledna 2004, 20:00, Rudolfinum, Dvořákova síň Česká filharmonie, dir. Vladimír Válek Antonín Dvořák: 8. symfonie G

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně

Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně Úvod Zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na uměleckých vysokých školách: na Janáčkově akademii múzických umění v Brně duben 2010 Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz Janáčkovo trio 2009 Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír www.janacektrio.cz Děkujeme Allianz pojišťovně, a.s., že nás v roce 2009 opět podpořila LEDEN - ÚNOR Na začátku

Více

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

KONCERT LAUREÁTŮ. Mladý klavír Pražské konzervatoře 2010

KONCERT LAUREÁTŮ. Mladý klavír Pražské konzervatoře 2010 Pražská konzervatoř /založena 1811/ pořádá KONCERT LAUREÁTŮ soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře 2010 sobota 9. dubna 2011 v 18:30 hod. Koncertní sál Pražské konzervatoře Na Rejdišti Účinkují:

Více

35. koncertní sezona v Nejdku 2012 2013. Jiří Sulženko Kvarteto Martinů. Programy Stručně Předplatné koncertů o umělcích

35. koncertní sezona v Nejdku 2012 2013. Jiří Sulženko Kvarteto Martinů. Programy Stručně Předplatné koncertů o umělcích K R U H P Ř Á T E L H U D BY V N E J D K U 35. koncertní sezona v Nejdku 2012 2013 Jiří Sulženko Kvarteto Martinů Programy Stručně Předplatné koncertů o umělcích Vážení přátelé klasické komorní hudby,

Více

Mezinárodní spolupráce školy

Mezinárodní spolupráce školy Mezinárodní spolupráce školy Ve školním roce 2010 2011 dosáhla naše škola v mezinárodní spolupráci historického úspěchu. Se společným česko polským projektem středních škol Zmizelé a nalézané osudy. Memento

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

KATALOG KARLOVSKÝCH AKTIVIT Nabídka doprovodných akcí

KATALOG KARLOVSKÝCH AKTIVIT Nabídka doprovodných akcí KATALOG KARLOVSKÝCH AKTIVIT Nabídka doprovodných akcí EXKLUZIVNÍ AKCE STVOŘENÉ NA MÍRU PRO OSLAVY 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. V ROZSAHU OD AKTIVIT PODPORUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH AŽ PO JEDINEČNÁ UMĚLECKÁ

Více

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. 1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,

Více

PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ STUDIJNÍHO PROGRAMU

PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ STUDIJNÍHO PROGRAMU PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ STUDIJNÍHO PROGRAMU Název VŠ: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Beethovenova 2, 662 15 Brno Součást VŠ: Divadelní fakulta, Mozartova 1, 662 15 Brno Název studijního programu:

Více

Jaroslav Pošvář (1900 1984)

Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář, další z právních historiků z vůle osudu, patřil spolu s Jiřím Cvetlerem a Hynkem Bulínem k těm málo profesorům brněnské právnické fakulty, kteří na ní působili

Více

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Toto je šablona ke zpracování závěrečné práce (bakalářské, diplomové apod.) z ruského jazyka. Informace zde uvedené jsou jen orientační a student bude konzultovat konečnou formu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Informace pro účastníky

Informace pro účastníky Informace pro účastníky Pěvecké soutěže Olomouc 2015 Základní umělecká škola Žerotín Olomouc, Kavaleristů 6, Rodičovské sdružení ZUŠ Žerotín Olomouc, Spolek pro komorní hudbu ve spolupráci s Moravským

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové Marta Schäferová

obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové Marta Schäferová 1 Rok 2011 obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové nástroje Marta Schäferová S. Sůva 1. místo Krajské kolo Smyčcové Národní

Více

Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIU-674/13-U

Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIU-674/13-U Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIU-674/13-U Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Základní umělecká škola, Dubí 2, Dlouhá 134, příspěvková organizace Sídlo:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ A VÝTVARNÝ OBOR Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne

Více

1. O nás. 2. Správní rada Nadačního fondu Harmonie. Milada Cholujová, předsedkyně. Judita Cholujová. PhDr. Helena Markusová

1. O nás. 2. Správní rada Nadačního fondu Harmonie. Milada Cholujová, předsedkyně. Judita Cholujová. PhDr. Helena Markusová Výroční zpráva 2013 1. O nás Nadační fond Harmonie naplňuje vizi venezuelského dirigenta, pianisty a ekonoma José Antonia Abreua, který si již před mnoha lety uvědomil, že prostřednictvím hudební vzdělání

Více

ROBERT FUCHS. Místo / datum narození: Praha /15.03.1972 Mobil: +420 723 755 555 Rodný jazyk: čeština Pevná linka (FAX): +420 272 047 301

ROBERT FUCHS. Místo / datum narození: Praha /15.03.1972 Mobil: +420 723 755 555 Rodný jazyk: čeština Pevná linka (FAX): +420 272 047 301 ROBERT FUCHS Místo / datum narození: Praha /15.03.1972 Mobil: +420 723 755 555 Rodný jazyk: čeština Pevná linka (FAX): +420 272 047 301 Cizí jazyk: angličtina E-mail: robertfuchs.composer@gmail.com Web:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 074 35/99-4013 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 074 35/99-4013 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 074 35/99-4013 Oblastní pracoviště č. 7 Signatura: bg4ks201 Okresní pracoviště Písek INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní umělecká škola Otakara Ševčíka Písek Šrámkova

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 9. zasedání zastupitelstva města dne: 29. 10. 2015 Bod pořadu jednání: Návrh na udělení čestného občanství města v letech 2015 a 2016 a medaile města v roce

Více

PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013

PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013 PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013 4. března 2014 od 16.30 hod. v Muzeu Bedřicha Smetany Účinkující: Eliška Gattringerová (1. cena soutěže Opera junior

Více

Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru

Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru Nástroje strunné drnkací jsou považovány za jedny z nejstarších vůbec. Jejich původ bychom mohli hledat v pravěkém hudebním luku, který vznikl úpravou luku loveckého.

Více

Katalog rozpracova ní obsahu vzdě la va ní ra mcový ch vzdě la vací ch programu do s kolní ch vzdě la vací ch programu RVP2ŠVP. 2012 Konzervatoř Brno

Katalog rozpracova ní obsahu vzdě la va ní ra mcový ch vzdě la vací ch programu do s kolní ch vzdě la vací ch programu RVP2ŠVP. 2012 Konzervatoř Brno Katalog rozpracova ní obsahu vzdě la va ní ra mcový ch vzdě la vací ch programu do s kolní ch vzdě la vací ch programu RVP2ŠVP 2012 Konzervatoř Brno 1 Úvod V Konzervatoři Brno se vyučují tři obory Hudba,

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor Název práce Diplomová práce [druh práce - Bakalářská práce, Diplomová práce, Disertační práce] Autor práce:

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

Datum: 12. 11. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DŮM: VY_32_INOVACE_223

Datum: 12. 11. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DŮM: VY_32_INOVACE_223 Datum: 12. 11. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.5.00/34.1013 Číslo DŮM: VY_32_INOVACE_223 Škola: Akademie -VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015 ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Základní umělecká škola Choceň. Propojení kolektivní umělecké tvorby s moderními technologiemi ve výuce na ZUŠ Choceň

Základní umělecká škola Choceň. Propojení kolektivní umělecké tvorby s moderními technologiemi ve výuce na ZUŠ Choceň Základní umělecká škola Choceň Název projektu: Propojení kolektivní umělecké tvorby s moderními technologiemi ve výuce na ZUŠ Choceň Reg. č. CZ.1.07/1.1.28/02.0017 Projekt je spolufinancován z Evropského

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP Jiří Měřička ČR Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze E-mail: mericjir@fel.cvut.cz 1. ÚVOD Propojení humanitních a technických věd je potřebné

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIT-412/12-T

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIT-412/12-T Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIT-412/12-T Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Základní umělecká škola Edvarda Runda, Ostrava Slezská Ostrava, Keltičkova

Více

Smíšeného pěveckého sboru

Smíšeného pěveckého sboru Přehled koncertů, akcí a vystoupení Smíšeného pěveckého sboru VOŠP a SPgŠ Litomyšl za školní rok 2008/09 zpracováno 24. 8. 2009 PODZIM 2008 6. 9. 2008 Vystoupení na zámku v Rudolticích 11. 9. 2008 Koncert

Více

Večery u kapucínů. www.veceryukapucinu.cz

Večery u kapucínů. www.veceryukapucinu.cz Večery u kapucínů Cyklus benefičních akcí, které se konají první středu v měsíci (mimo letní prázdniny) od 19 hodin v prostorách kláštera bratří kapucínů v Praze na Hradčanech. Svým dobrovolným darem v

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Vyhlášení soutěží základních uměleckých škol ve školním roce 2010/2011

Vyhlášení soutěží základních uměleckých škol ve školním roce 2010/2011 Vyhlášení soutěží základních uměleckých škol ve školním roce 2010/2011 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje pro školní rok 2010/2011 soutěžní přehlídku výtvarného oboru a soutěž hudebního

Více

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato =

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato = H dur - 5 křížků: fis, cis, gis, dis, ais 1 Mollová stupnice se čtyřmi křížky se jmenuje cis moll (fis, cis, gis, dis). cis moll harmonická + akordy cis moll melodická + akordy Es + akordy + D7 fis moll

Více

KLARINET ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT. (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autor: MgA.

KLARINET ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT. (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autor: MgA. 1 KLARINET ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autor: MgA. Zdeněk Seidl Duben 2013 2 Předpoklady pro hru na nástroj: Obecné: -

Více

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický obor. Získala prestižní divadelní cenu Thálie, 2x ocenění

Více

Leoše Janáčka. 21. ročník. housle smyčcové kvarteto. v oborech. vypisuje. Mezinárodní soutěže. v Brně

Leoše Janáčka. 21. ročník. housle smyčcové kvarteto. v oborech. vypisuje. Mezinárodní soutěže. v Brně Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve spolupráci s Nadací Leoše Janáčka pod záštitou ministra kultury České republiky Mgr. Daniela Hermana, hejtmana Jihomoravského kraje JUDr. Michala

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38

VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38 VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu

Více

KONCERT LAUREÁTŮ. Mladý klavír Pražské konzervatoře 2008

KONCERT LAUREÁTŮ. Mladý klavír Pražské konzervatoře 2008 Pražská konzervatoř /založena 1811/ pořádá KONCERT LAUREÁTŮ soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře 2008 pátek 6. března 2009 v 18:30 hod. Rudolfinum, Sukova síň Účinkují: Stefanie Anastasija

Více

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 SEZNAM KONCERTŮ 22. ledna 2015, Slavnostní aula Gymnázia Dr. Pekaře od 19.15 hodin abonentní LOBKOWICZ TRIO Lukáš Klánský klavír Jan Mráček housle Ivan Vokáč violoncello

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

VY_32_INOVACE_07 L.v.Beethoven_37

VY_32_INOVACE_07 L.v.Beethoven_37 VY_32_INOVACE_07 L.v.Beethoven_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Organizační zabezpečení školního roku 2014/2015

Organizační zabezpečení školního roku 2014/2015 BONI PUERI základní umělecká škola, Hradec Králové Českosloveské armády 332/39, 500 03 Hradec Králové tel.: +420 608 200 472 e-mail: bonipueri@bonipueri.cz Organizační zabezpečení školního roku 2014/2015

Více

Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-75/09-05. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-75/09-05. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-75/09-05 Název školy Základní umělecká škola Nová Role Adresa: Nádražní 89, 362 25 Nová Role Identifikátor: 600 002 616 IČ: 63 555

Více